7 Cmo 339/2021 - 66

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové, v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa] za účasti: [Jméno advokáta]., IČO [IČO advokáta] sídlem [Adresa advokáta] zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 29. 5. 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 146/2020-42 ze dne 12. srpna 2020 ve znění usnesení č. j. 79 Cm 146/2020-46 ze dne 8. září 2021 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se a/ mění ve výroku I. tak, že usnesení valné hromady účastníka ze dne 19. 6. 2020 pod bodem 6 o rozdělení zisku za rok 2019 je v části, ve které bylo rozhodnuto o přídělu do sociálního fondu ve výši 465 803 Kč neplatné, b/ potvrzuje ve zbývající části výroku

I.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 6 857 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce účastníka.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého pod bodem 6 valné hromady účastníka [právnická osoba]. konané dne 19. 6. 2020, týkající se rozdělení zisku včetně stanovení výše dividend, se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení 12 342 Kč k rukám jeho zástupce [Jméno Zástupce B], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ 2. Navrhovatelem uplatněný nárok, jak o něm rozhodl soud prvního stupně v bodě I. výroku, byl odůvodněn tvrzeními, jež soud rekapituloval odstavci 1. odůvodnění rozhodnutí tak, že „navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti usnesení přijatého na valné hromadě účastníka dne 19. 6. 2020 pod bodem 6 týkajícího se schválení rozdělení zisku společnosti za rok 2019 ve výši 2 128 669,51 Kč, následovně: ‚Příděl do soc. fondu společnosti dle čl. 5.1. kol. smlouvy 465 803,- Kč, Podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře /dividend/) 177 745,- Kč, Příděl do nerozděleného zisku z minulých let 1 485 121,51 Kč, Celkem přiděleno 2 128 669,51 Kč. Výše dividendy přepočtené na jednu akcii činí 5,- Kč před zdaněním. Nárok na dividendu má akcionář, který je vlastníkem akcie Společnosti ke dni 12. června 2020. Dividenda se stává splatnou ke dni 12. července 2020. Dividendy budou vyplaceny bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. V případě, že osoby mají sídlo v zemi, na kterou se vztahuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, je nutno přiložit potvrzení o daňovém domicilu platné pro rok, ve kterém je dividenda vyplácena. V případě nedodání potvrzení o daňovém domicilu, bude aplikována srážková daň v sazbě pro české tuzemské osoby.‘ Uvádí, že je k rozhodnému dni pro konání napadené valné hromady minoritním akcionářem účastnice, a tedy je legitimován k podání návrhu v nadepsané věci, neboť rovněž před konáním valné hromady v návaznosti na obsah pozvánky na valnou hromadu zaslal účastníkovi přípis, ve kterém vznesl proti návrhu usnesení, později přijatému pod bodem 6 na valné hromadě, protest, a to s odůvodněním, že je v rozporu se závěry obsaženými v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, a sice ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011 a ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, a to zejména co do nezbytnosti dostatečného odůvodnění návrhu na nerozdělení zisku, jakož i existence a prezentace důležitých důvodů vedoucích k rozhodnutí o nerozdělení zisku v pozvánce na valnou hromadu. Uvádí, že přijetím napadeného usnesení dochází k porušení základního práva akcionáře na podíl na zisku /kdy toto je často hlavním důvodem účasti akcionáře na společnosti jakožto investici/, k porušení povinnosti představenstva odůvodnit návrh na nerozdělení zisku, ke zneužití většiny hlasů ve společnosti, ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku a zneužití vlastnického práva. Shledává tedy, že valná hromada nebyla svolána řádně, když pozvánka neobsahovala žádné konkrétní informace stran důvodů rozdělení hospodářského výsledku za rok 2019 způsobem, jak bylo následně na valné hromadě rozhodnuto, neboť představenstvo nesplnilo svou povinnost odůvodnit návrh na nerozdělení zisku, k čemuž uvádí, že zadržování zisku společnosti za každou cenu není v souladu s povinností péče řádného hospodáře. Rovněž navrhovatel poukazuje na to, že není v souladu s dobrými mravy, když akcionář společnosti, který do ní vložil své prostředky, dostává na podílu na zisku cca 3x méně než zaměstnanec společnosti, a domnívá se, že napadené usnesení umožňuje načerpání prostředků do sociálního fondu společnosti, avšak nakládání s prostředky ve fondu již je mimo dosah akcionářů, a tedy tyto prostředky případně jsou vypláceny na jejich úkor. V poslední řadě navrhovatel uvádí, že stanovy účastnice nijak nekonkretizují, komu vedle akcionářů a členů orgánu účastnice lze podíl na zisku vyplácet, a proto shledává, že napadené usnesení valné hromady je neplatné i proto, že ze stanov nevyplývá, jakým všem subjektům lze prostředky ze sociálního fondu vyplácet. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud má být vypláceno zaměstnancům a odborové organizaci, pak je nezbytné, aby toto bylo uvedeno ve stanovách a také, že v současné době je výhodnější z ekonomického hlediska při zohlednění úrokových sazeb a míry inflace financovat investice prostřednictvím úvěru, resp. cizích zdrojů, nežli ze zdrojů vlastních.“ 3. V odstavci 2 odůvodnění soud rekapituloval vyjádření účastníka k návrhu, v němž poté, co navrhl zamítnutí návrhu, uvedl zejména, že valná hromada byla řádně svolána v souladu se zákonem a stanovami a na valné hromadě byly veškeré dotazy navrhovatele ze strany představenstva zodpovězeny přímo před hlasováním o napadeném usnesení. V pozvánce na valnou hromadu rovněž byla v odstavci nazvaném Informace pro akcionáře uvedena informace o tom, že v pozvánce dále uvedené dokumenty, tj. mimo jiné Návrh na rozdělení zisku včetně Zdůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku dosaženého za účetní období roku 2019, byly zveřejněny na internetových stránkách účastníka a jsou akcionářům k dispozici k nahlédnutí v sídle účastníka, přičemž v tomto zdůvodnění byly podrobně popsány investiční akce plánované k realizaci v období 2020 – 2024 společně s důvody jejich realizace. Byla konstatována nezbytnost investičních akcí, upřednostnění investičních akcí z vlastních prostředků účastníka, jakož i specifikovány konkrétní investiční akce včetně jejich finančního rozsahu a důvody takového postupu vyjádřené prostřednictvím názoru představenstva. K míře odůvodnění pozvánky odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017. K argumentu navrhovatele, že ze stanov nevyplývá, jakým všem subjektům lze prostředky ze sociálního fondu vyplácet, a tedy je přijaté usnesení neplatné, uvádí, že založí-li stanovy pouze možnost rozdělení zisku mezi akcionáře a další osoby, aniž by určily, jaká část z rozdělovaného zisku musí připadnout akcionářům, je toto rozdělení v působnosti valné hromady, k čemuž odkazuje na čl. 26 odst. 2 a 4 a čl. 29 odst. 3 stanov účastníka, a uvádí, že není pravdivé tvrzení navrhovatele, že stanovy účastníka nikterak nekonkretizují, komu vedle akcionářů či členů orgánu účastnice lze podíl na zisku vyplácet a doplňuje, že kolektivní smlouva jasně určuje, jaké příspěvky lze ze sociálního fondu čerpat. Valná hromada nerozhodla tak, že mezi akcionáře účastníka nebude rozdělen žádný zisk, a tedy nelze uzavřít, že právo akcionářů účastnice je vyloučeno či trvale omezeno způsobem odporujícím dobrým mravům, když nic takového ze stanov nevyplývá, a právo na zisk je realizováno, neboť valná hromada rozhodla o rozdělení části zisku za rok 2019 mezi akcionáře, a výše tohoto podílu byla schválena valnou hromadou. V rozhodnutí valné hromady nespatřuje zneužití většiny hlasů osob jednajících ve shodě, když ani navrhovatel nekonkretizoval, v čem by toto mělo spočívat, a neshledává důvody pro odklonění se od dosavadní finanční politiky účastníka, a sice financovat investice z vlastních zdrojů a nikoli se zadlužovat.

