7 Cmo 193/2023

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozená [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele B] oba zastoupeni [Jméno navrhovatele C], advokátkou sídlem [adresa] za účasti: [Jméno advokátky]., IČO [IČO advokátky] sídlem [Adresa advokátky] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátkou sídlem [adresa] o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelů a) a b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2023, č. j. C 95332/RD81/MSPH, Fj 310797/2023/MSPH, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. v části týkající se návrhu podaného navrhovatelem a) mění tak, že návrh navrhovatele a) [Anonymizováno] na zápis změn spočívající ve výmazu zápisu provedeného notářem do obchodního rejstříku dne 7. srpna 2023 a návrh na obnovení zápisu podle § 117 ve spojení s § 101 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, se odmítá; ve zbývajícím rozsahu se výrok I., jakož i výrok II. potvrzují.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na zápis změn spočívající ve výmazu zápisu provedeného notářem do obchodního rejstříku dne 7. srpna 2023 a návrh na obnovení zápisu podle § 117 ve spojení s § 101 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), v právnické osobě [Jméno advokátky]. (dále jen „společnost“), a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že: - navrhovatelé a) a b) se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. srpna 2023 vedeným pod Fj 303201/2023, doplněným dne 17. srpna 2023, domáhali výmazu zápisu provedeného notářem do obchodního rejstříku dne 7. srpna 2023 a rovněž navrhovali obnovení zápisu podle § 117 ve spojení § 101 z. v. r. do stavu před 7. srpnem 2023. Navrhovatelé a) a b) tvrdili, že zápis změn provedený notářem byl proveden na základě rozsudků Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298, a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cm 23/2023-348, které podkladem pro zápis změny do obchodního rejstříku být nemohou, neboť jsou materiálně nevykonatelné; návrh na zápis změny měl být notářem odmítnut; - dne 7. srpna 2023 byl proveden přímý zápis notářem v řízení vedeném pod sp. zn. C 95332/2023/MSPH, Fj 299385/2023, na základě podkladového notářského zápisu sp. zn. NZ 617/2023, sepsaného dne 7. srpna 2023, jménem [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářky se sídlem v Brně, notářským kandidátem [tituly před jménem] [Anonymizováno], zástupcem notářky (dále jen „notářský zápis“). Obsahem notářského zápisu bylo osvědčení, že společník [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno], prohlásil, že je jediným společníkem společnosti vlastnící základní podíl o velikosti 100 %, a to na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 26/2023-348, který nabyl právní moci dne 7. července 2023 (vykonatelný je od 11. července 2023) a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298, který nabyl právní moci dne 7. července 2023 (vykonatelný je od 11. července 2023). Současně [tituly před jménem] [Anonymizováno] jakožto jediný společník společnosti při výkonu působnosti valné hromady společnosti odvolal z funkce jednatelky společnosti navrhovatelku b) a sebe jmenoval novým jednatelem; - notářský zápis navrhovatelé považují za neplatný; poukazují na rozdílnost platnosti a účinnosti smlouvy o převodu podílu společnosti ze dne 8. listopadu 2017, též na nutnost posouzení, zda byla smlouva o převodu podílu opatřena řádnou ověřovací doložkou a kdy k ověření podpisů došlo.

3. Soud prvního stupně rekapituluje, že zápis [tituly před jménem] [Anonymizováno] jakožto jediného společníka a zároveň jednatele společnosti byl v obchodním rejstříku proveden notářem dne 7. srpna 2023, téhož dne došlo k výmazu předchozího (100%) společníka a jednatele [Jméno navrhovatele B], tj. navrhovatelky b), shledal dodržení lhůty podle § 101 odst. 1 z. v. r., jakož i aktivní legitimaci navrhovatelů k podání návrhu podle § 117 z. v. r. ve spojení s § 101 odst. 2 z. v. r. K otázce aktivní legitimace navrhovatelů obecně uvedl, že „navrhovatel je osobou vymazanou z obchodního rejstříku napadeným zápisem provedeným notářem dne 07. 08. 2023. Je osobou, které z. v. r. přiznává aktivní legitimaci k obraně proti zápisu dle ustanovení § 101 odst. 2 z. v. r., neboť je osobou zapisovanou podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zapsané osoby. Brání se svému výmazu.“ 4. Soud prvního stupně s odkazem na § 90 z. v. r., s důrazem na tzv. registrační princip, na němž je postaveno rejstříkové řízení, v jehož důsledku není v rejstříkovém řízení dán prostor pro dokazování případně sporných skutečností, uzavřel, že na základě předložených listin a skutkových zjištění nemůže s dostatečnou právní jistotou určit stav ve společnosti, neboť v řízení ohledně změny zápisu do obchodního rejstříku nelze řešit otázku určení práva k podílu ve společnosti. Návrh na obnovení původního zápisu a dodaná pravomocná rozhodnutí vyvolávají pochybnosti, zda cílem navrhovatelů je pouze změna zápisu v rejstříku, či zda se domáhají určení, zda tu jejich právo k podílu ve společnosti je či není. Jelikož rejstříkový soud není oprávněn řešit sporné skutečnosti, podaný návrh navrhovatelů a) a b) zamítl.

5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé a) a b) společné odvolání. Shodně navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se obnovuje původní zápis společnosti v obchodním rejstříku do stavu před provedením změn na základě notářského zápisu.

7. Soudu prvního stupně vytýkají, že nepřezkoumal obsah listin, které mají být podkladem pro změnu zápisu v obchodním rejstříku. Zdůraznili, že se domáhali pouze obnovy původního zápisu (tj. uvedení zápisu v obchodním rejstříku do stavu před napadeným notářským zápisem), k čemuž postačovalo pouze přezkoumat obsah listin předložených k provedení změny zápisu v obchodním rejstříku, nikoliv provádět další dokazování a právní hodnocení, které by nahrazovalo činnost nalézacího soudu. Shodně jako před soudem prvního stupně namítají, že rozsudky Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298, a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 23/2023-348, jsou materiálně nevykonatelné a nemohou být podkladem ani pro sepis notářského zápisu a ani pro zápis změn v obchodním rejstříku. Přičemž z výrokové části těchto rozsudků je zřejmé, že soud rozhodoval pouze o vlastnictví obchodního podílu, nikoliv o společnictví této osoby. Z rozsudků je dále zřejmé, že skutečností, zda se [tituly před jménem] [Anonymizováno] stal i společníkem společnosti se soudy nezabývaly. Odvolatelé se dále obsáhle vyjadřují zejména k podmínkám účinnosti převodu podílu vůči společnosti. K tomu citují z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298. Domnívají se, že zápis změn do obchodního rejstříku neměl být proveden.

8. Svou argumentaci podrobně rozvádějí.

9. Společnost považuje podané odvolání za nedůvodné. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

10. Má za to, že navrhovatel a) není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu podle § 117 z. v. r., neboť není osobou jakkoli dotčenou změnou v obchodním rejstříku provedenou na základě notářského zápisu.

11. Dále uvedla, že podkladem pro zápis v obchodním rejstříku byl notářský zápis, který byl vyhotoven za předložení (mimo jiné) rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 23/2023-348, které jsou pravomocné a vykonatelné. Z citovaných rozsudků je zřejmé, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je jediným vlastníkem podílu o velikosti 100 % ve společnosti. Ohledně otázky doručení smlouvy o převodu podílu společnost odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 26/2023-348, a rozsudek téhož soudu ze dne 30. června 2022, č. j. 5 Cmo 193/2020-332. Domnívá se proto, že z hlediska sepsání podkladového notářského zápisu byly prokázány veškeré rozhodné skutečnosti.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r., a dospěl k níže uvedeným závěrům.

13. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. Podle odst. 2 rejstříkový soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim.

14. Podle § 101 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno.

15. Podle § 101 odst. 2 z. v. r. osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.

16. Podle § 117 z. v. r. zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, se mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.

17. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.

