7 Cmo 145/2021 - 400

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Vladislavy Riegrové Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], narozený dne [Datum narození advokátky B] bytem [Adresa advokátky B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] c) [Jméno advokáta B], narozená dne [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno účastníka], narozený dne [Datum narození účastníka] bytem [Adresa účastníka] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] o určení, že [Anonymizováno]. [Jméno advokáta F] byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a), o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalovanou a o určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), o odvolání žalobců a vedlejšího účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 43/2017-330 ze dne 13. ledna 2021 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., II., a III. potvrzuje, ve výroku IV. se mění tak, že žalobce a) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 58 806 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované, žalobce b) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 80 586 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované, žalobce c) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 80 586 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované.

II. Žalobce a) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 12 705 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované, žalobce b) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 17 545 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované, žalobce c) a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 17 545 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též soud) zamítl žalobu, aby bylo určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], narozený [Anonymizováno], zemřelý [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) (výrok I.), zamítl žalobu, aby bylo určeno, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a) (výrok II.), zamítl žalobu, aby bylo určeno, že smlouva o převodu části obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba], narozeným [Anonymizováno], zemřelým [Anonymizováno] a žalovanou je neplatná (výrok III.) a uložil žalobcům a vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 41 140 Kč.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobci se domáhali proti žalované a dalšímu žalovanému [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] je společníkem žalobce a). Žalobu odůvodnili tím, že mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba], společníkem žalobce a) od roku 1993 do 8. 9. 2014, a jeho bývalou manželkou [Anonymizováno] byla dne 24. 4. 2013 uzavřena smlouva o převodu části obchodního podílu ve společnosti žalobce a) ve výši odpovídající vkladu 375 000 Kč, tento převod byl schválen rozhodnutím přijatým dle § 130 obchodního zákoníku dne 24. 4. 2013 poté, co byl ze strany žalovaných vyvíjen na žalobce b) a c) nátlak včetně výhrůžek. Z původního znění článku X. společenské smlouvy vyplývalo, že společník byl oprávněn převést svůj obchodní podíl nebo jeho část na jiného společníka, popř. se souhlasem valné hromady na třetí osobu. V říjnu 2015 žalobce a) zjistil, že dne 4. 3. 2009 bylo valnou hromadou společnosti přijato nové ucelené znění společenské smlouvy, v němž společníci vyloučili převod obchodního podílu na společnosti na třetí osobu mimo okruh stávajících společníků a smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená dne 24. 4. 2013 je proto absolutně neplatná. Žalobci b) a c) nemají vzhledem k uvedenému najisto postavené, kdo je společníkem společnosti, a nejsou proto schopni řádně svolat valnou hromadu a tato situace ztěžuje vnitřní fungování společnosti. Žalobci proto mají na dořešení této otázky naléhavý právní zájem a je nutné i jako vyřešení otázky předběžné pro další řízení vedená u soudu.

3. Podáním ze dne 6. 8. 2018 do řízení vstoupil jako vedlejší účastník [Jméno účastníka] s tím, že má právní zájem na výsledku sporu, neboť bude-li určeno, že vlastníkem obchodního podílu ve společnosti žalobce a) je [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], bude tento obchodní podíl postižen prodejem v rámci exekuce prováděné [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod č. j. 121 EX 6164/2013.

4. Původně žalovaný [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] uvedl, že se nepovažuje za společníka žalobce a), neboť obchodní podíl řádně převedl žalované. O tvrzené změně společenské smlouvy se v březnu 2009 nehlasovalo ani nebyla v pozvánce uvedena změna společenské smlouvy.

5. Soud uvedl též, že usnesením ze dne 12. 8. 2019, č. j. 44 Cm 43/2017-151, které nabylo právní moci dne 11. 9. 2019, bylo řízení mezi žalobci a původně žalovaným [tituly před jménem] [fyzická osoba], který zemřel dne 21. 10. 2018, zastaveno podle § 107 odst. 1, odst. 2, odst. 5 o. s. ř. s ohledem na výsledek řízení o pozůstalosti, které bylo zastaveno usnesením Okresního soudu [adresa] ze dne 28. 3. 2019, č. j. 29 D 1704/2018-170 podle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, aniž byl zjišťován okruh dědiců.

6. Konstatoval, že v průběhu řízení došlo na návrh všech žalobců ke změně předmětu řízení a byla připuštěna změna žaloby tak, aby bylo určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], nar. [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) s obchodním podílem odpovídajícím vkladu 375 000 Kč (usnesení soudu ze dne 16. 12. 2019, č. j. 44 Cm 43/2017-226), dále že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a) a dále pouze na návrh žalobců b) a c), že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou je neplatná (usnesení soudu ze dne 22. července 2020, č. j. 44 Cm 43/2017).

