7 Cmo 307/2020 - 435

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců JUDr. Vladislavy Riegrové Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený dne [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1. [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o jmenování znalce, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 46 Nc 649/2011 – 411 ze dne 29. července 2020 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále též jen soud) výše uvedeným usnesením zamítl návrh na jmenování [Jméno advokáta B], se sídlem [adresa] 8, znalcem pro přezkoumání dokumentu „Zpráva statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. o vztazích mezi propojenými osobami“ ze dne 16. 3. 2010, zpracovaného představenstvem společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vložka 399, jakožto zprávy o vztazích podle ust. § 66a odst. 12 obchodního zákoníku (výrok I.), navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku - obchodní společnosti [Jméno advokáta C]. na náhradě nákladů řízení 48 642 Kč (výrok II.), rozhodl, že mezi navrhovatelem a účastníkem – znalcem [Jméno advokáta B], IČ [IČO], s adresou [adresa], nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), navrhovateli uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 250 Kč (výrok IV.), uložil účastníkovi - obchodní společnost [Jméno advokáta C]. povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení 200 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. (výrok V.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že navrhovatel - akcionář společnosti [právnická osoba]. (dále též jen účastnice či společnost) s podílem 3,1% na jejím základním kapitálu se domáhal jmenování znalce za účelem přezkoumání „Zprávy statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 16. března 2010“ (dále též jen zpráva nebo zpráva o propojených osobách), která byla založena do Sbírky listin dne 26. července 2010. Uvedl, že na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 25. 2. 2019 pozbyl vlastnické právo k akciím, které vlastnil, že mu byla vyplacena hodnota těchto pozbyvších akcií. Nyní probíhá řízení, ve kterém se někteří z vytěsněných akcionářů, včetně navrhovatele, domáhají doplatku hodnoty akcií, přičemž v okamžiku podání žaloby na dorovnání, nebyla pohledávka promlčena. Právní zájem navrhovatele na vydání rozhodnutí trvá, protože může mít dopad na jeho poměry založené jeho vztahem ke společnosti. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami obsahuje nesrovnalosti, hospodaření ovládané osoby není vedeno průkazně a akcionářům jsou předkládány neúplné nebo zkreslené informace. Dále tvrdil, že ve zprávě je uvedena nájemní smlouva ze dne 28. června 2001 vztahující se k lázeňskému domu [Anonymizováno], v účetním období roku 2008 bylo na základě této smlouvy poskytnuto plnění ve výši 8 209 816,85 Kč, v roce 2009 ve výši 9 453 318 Kč, ačkoliv po dobu uzavření objektu nemělo být nájemné účtováno a změna nájemného byla sjednána s účinností 1. ledna 2010, ve zprávě je dále uvedena nájemní smlouva ze dne 28. června 2001 vztahující se k lázeňskému domu Livia, v účetním období roku 2008 bylo na jejím základě poskytnuto plnění ve výši 4 440 311,90 Kč, v roce 2009 ve výši 5 142 762,00 Kč, ačkoliv nemovitost byla v rekonstrukci, byla snížena kauce a změna nájemného byla sjednána až ode dne 1. ledna 2010, ve zprávě je dále uvedena nájemní smlouva vztahující se k lázeňskému domu [Anonymizováno], v účetním období roku 2008 bylo na jejím základě poskytnuto plnění 5 068 269,72 Kč, v roce 2009 ve výši 5 642 562,20 Kč, bližší odůvodnění tohoto nárůstu nelze vysledovat, ve zprávě je dále uvedena smlouva o sdružení ze dne 29. prosince 2007, účinná od 1. ledna 2008, jejímž předmětem je společná hostinská činnost. Účetnictvím ve sdružení je pověřena [právnická osoba].; mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. je uzavřena i smlouva o vedení účetnictví ze dne 1. října 2005, na základě které účetní agendu zpracovává [právnická osoba]. Je tak evidentní, že mezi společnostmi jsou fakturovány účetní služby. V rámci smlouvy o sdružení není zjevné, jakým způsobem je smluven podíl na nákladech a výnosech účastnice. V účetním období roku 2008 bylo na základě této smlouvy poskytnuto účastnici plnění 23 886 259,23 Kč, její podíl na nákladech sdružení měl být 9 186 426,20 Kč a podíl na výnosech 33 072 685,43 Kč. V roce 2009 bylo na základě smlouvy údajně poskytnuto účastnici plnění 34 601 304,21 Kč, její podíl na nákladech sdružení měl být 7 581 955,01 Kč a podíl na výnosech 42 183 259,22 Kč. Z uvedeného plyne, že podíly na nákladech a na výnosech nejsou ve vzájemném poměru a ze zprávy nelze zjistit a nebylo vysvětleno, jaké jsou principy smlouvy o sdružení. Ve zprávě je též uvedena smlouva o stravování zaměstnanců z roku 1998, kde neprobíhá žádné plnění. Stravování zaměstnanců účastnice upravuje i smlouva ze dne 31. srpna 2001, na základě které vynaložila v roce 2009 údajně 1 262 930,40 Kč ve prospěch propojené společnosti [právnická osoba]. Dále navrhovatel uvedl, že u nájemních smluv týkajících se lázeňských domů [Anonymizováno], [Anonymizováno] a nebytových prostor v Hotelu „[Anonymizováno]“ akcionáři nejsou schopni kvalifikovaně srovnat, zda ceny poskytovaného protiplnění jsou adekvátní poskytovanému plnění. Nájmy jsou konstruovány účelově. Netransparentní je plnění dle smlouvy o poskytování služeb ze dne 30. července 2004. Dále navrhovatel tvrdil, že účastnice zaplatila za pronájmy nemovitostí v roce 2009 více než v roce předchozím.

3. Účastnice navrhla, aby byl návrh zamítnut, neboť navrhovatel přestal být akcionářem společnosti [právnická osoba]., namítala, že neexistuje důvod pro jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy soudem, neboť účetní závěrka za rok 2009, výroční zpráva, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami byly řádně auditovány a auditor ani dozorčí rada nevznesli žádné výhrady. Neexistují ani závažné důvody pro jmenování znalce za účelem přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák. Uvedla též, že se vyjádřila ke všem navrhovatelem tvrzeným „nesrovnalostem“.

4. Soud konstatoval, že nebylo mezi účastníky sporné, že navrhovatel je osobou aktivně legitimovanou, neboť je akcionářem společnosti [právnická osoba]. s podílem 3,1 na jejím základním kapitálu, že dne 16. března 2010 byla vypracována zpráva statutárního orgánu společnosti [právnická osoba]. o vztazích mezi propojenými osobami, která byla založena do Sbírky listin dne 26. července 2010, že na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 25. 2. 2019 pozbyl navrhovatel vlastnické právo ke všem akciím, které do té doby vlastnil s tím, že následně mu byla vyplacena i hodnota těchto pozbyvších akcií, že valná hromada rozhodla dne 25. 2. 2019 o nuceném přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře – společnost [právnická osoba].

5. Soud uvedl dále, že ve smyslu § 385 odst. 1 z. o. k. navrhovatel ke dni danému zveřejněním usnesení valné hromady v obchodním rejstříku ve spojení s uplynutím doby jednoho měsíce pozbyl veškeré akcie společnosti [právnická osoba]. a přestal být akcionářem této společnosti, účastnice k 1. 6. 2019 zanikla, když byla vymazána z obchodního rejstříku v důsledku vnitrostátní fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]

6. Soud konstatoval též, že odvolací soud ve svém zrušovacím rozhodnutí odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2272/2017 a ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2002 a zavázal soud, vzít zmíněnou judikaturu v úvahu ve vztahu ke jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami v daném případě.

7. Soud dovodil, že navrhovatel poté, co přestal být minoritním akcionářem společnosti [právnická osoba]. neprokázal svůj právní zájem na jmenování znalce pro přezkoumání předmětné zprávy, neboť skutečnost, že by se tímto přezkoumáním prokázalo, že společnost [právnická osoba]. utrpěla škodu, nemůže ovlivnit bez podání žaloby na vymožení této příp. škody, a tato podána nebyla, hodnotu akcií, která byla vytěsněným akcionářům vyplacena. Soud uzavřel, že navrhovatel neprokázal svoji současnou aktivní legitimaci k trvání na svém návrhu.

8. Soud proto návrh zamítl.

9. Co se týče odůvodnění tohoto závěru, soud odkázal na závěry svého předchozího rozhodnutí o věci ze dne 7. 8. 2017, v němž zejména uvedl, že dozorčí rada doporučila představenstvu zprávu schválit a předložit valné hromadě po ověření auditorem společnosti. Předsedkyně dozorčí rady [Anonymizováno] vypověděla, že vypracovala zprávu o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009, popsala, jakým způsobem jsou smlouvy hodnoceny, vyjádřila se ke stanovení nájmů, jejichž výši navrhovatel sporoval. Další členka dozorčí [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedla, že se podílela na vypracování zprávy o vztazích, vyjadřovala se ke stanovení výše nájmu, i třetí členka dozorčí rady paní [Anonymizováno] potvrdila, že zprávou mezi propojenými osobami se sama nezabývá. Co se týče otázky, zda navrhovatel osvědčil, zda tu jsou vážné a opodstatněné pochybnosti o správnosti údajů obsažených ve zprávě, jejichž existence by byla závažným důvodem pro její přezkoumání soudem jmenovaným znalcem, navrhovatel vyjadřoval pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smluv uzavřených mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma. Soud uvedl, že statutární orgán předmětnou zprávu vypracoval ve lhůtě stanovené mu zákonem, byly v ní popsány vztahy mezi propojenými osobami uskutečněné v posledním účetním období, byly uvedeny údaje o tom, zda ovládané osobě vznikla vlivem ovládající osoby újma a jakým způsobem byla tato újma případně hrazena. Ve smlouvě je popis vztahů uvnitř podnikatelského seskupení, jehož účastníkem je ovládaná osoba, která zprávu zpracovala, zpráva byla připojena k výroční zprávě a spolu s ní byla i založena do Sbírky listin. Soud uzavřel, že navrhovatel neprokázal existenci závažných důvodů pro přezkoumání zprávy o vztazích.

10. Proti uvedenému usnesení se navrhovatel odvolal. Uvedl, že předložil soudu právní argumentaci, ze které je zjevné, že právní zájem odvolatele na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích přetrvává i poté, co pozbyl vlastnické právo k akciím společnosti. Uvedl též, že podle usnesení NS 29 Odo 11/2002 „Ztrátou postavení opravňujícího určitou osobu k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle § 131 odst. 1 obch. zák. ztrácí oprávněná osoba zásadně i aktivní věcnou legitimaci v řízení podle § 131 obch. zák. To neplatí, jestliže prokáže, že v době rozhodování trvá její právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí, protože může mít dopad na její poměry založené jejím vztahem ke společnosti. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 371/2005 ze dne 5. 4. 2006 je třeba stejné závěry učinit ve vztahu ke jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích. Přezkum zprávy o vztazích představuje jedinou možnost, jak zjistit, zda a v jaké výši vznikla společnosti ze vztahů s propojenými osobami v důsledku opatření, přijatých ovládající osobou, majetková újma. Zjištěná újma bude mít vliv na určení výše přiměřeného protiplnění, jehož dorovnání navrhovatel požaduje po hlavním akcionáři. Uvedl, že jeho právní zájem na jmenování znalce přetrvává z důvodu probíhajícího řízení o doplacení rozdílu mezi poskytnutým a přiměřeným protiplněním, když závěry znaleckého posudku o přezkumu zprávy o vztazích výrazným způsobem ovlivní výši přiměřeného protiplnění a v okamžiku podání žaloby na dorovnání nebyl nárok na náhradu škody po ovládající osobě promlčen. Znalecký posudek, na jehož základě byla stanovena přiměřená výše protiplnění pro minoritní akcionáře, nezohledňuje škodu způsobenou společnosti ovládající osobou, a k prokázání existence škody způsobené společnosti ovládající osobou je nezbytné přezkoumat zprávu o vztazích soudem jmenovaným znalcem. Soud se s výše uvedenou argumentací odvolatele nevypořádal. Žaloba na dorovnání má podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu i odborné literatury povahu žaloby na plnění a dorovnání, které minoritní akcionáři po hlavním akcionáři požadují. V řízení o doplacení dorovnání soud jako předběžnou otázku vyřeší přiměřenou výši protiplnění a tím i částku dorovnání, kterou je hlavní akcionář povinen minoritním akcionářům doplatit. V rámci předběžné otázky musí soud zohlednit všechny skutečnosti, které mají vliv na výši přiměřeného protiplnění za akcie vytěsněných akcionářů, tedy mimo jiné i to, zda společnosti ze vztahů s ovládající osobou vznikla újma, která nebyla nahrazena, a výši takto způsobené újmy zohlednit při stanovení výše dorovnání. Navrhovatel nepozbyl aktivní legitimaci v řízení o návrhu na přezkum zprávy o vztazích, jelikož stále trvá jeho právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí. Pokud soud zamítl návrh z důvodu ztráty aktivní legitimace odvolatele, rozhodl nesprávně. Soud uvedl, že návrh na jmenování znalce by zamítl i v případě trvání aktivní legitimace odvolatele z důvodu, že podle jeho nesprávného názoru nebyla v řízení prokázána existence závažných důvodů pro přezkum zprávy o vztazích, takový závěr je též nesprávný. Pokud soud považuje návrh za nedůvodný, je jeho povinností řádně vysvětlit, jaké okolnosti ho k takovému závěru vedly, z jakých konkrétních důvodů dovodil, že předmětný návrh není důvodný, jaké důkazy ohledně těchto okolností provedl, jak je hodnotil. Své povinnosti odůvodnit rozhodnutí soud nedostál, proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby odvolací soud posoudil, zda je namístě, aby v dalším řízení věc projednal jiný senát, resp. jiný samosoudce.

11. Účastník ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že navrhovatel neprokázal existenci závažných důvodů, pro které by měl právo na jmenování znalce a též tím, že navrhovatel přestal být akcionářem účastníka, a tak pozbyl v roce 2019 i aktivní legitimaci k vedení sporu. Právo na uplatnění práva na dorovnání protiplnění za vytěsněné akcie navrhovateli neupírá a navrhovatel jej v roce 2020 vůči účastníkovi uplatnil. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, že usnesení soudu prvního stupně je namístě zrušit pro neobjasnění rozhodných skutečností.

13. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že navrhovatel jako akcionář účastníka 2. se domáhal jmenování znalce za účelem přezkoumání zprávy o propojených osobách, která byla založena do Sbírky listin dne 26. července 2010, že v návrhu uvedl, že na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 25. 2. 2019 pozbyl vlastnické právo ke všem akciím, které do té doby vlastnil a že následně mu byla vyplacena hodnota těchto pozbyvších akcií, že nyní probíhá řízení, ve kterém se domáhá doplatku hodnoty akcií, právní zájem navrhovatele na vydání požadovaného rozhodnutí trvá, protože může mít dopad na jeho poměry založené jeho vztahem ke společnosti. Uvedl též, že práva o vztazích mezi propojenými osobami obsahuje nesrovnalosti, hospodaření ovládané osoby není vedeno průkazně a akcionářům jsou předkládány neúplné nebo zkreslené informace. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel neprokázal svůj právní zájem na jmenování znalce pro přezkoumání předmětné zprávy, neboť domněnka, že by se tímto přezkoumáním prokázalo, že společnost [právnická osoba]. utrpěla škodu, nemůže ovlivnit bez podání žaloby na vymožení této příp. škody, a tato podána nebyla, hodnotu akcií, která byla vytěsněným akcionářům vyplacena. Soud uzavřel, že navrhovatel neprokázal svoji aktivní legitimaci. Též soud uzavřel, že navrhovatel neprokázal existenci závažných důvodů pro přezkoumání zprávy o vztazích. Soud proto návrh zamítl, a to s výše uvedeným odůvodněním.

14. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu, že navrhovatel neprokázal svůj právní zájem na jmenování znalce pro přezkoumání předmětné zprávy z důvodu, že navrhovatel nepodal žalobu na vymožení příp. škody, přičemž, pokud by se přezkoumáním zprávy prokázalo, že společnost [právnická osoba]. utrpěla škodu, bez podání uvedené žaloby nemůže tato zpráva ovlivnit hodnotu akcií, která byla vytěsněným akcionářům vyplacena. Odvolací soud též dospěl k tomu, že závěr soudu, že navrhovatel neprokázal existenci závažných důvodů pro přezkoumání zprávy o vztazích, je nepřezkoumatelný, a to pro nedostatek důvodů.

15. Podle § 220p odst. 1 obch. zák. valná hromada může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme jeden akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu (dále jen hlavní akcionář). Vlastní akcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií.

16. Podle § 220p odst. 2 obch. zák. hlavní akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Výše vypořádání v penězích musí být doložena posudkem znalce. Ustanovení § 59 odst. 3 a 4 se použije pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce obdobně.

