7 Cmo 249/2023 - 217

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A]., IČO [IČO žalobkyně B] sídlem [Adresa žalobkyně B] insolvenční správkyně dlužníka [Anonymizováno], narozený [Datum narození žalobkyně B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A]. v likvidaci, IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] jednající likvidátorem [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 24 444 052 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2023 č. j. 76 Cm 111/2022-145, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo soud prvního „stupně“) nadepsaným usnesením rozhodl, že se určuje, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka [Anonymizováno], narozeného [Datum narození žalobkyně B], bytem [adresa] (dále jen „dlužník“) částku 24 444 052 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zvýšené o 8 procentních bodů z částky 24 444 052 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 263 296 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobkyně se jako insolvenční správkyně dlužníka domáhala na žalované doplacení do jeho majetkové podstaty částky 24 444 052 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 6. 2022 do zaplacení s tím, že sepsala ke dni 1. 7. 2020 do soupisu majetkové podstaty dlužníka podíl v žalované ve výši 35126/110972. Podíl dlužníka v žalované se nepodařilo ve lhůtě podle ust. § 206 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z.o.k.“/ zpeněžit, tedy zanikla účast dlužníka v žalované a podíl dlužníka se transformoval na vypořádací podíl. Dne 3. 3. 2021 byla na účet majetkové podstaty dlužníka uhrazena žalovanou na vypořádací podíl částka ve výši 865 394 Kč, žalovaná argumentovala výpočtem vypořádacího podílu podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], jehož znalecký posudek na straně aktiv stanovil hodnotu nemovitých věcí na částku 150 000 000 Kč, na straně pasiv započítal dluh podle dohody o přistoupení k dluhu ze dne 6. 12. 2019 ve výši 45 000 000 Kč, vypořádací podíl neměl být stanoven na částku 865 394 Kč, ale na částku 25 309 446 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované doplacení vypořádacího podílu částkou ve výši 24 444 052 Kč. Žalovaná učinila nesporným, že ve lhůtě do šesti měsíců od prohlášení konkursu na majetek dlužníka nedošlo ke zpeněžení jeho podílu v žalované a že žalované vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl žalobkyni a že dne 3. 3. 2021 uhradila na účet majetkové podstaty částku 865 394 Kč určenou jako tento vypořádací podíl a že tato částka byla určena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno].

