7 Cmo 245/2021 - 322

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Ondřeje Kubáta, v právní věci navrhovatele: [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] sídlem [adresa] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1. [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2. [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] zastoupená advokátem [Jméno advokáta E] sídlem [Adresa advokáta E] 3. [Jméno advokáta F]., IČO [IČO advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] zastoupená advokátem [Jméno advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] 4. [Jméno advokáta H]., IČO [IČO advokáta H] sídlem [Adresa advokáta H] zastoupená advokátem [Jméno advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] o určení neplatnosti usnesení valné hromady 1. účastníka ze dne 13. 4. 2021, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání účastníka č. 1/ až č. 4/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 51/2021-250 ze dne 5. srpna 2021 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], se ukládá povinnost zdržet se těchto právních jednání: /a/ uzavření smlouvy o upsání akcií, včetně podpisu listiny upisovatelů, se společností [Jméno advokáta D]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se společností [Jméno advokáta F]., IČO [IČO], se sídlem [Adresa advokáta F], a se společností [Jméno advokáta H]., IČO [IČO], se sídlem [Adresa advokáta H], na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /b/ uzavření smlouvy o započtení pohledávky na splacení emisního kurzu akcií se společností [Jméno advokáta D]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se společností [Jméno advokáta F]., IČO [IČO], se sídlem [Adresa advokáta F], a se společností [Jméno advokáta H]., IČO [IČO], se sídlem [Adresa advokáta H], na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /c/ vydávání akcií vydaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu kterékoli osobě, a /d/ zápis změn v seznamu akcionářů na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a to vše až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. o zvýšení základního kapitálu ze dne 13. 4. 2021.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Společnosti [Jméno advokáta D]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se ukládá povinnost zdržet se následujících právních jednání: /a/ uzavření smlouvy o upsání akcií a podpis listiny upisovatelů ohledně akcií [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /b/ uzavření smlouvy o započtení pohledávky na splacení emisního kurzu akcií [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /c/ postoupení přednostního práva na úpis nových akcií společnosti [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /d/ převod práv na vydání nově upsaných akcií společnosti [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /e/ výkon hlasovacích práv a jakýchkoli jiných práv spojených s akciemi společnosti [Jméno advokáta B]., vydávanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a /f/ nakládání s nově vydanými akciemi [Jméno advokáta B]. vydanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a to vše až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. o zvýšení základního kapitálu ze dne 13. 4. 2021.“ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „Společnosti [Jméno advokáta F]., IČO [IČO], sídlem [adresa] se ukládá povinnost zdržet se následujících právních jednání: /a/ uzavření smlouvy o upsání akcií a podpis listiny upisovatelů ohledně akcií [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /b/ uzavření smlouvy o započtení pohledávky na splacení emisního kurzu akcií [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /c/ postoupení přednostního práva na úpis nových akcií společnosti [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /d/ převod práv na vydání nově upsaných akcií společnosti [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /e/ výkon hlasovacích práv a jakýchkoli jiných práv spojených s akciemi společnosti [Jméno advokáta B]., vydávanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a /f/ nakládání s nově vydanými akciemi [Jméno advokáta B]. vydanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a to vše až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. o zvýšení základního kapitálu ze dne 13. 4. 2021.“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Společnosti [Jméno advokáta H]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta H], se ukládá povinnost zdržet se následujících právních jednání: /a/ uzavření smlouvy o upsání akcií a podpis listiny upisovatelů ohledně akcií [Jméno advokáta B]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /b/ uzavření smlouvy o započtení pohledávky na splacení emisního kurzu akcií [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /c/ postoupení přednostního práva na hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /d/ převod práv na vydání nově upsaných akcií společnosti [Jméno advokáta B]. vydávaných na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, /e/ výkon hlasovacích práv a jakýchkoli jiných práv spojených s akciemi společnosti [Jméno advokáta B]., vydávanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a /f/ nakládání s nově vydanými akciemi [Jméno advokáta B]. vydanými na základě usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. ze dne 13. 4. 2021 o zvýšení základního kapitálu, a to vše až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [Jméno advokáta B]. o zvýšení základního kapitálu ze dne 13. 4. 2021.“ 2. Z obsahu rozhodnutí je zřejmé, že soud rozhodnutí neodůvodnil s odkazem na dikci ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř.