4. Soud konstatoval mezi účastníky řízení nesporné skutečnosti, a sice včasné doručení pozvánky na valnou hromadu všem akcionářům, včasné podání protestu před valnou hromadou navrhovatelem coby akcionářem účastníka, a že napadené rozhodnutí bylo přijato v poměru, jak zachycuje zápis z valné hromady.

5. Dále soud konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování listinami: Pozvánka na valnou hromadu, Zdůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku společnosti [Jméno advokáta]., dosaženého za účetní období roku 2019, Zápis z valné hromady, Stanovy, přijaté formou notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 20. 6. 2014, Kolektivní smlouva [Jméno advokáta]., uzavřená na roky 2018-20 / odstavce 5-9 odůvodnění rozhodnutí /: Z bodu 6 Pozvánky na valnou hromadu soud zejména zjistil, že výše dividendy přepočtené na jednu akcii byla určena částkou 5 Kč na jednu akcii před zdaněním. V odůvodnění tohoto bodu je v pozvánce uvedeno, že návrh představenstva na rozdělení zisku za rok 2019 vychází z celkové hospodářské a finanční situace účastníka, přičemž je preferováno ponechání části zisku v účastníkovi, představenstvo je toho názoru, že jelikož účastník vydává značné finanční prostředky na předem schválené a tou dobou realizované investice, je zapotřebí zisk použít právě na tyto investice, jež ve svém důsledku budou mít kladný vliv na budoucí zisky účastnice, a tím i na zvýšení hodnoty akcií. Z důkazu vyplývá, že podrobnější odůvodnění je uvedeno v samostatném dokumentu nazvaném „Zdůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku společnosti [Jméno advokáta]., dosaženého za účetní období roku 2019“, který je uveřejněn a je k dispozici akcionářům způsobem uvedeným v sekci „Informace pro akcionáře“ obsažené v pozvánce, přičemž tato sekce v pozvánce bezprostředně následuje a je v ní uvedeno, že všechny uvedené dokumenty byly uveřejněny na internetových stránkách účastnice a jsou rovněž akcionářům k nahlédnutí v sídle účastnice.

6. Ze zápisu z valné hromady soud zjistil, že napadené usnesení přijaté pod bodem 6 valné hromady bylo přijato takto: hlasování byli přítomni akcionáři, jejichž jmenovitá hodnota akcií představovala celkem 77,89 % základního kapitálu účastníka, kdy pro hlasovalo 98,16 % přítomných hlasů, proti hlasovalo 1,82 % přítomných hlasů a zdrželo se 0,01 % přítomných hlasů, přičemž před hlasováním o přijetí předmětného usnesení bylo navrhovateli zodpovězeno všech sedm jím položených dotazů v rámci žádosti o vysvětlení, kterou navrhovatel účastnici zaslal před konáním valné hromady spolu s podaným protestem a protinávrhem napadeného usnesení, kdy jejich znění je rovněž zaznamenáno v zápisu z valné hromady a jsou k nim připojeny odpovědi představenstva účastnice, jakož i stanovisko představenstva účastnice k podanému protestu. Představenstvo setrvalo na svém návrhu, jakož i jeho zdůvodnění. O protinávrhu navrhovatele nebylo tedy hlasováno, neboť návrh představenstva byl přijat.

7. Z listinného důkazu, označeného jako „Zdůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku společnosti [Jméno advokáta]., dosaženého za účetní období roku 2019“ vyplývá popis investičních akcí, které se účastník chystá zahájit, včetně předpokládaných výdajů na ně / Přístavba haly PO1-28 mil Kč / a které jsou plánovány pro rok 2020-2024 : jednotlivé investice a opravy v rozsahu jednotlivých nákladů ve výši 0,6 mil až 8 mil Kč. Z důkazu soud dále zjistil, že ke krytí těchto nákladů představenstvo navrhuje posílit stávající finanční zdroje zvýšeným přídělem do nerozděleného zisku z minulých let ve výši 1 485 121,51 Kč. Preferování použití zisku za rok 2019 k rozvoji účastníka povede k zvýšení jeho hodnoty. Dále, je nutné i dodržovat i závazky, vyplývající z platné kolektivní smlouvy účastníka vůči zaměstnancům, neboť je klíčové udržet vysokou odbornou úroveň a nezávislost pracovníků a tyto motivovat jak finančními tak nefinančními benefity, tím je odůvodňován příspěvek do sociálního fondu ve výši 465 803 Kč. Příděl na výplatu dividend představenstvo navrhuje v částce 177 745 Kč.