7. Žalovaná uvedla, že v době uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu společenská smlouva žalobce a) převod obchodního podílu na třetí osoby umožňovala, s převodem souhlasili všichni společníci. Ostatní společníci se chovali ve vztahu k žalované jako ke společnici společnosti, zvali ji na jednání valné hromady, jejich jednání vůči žalované se změnilo v době, kdy se společníci včetně žalované dozvěděli o exekučním řízení oprávněného [Jméno účastníka] proti povinnému [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Též namítala nedostatek naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení.

8. Soud zjistil, že žalobce a) je obchodní korporací vzniklou dne 29. 3. 1991, jejími jednateli jsou žalobce b) a c), kteří jsou zároveň společníci žalobce a). Žalovaná je zapsána jako společnice žalobce a) s obchodním podílem 375/958 od 29. 4. 2013, [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], nar. [Anonymizováno], byl zapsán jako společník žalobce a) s obchodním podílem 403/958 od 10. 2. 2007 do 29. 4. 2013 a následně od 29. 4. 2013 do 8. 9. 2014 jako společník s obchodním podílem 28/958. Společenská smlouva žalobce a) aktualizovaná k 1. 12. 1992 umožňovala převod obchodního podílu na třetí osobu se souhlasem valné hromady. Dne 4. 3. 2009 se konala valná hromada žalobce a), dle pozvánky byly předmětem jednání valné hromady body: 1) Zahájení, 2) Přechod a převod obchodního podílu, 3) Jmenování jednatelů, Změna předmětu činnosti, 5) Různé, a dále, že tato valná hromada přijala rozhodnutí k programu valné hromady, schválila rozdělení obchodního podílu společníka [Jméno advokátky B] a bezúplatný převod části obchodního podílu společníka [Jméno advokátky B] ve výši 55/958 [Anonymizováno], byly schváleny změny v osobách jednatelů a novými jednateli byli zvoleni [Jméno advokátky B] a [Jméno advokáta B], přičemž stávající jednatel [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] zůstal nadále ve své funkci, a dále došlo ke změně v názvu v předmětu činnosti žalobce a). Dále bylo konstatováno, že v tomto smyslu se mění též obsah společenské smlouvy o založení žalobce a) ze dne 1. 12. 1992 novým uceleným textem, který byl připojen, text neobsahuje žádnou úpravu převodu obchodního podílu na jiného společníka ani na třetí osobu Dne 24. 4. 2013 společníci [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Jméno advokáta B] podle § 130 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též obchodní zákoník) souhlasili s rozdělením obchodního podílu [tituly před jménem] [Anonymizováno] a s převodem části jeho obchodního podílu ve výši odpovídající vkladu na základní kapitál společnosti ve výši 375 000 Kč na žalovanou. Mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou jako nabyvatelkou byla dne 24. 4. 2013 uzavřena smlouva o převodu části obchodního podílu ve společnosti žalobce a) ve výši 375/958, odpovídající vkladu v hodnotě 375 000 Kč, ve smlouvě byl specifikován převáděný obchodní podíl i sjednána úplata, zároveň žalovaná prohlásila, že přistupuje ke společenské smlouvě žalobce a) v platném znění. Žalobci s žalovanou jednali jako se společníkem žalobce a), žalovaná se účastnila jako společník jednání valné hromady, na valné hromadě dne 12. 2. 2014 žalobce b) jako jednatel zároveň konstatoval, že účast [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve společnosti zanikla a tento není oprávněn na valné hromadě hlasovat, žalovaná zároveň oznámila svůj úmysl převést svůj podíl na třetí osobu, o této záležitosti hlasováno nebylo. Dopisem ze dne 18. 11. 2015 žalobce a) sdělil žalované, že smlouvu o převodu části obchodního podílu považuje za absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem a společenskou smlouvou a že za společníka společnosti považuje [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Vedlejší účastník je oprávněnou osobou dle exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 20. 11. 2017, č. j. 121 EX 6164/13-113 vydaného proti povinnému [tituly před jménem] [fyzická osoba] pro 8 021 356 Kč s příslušenstvím, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením práva povinného na obchodní podíl ve společnosti žalobce a) o velikosti 375/958.

9. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení.

10. Soud konstatoval, že požadavek žalobců b) a c) na určení neplatnosti smlouvy o převodu části obchodního podílu uzavřené mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou nemůže být úspěšný, neboť v dané věci lze žalovat na určení existence právního vztahu a příp. zůstavitelova vlastnictví obchodního podílu. Proto soud žalobu na vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 24. 4. 2013 mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou zamítl (výrok III. tohoto rozsudku).