3. Účastník č. 1/ se odvolal do všech výroků rozhodnutí soudu prvního stupně, když „ jakkoli je společnost adresátem povinnosti uvedené ve výroku I. napadeného usnesení, ostatní výroky lze kvalifikovat jako závislé výroky na výroku I. i přes úplnou absenci odůvodnění napadeného usnesení.“ Účastník č. 1/ navrhuje změnu napadeného usnesení tak, že návrh bude zamítnut.

4. Ve svém odvolání účastník č. 1/ namítal, že původní návrh a nový návrh jsou z hlediska vylíčení rozhodujících skutečností totožná podání, přičemž nový návrh trpí stejnými nedostatky jako návrh původní, oproti původnímu návrhu obsahuje nový návrh pouze upravený petit, avšak nadále z něho nevyplývá zejména potřeba zatímní úpravy účastníků. Odvolací soud původní návrh vyhodnotil tak, že tvrzení navrhovatele o potřebě zatímní úpravy / § 75c odst. 4 o. s. ř. / „mají povahu tvrzení obecných a nedoložených.“ Pokud by soud prvního stupně respektoval usnesení Vrchního soudu, musel by návrh zamítnout už jen z tohoto důvodu. Soud prvního stupně porušil ustálenou judikaturu Ústavního soudu ohledně povinnosti odůvodňovat nařídit předběžná opatření a neřídil se kautelami obsaženými zejména v odstavcích 23 až 26 usnesení VS, ve kterých odvolací soud vysvětlil, s čím vším se musí soud v prvního stupně vypořádat v případě, že by hodlal ve věci vydat předběžné opatření.

5. Odvolatel dále zdůraznil, že řízení navíc trpí podstatnou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí. Soud prvního stupně účelově přehlédl, že společnost je právně zastoupena advokátem, úmyslně zabránil právnímu zástupci společnosti nahlédnout do spisu a vyjádřit se k novému návrhu. I přes tyto obstrukce soudu se společnost prostřednictvím svého zástupce vyjádřila v tom smyslu, že s předběžným opatřením nesouhlasí. Soud prvního stupně však ignoroval i toto vyjádření společnosti a rozhodl, postupem dle ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. Tím soud prvního stupně porušil základní procesní zásadu audiatur et altera pars a právo společnosti na spravedlivý proces, garantované čl. 6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.

6. Dále odvolatel / označující se jako „ společnost“ / vyjádřil pochybnosti o nestrannosti soudkyně, za situace, že o dalším návrhu se dozvěděl, když se chtěl telefonicky objednat k nahlížení do spisu, nový návrh čekal. Dostal informaci, že údajně na výslovný pokyn soudkyně je možno nahlížet do spisu teprve 11. 8. 2021. „Společnost na danou situaci reagovala rychlým podáním z 4. 8. 2021, v němž znovu požádala o nahlížení do spisu, případně zaslání nového návrhu, včetně možnosti se k novému návrhu vyjádřit. Dále v tomto podání shrnula negativní postoj k blokování procesu zvyšování základního kapitálu předběžným opatřením, když mimo jiné odkázala na svá předchozí podání z 4. 5. 2021, 17. 5. 2021 a 7. 6. 2021, jakož i na absenci důvodů pro nařízení předběžného opatření s odkazem na usnesení VS. Společnost rovněž poukázala na to, že spis 79 Cm 51/2021 se v době podání nového návrhu nacházel na Vrchním soudě v Praze z důvodu odvolacího řízení sp. zn. 7 Cmo 199/2021. Soud prvního stupně si spis vyžádal, obdržel ho 5. 8. 2021 a hned po obědě téhož dne bylo rozhodnutí doručeno společnosti do datové schránky. Usnesení nebylo doručeno právnímu zástupci, přestože jeho plná moc je obsahem spisu od 4. 5. 2021. I kdyby soudkyně měla spis na stole v 7.30, měla by na zvážení skutkových a právních tvrzení navrhovatele i společnosti ve spise obsažených nejvýše 3 hodiny, 31 minut a 41 sekund a v tomto časovém rozmezí by musela pracovnice soudní kanceláře rozhodnutí i vyhotovit. To vše ve chvíli, kdy spis čítá stovky stran. Soud čekal na spis z odvolacího soudu čistě formálně a udělal vše proto, aby mohl postupovat v režimu § 169 odst. 2 o.s.ř. to mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci.“ 7. Dále se odvolatel vymezil k čl. 48 až 53 nového návrhu, obsahující vylíčení potřeby zatímní úpravy. Odvolatel vyvracel tam obsaženou argumentaci, za nepřípadný považuje odkaz na judikaturu Vrchního soudu v Praze / věc sp. zn. 14 Cmo 50/2018, 14 Cmo 565/2014 /, a rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 697/08. Dle odvolatele tvrzení v novém návrhu jsou identická a nejde proto o způsobilá tvrzení pro nařízení předběžného opatření.