8. Ze stanov účastníka, přijatých formou notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 20. 6. 2014, sepsaného [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou v Praze, se z čl. 26 stanov soud zjistil, že: „/o/ rozdělení zisku Společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.“ /odst. 1/ „Společnost používá čistý zisk, dle návrhu představenstva na jeho rozdělení, v tomto pořadí, pokud z usnesení valné hromady nevyplývá něco jiného: a/ příděl do rezervního fondu, b/ příděl do ostatních fondů, c/ výplata dividend akcionářům, /) výplata tantiém členům představenstva a dozorčí rady, e/ ostatní účely.“ /odst. 2/. Z čl. 29 se podává, že „(s)polečnost zřizuje sociální fond. O doplňování sociálního fondu rozhoduje valná hromada společnosti.“ /odst. 3/ „Pravidla nakládání se sociálním fondem stanoví představenstvo.“ /odst. 4/.

9. V kolektivní smlouvě společnosti [Jméno advokáta]. uzavřené na roky 2018 - 2020 soud zjistil, že v bodě 5.1. smlouvy je uvedeno, že „(s)ociální fond (...) bude tvořen každoročně přídělem ze zisku schváleného valnou hromadou, nejméně však 1,5 % z celkového objemu mzdových nákladů předchozího roku v souladu s platnou právní úpravou, pokud to hospodářský výsledek zaměstnavatele umožní.“ Bod 5. 2 pak obsahuje konkrétní výčet jednotlivých příspěvků, které jsou poskytovány z tohoto fondu /celkem 6 druhů příspěvku/, kdy podrobný popis pravidel pro poskytnutí příspěvku je pak stanoven Přílohou č. 2 ke kolektivní smlouvě.

10. Poté, co vymezí tvrzení, jimiž navrhovatel odůvodnil svůj návrh, a vyjádření účastníka k nim, a popsal zjištění, učiněná z provedeného dokazování, a odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 428 § 424 odst. 1, § 407 odst. 1 písm. f/ § 348 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. a dále § 259, § 260 zákona č. 89/2012 Sb., soud konstatoval včasnost podaného návrhu za situace, že valná hromada se konala 19. 6. 2020 a daný návrh byl soudu doručen dne 17. 9. 2020. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele, tato je dána, mezi účastníky řízení bylo nesporné, že navrhovatel podal protest před konáním valné hromady, tedy včas.

11. Pokud navrhovatel namítal absenci řádného odůvodnění návrhu na rozdělení zisku, obsaženého v pozvánce, tak soud s odkazem na závěry, vyplývající z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. 3. 2019 shledal / odst. 22 odůvodnění /, že odůvodnění bylo náležité, neboť „jak vyplynulo z pozvánky a dalších dokumentů v pozvánce odkazovaných a zveřejněných na stránkách účastníka, jakož i dostupných v sídle účastníka – zejména ze ‚Zdůvodnění návrhu představenstva na rozdělení zisku společnosti [Jméno advokáta]., dosaženého za účetní období roku 2019‘, účastník měl jasný investiční plán, který jasně specifikoval, když přibližně vyčíslil všechny položky, do kterých plánuje investovat a zdůvodnil, že upřednostňuje hradit investice vlastním kapitálem namísto pomocí úvěrových produktů.“ 12. Soud se rovněž neztotožnil se stanoviskem navrhovatele / odstavec 24 odůvodnění /, že v pozvánce absentuje důležitý důvod pro nerozdělení zisku. Soud v této souvislosti konstatoval, že účastník si ponechal část zisku zejména kvůli tomu, aby uskutečnil projekt směřující na obnovu technologií , který mu má zajistit možnost nadále vykonávat vysoce odbornou činnost, a rovněž má potenciál v budoucnu přinést další zisky, respektive zvýšit hodnotu akcií. Toto dle soudu představuje důležitý důvod pro nerozdělení veškerého zisku mezi akcionáře s tím, že strategie podnikání účastníka je mimo jiné založena na snaze prováděné investice financovat z vlastních zdrojů, kumulace určitého množství zisku tak patří k jedné ze strategií podnikání účastnice.

13. V dané souvislosti soud /v odstavci 25 odůvodnění rozhodnutí/ předestřel úvahu, že „minoritní akcionář si již při koupi jedné akcie musel být vědom faktu, že nebude mít v účastníkovi rozhodující slovo, a že nemůže ovlivňovat zásadním způsobem jeho rozhodování, a to i v rámci rozhodování o rozdělování zisku. Navíc část zisku mezi akcionáře rozdělena byla.“ 14. Pokud je namítáno záměrné vyvádění peněz do sociálního fondu, tak stanovy účastníka předpokládají vkládání zisku / jeho části / do sociálního fondu, a to, že o tom bude rozhodovat valná hromada, jak se v daném případě i stalo. Kolektivní smlouva pak stanovuje, jaké příspěvky mohou být ze sociálního fondu poskytovány. „Soud zastává názor, že investice do zaměstnanců prostřednictvím sociálního fondu /jakékoli/ společnosti představuje důležitý důvod pro nerozdělení příslušné části zisku jejím akcionářům, neboť je v zájmu /jakékoli/ společnosti a v zájmu dosahování co nejlepších jejích výsledků, aby tato zaměstnávala kvalitní zaměstnance, čehož může na trhu práce dosáhnout právě prostřednictvím benefitů, které mohou být ze sociálního fondu hrazeny, neboť jsou to právě zaměstnanci, kteří se podstatnou měrou podílejí na tvorbě zisku.“ / odst. 26 odůvodnění /.

15. Soud uzavřel, že účastník neporušil ani právní předpis ani stanovy ani nejednal v rozporu s dobrými mravy. Soud návrh jako nedůvodný zamítl, o nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

16. Ve včas podaném odvolání, v němž vyjádřil přesvědčení o nesprávnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, navrhovatel navrhoval změnu rozhodnutí soudu ve smyslu vyhovění návrhu. Uvedl, že v daném případě představenstvo valné hromadě předložilo návrh usnesení ohledně rozdělení zisku v částce 2 128 669,51 Kč tak, že akcionářům mají být vyplaceny dividendy v nepatrné části za situace, kdy nerozdělený zisk společnosti z minulých let podle účetní závěrky za rok 2019 dosahuje cca 8,955 mil Kč, přičemž vlastní kapitál účastníka činí cca 50,95 mil Kč a cizí zdroje toliko cca 24,832 mil Kč. Navrhovatel namítal, že s ohledem na ekonomickou situaci účastníka je nerozdělení zisku ve vyšší částce, respektive rozdělení zisku mezi akcionáře pouze v nepatrné částce, v rozporu se závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1268/2011 ze dne 26. 10. 2011. Navrhovatel zdůrazňuje, že pozvánka na valnou hromadu neobsahovala řádné zdůvodnění a uvedení důležitého důvodu, pro který nebude společností rozdělován zisk. Neobstojí závěr soudu o řádném zdůvodnění návrhu tím, že účastník plánuje investice do výstavby a oprav majetku účastníka. Účastník totiž nijak nevysvětlil, proč by mělo být financování z jeho vlastních zdrojů pro účastníka, potažmo akcionáře, výhodnější, než financování investic pomocí úvěrů, a to zejména s ohledem na nízké úrokové sazby úvěrového financování a s ohledem na inflaci, o kterou se budou případně znehodnocovat vlastní prostředky účastníka. Navrhovatel namítá, že i v minulých letech účastník investice prováděl, a přesto dosahoval zisk, který je možné rozdělit mezi akcionáře, z výročních zpráv účastníka plyne, že účastník je dlouhodobě stabilní a solventní obchodní korporací.

17. Závěrem odvolatel namítal, že „ došlo ke zneužití většiny hlasů osob jednajících ve shodě, jejichž hlasy představovaly na inkriminované valné hromadě většinu přítomných hlasů, když vahou těchto hlasů je schvalováno plnění ve prospěch akcionářů 3x nižší než ve prospěch zaměstnanců / plnění do sociálního fondu/.“ 18. Účastník ve svém vyjádření k odvolání vyjádřil přesvědčení o tom, že předmětná valná hromada účastníka byla řádně svolána, přičemž pozvánka obsahovala veškeré náležitosti vyžadované zákonem o obchodních korporacích a stanovami, při respektování závěrů relevantní judikatury. Důvody pro rozdělení zisku v navrhované výši byly uvedeny již v pozvánce na valnou hromadu, respektive podrobně rozvedeny v akcionářům poskytnutému dokumentu, na nějž pozvánka odkazovala. V dokumentu byly jasně popsány investice, jež účastník plánuje uskutečnit, jakož i to, že se je chystá v souladu se svou dosavadní strategií financovat z vlastních zdrojů. Účastník navrhuje potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Soud z provedených důkazů provedl správná skutková zjištění a tato správně právně posoudil.

19. Při jednání odvolacího soudu účastník odkázal na své písemné podání, učiněné v odvolacím řízení.

20. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o. s. ř. /, konaném podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti řádně předvolaného navrhovatele, v jehož průběhu byl proveden důkaz čtením pasáže, týkající se akcií, v úplném výpisu z obchodního rejstříku účastníka ze dne 3. 10. 2022, dále proveden důkaz stručným sdělením obsahu zápisu z valné hromady účastníka včetně úplného znění protestu navrhovatele, s akcentováním bodu 6 programu valné hromady, označeného jako Projednání a schválení návrhu na rozdělení zisku 2019 včetně stanovení výše dividend, dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání.

21. Ohledně akcií se z úplného výpisu z obchodního rejstříku účastníka podává, že od 17. července 2017 je zapsáno 35 549 000 Kč akcií na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč.

22. Podle ustanovení § 407 odst. 1 písm. f/ zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2020 Sb. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

23. Z ustanovení § 34 odst. 1 věta in fine zákona č. 90/2012 Sb. ve znění, účinném v rozhodném období, vyplývá, že zisk lze rozdělit někomu jinému než společníkům, pokud tak určí společenská smlouva nebo stanovy.

24. Podle ustanovení § 428 odst. 1 zákona č, 90/2012 Sb. ve znění platném a účinném v rozhodném období, každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.

25. Podle ustanovení § 424 zákona č. 90/2012 Sb. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. / odst. 1/. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 2/.

26. Podle ustanovení § 259 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

27. Podle ustanovení § 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

28. Při posuzování platnosti valné hromady je soud vázán návrhem a současně platí, že navrhovatel nemůže uplatnit jiné důvody neplatnosti, než které uplatnil formou protestu. Obecně proto platí, že dříve, než přistoupí k věcnému přezkumu návrhu, se soud, vedle otázky včasnosti návrhu, musí zabývat otázkou protestu.

29. Soud prvního stupně se protestem blíže nezabýval, jen v odstavci 4 odůvodnění v rámci nesporných tvrzení účastníků řízení za nesporné označil, že byl proti napadenému usnesení řádně podán protest ještě před konáním valné hromady.

30. Odvolací soud tedy provedl dokazování předmětným protestem, jak je jeho znění zachyceno v zápisu z valné hromady a lze konstatovat, že v daném případě je ze Zápisu z valné hromady společnosti [Jméno advokáta]. / účastníka / v kontextu podaného návrhu ve věci, zřejmé, že navrhovatel v návrhu uplatnil důvody neplatnosti, jež korespondují s textem / obsahem protestu /, jak je popsán níže.

31. Navrhovatel v protestu mimo jiné uváděl, že přijetím představenstva v navrhovaném znění dojde k porušení základního práva akcionáře a podíl na zisku dle § 348 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ke zneužití většiny hlasů ve společnosti a ke zneužití hlasovacích práv k újmě celku / § 244 zákona č. 90/2012 Sb. a § 212 zákona č. 89/2012 Sb., k porušení povinnosti představenstva odůvodnit návrh na /ne/rozdělení zisku / § 357 zákona č. 90/2012 Sb. / 32. V protestu je mimo jiné namítáno, že z pozvánky není zřejmé z jakých konkrétních a kvantifikovatelných důvodů / je představenstvem navrhováno, aby zisk ve výši 1 485 121,51 Kč byl převeden na účet nerozděleného zisku. Paušální poukaz představenstva, bez doložení jakéhokoli propočtu, že zisk je potřeba ponechat ve společnosti, nemůže obstát bez konkrétního důvodu, neboť toto paušální tvrzení nelze nijak přezkoumat. S ohledem na tuto skutečnost byla valná hromada svolána v rozporu s § 407 odst. 1 písm. f/ zákona č. 90/2012 Sb. Jinak z dosahovaných výsledků společnosti vyplývá, že je ve finančních možnostech společnosti rozdělit větší část zisku mezi akcionáře. 33. „Odůvodnění návrhu potřebou investic je v tomto případě ryze účelové. Přistoupeno na tuto logiku by akcionářům žádné společnosti nemohly být nikdy vyplaceny dividendy s odkazem na to, že je třeba daný zisk reinvestovat.“ 34. Navrhovatel v protestu akcentoval okolnost, že pozvánka na valnou hromadu neobsahuje všechny náležitosti dané § 407 odst. 1 písm. f/ zákona č. 90/2012 Sb. „ Akcionáři si nemohli z této pozvánky učinit žádný závěr, proč má být hospodářský výsledek za rok 2019 rozdělen právě tak, jak je navrhováno. Zcela absentuje jakékoli konkrétní a ověřitelné zdůvodnění, proč nemá být mezi akcionáře rozdělena větší část zisku jako dividenda. V dané souvislosti navrhovatel v protestu rovněž odkazoval na komentářovou literaturu, rovněž odkazující na judikaturu Nejvyššího soudu ČR.

35. Ve svém protestu navrhovatel mimo jiné dále namítal, že podstata existence účastníka coby akciové společnosti a její fungování spočívá v podnikání, jehož účelem je dosahování zisku. Jde tudíž naprosto proti povaze akciové společnosti, aby akcionář / investor / vložil své prostředky do akciové společnosti a na podílu na zisku dostával cca 3x méně než zaměstnanci společnosti / v tom rovněž navrhovatel spatřuje rozpor napadeného usnesení s dobrými mravy/.

36. Navrhovatel v protestu doplnil, že tento způsob naložení se ziskem se dle navrhovatele protiví zásadě vyložené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009 a rovněž základnímu právu akcionáře na podíl na zisku. Navrhovatel zdůraznil, že „ valná hromada totiž tímto svým rozhodnutím vytvoří materiální podmínky pro to, aby byly prostředky ze sociálního fondu následně / již mimo dosah akcionářů / vyplaceny jiným osobám než akcionářům a v podstatě na úkor nich, a to v rozporu s § 34 odst. 1 zákona č.90/2012 Sb. : ‚ Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.‘ “ 37. Dále navrhovatel namítal, že „ stanovy účastníka navíc v rozporu s § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. nijak nekonkretizují, komu vedle akcionářů / dividenda / a členům orgánů účastníka / tantiéma/, lze podíl na zisku vyplatit. Předmětné usnesení valné hromady je tudíž neplatné i pro rozpor s § 34 odst. 1 Zákona č. 90/2012 Sb.“ 38. Dále navrhovatel v protestu uvedl, že v obecné rovině souhlasí s tezí, že je třeba zaměstnance řádně odměnit, v žádném případě však nelze tolerovat protiprávní postup účastníka, který tak činí dlouhodobě na úkor oprávněných zájmů / minoritních / akcionářů.

39. Navrhovatel v protestu rovněž citoval příslušné pasáže jednotlivých konkrétních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, dopadajících na problematiku rozdělení zisku a práva akcionářů na podíl na zisku. Z odůvodnění usnesení sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 mimo jiné vyplývá, že „ Důležité důvody, pro které představenstvo / popř. jiný svolavatel / navrhuje, aby zisk nebyl rozdělen mezi akcionáře / včetně důvodů, které se podávají ze stanov společnosti, musí být uvedeny v pozvánce na valnou hromadu.“ 40. Pokud jde o věcné hodnocení podaného návrhu, tak v tomto směru odvolací soud vyšel ze zjištění, učiněných soudem prvního stupně, a na ně odkazuje, a ztotožňuje se s jeho skutkovými a právními závěry, pokud jde o hodnocení platnosti té části rozhodnutí, jíž bylo rozhodnuto o přídělu do nerozděleného zisku z minulých let ve výši 1 485 121,51 Kč. Dané rozhodnutí, jeho obsah, či okolnosti jeho přijetí, se nepříčí zákonu či stanovám, příslušný návrh byl představenstvem řádně odůvodněn v pozvánce ve spojení s její přílohou. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, s nímž se v daném rozsahu ztotožňuje.

41. Jiná je situace, pokud jde o příděl do sociálního fondu. V tomto směru nebyl návrh v pozvánce, či v její příloze, řádně odůvodněn důležitým důvodem. Odkaz na kolektivní smlouvu nelze považovat za prezentování důležitého důvodu, proč zisk nebude rozdělen mezi akcionáře. Lze doplnit, že daný návrh nebyl odůvodněn ani z hlediska výše, jež byla přidělena do sociálního fondu, a to nejen absolutně, ale i v poměru k výši, jež byla určena k rozdělení mezi akcionáře coby dividenda. Vzhledem k tomuto učiněnému závěru se již odvolací soud nezabýval otázkou, jež byla navrhovatelem rovněž nastolena, a sice, zda zněním stanov účastníka, je naplněna dikce ustanovení § 34 odst. 1 zákona č.90/2012 Sb. Tedy zda jsou stanovami dána taková kritéria pro čerpání ze sociálního fondu, aby bylo možno uzavřít, že stanovy určují, komu, odlišnému od akcionářů, se zisk rozdělí. A s ohledem na učiněný závěr se rovněž nezabýval argumentací navrhovatele v tom směru, že přijetím rozhodnutí o přídělu do sociálního fondu bylo zneužito hlasovací právo k újmě celku.

42. Odvolací soud nehledal předpoklady pro postup dle ustanovení § 260 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Porušení zákona, jež má ve výsledku dopady do práva akcionáře na podíl na zisku, nepochybně má závažné právní následky.

43. Odvolací soud tedy rozhodnutí soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že vyslovil neplatnost rozhodnutí předmětné valné hromady účastníka v rozsahu, v němž byl zisk přidělen do sociálního fondu. Ve zbývajícím rozsahu, včetně části, jíž se usnesení valné hromady týkalo dividend, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

44. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. Procesně převážně úspěšnému účastníkovi odvolací soud přiznal účelně vynaložené náklady řízení, spočívající v nákladech právního zastoupení. V řízení před soudem prvního stupně vznikly účastníkovi náklady řízení celkem v částce 12 342 Kč / 3x odměna po 3 100 Kč za úkon právní služby, 3 x režijní paušál po 300 Kč, 21 % DPH v částce 2 142 Kč. V odvolacím řízení mu vznikly ve výši 8 228 Kč / 2 x odměna za úkon právní služby ve výši 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH v částce 1428 Kč, náklady odvolacího řízení celkem v částce 8 228 Kč. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu / neúspěch v jedné položce a úspěch ve dvou/, náleží účastníkovi 1/3 jemu vzniklých nákladů řízení, tedy částka celkem: 6 857 Kč.