17. Podle §220p odst. 4 obch. zák. na místo smlouvy o fúzi se vyhotovuje smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem (dále jen smlouva o převzetí), která musí být uzavřena mezi společností a hlavním akcionářem. Místo výměnného poměru akcií a lhůty při jejich výměně se ve smlouvě o převzetí uvádí výše a lhůta vypořádání v penězích. Tato lhůta nesmí být delší než dva měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Ustanovení § 220k odst. 1, 5 a 7 platí přiměřeně. Ve smlouvě o převzetí musí být menšinoví akcionáři upozorněni na to, že mají právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích, s tím, že toto právo mají, i když na valné hromadě budou hlasovat pro smlouvu o převzetí, a že je mohou uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám.

18. Odvolací soud na rozdíl od soudu dospěl k závěru, že přestože navrhovatel již není akcionářem účastníka (§ 66a odst. 12, 13 ve spojení s § 182 odst. 3 obch. zák. v posledním platném znění), na jmenování znalce má i nadále právní zájem, pročež má i aktivní věcnou legitimaci.

19. Existence právního zájmu je zřejmá např. z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 371 /2005, v: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 34/2009, kde byla posuzovaná obdobná situace, dle jehož závěrů: „..dovolátelka sice tvrdí, že navrhovatelka měla na svoji ochranu k dispozici jiné právní prostředky, zejména právo požadovat dorovnání, podle § 220p odst. 4 obch. zák., toto tvrzení ale není pravdivé. Z odkazovaného ustanovení, resp. z ustanovení § 220p odst. 2 obch. zák. vyplývá, že při převodu obchodního jmění na akcionáře mají menšinoví akcionáři právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání soudem. Toto vypořádání se podle ustanovení § 220p odst. 2 obch. zák. dokládá posudkem znalce. Znalec však při zpracování posudku může vycházet pouze z údajů, které má k dispozici. Nepostihuje-li zpráva o vztazích mezi propojenými osobami újmu, která společnosti vznikla v důsledku využití vlivu ovládající osoby, nepostihne ji ani posudek znalce. Tvrzení dovolatelky, že poté, co došlo k převodu obchodního jmění na akcionáře, nemůže být dán závažný důvod ke jmenování znalce, jak vyžaduje ustanovení § 182 odst. 3 obch. zák., je proto nesprávné. Případné zjištění znalce o tom, že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami byla zpracována v rozporu se zákonem, zejména že v ní nebylo uvedeno, že společnosti vznikla v důsledku vlivu ovládající osoby újma a že tato újma nebyla uhrazena, totiž zakládá právo akcionáře domáhat se na ovládající společnosti, popřípadě na osobách, které byly statutárními orgány ovládající nebo ovládané osoby nebo jejich členy, náhrady škody podle ustanovení § 66a odst. 14. věty druhé a odst. 15 obch. zák.“ 20. Pokud má navrhovatel případně právo na náhradu škody ve smyslu výše uvedeného, má i právní zájem na jmenování znalce.

21. Přitom nedobytnost takové případné pohledávky na náhradu škody pro její promlčení nelze v současnosti dovodit. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož, škoda spočívající v nedobytnosti pohledávky pro její promlčení nevzniká již uplynutím promlčecí doby, nýbrž okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že dlužník dobrovolně plnit odmítá a neuspokojená pohledávka je soudně nevymahatelná, bez ohledu na to, zda o ní probíhá soudní řízení, resp. škoda věřiteli totiž vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužník odpírá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. V případě, že právo na plnění bylo u soudu uplatněno, stává se nevymahatelným, jakmile dlužník důvodně vznesl námitku promlčení, (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3672/2012, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 480/2007, a ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3672/2012, uveřejněné pod čísly 77/2008 a 64/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 860/2002, ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 25 Cdo 948/2007, ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2024/2012, ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1313/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4592/2015, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 25 Cdo 5986/2016, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3472/2017, či ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3753/2018).

22. Navrhovatel tvrdil v daném případě, že zpráva o vztazích má objektivní nedostatky, které, budou-li posouzeny jako doložené, popř. prokázané (a budou dostatečně závažné), mohou být důvodem pro jmenování znalce. Jde např. o tvrzení o placení nájemného ovládající osobě [právnická osoba]. jako pronajímateli Lázeňského domu „[právnická osoba]“ v době, kdy byl v rekonstrukci a z tohoto důvodu nemělo být nájemné účtováno (viz bod 3. odůvodnění usnesení soudu). Ze zprávy o vztazích o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009 (jež má být přezkoumána) se podává, že: a) dodatek č. 8 ze dne 31. 10. 2008 řeší dočasné uzavření objektu z důvodu úprav a oprav a v této době neúčtování nájemného, b) nájemné bylo placeno za rok 2009 ve vyšší částce (9 453 318 Kč) než v roce 2008 (8 209 816,85 Kč), což vyplývá ze zprávy o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2008, jež je založena v OR, c) zvýšení nájemného bylo sjednáno s platností od 1. 1. 2010 (tyto skutečnosti se ze zprávy o vztazích o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2009 podávají). Z hlediska § 66a odst. 9 obch, zák. nájemné představuje plnění účastníka (jako ovládané osoby) [právnická osoba]. (jako ovládající osobě) a je uvedeno, že ovládané osobě nevznikla újma. Všechna tvrzení o nedostatcích zprávy jsou popsána v usnesení soudu prvního stupně v bodě 3. odůvodnění. Soud prvního stupně však žádné z těchto tvrzení a ani obranu účastníka k nim věcně nezkoumal, třebaže některá tvrzení účastníka ve vztahu k tvrzením uvedeným výše zpochybňují důvody tvrzené navrhovatelem.

23. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 192/2018 (mutatis mutandis), jehož podstata dopadá i do poměrů dané věci, je nutné aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Opačný závěr by odporoval principu proporcionality; pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Z téhož principu se pak podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků) [v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, cize dne 17. 12. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012].

24. Soud prvního stupně věc však přezkoumatelným způsobem zkoumal jen z hlediska aktivní věcné legitimace navrhovatele.

25. Soud tvrzení navrhovatele o nedostatcích zprávy o vztazích nezkoumal, proto nelze dovodit, že nejde o nedostatky dostatečně závažné [které si lze představit např. při nízké částce, která měla být ovládající osobě nedůvodně uhrazena, v porovnání se ziskem účastníka. Z výroční zprávy za rok 2009, dle které činil hospodářský výsledek za rok 2009 - (minus) 2 845 000 Kč (kterou však soud prvního stupně nehodnotil) ale vyplývá (pokud její závěry nebudou účinně zpochybněny), že již s ohledem na tuto zápornou částku tvrzené nedostatky představují nedostatky dostatečně závažné].

26. Podle § 66a odst. 9 obch. zák. není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen propojené osoby), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou.

27. Odvolací soud shrnul, že tvrzené nedostatky (škoda) měly nastat v roce 2009. Že nebyla podána žaloba na náhradu škody proti ovládající osobě anebo proti členům statutárního orgánu účastníka za její způsobení, soud prvního stupně uvedl a navrhovatel to nepopírá, pokud však taková žaloba podána v budoucnu bude a bude důvodná nebo se tomu odpovídající pohledávka bude jevit jako důvodná, může to reálně vést ke zvýšení výše dorovnání přiměřeného protiplnění dle § 390 a násl. z. o. k., jehož se navrhovatel domáhá v jiném řízení, neboť se tím zvýší hodnota majetku účastníka. Znalecký posudek jmenovaného znalce pak může pro takto zahájené řízení poskytnout skutkový podklad (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3701/2012: „zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů společnosti (ovládané osoby), která je součástí faktického koncernu (je podrobena jednotnému řízení jinou osobou, aniž by byla uzavřena ovládací smlouva - srov. § 66a odst. 7 obch. zák.). Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům stojícím mimo koncern, jakož i dalším osobám (věřitelům společnosti), zjistit, zda společnost neutrpěla v rámci realizace jednotného řízení ve faktickém koncernu újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby taková ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby dále i možnost ověřit, zda zpráva zpracovaná společností je úplná a pravdivá. Zákon proto umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako skutkový základ nároku, který jménem společnosti při nečinnosti jejích orgánů sami uplatní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008. sp. zn. 29 Odo 1522/2006 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012).

28. Výše uvedené zakládá právní zájem na podaném návrhu a v důsledku i aktivní věcnou legitimaci navrhovatele a pokud bude navrhovatelem doloženo, popř. prokázáno, že je zde důvodná pochybnost o řádném vypracování zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, je na místě návrhu vyhovět.

29. Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí nepřezkoumatelné, odvolací soud napadené usnesení podle § 221 a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto řízení bude soud prvního stupně zkoumat, zda navrhovatel doložil, popř. prokázal, že je zde důvodná pochybnost o řádném vypracování zprávy o vztazích mezi propojenými osobami.

30. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení o věci nekončí.

Poučení