11. Soud konstatoval dále, že naléhavý právní zájem soud zkoumá ve vztahu ke každému jednotlivému žalobci a k okamžiku vydání rozhodnutí ve věci. Dovodil, že důvody vztahující se k vedlejšímu účastníkovi nejsou rozhodné, neboť vedlejší účastník v řízení neuplatňuje své zájmy, nýbrž pouze svým procesním postavením pomáhá v dané věci žalobcům hájit zájmy jejich. Existence případné pohledávky vedlejšího účastníka proto není pro posouzení této věci a pro prokázání existence naléhavého právního zájmu na straně žalobců rozhodná, stejně jako odkaz žalobců na případné další věřitele.

12. Naléhavý právní zájem žalobců b) a c) na určení, co se týče zbytku návrhu, byl těmito žalobci dovozován s odkazem na jejich postavení společníků a jednatelů žalobce a), kdy žalobci b) a c) mají za to, že určením, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl společníkem žalobce a) ke dni svého úmrtí, či určením, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), bude odstraněna jejich právní nejistota ohledně vlastnictví obchodního podílu, s nímž jsou spojena základní práva společníka, žalobci b) a c) nejsou podle svých tvrzení schopni řádně svolat valnou hromadu, neboť si nejsou jisti tím, kdo je společníkem žalobce a), je tím omezeno rozhodování ve společnosti, nelze rozdělovat zisk, zároveň je nutné vědět, zda žalovaná je aktivně legitimována k žalobě na zrušení společnosti, kterou podala. V uvedených tvrzeních soud naléhavý právní zájem žalobců b) a c) neshledal. Žalobci b) a c) jako jednatelé žalobce a) jsou osobami, jimiž žalobce a) jedná a z tvrzení žalobců b) a c) nevyplývá jakýkoli zásah do jejich práv jako fyzických osob a jakákoli nejistota bez spojitosti s žalobcem a). Právní postavení žalobců b) a c) jako jednatelů společnosti nelze považovat za nejisté.

13. Naléhavý právní zájem vyvozený z tvrzené nejistoty soud neshledal ani na straně žalobce a), a to ani v souvislosti s povinností vést seznam společníků a obecnou povinností dbát na soulad stavu skutečného a zapsaného. Soud konstatoval, že je povinností žalobce a) respektovat jako společníka nabyvatele obchodního podílu na základě předložené smlouvy o jeho převodu. Není důvodu, aby žalobce a) pochyboval o tom, kdo je společníkem společnosti, kdo má být zván na valnou hromadu a komu má být vyplácen zisk. Je neopodstatněné, aby společnost nad rámec úpravy převodu obchodního podílu zákonem či společenskou smlouvou/stanovami zasahovala do právních poměrů mezi převodcem a nabyvatelem. Z provedeného dokazování soud zjistil, že smlouva o převodu části obchodního podílu mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 24. 4. 2013 a splňovala všechny potřebné náležitosti ve smyslu § 115 obchodního zákoníku. Z notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 24. 4. 2013 vyplývá, že téhož dne společníci žalobce a) v souladu s § 130 obchodního zákoníku udělili souhlas s rozdělením obchodního podílu [tituly před jménem] [fyzická osoba] a převodem jeho části na žalovanou a zbývající společníci se současně vzdali svého předkupního práva. Z notářského zápisu [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 4. 3. 2009 nevyplývá, že by předmětem rozhodování valné hromady byla změna společenské smlouvy v části umožňující převod obchodního podílu na třetí osobu se souhlasem valné hromady, změna společenské smlouvy ani nebyla předmětem jednání valné hromady. Změně společenské smlouvy v tvrzeném rozsahu nenasvědčuje ani chování žalobců, kteří by v případě tvrzeného omezení převodů obchodního podílu neměli důvod vyslovovat souhlas s převodem dne 24. 4. 2013. Soud uzavřel, že převod části obchodního podílu z [tituly před jménem] [fyzická osoba] na žalovanou proběhl v souladu s ust. § 115 odst. 2 obchodního zákoníku, když byl udělen souhlas společníků s převodem obchodního podílu, který nebyl napaden, a toto rozhodnutí je tedy platné. Uvedený právní závěr koresponduje s právním závěrem přijatým v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2020, č. j. 14 Cmo 64/2019-122. Žalobce a) je tedy povinen respektovat smlouvu o převodu obchodního podílu, která mu byla předložena, což také po nabytí části obchodního podílu žalovanou činil, jak vyplývá z předloženého zápisu z valné hromady z prosince 2014, jakož i z návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku podaného žalobcem b) za žalobce a) dne 25. 4. 2013 a spočívajícího ve změně zapsaných údajů v části týkající se společníků.

14. Soud též dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl ke dni své smrti společníkem žalobce a), nemůže být dán za situace, kdy účastníkem řízení není ani zemřelý [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], vůči němuž řízení bylo postupem dle § 107 odst. 1, odst. 2, odst. 5 o. s. ř. pravomocně zastaveno, ani žádný z případných nabyvatelů obchodního podílu a v úvahu přicházejících procesních nástupců. I v případě, že by soud v tomto řízení vyslovil, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl společníkem žalobce a), jednalo by se o rozhodnutí, které by zavazovalo výlučně účastníky tohoto řízení, nikoli tedy případné právní nástupce zemřelého, a tedy ani např. soud v případném pokračování řízení o pozůstalosti. Proto i z tohoto důvodu návrhu na požadované určení nevyhověl.

15. Pokud se jedná o návrh na určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), odůvodněný ve vztahu k naléhavému právnímu zájmu tím, že se vytvoří pevný základ pro budoucí vztahy účastníků a bude vyřešena předběžná otázka dalších řízení vedených u soudu, soud dospěl k závěru, že pevný základ vztahu mezi účastníky by se uvedeným rozhodnutím nevytvořil, byl by však vytvořen rozhodnutím o návrhu na určení, kdo je společníkem. Odkaz na současná probíhající řízení u soudu není případný, neboť v těchto probíhajících řízeních může být příslušná otázka řešena samostatně, jak již konstatoval Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 Cmo 64/2019-122. Soud dospěl k tomu, že případným vyhověním žalobě v této části by nebyla vyřešena otázka, kdo je společníkem žalobce a) a tvrzená nejistota by tedy nebyla odstraněna, a to právě vzhledem k již shora uvedenému, kdy účastníkem řízení není nikdo z případných právních nástupců [tituly před jménem] [fyzická osoba]. Uvedl též, že naopak naléhavý právní zájem by mohl být soudem shledán v případě, kdy by obdobnou žalobu podala žalovaná v situaci, kdy jí jsou práva společníka společnosti upírána, což ale není předmětem tohoto řízení.

16. Soud uzavřel, že případné vyhovění žalobě v jakékoli její části by nemělo dopad na příznivější postavení žalobců a) až c) a vyhovění negativnímu výroku by nepřineslo lepší právní postavení žalobců, když zároveň by neřešilo otázku aktuálního společníka žalobce a). Naléhavý právní zájem na straně žalobců nebyl v tomto řízení prokázán, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. Soud též uvedl, že vzhledem k závěru o neexistenci naléhavého právního zájmu na straně žalobců neprováděl další navržené důkazy, neboť ve vztahu k otázce naléhavého právního zájmu žalobců se jedná o důkazy zcela nadbytečné.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila a které sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 10 x 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 26. 6. 2017, 12. 2. 2018, 26. 4. 2018, 13. 12. 2019, 27. 1. 2020 a 31. 8. 2020, účast při ústním jednání dne 16. 12. 2019, 22. 7. 2020 a 13. 1. 2021), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 10 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž jí byly přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozhodnutí.

19. Proti rozsudku se odvolali žalobce a), žalobce b) a žalobce c). Zejména shodně uvedli, že se soud nezabýval návrhem žalobce a) na ustanovení opatrovníka neznámému okruhu dědiců a bez dalšího řízení mezi žalobcem a) a původně žalovaným [Anonymizováno]. [fyzická osoba] zastavil. Též se závěry soudu, že není dán naléhavý právní zájem na určení, nesouhlasí. Žalobci tvrdí, že zde panuje nejistota ohledně vlastnictví obchodního podílu ve výši 375 000,00 Kč na základním kapitálu společnosti [Jméno žalobce]. a odkazují na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3736/2012, 26 Cdo 1391/2004, 21 Cdo 1502/2016, 26 Cdo 635/2003, 29 Cdo 1323/2005, 28 Cdo 2521/2008, 28 Cdo 812/2016 a 32 Cdo 273/2010. Pokud společnost nemá postaveno najisto, kdo jsou její společníci, je ohroženo právo společnosti vykonávat svoji činnost řádně, hrozí, že rozhodnutí přijatá v budoucnu nemusí být přijata v souladu s právní úpravou, společnosti hrozí újma, pokud by došlo k výplatě podílu na zisku osobě, která není společníkem, zápis v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnost, společnosti hrozí reálná újma v podobě povinnosti vyplatit vypořádací podíl v exekučním řízení čj. 121 EX 6164/13, když dle exekučního příkazu se jedná o obchodní podíl [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dále žalobci odkázali na rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 564/2006 a 29 Cdo 3170/2008 a rozhodnutí VS v Praze sp. zn. 7 Cmo 496/2016, dle kterých pouze na základě rozhodnutí soudu o určení společníka lze provést změnu zápisu v obchodním rejstříku. Společnost je povinna podle § 139 ZOK vést seznam společníků, který by měl odpovídat skutečnosti, jak vyplývá i z § 146 ZOK. I v tomto ohledu má společnost naléhavý právní zájem na konkrétním určení osoby společníka. Pokud se týká aktivní legitimace žalobce a), byť nebyl účastníkem smlouvy o převodu obchodního podílu, dotýká se tato smlouva jeho právní sféry. Pro úplnost žalobci odkázali i na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 2600/09, kdy soud je povinen se zabývat otázkou § 39, tedy platností či neplatností právního úkonu. Poukázali na to, že nemají jiný právní prostředek než žalobu na určení, který by tuto otázku vyřešil. Navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