3. Soud vyšel z toho, že: - dne 9. 5. 2017 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka; - byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně; - dlužník vlastnil obchodní podíl ve výši 35126/110972 v žalované v hodnotě 35 126 000 Kč; - žalobkyně přijala na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši 865 394 Kč určenou jako tento vypořádací podíl; - podle znaleckého posudku č. 240-004/21 zadavatelem je žalovaná, znalec z oboru ekonomika – odvětví účetní evidence, specializace bytové hospodářství a odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniků, [tituly před jménem] [Anonymizováno], ocenil obchodní závod žalované k datu 31. 12. 2020 na částku v celkové výši 2 734 000 Kč, tedy obchodní podíl dlužníka v žalované má hodnotu ve výši 865 394 Kč, znalec v posudku uvedl, že reálná hodnota nemovitých věci je ve výši 150 000 000 Kč, samostatných movitých věcí ve výši 79 000 Kč, krátkodobých pohledávek ve výši 393 000 Kč, a peněžních prostředků ve výši 1 724 000 Kč, celková reálná hodnota majetku tak činí 152 196 000 Kč, dále znalec v posudku uvedl, že žalovaná má dlouhodobé závazky v hodnotě 45 000 000 Kč a krátkodobé závazky v hodnotě 104 462 000 Kč, pasiva tak celkem činí 149 462 000 Kč, reálná hodnota jmění žalované (rozdíl majetku a pasiv) tak činí 2 734 000 Kč, tedy reálná hodnota podílu dlužníka v žalované ve výši 35126/110972 činí 865 394 Kč; - podle znaleckého posudku č. ZP-22723 znalec z oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady nemovitostí [právnická osoba] stanovil cenu obvyklou nemovitých věcí tvořící [právnická osoba] ke dni 6. 5. 2022 ve výši 182 225 000 Kč; - podle dohody o přistoupení k dluhu ze dne 6. 12. 2019, kterou uzavřely [právnická osoba]., IČO [IČO] coby věřitel a žalovaná coby nový dlužník, je předmětem dohody přistoupení žalované k dluhu dlužníka, jenž měl vůči společnosti [právnická osoba], [Anonymizováno], která pohledávku za dlužníkem postoupila společnosti [právnická osoba]., na základě smlouvy o odběru pohonných hmot a mýtných služeb za úplatu odebíraných ze systému německé společnosti, v dohodě jsou specifikovány dílčí pohledávky za dlužníkem, přičemž žalovaná přistoupila k dluhu částečně, a to co do výše 45 000 000 Kč s tím, že pokud by dluh nebyl ve stanovené lhůtě uhrazen, pak se výše omezení měla každý den zvedat, součástí je rovněž uznání dluhu dlužníka žalovanou co do důvodu i výše, dohodu za věřitele podepsal člen představenstva [Anonymizováno] a za žalovanou jednatelka [Anonymizováno], oba podpisy jsou úředně ověřeny; - podle rozvahy žalované za rok 2019 a za rok 2020 žalovaná dluh ve výši 45 000 000 Kč v účetnictví nevede; - společnost vznikla 30. 5. 2005, jednateli jsou [Jméno žalované B] a [Anonymizováno], rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 20. 5. 2022 byla žalovaná zrušena s likvidací ke dni 20. 5. 2022; - žalobkyně dne 19. 5. 2022 vyzvala žalovanou k doplacení vypořádacího podílu dlužníka; - při výslechu znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že co do vstupních hodnot, které do výpočtu zahrnul, byly hodnoty, které získal zprostředkovaně od objednatele, a to co se týče odhadu ceny nemovitosti, když on sám takovéto ocenění vypracovat nemohl. Od žalované obdržel ocenění nemovitostí, realitní kanceláře, kterou si sama vybrala žalovaná. Pamatoval si, že mu bylo sděleno, že nemovitost má věcné břemeno jízdy, nevěděl ale, jak finančně významná k tržní ceně ocenění tato skutečnost je. Vstupní hodnoty týkající se nemovitostí i dluhu převzal, nevypočítával je; - při výslechu znalec [právnická osoba], jednatel [Anonymizováno], uvedl, že úkolem bylo ocenit nemovitost hotelový komplex podle platné úpravy platné po 1. 1. 2021, pokud měla být stanovena cena obvyklá, dalo se vycházet pouze z realizovaných obchodů, nikoliv z hodnoty nabídek. Byly tedy porovnávány prodeje podobné hotelovému typu, k věcnému břemenu uvedl, že na ocenění nemělo vliv, neboť areál vlastní i jiné plochy, které nevyužívá, které jsou spojené s komunikací, jako parkoviště či přístupová komunikace by šly použít.

4. Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení z.o.k. ve znění účinném do 31. 12. 2020, neboť předmětem řízení je právní vztah, ze kterého vzniklá práva a povinnosti se řídí dle znění účinného do uvedeného data.

5. Soud uvedl, že ve lhůtě do šesti měsíců od prohlášení konkursu na majetek dlužníka nedošlo ke zpeněžení jeho podílu v žalované a tedy podle ustanovení § 206 odst. 4 druhá věta zákona č. z.o.k. nastaly účinky jako při vystoupení dlužníka coby společníka ze žalované společnosti a že žalované vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, coby oprávněné osobě.

6. Soud dopěl k závěru, že znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] svůj posudek, který jinak vypracoval řádně a úplně, při výpočtu vycházel ze dvou nesprávných vstupních údajů. Co do ocenění nemovitosti převzal zadané vstupní údaje od žalované, která tyto získala vyjádřením realitní kanceláře. Takovýto vypočet ceny nemovitosti co do své kvality nelze srovnávat s vypočtením ceny [právnická osoba], když tato zpracovávala znalecký posudek ke stanovení hodnoty nemovitých věcí (konkrétně se jednalo o pozemky: parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., parc. č. [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], část obce [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno]). Nemovité věci byly [právnická osoba] oceněny o 32 225 000 Kč více než [tituly před jménem] [Anonymizováno].

7. Co se týče dohody o přistoupení k dluhu, soud dospěl k závěru, že pokud dohodu podepsala za žalovanou jednatelka [Anonymizováno], je ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 poslední věta z.o.k. dohoda neplatná pro střet zájmů, dlužník ani nebyl o této dohodě informován. Žalovaná tak pro výpočet vypořádacího podílu neměla započítat částku 45 000 000 Kč.

8. Co se týče znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno], soud dospěl k závěru, že měl obsahovat jako vstupní údaj pro ocenění podílu hodnotu majetku ve výši 184 424 000 Kč (nikoli pouze 152 196 000 Kč) a měl zohlednit pro ponížení pasiva ve výši 104 462 000 Kč (nikoli 149 462 000 Kč). Z výsledné hodnoty jmění ve výši 79 959 000 Kč (nikoli ve výši 2 734 000 Kč) pak měla být stanovena cena podílu vydělením číslem 110972 (podíl 100 %, tj. 110972/110972) a vynásobením číslem 35126 (velikost podílu dlužníka, tj. 35126/110972).

9. Soud uzavřel, že cena podílu dlužníka po zaokrouhlení na celé koruny činila celkem 25 309 446 Kč a pokud žalovaná zaplatila ke dni 3. 3. 2021 na účet majetkové podstaty částku 865 394 Kč, žalobkyni náleží doplacení vypořádacího podílu částkou ve výši 24 444 052 Kč. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Uvedl též, že o odměně opatrovníka [tituly před jménem] [Anonymizováno], který v řízení zastupoval účastníka 2), bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

10. Proti usnesení soudu podala účastnice odvolání. V odvolání zejména namítala, že soud prvního stupně měl mimo jiné určit hodnotu vypořádacího podílu na základě posudku znalce. Soud prvního stupně zkonstruoval svůj úsudek toliko na kompilaci znaleckého posudku o výši hodnoty vypořádacího podílu dlužníka předloženého žalovanou (znalecký posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno]) a znaleckého posudku o výši hodnoty nemovitostí žalované (znalecký posudek [právnická osoba]). Takový postup je nepřijatelný. Napadené rozhodnutí postrádá přesvědčivé vysvětlení, proč se soud prvního stupně proti odbornému vyjádření realitní kanceláře o hodnotě nemovitostí žalované přiklonil ke znaleckému posudku, který nechala zpracovat žalobkyně. Co se týče znaleckého posudku předloženého žalobkyní, jím užitá srovnávací metoda je v konkrétním obsahu nesprávná, znalec srovnává nemovitosti, které vůči sobě mají pouze vztah místní, nejsou však z hlediska účelového určení a způsobu využití srovnatelné, opomíjí časové hledisko a skutečnosti objektivně ovlivňující cenu nemovitostí v určité době. Co se týče dohody o přistoupení k dluhu, namítá, že v řízení byla posuzována otázka platnosti této dohody, aniž by však platnost této dohody zpochybnila sama žalovaná. Bez dovolání se neplatnosti dohody žalovanou nemůže nastat soudní posouzení neplatnosti uvedené dohody na základě návrhu žalobkyně. V řízení nebyly provedeny důkazy, které by vypovídaly o tom, že jednatelka žalované Jana Kebrlová neinformovala zbývající jednatele a společníky žalované. I kdyby dlužník v postavení společníka žalované, nebyl o uzavření dohody informován, což nebylo v řízení prokázáno, nemělo by to vliv na platnost uvedené dohody. Žalobkyně se nedovolala neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v souladu s ustanovením § 191 odst. 1 z.o.k., a proto nemůže žalobou po uplynutí zákonné lhůty pro dovolání se neplatnosti rozhodnutí jediného společníka usilovat o změnu výše protiplnění, za něž přešel uvolněný podíl do základního kapitálu žalované na základě zmíněného rozhodnutí jediného společníka. Navrhla odvoláním napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. K odvolání se vyjádřila též žalobkyně, která se ztotožnila se zjištěními a závěry soudu prvního stupně. Uvedla, že ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] není odborný závěr o ceně nemovitostí a že soud vyhodnotil správně neplatnost dohody o přistoupení k dluhu. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že rozhodnutí nelze ani potvrdit ani změnit. Odvolací soud závěr soudu, že cena podílu dlužníka po zaokrouhlení na celé koruny činila celkem 25 309 446 Kč a pokud žalovaná zaplatila ke dni 3. 3. 2021 na účet majetkové podstaty částku 865 394 Kč, žalobkyni náleží doplacení vypořádacího podílu částkou ve výši 24 444 052 Kč, nemohl přezkoumat z níže uvedených důvodů.

13. Podle § 36 z.o.k. (1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání (dále jen "vypořádací podíl"), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, použijí se odstavce 3 a 4. (3) Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první. (4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací. (5) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak.

14. Při vypořádání náleží stávajícím společníkům předkupní právo na předmětný podíl. V případě uplatnění práva více společníky najednou se podíl určuje alikvotně dle výše jejich stávajících podílů ve společnosti. Pokud se ve lhůtě do tří měsíců (kterou lze dle § 214 odst. 2 z.o.k. prodloužit až do jednoho roku) nepodaří prodat uvolněný podíl a zároveň ostatní společníci neuplatní předkupní právo, bude použit jiný způsob, a to dle § 36 z.o.k.

15. Při zániku účasti společníka ve společnosti za jejího trvání bez právního nástupce vzniká právo na vypořádání (vypořádací podíl), pokud by jiný právní předpis nestanovil jinak. Podle § 36 odst. 2 z.o.k. je pro vypořádání společníka vycházeno primárně ze společenské smlouvy. Neobsahuje-li společenská smlouva žádná pravidla výpočtu vypořádacího podílu, uplatní se pro výpočet jeho majetkového základu i konkrétního dílu zákonná pravidla v § 36 odst. 3 a 4.

16. Pokud neurčí společenská smlouva jiný způsob vypořádání podílu, stanoví se jeho hodnota dle § 36 z.o.k. odst. 3 z vlastního kapitálu. Ten se zjistí z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci na základě účetních hodnot. Výše zmíněné neplatí, pokud se významně odlišuje reálná hodnota majetku společnosti od její hodnoty vykazované v účetnictví. Reálná hodnota je definována v § 27 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, a vychází primárně z tržní hodnoty.

17. Podle komentáře WK v ASPI „K odst. 3 Podpůrné pravidlo třetího odstavce používá pro stanovení základu vypořádacího podílu účetní hodnotu majetku, který je kryt vlastním kapitálem zjištěným z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. Podle zákona o účetnictví se účetní závěrka skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v předešlých výkazech. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (výkaz cash flow). Rozvaha je stavový výkaz (fixuje stav k určitému datu) a sumarizuje všechny transakce korporace, které byly zachyceny v jejím účetnictví. Vlastní kapitál je položka rozvahy na straně pasiv a zachycuje zdroje, které byly vloženy společníky - zakladateli na začátku činnosti korporace (základní kapitál), zisk, který byl vytvořen činností korporace a ponechán pro její další rozvoj (nerozdělený zisk minulých účetních období), a zdroje, které korporace získala jiným způsobem (např. dary - položka ostatních kapitálových fondů). Na rozdíl od cizího kapitálu není korporaci tento kapitál jen dočasně zapůjčen, nemusí jej po určité době vracet a neplatí za jeho užití žádné úroky. Tato položka rozvahy tedy zobrazuje, jak jsou rozsáhlé vlastní zdroje korporace, které může pro financování své činnosti užívat, a zachycuje též, jak se na jejich vytvoření podíleli společníci nejen přímo (vklady do základního kapitálu), ale též nepřímo - vlastní činnost, rozhodování a kontrolní aktivity společníků ovlivňující hospodářský výsledek dosahovaný korporací (zisk). Má proto pro potřeby vypořádání dostatečnou vypovídací hodnotu o tom, jak velké zdroje společník do společnosti přinesl a jak se činností korporace zhodnotily nebo znehodnotily. I když je cílem účetnictví poskytnout věrný a poctivý obraz o hospodářské situaci korporace, mohou být informace odvozené z účetních výkazů zkreslené zejména tím, že vycházejí z historických (pořizovacích) cen, a jsou ovlivněny účetními standardy a zvyklostmi. Obraz stavu korporace, který účetnictví poskytuje, se může odchylovat od reality. Na tuto skutečnost reaguje druhá věta komentovaného ustanovení, která v případě zásadních odchylek přikazuje použít pro stanovení majetkového základu vypořádacího podílu skutečnou hodnotu majetku korporace. V judikatuře Nejvyššího soudu je tento postup vyjádřen požadavkem poctivosti, jehož naplnění má bránit neodůvodněnému zvýhodnění ať již korporace nebo i vypořádávaného společníka. Problém se velmi jasně ukázal na vypořádacích podílech bytových družstev. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 27 Cdo 5168/2017 přesně formuluje podstatu i projevy uvedeného problému: „povaze bytového družstva a účasti v něm odpovídá, aby při posuzování poctivosti (spravedlnosti) vypořádání mezi bytovým družstvem a jeho bývalým členem bylo přihlédnuto ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu, o který bývalý člen družstva (v důsledku zániku jeho účasti) ‚přišel‘. Zanikne-li totiž členu bytového družstva účast, přijde o majetkovou hodnotu v podobě členského podílu, přičemž tuto hodnotu fakticky získá družstvo tím, že může s ‚uvolněným‘ bytem volně (v souladu se zákonem a stanovami) nakládat - pronajmout jej jinému členovi družstva, přijmout nového člena družstva či byt prodat. Výklad umožňující bytovému družstvu vyplatit členovi, jehož účast v družstvu zanikla, na vypořádací podíl částku představující zlomek skutečné (tržní) hodnoty jeho členského podílu a současně fakticky tuto hodnotu získat, považuje Nejvyšší soud za nepřijatelný (vedoucí ke zjevně nespravedlivým důsledkům). Zájmy bytového družstva jsou přitom dostatečně chráněny tím, že s ‚uvolněným‘ bytem může volně (v souladu se zákonem a stanovami) nakládat. Přitom platí, že stanovy družstva mohou podmínit vznik nájemního vztahu k ‚uvolněnému‘ bytu splacením dalšího členského vkladu v odpovídající výši. Nejvyšší soud proto uzavírá, že při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.“ Jak má být stanovena reálná hodnota majetku, zákon nenaznačuje. Ve snaze dospět k objektivnímu výsledku se pro určení reálné hodnoty zpravidla využívá znaleckých posudků, které vycházejí z různých metod oceňování (metody založené na analýze výnosů, na analýze trhu nebo na analýze majetku - Černý, 2019, s. 287). I při znaleckém ocenění však může dojít vlivem použití různých oceňovacích metod k rozdílným výsledkům. Zákon rovněž nespecifikuje, zda má při určování reálné hodnoty majetku přednost ocenění jednotlivých součástí majetku nebo ocenění obchodního závodu společnosti jako funkčního celku, jehož hodnota může být odlišná od prostého součtu hodnot jeho majetkových součástí. V těchto pochybnostech má požadavek poctivosti vypořádání mimořádný interpretační význam, neboť dává možnost korigovat zjevně nerovnovážné výsledky oceňování. Dalším problémem, na který poukazuje judikatura, je kvalita zpracování účetních výkazů. Nejvyšší soud zde konstatuje (rozhodnutí NS 29 Cdo 2254/2007), že soudy nejenže mohou, ale - jsou-li pro to dostatečné důvody - i musejí přezkoumat, zda účetní závěrka byla zpracována řádně. Důsledkem opačného výkladu by bylo, že i kdyby byla účetní závěrka společnosti zpracována zcela chybně, způsobem výrazně zkreslujícím hodnotu čistého obchodního jmění, nemohl by soud přiznat jinou výši vypořádacího podílu, než jaký odpovídá (chybně zpracované) účetní závěrce. Výsledky soudního přezkumu správnosti účetní závěrky se samotné závěrky nijak nedotknou. I kdyby soud dospěl k názoru, že údaje v ní obsažené jsou hrubě nesprávné, neotevře tím možnost jejich dodatečné opravy či doplnění (viz § 17 odst. 7 zák. o účetnictví). Účelem soudního přezkumu je pouze posouzení míry právní relevance těchto údajů pro účely vypořádání. Případné chybné údaje z účetní závěrky tak mohou být soudem nahrazeny či doplněny, ale opět jen pro účely určování výše vypořádacího podílu. K odst. 4 Pravidlo čtvrtého odstavce určuje v obecné rovině, podle jakého kritéria se majetkový základ vypořádacího podílu stanovený podle odst. 3 má potenciálně rozdělit mezi společníky, a poskytuje tak návod, jak určit díl, který náleží jako vypořádací podíl společníkovi, jehož účast v korporaci zanikla. Poctivost vypořádání vyžaduje, aby rozsah vypořádacího podílu odpovídal hodnotě majetku, která připadá na jeho podíl. Je zde zachyceno, že právo na vypořádání má i svůj individuální význam, který se projevuje požadavkem proporcionality ve vztahu k ostatním společníkům. Toto řešení je však jen podpůrné, protože úprava jednotlivých forem korporací uvádí speciální postupy, které se pro určení výše vypořádacího podílu použijí přednostně: - Společnost s ručením omezeným: vypořádání společníků, jejichž účast ve společnosti zanikla způsobem upraveným v § 202 až 206, je odvozeno od uvolněného podílu, s nímž společnost nakládá jako zmocněnec a primárně pro něj má hledat vhodného kupce - výtěžek z prodeje tvoří vypořádací podíl a před jeho vyplacením si může společnost odečíst účelně vynaložené náklady související s prodejem. Obecný postup podle § 36 se použije až v případě, že se uvolněný podíl nepodaří prodat v zákonem stanovené lhůtě.“ 18. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalované vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, coby oprávněné osobě, přičemž se ztotožnil se zjištěními soudu prvního stupně vedoucími k tomuto závěru a pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se těchto zjištění a tohoto závěru.

19. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, a to, že dne 9. 5. 2017 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka; byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně; dlužník vlastnil obchodní podíl ve výši 35126/110972 v žalované v hodnotě 35 126 000 Kč; žalobkyně přijala na účet majetkové podstaty dlužníka částku ve výši 865 394 Kč; podle rozvahy žalované za rok 2019 a za rok 2020 žalovaná dluh ve výši 45 000 000 Kč v účetnictví nevede; žalobkyně dne 19. 5. 2022 vyzvala žalovanou k doplacení vypořádacího podílu dlužníka.

20. Jak vyplývá z výše uvedeného, pokud by společenská smlouva obsahovala pravidla výpočtu vypořádacího podílu, vypořádací podíl by bylo třeba stanovit podle těchto pravidel. Ze spisu se však podává, že soud prvního stupně nezkoumal, zda společenská smlouva obsahuje taková pravidla výpočtu.

21. Pokud soud prvního stupně nepostupoval výše uvedeným způsobem, je závěr soudu o výši vypořádacího podílu nepřezkoumatelný.

22. Soud prvního stupně pochybil i v tom, jak postupoval při stanovení výše vypořádacího podílu. K vyřešení odborné otázky, v daném případě výše vypořádacího podílu, je třeba odborných znalostí, jimiž však soud nedisponuje. Soud při řešení odborné otázky pouze zkoumá zejména přesvědčivost a úplnost znaleckého posudku ve vztahu k zadání. Je proto nepřípustné, aby soud prvního stupně vyřešil tuto odbornou otázku svou úvahou zkonstruovanou na základě různých znaleckých posudků, a to sloučením prvků dvou rozdílných znaleckých posudků, a to posudku o ocenění obvyklé hodnoty obchodních podílů v žalované (znalecký posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno]) a znaleckého posudku o výši obvyklé ceny nemovitostí žalované (znalecký posudek [právnická osoba]). Z uvedeného důvodu též nelze správnost závěrů soudu přezkoumat.

23. Odvolací soud shrnul, že pokud žalované vznikla povinnost vyplatit vypořádací podíl žalobkyni, bylo třeba pro toto vypořádání vycházet primárně ze společenské smlouvy, neobsahovala-li by společenská smlouva žádná pravidla výpočtu vypořádacího podílu, uplatnila by se pro výpočet jeho majetkového základu i konkrétního dílu zákonná pravidla v § 36 odst. 3 a 4 z.o.k., a to uvedeným způsobem.

24. Pokud soud prvního stupně nepostupoval uvedeným způsobem, odvolací soud nemohl správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné.

25. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení