7 Cmo 243/2022 - 335

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený dne [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO navrhovatele B] sídlem [Adresa navrhovatele B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 17. 6. 2021, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 44 Cm 91/2021- 292 ze dne 25. července 2022 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I., III. a IV. zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni (dále jen soud) rozhodl výše uvedeným usnesením ve výroku I. tak, že vyslovuje neplatnost usnesení valné hromady účastníka konané dne 17. 6. 2021, přijatého pod bodem 4 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 5, kterým byl schválen návrh na rozdělení zisku dosaženého za rok 2020, ve výroku II. tak, že ve zbytku se návrh navrhovatele a) zamítá, ve výroku III. tak, že navrhovatel a) je povinen nahradit účastníku náklady řízení ve výši 29 620,80 Kč a ve výroku IV. tak, že účastník je povinen zaplatit navrhovateli b) náklady řízení ve výši 24 766,60 Kč.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že návrhem doručeným soudu dne 9. 9. 2021, ve znění jeho upřesnění doručeného soudu dne 19. 11. 2021, se navrhovatel a) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení řádné valné hromady účastníka konané dne 17. 6. 2021, přijatých pod bodem 4 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 2 (schválení zprávy správní rady o podnikatelské činnosti a stavu jejího majetku za rok 2020, která je součástí výroční zprávy za rok 2020), č. 4 (schválení výroční zprávy za rok 2020), č. 5 (schválení návrhu na rozdělení zisku dosaženého za rok 2020) a usnesení přijatého pod bodem 8 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 11 (schválení úpravy textu návrhu změny stanov z důvodu písařských chyb) s tím, že v případě usnesení přijatých pod bodem 4 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 2 a č. 4 - byla přijata mimo kompetenci valné hromady a jsou neplatná i pro porušení zákona a pro porušení zásady rovného zacházení dle § 244 odst. 1 z.o.k. a proti těmto usnesením podal navrhovatel a) protest uvedený na str. 9 zápisu z valné hromady. Navrhovatel a) dále napadl usnesení přijaté pod bodem 4 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 5 (schválení návrhu na rozdělení zisku dosaženého za rok 2020) - dále jen usnesení č. 5 - jehož důvody neplatnosti spatřuje v absenci zdůvodnění představenstva ohledně většinového nerozdělení zisku a k důvodům, proč zisk nerozdělit zcela. V této souvislosti navrhovatel a) poukázal na zneužití dominantního postavení akcionářů – obcí a měst vlastnících společně celkem 89,10% podílu na hlasovacích právech, kdy po celé období existence účastníka dividenda mezi akcionáře nebyla vyplacena, nerozdělený zisk činí 11,796 mil. Kč. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel a) protest uvedený na straně 14 zápisu z valné hromady. K usnesení přijatému pod bodem 8 pořadu jednání na hlasovacím lístku č. 11 (schválení úpravy textu návrhu změny stanov) - dále jen usnesení č. 11 - navrhovatel a) uvedl, že toto usnesení nebylo zveřejněno 30 dní před konáním valné hromady a nebylo k němu zveřejněno ani odůvodnění správní rady. Podal proti tomuto usnesení protest uvedený na str. 21 a 23 zápisu z valné hromady.

3. Navrhovatel a) doplnil původní návrh o další důvody neplatnosti napadených usnesení.

4. Usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 44 Cm 91/2021 – 229 soud změnu návrhu navrhovatele a), kterou se domáhá vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady účastníka ze dne 17. 6. 2021, s výjimkou usnesení, kterým byla schválena změna stanov společnosti, o němž bylo hlasováno hlasovacím lístkem č. 10, které bude projednáno v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 41 Cm 83/2021, připustil.

5. Soud dále uvedl, že návrhem doručeným soudu dne 15. 9. 2021 se navrhovatel b) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 17. 6. 2021, kterým byl schválen návrh na rozdělení zisku (tj. usnesení č. 5), a dále usnesení, kterým byla schválena změna stanov společnosti, o němž bylo hlasováno hlasovacím lístkem č. 10.

6. Vzhledem k ust. § 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen z.ř.s., a k tomu, že vyslovení neplatnosti usnesení č. 5 již bylo předmětem návrhu navrhovatele a), podaného dne 9. 2. 2021, v rozsahu návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení č. 5 byl návrh navrhovatele b) projednán v tomto řízení a ve zbytku, tj. ohledně usnesení o schválení změny stanov, zůstal uvedený návrh předmětem řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 41 Cm 83/2021.

7. K usnesení č. 5 navrhovatel b) uvedl, že toto usnesení napadl protestem již před konáním valné hromady, v němž namítl, že z návrhu usnesení není patrno, jaké konkrétní důležité důvody brání tomu, aby mezi akcionáře byl rozdělen zisk vyšší. Žádné, natož pak důležité, důvody pro nevyplacení zisku mezi akcionáře v daném případě dány nejsou. Z dosahovaných výsledků společnosti vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti rozdělit zisk celý mezi akcionáře.

8. Účastník namítl, že pozvánka splňovala veškeré náležitosti dle ust. § 407 z.o.k., akcionáři byli upozorněni, že podklady pro jednání valné hromady jsou uveřejněny na internetových stránkách společnosti a současně že akcionáři mají možnost nahlédnout do podkladů také v sídle společnosti zdarma, pozvánka zároveň obsahovala zdůvodnění předloženého návrhu na rozdělení zisku, přičemž odůvodnění návrhu bylo též obsaženo ve výroční zprávě za rok 2020 a ve stanovisku správní rady k protinávrhu navrhovatele a), jakož i přímo při jednání valné hromady formou komentáře k výroční zprávě a formou podrobných odpovědí k požadavkům akcionářů na vysvětlení. Před jednáním valné hromady byl podán navrhovatelem b) protest proti návrhu na rozdělení zisku za rok 2020 a zároveň žádost o vysvětlení k tomuto bodu, avšak proto, že tento dokument účastník obdržel těsně před konáním valné hromady, při projednání dotčeného bodu účastník podal navrhovatelem b) požadované odůvodnění jednotlivých požadavků, a to přesto, že navrhovatel b) se valné hromady osobně neúčastnil. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že přijetí usnesení č. 2 a 4 v kompetenci valné hromady nebylo, pak je namístě postup dle § 260 odst. 1 o. z. Je v zájmu účastníka hodném právní ochrany nevyslovit ani neplatnost usnesení č. 5.

9. Soud zjistil zejména následující skutečnosti: Účastník je akciovou společností, jejíž základní kapitál ke dni konání předmětné valné hromady je ve výši 265 367 000 Kč byl rozdělen na 1 ks kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, 236 461 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 28 905 ks kmenových akcií na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, navrhovatelé jsou a ke dni konání valné hromady byli akcionáři účastníka, a to navrhovatel a) s 624 ks akcií ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč a navrhovatel b) s 10 ks zaknihovaných akcií na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Pozvánka na valnou hromadu na den 17. 6. 2021 byla zveřejněna na internetových stránkách společnosti a zároveň byla akcionářům zaslána. V pozvánce na valnou hromadu a ve výroční zprávě za rok 2020 návrh na rozdělení zisku účastníka dosaženého za rok 2020 je odůvodněn tím, že je určen na základě řádné účetní závěrky a může o něm být rozhodnuto tehdy, pokud tato řádná účetní závěrka byla schválena valnou hromadou. Návrh zohledňuje několik hledisek, prioritním hlediskem, které společnost nesmí v žádném případě opomíjet a je důležitým důvodem pro navrhované rozvržení, je zákonná povinnost společnosti coby vlastníka vytvářet dostatečnou rezervu finančních prostředků na zajištění obnovy vodohospodářského majetku, který je provozován ve veřejném zájmu a jehož postupnou obnovu je společnost povinna zajistit v souladu s pravidly definovanými zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Nesplnění této povinnosti by bylo správním deliktem, za jehož spáchání může být uložena pokuta až 1 000 000 Kč, proto správní rada navrhuje převést část prostředků stejně jako v minulosti na účet nerozděleného zisku. Investice, o kterých společnost uvažuje v nejbližší budoucnosti, jsou podrobně uvedeny ve výroční zprávě společnosti za rok 2020 na str.

10. Zároveň společnost nemůže pominout ani právo akcionářů na výplatu podílu na zisku neboli dividendy. Vzhledem k tomu, že rozhodovací praxe soudů směřuje k tomu, aby vyhověla žalobám drobných akcionářů podaným v souvislosti s neschválením rozdělení podílu na zisku také akcionářům, což je případ i společnosti účastníka, správní rada pečlivě, tedy s péčí řádného hospodáře a s nezbytnou loajalitou vůči společnosti, rozhodla o vymezení určité části zisku k rozdělení mezi drobné akcionáře, přičemž na jednu akcii bude vyplacena dividenda ve výši 3 Kč. Do budoucna společnost nastaví jednoznačná pravidla, která budou určovat způsob naložení se ziskem, aby napříště již nevznikaly pochybnosti o tom, zda a za jakých podmínek akcionáři mohou očekávat rozdělení zisku nebo jeho části. Na str. 10 výroční zprávy účastníka za rok 2020, na níž pozvánka odkazuje, pak je uvedeno, že spolu s provozovatelem [právnická osoba]. společnost pro následující období připravuje mj. vyjmenované investiční akce (označené místem plánované realizace, bez další bližší specifikace) s tím, že tyto akce jsou připraveny k zahájení, společnost má již zpracované potřebné dokumentace a rovněž disponuje u těchto akcí příslušnými povoleními, odhadované investiční náklady jsou cca 200 mil. Kč. Společnost se pokusí v co možná nejvyšší míře využít případné možnosti čerpání dotací na financování těchto akcí. Vzhledem ke stáří vodohospodářského majetku společnosti každým rokem zároveň stoupá potřeba zajistit právě dostatek finančních prostředků pro realizaci postupné obnovy stávajícího majetku. Tedy ani v roce 2020 a do budoucna neplánuje správní rada použití finančních prostředků na realizaci výstavby nových vodohospodářských infrastruktur, což však nelze zaměňovat se situací, kdy např. rekonstrukce páteřních vodovodů bude realizována formou uložení nového potrubí v trase stávajícího, což bylo vyhodnoceno po všech stránkách jako nejvýhodnější pro společnost.

10. Navrhovatel a) podal protinávrh k bodu 4 programu valné hromady týkajícímu se rozdělení zisku.

11. Proti přijetí návrhu usnesení o schválení návrhu na rozdělení zisku společnosti za rok 2020 podal před konáním valné hromady písemný protest navrhovatel b) s tím, že z odůvodnění navrhovaného usnesení není patrno, jaké konkrétní důležité důvody brání tomu, aby byl mezi akcionáře rozdělen zisk vyšší. Současně požádal o vysvětlení k tomuto bodu.

12. Dne 17. 6. 2021 se konala řádná valná hromada společnosti účastníka, která přijala návrh správní rady na složení orgánů valné hromady (hlasovací lístek č. 1 – usnesení č. 1), schválila zprávu správní rady o podnikatelské činnosti společnosti jako přílohy výroční zprávy (hlasovací lístek č. 2 – usnesení č. 2), schválila řádnou účetní závěrku společnosti k 31. 12. 2020, která tvoří přílohu výroční zprávy za rok 2020 (hlasovací lístek č. 3 – usnesení č. 3), schválila výroční zprávu za rok 2020 (hlasovací lístek č. 4 – usnesení č. 4), schválila návrh správní rady na rozdělení zisku společnosti dosaženého za rok 2020, dle kterého bude vyplacena tantiéma členům správní rady ve výši 0 Kč, budou rozděleny dividendy akcionářům vlastnícím zaknihované akcie na majitele v rozsahu 3 Kč na akcii, tj. celkem 28 905 akcií x 3 Kč, tedy 86 715 Kč, a ve zbytku 743 285 Kč bude zisk převeden na účet nerozděleného zisku nebo na úhradu případné budoucí ztráty (hlasovací lístek č. 5 – usnesení č. 5), zvolila [tituly před jménem] [právnická osoba] jako člena správní rady účastníka na 5 leté funkční období od 1. 7. 2021 (hlasovací lístek č. 6 – usnesení č. 6), zvolila [Jméno] jako člena správní rady účastníka na 5 leté funkční období od 1. 7. 2021 (hlasovací lístek č. 7 – usnesení č. 7), schválila smlouvu o výkonu funkce člena správní rady u nově zvolených členů správní rady ve znění tvořícím přílohu zápisu z jednání valné hromady (hlasovací lístek č. 8 – usnesení č. 8), schválila smlouvu o výkonu funkce předsedy správní rady s účinností od 1. 1. 2021 (hlasovací lístek č. 9 – usnesení č. 9), schválila úpravu textu návrhu změny stanov z důvodu písařských chyb v čl. 10 odst. 3 a čl. 10 odst. 5 návrhu změny stanov (hlasovací lístek č. 11 – usnesení č. 11) a schválila změnu stanov účastníka (hlasovací lístek č. 10). Napadené valné hromady se zúčastnil navrhovatel a), navrhovatel b) se nezúčastnil.

13. V průběhu valné hromady podal navrhovatel a) ústní protest proti usnesení č. 2 a č.

4. Následně v průběhu konání valné hromady protest písemně doplnil tak, že směřuje i proti návrhu na rozdělení zisku dosaženého za rok 2020. Protest odůvodnil tím, že u takto přijatých usnesení valné hromady může být založena neplatnost pro rozpor s právním řádem, schvalování zprávy správní rady a výroční zprávy není v kompetenci působnosti valné hromady, rozdělení zisku pouze DIK-ům je v rozporu s rovnoprávným postavením akcionářů, vzdání se práva na dividendu obcí a měst nebylo schváleno zastupitelstvy těchto obcí a měst, zdůvodnění nerozdělením zisku obcí a měst není důležitým zájmem společnosti a nebylo řádně, určitě a srozumitelně vysvětleno, usnesení bylo přijato zneužitím většiny hlasů a neposkytnutím informací v průběhu valné hromady došlo k omezení akcionářských práv. Navrhovatel a) dále podal na valné hromadě v 13:20 hod. ústní protest proti rozhodnutí o změně stanov a dále proti témuž usnesení písemný protest. K žádosti o vysvětlení navrhovatele b) k návrhu rozhodnutí o rozdělení zisku v průběhu valné hromady předseda valné hromady odkázal na pozvánku na valnou hromadu. Dle stanov účastníka účinných ke dni konání napadené valné hromady do působnosti valné hromady náleží mj. schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje na návrh správní rady valná hromada, zisk společnosti dosažený v účetním období se po odečtení částek připadajících na daně a na další účely schválené valnou hromadou použije k rozdělení mezi akcionáře, případně též k rozdělení jiným osobám než akcionářům anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem (čl. 24 odst. 1, odst. 2 stanov). Na základě usnesení o schválení návrhu na rozdělení zisku, přijatého napadeným usnesením č. 5, byly vyplaceny dividendy drobným akcionářům v celkové výši 7 032 Kč. Soud uvedl, že neprováděl jako nadbytečné ostatní důkazní návrhy.

14. Soud dospěl k závěru, že návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení č. 5, kterým bylo rozhodnuto o částečném rozdělení zisku/nerozdělení zbytku zisku za rok 2020, je důvodný.

15. Soud uvedl, že dle ustanovení § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k. musí pozvánka kromě návrhu usnesení obsahovat též zdůvodnění.

16. V daném případě bylo navrhované usnesení o rozdělení zisku v pozvánce odůvodněno pouze obecně a tento nedostatek nebyl napraven ani následnými informacemi a vysvětleními uvedenými před valnou hromadou či během ní. V poskytnutém zdůvodnění zcela absentuje zdůvodnění poměru rozdělování zisku mezi akcionáře a ponechání zbylé části ve společnosti jako nerozděleného zisku. Na základě informací obsažených v pozvánce a str. 10 výroční zprávy si akcionáři nemohli učinit konkrétní představu, proč zisk za rok 2020 má být rozdělen právě tak, jak je navrhováno, proč nemá být na dividendách vyplacena částka vyšší či nižší. Ačkoli v daném případě pozvánka odkazuje na str. 10 výroční zprávy, ani tam není obsažena dostatečná konkretizace. Pokud výroční zpráva uvádí plánované investice, není zřejmá ani přibližná předpokládaná částka ve vztahu ke každé jednotlivé z nich a není ani zřejmé, jaké prostředky společnost má k dispozici či je k dispozici mít bude, ať už z vlastních či cizích zdrojů, dotací apod. Odkaz na plánované investice (byť je uvedena jejich očekávaná souhrnná výše) a potřebu vytváření rezerv je zcela nedostatečný, akcionářům nemůže poskytnout dostatečné vodítko pro věcné posouzení souhlasu s daným usnesením a zejména pro posouzení, zda jednotlivé rozdělované částky jsou stanoveny z nějakého důvodu, a pokud ano, pak proč. V tomto směru nebylo dostatečné vysvětlení akcionářům poskytnuto ani na valné hromadě, kdy byly pouze zopakovány argumenty již uvedené v pozvánce, stejně tak žádné další konkretizace ani mechanismus není obsažen v dodatečném stanovisku správní rady z 1. 6. 2021. Tedy jak v pozvánce, včetně str. 10 výroční zprávy, tak i v dalších navazujících vysvětleních a zdůvodněních chybí konkrétní a jasné odůvodnění, proč právě navrhovaná část zisku má být určena na účet nerozděleného zisku, a proč ne procentní sazba nižší či vyšší, není specifikováno, jaká částka bude zapotřebí na financování jednotlivých plánovaných akcí, zda a v jaké výši je společnost schopna tyto akce financovat z prostředků, které již má k dispozici, příp. v jaké výši finanční prostředky chybí. V pozvánce, její příloze, ani v dodatečných informacích a vysvětleních tedy nejsou uvedeny konkrétní informace, pro které je navrhováno pouze velmi omezené rozdělení zisku, a není zřejmý mechanismus navrhovaného rozdělení zisku a jasné důvody jeho částečného nevyplacení. Ačkoli je zdůvodněn postup částečného vyplacení dividend ve vztahu k minoritním akcionářům zaknihovaných akcií ve vztahu k vzdání se nároku akcionářů listinných akcií, pak je zdůvodněno pouze, proč zrovna těmto akcionářům bude vyplacena částka 3 Kč na akcii, není však zdůvodněno konkrétním a přezkoumatelným způsobem, z jakého důvodu nebude vyplacena částka vyšší. Pokud pak se jedná o poukaz na vytváření rezerv, je konstatováno pouze obecně, není však zřejmé, jaká částka je do potřebné rezervy třeba, v jaké výši společnost rezervy má a v jaké výši je třeba je doplnit/navýšit. Toto zdůvodnění je tedy pouze obecnou proklamací bez jakékoli vypovídající hodnoty. Je namístě požadovat po účastníkovi řádné zdůvodnění navrhovaného postupu v situaci, kdy ani v minulých letech nebyly dividendy ze zisku vypláceny.

17. Soud shrnul, že v pozvánce zcela chybí mechanismus rozdělení zisku za rok 2020 a jasná konkretizace, proč právě tato částka a proč ne částka nižší či vyšší, má být převedena na účet nerozděleného zisku, odůvodnění navrhovaného usnesení o rozdělení zisku, obsažené v pozvánce včetně přílohy, a to str. 10 výroční zprávy, tak nenaplňuje požadavek na řádné odůvodnění pozvánky na valnou hromadu a je v rozporu s ust. § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k.

18. Soud uzavřel, že rozpor přijatého usnesení č. 5 se zákonem je důvodem pro vyslovení jeho neplatnosti dle § 258 o.z.

19. Soud uvedl dále, že ačkoli ani porušení zákona nemusí být důvodem pro vyslovení neplatnosti napadeného usnesení ve smyslu § 260 odst. 1 občanského zákoníku, neboť nemusí mít závažné právní následky ve vztahu k porušení práva akcionářů na zdůvodnění a řádné informace, v tomto případě je namístě konstatovat existenci závažných právních následků, kterými je porušení práva akcionářů na dostatečné zdůvodnění a vysvětlení, a to vše za situace, kdy zisk není dlouhodobě účastníkem mezi akcionáře rozdělován. Napadené usnesení valné hromady o rozdělení zisku lze považovat za závažné rozhodnutí představující podstatný a významný zásah nejen do práv navrhovatelů, ale též do práv všech akcionářů.

20. Návrhům obou navrhovatelů vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž konstatoval, že oba návrhy byly podány včas, tedy též návrh navrhovatele a), byť v původním návrhu nebyl pojat do petitu rozhodnutí, což následně bylo napraveno upřesněním návrhu. Z obsahu původního návrhu však je zřejmé, že je napadáno též usnesení č.

5. Soud tedy i návrh navrhovatele a) na vyslovení neplatnosti usnesení č. 5 posoudil jako včas podaný.

21. Soud konstatoval dále, že nárok navrhovatele a) ve zbylé části neshledal důvodným, a proto jej ve zbytku zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že ve vztahu mezi navrhovatelem a) a účastníkem bylo předmětem řízení celkem 10 napadených usnesení, z nichž v případě jednoho usnesení bylo návrhu navrhovatele a) vyhověno. Navrhovatel a) byl tedy úspěšný v rozsahu jedné desetiny, účastník v rozsahu devíti desetin, má proto účastník právo na náhradu osmi desetin nákladů účelně vynaložených.

23. Ve vztahu mezi navrhovatelem b) a účastníkem soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady řízení nahradí navrhovateli b) ve věci neúspěšný účastník.

24. Proti výrokům I., III. a IV. uvedeného usnesení se včas odvolal účastník. Uvedl zejména, že soud pochybil, když vyslovil neplatnost usnesení valné hromady účastníka konané dne 17.6.2021 přijaté pod bodem 4 jejího pořadu jednání na hlasovacím lístku č.

5. Soud spolehlivým způsobem neodůvodnil, proč se za situace, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení části zisku mezi „drobné akcionáře“, kterými jsou navrhovatelé v takovém podílu, který na ně ze zákona připadal, kdy ani nebylo ze zákona možné, aby se těmto akcionářům z dosaženého zisku dostalo vyšší míry uspokojení práva na podíl na zisku, zabýval dostatečností či nedostatečností odůvodnění návrhu rozhodnutí o nerozdělení zisku v pozvánce na valnou hromadu či jejích přílohách a souvisejících dokumentech. Soud pominul, že návrh napadeného usnesení směřoval k rozdělení zisku v rozsahu připadajícím na „drobné akcionáře“ vlastnící zaknihované akcie na majitele, který na ně ze zákona připadal. Za takové situace soud neměl hodnotit ve vztahu k těmto akcionářům, zda nerozdělení zbývající části zisku (89,55 %, tj. 743.285,- Kč) připadající na akcionáře z řad municipalit vlastnící listinné akcie na jméno bylo odůvodněno dostatečně či nedostatečně, když soud prvního stupně právě na nedostatečnosti odůvodnění návrhu na „nerozdělení“ části zisku dosaženého za rok 2020 postavil své rozhodnutí. Soud též na základě provedených důkazů dospěl k nesprávnému zjištění, kdy dle názoru soudu „V rámci doplňujících informací a vysvětlení k žádostem akcionářů předneseným na valné hromadě společnosti konané dne 17.6.2021 nebyl návrh na rozdělení zisku správní radou blíže a konkrétněji odůvodněn.“ Doplňující informace správní rada účastníka poskytla také před jednáním valné hromady. Nelze pominout, že požadavky jednotlivých akcionářů na vysvětlení, ať už podané před jednáním valné hromady nebo v jejím průběhu, byly obšírné a detailní a že v rámci jednání valné hromady veškeré tyto požadavky účastník zodpověděl. Ze všech podaných informací si mohli akcionáři bez většího úsilí pro sebe učinit spolehlivý závěr o tom, jakým způsobem budou o návrhu usnesení hlasovat. Navrhovatel a) v protinávrhu proti napadenému usnesení valné hromady sám navrhoval rozdělit část dosaženého zisku za rok 2020, a to částku 796 101 Kč, což představuje částku 3 Kč na 1 akcii. Návrh předložený valné hromadě ve vztahu k akcionářům vlastnícím zaknihované akcie navrhovatel a) napadl protestem, když současně podaným protinávrhem žádal přiznat totéž, tj. výplatu dividend v podílu 3 - 5 Kč na 1 akcii. Soud nesprávně nevyhověl žádosti účastníka, aby zvážil postup podle § 260 o.z. Soud se nedostatečně vypořádal i s tím, jakým způsobem byl podán protest proti napadenému usnesení valné hromady navrhovatelem a), který podle názoru účastníka nesplňuje předepsané náležitosti. Navrhl, aby odvolací soud usnesení v napadené části změnil tak, že se návrh obou navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 17. června 2021, přijatého pod bodem 4 pořadu jednání hlasovacím lístkem č. 5, kterým byl schválen návrh na rozdělení zisku dosaženého za rok 2020, zamítá.

25. Navrhovatel b) ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že je napadené rozhodnutí správné. Má za to, že akcionář může podat protest i před konáním valné hromady. Ohledně argumentace účastníka, že navrhovatel b) obdržel podíl na zisku a přes uvedenou skutečnost podal proti případnému přijetí usnesení valné hromady protest, není pravdou, že navrhovatelům by se nedostalo vyšší míry uspokojení. Zopakoval, že na základě informací obsažených v pozvánce a str. 10 výroční zprávy si akcionáři nemohli učinit konkrétní představu, proč zisk za rok 2020 má být rozdělen právě tak, jak je navrhováno, proč nemá být na dividendách vyplacena částka vyšší či nižší, k čemuž došel správně i soud. Z pozvánky nebyly zřejmé ani částky týkající se jednotlivých plánovaných investic, účastník pouze obecně konstatoval některé z údajů. V pozvánce zcela absentuje zdůvodnění, proč není rozdělena vyšší částka zisku, přičemž uvedené skutečnosti ani nevysvětlila zpráva správní rady. Účastník dále uvádí, že soud nezvážil postup aplikace ustanovení § 260 občanského zákoníku, uvedené tvrzení není pravdivé, neboť soud dospěl k názoru, že je nutné vyslovit neplatnost napadeného usnesení valné hromady. Navrhl, aby odvolací soud usnesení potvrdil jako správné.

26. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení v napadené části a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

27. Podle § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ZOK“) pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

28. Podle § 421 odst. 2 písm. h) ZOK do působnosti valné hromady náleží rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.

29. Podle § 424 odst. 1 ZOK neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

30. Podle § 428 ZOK (1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. 31. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

32. Podle § 256 odst. 1 ZOK akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

33. Podle § 348 odst. 1 ZOK akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu.

34. Podle § 34 odst. 1 ZOK podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

35. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

36. Podle § 260 o. z. odst. 1 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit, odst. 2 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

37. Podle § 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen „ZVK“), (1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. (2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

38. Podle § 2 odst. 9 ZVK obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.

39. Podle § 8 odst. 1 ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.

40. Podle § 8 odst. 11 ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

41. Podle § 33 odst. 2 písm. d) ZVK právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1.

42. Podle § 33 odst. 2 písm. g) bod 3 ZVK právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 11 nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.

43. Podle § 13a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále též jen „prováděcí vyhláška“), (1) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č. 18. (2) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.

44. V usnesení ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. 28 Cdo 3885/2017 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 9/2020 (dále pouze „R 9/2020“) dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům: „27. Právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti patří mezi základní práva akcionářů. Účelem právní úpravy svolání valné hromady je zajistit, aby akcionáři mohli toto své právo realizovat; zákon proto upravuje jak formu a obsahové náležitosti pozvánky, tak i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku akcionářům oznámit (tak, aby si mohli vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady). Povinností společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost akcionářů zajistila (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008).

28. Pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen kdy a kde se bude valná hromada konat, ale (mimo jiné) také jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§ 424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s § 369 z. o. k.

29. Za tím účelem vyžaduje § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., aby pozvánka na jednání valné hromady obsahovala (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění (k odlišnosti od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. § 184a odst. 3 obch. zák. a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4814/2015). Návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Zdůvodnění pak musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno.

45. S účinností od 1. 1. 2014 tudíž řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

46. Ani závěry přijaté v R 13/2011, podle kterých valná hromada nemůže stanovit podíl členů představenstva a dozorčí rady na zisku (tantiému), aniž by schválila zisk k rozdělení a podíl akcionářů na takto určeném zisku (dividendu), se již s účinností od 1. 1. 2014 neprosadí.

47. Je tomu tak především proto, že § 348 odst. 1 věty první z. o. k. zakládá akcionářům (oproti § 178 odst. 1 obch. zák.) toliko právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Jiným osobám, členy volených orgánů společnosti nevyjímaje, lze zisk rozdělit za předpokladu, že to připouští stanovy společnosti (§ 34 odst. 1 in fine z. o. k.). K rozhodnutí valné hromady o změně stanov, jíž má být připuštěno rozdělení zisku (i) jiným osobám než akcionářům, je zapotřebí kvalifikovaná většina hlasů určená § 417 odst. 3 z. o. k.

48. I po 1. 1. 2014 však platí, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře (srov. § 256 odst. 1 z. o. k.); vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 212 o. z.); v poměrech obchodního zákoníku viz R 58/2014.

49. Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti. Vydá-li např. společnost akcie, s nimiž není právo na podíl na zisku spojeno, nebude mezi akcionáře s těmito akciemi zisk rozdělován. Taktéž ujednají-li si akcionáři ve stanovách, že zisk mezi ně nebude v určené výši či po určitou dobu rozdělován, jde o důležitý důvod pro nerozdělení zisku.

50. Určují-li stanovy, že zisk či jeho část bude rozdělována mezi jiné osoby než akcionáře (např. mezi členy volených orgánů v podobě tzv. tantiém), je (zpravidla) takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře. Totéž platí, určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku.

51. Určují-li tudíž stanovy například, že 10 % zisku bude rozděleno mezi členy představenstva a dozorčí rady a dalších 10 % bude přiděleno do (stanovami zřízeného) fondu tvořeného ze zisku, jde o důležitý důvod, pro který valná hromada nerozdělí celkem 20 % zisku mezi akcionáře. Pro nerozdělení zbývajících 80 % zisku musí být dány jiné důležité důvody v souladu se závěry formulovanými v R 58/2014.

52. S účinností od 1. 1. 2014 tedy valná hromada může rozhodnout o rozdělení zisku i tak, že jeho část rozdělí v podobě tantiém mezi členy volených orgánů (za předpokladu, že to připouští stanovy společnosti), popř. ji přidělí do fondu zřízeného stanovami a tvořeného ze zisku, a zbytek zisku ponechá na účtu nerozděleného zisku; i pro nerozdělení zbývající části zisku mezi akcionáře však musí být dány důležité důvody. Důležité důvody, pro které představenstvo (popř. jiný svolavatel) navrhuje, aby zisk nebyl rozdělen mezi akcionáře (včetně důvodů, které se podávají ze stanov společnosti), musí být uvedeny v pozvánce na valnou hromadu [srov. § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. a výklad podaný výše].

60. V dalším řízení soudy nepřehlédnou, že akcionáři se mohou domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady toliko z důvodů, které byly uplatněny (lhostejno zda jimi osobně či jinou oprávněnou osobou) formou protestu na valné hromadě (§ 424 z. o. k.). Ustanovení § 424 odst. 1 z. o. k. upravuje jako jednu z výjimek pro uvedené omezení i nepřítomnost akcionáře, který podává návrh podle § 428 z. o. k., na jednání valné hromady. Z důvodové zprávy k návrhu zákona o obchodních korporacích se přitom podává, že úprava protestu sleduje zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) a „zvýšení bezpečnosti vztahů, kdy bude vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady“.

61. Gramatickým výkladem § 424 odst. 1 z. o. k. by bylo možné dovodit, že možnost domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou bez ohledu na to, zda a které důvody neplatnosti byly uplatněny formou protestu, je otevřena všem akcionářům, kteří se jednání valné hromady – lhostejno proč (z jakých důvodů) – neúčastnili. V důsledku takového výkladu má v řízení podle § 428 z. o. k. akcionář, který se valné hromady neúčastní bez jakéhokoliv důvodu, lepší postavení než akcionář, který se valné hromady zúčastnil a na jejím rozhodování se podílel.

62. Nicméně gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se textu právní normy obsažené ve vykládaném ustanovení (srov. za všechna rozhodnutí např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2004, sp. zn. III. ÚS 258/03, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5943/2016). Úkolem soudů tak mimo jiné bude posoudit, zda teleologický výklad § 424 odst. 1 z. o. k. nevede – s ohledem na účel, pro který byl protest upraven – k odlišnému závěru než výklad gramatický a zda není namístě popsanou výjimku upravenou v § 424 odst. 1 z. o. k. zúžit toliko na akcionáře, kteří se jednání valné hromady nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů.

45. Odvolací soud konstatoval, že soud správně zjistil z pozvánky na valnou hromadu Společnosti svolanou na 17. 6. 2021, že byla zveřejněna na internetových stránkách společnosti a byla akcionářům zaslána, k návrhu na rozdělení zisku účastníka dosaženého za rok 2020 se v ní uvádí, že tento návrh je určen na základě řádné účetní závěrky a může o něm být rozhodnuto tehdy, pokud tato řádná účetní závěrka byla schválena valnou hromadou. Návrh zohledňuje několik hledisek, prioritním hlediskem, které společnost nesmí v žádném případě opomíjet a je důležitým důvodem pro navrhované rozvržení, je zákonná povinnost společnosti coby vlastníka vytvářet dostatečnou rezervu finančních prostředků na zajištění obnovy vodohospodářského majetku, který je provozován ve veřejném zájmu a jehož postupnou obnovu je společnost povinna zajistit v souladu s pravidly definovanými zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Nesplnění této povinnosti by bylo správním deliktem, za jehož spáchání může být uložena pokuta až 1 000 000 Kč, proto správní rada navrhuje převést část prostředků stejně jako v minulosti na účet nerozděleného zisku. Investice, o kterých společnost uvažuje v nejbližší budoucnosti, jsou podrobně uvedeny ve výroční zprávě společnosti za rok 2020 na str.

10. Zároveň společnost nemůže pominout ani právo akcionářů na výplatu podílu na zisku neboli dividendy. Vzhledem k tomu, že rozhodovací praxe soudů směřuje k tomu, aby vyhověla žalobám drobných akcionářů podaným v souvislosti s neschválením rozdělení podílu na zisku také akcionářům, což je případ i společnosti účastníka, správní rada pečlivě, tedy s péčí řádného hospodáře a s nezbytnou loajalitou vůči společnosti, rozhodla o vymezení určité části zisku k rozdělení mezi drobné akcionáře, přičemž na jednu akcii bude vyplacena dividenda ve výši 3 Kč. Do budoucna společnost nastaví jednoznačná pravidla, která budou určovat způsob naložení se ziskem, aby napříště již nevznikaly pochybnosti o tom, zda a za jakých podmínek akcionáři mohou očekávat rozdělení zisku nebo jeho části. - ze str. 10 výroční zprávy účastníka za rok 2020, na níž pozvánka odkazuje, že se uvádí, že spolu s provozovatelem [právnická osoba]. společnost pro následující období připravuje mj. vyjmenované investiční akce (označené místem plánované realizace, bez další bližší specifikace) s tím, že tyto akce jsou připraveny k zahájení, společnost má již zpracované potřebné dokumentace a rovněž disponuje u těchto akcí příslušnými povoleními, odhadované investiční náklady jsou cca 200 mil. Kč. Společnost se pokusí v co možná nejvyšší míře využít případné možnosti čerpání dotací na financování těchto akcí. Vzhledem ke stáří vodohospodářského majetku společnosti každým rokem zároveň stoupá potřeba zajistit právě dostatek finančních prostředků pro realizaci postupné obnovy stávajícího majetku. Tedy ani v roce 2020 a do budoucna neplánuje správní rada použití finančních prostředků na realizaci výstavby nových vodohospodářských infrastruktur, což však nelze zaměňovat se situací, kdy např. rekonstrukce páteřních vodovodů bude realizována formou uložení nového potrubí v trase stávajícího, což bylo vyhodnoceno po všech stránkách jako nejvýhodnější pro společnost. - z písemného protestu navrhovatele a), který učinil v průběhu valné hromady a který je přílohou k zápisu z valné hromady, že tento jej odůvodnil tím, že neplatnost usnesení valné hromady o rozdělení zisku dosaženého za rok 2020 spatřuje v tom, že rozdělení zisku pouze DIK-ům je v rozporu s rovnoprávným postavením akcionářů podle § 244 ZOK, vzdání se práva na dividendu obcí a měst nebylo schváleno zastupitelstvy těchto obcí a měst, zdůvodnění nerozdělením zisku obcí a měst není důležitým zájmem společnosti a nebylo řádně, určitě a srozumitelně vysvětleno, usnesení bylo přijato zneužitím většiny hlasů a neposkytnutím informací v průběhu valné hromady došlo k omezení akcionářských práv, kteří tak nemohli kvalifikovaně rozhodnout. - z písemného protestu navrhovatele b), který učinil před valnou hromadou, že tento podává protest proti případnému přijetí návrhu usnesení o schválení návrhu na rozdělení zisku společnosti za rok 2020 se zdůvodněním, že z odůvodnění navrhovaného usnesení není patrno, jaké konkrétní důležité důvody brání tomu, aby byl mezi akcionáře rozdělen zisk vyšší, že z dosahovaných výsledků společnosti vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti celý zisk, případně jeho podstatnou část mezi akcionáře rozdělit. - ze zápisu z řádné valné hromady společnosti a notářského zápisu [tituly před jménem] [adresa] ze dne 12. 7. 2021 sp. zn. NZ 222/2021, N 228/2021, že dne 17. 6. 2021 se konala řádná valná hromada společnosti účastníka, která usnesením schválila návrh správní rady na rozdělení zisku společnosti dosaženého za rok 2020, dle kterého bude vyplacena tantiéma členům správní rady ve výši 0 Kč, budou rozděleny dividendy akcionářům vlastnícím zaknihované akcie na majitele v rozsahu 3 Kč na akcii, tj. celkem 28 905 akcií x 3 Kč, tedy 86 715 Kč, a ve zbytku 743 285 Kč bude zisk převeden na účet nerozděleného zisku nebo na úhradu případné budoucí ztráty, a to počtem 83,399% hlasů přítomných akcionářů. - z listiny přítomných, že napadené valné hromady se zúčastnil navrhovatel a), navrhovatel b) se jí nezúčastnil. - že byly vyplaceny dividendy drobným akcionářům v celkové výši 7 032 Kč. - z úplného znění stanov účastnice účinných ke dni konání napadené valné hromady, že do působnosti valné hromady náleží mj. schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku (čl. 8 odst. 2 písm. f/, písm. g/ stanov). O rozdělení zisku společnosti rozhoduje na návrh správní rady valná hromada, zisk společnosti dosažený v účetním období se po odečtení částek připadajících na daně a na další účely schválené valnou hromadou použije k rozdělení mezi akcionáře, případně též k rozdělení jiným osobám než akcionářům anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem (čl. 24 odst. 1, odst. 2 stanov).

46. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, konstatoval následující a dospěl k následujícím závěrům.

47. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oba návrhy byly podány včas a že oba navrhovatelé podali odůvodněný protest, přičemž se ztotožnil i s důvody, které soud k těmto závěrům vedly. Odkazuje proto na odůvodnění napadené části rozhodnutí.

48. Odvolací soud konstatoval, že společnost má specifické postavení spočívající v tom, že je vlastnicí vodovodů a kanalizací. Dopadá na ni proto zvláštní právní úprava ZVK. Dle této právní úpravy se vodovody a kanalizace sloužící veřejné potřebě zřizují a provozují ve veřejném zájmu (§ 1 odst. 2 ZVK). Podle ustanovení § 8 odst. 1 ZVK je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Pojem „obnova“ je vymezen v § 2 odst. 9 ZVK. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je podle § 8 odst. 11 ZVK též povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jejich zpracování stanoví prováděcí předpis. Pokud vlastník vodovodu nebo kanalizace nezajistí jejich plynulé a bezpečné provozování podle § 8 odst. 1 ZVK nebo v rozporu s § 8 odst. 11 ZVK nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1 ZVK, dopouští se přestupku (§ 33 odst. 2 písm. d) a písm. g) bod 3 ZVK). Uvedené povinnosti plynou pro Společnost coby vlastnici vodovodů a kanalizací přímo ze zákona. Prováděcím předpisem k ZVK upravujícím (kromě jiného) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. (dále též jen „prováděcí vyhláška“). Obsah plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování je upraven v § 13a této vyhlášky. V souladu s právní úpravou ZVK a prováděcí vyhláškou Společnost zpracovala plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017-2022, který schválilo představenstvo Společnosti na svém zasedání konaném dne 24. 10. 2013, jak bylo prokázáno z Plánu financování obnovy a ze zápisu č. 6/2013 ze dne 27. 9. 2013. Dle schváleného Plánu financování obnovy, konkrétně dle schválené varianty „REÁLNÉ MOŽNOSTI“, je Společnost povinna ročně investovat do obnovy vodohospodářské infrastruktury cca 1% z celkové orientační pořizovací ceny vodohospodářské infrastruktury, což činí cca 172,43 mil. Kč. Společnost je v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 ZVK povinna vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, jejichž je vlastnicí.

49. Navrhovatelé by si při nákupu akcií společnosti měli být vědomi skutečnosti, že společnost podléhá speciální právní úpravě ZVK a že při plnění jejích zákonných povinností, které jsou ve veřejném zájmu, nelze vyloučit, že i při vytvoření zisku budou akcionářům dlouhodobě dividendy vypláceny nikoli z celého dosaženého zisku.

50. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda je možno ostatní závěry soudu přezkoumat a dospěl k závěru, že nikoli.

51. Podle § 157 odst. 2 ve spojení s § 169 odst. 4 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

52. Odvolací soud konstatoval, že rozhodnutí musí být odůvodněno způsobem uvedeným shora, tedy soud musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké z tvrzených skutečností má za právně významné, které z těchto skutečností byly prokázány a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, případně proč neprovedl i další důkazy. Přitom dbá o to, aby bylo odůvodnění rozhodnutí přesvědčivé.

53. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v písemném vyhotovení napadeného usnesení zjevně nedostál.

54. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně uzavřel, že návrhy navrhovatelů jsou důvodné. K odůvodnění tohoto závěru soud uvedl, že shrnuje, že v pozvánce zcela chybí mechanismus rozdělení zisku za rok 2020 a jasná konkretizace, proč právě tato částka a proč ne částka nižší či vyšší, má být převedena na účet nerozděleného zisku, odůvodnění navrhovaného usnesení o rozdělení zisku, obsažené v pozvánce včetně přílohy – str. 10 výroční zprávy, tak nenaplňuje požadavek na řádné odůvodnění pozvánky na valnou hromadu a je proto v rozporu s ust. § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k.

55. Odvolací soud též konstatoval, že soud správně zjistil, že v pozvánce na předmětnou valnou hromadu je návrh napadeného usnesení odůvodněn výše uvedeným způsobem, a to zejména tak, že prioritním hlediskem je zákonná povinnost společnosti vytvářet dostatečnou rezervu finančních prostředků na zajištění obnovy vodohospodářského majetku, jehož postupnou obnovu je společnost povinna zajistit v souladu s pravidly definovanými zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích; proto se navrhuje převést část prostředků stejně jako v minulosti na účet nerozděleného zisku, přičemž je odkázáno na investice, o kterých společnost uvažuje v nejbližší budoucnosti, které jsou uvedeny ve výroční zprávě společnosti za rok 2020 na str. 10, zároveň je zohledněno právo akcionářů na výplatu podílu na zisku a navrhuje se vymezení určité části zisku k rozdělení mezi drobné akcionáře, přičemž na jednu akcii bude vyplacena dividenda ve výši 3 Kč.

56. Soud též správně zjistil, že navrhovatel a) protest odůvodnil tím, že neplatnost předmětného usnesení spatřuje v tom, že rozdělení zisku pouze DIK-ům je v rozporu s rovnoprávným postavením akcionářů podle § 244 ZOK, vzdání se práva na dividendu obcí a měst nebylo schváleno zastupitelstvy těchto obcí a měst, zdůvodnění nerozdělením zisku obcí a měst není důležitým zájmem společnosti a nebylo řádně, určitě a srozumitelně vysvětleno, usnesení bylo přijato zneužitím většiny hlasů a neposkytnutím informací v průběhu valné hromady došlo k omezení akcionářských práv, kteří tak nemohli kvalifikovaně rozhodnout. Též správně zjistil, že navrhovatel b) protest odůvodnil tím, že z odůvodnění navrhovaného usnesení není patrno, jaké konkrétní důležité důvody brání tomu, aby byl mezi akcionáře rozdělen zisk vyšší, že z dosahovaných výsledků společnosti vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti celý zisk, případně jeho podstatnou část mezi akcionáře rozdělit.

57. Pokud soud odůvodnil závěr, že pozvánka nemá náležitosti ust. § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k., a proto je napadené usnesení neplatné, tím, že v pozvánce zcela chybí mechanismus rozdělení zisku za rok 2020 a jasná konkretizace, proč právě tato částka a proč ne částka nižší či vyšší, má být převedena na účet nerozděleného zisku, přestože zjistil, že návrh usnesení byl v pozvánce odůvodněn výše uvedeným způsobem, je uvedený závěr v rozporu se zjištěnými skutkovým stavem, a proto je tento závěr nepřezkoumatelný.

58. Soud jasně nevyložil, který konkrétní důvod z důvodů tvrzených navrhovateli, jež byly obsaženy v jejich protestech, je důvodem, pro který má za to, že návrh předmětného usnesení není dostatečně odůvodněn.

59. Je třeba připomenout, že ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. jeho usnesení ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011) pouze v případě, že společnost nerozdělí zisk mezi akcionáře, je třeba, aby pro tento postup společnost uvedla důležitý důvod. Pokud společnost mezi akcionáře část zisku rozdělí, v tomto případě postačí ve zdůvodnění navrženého usnesení o tom, že část zisku bude převedena na účet nerozděleného zisku nebo na úhradu případné budoucí ztráty, uvést pouhý odkaz na speciální zákonnou úpravu, když samotné povinnosti společnosti vyplývající pro ni z § 8 odst. 1 ZVK (povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace a povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu) jsou důvodem pro příděl části vytvořeného zisku na účet nerozděleného zisku za účelem vytvoření dostatečné rezervy finančních prostředků na zajištění obnovy vodohospodářského majetku.

60. Vzhledem k tomu, že soud shledal jako důvod neplatnosti to, že v pozvánce zcela chybí mechanismus rozdělení zisku za rok 2020 a jasná konkretizace, proč právě tato částka a proč ne částka nižší či vyšší, má být převedena na účet nerozděleného zisku, a proto se nezabýval jednotlivými důvody uvedenými v protestech navrhovatelů, přičemž uvedený závěr, je nepřezkoumatelný, je třeba, aby soud zkoumal, zda v protestech byly uvedeny důvody, které by mohly vést k závěru, že je napadené usnesení neplatné. Soud přitom bude dbát výše uvedených právních názorů odvolacího soudu.

61. Z uvedených důvodů je napadené usnesení nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, což je důvodem pro jeho zrušení podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř.

62. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř., napadené usnesení v uvedeném rozsahu zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc v uvedeném rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně věc opětovně posoudí, bude dbát závazného právního názoru odvolacího řízení, který je uveden výše a rozhodne, bude přitom dbát citovaného ust. § 132 a § 157 odst. 2 o.s.ř., přihlížejíc i k odvolacím námitkám.

63. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně.

Poučení