7 Cmo 259/2024 - 252

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň JUDr. Blanky Trávníkové a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 30. 6. 2023, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 66 Cm 165/2023-213, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích III. a IV. zrušuje.

III. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku V. mění jen tak, že výše náhrady nákladů činí 16 456 Kč, jinak se rozhodnutí v tomto výroku potvrzuje.

IV. Navrhovatel je povinen zaplatit účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 7 344,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO] (dále jen Společnost) konané dne 2. 6. 2023 pod bodem 3: „Valná hromada schvaluje účetní závěrku společnosti vypracovanou za účetní období, kterým je kalendářní rok 2022“ (výrok I.) a pod bodem 4: „Valná hromada schvaluje návrh představenstva společnosti na úhradu ztráty společnosti tak, že celá ztráta společnosti za účetní období, kterým je kalendářní rok 2022, ve výši 10 739 255,25 Kč bude převedena na účet neuhrazené ztráty z předchozího období.“ (výrok II). Dále zamítl návrh na vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady Společnosti konané dne 2. 6. 2023 pod body 3, 4 (výrok III.) a zamítl návrh na určení, že se nepřihlíží k hlasování [Anonymizováno] na valné hromadě Společnosti dne 2. 6. 2023 (výrok IV.). Soud prvního stupně uložil navrhovateli povinnost zaplatit Společnosti na náhradě nákladů řízení částku 35 816 Kč (výrok V.).

2. Takto bylo rozhodnuto o návrhu podanému k soudu prvního stupně dne 1. 9. 2023 na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě Společnosti konané dne 2. 6. 2023 pod body 3 a 4 pozvánky na valnou hromadu, in eventum, že na tato usnesení se hledí, jako by nebyla přijata, in eventum se nepřihlíží k hlasování [Anonymizováno] na valné hromadě Společnosti dne 2. 6. 2023.

3. V odůvodnění návrhu navrhovatel uvedl, že je akcionářem Společnosti. Dne 2. 6. 2023 se konala valná hromada Společnosti, které se navrhovatel účastnil. Navrhovatel má za to, že je poškozován majoritním akcionářem, respektive skupinou osob okolo [Anonymizováno], potažmo osobami jednajícími s ním ve shodě. Navrhovatel proto na valné hromadě podal protest ohledně bodů 3 a 4, když namítal, že účetní závěrka Společnosti nezobrazuje pravý a skutečný stav, neboť mimo jiné řádně nereflektuje transakce (a jejich důsledky, potažmo vznikající újmu Společnosti) se spřízněnými – propojenými osobami primárně ve vztahu ke [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“), ale i k předsedovi představenstva a Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Výroční zpráva, respektive zpráva o vztazích řádně a věrně nereflektuje existenci a důsledky vztahů s propojenými osobami a újmy vznikající Společnosti. Protest navrhovatele je třeba chápat v kontextu dotazů navrhovatele, které vznesl k bodům 3 a 4 valné hromady. Společnost na protesty a dotazy navrhovatele reagovala sdělením ze dne 16. 6. 2023. Navrhovatel namítl, že co se týká nákladů údajně vynaložených za krizovou komunikaci nebo právní služby, mu není známo, že by Společnost byla v roce 2022 jakýmkoliv způsobem mediálně poškozována, naopak je mu známo, že v roce 2003 byl mediálně řešen [Anonymizováno] a nelze na vrub Společnosti hradit žádné mediální problémy [Anonymizováno]. Co se týká nákladů na právní zastoupení, spor se společností [Anonymizováno], a.s. byl pravomocně skončen v roce 2020. Dne 17. 3. 2021 bylo vydáno dovolací rozhodnutí, spor byl veden vůči subjektu odlišnému od Společnosti. Nejde tedy o náklady roku 2022 a nejde o náklady vynaložené Společností. Navrhovatel dále namítl, že zajištění pohledávky Společnosti za dlužníkem [Anonymizováno] ručením [tituly před jménem] [Anonymizováno], je iluzorní, neboť [Anonymizováno] je několikanásobnými exekucemi stíhaný dlužník. Navrhovatel dále poukázal na nevýhodnost smlouvy o zápůjčce a podnájemní smlouvy uzavřené se společností [Anonymizováno]. Co se týká skutečnosti, že účetní závěrka společnosti prošla auditem, zde auditní výrok nedokazuje, že by účetní závěrka a výroční zpráva účastníka byly zpracovány v souladu se zákonem, navrhovatel proto setrval na svém protestu, že účetní závěrka nezobrazuje pravý a skutečný stav Společnosti, neboť nereflektuje transakce se spřízněnými osobami primárně ve vztahu k [Anonymizováno], ale i k [Anonymizováno] a nepodává řádný a věrný obraz fungování žalovaného.

4. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se zabýval přezkoumáním platnosti napadeného usnesení valné hromady v rozsahu námitek vymezených v podaném protestu.

5. Soud prvního stupně učinil v řízení následující skutková zjištění: - Na valné hromadě konané dne 2. 6. 2023 bylo přijato rozhodnutí pod bodem 3 programu, jímž byla schválena účetní závěrka za rok 2022 a pod bodem 4 bylo rozhodnuto o převedení ztráty společnosti ve výši 10 739 255,25 na účet neuhrazené ztráty z předchozích období. - Protest navrhovatele, který je obsažen pod bodem B) listiny Protesty a žádosti o vysvětlení akcionáře na valné hromadě, obsahuje tři námitky navrhovatele vůči usnesením schváleným valnou hromadou. První z námitek je, že účetní závěrka nezobrazuje pravý a skutečný stav, neboť mimo jiné nereflektuje transakce (a jejich důsledky, potažmo vznikající újmu) se spřízněnými - propojenými osobami, primárně ve vztahu k [Anonymizováno], ale i předsedovi představenstva. Podle další námitky výroční zpráva, resp. zpráva o vztazích řádně a věrně nereflektuje existenci a důsledky vztahu s propojenými osobami, potažmo újmu vznikající Společnosti. Podle třetí námitky akcionář považuje za sporné postupy Společnosti pro tvorbu a využívání opravných položek k pohledávkám, resp. vůči očekávaným ztrátám, potažmo řízení rizika.

6. Protest dále obsahoval pod bodem A) žádost o vysvětlení řešené ztráty, a to bližších okolností jejího vzniku, ekonomických a právních opatření přijatých k zamezení jejího vzniku, dále ekonomických a právních opatření k zamezení jejího vzniku, výše ztráty z předchozích období a jejího řešení, kdo odpovídá za obchodní řízení Společnosti, řízení rizik Společnosti, proč se propadají výnosy a rostou správní náklady Společnosti, konkrétní vysvětlení jednotlivých položek výkazu zisku a ztrát a jaká opatření budou přijata k zastavení růstu, zda byla či nebyla zvažována restrukturalizace, proč narostly náklady na vnitřní audit, jak byla zajištěna pohledávka za [Anonymizováno], kdy naposledy a kým byla vyhodnocena ekonomická výhodnost vztahu Společnosti s [Anonymizováno], co představují ostatní pasiva, poměrové ukazatele a jejich tendenci v horizontu, roční správní náklady na jednoho pracovníka, předpoklady naplnění opčních smluv. - Dopis Společnosti ze dne 16. 6. 2023 obsahuje odpověď na žádost o vysvětlení a protest navrhovatele. - Účetní závěrka byla ověřena auditorem, jehož výrok ve zprávě o ověření řádné účetní závěrky k 31. 12. 2022 zní, že závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti [Jméno advokáta B]. k 31. 12. 2022 nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící 31. 12. 2022, v souladu s českými účetními předpisy. - Podle stanov Společnosti platných ke dni 3. 6. 2021 je v působnosti valné hromady mimo jiné schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, o úhradě ztráty, jakož i o poskytnutí zálohy na výplatu podílu na zisku.

7. K první z uvedených námitek soud prvního stupně uvedl, že účetní závěrka byla ověřena auditorem, jehož výrok zní, že závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv Společnosti k 31. 12. 2022 nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící 31. 12. 2022, v souladu s českými účetními předpisy. Pokud by tedy účetní závěrka nezobrazovala pravý a skutečný stav věci, pak by auditorská zpráva musela být nesprávná, neúplná či nepravdivá (viz závěry Nejvyššího soudu formulované v usneseních ze dne 3. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 162/2001, ze dne 6. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 744/2003, a ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3284/2012, podle nichž jestliže auditor v auditorské zprávě ověřil účetní závěrku bez výhrad, je možné napadat platnost usnesení o schválení účetní závěrky pouze za předpokladu, že zpráva auditora o jejím ověření je nesprávná, nepravdivá či neúplná). Takováto námitka vůči zprávě auditora by musela zaznít již v samotném protestu. V daném případě však v navrhovatelem vzneseném protestu není uvedena vůči zprávě auditora žádná námitka. Z tohoto důvodu je třeba návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, kterým byla schválena účetní závěrka za rok 2022, zamítnout. Námitka je také příliš obecná, když účetní závěrce nejsou vytýkány nějaké konkrétní chyby, ale je pouze obecně poukazováno, že nepodává věrný obraz aktiv a pasiv společnosti. Namítáno není žádné konkrétní porušení zákona či stanov, které by mělo mít za následek chyby v účetní závěrce, které by bylo důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. K námitce, že účetní závěrka nereflektuje transakce se spřízněnými osobami, a v rámci skutkových tvrzení v návrhu je poukazováno na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi Společností a společností [Anonymizováno] a dále na podnájemní smlouvu mezi stejnými subjekty, je třeba uvést, že tyto smluvní vztahy jsou popsány podrobně ve Zprávě o vztazích mezi spřízněnými osobami. Ze skutkových tvrzení navrhovatele je zřejmé, že tento zpochybňuje výhodnost těchto smluvních vztahů a dalších postupů managementu společnosti, zejména [tituly před jménem] [Anonymizováno]; toto však není důvod, proč by měla být vyslovena neplatnost usnesení, kterým byla účetní závěrka schválena s ohledem na to, že účetní závěrka pouze zachycuje finanční toky ve Společnosti proběhlé. Pokud má žalobce za to, že statutární orgán nejednal s péčí řádného hospodáře, je namístě podat akcionářskou žalobou ve smyslu ustanovení § 371 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Co se týká námitky, že výroční zpráva, resp. zpráva o vtazích řádně a věrně nereflektuje existenci a důsledky vztahu s propojenými osobami, potažmo újmy vznikající společnosti, i tato námitka je nekonkrétní, navrhovatel neuvádí, které konkrétní vztahy nejsou ve zprávě o vztazích popsány. Navíc tato námitka nesměřuje proti usnesení, kterým byla schválena účetní závěrka. Uvedené platí i pro poslední z námitek v protestu, tedy námitku, že akcionář považuje za sporné postupy Společnosti pro tvorbu a využívání opravných položek k pohledávkám, resp. vůči očekávaným ztrátám, potažmo řízení rizika. Účetní závěrka Společnosti, která byla schvalována valnou hromadou, byla sestavena v souladu s vyhláškou č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi a byla kompletní, když obsahovala rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přehled podrozvahových položek, přehled o změnách vlastního kapitálu a přílohu k účetní závěrce. V daném případě do práva navrhovatele na podíl na zisku zasaženo nebylo. Jiné, než shora uvedené námitky, a tedy důvody pro vyslovení neplatnosti napadených usnesení v protestu uvedeny nebyly; listina obsahující protest dále obsahovala pouze žádost o vysvětlení zde uvedených dotazů a byla tak uplatněním práva ve smyslu ustanovení § 357 z. o. k. Vzhledem k rozsáhlosti požadovaných informací mohl navrhovatel předpokládat, že nebudou vysvětlení poskytnuta přímo na valné hromadě, ale v zákonem stanovené 15denní lhůtě (dle § 358 odst. 2 z. o. k.). Soud prvního stupně uzavřel, že nezodpovězení požadovaných informací nemělo závažné právní následky, s tím, že o sdělení požadovaných informací mohl požádat navrhovatel s dostatečným předstihem před konáním valné hromady; požadování takto obsáhlých informací přímo na valné hromadě je možno považovat za obstrukční. Ve vztahu k napadenému usnesení, kterým bylo rozhodnuto o převedení ztráty na účet neuhrazených ztrát z předchozích let, žádné námitky v protestu vznášeny nebyly; soud ani v případě tohoto usnesení neshledal rozpor se zákonem či stanovami Společnosti. Soud prvního stupně zamítl také návrh na vyslovení nicotnosti přezkoumávaného rozhodnutí valné hromady, pro niž nezjistil v řízení důvody. Schválení účetní závěrky a rozhodnutí o úhradě ztráty spadají do působnosti valné hromady Společnosti dle ustanovení čl. 12 odst. 12.1 písm. h) a i) Stanov Společnosti, když tato ustanovení Stanov odpovídá ustanovení § 421 odst. 2 písm. g) a h) z. o. k. Soud zamítl rovněž návrh, že se k hlasování [Anonymizováno] na valné hromadě nepřihlíží, když v daném případě nebyl dán důvod sistace hlasů [Anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 426 z. o. k. Zákonná ustanovení upravující sistaci jsou výjimkou z pravidla, podle kterého akcionáři náleží hlasovací právo. Takto stanovené výjimky rozhodně nelze vykládat rozšiřujícím způsobem (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018). Vzhledem k tomu, že v daném případě nešlo o žádný z taxativně vymezených případů v ustanovení § 426 z. o. k., k sistaci hlasovacích práv [Anonymizováno] nedošlo.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), poněvadž účastník měl v řízení plný úspěch. Náleží mu tak náhrada nákladů řízení spočívající v odměně právního zástupce, který je advokátem, za 4 úkony právní služby po 7 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „advokátní tarif“/, když šlo o celkem 3 návrhy á 50 000 Kč, počítáno tedy z tarifní hodnoty 150 000 Kč dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, písemné podání ve věci samé, 2x účast na jednání soudu), 4 režijní paušály za úkony právní služby po 300 Kč a DPH v celkové výši 6 216 Kč. Celkem činí náklady řízení částku 35 816 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou pak navrhovatelé povinni účastníku uhradit společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

9. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání a navrhl, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že jeho návrhu zcela vyhoví, případně jej zruší a věc vrátí zpět k dalšímu řízení. Odvolatel namítl, že soud prvního stupně nerespektoval, že důkazní břemeno, že se nedopustil protiprávního jednání, nese Společnost, nikoli navrhovatel. Rovněž soud prvního stupně nerespektoval vyšetřovací zásadu ovládající předmětné řízení. Soud prvního stupně nereflektoval rovněž, že je u něj zahájeno a vedeno insolvenční řízení proti dlužníku [Anonymizováno], majoritnímu akcionáři a předsedovi představenstva Společnosti, aktuálně „bytem na obecním úřadě“, což je skutečnost známá soudu z jeho úřední činnosti. Dále soud prvního stupně v rozporu s pořadem práva nereflektoval povinnost soudu zvážit obrácení důkazního břemene pro jeho nesplnitelnost navrhovatelem, ač se toho navrhovatel domáhal. Soud prvního stupně vůči navrhovateli postupoval svévolně, když navrhovatel nemohl své protesty upřesnit či doplnit dříve, než Společnost odpověděla na jeho vlastní dotazy. Navrhovatel zdůraznil, že z ničeho nevyplývá a nikdo netvrdil, že by akcionáři měli přístup k potřebným materiálům s dostatečným předstihem. Soud prvního stupně svévolně popírá právo navrhovatele požadovat a obdržet na valné hromadě Společnosti vysvětlení záležitostí Společnosti, když takové vysvětlení má být poskytnuto primárně ústně přímo na valné hromadě. Navrhovatel přitom odkázal na závěry Nejvyššího soudu uvedené v jeho rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 33284/2012, dle nichž na šikanóznost výkonu práva nelze usuzovat pouze z vyššího počtu žádostí o vysvětlení. Soud prvního stupně se nevypořádal s tvrzením navrhovatele, že Společnost účtuje v rozporu s právem, neboť podniká za účelem české ztráty a švýcarských zisků [Anonymizováno] a spol. Úvahy soudu prvního stupně o absenci důvodů pro sistaci hlasovacího práva [Anonymizováno] nemají oporu v provedeném dokazování, potažmo ve skutkovém stavu, a to s odkazem na § 426 písm. d), e) z. o. k. a § 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když úvahy soudu prvního stupně neřeší námitku prolomení principu poctivosti.

10. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

12. Podle ust. § 407 odst. 1 z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň a) firmu a sídlo společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánu společnosti, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě, f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení pozvánky akcionáři, neurčí-li stanovy jinak.

13. Podle ust. § 421 odst. 2 z. o. k. do působnosti valné hromady náleží a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo správní radou, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva nebo správní rady ke zvýšení základního kapitálu, c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak, f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak, g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty, i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, k) jmenování a odvolání likvidátora, určí-li tak stanovy, l) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku, m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem, o) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti, p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady, q) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak.

14. Podle ust. § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu.

15. Podle ustanovení § 426 písm. c) z. o. k. akcionář nevykonává své hlasovací právo Akcionář nevykonává své hlasovací právo a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu, c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, d) v jiných případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách., rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce.

16. Podle ust. § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Podle ust. § 428 odst. 2 z. o. k., důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor s dobrými mravy.

17. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

18. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

19. Podle ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce.

20. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že návrh byl podán včas. Vzhledem k tomu, že o napadeném usnesení rozhodla valná hromada účastníka dne 2. 6. 2023, je současně i tento den rozhodným pro určení prekluzivní tříměsíční lhůty pro podání návrhu, když dne 2. 6. 2023 se navrhovatel dozvěděl o přijatém usnesení. Jelikož byl návrh podán dne 1. 9. 2023, byla tříměsíční zákonná prekluzivní lhůta zachována.

21. Aktivní legitimace navrhovatele je v řízení dána, poněvadž navrhovatel je akcionářem účastníka, účastnil se valné hromady konané dne 2. 6. 2023, jak vyplývá z listiny přítomných a podal odůvodněný protest.

22. Odvolací soud ohledně části návrhu, o němž bylo rozhodnuto ve výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně, že se nepřihlíží k hlasování [Anonymizováno], uzavírá, že se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti dílčí podmínky rozhodnutí valné hromady, o níž samostatně rozhodnout nelze. Pokud jde o výrok III. rozhodnutí soudu prvního stupně, domáhal se navrhovatel vyslovení nicotnosti rozhodnutí valné hromady, jehož neplatnosti se v tomto řízení současně dovolává a o níž by soud v tomto řízení rozhodoval z úřední povinnosti, pokud by k ní byly zjištěny důvody. Protože v této části bylo rozhodnuto takto nadbytečně, neboť o předmětu řízení bylo rozhodnuto ve výrocích I. a II., odvolací soud tedy rozhodnutí ve výrocích III. a IV. zrušil dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

23. Soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí správně zabýval důvody neplatnosti uplatněnými v protestu navrhovatele, které byly zároveň uvedeny i v návrhu. K důvodům, které nebyly uplatněny formou protestu, totiž soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nepřihlédne, a to ani tehdy, jsou-li tyto důvody dány a zakládají-li neplatnost usnesení valné hromady.

24. Podle závěrů usnesení ze dne 3. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 162/2001; ze dne 6. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 744/2003 a ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3284/2012, jestliže auditor v auditorské zprávě ověřil účetní závěrku bez výhrad, je možné napadat platnost usnesení o schválení účetní závěrky pouze za předpokladu, že zpráva auditora o jejím ověření je nesprávná, nepravdivá či neúplná.

25. Nelze rovněž pominout, že protest musí být určitý a srozumitelný (k náležitostem protestu srov. např. výše uvedené R 9/2020, usnesení ze dne 17. prosince 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018, jakož i usnesení ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 2363/2019, či usnesení ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod číslem 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). V protestu je třeba uvést konkrétní, určité, srozumitelné skutkové okolnosti, pro něž s navrhovaným usnesením valné hromady společník, který vznáší protest, nesouhlasí. Musí tedy alespoň stručně vymezit důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Jinak řečeno, aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, zda protest splňuje kritéria určitosti, není možné připustit jeho podání formou telefonátu, kde není dána jistota o jeho přesném a nezaměnitelném obsahu; opačné řešení by dle odvolacího soudu odporovalo účelu a smyslu právní úpravy institutu protestu. Pakliže v protestu uvede společník pouze skutečnosti obecného charakteru, z nichž nelze ani výkladem za použití pravidel uvedených v § 555 až 558 o. z. dovodit, jaké důvody jej vedou k tomu, že proti přijímanému usnesení brojí, je jeho obsah neurčitý a nelze k němu přihlížet (půjde ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. o zdánlivé právní jednání, ke kterému se podle § 554 o. z. nepřihlíží).

26. Jestliže navrhovatel namítal, že [Anonymizováno] jednal v rozporu se zákonem a k jeho hlasům na valné hromadě konané dne 2. 6. 2023 by nemělo být přihlíženo s odkazem na § 426 písm. d), e) z. o. k. a § 6 odst. 2 o. z., pak navrhovatel nepopsal rozpor jednání uvedeného se zákonem a k závěru o nepoctivosti doložil pouze to, že [Anonymizováno] je v insolvenčním či exekučním řízení. Jiná tvrzení a důkazy k nim navrhovatel ovšem v konkrétní podobě neuvedl mimo zcela obecných tvrzení o vyvádění finančních prostředků ve prospěch druhého společníka a závěr soudu prvního stupně je tak věcně správný. Dle stanov Společnosti ve znění ke dni 3. 6. 2021 akcionář nevykonává hlasovací právo, a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, b) pokud valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností pří výkonu funkce, d) v jiných případech stanovených zákonem nebo jiným právním předpisem, tedy ani stanovy neobsahují důvod, který by hlasovací práva [Anonymizováno] omezil. Odvolací soud zdůrazňuje, že akcionáři hlasovací právo zásadně náleží a sistace je výjimkou z tohoto pravidla, pro niž nelze připustit rozšiřující výklad (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2287/2008, uveřejněný pod číslem 67/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3387/2013, a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1922/2017).

27. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že namítal-li navrhovatel nesprávnost účetní závěrky za rok 2022 ověřené zprávou auditora (což nebylo v řízení sporováno), je s odkazem na shora citované závěry Nejvyššího soudu podmínkou nesprávnosti rozhodnutí valné hromady, aby zpráva auditora byla nesprávná, neúplná či nepravdivá. V protestu navrhovatele však zpochybnění zprávy auditora není obsaženo vůbec. Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že námitka navrhovatele pod prvním bodem jeho protestu tak nemůže být důvodná.

28. Pokud jde o námitky pod dalšími dvěma body protestu, odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že byly formulovány zcela nekonkrétně a tedy neurčitě, když navrhovatel nevytýká konkrétní vady, ale pouze obecně namítá nesprávné „reflektování vztahu s propojenými osobami“ a konstatuje spornost postupů „pro tvorbu a využívání opravných položek k pohledávkám, resp. vůči očekávaným ztrátám, potažmo řízení rizika“.

29. Jestliže navrhovatel namítl, že Společnost nesplnila řádně informační povinnost, pak v řízení bylo prokázáno, že Společnost na dotazy navrhovatele položené na předmětné valné hromadě odpověděla dopisem ze dne 16. 6. 2023, tedy v zákonné lhůtě. Navrhovatel měl v době vydání napadeného rozhodnutí valné hromady k dispozici kompletní účetní závěrku s přílohami (což rovněž v řízení nebylo sporováno). Námitky v protestu tak navrhovatel mohl formulovat včas, a to v dostatečně určité podobě, když ani ve svém odvolání navrhovatel, jak mu nedostatek informací konkrétně bránil ve specifikaci námitek protestu, ale omezil se pouze na tvrzení, že tomu tak bylo, tedy nepopsal jaké závažné následky pro něj poskytnutí informací po valné hromadě mělo (viz. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3009/2007). Nelze pak ve shodě se soudem prvního stupně opomenout, že navrhovatel mohl žádost o informace formulovat již po dodání účetní závěrky, tedy v časovém předstihu před předmětnou valnou hromadou, což by mu zajistilo odpovědi Společnosti v dřívějším čase.

30. Odvolací soud konstatuje, že všechny námitky protestu fakticky směřují výhradně proti rozhodnutí valné hromady pod bodem 3), tedy schválení účetní závěrky. Odvolací námitky vznesené proti tomuto závěru nejsou srozumitelné, neboť ani v odvolání navrhovatel neuvedl výhrady proti rozhodnutí pod bodem 4), tedy převedení ztráty společnosti ve výši 10 739 255,25 na účet neuhrazené ztráty z předchozích období.

31. Odvolací soud doplňuje, že nezjistil ohledně přezkoumávaného rozhodnutí valné hromady podmínky, pro něž by se na rozhodnutí hledělo jako by nebylo přijato, když nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by se příčilo dobrým mravům, nemění stanovy a je v působnosti valné hromady.

32. Odvolací soud z vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

33. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení III. je v základu o uložení povinnosti správné, odůvodněné řádně § 142 odst. 1 o. s. ř., když Společnost byla v řízení plně úspěšná. Právní zástupce Společnosti učinil v řízení před soudem prvního stupně úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí věci, vyjádření k návrhu a dvě účasti u jednání. Za jeden úkon mu náleží odměna ve výši 3 100 Kč při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 advokátního tarifu. Současně náleží paušální sazba hotových nákladů dle § 13 advokátního tarifu a DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 16 456 Kč.

34. Odvolací soud tak změnil výrok V. rozsudku soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a stanovil správnou výši náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, když jinak rozhodnutí potvrdil dle § 219 o. s. ř.

35. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné Společnosti náhradu nákladů odvolacího řízení, představovaných náklady právního zastoupení, a to odměnou advokáta za úkon právní služby v podobě účast při jednání odvolacího soudu dne 5. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, za něž náleží odměna ve výši 5 620 Kč v souladu s čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, jež změnila výši tarifní hodnoty pro úkony právní služby učiněné po 1. 1. 2025. Dále na náhradě nákladů náleží režijní paušál 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem 7 344,70 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř.

Poučení