18. Podle § 31 z. o. k. podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.

19. Z obsahu spisu, jakož i z výpisu z obchodního rejstříku společnosti, se podává, že: - společnost vznikla 15. září 2003, jejím jediným společníkem a jednatelem byla [tituly před jménem] [Anonymizováno], funkce jednatele jí zanikla dne 18. září 2003; - následně byl jako jediný společník a jednatel společnosti zapsán [Jméno navrhovatele A] (se vznikem funkce jednatele 18. září 2003 a zánikem 6. prosince 2017); - v současné době má společnost jako jediného společníka a zároveň jednatele zapsaného [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Jediným společníkem se tento stal na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 8. listopadu 2017 uzavřené s [Anonymizováno], který byl v rozhodné době zároveň jednatelem společnosti. Smlouva byla společnosti doručena dne 8. listopadu 2017. Uvedená změna v osobě jediného společníka a jednatele společnosti byla v obchodním rejstříku provedena na základě notářského zápisu; - zmíněný [Jméno navrhovatele A] dne 6. prosince 2017 opětovně uzavřel smlouvu o převodu předmětného 100% podílu ve společnosti s nabyvatelkou [Jméno navrhovatele B] /navrhovatelka b), tato změna se do obchodního rejstříku promítla 6. prosince 2017. [Jméno navrhovatele B] byla zároveň jednatelkou společnosti se dnem vzniku funkce 6. prosince 2017. Funkce jí zanikla 7. srpna 2023, kdy byla z funkce jednatelky odvolána na základě rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady; tímto rozhodnutím byl jmenován jednatel nový ([tituly před jménem] [Anonymizováno]); - platnost a účinnost smlouvy o převodu podílu uzavřená dne 8. listopadu 2017 nebyla zpochybněna – k tomu srov. pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 8 Cmo 26/2023-348, jenž byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 26/2023-348, a kterými bylo rozhodnuto, že žalobce (míněno [tituly před jménem] [Anonymizováno]) je jediným vlastníkem obchodního podílu o velikosti 100 % ve společnosti; - navrhovatelé se domáhají obnovy původního zápisu před provedením změn na základě výše specifikovaného notářského zápisu /kdy do uvedeného data byla jako jediný společník a jednatel společnosti zapsána navrhovatelka b) [Jméno navrhovatele B]/, s důrazem na to, že uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci obsahující určující výrok ve vztahu k vlastnictví podílu (v situaci, kdy se žalobce nedomáhal určení, že je jediným společníkem společnosti, ale určení, že je jediným vlastníkem podílu) nemůže být podkladem pro zápis změny do obchodního rejstříku, protože jsou materiálně nevykonatelná.

20. Obrana proti zápisu do veřejného rejstříku zakotvená v § 101 z. v. r. ve své podstatě vychází z právní úpravy obchodního rejstříku obsažené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a v ustanoveních § 200a až 200de o. s. ř., ve znění účinném do 31. prosince 2013. Ustanovení § 90 odst. 1 z. v. r. přitom přebírá úpravu obsaženou v § 200da odst. 1 větě první o. s. ř. Což znamená, že je aplikovatelná i dosavadní judikatura Nejvyššího soudu.

21. Předně se odvolací soud zabýval otázkou aktivní legitimace obou navrhovatelů a na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovateli a) tato nesvědčí, tj. není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu podle § 117 z. v. r. Pro přezkum zápisu notářem totiž platí stejné limity jako v řízení podle § 101 z. v. r. Smyslem § 101 odst. 2 z. v. r. je umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, (nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností). Členové orgánů právnických osob, prokuristé, likvidátoři, nucení a insolvenční správci, společníci a členové právnické osoby, jediní akcionáři, zakladatelé fundací a ústavů se tak postupem podle § 101 odst. 2 z. v. r. mohou domáhat zápisu své osoby poté, co podle § 92, 93 nebo 98 z. v. r. došlo k jejich výmazu. Každá z těchto osob se takto může bránit pouze svému výmazu, nikoliv výmazu jiných osob, jinak řečeno mohou se v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny (pouze) takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 17. srpna 2021, sp. zn. 27 Cdo 530/2020, jež je dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách www.nsoud.cz).

22. Promítnuto do poměrů projednávané věci řečené znamená, že navrhovatel a) není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na změnu těchto notářem zapsaných skutečností a obnovení původního zápisu podle § 117 z. v. r., neboť ty se netýkají zápisu jeho osoby v obchodním rejstříku ve smyslu § 101 odst. 2 z. v. r. [týkají změny zápisu v osobě jediného společníka a jednatele navrhovatelky b) [Jméno navrhovatele B]].

23. Soud prvního stupně proto pochybil, přiznal-li navrhovateli a) aktivní věcnou legitimaci. Za této situace byl namístě postup dle § 86 písm. a) z. v. r., vedoucí k odmítnutí návrhu podaného neoprávněnou osobou.

24. Odvolací soud se dále zabýval odvoláním navrhovatelky b). S důvody, pro něž soud prvního stupně podaný návrh zamítl, se odvolací soud neztotožňuje.

25. V poměrech projednávané věci je evidentní, že změna společnické sktruktury byla provedena přímým notářským zápisem, tato se již promítla do obchodního rejstříku. Notářský zápis je veřejnou listinou [srov. § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), takováto listina poskytuje společnosti i jejím společníkům vyšší míru právní jistoty (ochrany) jejich práv a oprávněných zájmů. Notář, sepisující příslušný notářský zápis, musí – jako jediná autorita, jíž zákon svěřuje vedle soudu oprávnění činit zápisy do veřejného rejstříku – posoudit, zda dotčené právní jednání (rozhodnutí orgánu právnické osoby) splňuje požadavky na něj kladené právními předpisy a případně i příslušným zakladatelským právním jednáním, a zda skutečnosti, jež osoba oprávněná k podání návrhu na zápis požaduje zapsat do veřejného rejstříku, odpovídají skutečnému stavu. Zapíše-li notář postupem podle § 108 a násl. z. v. r. určité skutečnosti do veřejného rejstříku, nejsou soudy oprávněny v rejstříkovém řízení přezkoumávat, zda byly splněny zákonné předpoklady pro takový zápis určené ustanoveními § 108 a násl. z. v. r. Je tak třeba ze zápisu v obchodním rejstříku vycházet. Výjimku tvoří situace, neodpovídá-li zápis skutečnému stavu (srov. § 78 odst. 1, § 79, § 80 a § 94 odst. 3 z. v. r.), anebo podá-li oprávněná osoba návrh podle § 117 z. v. r. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018).

26. Pro přezkum zápisu notářem pak platí stejné limity jako v řízení podle § 101 z. v. r. Tudíž i v řízení o návrhu podle § 117 z. v. r. mohou navrhovatelé uplatnit proti zápisu provedenému notářem zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být notářem odmítnut (notář jej neměl provést) z některého z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že notář neměl zápis provést, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh oprávněné osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které oprávněná osoba k návrhu doložila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).

27. Je třeba zdůraznit, že rejstříkové řízení je ovládáno tzv. registračním principem, v jehož důsledku rejstříkový soud (potažmo soud odvolací) nemá prostor pro zjišťování či dokazování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním nalézacím (ať už sporném či nesporném) řízení. Je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní, a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v listinách k návrhu přiložených (viz § 90 odst. 1 z. v. r.). V podrobnostech srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, jakož i judikaturu v něm citovanou. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do veřejného rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností. Zmíněná existence sporů vedoucí k zamítnutí návrhu na zápis změn není bezbřehá, i tato má své mantinely (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, usnesení ze dne 23. srpna 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 či usnesení ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017). Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení zásadně nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin. Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato [srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a § 245 o. z.], či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 28. května 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, či ze dne 24. února 2020, sp. zn. 27 Cdo 1470/2018).

28. Meze přezkumu návrhu na zápis změn do veřejného rejstříku dokládaného usnesením nejvyššího orgánu společnosti ze strany rejstříkového soudu podle § 90 odst. 1 z. v. r. spočívají v tom, zda z přijatého rozhodnutí vyplývají skutečnosti navržené k zápisu změn do veřejného rejstříku, a zda nejde o některý z případů fikce neexistence takového rozhodnutí uvedených ve výše zmiňovaném § 45 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z. Jinak řečeno, ani v řízení podle § 101 z. v. r. rejstříkový soud nemůže posuzovat platnost rozhodnutí valné hromady, která byla podkladem pro zápis, jehož změny se navrhovatel domáhá.

29. Odvolací soud shrnuje, že v dané věci byl sepsán notářský zápis týkající se rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o odvolání a jmenování jednatele společnosti, o podřízení společnosti zákonu o obchodních korporacích a o změně zakladatelské listiny společnosti. Obsahem notářského zápisu je prohlášení [tituly před jménem] [Anonymizováno], že je jediným společníkem společnosti vlastnícím základní podíl o velikosti 100 %. Současně [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako jediný společník vydal rozhodnutí v působnosti valné hromady společnosti, kterým z funkce jednatelky odvolal navrhovatelku b) a sebe jmenoval novým jednatelem společnosti. Na základě tohoto notářského zápisu byla provedena změna v osobě jediného společníka a jediného jednatele společnosti. Podkladem pro sepis notářského zápisu byl (výše uvedený) rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2022, č. j. 15 Cm 293/2018-298, jenž nabyl právní moci dne 7. července 2023 (vykonatelný od 11. července 2023), a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2023, č. j. 2 (správně 8 - pozn. odvolacího soudu) Cmo 26/2023-348. Z uvedených rozsudků se podává, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je jediným vlastníkem obchodního podílu o velikosti 100 % ve společnosti, na základě smlouvy o převodu podílu uzavřené dne 8. listopadu 2017 mezi navrhovatelem a) jakožto převodcem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] jakožto nabyvatelem.

30. Převod podílu byl vůči společnosti účinný doručením platné smlouvy o převodu podílu společnosti (§ 209 z. o. k.), k čemuž v poměrech projednávané věci došlo právě jejím předáním navrhovateli a) jakožto (v té době) jedinému jednateli (a zároveň společníku, který podíl prodal) společnosti, tak jak uzavřel Vrchní soud v Olomouci v pravomocném rozsudku ze dne 31. května 2023, č. j. 8 Cmo 26/2023-348. Odvolatelce nelze přisvědčit, že rozhodnutí (výše specifikovaná) Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci nejsou vykonatelná. Odvolatelka pomíjí, že podle § 31 z. o. k. podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. V daném případě jde o jednočlennou korporaci, 100% podíl je tedy vlastnictvím jejího jediného společníka. V určení, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je vlastníkem 100% podílu ve společnosti, je vtěleno rovněž určení, že je jediným společníkem společnosti (vlastnícím 100%). Jiný výklad takového určení by odporoval logice věci, jakož i samotnému obsahu § 31 z. o. k., kdy 100% podíl vyjadřuje samotnou 100% účast společníka na společnosti. Osvědčuje tudiž, že 100% vlastník podílu je jediným společníkem společnosti k oddělení společnického vztahu a vlastnictví k podílu nedošlo. Platná a účinná smlouva o převodu podílu (v písemné podobě s úředně ověřenými podpisy) byla společnosti řádně předložena (doručena), stala se vůči ní účinnou a nabyvatel [tituly před jménem] [Anonymizováno] se stal jejím jediným společníkem. Jinak řečeno, z listin předložených k zápisu nevyplývá, že ke dni učinění rozhodnutí [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby jediným společníkem společnosti v působnosti valné hromady, tj. ke dni 7. srpna 2023, bylo jeho vlastnictví k podílu a společniscký vztah odděleny (např. podle § 212 z. o. k.). Je tak zřejmé, že usnesení přijaté [tituly před jménem] [Anonymizováno] dne 7. srpna 2023 je rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady, přičemž obsah rejstříkového spisu nenasvědčuje tomu, že předmětné rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 z. o. k. ve spojení s § 245 o. z.).

31. Lze uzavřít, že dne 8. listopadu 2017 došlo ke změně jediného společníka společnosti, stal se jím [tituly před jménem] [Anonymizováno], jenž mohl následně dne 7. srpna 2023 jakožto jediný společník společnosti rozhodnout při výkonu působnosti valné hromady o změně zakladatelské listiny společnosti a též o změně jednatele společnosti; notáři byly doloženy listiny, z nichž vyplývají údaje o skutečnostech, které jím byly do veřejného rejstříku zapsány; byly dostatečným podkladem pro zápis navržených změn do obchodního rejstříku notářem ve smyslu § 108 a násl. z. v. r. Návrh na zápis změn na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku podle § 117 z. v. r. není důvodný.

32. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) změnil ve výroku I. v části týkající se návrhu na obnovení původního zápisu v obchodním rejstříku podaného navrhovatelem a) tak, že ho odmítl; ve zbývajícím rozsahu jej podle § 219 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.), včetně závislého výroku II. potvrdil, byť z jiných důvodů (výše specifikovaných), než které vedly soud prvního stupně k jeho zamítnutí.

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 věta první z. ř. s. a § 120 z. v. r., neboť okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků neshledal.

Poučení