8. Odvolatel uzavřel, že navrhovatel odstranil v novém návrhu vady původního návrhu pouze co do formulace navrženého petitu, zatímco ve zbytku jen povrchně spekuloval o potřebě zatímní úpravy poměrů účastníků, aniž by předložil jediný důkaz dokládající potřebu takové zatímní úpravy.

9. Dle odvolatele „ za této situace nedává smysl se ani blíže zabývat argumenty navrhovatele ohledně posuzování míry proporcionality předběžného opatření. Tvrzení navrhovatele jsou totiž a priori nezpůsobilá tuto potřebu odůvodnit. Společnost dala v předchozím řízení o odvolání proti původnímu usnesení jasně najevo, že s předběžným opatřením nesouhlasí. Dokonce ještě před vydáním napadeného usnesení společnost informovala soud prvního stupně podáním ze dne 4. 8. 2021, že s důvody pro případné nařízení nového předběžného opatření nesouhlasí, jakkoli právnímu zástupci odmítal soud prvního stupně přístup do spisu a možnost se s novým návrhem seznámit. Společnost ve svém podání z 4. 8. 2021 poukázala právě na usnesení VS a závěr odvolacího soudu o tom, že o předběžném opatření by bylo možno uvažovat jen v mimořádně odůvodněných případech, které však v daném případě odvolací soud neviděl. V každém případě novému návrhu / ač společnosti nebyl znám obsah / jasně odporovala a tedy o postupu podle § 169 odst. 2 o. s. ř. nebylo možno ani teoreticky uvažovat.

10. Účastníci č. 2/, č. 3/, č. 4/ ve včasném, obsahově shodném odvolání, v němž navrhovali změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu zamítnutí návrhu, namítali, že pro vydání předběžného opatření nebyly splněny zákonné předpoklady, a to potřeba zatímní úpravy, Rozhodnutí je navíc nepřezkoumatelné pro absenci jakéhokoliv odůvodnění, přičemž soud se neřídil usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 7. 2021, č. j. 7 Cmo 160/2021- 212.

11. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS odst. 2 o. s. ř. odvolatelé poukázali na skutečnost, že napadené usnesení neobsahuje příslušnou právně- logickou úvahu ani základní právní hodnocení skutkového stavu.

12. Pokud jde o návrh samotný, zde odvolatelé namítali, že původní návrh je s novým návrhem v zásadě totožný, žádná nová skutková tvrzení nepřináší, mění pouze strukturu a pořadí textu a mění textaci závěrečného petitu. Ve vztahu k okolnostem věci samé odvolatelé poukázali na nezájem navrhovatele na odvrácení špatné hospodářské situace [Jméno advokáta B]., kdy po celou dobu vlastnictví akcií této společnosti se chová nepřátelsky a nekonstruktivně a veškerou tíhu financování ponechává na zbývajících akcionářích. Přitom dle nezávislých odhadů disponuje desítkami či stovkami miliard dolarů a podílet se na navýšení základního kapitálu výkonem přednostního práva tak, aby se podíl navrhovatele ve společnosti nezmenšil, je pro čínskou skupinu [Anonymizováno], jíž je navrhovatel součástí, nevýznamnou transakcí. Destrukce hodnoty [Jméno advokáta B]. povede rovněž k destrukci akcií navrhovatele. Tedy jednání navrhovatele postrádá elementární hospodářskou logiku a svědčí o jeho záměru společnosti [Jméno advokáta B]. spíše škodit. Sama společnost [Anonymizováno] byla vybudována na „ zelené louce“ z prostředků akcionářů [Jméno advokáta F]., [Anonymizováno]. a [Jméno advokáta D]. Akcie [Anonymizováno] připadly navrhovateli z Čínské skupiny [Anonymizováno] za neznámých podmínek po krachu čínské [Anonymizováno].

13. Ve svém vyjádření k odvolání navrhovatel uvedl, že potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků spatřuje v tom, že jsou ohrožena jeho majetková práva, jako akcionáře společnosti [Anonymizováno], kdy již na únorové valné hromadě [Anonymizováno] zástupci společnosti [Anonymizováno] hrozili navrhovateli, že sníží jeho majetkovou účast pod blokační 1/3 minoritu. Své výhružky se následně pánové [Anonymizováno], kteří mají 2/3 většinu hlasů v představenstvu, a dále disponují 50,08% akcií Smartwings, pokusili zrealizovat za pomoci spřízněné společnosti [právnická osoba]. Tato společnost nezákonně vykonala hlasovací práva spojená s akciemi ve vlastnictví navrhovatele, aby mohlo být potřebnou 2/3 většinou hlasů schváleno usnesení vylučující přednostní právo na úpis nových akcií bez vážného důvodu a umožňující kapitalizaci pohledávky akcionáře [Anonymizováno] na úkor navrhovatele. Účastník přitom již zahájil kroky ke zvyšování základního kapitálu na základě neplatného usnesení, čímž navrhovateli hrozí bezprostřední újma, jak plyne z oznámení představenstva společnosti [Anonymizováno] o využití přednostního práva na upisování akcií společnosti ze dne 27. 7. 2021, které bylo zveřejněno na internetových stránkách společnosti [Anonymizováno], a také publikováno v Obchodním věstníku. Přitom dle ust. § 492 odst. 2 ZOK platí, že akcionáři mohou vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií již od okamžiku, kdy byly akcie účinně upsány, i když ještě nenastaly účinky zvýšení základního kapitálu zápisem jeho zvýšení do obchodního rejstříku. Navíc akcionářská práva vykonaná do doby vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady soudem /např. převod neplatně získaných akcií, hlasování na valné hromadě s novými akciemi/ nebudou zpětně prohlášením Usnesení za neplatné automaticky dotčena – tuto situaci neřeší ani ust. § 466 ZOK. Navrhovatel namítá, že společnost [Anonymizováno] porušuje ust. § 244 ZOK tím, že zachází se svými akcionáři nerovně a podstatně zvýhodňuje svého akcionáře [Anonymizováno]., což dle navrhovatele jednoznačně vyplývá z postupu ve vztahu k pohledávce z revolvingového úvěru poskytnutého [Anonymizováno] společností [právnická osoba]., která byla nejprve účelově postoupena na společnost [Anonymizováno] /aby tak mohlo být přijato předmětné nezákonné usnesení) a následně uhrazena ze strany navrhovatele postupem dle ust. § 1937 odst. 1 OZ.

14. V reakci na vyjádření navrhovatele k odvolání účastník č. 1/ uvedl, že „z nálezu I. ÚS 3169/19 se tedy nepodává závěr navrhovatele, že by mohly soudy prvního stupně s odkazem na § 169 odst. 2 o.s.ř. přenášet břemeno odůvodňování předběžných opatření na odvolací soudy.“ 15. Účastník č. 1/ dále zdůraznil, že v kontextu právě řešené situace jsou navíc napadeným usnesením omezována ústavně zaručená práva společnosti, když zvýšení základního kapitálu lze považovat za atribut vlastnického práva, má-li jím dojít k posílení vlastního kapitálu společnosti. Napadeným usnesením jsou také omezována ústavně zaručená práva akcionářů, neúčastníků meritorního sporu /procesně účastníků č. 2/ až č. 4/, u nichž soud nevysvětlil, proč lze po nich spravedlivě žádat, aby se zdrželi upisování akcií.

16. Dále účastník č. 1/ vyjádřil přesvědčení o tom, že neobstojí výklad, ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. Soud již při vydávání rozhodnutí věděl, že proti němu účastník č. 1/ brojí.

17. Dále účastník č. 1/ učinil srovnání původního a aktuálního návrhu na nařízení předběžného opatření a dle jeho přesvědčení tzv. nová tvrzení představuje jen několik vět, z nichž dle názoru účastníka č. 1/ potřeba zatímní úpravy nevyplývá.

18. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §§ 212, 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4, § 28 z. ř. s , aniž by nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s./, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže obstát.

19. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

20. Podle ust. § 102 odst. 3 o. s. ř. věta in fine, ve spojení s ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. ustanovení § 75, 75a, §75b, § 75c, 76, 76c, 76d,76e,76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b/ až d/, § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

21. Jak je zřejmé ze shora citované právní úpravy, obecně přicházejí v úvahu dva možné důvody nařízení předběžného opatření, a sice ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí a potřeba zatímní úpravy poměrů. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být tím, kdo návrh činí, především osvědčen nárok ve věci samé, musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě, a v případě výkonu soudního rozhodnutí, osvědčena reálná obava z neúspěchu v řízení o výkon rozhodnutí.

22. Jinak obecně na návrh na nařízení předběžného opatření je třeba pohlédnout především optikou toho, zda zásah do práv žalovaného / účastníka, třetí osoby / učiněný předběžným opatřením, není ve zjevném nepoměru ve vztahu k žalobcem / navrhovatelem / uplatněnému a osvědčenému nároku ve věci samé, respektive zda nařízením předběžného opatření nedojde k nezhojitelnému porušení základního práva žalovaného / účastníka, třetí osoby/.

23. Nový návrh na nařízení předběžného opatření, podaný ve věci, vedené před soudem prvního stupně pod sp. zn. 79 Cm 51/2021, a vážící se k valné hromadě účastníka ze dne 13. 4. 2021, je postaven na shodných východiscích jako předchozí návrh na nařízení předběžného opatření, kdy předchozí vyhovující rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně původního návrhu bylo v bodě I.-V. výroku odvolacím soudem změněno tak, že návrh byl odmítnut pro neurčitost petitu. V této souvislosti odvolací soud odkazuje zejména na čl. 15 až 19 odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 160/2021 ze dne 16. července 2021. K popisu skutkových okolností, jimiž byl odůvodněn nárok ve věci samé, odkazuje odvolací soud na rekapitulaci odůvodnění předchozího návrhu na nařízení předběžného opatření, jak byla odvolacím soudem v odůvodnění jeho rozhodnutí učiněna.

24. Aktuálně je třeba říci, že petit, jak byl navržen v rámci nového návrhu na nařízení předběžného opatření, již vyhoví požadavkům na jeho určitost. Soudu tedy z principu nelze vytknout, že o takovém návrhu rozhodl věcně. Co však soudu prvního stupně odvolací soud vytýká, je skutečnost, že své rozhodnutí soud naprosto neodůvodnil. Nezbývá než konstatovat, že rozhodnutí soudu prvního stupně v daném případě je odvolacím soudem nepřezkoumatelné.

25. Je evidentní, že soud prvního stupně nerespektoval úvahová východiska a závěry, jež vysvítají z čl. 23-26 odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 160/2021-212 ze dne 16. července 2021. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v daném rozhodnutí soudu prvního stupně zejména vytkl, že přezkoumatelným způsobem neodůvodnil rozhodnutí z pohledu základních předpokladů pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, tedy z pohledu osvědčení nároku ve věci samé ve vztahu k účastníkovi č. 1/. Nezabýval se v této souvislosti otázkou, zda tehdejší účastník č. 5/ byl oprávněn na valné hromadě hlasovat, ani dalšími tvrzeními, vážícími se k uplatněnému nároku ve věci samé. Další výtka odvolacího soudu směřovala k tomu, že soud přezkoumatelným způsobem rovněž neodůvodnil, v čem spočívá naplnění potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků dle § 75c odst. 1 o. s. ř., a to za situace, že tvrzení navrhovatele o potřebě zatímní úpravy mají povahu tvrzení obecných a nedoložených, jak odvolací soud zdůraznil v příslušných odůvodnění svého rozhodnutí.

