7 Cmo 185/2022 - 645

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové ve věci navrhovatelů: a) [právnická osoba], identifikační číslo [Anonymizováno] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] c) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] d) [Jméno advokáta D], narozený [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] e) [Jméno advokáta E], narozený [Datum narození advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] navrhovatelé c), d) e) zastoupeni advokátem [Jméno advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] f) [Jméno advokáta G], IČO [IČO advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] za účasti: 1) [právnická osoba] sídlem [adresa] 2) [Jméno advokáta I]., IČO [IČO advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] (dříve [Jméno advokáta J].) obě účastnice zastoupeny advokátem [Jméno advokáta K] sídlem [Adresa advokáta K] o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání navrhovatele a) a účastnic proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2022, č. j. 79 Cm 174/2008-605 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze výše uvedeným usnesením rozhodl tak, že: I. Určuje se, že přiměřené protiplnění za jeden kus kmenové zaknihované akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [Jméno advokáta I]., se sídlem [adresa], IČO [IČO] (dříve [Jméno advokáta J].), činí částku 8 611 Kč, a to vůči společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Obchodní a průmyslovou komorou v [adresa], pod číslem spisu [Anonymizováno] (dříve [právnická osoba]). (ad a) [právnická osoba]) II. Žaloba, aby účastník 1) zaplatil navrhovateli a) částku 38 209 129 Kč, se zamítá. III. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli a) 14 274 228 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,50 % od 10. 5. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,50 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6.2015, 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12.2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a poté od 1. dne každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení s úrokem z prodlení, ve výši sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den toho kterého kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli a) k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 128 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (ad b) [Jméno advokáta B]) V. Žaloba, aby účastník 1) zaplatil navrhovateli b) částku 378 852 Kč, se zamítá. VI. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli b) 168 204 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,50 % od 10. 5. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,50 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6.2015, 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12.2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a poté od 1. dne každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení s úrokem z prodlení, ve výši sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den toho kterého kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. VII. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli b) náhradu nákladů řízení ve výši 17 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (ad c) [Jméno advokáta C]) VIII. Žaloba, aby účastník 1) zaplatil navrhovateli c) částku 1 385 111 Kč, se zamítá. IX. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli c) 517 452 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,50 % od 10. 5. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,50 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6.2015, 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12.2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a poté od 1. dne každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení s úrokem z prodlení, ve výši sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den toho kterého kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. X. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli c) k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 100 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (ad d) [Jméno advokáta D]) XI. Žaloba, aby účastník 1) zaplatil navrhovateli d) částku 195 909 Kč, se zamítá. XII. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli d) 73 188 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,50 % od 10. 5. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,50 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6.2015, 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12.2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a poté od 1. dne každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení s úrokem z prodlení, ve výši sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den toho kterého kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. XIII. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli d) k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 100 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (ad e) [Jméno advokáta E]) XIV. Žaloba, aby účastník 1) zaplatil navrhovateli e) částku částky 92 799 Kč, se zamítá. XV. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli e) 34 668 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,50 % od 10. 5. 2008 do 30. 6. 2008, 10,75 % od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 9,25 % od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, 8,50 % od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, 8 % od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, 7,75 % od 1. 7. 2010 do 30. 6.2015, 7,5 % od 1. 7. 2012 do 31. 12.2012, 7,05 % od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, 7,5 % od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, 8 % od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 8,75 % od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 9 % od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, 9 % od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, 7,25 % od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a poté od 1. dne každého kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení s úrokem z prodlení, ve výši sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den toho kterého kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. XVI. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli e) k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 100 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (ad f) [právnická osoba]) XVII. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně navrhovateli f) náhradu nákladů řízení ve výši 2 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. (náklady státu, soudní poplatek) XVIII. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení státu společně a nerozdílně částku 47 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Městského soudu v Praze. XIX. Účastníci 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol] soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. XX. Navrhovateli a) se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 000 Kč. XXI. Navrhovatelé c), d) a e) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol] soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že navrhovatelé se jako bývalí akcionáři společnosti [Jméno advokáta J]. (nyní [Jméno advokáta I]., dále jen „společnost“), jejímž hlavním akcionářem je [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], dále jen „hlavní akcionář“), domáhali přezkoumání výše ceny za jednu akcii, resp. určení konkrétní výše protiplnění připadající na jeden účastnický cenný papír a případně vyplacení rozdílu mezi soudem zjištěnou cenou a cenou jim vyplacenou (navrhovatelé a), c), d), e)). Navrhovatel f) OSDA požaduje pouze určení výše protiplnění, navrhovatel b) [Jméno advokáta B] po částečném zpětvzetí návrhu pouze vyplacení rozdílu.

3. Navrhovatel a) vyčíslil cenu jedné akcie k 9. 5. 2008 pro tempo růstu g = 1 % na částku 8 532 Kč [při zohlednění časové hodnoty peněz na bázi WACC a po odečtení vyplacené dividendy, to vše úročené 7,2 %], případně v částce 8 611 Kč (pro případ kalkulace časové hodnoty peněz na bázi nákladů vlastního kapitálu, tedy úročené 7,82 %, a to rovněž po odečtení dividendy úročené od 28. 9. 2007 do 9. 5. 2008). Dále vyčíslil i varianty pro tempo růstu g = 1,5 % (9 350 Kč při výpočtu na bázi WACC a 9 436 Kč při výpočtu na bázi nákladů vlastního kapitálu) a pro g = 2 % (10 115 Kč, respektive 10 208 Kč), přičemž navrhovatel a) hodnotil jako adekvátní použití výpočtu za pomoci nákladů vlastního kapitálu, nikoli WACC, a použití hodnoty tempa růstu g = 2 %. Navrhovatelé b), c) a e) rovněž obdobně vyčíslili hodnotu akcie k 9. 5. 2008 pro variantu 1% růstu (8 532 Kč, případně 8 611 Kč v závislosti na použitém způsobu úročení), jakož dále pak i pro variantu 2% růstu (10 116 Kč a 10 208 Kč), přičemž uzavřeli, že je třeba vyjít z tempa růstu g = 2 %, jakožto střední hodnoty, neboť vychází z předpokladu, že akceptovatelné míry tempa růstu pro daný výpočet jsou v rozmezí 1 – 3 %. Dále pak shledali, že je nezbytné odečíst dividendu a zohlednit časovou hodnotu peněz, přičemž pro případ více možných variant je třeba zvolit takovou, která je pro vytěsněné akcionáře nejpříznivější. Navrhovatel b) pak hodnotu akcie vyčíslil částkou 11 503 Kč a navrhovatel f) na částku 19 300 Kč.

4. Účastníci uvedli, že poskytnuté protiplnění bylo přiměřené a vycházel-li by soud z posudku revizního znalce, že je třeba vycházet z tempa růstu g = 1%, tzn. hodnoty 8 051 Kč na akcii a že časová hodnota peněž za období od 30. 9. 2006 do 9. 5. 2008 má být stanovena za použití úrokové míry ve výši výnosové míry dluhopisů vydaných hlavním akcionářem, a sice 2,21 %. To vše za současného snížení o výplatu dividendy, tj. výsledná hodnota akcie k 9. 5. 2008 má být představována částkou 7 900,30 Kč.

5. Soud ve věci rozhodl usnesením ze dne 23. 7. 2012, č. j. 79 Cm 174/2008-202, avšak k odvolání účastníků bylo toto rozhodnutí Vrchním soudem v Praze, rozhodnutím ze dne 25. 8. 2016, č. j. 7 Cmo 130/2014362, zrušeno, aniž by se odvolací soud zabýval věcnou otázkou. Posléze soud rozhodl usnesením ze dne 26. 5. 2017, č. j. 79 Cm 174/2008-467. Toto rozhodnutí bylo Vrchním soudem v Praze rozhodnutím ze dne 17. 3. 2020, č. j. 7 Cmo 402/2017-507 zrušeno a věc soudu vrácena k dalšímu řízení.

6. Soud prvního stupně měl za prokázané: - navrhovatelé se jako vytěsnění vlastníci účastnických cenných papírů se včas domáhali přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o kterém bylo rozhodnuto usnesením dne 5. 1. 2007 na mimořádné valné hromadě dle ust. § 183k obch. zák. tak, že bude představováno částkou 7 327 Kč na jednu akcii ke dni 30. 9. 2006 - usnesením mimořádné valné hromady společnosti [Jméno advokáta J]. ze dne 5. 1. 2007, bylo rozhodnuto o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, toto usnesení bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 31. 3. 2008, přičemž oznámení o zápisu tohoto usnesení do obchodního rejstříku bylo zveřejněno v Obchodním věstníku dne 9. 4. 2008 - Česká národní banka udělila předchozí souhlas k přijetí usnesení valné hromady společnosti. - společnost měla ke dni konání valné hromady základní kapitál ve výši 649 425 000 Kč, rozvržený na 220 805 kusů akcií ve formě na jméno o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč v zaknihované podobě, ISIN 770950002269, a 428 620 kusů akcií ve jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč v zaknihované podobě, ISIN CZ 0005078659 - navrhovatel a) [právnická osoba] byl vlastníkem 11 117 ks akcií, navrhovatel b) [Jméno advokáta B] byl vlastníkem 131 ks akcií, navrhovatel c) [Jméno advokáta C] byl vlastníkem 403 ks akcií, navrhovatel d) [Jméno advokáta D] byl vlastníkem 57 ks akcií, navrhovatel e) [Jméno advokáta E] byl vlastníkem 27 ks akcií a navrhovatel f) [Jméno advokáta G] byl vlastníkem 1 akcie - mezi jednotlivými znalci panuje shoda na tom, že pro výpočet hodnoty akcie je nezbytné zohlednit výplatu dividendy, ke které došlo v mezidobí od 30. 9. 2006 do 9. 5. 2008, a sice výplatu 281 mil. Kč ve formě dividend za rok 2006 (ve výši 432 Kč na akcii), (pozn.: což nebylo zohledněno revizním znalcem v jeho posudku ani žádným z dříve předložených znaleckých posudků), jakož i na tom, že je s ohledem na vzdálenost dat 30. 9. 2006 a 9. 5. 2008 nezbytné zohlednit rovněž časovou hodnotu peněz (a to z důvodu, že vzhledem ke změnám ve společnosti od 30. 9. 2006 není možné určit hodnotu jejího podniku k datu 9. 5. 2008). K takovému postupu je možné se přiklonit buďto za použití úrokových sazeb vyplývajících například z úrokových sazeb poskytovaných na komerčních spořicích účtech, či dle míry inflace (názor vyslovený [právnická osoba]), či úrokové míry odpovídající výši výnosové míry dluhopisů vydaných hlavním akcionářem ([právnická osoba] a [tituly před jménem] [Jméno]), či pro výpočet použít metody vycházející z úročení o vážený průměr kapitálu, a to buďto metodu za užití WACC ([tituly před jménem] [Jméno]), či zohlednění nákladů vlastního kapitálu (revizní znalec). Také jsou různé názory co do míry tempa růstu (g), přičemž k hodnotě g = 1 % se kloní [tituly před jménem] [Jméno], jakož i revizní znalec. [právnická osoba] [právnická osoba] se kloní k hodnotě 0 – 1 %. [tituly před jménem] [Jméno] se pak kloní k míře 1,5 – 2 %, a rovněž [právnická osoba] se kloní k míře odpovídající 2 %.

7. Soud dospěl k závěru, že pokud bylo zveřejnění zápisu usnesení valné hromady o vytěsnění minoritních akcionářů provedeno dne 9. 4. 2008, vlastnické právo menšinových akcionářů předmětné společnosti přešlo na hlavního akcionáře dnem 9. 5. 2008.

8. Soud prvního stupně konstatoval, že v hodnotě podniku mezi datem 30. 9. 2006 a 9. 5. 2008 došlo ve společnosti k podstatné změně, a to v její struktuře a aktivitách, a tedy (jak ostatně i vyplynulo z názoru ve věci přizvaných znalců) není možné provést dodatečné ocenění hodnoty podniku k datu 9. 5. 2008 a jediný možný postup v takovém případě je zohlednění změny hodnoty peněz v uvedeném čase, a tedy navýšení hodnoty akcie takovýmto způsobem. S ohledem na zdůvodnění poskytnuté jednotlivými znalci soud nemá pochyb o tom, že nejpřiléhavějším úročením je to stanovené revizním znalcem – tj. vypočtené pomocí zohlednění nákladů vlastního kapitálu, neboť takové úročení lépe odpovídá rizikovosti dané investice nežli zohlednění komerčních úrokových sazeb případně dluhopisů. To ostatně vyplynulo i z názoru prezentovaného [tituly před jménem] [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno], ale právě zejména revizním znalcem, který se přiklonil k stanovení úročení pomocí nákladu vlastního kapitálu z hlediska rizikovosti takové investice, jakož i z hlediska toho, že WACC má v sobě zahrnuty i náklady dluhu, tedy náklady cizího kapitálu, což pro danou věc není příhodné. V této otázce tedy soud s ohledem na převažující znalecký názor, jakož i argumentaci poskytnutou zmíněnými znalci související s případnou rizikovostí investice, neměl pochybnosti o závěru revizního znalce spočívajícím v nezbytnosti úročit hodnotu peněž o vážený průměr kapitálu (konkrétně pomocí nákladů vlastního kapitálu). Uvedené vyplývá i z toho, že k takovému postupu směřovaly jak závěry znalce [tituly před jménem] [Jméno], tak [tituly před jménem] [Jméno] (i když tito preferovali blízkou variantu výpočtu, a sice pomocí WACC), tak, a to zejména, takový postup shledal jako správný soudem jmenovaný revizní znalec, a sice vysoká škola, přičemž uvedený postup byl revizním znaleckým posudkem náležitě odůvodněn a nadto se jedná o znalecký posudek vypracovaný znalcem jmenovaným soudem, a to z titulu své pozice jakožto vysoké školy, tj. instituce jejíž služeb má soud využít pro případy, kdy rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, a jedná-li se o zvlášť obtížné případy (ust. § 127 odst. 3 o. s. ř.).

9. Další otázkou bylo určení míry tempa růstu, které je jedním ze vstupních předpokladů pro následný výpočet hodnoty podniku. S ohledem na názor revizního znalce, (který byl stejný jako [tituly před jménem] [Jméno] a byl podpořen argumentací znalecké kanceláře [právnická osoba]), neměl soud důvod pochybovat o závěrech revizního znalce, a sice o variantě tempa růstu odpovídající g = 1 %, a to nejen s ohledem na argumentaci spočívající ve specificích daného oboru, ale i proto, že v daném období docházelo k liberalizaci činnosti prodeje zemního plynu a tedy byla vytvářena nová konkurence, která vedla k omezení výnosnosti dané činnosti, a tudíž k případnému poklesu zisku, a tedy v těchto závěrech považoval soud posudek předložený [právnická osoba] za přesvědčující a konzistentní se závěry obsaženými v posudcích, případně sděleních [tituly před jménem] [Jméno], a zejména, závěry obou těchto zmíněných posudků za konzistentní se závěry právě revizního znalce, který je navíc znalcem jmenovaným soudem, Uvedený názor byl revizním znalcem náležitě odůvodněn a byl mezi znalci názorem převládajícím.

10. Soud tedy vzhledem k tomu, že hodnota jedné akcie při zohlednění vyplacené dividendy, jakož i při zohlednění změny ceny peněz v čase, je představována částkou 8 611 Kč, shledal, že přiměřeným protiplněním za jednu akcii poskytnutým minoritním akcionářům je částka 8 611 Kč, neboť při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti (tj. hodnoty akcie jakožto poměrné části) i s ohledem na to, že další okolnosti, které by takový závěr o výši přiměřeného protiplnění případně mohly ovlivnit, v rámci řízení nevyšly najevo, a zároveň byl naplněn předpoklad plynoucí z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) a sice, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit – neboť právě převýšení tržní ceny samotných akcií do určité míry reflektuje právě přiměřenost (spravedlnost) vypořádání mezi hlavním akcionářem a menšinovými vlastníky účastnických cenných papírů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4568/2016).

11. Není rovněž pochyb, že v případě prodlení s plněním přistupují úroky z prodlení a soud přiznal navrhovatelům zákonný úrok z prodlení běžící ode dne následujícího přechodu vlastnického práva akcií.

12. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když byli navrhovatelé se svým návrhem na přezkoumání přiměřenosti protiplnění úspěšní, proto mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to, jak výše uvedeno.

13. Proti uvedenému usnesení se včasně odvolal navrhovatel a), má za to, že závěr soudu o skutkovém stavu, že tempo růstu by dle revizního znalce mělo být g - 1 %, je neúplný. Znalec [Jméno] i znalec [Jméno] (oba zástupci revizního znalce v tomto řízení) se přiklonili k tomuto tempu růstu, avšak znalec [Jméno] na str. 8 protokolu o jednání před soudem ze dne 22. dubna 2021 uvedl, že na tuto otázku mohou byt i v rámci jednoho znaleckého ústavu různé názory s tím, že je na libovůli znalce cokoli zdůvodnit, přičemž ohledně tempa růstu v této souvislosti znalec [Jméno] uvedl, že je možné jakékoli procento od 1 do 3. Zjištění soudu o skutkovém stavu tedy mělo být takové, že revizní znalec nevyloučil použití tempa růstu g - 2%, a proto je nesprávné. Soud správně poukázal na princip, že pro případy, kdy je posuzováno přiměřené protiplnění v případě vytěsněných minoritních akcionářů, je třeba, pokud je možné vybírat z více možností, přistoupit k té pro minoritní akcionáře příznivější. Soud se nevypořádal s rozporem názoru revizního znalce s názory znalců [tituly před jménem] [Jméno] g = 1.5 % a [právnická osoba] g = 2 %, které zcela pominul. Přitom se měl s názorem znalce [právnická osoba] na tempo růstu, dle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2020, č.j. 7Cmo 402/2017-507, zabývat. Tímto závazným pokynem vrchního soudu se však neřídil. Soud dospěl ke správnému závěru, že změna hodnoty závodu v čase má být stanovena pomocí nákladů vlastního kapitálu, s čímž navrhovatel a) souhlasí, avšak nesouhlasí s tím, že jako výchozí hodnota akcie cílové společnosti k 30. září 2006 byla revizním znalcem, a tedy i soudem prvního stupně, použita hodnota 8 051 Kč / akcie. Revizní znalec ve svém znaleckém posudku č. 53/06/2011 z 29. června 2011 dospěl v bodu 164 k závěru, že výše přiměřeného protiplnění ke dni 30. září 2006 je 9 047 Kč za jednu akcii cílové společnosti, a to s použitím tempa růstu g = 1 %. Následně měl revizní znalec na dotaz soudu určit výši přiměřeného protiplnění rovněž k 30. září 2006 ve variantách s použitím tempa růstu g = 1%, 2% a 3% a jiné veličiny neměl oproti znaleckému posudku měnit. Revizní znalec vypracoval dne 15. února 2012 dodatek svého znaleckého posudku, dle kterého určil při využití tempa růstu g = 1% hodnotu ve výši 8 051 Kč, soud poté pracoval s hodnotou pro tempo růstu 1% ve výši 8 051 Kč. Navrhovatel a) ve svých podáních namítl uvedený rozpor, kdy byla při využití shodného tempa růstu g = 1% revizním znalcem bez jakéhokoli zjevného důvodu stanovena odlišná hodnota akcie cílové společnosti, tj. 9 047 Kč a 8 051 Kč. Revizní znalec nevysvětlil, z jakého důvodu snížil mezi původním znaleckým posudkem a jeho dodatkem, při shodném tempu růstu g = 1% a při zachování ostatních veličin vstupujících do kalkulace hodnotu jedné akcie cílové společnosti z 9 047 Kč na 8 051 Kč. Soud se touto argumentací navrhovatele a) nezabýval, aniž by uvedl důvod. Soud tak nepřihlédl k navrhovatelem a) tvrzeným skutečnostem a dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění ohledně hodnoty akcie cílové společnosti k 30. září 2006. které následně vedlo k nesprávnému stanovení hodnoty akcie cílové společnosti k [adresa]. Soud správně uvedl, že určení výše přiměřeného protiplnění zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti a že mohou existovat další okolnosti, které by závěr o výši přiměřeného protiplnění případně mohly ovlivnit, avšak nesprávně uvedl, že žádné takové okolnosti v rámci řízení nevyšly najevo. Navrhovatel a) opakovaně tvrdil existenci disproporce výše protiplnění v předmětné věci s hodnotou cílové společnosti stanovenou pro vklad podniku předcházející předmětnému vytěsnění minoritních akcionářů a rovněž s tržní hodnotou cílové společnosti stanovenou formou kupní ceny při prodeji majetku cílové společnosti po předmětném vytěsnění minoritních akcionářů. K těmto skutkovým tvrzením zástupce navrhovatelů c) - e) označil listinné důkazy, tyto listinné důkazy nebyly provedeny. Soud tak k těmto skutečnostem tvrzeným navrhovateli nepřihlédl. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

14. Proti uvedenému usnesení se včas odvolali oba účastníci, napadají způsob, jakým se soud vypořádal se změnou hodnoty cílové společnosti mezi daty 30. 9. 2006 a 9. 5. 2008. Soud zvolil variantu, kterou ze všech 5 znalců vystupujících v řízení podpořil pouze aktuální zástupce znaleckého ústavu [Anonymizováno], [tituly před jménem] [právnická osoba] to ústně při posledním výslechu znalce; ve znaleckém posudku se však stejný znalecký ústav vyslovil pro jinou variantu, která vedla k nižšímu výsledku. Znalci účastnící se řízení vyslovili na způsob výpočtu změny hodnoty společnosti mezi daty 30. 9. 2006 a 9. 5. 2008 celkem 4 názory, a to: [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]): Na základě údajů aktuálních k roku 2008 dospěl k nižší úrovni ocenění, než k roku 2006, konkrétně k částce 5.836 Kč na akcii. V tomto ocenění nebyla zohledněna výplata dividendy ve výši 432 Kč; po jejím odečtení tedy výsledná hodnota činí 5 404 Kč. Pokud by nebylo možné použít aktuální data pro rok 2008, anebo mělo docházet k aktualizaci ocenění z roku 2006 na cenovou úroveň roku 2008, pak by znalec [právnická osoba] přistupoval ke stanovení časové hodnoty peněz obdobně jako znalci [právnická osoba] a [Jméno]. [právnická osoba] a [Jméno]: V důsledku výplaty dividendy došlo ke snížení protiplnění o 437,8 Kč. Výsledkem je dle obou znalců hodnota jedné akcie ve výši 7.900,3 Kč. [právnická osoba] (znalecky posudek. [tituly před jménem] [Jméno]) a [Jméno]: časová hodnota peněz má být stanovena dle WACC. Znalec [právnická osoba] tento svůj názor vyjádřil v posudku č. 53/06/2011, znalec [Jméno] pak při výslechu na jednání u soudu dne 22. 4. 2021. Dle posudku [právnická osoba] je hodnota jedné akcie ve výši 8,494 Kč. [právnická osoba] - výslech [tituly před jménem] [Jméno], který při jednání dne 22. 4. 2021 vyslovil názor, že časová hodnota peněz má být stanovena dle nákladu vlastního kapitálu. Tento názor je však v rozporu s tím, co týž znalecký ústav napsal do svého znaleckého posudku (viz body 168 a 169 posudku [právnická osoba] č. 53/06/2011). Na základě tohoto přístupu vychází hodnota jedné akcie na 8 611 Kč.

15. Dále účastníci uvedli, že soud učinil nesprávné skutkové zjištění, když citace na str. 13 protokolu o jednání neodpovídá skutečnosti, citovanou větu pronesl jiný znalec, než uvedl soud, a sice [tituly před jménem] [Jméno]. Znalec [Jméno] se jak písemně, tak ústně při svém výslechu vyjádřil odlišně, než jak uvádí soud. Skutečnost, která je v rozporu s odůvodněním usnesení, je taková, že většina znalců se klonila postupu, na základě kterého by zohlednění časové změny hodnoty cílové společnosti vedlo k podstatně nižší výši protiplnění. Není tedy skutečností, že soud rozhodoval na základě převažujícího znaleckého názoru, jak soud v odůvodnění svého usnesení uvedl.

16. Soud zvolil při stanovení časové hodnoty peněz postup, který ani soudem jmenovaný znalec ve svém znaleckém posudku nepoužil, ten uvedl, že časová hodnota peněz má být stanovena za použití průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Nový zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba], [tituly před jménem] [Jméno], názor znaleckého ústavu změnil a při svém výslechu dne 22. 4. 2021 se vyslovil pro úročení náklady vlastního kapitálu. Pokud tedy soud v odůvodnění usnesení, bodu 24, k otázce úročení uvádí, že „uvedený postup byl revizním znaleckým posudkem náležitě odůvodněn a nadto se jedná o znalecký posudek vypracovaný znalcem jmenovaným soudem, a to z titulu své pozice jakožto vysoké školy, jde opět o rozpor s provedeným dokazováním, protože znalecký posudek [právnická osoba] nic takového neobsahuje. Primární by pro soud měl být obsah znaleckého posudku, zejména pak v situaci, kdy posudek znalce je v hrubém rozporu s následnou výpovědí znalce. Nesprávná je argumentace soudu, že dal přednost názoru znalce, který je vysokou školou. Ostatní znalce a znalecké ústavy, které v tomto řízení vystupují, lze považovat za erudované ([právnická osoba], [právnická osoba], [Jméno], [právnická osoba] i [tituly před jménem] [Jméno], který se dlouhodobě specializoval na energetiku a zastával v ní řadu funkcí). Soud navíc nerozhodl podle znaleckého posudku [právnická osoba] a názoru jeho zpracovatele ([tituly před jménem] [Jméno]), ale podle ústního vyjádření pozdějšího zástupce znaleckého ústavu ([tituly před jménem] [Jméno]).

17. K odvolání navrhovatele a) se vyjádřili účastnice, k výši tempa růstu 1 % uvedli, že jde o hodnotu konzistentně zastávanou znalcem jmenovaným soudem; jde o hodnotu, která je nejblíže průměru všech hodnot zastávaných pěti znalci, jejichž posudky vystupují v tomto řízení; jde o hodnotu, k níž se soudy přiklonily v rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, č.j. 68 Cm 276/2006-655, potvrzeném rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, Č.j. 7 Cmo 125/2017 - 691, kdy toto řízení se týkalo stejné věci (přezkoumání přiměřenosti squeeze-outového protiplnění), obdobné společnosti ([právnická osoba]), stejné doby. Soud by měl vzít tato rozhodnutí v úvahu, a případnou odchylku od nich odůvodnit; pokud by v posudku [právnická osoba] mělo být použito vyšší tempo růstu, bylo by třeba současně změnit i výši investic, jinak by si posudek vnitřně odporoval. Soudem ustanovený znalec [právnická osoba] vypracoval prvotní posudek s výsledkem ocenění 9 047 Kč na akcii. Následně vypracoval doplněk svého posudku: doplněk č. 53/06/2011 z 15. 2. 2012. Výsledek ocenění: 8 051 Kč na akcii. Znalec uznal, že opomněl stanovit strukturu kapitálu za pomocí tzv. „iteračního postupu“. Tuto chybu proto v doplňku svého posudku z 15.2.2012 napravil, což objasnil jak při ústním jednání, tak i v doplňku svého posudku (viz čl. 2.2, bod 22 doplňku posudku). Důsledkem této opravy chyby bylo snížení výsledné hodnoty ocenění z 9 047 Kč na 8 051 Kč na akcii. Stejnou chybu a opravu učinil týž znalec i v souběžně vedeném (obdobném) řízení o přezkoumání přiměřenosti squeeze-outového protiplnění ve společnosti [právnická osoba], kterého se navrhovatel a) rovněž účastnil. Jeho argumentace je účelová.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, jenž s ohledem na čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., postupoval dle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) napadeného usnesení.

19. Odvolací soud posuzoval danou věc s ohledem na ustanovení § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni 5. 1. 2007, tj. ke dni konání valné hromady, jež rozhodla o přechodu ostatních účastnických cenných papírů Společnosti na hlavního akcionáře (dále jen „obch. zák.“).

20. Je třeba uvést, že toto řízení je tzv. nesporným řízením ve smyslu ust. § 200e odst. 1 o. s. ř. a účastníci v něm nejsou v postavení nerozlučných společníků (srov. § 91 o. s. ř.).

21. Podle ust. § 183k odst. 1 obch. zák. vlastníci účastnických cenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.

22. Z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu se k otázce přezkoumání přiměřenosti protiplnění podává: 1) Přiměřenost značí požadavek přihlédnout ke všem podstatným okolnostem v souvislosti s nuceným výkupem, to znamená, že je z pohledu zákona vyloučeno, aby byla stanovena subjektivně; cena stanovená nikoli na základě objektivních kritérií by se vymykala soudnímu přezkumu (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008, sp. zn. Pl ÚS 56/05, dostupný www.usoud.cz). 2) Základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za účastnický cenný papír společnosti je obvykle hodnota podniku společnosti; její určení je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti (§ 127 o. s. ř.); součástí odborného posouzení znalce je přitom i zvolení metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti. 3) Určení hodnoty podniku společnosti (jež je otázkou skutkovou) nelze ztotožňovat s určením výše přiměřeného protiplnění (jež je otázkou právní). Jakkoliv při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, musí současně zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti. 4) Má-li být protiplnění přiměřené (§ 183k obch. zák.) hodnotě účastnických cenných papírů, které nuceně přecházejí na hlavního akcionáře, nepřichází zásadně v úvahu, aby se výše protiplnění snižovala oproti hodnotě akcií zjištěné na základě znaleckého posudku a vycházející z hodnoty podniku společnosti proto, že by vytěsňovaní vlastníci účastnických cenných papírů nemohli takové ceny dosáhnout na trhu z důvodu nízké likvidity účastnických cenných papírů či proto, že jejich účastnické cenné papíry představují pouze menšinový podíl na společnosti (tzv. diskont za likviditu či za minoritu). 5) Při přezkoumávání přiměřenosti protiplnění postupem podle § 183k obch. zák. je nutné mít na paměti, že menšinoví akcionáři nemají prakticky žádnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v § 183i obch. zák. Jsou-li zbavováni svého podílu ve společnosti s odůvodněním, že s ohledem na akcionářskou strukturu se jejich účast fakticky zúžila na pouhou investici, neboť jejich „vliv na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. března 2008, sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 52 odůvodnění), tedy že nadále zůstává zachována pouze majetková složka jejich účasti ve společnosti, již lze nahradit (nuceně vyměnit za peníze), musí být garantováno, že poskytované protiplnění v penězích bude odpovídat hodnotě této investice. Jinak řečeno, protiplnění poskytované hlavním akcionářem musí odpovídat hodnotě účastnických cenných papírů, jejichž vlastnictví hlavní akcionář v důsledku nuceného přechodu nabude tak, aby hodnota investice vlastněné minoritním akcionářem zůstala zachována. 6) Jakkoliv se zpravidla (v případě společností, jejichž účastnické cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše protiplnění připadající na účastnický cenný papír se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) účastnického cenného papíru na základním kapitálu společnosti, soud musí přihlédnout i k dalším okolnostem. Z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) mimo jiné plyne, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit. Za mnohá srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016, ze dne 29. května 2018, sp. zn. 29 Cdo 2025/2016, ze dne 18. září 2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018, usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3359/2012, ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011. 7) V řízení vedeném dle ust. § 183k obch. zák., tedy i v tomto řízení, jehož účelem je úplný soudní přezkum přiměřenosti protiplnění, kterým je poskytována ochrana minoritním akcionářům, je zásadním důkazem znalecký posudek zadaný soudem, neboť stanovení hodnoty podniku, potažmo hodnoty protiplnění, je ryze odbornou otázkou. Úkolem znalce pak je nejenom přezkoumat po formální a obsahové stránce znalecký posudek předložený hlavním akcionářem, ale současně i nově stanovit na základě všech relevantních údajů řádnou výši protiplnění (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 1145/2011). Přičemž není ani vyloučeno, aby takový znalecký posudek v řízení předložil některý z jeho účastníků (§ 127a o. s. ř.). K hodnocení důkazu - znaleckého posudku - odkazuje odvolací soud např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010.

23. Dle rozhodovací praxe soudů již není žádných pochyb o tom, že přiměřenost protiplnění nelze posuzovat pouze ke dni, ke kterému byla určena hodnota podniku původním znaleckým posudkem, a to s ohledem na to, co je účelem tohoto řízení. Soud by se tak neměl omezit pouze na přezkum původního znaleckého posudku, ale měl by zjišťovat i stav jaký tu panoval k okamžiku přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů na hlavního akcionáře (§ 183l odst. 3 obch. zák.), neboť nelze vyloučit, že v hospodářských poměrech společnosti nastaly do okamžiku přechodu vlastnického práva takové změny, jež hodnotu podniku změnily, a které mohou ovlivnit výsledek přezkumu. K tomu odvolací soud odkazuje na závěr, ke kterému došla i právní teorie, viz. publikace Dědič J., Štenglová I., Kříž R., Čech P. Akciové společnosti.

7. Přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012 s.311, podle níž: „Nedojde-li od zpracování znaleckého posudku k žádné změně v hospodaření společnosti, která by ovlivňovala zjištěnou hodnotu společnosti, a tudíž i účastnických cenných papírů, jež společnost vydala, problém nenastane. Pokud by se však v době mezi zpracováním posudku a přechodem vlastnického práva k účastnickým cenným papírům podstatně změnily okolnosti, za nichž byl posudek zpracován, nelze tento závěr považovat za uspokojivý. Posuzovat přeměřenost plnění k datu až o několik měsíců předcházející okamžik přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, se nejeví jako optimální. Z hlediska ústavní konformity úpravy je třeba poskytnout minoritním akcionářům plnění přiměřené vzhledem k situaci ve společnosti, která v ní panuje, co neblíže ke dni, k němuž byli zbaveni práv k účastnickým cenným papírům, zvláště pokud jejich hodnota s přibývajícím časem roste. Zatímco tedy nelze než přijmout závěr, podle něhož znalec zhodnotí přiměřenost protiplnění k okamžiku, kdy posudek zpracovává, neboť jiné řešení není fakticky možné, domníváme se, že soud v případném řízení o přezkumu přiměřenosti výše protiplnění podle § 183k obch. zák. musí vycházet ze stavu, jaký panoval v době přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům. Soud by se tak neměl omezit jen na přezkum posudku na základě informací dostupných jeho zpracovateli. K návrhu vlastníka účastnických cenných papírů, ale i z vlastní iniciativy (viz. § 120 odst. 2 o. s. ř.) by si měl opatřit důkazy o případných změnách v hospodářských poměrech společnosti, jež nastaly do okamžiku přechodu, a které ovlivňují výsledek přezkumu, a při rozhodování k nim důsledně přihlížet.“.

24. Z napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně k důkazu provedl původní znalecký posudek ze dne 2. 11. 2006, č. 138/2006 znalce [tituly před jménem] [Jméno] (odst. 8 napadeného usnesení) a též další znalecké posudky, a to posudek ze dne 12. 4. 2007, č. 99-08/2007, zpracovaný znalcem [tituly před jménem] [právnická osoba], jehož zadavatelem byl navrhovatel c), posudek ze dne 24. 1. 2012, č. 24 - 01-2012/30 zpracovaný kanceláří kvalifikovanou pro znaleckou činnost [právnická osoba], jehož zadavateli byli účastníci 1) a 2), posudek č. 1012/2021, zpracovaný znaleckou kanceláří [právnická osoba], který v řízení předložil účastník 1) (odst. 8 napadeného usnesení).

25. Soud zadal k vypracování znalecký posudek znaleckému ústavu - [právnická osoba] (dále také jen „revizní znalec“, jak uvádí soud), který jej pod č. 53/06/2011 vypracoval dne 29. 6. 2011.

26. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelé jsou ve věci aktivně legitimování, a že návrhy na přezkoumání výše protiplnění byly podány všemi navrhovateli včas. Odvolací soud nemá ani důvod odchýlit se od odůvodněného závěru soudu prvního stupně, že v daném v řízení o přezkumu přiměřenosti protiplnění je třeba vycházet ze stavu, jaký panoval v době přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, což je v projednávaném případě den 9. 5. 2008.

27. Odvolací soud však nemohl přezkoumat správnost ostatních závěrů soudu, a to zejména závěru týkajícího se hodnoty podniku, která je základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění.

28. Soud prvního stupně neučinil jasné skutkové zjištění, jaká byla hodnota podniku v rozhodné době.

29. Soud se velmi podrobně zabýval otázkou určení tempa růstu, které je, jak soud uvedl, jedním ze vstupních předpokladů pro následný výpočet hodnoty podniku. V odůvodnění rozhodnutí konstatoval, co zjistil ze závěrů znaleckých posudků k hodnotě tempa růstu, uvedl, k jaké hodnotě se jednotliví znalci přikláněli a uzavřel, že je třeba vyjít z tempa růstu 1%, jak uvedl revizní znalec, avšak v souvislosti s tím, nedospěl k jednoznačnému závěru o hodnotě podniku v rozhodné době.

30. Soud v odůvodnění rozhodnutí, co se týče hodnoty podniku, resp. hodnoty jedné akcie, která vychází z hodnoty podniku, stručně konstatoval, že hodnota jedné akcie při zohlednění vyplacené dividendy, jakož i při zohlednění změny ceny peněz v čase, je představována částkou 8 611 Kč, která vychází ze závěrů revizního znalce, avšak jasně nevysvětlil, proč právě vycházel z uvedeného závěru. Jak vyplývá ze spisu, jednotliví znalci (viz výše) učinili, co se týče výše hodnoty jedné akcie ke dni 9. 5. 2008, ve svých znaleckých posudcích rozdílné závěry, přičemž ze spisu též vyplynulo, že ani společným výslechem se rozpory závěrů znalců odstranit nepodařilo. Též je třeba uvést, že se soud nevypořádal s tím, že v původním znaleckém posudku revizního znalce byla hodnota jedné akcie určena jinou částkou. V tomto ohledu je důvodná námitka navrhovatele a), že nebylo vysvětleno, z jakého důvodu revizní znalec snížil mezi původním znaleckým posudkem a jeho dodatkem, při shodném tempu růstu a při zachování ostatních veličin vstupujících do kalkulace hodnoty jedné akcie společnosti z 9 047 Kč na 8 051 Kč.

31. Nepřesvědčivé je též odůvodnění soudu, co se týče závěru soudu, že hodnota jedné akcie je představována částkou 8 611 Kč. Odůvodnění tohoto závěru, a to, že tato hodnota vychází z kalkulace vyplývající ze závěrů revizního znalce, kdy časová hodnota peněz je stanovena na bázi nákladů vlastního kapitálu, tedy úročená 7,82 %, a to po odečtení vyplacené dividendy ve výši 432 Kč na akcii úročené od 28. 9. 2007 do 9. 5. 2008, není odůvodněním, které je možno bez dalšího přezkoumat.

32. Dále se odvolací soud ztotožnil se závěrem, že bylo zjištěno, že došlo ke změně v hodnotě podniku mezi datem, kdy bylo provedeno ocenění podniku pro potřeby předmětné valné hromady a 9. 5. 2008, a to v její struktuře a aktivitách, a tedy není možné provést dodatečné ocenění hodnoty podniku k datu 9. 5. 2008.

33. Soud sice správně uvedl, že k zohlednění změny hodnoty peněž v čase je možné aplikovat několik přístupů, avšak přesvědčivým způsobem neobjasnil, proč má za to, že, jak uvedl, nejpřiléhavějším úročením je to stanovené revizním znalcem, tj. vypočtené pomocí zohlednění nákladů vlastního kapitálu, což vyplynulo i z názoru prezentovaného [tituly před jménem] [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno]. Uvedl dále k tomu, že v této otázce s ohledem na převažující znalecký názor, jakož i argumentaci poskytnutou zmíněnými znalci související s případnou rizikovostí investice, neměl pochybnosti o závěru revizního znalce spočívajícím v nezbytnosti úročit hodnotu peněž o vážený průměr kapitálu (konkrétně pomocí nákladů vlastního kapitálu).

34. Ze spisu vyplynulo a namítal to i navrhovatel a) v odvolání, že [tituly před jménem] [Jméno] uvedený závěr revizního znalce nesdílel. Není tedy správný závěr soudu, že šlo převažující znalecký názor.

35. Soudu je též třeba vytknout, že se mu nepodařilo vyřešit přesvědčivým způsobem rozpory v listinných důkazech, kterými byly uvedené znalecké posudky. Odvolací soud ve svém předchozím rozhodnutí v dané věci uvedl, že soud prvního stupně zcela pominul to, že ve znaleckém posudku vypracovaném společností [právnická osoba] a předloženém účastníky, je tempo růstu použito ve výši g=2. Ani v napadeném rozhodnutí se soud nevypořádal přesvědčivým způsobem s rozporem názoru revizního znalce s názory znalců [tituly před jménem] [Jméno], kdy g = 1.5 % a [právnická osoba], kdy g = 2 %.

36. Též je třeba soudu vytknout, pokud uvádí, že se v případě znaleckého posudku ze dne 29. 6. 2011, č. 53/06/2011, zpracovaného soudem ustanoveným znaleckým ústavem [právnická osoba] jedná o revizní posudek, když z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, co uvedený posudek zrevidoval. Soud ani neuvedl, jaké bylo jeho zadání k vypracování tohoto posudku. Bylo přitom na místě, aby byly závěry předložených znaleckých posudků zrevidovány znalcem a aby případně byl, pokud by se nepodařilo rozpory v závěrech posudků touto revizí odstranit, zadán k vypracování další znalecký posudek, který by tyto rozpory odstranil.

37. Shrnuto, soud zejména pochybil, pokud neučinil skutkové zjištění ohledně hodnoty podniku, pokud neodstranil rozpory mezi závěry znaleckých posudků a pokud své rozhodnutí přesvědčivým způsobem neodůvodnil.

38. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolací soud uzavřel, že skutkové závěry soudu prvního stupně o skutečnostech, které jsou pro úplný přezkum přiměřenosti protiplnění soudem dle ust. § 183k odst. 1 obch. zák. rozhodné, jsou pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.

39. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

40. V novém řízení bude soud prvního stupně postupovat jak ve smyslu výše uvedených judikatorních závěrů, tak ve smyslu závěrů odvolacího soudu, jež jsou pro něj závazné podle § 226 odst. 1 o. s. ř., přičemž se neopomene vypořádat i s námitkami vznesenými odvolateli.

Poučení