20. Proti rozsudku se odvolal i vedlejší účastník. Zejména uvedl, že po smrti [tituly před jménem] [fyzická osoba] měl soud ustanovit okruh potencionálních dědiců opatrovníka, neboť součástí této věci byly určovací žaloby, na základě kterých mělo být určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl k určitému datu společníkem společnosti [Jméno žalobce]., čímž by byl popsán i jeho další majetek, který mohl být předmětem dědického řízení, dále namítal, že žalobcům se nedostalo spravedlivé ochrany dotčených práv, že má shodné zájmy jako žalobci, a to včetně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Rozhodnutí soudu v projednávané věci bude mít vliv na další pokračování či ukončení předmětného exekučního řízení. Soud pochybil, když dospěl k závěru, že zde není dán dostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 je součástí dohody o vypořádání SJM ze dne 25. 2. 2013. Další významnou skutečností byly výsledky prověřování trestné činnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] policejním orgánem. Tyto zakládají absolutní neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013, a to pro její rozpor s ustanovením § 39 občanského zákoníku. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

21. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce a) zejména uvedla, že je napadený rozsudek správný, že naléhavý právní zájem musí tvrdit a prokazovat žalobce, nikoli žalovaná. Žalobci byli o této skutečnosti řádně poučeni, přičemž ani následně nedoplnili potřebná tvrzení či důkazy. Argumentace eventuálními budoucími spory je lichá a nepřiléhavá. Argumentace v části týkající se vyplácení, resp. nevyplácení obchodního podílu a odkaz na doporučení orgánu Policie České republiky, aby podíl společnosti, tedy žalobce a), nebyl společníkům vyplácen, je taktéž zcela jen účelová, a bez dalšího skutkového či právního podložení. Žalovaná byla nejdříve za společnici této společnosti považována. Převod obchodního podílu probíhal v souvislosti s vypořádáním dluhů, které vůči žalované měl [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] a cena tohoto podílu byla určena na základě znaleckého posudku zpracovaného právě [Jméno advokátky B]. Co se týče otázky veřejných rejstříků, není podstatné, zda žalovaná byla či nebyla společníkem žalobce a). Uvedla též, že namítání chybného postupu soudu ohledně neustanovení opatrovníka pro potenciální dědice neshledává důvodné, a to zejména s odkazem na odůvodnění rozsudku, že nelze uvažovat o právních, resp. procesních nástupcích zemřelého [tituly před jménem] [fyzická osoba]. K odvolání žalobců b) a c) uvedla, že se k jejich námitkám vyjadřuje stejně jako k námitkám žalobce a). Co se týče údajné nejistoty ohledně vlastnictví obchodního podílu ve výši 375 000 Kč, žádná nejistota nepanuje, vlastnictví obchodního podílu žalované bylo i příslušnými rozhodnutími Vrchního soudu v Praze (č. j. 7 Cmo 5/2018-189 ze dne 3. 1. 2019; č. j. 14 Cmo 38/2019-190 ze dne 13. 3. 2019) potvrzeno. K odvolání vedlejšího účastníka uvedla, že jeho účastenství je dáno na základě ustanovení § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tedy jeho úspěch je odvislý od úspěchu žalobců. Výše uvedené vyjádření k odvolání žalobců dopadá i na vedlejšího účastníka. Doplnila, že opakující se odvolávání na nutnost účasti [tituly před jménem] [fyzická osoba] je ve věci irelevantní. Jednání žalované i [tituly před jménem] [fyzická osoba] nebylo shledáno neplatným, či trestněprávním jednáním. [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] nebyl odsouzen ze spáchání údajného trestného činu. Ing, nebylo proti němu zahájeno ani trestní stíhání. Navrhla potvrzení rozsudku.

22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání jsou nedůvodná.

23. Ze spisu odvolací soud zjistil, že žalobci se domáhali proti původně žalovanému [tituly před jménem] [fyzická osoba], nar. [Anonymizováno] a žalované, aby soud určil, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] je společníkem žalobce a) s tím, že mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba], společníkem žalobce a) a [Anonymizováno] byla dne 24. 4. 2013 uzavřena smlouva o převodu části obchodního podílu ve společnosti žalobce a) ve výši odpovídající vkladu 375 000 Kč, tento převod byl schválen rozhodnutím přijatým společníky žalobce a) dne 24. 4. 2013, že dle nového znění společenské smlouvy ze dne 4. 3. 2009 byl vyloučen převod obchodního podílu na společnosti na třetí osobu mimo okruh stávajících společníků, smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená dne 24. 4. 2013 je proto absolutně neplatná. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobci a), b) a c) spatřovali v tom, že není najisto postavené, kdo je ve skutečnosti společníkem společnosti, a žalobci b) a c) nejsou jako jednatelé žalobce a) proto schopni řádně svolat valnou hromadu a tato skutečnost ztěžuje vnitřní fungování společnosti, zároveň je vyřešení této otázky nutné i jako otázky předběžné pro další řízení vedená u zdejšího soudu. Podáním ze dne 6. 8. 2018 do řízení vstoupil jako vedlejší účastník [Jméno účastníka] s tím, že má právní zájem na výsledku sporu, neboť bude-li určeno, že vlastníkem obchodního podílu ve společnosti žalobce a) je [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], bude tento obchodní podíl postižen prodejem v rámci exekuce, kde je oprávněným. Usnesením soudu ze dne 12. 8. 2019, č. j. 44 Cm 43/2017-151 soud řízení mezi žalobci a původně žalovaným [tituly před jménem] [fyzická osoba], který zemřel, zastavil podle § 107 odst. 1, odst. 2, odst. 5 o. s. ř., neboť řízení o pozůstalosti, bylo zastaveno usnesením Okresního soudu [adresa] – město ze dne 28. 3. 2019, č. j. 29 D 1704/2018-170 podle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, aniž byl zjišťován okruh dědiců, usnesení nabylo právní moci dne 11. 9. 2019. Soud nadále vedl řízení mezi žalobci a) až c) za účasti vedlejšího účastníka a žalovanou. V průběhu řízení soud na návrh žalobců a) až c) usnesením ze dne 16. 12. 2019 připustil změnu žaloby tak, že má být soudem určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], nar. [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) s obchodním podílem odpovídajícím vkladu 375 000 Kč. Soud na jednání nařízeném na den 16. 12. 2019 poskytl žalobcům a) až c) poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že jsou povinni doplnit tvrzení o naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, a to každý ze žalobců a k tomu označit důkazy, a to za poučení o následcích neuposlechnutí výzvy. Žalobci a) až c) navrhli, aby soud určil, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), žalobci b) a c) navrhli, aby soud určil, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou je neplatná, soud usnesením ze dne 22. července 2020 na základě uvedených návrhů připustil tuto změnu žaloby. Žalobci a) až c) zopakovali, že musí s jistotou vědět, kdo je společníkem společnosti, a není jisté, zda je předmětná smlouva ze dne 24. 4. 2013 platná, žádné nové skutečnosti, z nichž dovozují naléhavý právní zájem na požadovaném určení, netvrdili. Žalovaná uvedla, že v rozhodné době společenská smlouva žalobce a) převod obchodního podílu na třetí osoby výslovně umožňovala, s převodem souhlasili všichni společníci zákonem požadovaným způsobem a ostatní společníci se chovali ve vztahu k žalované jako ke společnici společnosti, namítala nedostatek naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení. Soud zjistil, že jednateli žalobce a) jsou žalobce b) a c), kteří jsou zároveň společníci žalobce a), žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku jako společnice žalobce a) od 29. 4. 2013, společenská smlouva žalobce a) aktualizovaná k 1. 12. 1992 umožňovala převod obchodního podílu na třetí osobu se souhlasem valné hromady, že valná hromada žalobce a) konaná dne 4. 3. 2009 schválila rozdělení obchodního podílu společníka [Jméno advokátky B] a bezúplatný převod části obchodního podílu společníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], novými jednateli byli zvoleni [Jméno advokátky B] a [Jméno advokáta B], stávající jednatel [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] zůstal nadále ve své funkci, došlo ke změně v názvu v předmětu činnosti žalobce a), přičemž připojený text neobsahuje žádnou úpravu převodu obchodního podílu na jiného společníka ani na třetí osobu, že dne 24. 4. 2013 společníci [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Jméno advokáta B] souhlasili s rozdělením obchodního podílu [tituly před jménem] [fyzická osoba] a s převodem části jeho obchodního podílu ve výši odpovídající vkladu na základní kapitál společnosti ve výši 375 000 Kč na žalovanou, že mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba] a žalovanou jako nabyvatelkou byla dne 24. 4. 2013 uzavřena smlouva o převodu části obchodního podílu ve společnosti žalobce a) odpovídající vkladu v hodnotě 375 000 Kč, že žalobci s žalovanou jednali jako se společníkem žalobce a), že vedlejší účastník je oprávněnou osobou dle exekučního příkazu soudního exekutora [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 20. 11. 2017, č. j. 121 EX 6164/13-113 vydaného proti povinnému [tituly před jménem] [fyzická osoba] pro 8 021 356 Kč s příslušenstvím, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením práva povinného na obchodní podíl ve společnosti žalobce a) o velikosti 375/958. Soud dospěl k závěru, že v daném případě není dán naléhavý právní zájem žalobců a) až c) na požadovaném určení, a to s výše uvedeným odůvodněním. Žalobu proto zamítl.

24. Odvolací soud se ztotožnil se všemi zjištěními, které soud učinil po dostatečně provedeném dokazování. Pro stručnost na ně odvolací soud odkazuje.

25. Odvolací soud se ztotožnil se všemi závěry, které soud učinil z těchto zjištění.

26. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Soud správně vycházel ze základních výchozích judikaturních závěrů, a to zejména, že existenci naléhavého právního zájmu soud zkoumá z úřední povinnosti a ve vztahu ke každému jednotlivému žalobci. Určovací žaloba je preventivního charakteru a je opodstatněna především tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, její pomocí však nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné řízení, v němž je lze řešit jako otázky předběžné. Naléhavý právní zájem na určení spočívá zejména v tvrzeném a prokázaném dopadu do poměrů žalobců a odrazí se tedy v jejich případném příznivějším postavení. Na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno. Podmínka naléhavého právního zájmu není splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu sám o sobě bez dalšího vede k zamítnutí žaloby. Jestliže právní otázka platnost smlouvy, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu.

28. Soud správně zkoumal naléhavý právní zájem ve vztahu ke každému žalobci a ke každému nároku k okamžiku vydání rozhodnutí ve věci.

29. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že není dán naléhavý právní zájem žalobců a) až c) na určení neplatnosti předmětné smlouvy o převodu části obchodního podílu, neboť v dané věci lze žalovat na určení existence právního vztahu a příp. zůstavitelova vlastnictví obchodního podílu. Rozhodnutí soudu je proto ve výroku III. správné.

30. Co se týče rozhodnutí soudu obsažených ve výroku I. a II., jimiž soud zamítl žalobu, aby bylo určeno, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], narozený [Anonymizováno], zemřelý [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) (výrok I.) a žalobu, aby bylo určeno, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a) (výrok II.), odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že ani na tomto určení není dán naléhavý právní zájem žalobců a) až c). Soud správně uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl ke dni své smrti společníkem žalobce a) není dán, neboť i v případě, že by soud vyslovil, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F] byl společníkem žalobce a), nejednalo by se o rozhodnutí, které by zavazovalo případné právní nástupce zemřelého a právní postavení žalobců by se nezměnilo. Co se týče rozhodnutí, jímž soud zastavil řízení vůči [tituly před jménem] [fyzická osoba], toto je v právní moci.

31. Soud též dospěl ke správnému závěru, že není dán ani naléhavý právní zájem žalobců a) až c) na určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), soud dospěl ke správnému závěru, že i kdyby uvedenému požadavku vyhověl, nebyla by vyřešena otázka, kdo je společníkem žalobce a) a tvrzená nejistota by nebyla odstraněna. Soud správně uvedl, že pevný základ vztahu mezi účastníky by byl vytvořen např. rozhodnutím o návrhu na určení, kdo je společníkem a naléhavý právní zájem by mohl být shledán, pokud by takovou žalobu podala žalovaná v situaci, kdy jí jsou práva společníka společnosti upírána, což však není předmětem tohoto řízení.

32. Soud též správně dovodil, že skutečnosti, z nichž vedlejší účastník dovozuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nejsou pro závěr o tom, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců a) až c) na požadovaném určení, rozhodné, neboť vedlejší účastník v řízení neuplatňuje své zájmy, a tak tvrzení existence pohledávky vedlejšího účastníka není pro posouzení této věci a pro prokázání existence naléhavého právního zájmu na straně žalobců rozhodná. Je třeba uvést, že naléhavý právní zájem by mohl být případně shledán na straně vedlejšího účastníka, pokud by tento podal žalobu na určení, kdo je společníkem žalobce a) za situace, kdy byl neuspokojeným věřitelem [tituly před jménem] [fyzická osoba], což však též není předmětem tohoto řízení.

33. Soud též správně dovodil, že není důvodný poukaz na současná probíhající řízení před soudem, neboť v nich bude příslušná otázka řešena samostatně jako předběžná.

34. Soud správně uzavřel, že pokud by vyhověl žalobě v jakékoli její části, nebylo by postavení žalobců a) až c) příznivější a nepřineslo by lepší právní postavení žalobců, když zároveň by neřešilo otázku, kdo je společníkem žalobce a).

35. Odvolací soud též plně odkazuje na ostatní důvody, které soud k uvedeným závěrům vedly, které jsou obsahem odůvodnění napadeného rozsudku, neboť se s nimi ztotožnil.

36. Soud žalobu v celém rozsahu správně zamítl.

37. Co se týče rozhodnutí o nákladech řízení, soud sice správně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pro úspěch žalované ve věci, avšak výši nákladů, které žalované v řízení vznikly a způsob, jak budou žalobci a) až c) a vedlejší účastník povinni splnit povinnost nahradit žalované náklady řízení, nestanovil správně.

38. Z výše uvedeného je zřejmé, že v řízení byly třemi žalobci uplatněny samostatné nároky na určení, jde o samostatné žaloby, které byly projednány společně v jednom řízení, přičemž žalobce a) uplatnil v žalobě nárok na určení, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], narozený [Anonymizováno], zemřelý [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) a nárok na určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a), žalobci b) a c) uplatnili v žalobě stejné nároky jako žalobce a) a navíc uplatnili nárok na určení, že smlouva o převodu části obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba], narozeným [Anonymizováno], zemřelým [Anonymizováno], a žalovanou je neplatná. Za uvedené situace bylo třeba při stanovení výše nákladů řízení vycházet z uvedené skutečnosti. Zástupce žalované učinil v řízení 9 úkonů právní služby, které byly účelně vynaložené k uplatňování, či bánění práva, přičemž každý z těchto úkonů učinil vůči každému ze žalobců i vůči vedlejšímu účastníkovi, jde o přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 26. 6. 2017, 12. 2. 2018, 26. 4. 2018, 13. 12. 2019 a 27. 1. 2020, účast při ústním jednání dne 16. 12. 2019, 22. 7. 2020 a 13. 1. 2021. Odvolací soud totiž neshledal, na rozdíl od závěrů učiněných soudem ohledně účelně vynaložených nákladů, jako účelně vynaložený náklad podání ze dne 31. 8. 2020, neboť skutečnosti tam uvedené, mohl zástupce žalované uvést v již dříve v jím učiněných podáních. Tarifní hodnotou pro stanovení výše odměny ve vztahu k nárokům uplatněným žalobcem a) byla částka 100 000 Kč (nárok na určení, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], narozený [Anonymizováno], zemřelý [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) a nárok na určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a)) dle § 9 odst. 4 písm. c) AT, tarifními hodnotami pro stanovení výše odměny byly ve vztahu k nárokům uplatněným žalobcem b) a c) částky 150 000 Kč (nárok na určení, že [tituly před jménem] [Jméno advokáta F], narozený [Anonymizováno] zemřelý [Anonymizováno], byl ke dni 21. 10. 2018 společníkem žalobce a) a nárok na určení, že žalovaná se nikdy nestala společníkem žalobce a) a na určení, že smlouva o převodu části obchodního podílu ze dne 24. 4. 2013 uzavřená mezi [tituly před jménem] [fyzická osoba], narozeným [Anonymizováno], zemřelým [Anonymizováno], a žalovanou je neplatná) dle § 9 odst. 4 písm. c) AT. Náklady žalované ve vztahu k žalobci a) sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 9 x 5 100 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 9 x 300 Kč a 21 % DPH. Náklady žalované ve vztahu k žalobci b) a stejně tak žalobci c) sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 9 x 7 100 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 9 x 300 Kč a 21 % DPH. Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení ve vztahu žalobce a), vedlejšího účastníka a žalované ve výši 58 806 Kč, přičemž uvedenou povinnost jsou povinni žalobce a) a vedlejší účastník splnit společně a nerozdílně, ve vztahu žalobce b), vedlejšího účastníka a žalované výši 80 586 Kč, přičemž uvedenou povinnost jsou povinni žalobce b) a vedlejší účastník splnit společně a nerozdílně, ve vztahu žalobce c), vedlejšího účastníka a žalované výši 80 586 Kč, přičemž uvedenou povinnost jsou povinni žalobce c) a vedlejší účastník splnit společně a nerozdílně. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I., II., III. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, ve výroku IV. analogicky podle § 220 o. s. ř změnil tak, jak uvedeno ve výroku.

39. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), přičemž pro stanovení výše náhrady nákladů se uplatní výše uvedené, jak uvedeno ve výroku.

Poučení