26. V dané souvislosti je na místě akcentovat argumentaci odvolacího soudu, jež zazněla v čl. 24 odůvodnění uvedeného rozhodnutí: „Připomenout je namístě též to, že nařízení předběžného opatření musí vždy obstát z hlediska principu proporcionality jakožto obecné zásady právní /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2516/2009, nebo ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, či nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03/. Z tohoto principu vyplývá požadavek na poměřování újmy, jež by mohla vzniknout navrhovateli nevyhověním jeho návrhu s újmou, jež by vznikla 1. účastníkovi, pokud by návrhu naopak vyhověno bylo. Takový postup v sobě nutně zahrnuje i posouzení míry důvodnosti návrhu ve věci samé, neboť jestliže se nejeví jako pravděpodobné, že návrh ve věci samé bude úspěšný /jednání 1. účastníka shledáno jako protiprávní/, pak není zásadně důvodu 1. účastníku ukládat navržené právní povinnosti /podobně J. Jirsa a kol., Občanský soudní řád, 1. část, Soudcovský komentář, Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 75 a § 75c/. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení o předběžném opatření je proto nutné posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé / jak je rovněž dovozováno v odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, č. j. 14 Cmo 423/2019-38, ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 14 Cmo 322/2018, ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21, ze dne 28. 5. 2018, č. j. 3 Cmo 30/2018-33, či ze dne 20. 1. 2020, č. j. 7 Cmo 7/2020-38, ze dne 9. 3. 2020, č. j. 14 Cmo 56/2020-21, ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 6 Cmo 68/2021 z 1. 3. 2021, či ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 6 Cmo 1/2021/.“ 27. Odvolací soud v citovaném rozhodnutí zaujal jednoznačné stanovisko, že pokud soud prvního stupně shledá, že návrh je osvědčen, že je osvědčena potřeba zatímní úpravy a že navržené předběžné opatření vyhoví principu proporcionality, musí tyto závěry být soudem přezkoumatelným způsobem odůvodněny. To platilo v řízení o původním návrhu na nařízení předběžného opatření a platí to i v novém řízení o návrhu, obsahujícím již určitý petit. Oba návrhy vycházejí ze stejného skutkového základu, oba jsou podány v témže řízení, v němž je napadena platnost rozhodnutí valné hromady účastníka č. 1/ ze dne 13. 4. 2021 z návrhu ve věci popsaných důvodů. Od předmětu řízení ve věci samé navrhovatel odvíjí potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků. Odvolací soud zaujal ve vztahu k nutnosti předběžné opatření přezkoumatelným způsobem odůvodnit podrobně argumentované stanovisko, k němuž se přihlásil i v odůvodnění svého aktuálního rozhodnutí. A zdůrazňuje, že v daném případě navrhovatel ve svém návrhu ve věci tvrdí významný zásah do svých práv, ve výsledku zásah do vlastnického práva. Na obranu těchto svých práv navrhuje zatímní úpravu poměrů účastníků v podobě navrženého předběžného opatření. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. I. ÚS 3169/2019, nastoluje otázku práva na spravedlivý proces při nařizování předběžného opatření ve významných věcech, kde může jít o zásah do ústavně zaručených práv a svobod. Z argumentace, vývodů a závěrů daného rozhodnutí Ústavního soudu je nepochybné, že Ústavní soud považuje za porušení práva na spravedlivý proces, pokud v tak významných věcech, v nichž předběžným opatřením může být zasaženo do ústavně zaručeného práva, není rozhodnutí o nařízení předběžného opatření odůvodněno.

28. Naprosto neodůvodněné rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže obstát, neboť takové rozhodnutí může představovat výjimku, kterou je třeba s ohledem na její zásadní postavení jako integrální složky práva na spravedlivý (řádný) proces vykládat restriktivně, tím méně pak, představuje-li takto neodůvodněné předběžné opatření nikoliv nevýznamný zásah do právní sféry dotčeného účastníka (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1554/08, nebo ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. I. ÚS 3169/19, či usnesení ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. II. ÚS 2293/15, nebo ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. II. ÚS 2293/15).

29. Pokud snad účastník č. 1/ svou pochybností o nestrannosti rozhodující soudkyně [právnická osoba] vznáší námitku podjatosti této soudkyně, tak je třeba říci, že tvrzení, jimiž námitku podjatosti účastník č. 1/ odůvodňuje, představují nepřípustný důvod ve smyslu ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., neboť se jedná se o okolnosti, spočívající v postupu soudkyně v řízení. Námitka, že rozhodovala vyloučená soudkyně, pokud takto bylo odvolání zamýšleno, je nedůvodná.

30. Odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b/ o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. k dalšímu řízení. V tomto novém řízení je soud vázán shora prezentovanými právními názory odvolacího soudu.

Poučení