7 Cmo 206/2022 - 102

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]. IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vyslovení neplatnosti usnesení valných hromady účastnice ze dne 30. 7. 2019 a 2. 10. 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2022, č. j. 77 Cm 193/2019-58 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení 8 228 Kč, k rukám její zástupkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že se zamítá návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka ze dne 30. 7. 2019 ve znění: „Schvaluje se řádná účetní závěrka [právnická osoba] za rok 2018, sestavená ke dni 31. prosince 2018“ je neplatné, zamítá (výrok I.), že se návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka ze dne 30. 7. 2019 ve znění: „Schvaluje se, že kladný hospodářský výsledek [právnická osoba] ve výši 851 056,49 Kč bude v celém rozsahu připsán na účet 428 – nerozdělený zisk minulých let.“ je neplatné (výrok II.), že se zamítá návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka a ze dne 2. 10. 2019 ve znění: valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce [Anonymizováno], schvaluje zvýšení základního kapitálu společnosti o částku 8 000 000 Kč (osm milionů korun českých) ze současné výše 200 000 Kč (dvě stě korun českých) na částku 8 200 000 Kč (osm milionů dvě stě korun českých) za následujících podmínek: a) Základní kapitál společnosti se zvyšuje peněžitými vklady, a to převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů. b) Závazek ke zvýšení základního kapitálu jsou přednostně oprávněni převzít společníci podle poměru výše jejich podílů. c) Lhůta k využití přednostního práva účasti na zvýšení základního kapitálu činí 1 (jeden) měsíc od rozhodnutí této valné hromady. Závazek ke zvýšení základního kapitálu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem o obchodních korporacích a touto valnou hromadou. Podpis písemného prohlášení musí být úředně ověřen a prohlášení musí být společnosti doručeno ve lhůtě stanovené využití přednostního práva účasti na zvýšení základního kapitálu. d) Závazek ke zvýšení vkladu je splatný v plné výši do 5 (pěti) dnů od jeho převzetí. Zvýšením základního kapitálu nedochází k vytvoření nových podílů, všechny podíly jsou základní. e) Nevyužije-li některý ze společníků přednostního práva účasti na zvýšení základního kapitálu ve lhůtě 1 (jednoho) měsíce od rozhodnutí této valné hromady nebo nesplní-li společník svoji vkladovou povinnost ve výše stanovené lhůtě do 5 (pěti) dnů od jejího převzetí nebo vzdá-li se společník přednostního práva, souhlasí valná hromada s tím, že tuto vkladovou povinnost převezme společník – společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], 5 (pět) dnů: - od uplynutí lhůty pro splnění vkladové povinnosti posledního společníka, který převzal vkladovou povinnost, nebo - od uplynutí lhůty k využití přednostního práva k účasti na zvýšení základního kapitálu, pokud některý ze společníků přednostního práva nevyužil, nebo - ode dne vzdání se přednostního práva některého ze společníků. Lhůta pro splnění převzaté vkladové povinnosti společníka – [právnická osoba] se sídlem [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], činí v těchto případech 5 (pět) dnů od převzetí vkladové povinnosti. f) Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají převzetím vkladové povinnosti a splacením její předepsané části ve lhůtách stanovených valnou hromadou. Vkladová povinnost je splatná na účet společnosti [Jméno advokáta B]. se sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce [Anonymizováno], na účet č. [č. účtu],“ je neplatné (výrok III.), že se zamítá návrh na určení, že usnesení valné hromady účastníka ze dne 2. 10. 2019 ve znění: „Valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce [Anonymizováno], ve znění: valná hromada společnosti [Jméno advokáta B]. , se sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce [Anonymizováno], schvaluje vrácení dobrovolného příplatku společníkovi - [právnická osoba] se sídlem [adresa], PSČ [adresa], identifikační číslo: [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno], a to následovně: a) Společníkem poskytnutý dobrovolný příplatek bude vrácen v částce ve výši 4 100 000 Kč (čtyři miliony sto tisíc korun českých). b) Vrácení dobrovolného příplatku je splatné do 10 (deseti) dnů od rozhodnutí této valné hromady“ je neplatné (výrok IV.), a že navrhovatel je povinen zaplatit účastníku na nákladech řízení částku 10 200 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám [tituly před jménem] [Jméno], advokátky.

2. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 29. 10.2019 domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 30. 7. 2019 (dále i jen „valná hromada 1“), přijatých pod bodem 3 ve znění viz výrok I. (dále i jen „usnesení VH 1. 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018“) a pod bodem 5 ve znění viz výrok II. (dále i jen „usnesení VH 1. 5 o schválení nerozdělení zisku“) a vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 2. 10. 2019 (dále i jen „valná hromada 2“), přijatých pod bodem 4 ve znění viz výrok III. (dále i jen „usnesení VH 2. 4 o schválení zvýšení základního kapitálu“) a pod bodem 3 ve znění viz výrok IV. (dále i jen „usnesení VH 2. 3 o schválení vrácení dobrovolného příplatku“).

3. V návrhu tvrdí, že je jedním ze tří společníků účastnice s obchodním podílem o velikosti 10 % s vkladem 20 000 Kč, většinovým společníkem je společnost [právnická osoba] sídlem [adresa], [adresa], IČ: [IČO], s obchodním podílem o velikosti 80 % s vkladem 160 000 Kč a třetím společníkem je [Jméno] s obchodním podílem o velikosti 10 % s vkladem 20 000 Kč. Na každých 1000 Kč připadá 1 hlas. Neplatnost usnesení přijatých na valných hromadách se domáhá z důvodu hospodárnosti řízení, a proto že spolu obě věci velmi úzce skutkově souvisí. Jednání společníků na valné hromadě 2 pak přímo navazuje na jejich jednání na valné hromadě 1. Pro posouzení neplatnosti usnesení valných hromad společnosti je klíčové zneužití hlasovacího práva většinového společníka. Mezi osobami účastnice a většinového společníka existuje úzká personální propojenost, když [tituly před jménem] [Jméno], [tituly před jménem] [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno] jsou jednateli obou společností a společníky většinového společníka, [tituly před jménem] [Jméno] a [Jméno] jsou členy dozorčí rady obou společností a společníky většinového společníka. Proti jím napadeným usnesením valných hromad vznesl písemné protesty, stručně zrekapitulované v průběhu jejich jednáních.

4. Neplatnosti usnesení VH 1. 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018 se domáhá proto, že valná hromada 1 nebyla řádně svolána, když konkrétní znění účetní závěrky za rok 2018 schválené valnou hromadou nebylo navrhovateli před konáním valné hromady v rámci návrhu předmětného usnesení či pozvánky předloženo, což mu znemožnilo se na jednání řádně připravit a uplatňovat svá práva, když účetní závěrka má být součástí návrhu usnesení a odkázal na usnesení Nevyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 388/2017. A účetní závěrka neodráží skutečný stav hospodaření účastnice za rok 2018, hospodářský výsledek společnosti byl ve skutečnosti odlišný oproti výsledkům uvedeným v účetní závěrce.

5. Neplatnosti usnesení VH 1. 5 o schválení nerozděleného zisku se domáhá proto, že bylo přijato v rozporu se společenskou smlouvou Společnosti, se zákonem a dobrými mravy. Dle ust. § 34 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“) má navrhovatel jako společník právo na podíl na zisku dosaženém Společností, přičemž pro jeho nerozdělení neexistoval žádný důležitý důvod. K nerozdělení zisku bylo přistoupeno účelově, a to na základě eskalace neshod navrhovatele s většinovým společníkem, čímž bylo poškozeno právo navrhovatele jako společníka na vyplacení zisku. Většinový společník měl snahu navrhovatele ze společnosti vypudit, o čemž svědčí i skutečnost, že 2. 7. 2019 krátce před konáním valné hromady obdržel od většinového společníka návrh na odkup obchodního podílu za částku, která neodpovídala tržní ceně podílu. Navrhovatel má zato, že takovým postupem došlo k porušení zásady zákazu zneužití většiny hlasů a nemělo být k hlasům většinového společníka dle § 212 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“) přihlíženo. K přijetí usnesení bylo zapotřebí dvoutřetinové většiny a podle zápisu byl k přijetí usnesení oprávněn pouze společník [Jméno], který disponoval 20 hlasy, čímž nebylo dvoutřetinové většiny dosaženo. Konečně znění usnesení je pak v rozporu s návrhem usnesení uvedeným v pozvánce.

6. Neplatnosti usnesení VH 2.4 o schválení zvýšení základního kapitálu se domáhá proto, že usnesení nebylo řádně přijato, a je proto v rozporu se společenskou smlouvou, neboť při přijetí nebyl dodržen minimální počet hlasů potřebných k jeho přijetí, neboť nemělo být přihlíženo k hlasům většinového společníka (§ 212 odst. 2 o. z.). Usnesení je též v rozporu s dobrými mravy, když cílem bylo poškodit oprávněné zájmy navrhovatele jakožto minoritního společníka, kdy v konečném důsledku se většinový společník snaží tímto způsobem rozředit velikost podílu navrhovatele ve Společnosti. Zvýšení základního kapitálu účastníka není za stávající ekonomické situace rozumné, neboť společnost ke dni přijetí usnesení disponovala dostatkem finančních prostředků, což mimo jiné plyne ze zápisu z valné hromady, v němž se uvádí, že účastníku byl poskytnut dobrovolný příplatek mimo základní kapitál ve výši 4 100 000 Kč většinovým společníkem, takže pokud by účastník skutečně tyto peníze potřeboval, mohl využít tuto částku. Zároveň mohla společnost využít bankovní financování, anebo společníkům navrhnout dobrovolný příplatek mimo základní kapitál. Důvodem navýšení mělo být přitom zajištění financování přístavby v objektu v [adresa], avšak navrhovatel je přesvědčen, že uvedené tvrzení je účelové a snaží se zakrýt skutečný účel zvýšení základního kapitálu, kterým je vypuzení navrhovatele z účastníka, neboť přístavba nemůže být povolena. Zároveň se společnost vrácením dobrovolného příplatku zbavovala potřebného kapitálu. Usnesení bylo dále přijato v rozporu s čl. 16 společenské smlouvy, když tato stanovuje, že lhůta splatnosti pro splacení převzaté vkladové povinnosti činí 2 měsíce ode dne převzetí vkladové povinnosti, usnesení však lhůtu zkrátilo na pouhých 5 dní, čímž nepřípustně zkrátilo práva společníků. Navrhovatel se svým zkrácením práv v tomto smyslu nesouhlasil, nehlasoval pro přijetí zvýšení základního kapitálu, usnesení tak bylo přijato v rozporu s § 171 odst. 2 ZOK, neboť pro jeho přijetí je třeba souhlasu všech, tedy i minoritních společníků.

7. Neplatnosti usnesení VH 2.3 o schválení vrácení dobrovolného příplatku se domáhá proto, že usnesení nebylo přijato pro rozpor se společenskou smlouvou a ust. § 171 odst. 1 ZOK, neboť nebyl dodržen minimální počet hlasů potřebných k jeho přijetí, protože nemělo být přihlíženo k hlasům většinového společníka dle ust. § 212 odst. 2 o. z. A pro přijetí tohoto usnesení tak hlasoval pouze pan [Jméno]. Přijetím tohoto usnesení došlo k poškození zájmů Společnosti a ostatních společníků, neboť společnost přišla o značné finanční zdroje.

8. Neplatnosti obou usnesení přijatých na valné hromadě 2 se domáhá pro vady svolání valné hromady, neboť v pozvánce absentovalo zdůvodnění jednotlivých návrhů usnesení. Navrhovatel se tak nemohl na jednání valné hromady dostatečně připravit a ani náležitě argumentovat, když musel vycházet při svých úvahách z nepodložených domněnek.

9. Soud prvního stupně nejprve na základě zjištění dospěl k závěru, že návrh byl podán včas, ve lhůtě stanovené ust. § 191 odst. 1 ZOK, a že navrhovatel je ve věci aktivně věcně legitimován, neboť je společníkem účastnice, který při účasti na jednáních valné hromady (zastoupen svým právním zástupcem) vznesl protesty dle § 192 odst. 2 ZOK proti jím v tomto řízení napadaným usnesením.

10. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění: a) ohledně valné hromady konané dne 30. 7. 2019, že: - pozvánkou ze dne 15. 7. 2019 byl navrhovatel pozván na valnou hromadu účastníka konanou 30.7.2019. Na programu jednání bylo mimo jiné i schválení řádné účetní závěrky za rok 2018, rozhodnutí o vypořádání účtů za jiný výsledek hospodaření minulých let a rozhodnutí o vypořádání hospodářského výsledku za rok 2018. Pozvánka obsahovala návrh usnesení uvedených shora napadaných navrhovatelem a zdůvodnění jednotlivých usnesení. - valná hromada účastníka konaná dne 30. 7. 2019 rozhodla o schválení účetní závěrky za rok 2018 a o vypořádání hospodářského výsledku za rok 2018 tak, že kladný hospodářský výsledek ve výši 851 056,49 Kč bude v celém rozsahu připsán na účet nerozděleného zisku z minulých let. V rámci uvedení tohoto bodu předseda valné hromady sdělil, že účastník plánuje další rozvoj, který bude vyžadovat finanční prostředky, všichni společníci byli v této souvislosti informováni o zvažovaném navýšení základního kapitálu účastníka. Obě usnesení byla schválena 180 hlasy, tj. 90% všech společníků. Navrhovatel hlasoval proti. - proti usnesením vznesl navrhovatel písemný protest s tím, že pozvánka neobsahovala znění účetní závěrky, proto se navrhovatel nemohl řádně připravit, účetní závěrka neodráží skutečný stav hospodaření a hospodářský výsledek byl ve skutečnosti odlišný oproti výsledkům hospodaření, a dále že má právo na podíl na zisku a rozdělení zisku dosaženého v účetním období je jeho základním právem společníka, přičemž má za to, že při nerespektování této zásady dochází ke zneužití většiny hlasů. - podle zprávy auditora o ověření účetní závěrky k 31. 12. 2018 proběhl audit předložené účetní závěrky za rok 2018. Účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti účastníka a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za období roku 2018 v souladu s českými účetními předpisy. - dne 28. 11. 2013 uzavřela účastnice s [právnická osoba] smlouvu o úvěru číslo 1179/13-120 na základě které, byl účastnici poskytnut úvěr 32 000 000 Kč na dobu do 31. 12. 2023. V článku IX. 14. se účastnice zavázala, že za trvání právního vztahu založeného touto smlouvou nebude bez předchozího písemného souhlasu banky vyplácet žádné podíly na zisku ani podíly na zisku společníkům. Navrhovatel je též ručitelem za poskytnutý úvěr. b) ohledně valné hromady konané dne 12. 9. 2019, že: - pozvánkou ze dne 12. 9. 2019 byl navrhovatel pozván na valnou hromadu konanou dne 2. 10. 2019, přičemž na programu valné hromady bylo mimo jiné vrácení dobrovolného příplatku a zvýšení základního kapitálu účastníka. Pozvánka obsahovala návrh usnesení. - zvýšení základního kapitálu společnosti bylo odůvodněno zajištěním financování přístavby objektu v [adresa] z důvodu rozšíření provozního zázemí a rekonstrukce systému vytápění. (notářský zápis sp. zn. NZ 497/2019, N 415/2019). - notářským zápisem sp. zn. NZ 497/2019, N 415/2019 byl osvědčen průběh valné hromady dne 2. 10. 2019, na které byla přijata navrhovatelem napadená usnesení uvedená ve výrocích III. a IV. tohoto usnesení. Proti vrácení dobrovolného příplatku hlasoval navrhovatel 20 hlasy. – proti uvedeným usnesením podal navrhovatel (prostřednictvím svého zástupce) protest, ve kterém uvedl, že ke zvýšení základního kapitálu je nutný souhlas minoritních společníků. Převzetím vkladové povinnosti většinovým společníkem dochází k přímému rozředění velikosti podílů ostatních minoritních společníků, a je tak přímo zasahováno do jejich práv. Dochází tím k porušení ustanovení § 171 odst. 2 ZOK. Pokud jde o vrácení dobrovolného příplatku, tak takové rozhodnutí je pouze v zájmu většinového společníka a je tedy na úkor minoritních společníků, neboť tím společnost přijde o značné finanční zdroje, z nichž může financovat svou činnost. Jde tedy o zneužití hlasovacích práv ve smyslu § 212 odst. 2 občanského zákoníku. Vrácení poskytnutého dobrovolného příplatku 4 100 000 Kč a navýšení základního kapitálu o 8 000 000 Kč nedává žádný ekonomický smysl, dokládá pouze účelovost navrhovaného postupu. - namítal formální vady pozvánky, když absentovalo zdůvodnění jednotlivých návrhů usnesení, pozvánka neobsahovala povinné náležitosti, navrhovateli tak bylo znemožněno se na valnou hromadu připravit.

11. Soud prvního stupně ze Společenská smlouvy účastnice, která je obsahem notářského zápisu sp. zn. NZ 386/2018, zjistil, že: - podle čl. 4 je základní kapitál společnosti 200 000 Kč. Podíl [právnická osoba] nyní činí 80 %, podíl navrhovatele 10 % a podíl [Jméno] 10 %. Podle čl. 7.2 písm. b) patří do působnosti valné hromady schválení řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztráty, e) rozhodování o změnách výše základní kapitálu. Podle čl. 7.7 k přijetí rozhodnutí valné hromady uvedených pod písmeny b) a e) je zapotřebí souhlasu dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků. Podle čl. 7.10 termín a program valné hromady je povinen jednatel oznámit všem společníkům nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou zaslanou na adresu společníka uvedenou v obchodním rejstříku nebo elektronickou poštou e-mailem. Podle čl. 12.1. se společníci podílí na zisku podle výše svých podílů na základním kapitálu. Podle čl. 16. 1. ke změně výše základního kapitálu může dojít jen na základě rozhodnutí valné hromady v souladu s ustanovením § 216 - 240 ZOK. Podle čl.16.2 mají společníci přednostní právo účasti na zvýšení základního kapitálu, vkladové povinnosti jsou oprávněni převzít v poměru podle výše svých podílů do jednoho měsíce od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti. Nevyužijí-li společníci přednostního práva v této lhůtě nebo se přednostního práva vzdali, může se souhlasem valné hromady převzít vkladovou povinnost kdokoliv, až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu a také kterýkoliv společník. Podle čl. 16 odst. 3 musí být nové vklady při zvýšení základního kapitálu splaceny ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejich převzetí.

12. Poté dospěl soud prvního stupně k závěru, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnými hromadami 1 a 2 není důvodný.

13. K usnesení VH 1. 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018: Námitka navrhovatele, že valná hromada 1 nebyla řádně svolána, protože navrhovatel neměl před jejím konáním k dispozici znění účetní závěrky, je lichá, neboť ust. § 184 ZOK ani čl. 7 společenské smlouvy účastníka nestanovuje takovou obligatorní náležitost pozvánky. Odkaz navrhovatele na usnesení Nevyššího soudu ze dne 27.3.2019, sp. zn. 27 Cdo 388/2017 je nepřípadný, neboť se týká náležitostí pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti, přičemž taková právní úprava na posuzovanou věc nedopadá. Nadto účastník měl možnost při obdržení pozvánky na valnou hromadu uplatnit svá práva společníka na informace a znění účetní závěrky si zajistit nebo do ní alespoň nahlédnout. Protest společníka spočívající v tom, že účetní závěrka za rok 2018 neodráží skutečný stav hospodaření účastníka za rok 2018, když hospodářský výsledek společnosti byl ve skutečnosti odlišný oproti výsledkům uvedeným v účetní závěrce, lze hodnotit jako neurčitý, neboť nenamítá žádnou konkrétní skutečnost, která je v závěrce uvedena nesprávně (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018 či uvedeném usnesení ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 65/2010). Napadené usnesení týkající se schválení účetní závěrka tedy není v rozporu se zákonem o obchodních korporacích ani v rozporu se společenskou smlouvou účastníka a není s ohledem na uvedené ani projevem zneužití postavení většinového společníka.

14. K usnesení VH 1. 5 o nerozdělení zisku: Toto usnesení valné hromady plně koresponduje se závazkem účastníka, který splácí poskytnutý mnohamilionový úvěr u společnosti [právnická osoba] do 31. 12. 2023. V článku IX.

14. úvěrové smlouvy se účastník zavázal, že za trvání právního vztahu nebude bez předchozího písemného souhlasu banky vyplácet žádné podíly na zisku ani podíly na zisku společníkům. Tato podmínka je přitom navrhovateli známa, neboť je zároveň ručitelem z této smlouvy. O souhlas s vyplacením podílů na zisku nikdo nežádal pročež jej nelze hodnotit jako zneužití postavení většinového společníka ve smyslu § 212 odst. 2 o.z. a ani není projevem snahy poškodit práva na vyplacení zisku navrhovatele jako společníka. Ostatně i sám navrhovatel mohl požádat úvěrující banku o souhlas s rozdělením zisku, přičemž takovou okolnost navrhovatel ani netvrdil. Bylo-li tedy usnesení přijato 180 hlasy z 200 hlasů, bylo přijato 2/3 většinou hlasů všech společníků v souladu s čl. 7.7 společenské smlouvy účastníka a v souladu s ust. § 170 z.o.k. a jak bylo již vyloženo, postup většinového společníka nelze hodnotit s ohledem na podmínky úvěrové smlouvy jako rozporný s dobrými mravy.

15. K usnesení VH 2.4 o schválení zvýšení základního kapitálu: Navrhovatel byl na úmysl zvýšení základního kapitálu upozorněn již v e-mailu ze dne 22.7.2019 i na důvody, které k nutnosti zvýšit základní kapitál vedou. Úmysl byl zopakován i na valné hromadě 30.7.2019. Při hlasování o zvýšení dne 2. 10. 2019 tak nemohlo jít o novou neznámou skutečnost pro navrhovatele. Podmínky zvýšení základního kapitálu byly pro všechny společníky stejné. Postup zvyšování základního kapitálu tak plně odpovídá znění čl. 16.1. a čl. 16.2 společenské smlouvy a § 222 ZOK. Předmětné usnesení bylo valnou hromadou přijato 2/3 většinou v souladu s čl. 7.7 písm. e) společenské smlouvy, což plně koresponduje s ust. § 171 odst. 1 ZOK a na danou věc proto ust. § 171 odst. 2 ZOK tak, jak namítá navrhovatel, nedopadá. Pokud jde o namítanou nemožnost přihlížet k hlasům většinového společníka dle § 212 odst. 2 o.z., pak ani s ohledem na vrácení dobrovolného příplatku v době zvyšování základního kapitálu nelze dovodit zneužití hlasovacího práva k újmě účastnice, a tedy ani nemožnost nepřihlížet k hlasům většinového společníka, když v řízení vyšlo najevo, že ke zvýšení základního kapitálu došlo na základě konzultací s auditorem a důvodem byl další ekonomický rozvoj účastníka a posílení ekonomické stability. Soud prvního stupně připomněl, že všichni společníci s dostatečným předstihem věděli o možnosti navýšit své základní vklady při zvýšení základního kapitálu v poměru svých vkladů, tedy měli všichni možnost vymezenou společenskou smlouvou v čl. 16.

2. Pokud navrhovatel svého práva nevyužil, jde pouze o jeho rozhodnutí, a nikoliv o projev snahy zmenšit podíl navrhovatele nebo jej ze společnosti vypudit. Ani případné nedodržení lhůty pro splatnost dle čl. 16 odst. 3 společenské smlouvy, byť je výklad účastníků, pokud se týká lhůty, odlišný, nezakládá neplatnost přijatého usnesení o zvýšení základního kapitálu, neboť navrhovatel neprojevil žádnou vůli se na zvýšení podílet, tedy nevyužil ani jednoměsíční lhůty k převzetí vkladové povinnosti. Namítání nemožnosti splatit další vklad v 5denní či 2měsíční lhůtě je tak s ohledem na nevoli se podílet na zvýšení zcela irelevantní.

16. K usnesení VH 2.3 o schválení vrácení dobrovolného příplatku: Shodné důvody jako k usnesení VH 2.4 o schválení zvýšení základního kapitálu lze uvést i k tomuto usnesení.

17. Soud prvního stupně proto návrh jako zcela nedůvodný zamítnul. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 1 odst. 3 z. ř. s., když účastnice má proti procesně neúspěšnému navrhovateli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jejich výši určil soud prvního stupně dle § 151 odst. 2 o. s. ř. částkou 10 200 Kč.

18. Proti usnesení soudu prvního stupně se navrhovatel včas odvolal. Ve svém odvolání shrnul, že se vyslovení neplatnosti všech 4 usnesení přijatých valnými hromadami společnosti domáhá s ohledem na jejich účelovost, neboť dle jeho názoru všechny sledují nikoliv cíle Společnosti, ale toliko poškození navrhovatele, neboť se jedná o dílčí kroky, které by dle záměru majoritního společníka, měly směřovat k marginalizaci podílu navrhovatele a jeho postupného vytlačení ze Společnosti, čímž se ale soud prvního stupně dostatečně nezabýval. Odvolatel k usnesení soudu prvního stupně namítal, a to: a) k výroku I. napadeného usnesení, že nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně. Odvolatel setrval na své dosavadní argumentaci a jím odkazovanou judikaturu, že valná hromada nebyla řádně svolána, protože v rámci pozvánky nebo jako součást návrhu usnesení nebylo navrhovateli předloženo konkrétní znění účetní závěrky posléze valnou hromadou schválené, což mu znemožnilo se na její jednání řádně připravit. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že mohl využít svého práva na informace a zajistit si znění účetní závěrky, nebo do ní alespoň nahlédnout, který ani není pro posouzení toho, zda byla valné hromada řádně svolána relevantní. A nesouhlasí ani se závěrem o neurčitosti jeho protestu, že účetní závěrka neodráží skutečný stav hospodaření společnosti za účetní rok 2018, když hospodářský výsledek byl ve skutečnosti odlišný oproti výsledkům uvedeným v účetní závěrce, protože vzhledem k tomu, že se s účetní závěrkou nemohl seznámit, nemohl ani jednoznačně konkretizovat její chybné závěry, o nichž je důvodně přesvědčen. b) k výroku II. napadeného usnesení, že k hlasům většinového společníka nemělo být dle ust. § 212 odst. 2 o. z. přihlíženo, neboť k nerozdělení podílu na zisku dosaženého v roce 2018 bylo přistoupeno účelově s cílem poškodit oprávněné zájmy navrhovatele v souvislosti se snahou většinového společníka vypudit jej ze Společnosti, přičemž k nerozdělení zisku neexistuje žádný důležitý důvod. c) k výroku III. napadeného usnesení, že usnesení valné hromady nebylo přijato dle stanov společnosti, potřebnou 2/3 většinou hlasů. Dle odvolatele usnesení nemohlo být přijato s ohledem na rozpor s ust. § 212 odst. 2 o. z., jelikož bylo přihlíženo k hlasům většinového společníka, k nimž ale v souladu s uvedeným ustanovením být přihlíženo nemělo. Namítá, že přijetí tohoto usnesení bylo motivováno výhradně snahou rozředit jeho obchodní podíl, což dovozuje s časovou návazností tohoto rozhodnutí a eskalací neshod mezi navrhovatelem a většinovým společníkem, včetně návrhu na odkup jeho podílu, nikoliv ale za tržní cenu. Důvody pro zvýšení základního kapitálu tak nemohou v kontextu usnesení valné hromady, jímž bylo rozhodnuto o vrácení dobrovolného příplatku, obstát. d) k výroku IV. napadeného usnesení, že vrácení peněžitého příplatku mimo základní kapitál bylo čistě v zájmu většinového společníka, a naopak v neprospěch společnosti a jejich minoritních společníků, neboť společnost přišla o značné finanční zdroje, z nichž mohla svou činnost financovat. Většinový společník zneužil svého hlasovacího práva, aby získal ze strany Společnosti finanční prostředky.

19. Dále dle odvolatele valná hromada 2 nebyla svolána v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, neboť usnesení v pozvánce uvedená neobsahovala zdůvodnění, k čemuž zopakoval svá předešlá tvrzení. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

20. K odvolání navrhovatele se vyjádřila účastnice tak, že k námitkám odvolatele obsáhle argumentovala stejně jako v řízení před soudem prvního stupně. Ohledně pozvánky na valnou hromadu shrnula, že zákonná povinnost zdůvodnit usnesení valné hromady v pozvánce na valnou hromadu se týká akciové společnosti, přičemž právo na informace společníka je zakotveno přímo v zákoně (§ 155 ZOK). Z průběhu řízení před soudem prvního stupně je zřejmé, že navrhovatel nestál o skutečnou informovanost ohledně pozvánky, ale pouze zpětně a účelově hledá argumenty, aby zneplatnil usnesení valné hromady, jehož závěry mu nevyhovují. K rozhodnutí společnosti o nerozdělení zisku uvedla, že tím společnost realizovala své svrchované právo, a to i s ohledem na závazek úvěru vůči bance. I v případě, že by žádná podmínka pro výplatu zisku neexistovala, by rozhodnutí o nerozdělení zisku samo o sobě nemohlo být v rozporu s dobrými mravy. Takové rozhodnutí nijak nepoškozuje Společnost a ani neznevýhodňuje žádného společníka, a je přijato po právu. Nemůže tedy jít o zneužití hlasovacího práva dle ust. § 212 odst. 2 o. z. Lze předpokládat, že u vícečlenné společnosti přijatá usnesení nemusí a nebudou odpovídat zájmům všech jejich společníků, a přesto jsou při většinovém hlasování taková usnesení přijímána. Pokud by se ale přehlasovaný společník mohl jednoduše domoci neplatnosti usnesení pro rozpor s dobrými mravy, pak by vícečlenné společnosti fakticky nebyly schopné vyvíjet reálnou činnost a byly by příliš snadno paralizovány menšinovými společníky, což jistě mění závěr právní úpravy ani korektivu dobrých mravů, který se v odůvodněných případech nepochybně může použít. V této věci ale navrhovatel ani nijak blíže termín rozporu s dobrými mravy nevysvětluje a nedokazuje a z jeho vyjádření je patrné, že rozpor s dobrými mravy vidí v tom, že valná hromada nepřijala usnesení, která by mu vyhovovala. Rovněž tak i rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, na kterém se navrhovatel jako společník mohl podílet, bylo zcela legitimní a legální. K usnesení valné hromady o vrácení dobrovolného příplatku účastnice uvedla, že v řízení před soudem prvního stupně vyšlo najevo, že ten se datuje od roku 2016, a že poskytnutý příplatek byl dočasným řešením, s tím jej Společnost přijímala při vědomí toho, že jej bude v budoucnu vracet. Proti tomu nikdo ze zbývajících. společníků v roce 2016 nevznesl žádné námitky. Zvýšení základního kapitálu reagovalo na žádost jednatelů směřovanou na všechny společníky o další finanční zdroje k provedení nutné rekonstrukce domu v [adresa]. Účelovost tohoto postupu tvrzená navrhovatelem prokázána nebyla. Naopak jsou účelová jeho tvrzení a jím uvedená možná řešení, která upřednostňují způsoby opatření si finančních prostředků pro další rozvoj Společnosti, jež ale zatíží ostatní společníky či Společnost, nikoliv navrhovatele. Účastnice zopakovala, že navrhovatelem napadená usnesení mají své racio, byla přijata po právu a v zájmu Společnosti, a žádné usnesení nebylo přijato k újmě celku. Účastnice navrhla, aby odvolání navrhovatele bylo zamítnuto a účastnici byla přiznána náhrada nákladů řízení, které spočívají ve 2 poskytnutých úkonech právní služby advokátem, a sestávají tak z 2 x odměny advokáta, z 2 paušální náhrady hotových výdajů a z DPH (doloženo rozhodnutím o registraci k DPH), což celkem činí částku 8 228 Kč 21. V replice k vyjádření účastnice odvolatel uvedl, že na svém odvolání trvá a zdůraznil, že na jednotlivé konané valné hromady a jimi přijatá usnesení, jejichž neplatnosti se domáhá, nelze nahlížet izolovaně, nýbrž je nutné je posuzovat v celkovém kontextu, což dále pro přehlednost shrnul a setrval na svém závěrečném návrhu.

22. Při jednání odvolacího soudu účastnice k replice odvolatele především odkázala na její body 2. 31 a 2.32, ze kterých je zcela zjevné, že mezi účastníky není sporu o tom, že Společnost potřebuje další finanční zdroje k tomu, aby mohla realizovat své projekty, přičemž ale z těchto bodů je rovněž zjevné, že vyjádření společníka je víceméně účelové, protože de facto chce zůstat společníkem, ale nechce se v žádném případě osobně podílet na dalším financování společnosti. Návrhy, které v těchto bodech pak navrhovatel činí, tak odporují téměř logice, protože v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení základního kapitálu o 8 000 000 Kč, tak jeho podíl by představoval 0,47 % přičemž kdyby bylo akceptováno to, že společnost by měla dle jeho názoru zvýšit základní kapitál pouze o 4 000 000 Kč, jeho podíl by představoval 0,24 %, čili rozdíl, který nastal, jsou 0,2 %. Pokud pak jde o jeho tvrzení, že Společnost je dostatečně saturovaná ohledně finančních prostředků s ohledem na vlastnictví nemovitostí a další skutečnosti, k tomu účastnice odkázala na účetní závěrku s tím, že společnost má v současné době závazky ve výši 41 000 000 Kč, pročež by ani nebylo vůči věřitelům této společnosti dobrým znamením, pokud by docházelo k rozdělení zisku, a to zisku ve výši cca 800 000 Kč.

23. K tomu odvolatel konstatoval, že Společnost od svého počátku svůj zisk nerozděluje. Pokud se týká rozředění jeho podílu, tak pokud jde o výši jeho podílu v případě, že by došlo ke zvýšení o 4 000 000 Kč, tak v tom případě by odvolatel uvažoval o tom, že by se na zvýšení základního kapitálu podílel, neboť by k tomu měl dostatek finančních prostředků. Pokud pak jde o body 2.31, 2.32 jeho repliky, tak v nich pouze navrhoval alternativní řešení, protože dle jeho názoru společnost žádné jiné řešení nezvažovala, nezvažovala tedy především řešení, která by byla méně invazivní a byla by i pro navrhovatele dostupná. Cílem tedy zjevně bylo, aby jeho obchodní podíl byl rozmělněn, což bylo důsledkem přechozího jednání většinového společníka vůči navrhovateli.

24. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 212, 212a a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

25. Předně odvolací soud konstatuje, že napadené usnesení je přezkoumatelné, neboť z jeho odůvodnění je zřejmé, z jakých zjištění soud prvního stupně vycházel, jakými úvahami se řídil, z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu odvolatel i brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní.

26. Podle ust. § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

27. Podle ust. § 191 odst. 1každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. Podle odst. 2 důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

28. Společník společnosti s ručením omezeným se podle ust. § 192 odst. 2 ZOK může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady toliko z důvodů uplatněných formou protestu. Z důvodové zprávy k návrhu zákona o obchodních korporacích se přitom podává, že úprava protestu sleduje zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) a „zvýšení bezpečnosti vztahů, kdy bude vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady“. Protest musí být včasný, srozumitelný a určitý. Požadavek určitosti protestu je splněn, jestliže v něm společník srozumitelně popíše skutkové okolnosti, z nichž dovozuje důvod neplatnosti usnesení valné hromady (k tomu srov. již soudem prvního stupně odkazovaná usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018 či ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 65/2010).

29. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

30. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje a na něž pro stručnost odkazuje (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).

31. Odvolací soud zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) tak, že k důkazu provedl písemný protest navrhovatele proti usnesením přijatých valnou hromadou dne 30. 7. 2019 pod body 3 a 5 a písemný protest proti í usnesením přijatých valnou hromadou dne 2. 10. 2019 pod body 3 a 4.

32. Odvolací soud z písemného protestu proti usnesení valné hromady 1.5 o schválení nerozděleného zisku zjistil, že obsahuje námitku, že navrhovatel jakožto společník má právo na podíl na zisku dle ust. § 34 ZOK, že nejsou dány žádné důležité důvody pro nerozdělení zisku, a že schválením uvedeného způsobu naložení se ziskem může dojít k porušení zásady zákazu zneužití většiny hlasů (zřejmě míněno ust. § 212 odst. 2 o. z.), a to zejména pokud dojde ke schválení uvedeného usnesení valnou hromadou na základě hlasování většinového společníka, navzdory výtkám minoritního společníka – navrhovatele.

33. Ze všech písemných protestů pak zjistil, že námitku o účelovosti přijatého usnesení, a snaze většinového společníka vypudit navrhovatele ze společnosti, resp. zředit jeho obchodní podíl, obsahuje pouze písemný protest proti usnesení valné hromady 2.4 o schválení zvýšení základního kapitálu.

34. Odvolatel dále tvrdil, že protesty proti usnesením valných hromad byly předloženy zástupcem navrhovatele v písemné podobě při zahájení jednání předmětných valných hromad, a v průběhu přijímání jednotlivých usnesení pak byly zástupcem navrhovatele zrekapitulovány. Toto tvrzení účastnice nijak nezpochybňovala.

35. Dle odvolacího soudu nelze přisvědčit námitce odvolatele, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, když soud prvního stupně posuzoval neplatnost všech 4 usnesení přijatých valnými hromadami společnosti izolovaně, nikoliv tedy jak se navrhovatel domáhal, v celkovém kontextu, ze kterého dle navrhovatele plyne jejich účelovost, s tím, že všechny sledují nikoliv cíle Společnosti, ale toliko poškození navrhovatele, neboť se jedná o dílčí kroky, které by dle záměru majoritního společníka, měly směřovat k marginalizaci podílu navrhovatele a jeho postupného vytlačení ze Společnosti. Pokud totiž tuto námitku obsahuje pouze jeho protest proti usnesení valné hromady 2. 4 o zvýšení základního kapitálu společnosti, byl i správný postup soudu prvního stupně, který se zabýval navrhovatelem namítanou neplatností usnesení valných hromad toliko z důvodů v protestech uplatněných, což je zcela souladné s § 192 odst. 2 ZOK.

36. A nelze ani přesvědčit námitce odvolatele, dle které setrval na důvodu neplatnosti všech jím v tomto řízení napadených usnesení předmětných valných hromad, že předmětné valné hromady nebyly svolány řádně, neboť pozvánky neobsahovaly veškeré náležitosti, když součástí návrhu usnesení o schválení účetní závěrky za rok 2018 nebyla účetní závěrka a návrhy usnesení obsažená v pozvánce na valnou hromadu 2 neobsahovaly odůvodnění.

37. Dle § 184 odst. 1 ZOK je součástí pozvánky na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným i usnesení valné hromady, nikoliv ale již jeho odůvodnění, které je obsahem pozvánky na valnou hromadu toliko akciové společnosti, a to dle § 407 odst. 1 písm. f) ZOK. Proto je i správný závěr soudu prvního stupně, že pozvánky na předmětné valné hromady obsahovaly náležitosti dle ust. § 184 odst. 1 ZOK, a že ani společenská smlouva žádné jejich další náležitosti nestanoví. A lze tak uzavřít, že předmětné valné hromady byly svolány v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.

38. Soudu prvního stupně lze přisvědčit i v tom, že odvolatelem k tomu odkazovaná judikatura na daný případ nedopadá. Nejvyšší soud přijal ve svém usnesení ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, toliko závěry o obsahu zdůvodnění návrhu usnesení, jež je dle ust. § 407 odst. 1 písm. f) ZOK náležitostí pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti. Vzhledem tedy k tomu, že ust. § 407 odst. 1 písm. f) ZOK na poměry společnosti s ručením omezeným nelze aplikovat, neboť náležitosti pozvánky na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným jsou speciálně upraveny v ust. § 184 odst. 1 ZOK, nebylo již ani třeba, aby soud prvního stupně svůj jasný právní závěr o této otázce dále rozváděl a dokládal jej judikaturou, jak se odvolatel domáhá.

39. Odvolací soud dále sdílí i právní závěry soudu prvního stupně, pro které ve výroku I. zamítl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 30. 7. 2019 o schválení účetní závěrky za rok 2018.

40. K odvolacím námitkám navrhovatele proti výroku I., že se v rámci pozvánky nemohl s účetní závěrkou seznámit, a proto nemohl svůj protest (koncipovaný dle pořadu jednání v pozvánce obsaženém) proti usnesení valné hromady, jímž byla předmětná účetní závěrka schválena, náležitě odůvodnit, nelze přisvědčit. Jednak s ohledem, na již výše uvedené závěry o náležitostech pozvánky na valnou hromadu, a jednak proto, že na jednání této valné hromady byli všichni společníci, tedy i navrhovatel, resp. jeho zástupce, s auditovanou účetní závěrkou společnosti seznámeni. Bylo tedy pouze na navrhovateli, resp. jeho zástupci, aby v rámci jednání valné hromady předmětný protest náležitě doplnil o skutečnosti, pro které účetní závěrka neodráží skutečný stav hospodaření společnosti za účetní rok 2018, čímž by jeho neurčitost odstranil. K tomu pak bezesporu mohl na valné hromadě využít např. i právo společníka na informace (§ 155 ZOK).

41. Pokud jde o výrok II. napadeného usnesení, odvolací soud dospěl ke shodnému závěru jako soud prvního stupně, ale z jiných důvodů.

42. Poté co odvolací soud zopakoval dokazování, shledal, že navrhovatel ve svém písemném protestu proti usnesení valné hromady ze dne 30. 7. 2019 o schválení nerozdělení zisku, předloženém při zahájení valné hromady namítal, že nejsou dány žádné důležité důvody pro nerozdělení zisku. Dle odvolacího soudu je v této části protest neurčitý, neboť jednak pozvánka, na základě které, byl předmětný písemný protest zástupcem společníka (navrhovatele) koncipován, žádné důvody, pro které nemá být zisk rozdělen, neobsahovala (což ani nemusí), a jednak zástupce navrhovatele ani poté, co byly důvody při jednání valné hromady sděleny, protest o žádné konkrétní skutečnosti, pro které by se nejednalo o důvody důležité, nedoplnil. Odvolací soud se proto již námitkami odvolatele ohledně toho, zda byl či nebyl dán důležitý důvod pro rozdělení zisku nezabýval. A určitý není ani protest v té části, ve které bylo namítáno, že schválením uvedeného způsobu naložení se ziskem může dojít k porušení zásady zákazu zneužití většiny hlasů (zřejmě míněno ust. § 212 odst. 2 o. z.), a to zejména pokud dojde ke schválení uvedeného usnesení valnou hromadou na základě hlasování většinového společníka, navzdory výtkám minoritního společníka – navrhovatele. V této části protest navrhovatele obsahuje pouze předpoklad, že by mohlo dojít k zneužití většiny hlasů, ale neobsahuje již žádné konkrétní skutkové okolnosti, že by výkonem hlasovacího práva většinového společníka skutečně došlo k újmě celku, tedy v čem je způsob výkonu hlasovacího práva většinového společníka v rozporu se zákonem, potažmo proč je v rozporu se zákonem napadené usnesení VH. Pouze skutečnosti, že navrhovatel jako menšinový společník má právo na podíl na zisku dle ust. § 34 ZOK, a že s nerozdělením zisku nesouhlasí, protože dle něj k tomu není žádný důvod (viz výše), takovými konkrétními skutkovými okolnostmi, které by vedly k závěru, že většinový společníka zneužil své hlasovací právo k újmě celku dle ust. § 212 odst. 2 o. z., být samy o sobě nemohou. Nutno dodat, že právo společníka na podíl na zisku (§ 34 ZOK) není právem absolutním a vzniká po splnění zákonem stanovených podmínek.

43. Námitkou odvolatele proti výroku II. napadeného usnesení, že k hlasům většinového společníka nemělo být dle ust. § 212 odst. 2 o. z. přihlíženo, neboť k nerozdělení podílu na zisku dosaženého v roce 2018 bylo přistoupeno účelově s cílem poškodit oprávněné zájmy navrhovatele v souvislosti se snahou většinového společníka vypudit jej ze Společnosti, odvolací soud nepřihlížel, neboť tak jeho protest proti tomuto usnesení valné hromady nezněl (viz výše).

44. Odvolací soud dále sdílí právní závěry soudu prvního stupně, pro které ve výroku III. a IV. zamítl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti předmětných usnesení valné hromady ze dne 2. 10. 2019 jako nedůvodný.

45. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že usnesení valné hromady 2.4 o zvýšení základního kapitálu není v rozporu se společenskou smlouvou, a to s čl. 16.3 Společenské smlouvy, jak je v protestu, potažmo v návrhu navrhovatelem namítáno, neboť toto ustanovení Společenské smlouvy na ně nedopadá. Předmětným usnesením – bod d) byla určena lhůta 5ti dnů pro splatnost závazku ke zvýšení základního kapitálu a uvedený článek Společenské stanoví lhůtu dvou měsíců pro splacení nových vkladů při zvýšení základního kapitálu. V tomto případě ale nebylo valnou hromadou rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení nových vkladů, ale ke vkladům dosavadním [srov. ust. § 216 odst. 1 písm. a) ZOK]. A toto usnesení není ani v rozporu s ust. § 171 odst. 2 věta druhá ZOK, dle kterého se k přijetí změny společenské smlouvy, jímž se zasahuje do práv nebo povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků, neboť ani to na ně nedopadá. V důsledku tohoto usnesení valné hromady dochází ke změně společenské smlouvy (v údaji o výši základního kapitálu a v údaji o výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl), ale nezasahuje se jím do práv a povinností všech společníků. Proto je k jeho přijetí nutný souhlas alespoň 2/3 většiny všech společníků dle ust. § 171 odst. 1 ZOK, přičemž v tomto případě ani Společenská smlouva nestanoví jinak (čl. 7.7).

46. A odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl i k závěru, že při přijímání usnesení valné hromady 2.4 o zvýšení základního kapitálu a usnesení valné hromady 2.3 o vrácení dobrovolného příplatku většinový společník nezneužil své hlasovací právo k újmě celku tak, jak bylo v protestech vznesených navrhovatelem namítáno.

47. Předně je třeba uvést, že soudní přezkum neplatnosti usnesení valné hromady ani neumožňuje, aby soud posuzoval, co je pro společnost z ekonomického hlediska výhodnější, tedy aby přezkoumával „opodstatněnost“ přijatých usnesení. Pročež ani protesty navrhovatele o účelovosti těchto návrhů usnesení obsažených v pozvánkách s ohledem na stávající ekonomickou situaci, a jak by jinak dle něj mohlo být financování Společnosti řešeno, nemohou být předmětem soudního přezkumu předmětných usnesení dle ust. § 191 ZOK ve spojení s ust. § 258 o. z.

48. A pokud tedy navrhovatel ve svém protestu proti usnesení valné hromady 2.4 o zvýšení základního kapitálu namítal, že není-li tu důvod ekonomický, je skutečným důvodem pro přijetí tohoto usnesení rozředění jeho obchodního podílu minoritního společníka, na což usuzuje z chování většinového společníka před konáním valné hromady (ekonomicky zcela neakceptovatelná nabídka na odkup jeho minoritního podílu), tak to, jak se většinový společník chová k menšinovému společníkovi mimo jednání valné hromady, a to ani v případě, že by takové jednání bylo zneužívající, nemůže samo o sobě vést k závěru, že většinový společník na předmětné valné hromadě zneužil své hlasovací právo k újmě celku ve smyslu ust. § 212 odst. 2 o. z. Ze samotného způsobu výkonu hlasovacího práva společníka, kterým projevil svoji svobodnou vůli, a jež je rovněž jeho základním právem, nelze bez dalšího usuzovat, že tím bylo toto právo vykonáno k újmě celku ve smyslu ust. § 212 o. z., když společnost pouze zákonným způsobem využila své právo zvýšit základní kapitál, přičemž nikdo ze společníků navrhovateli nebránil se na tomto jeho zvýšení podílet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2759/2009, které je aplikovatelné i za stávající právní úpravy).

49. A stejně tak dle odvolacího soudu i při rozhodování o usnesení valné hromady 2.3 o vrácení dobrovolného příplatku společnost využila své zákonné právo jej vrátit (viz ust. § 166 ZOK), a proto ani v tomto případě nelze bez dalšího usuzovat, že své právo hlasovat většinový společník zneužil k újmě celku ve smyslu ust. § 212 odst. 2 o. z. a nezneužil je ani na úkor ostatních akcionářů, když ti se na jeho poskytnutí ani nijak nepodíleli.

50. Vzhledem ke všemu uvedenému odvolací soud uzavírá, že v této věci ve smyslu ust. § 258 o. z. ve spojení s ust. § 191 ZOK nejsou dány důvody pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 30. 7. 2019, přijatá pod bodem 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018 a pod bodem 5 o schválení nerozdělení zisku, a nejsou dány důvody ani pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 2. 10. 2019 přijaté pod bodem 4 o schválení zvýšení základního kapitálu a pod bodem 3 o schválení vrácení dobrovolného příplatku, pročež soud prvního stupně správně předmětný návrh zamítl.

51. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně jeho rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení, které je souladné s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř.

52. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastnice v něm byla zcela úspěšná.

53. Náklady odvolacího řízení účastnice sestávají z odměny advokátky za poskytnuté dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání navrhovatele a účast při jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1. písm. d) a g) vyhl. č. 177/1996, advokátní tarif (dále i jen „AT“), a to ve výši 2 x 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 AT, z paušální náhrady hotových výdajů za 2 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT, z 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 1 428 Kč.

54. Celkem se náklady odvolacího řízení účastnice určují dle § 151 odst. 2 o. s. ř. částkou 8 228 Kč, a v této výši jí byla jejich náhrada přiznána. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro zaplacení je dána dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení