7 Cmo 151/2023 - 286

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení dorovnání na protiplnění, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městský soud v Praze ze dne 4. května 2023, č. j. 75 Cm 47/2017-257 takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud soudu v Praze rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem tak, že žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši násobku rozdílu mezi soudem stanovenou a valnou hromadou společnosti [právnická osoba], a. s. určenou výší protiplnění a celkovým počtem akcií vlastněných žalobcem, se zamítá (výrok I), a že žalobce je povinen zaplatit žalované na účet jejího právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 279 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Žalobkyně, jako minoritní akcionářka společnosti [právnická osoba], a. s., IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále i jen „Společnost“), která byla vlastníkem celkem 1955 ks kmenových akcií, každá o jmenovité hodnotě 500 Kč, se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 6. 3. 2017, domáhala po žalované jako hlavním akcionáři Společnosti“), zaplacení dorovnání na protiplnění poskytnuté žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že hlavním akcionářem poskytnuté protiplnění ve výši 102,66 Kč není přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře, a má za to, že přiměřené protiplnění za jednu akcii by mělo činit 481 Kč. Znalecký posudek, na základě, kterého bylo vyplaceno protiplnění, označila za nevěrohodný a neprůkazný, přestože byl opatřen doložkou podle ust. § 127a o. s. ř., neboť obsahuje řadu pochybení (např zcela chybí ocenění Společnosti výnosovou metodou a chybně je stanovena likvidační hodnota Společnosti). Navrhla, aby soud ustanovil znalce k vypracování revizního znaleckého posudku za účelem stanovení výše přiměřeného protiplnění.

3. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně uplatnila právo na dorovnání včas ve smyslu ust. § 391 odst. 1 ZOK.

4. Dále vyšel soud prvního stupně z těchto zjištění: - dle znaleckého posudku č. A 187/2016 z 12. 10. 2016 znaleckého ústavu [právnická osoba] (dále i jen „[Anonymizováno]“), předloženého žalovanou, na základě, něhož valná hromada Společnosti činí výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii společnosti [právnická osoba], a. s., o jmenovité hodnotě 500 Kč, částku 102,66 Kč; znalecký posudek je opatřen doložkou podle § 127a o. s. ř. - z výslechu znalce [Anonymizováno], že ten vysvětlil, proč k ocenění byla použita kombinace substanční metody s odhadem nákladů dobrovolné likvidace, a proč nebyla použita metoda výnosová (volných peněžních toků). - dle znaleckého posudku č. 734-16/2019 znalce [právnická osoba] (dále i jen „[Anonymizováno]“), předloženého žalovanou, činí výše přiměřeného protiplnění za jeden kus kmenové akcie [právnická osoba], a. s. o jmenovité hodnotě 500 Kč, částku 92 Kč; znalecký posudek je opatřen doložkou podle ust. § 127a o. s. ř. - z výslechu znalce [Anonymizováno], že ocenění v jeho posudku bylo provedeno dvěma základními metodami, a to likvidační a výnosovou. Znalec vysvětlil, proč bylo správné použít k ocenění metodu likvidační. - revizní znalecký posudku znalce [Anonymizováno] [právnická osoba]., předložený žalobkyní nestanovil částku přiměřeného protiplnění za jednu akcii [právnická osoba], a. s. o jmenovité hodnotě 500 Kč; původně byl předložen ve verzi bez doložky dle ust. § 127a o. s. ř., ta byla následně dodatkem ke znaleckému posudku doplněna. Ve vztahu k tvrzením žalobkyně o výši přiměřeného protiplnění je zcela neprůkazný a soud prvního stupně jej zhodnotil jako nevěrohodný.

5. Poté soud prvního stupně dospěl k závěru, že na znalecké posudky předložené některým z účastníků v rámci soudního řízení, pokud je opatřen doložkou podle ust. § 127a) o. s. ř., se hledí a provádí se jím důkaz stejně, jako kdyby se jednalo o znalecký posudek zpracovaný znalcem soudem ustanoveným. A protože měl za to, že oba znalecké posudky předložené žalovaným jsou jasné a věrohodné a postačují k soudnímu rozhodnutí, tak nebylo nutné ustanovit dalšího znalce soudním rozhodnutím, jak žalobkyně navrhovala. Dle žalované byly začerněny pasáže znaleckého posudku [Anonymizováno] ve verzi, která byla zveřejněna ve sbírce listin rejstříkového soudu a při zpracovávání znaleckého posudku měl znalec [Anonymizováno] k dispozici veškeré potřebné podklady k řádnému provedení ocenění. Znalec [Anonymizováno] potvrdil postup a použité metody znalce [Anonymizováno] (na jehož základě byla stanovena výše protiplnění) a dospěl ke shodným závěrům ohledně použití likvidační metody. Oba znalci přesvědčivě obhájili závěry uvedené v jimi zpracovaných znaleckých posudcích, soud proto mohl při stanovení výše přiměřeného protiplnění vycházet ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [Anonymizováno]. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by částka poskytnutého protiplnění ve výši 102,66 Kč na jednu akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 500 Kč byla jakkoli nepřiměřená, a proto žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně nerozhodl dle ust. § 390 odst. 3 ZOK, neboť ten hovoří o vyhovujícím soudním rozhodnutí, přičemž v tomto řízení byla žaloba zamítnuta. A náklady vynaložené žalobkyní pak ani nelze označit za účelně vynaložené, neboť netvrdila žádné skutečnosti, pro které by výše přiměřeného protiplnění měla být 481 Kč. Soud prvního stupně proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle úspěchu ve věci přiznal náhradu nákladů žalované, jejichž výši určil celkem částkou 279 510 Kč.

7. Proti rozsudku soudu prvního stupně se včas odvolala žalobkyně, která namítala, že rozsudek je předně v rozporu se soudní judikaturou, např. s rozhodnutím Vrchního soud v Praze č.j. 7 Cmo 229/2021 – 912 ze dne 21. dubna 2022), ve kterém bylo konstatováno, že případech, kdy je v řízení k důkazu jako listina proveden znalecký posudek vypracovaný pro hlavního akcionáře se soudní praxe ustálila v tom, že v přezkumném řízení dle ustanovení § 183k zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nyní dle ustanovení § 390 ZOK, se vychází zejména ze soudem nařízeného znaleckého posudku, jehož úkolem je jednak přezkoumat po formální a obsahové stránce znalecký posudek předložený hlavním akcionářem, a jednak i nově stanovit na základě všech relevantních údajů hodnotu Společnosti, a to i případně ke dni přechodu akcií na hlavního akcionáře. Dle odvolatelky se na znalecké posudky, předložené žalovanou, které splňují předpoklady dle § 127a o.s.ř., nelze pohlížet, jako na znalecký posudek vyžádaný soudem, neboť úkol, jež znalecké posudky řešily, nekoresponduje s úkolem, jež by mu byl soudem v tomto přezkumném řízení zadán, právě s ohledem k tomu, co je smyslem a účelem tohoto řízení. Soud prvního pak sám hodnotil správnost metody použité znalci, jejich postupy, které je k závěrům o odborných otázkách vedly, a které jsou tedy součástí jejich odborného posouzení (body 18 a 19 rozsudku), což mu ale nepřísluší, jakkoliv se mu mohlo jevit vysvětlení znalců logické či správné (srov. stanovisko Nejvyššího soudu České republiky spis. zn.: Cpj 41 /1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. dubna 2002, spis. zn.: 25 Cdo 583/2001. Napadené rozhodnutí je vadné i pro nedostatek důvodů, neboť opsání části ZOK a o.s.ř. (body 8 až 14 rozsudku), tj. převážná část odůvodnění, není právním posouzením věci soudem prvního stupně. Soud prvního stupně pak vůbec právní otázku o základu nároku neřešil, neboť ta mu splynula s řešením otázky skutkové. Soud prvního stupně rovněž zcela pominul skutečnost, že znalecký posudek [Anonymizováno], který byl v soudním řízení k dispozici je z velké části začerněn, a jako takový byl absolutně nepřezkoumatelný, protože nebylo možné vyhodnotit, jak znalec k jednotlivým závěrům dospěl. Soud prvního stupně se spokojil pouze s touto verzí a při vydání rozsudku vycházel z neúplného znaleckého posudku. Současně soud prvního stupně odmítl návrh žalobkyně učiněný písmeně v podání ze dne 7. 3. 2023, aby soud uložil žalované tento znalecký posudek, v nezačerněné, tj. kompletní podobě, předložit soudu k důkazu, čímž zabránil žalobkyni se s tímto znaleckým posudkem seznámit a vznést proti němu právně a skutkově relevantní námitky. Zcela chybně a v rozporu s platnou právní úpravou se pak soud prvního stupně vypořádal s otázkou náhrady nákladů řízení, neboť ust. § 390 odst. 3 poslední věta ZOK hovoří o dovolání se práva na dorovnání nikoliv o úspěšném dovolání se práva na dorovnání. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

8. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání předně zdůraznila, že se s výrokem rozsudku soudu prvního stupně ztotožňuje. Odvolatelkou zmiňované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2022, č.j. 7 Cmo 229/2021–912, není přiléhavé, neboť to řešilo odlišný případ, kdy v daném řízení byl k důkazu jako listina proveden toliko znalecký posudek vypracovaný pro hlavního akcionáře pro účely vytěsnění minoritních akcionářů, oproti tomu však v nadepsané věci již byly prvostupňovým soudem provedeny k důkazu dokonce tři znalecké posudky, a to dva znalecké posudky navržené žalovanou (znalce [Anonymizováno] a znalce [Anonymizováno]) a jeden znalecký posudek navržený žalobcem (znalce [Anonymizováno]), přičemž všechny tři byly opatřeny doložkou znalce ve smyslu ustanovení § 127a občanského soudního řádu (byť je třeba zmínit, že u znaleckého posudku předloženého žalobcem tak bylo učiněno až dodatečně). Žalovaná doložila přiměřenou výši protiplnění za jeden kus akcie společnosti [právnická osoba] v souladu s právní úpravou znaleckým posudkem [Anonymizováno], že z dalšího k důkazu provedeného znaleckého posudku [Anonymizováno] jednoznačně vyplynulo, že protiplnění poskytnuté vytěsněným bývalým akcionářům nejenže nebylo nepřiměřené, ale že naopak vytěsnění bývalí akcionáři dostali na protiplnění vyplaceno více, a dále, že ani jeden z těchto posudků, jakož ani doložená výše přiměřeného plnění, nebyl žalobcem úspěšně zpochybněn, k čemuž se přiklonil ve svém rozhodnutí i soud prvního stupně. Uvedené žalovaná obsáhle odůvodnila. Žalovaná pak zásadně nesouhlasí s tvrzením odvolatelky, že posudek [Anonymizováno] by byl nepřezkoumatelný kvůli několika začerněným pasážím, v tom vyhotovení posudku [Anonymizováno], které se zakládalo do Sbírky listin. Byť argument žalobce má žalovaná za účelový, znalec [Anonymizováno] byl z důvodu výslechu přítomen u jednoho ze soudních jednání a u něj si rovněž mohl žalobce (jeho zástupce) nahlédnutí do vyhotovení posudku bez začerněných pasáží vyžádat či se jej na příslušné otázky v rámci výslechu dotázat, kdyby ovšem měl skutečný zájem a jeho argumentace nebyla pouze účelová. Žalobci nelze rovněž přisvědčit, že by soud prvního stupně chybně posoudil otázku práva na náhradu nákladů řízení. Prostým jazykovým výkladem ust. § 390 odst. 3 ZOK, lze dovodit, že nebylo úmyslem zákonodárce přiznat žalobcům v řízeních ohledně práva na dorovnání protiplnění ve všech případech veškeré náklady, ale nanejvýše náklady účelně vynaložené, a to nikoliv za všech okolností. Nadto z odborné literatury vyplývá, že v odůvodněných případech takovým žalobcům právo na náhradu nákladů řízení vůbec nepřísluší, a to např. jedná-li se o zneužití práva podle § 8 občanského zákoníku. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního potvrdil a žalované přiznal nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek dle ust. § 212a a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle ust. § 376 ZOK (1) Vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem nebo jej odůvodní podle § 391 odst.

1. Posudek nesmí být ke dni doručení žádosti podle § 375 starší než 3 měsíce. (2) Společně se žádostí podle § 375 doručí hlavní akcionář společnosti zdůvodnění výše protiplnění nebo znalecký posudek a rozhodnutí České národní banky podle § 391, vyžaduje-li se.

11. Podle ust. § 390 odst. 1 ZOK vlastníci účastnických cenných papírů se mohou od splatnosti protiplnění domáhat po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře; toto právo zaniká, není-li žádným vlastníkem účastnických cenných papírů uplatněno u hlavního akcionáře do 3 měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 384 v obchodním rejstříku.

12. Podle § 127 o. s. ř. (1) závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je možno znalecký posudek také dát přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. (2) Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.

13. Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

14. Z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu se k otázce přezkoumání přiměřenosti protiplnění, která je aplikovatelná i za rozhodné právní úpravy obsažené v § 376 a § 390 ZOK, mimo jiné podává: 1) Přiměřenost značí požadavek přihlédnout ke všem podstatným okolnostem v souvislosti s nuceným výkupem, to znamená, že je z pohledu zákona vyloučeno, aby byla stanovena subjektivně; cena stanovená nikoli na základě objektivních kritérií by se vymykala soudnímu přezkumu (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008, sp. zn. Pl ÚS 56/05, dostupný www.usoud.cz). 2) Základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za účastnický cenný papír společnosti je obvykle hodnota podniku společnosti; její určení je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti (§ 127 o. s. ř.); součástí odborného posouzení znalce je přitom i zvolení metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti. 3) Určení hodnoty podniku společnosti (jež je otázkou skutkovou) nelze ztotožňovat s určením výše přiměřeného protiplnění (jež je otázkou právní). Jakkoliv při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, musí současně zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti. 4) Při přezkoumávání přiměřenosti protiplnění postupem podle § 183k obch. zák. je nutné mít na paměti, že menšinoví akcionáři nemají prakticky žádnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v § 183i obch. zák. Jsou-li zbavováni svého podílu ve společnosti s odůvodněním, že s ohledem na akcionářskou strukturu se jejich účast fakticky zúžila na pouhou investici, neboť jejich „vliv na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008, sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 52 odůvodnění), tedy že nadále zůstává zachována pouze majetková složka jejich účasti ve společnosti, již lze nahradit (nuceně vyměnit za peníze), musí být garantováno, že poskytované protiplnění v penězích bude odpovídat hodnotě této investice. Jinak řečeno, protiplnění poskytované hlavním akcionářem musí odpovídat hodnotě účastnických cenných papírů, jejichž vlastnictví hlavní akcionář v důsledku nuceného přechodu nabude tak, aby hodnota investice vlastněné minoritním akcionářem zůstala zachována. 5) Jakkoliv se zpravidla (v případě společností, jejichž účastnické cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše protiplnění připadající na účastnický cenný papír se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) účastnického cenného papíru na základním kapitálu společnosti, soud musí přihlédnout i k dalším okolnostem. Z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) mimo jiné plyne, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit. 6) Za mnohá srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016, ze dne 29. května 2018, sp. zn. 29 Cdo 2025/2016, ze dne 18. září 2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018, usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3359/2012, ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, ze dne ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011. 7) V řízení vedeném dle ust. § 183k obch. zák., jehož účelem je úplný soudní přezkum přiměřenosti protiplnění, kterým je poskytována ochrana minoritním akcionářům, je zásadním důkazem znalecký posudek zadaný soudem, neboť stanovení hodnoty podniku je ryze odbornou otázkou. Úkolem znalce pak je nejenom přezkoumat po formální a obsahové stránce znalecký posudek předložený hlavním akcionářem, ale současně i nově stanovit na základě všech relevantních údajů hodnotu Společnosti, a to i případně ke dni přechodu akcií na hlavního akcionáře. Jakýkoli jiný závěr by činil zákonem založené právo domáhat se přezkoumání výše protiplnění poskytnuté hlavním akcionářem zbytečným (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 1145/2011). Přičemž není ani vyloučeno, aby takový znalecký posudek v řízení předložil některý z jeho účastníků (§ 127a o. s. ř.). K hodnocení důkazu – znaleckého posudku – odkazuje odvolací soud např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010.

15. Odvolací soud ze spisu shledal, že žalobkyně, jako vytěsněný vlastník akcí Společnosti, žalobou na plnění dle ust. § 390 ZOK, uplatnila své právo na přezkoumání výše protiplnění soudem a na dorovnání rozdílu mezi výší protiplnění určenou usnesením valné hromady a vyplacenou podle § 389 ZOK, neboť nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [Anonymizováno], na jehož základě bylo akcionářům přiznáno a vyplaceno protiplnění (§ 376 ZOK), což dostatečně pro toto řízení vzhledem k jeho povaze odůvodnila tím, že ve znaleckém posudku chybí ocenění Společnosti výnosovou metodou, čímž zpochybňuje znalcem použitou metodu, a i tím, že je v něm chybně stanovena likvidační hodnota Společnosti. Téměř od počátku řízení (doplnění žaloby č.l. 90-91 spisu) namítala, že ve znaleckém posudku [Anonymizováno], který je přílohou notářského zápisu, a který má žalobkyně k dispozici, je začerněna řada údajů, které jí brání se blíže k jeho chybám vyjádřit. Navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem znalce, kterého ustanoví soud. Tento návrh zopakovala i poté, co byl k důkazu proveden jí předložený revizní znalecký posudek, který konstatoval nepřezkoumatelnost znaleckého posudku [Anonymizováno], založeného jako příloha notářského zápisu ve sbírce listin. Soud prvního stupně v průběhu řízení nijak uvedený návrh žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem soudem ustanoveným znalcem nereflektoval, a až na svém posledním jednání tento návrh žalobkyně zamítl, a to včetně jejího návrhu na předložení úplného a nezačerněného vyhotovení znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] (č. l. 246 spisu).

16. Z napadeného rozsudku se podává, že podkladem pro rozhodnutí soudu prvního stupně byla zjištění učiněná ze znaleckého posudku [Anonymizováno], opatřeného doložkou podle § 127a o. s. ř., jehož zadavatelem byla žalovaná, tj. hlavní akcionářka Společnosti, kdy úkolem znalce bylo stanovit výši přiměřeného protiplnění za 1 ks akcie Společnosti, a to pro účely nuceného přechodu akcií Společnosti na hlavního akcionáře dle § 376 a souvisejících ust. ZOK, jakož i z výslechu znalce. Dle soudu prvního stupně správnost závěrů znaleckého posudku [Anonymizováno], jak o výši přiměřeného protiplnění za jednu akcii společnosti [právnická osoba], a. s., o jmenovité hodnotě 500 Kč, která činí částku 102, 66 Kč, tak o metodě znalcem použité, znalec přesvědčivě obhájil. A tuto správnost znaleckého posudku [Anonymizováno] potvrdil znalecký posudek [Anonymizováno] (předložený žalovanou), opatřený doložkou podle § 127a o. s. ř., jehož úkolem bylo stanovit výši přiměřeného protiplnění za jeden kus kmenové akcie [právnická osoba], a. s. o jmenovité hodnotě 500 Kč, jakož i výslech tohoto znalce. (odst. 18 napadeného rozsudku). Revizní znalecký posudek, co do úkolu znalce a potažmo jeho obsahu ve vztahu k oběma znaleckým posudkům soud prvního stupně nijak nehodnotil, neboť jej měl za nevěrohodný a tento znalecký posudek ani výši přiměřeného protiplnění neurčil. Bez toho pak soud prvního stupně žalobkyní navržený důkaz revizním znaleckým posudkem, zpracovaným soudem ustanoveným znalcem, zamítl, a to včetně jejího návrhu, aby bylo žalované uloženo předložit originál znaleckého posudku [Anonymizováno]. V napadeném rozsudku tento postup odůvodnil pouze tím, že znalecké posudky předložené žalovanou byly opatřeny doložkou dle § 127a o. s. ř., a že znalci, kteří je zpracovali jejich závěry obhájili (odst. 18 napadeného rozsudku), a i tím, že žalovaná věrohodně vysvětlila, z jakého důvodu byly pasáže ve znaleckém posudku [Anonymizováno] začerněny.

17. Předně odvolací soud konstatuje, že žalovanou tvrzené důvody, které jí k začernění údajů ve znaleckém posudku [Anonymizováno] vedly, tj. její založení do sbírky listin, nejsou relevantními důvody, pro něž by v této verzi měl být pro skutková zjištění soudu postačující. Napadený rozsudek tak postrádá dostatek odůvodnění soudu prvního stupně, pro které návrh žalobkyně na předložení originálu této listiny soudu dle § 129 odst. 2 o. s. ř., zamítl. Důsledkem uvedeného postupu jsou důvodné pochybnosti, že zjištění, jež soudu prvního stupně učinil ze znaleckého posudku [Anonymizováno], který k důkazu provedl v pozměněné verzi – začernění některých údajů žalovanou, není úplné a správné.

18. Přestože tedy soud prvního stupně své závěry vystavěl na nedostatečném zjištění, což samo o sobě by mohlo činit napadený rozsudek nepřezkoumatelným, tak odvolací soud se jeho závěry, dále zabýval, neboť pro ně bylo předně rozhodné to, že znalecké posudky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] obsahují doložku dle § 127a o. s. ř.

19. K otázce, zda znalecký posudek opatřený doložkou znalce ve smyslu ust. § 127a o. s. ř., kterým hlavní akcionář dokládal přiměřenost protiplnění, jehož výši dle něj určila valná hromada Společnosti (§ 376 ZOK), a které bylo vytěsněným akcionářům poskytnuto, jehož dorovnání se v tomto řízení žalovaná dovolává, může být ve smyslu ust. § 127 odst. 1 o. s. ř. odborným posouzením pro tuto věc rozhodných skutečností, na kterém závisí rozhodnutí soudu o tom, kolik činí přiměřené protiplnění, a jaká je výše dorovnání připadající na jeden účastnický papír, se odvolací soud vyjádřil již ve svém usnesení ze dne 21. dubna 2022, č.j. 7 Cmo 229/2021–912, přičemž od tam uvedených závěrů nemá odvolací soud důvod se v této věci odchýlit.

20. Se soudem prvního stupně lze souhlasit pouze v tom, že na znalecký posudek, předložený účastníkem řízení, který splňuje předpoklady stanovené § 127a o. s. ř., se pohlíží, jako na znalecký posudek vyžádaný soudem. V tomto případě, je ale zcela zjevné, že úkol, který znalecký posudek [Anonymizováno], potažmo i znalecký posudek [Anonymizováno] (rovněž předložený žalovanou) řešily, nekoresponduje s úkolem, jež by byl soudem jemu ustanoveným znalcem v tomto přezkumném řízení zadán, právě s ohledem k tomu, co je jeho smyslem a účelem /viz ad 7) výše uvedené judikatury/.

21. Pokud pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že znalecký posudek [Anonymizováno] je správný, neboť dle něj znalec jeho závěry, a to včetně jím použité metody obhájil, tak de facto sám posuzoval skutečnosti k nimž je třeba odborných znalostí, což ale soudu nepřísluší, jakkoliv se mu mohlo jevit vysvětlení znalce logické (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpj 41/1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Závěry tohoto znaleckého posudku pak ani nemohl potvrdit znalecký posudek [Anonymizováno], neboť ten vzhledem k úkolu tomuto znalci zadanému, nebyl jeho posudkem revizním a nadto ke správnosti jeho závěrů dospěl opět soud prvního stupně sám, jakkoliv mu takový závěr nepřísluší.

22. Dále je třeba souhlasit s odvolatelkou i v tom, že soud prvního stupně v této věci zaměnil skutkovou otázku, kterou je určení hodnoty podniku, k níž je třeba odborných znalostí, s otázkou právní, jíž je určení výše přiměřeného plnění, a jejíž zodpovězení náleží toliko soudu, kdy soud při určení výše přiměřeného protiplnění zpravidla z hodnoty podniku společnosti vychází, ale současně musí zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti. Potažmo tedy ani závěr soudu prvního stupně, že při stanovení výše přiměřeného protiplnění vyšel ze znaleckého posudku [Anonymizováno], který tuto výši určil, není právním závěrem soudu prvního stupně o základu nároku žalobkyně v této věci, respektive tuto právní otázku soud prvního stupně vůbec neřešil.

23. Odvolací soud ze všech shora popsaných důvodů dospěl k závěru, že napadený rozsudek je nejenom pro nedostatek důvodů odvolacím soudem nepřezkoumatelným, ale předně nebyl správný postup soudu prvního stupně, který sám věcně přezkoumával znalecký posudek [Anonymizováno], potažmo znalecký posudek [Anonymizováno], ačkoliv takový přezkum náleží pouze znalci (§ 127 odst. 1 o. s. ř.) V řízení tak nebyly posouzeny skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, a na kterých je závislé rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu ust. § 390 odst. 1 ZOK. Soud prvního stupně tak zatížil řízení jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

24. K rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti k náhradě nákladů řízení odvolací soud uvádí, že aplikace § 142 o. s. ř. není v obecné rovině případná. Ustanovení § 390 odst. 3 věta druhá z. o. k., upravuje normu procesní povahy. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení mají ti vytěsnění akcionáři, kteří žalobu na poskytnutí dorovnání přiměřeného protiplnění podali (dovolali se práva na dorovnání) bez ohledu na to, zda byli v daném řízení úspěšní či nikoliv. Výjimku z tohoto pravidla představuje toliko situace, kdy dojde ze strany žalobců ke zneužití práva (viz Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 658–665 s.). Dle odvolacího soudu pak ani skutečnost, že soud prvního stupně neměl náklady řízení žalobkyně za účelně vynaložené, nemůže sama o sobě vést k závěru, že na náhradu nákladů řízení má právo žalovaná.

25. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

26. Soud prvního stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci samé (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení