7 Cmo 365/2020 - 74

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Vladislavy Riegrové, [tituly za jménem] ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 29. 5. 2019, o odvolání účastnice do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2020, č. j. 73 Cm 116/2019-36, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se: a) mění ve výroku I. tak, že usnesení valné hromady účastnice ze dne 29. 5. 2019 o rozdělení zisku za rok 2018 je v části, ve které bylo rozhodnuto o přídělu do sociálního fondu ve výši 260 tis. Kč, tantiémy 0 Kč, dividendy 0 Kč, neplatné; b) potvrzuje ve zbývající části výroku

I.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu dne 27. 6. 2019 se navrhovatel coby akcionář společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [Adresa advokáta C] (dále též jen „Společnost“), domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 29. 5. 2019, kterým valná hromada pod bodem pořadu č. 4 přijala usnesení tohoto znění: „Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12.063 tis. Kč, příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11.803 tis. Kč, příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč, tantiémy 0 Kč, dividendy 0 Kč.“ Ohledně důvodů neplatnosti tohoto usnesení valné hromady se navrhovatel odvolal na obsah svého protestu zaslanému Společnosti před konáním valné hromady, jehož obsah v návrhu na zahájení řízení citoval.

2. Ve vyjádření k návrhu na zahájení řízení Společnost na svoji obranu namítla, že dle jejího názoru bylo napadené usnesení valné hromady zdůvodněno dostatečně. Společnost vlastní vodohospodářský majetek (vodovody a kanalizace) na území bývalých okresů [adresa] a zároveň zajišťuje jeho provozování pro veřejnou potřebu a ve veřejném zájmu (hlavní předmět podnikání Společnosti). Akcionáři Společnosti jsou především města a obce, které drží 99,4% všech akcií, akcionáři Společnosti je celkem 185 měst a obcí. Podíl ostatních akcionářů, tj. akcionářů, kteří nemají „komunální“ charakter, na základním kapitálu Společnosti je 0,6%. Na Společnost dopadá právní úprava zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, dle kterého je Společnost povinna investovat do obnovy, rozvoje a technického zhodnocení vodohospodářské infrastruktury. Tyto investice jsou Společností činěny dlouhodobě a v souladu se schváleným plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací v období 2013-2017-2022, jenž byl schválen představenstvem Společnosti dne 24. 10. 2013. Z těchto důvodů akcionáři Společnosti dlouhodobě, a to již před schválením výše uvedeného plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací v roce 2013, podporují strategii Společnosti, podle které je prioritně zisk reinvestován do vodovodní a kanalizační infrastruktury, tuto strategii uplatňují i nadále. Majoritní akcionáři, tj. města a obce, kteří představují 99,4% akcionářů, dlouhodobě podporují a upřednostňují řádné provozování vodohospodářského majetku, což vyžaduje i reinvestování většiny získaných peněžních prostředků do vodohospodářského majetku Společnosti (a to především z fondu vodohospodářských investic) tak, aby bylo dosaženo primárního cíle a účelu Společnosti, kterým je zabezpečení obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní vyčištění odpadních vod, před vyplacením zisku akcionářům ve formě dividendy. Výše uvedené skutečnosti a strategie jsou důležitým důvodem, pro který nebyl valnou hromadou Společnosti konanou dne 29. 5. 2019, a to většinou hlasů akcionářů, rozdělen zisk ve formě dividendy mezi akcionáře Společnosti, ale po provedeném přídělu do sociálního fondu převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury. Zřizování a provoz vodovodů a kanalizací je podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., vodní zákon, ve veřejném zájmu. Podle § 8 odst. 11 uvedeného zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis. V souladu s citovaným ustanovením zpracovala Společnost plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017-2022, který byl schválen představenstvem Společnosti dne 24. 10. 2013. Ze závěru přílohy č. 6 tohoto plánu vyplývá, že Společnost z možných variant pro určení tempa obnovy vodohospodářské infrastruktury a rozložení finančních prostředků zvolila s ohledem na blízkost hranice sociální únosnosti vodného a stočného minimalistickou variantu „REÁLNÉ MOŽNOSTI“. V rámci této varianty je nezbytná pravidelná investice minimálně ve výši 172,43 mil. Kč ročně, tj. 1% odhadované pořizovací ceny vodohospodářské infrastruktury. Společnost navrhla zamítnutí návrhu v celém rozsahu.

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastnici na náhradu nákladů řízení 13 552 Kč.

4. Soud vyšel ze zjištění, že: - Navrhovatel byl v době konání valné hromady, tj. dne 29. 5. 2019, akcionářem účastnice. Valná hromada byla ze strany účastnice svolána řádně, s výjimkou námitek týkajících se bodu č. 4 programu v tom smyslu, že tento bod programu nebyl ze strany účastnice řádně zdůvodněn v souladu se zákonem. Nesporné též bylo, že pozvánka byla navrhovateli řádně doručena. Navrhovatel nečinil sporným způsob hlasování valné hromady, tedy nesporné bylo, že usnesení valné hromady bylo přijato stanoveným počtem hlasů. Nesporné bylo i to, že se navrhovatel valné hromady nezúčastnil. Účastnice učinila v řízení nesporným, že od roku 2013 nevyplácí akcionářům žádné tantiémy ani dividendy, neboť veškerý zisk je investován do vodárenské infrastruktury ve vlastnictví společnosti. - Navrhovatel adresoval účastnici dopředu protest proti případnému přijetí návrhu usnesení pod bodem 4 pořadu jednání valné hromady týkajícím se rozdělení zisku za rok 2018 (dále také jen „protest“). Navrhovatel namítal, že schválení usnesení brání absence důležitých důvodů, z navrhovaného usnesení není patrné, z jakého důvodu je navrhováno nerozdělení zisku, případně jeho části, mezi akcionáře, když zisk účastnice byl 12 063 000 Kč, a není zřejmé z jakých konkrétních kvalifikovaných důvodů má být veškerý zisk převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu, odůvodnění pozvánky obsahuje toliko nic neříkající fráze, floskule. Zdůvodnění nemůže poskytnout žádné vodítko pro věcné posouzení takového návrhu s tím, že mají-li akcionáři rozhodnout o rozdělení zisku, musí jim být nezbytně sděleny konkrétní důvody předkládaného návrhu, včetně výše a specifikace tvrzených investic. Dále navrhovatel namítal, že na valné hromadě přítomen být nemusí a má být z pozvánky schopen posoudit důvody přijímaného rozhodnutí, a rozhodnout se, zdali se valné hromady účastní či nikoliv. Navrhovatel neshledával důvody pro nevyplacení zisku mezi akcionáře, účastnice dlouhodobě akcionářům dividendy nevyplácí a dosažený zisk rozděluje na různé fondy, z umělého zadržování zisku těží jen určitá část akcionářů (města, obce), kteří tuto politiku nevyplácení dividend zneužívají k dosahování svých politických cílů, nadto jsou prostředky investovány do vodárenské infrastruktury, která leží na území těchto měst a obcí, čímž dochází ke zhodnocování pozemků se zde nacházejících a minoritním akcionářům z toho žádné výhody neplynou. Dlouhodobou praxí účastnice, kdy je dosažený zisk přerozdělován do jejích fondů, je trvale vyloučeno základní právo akcionáře, což je v rozporu s dobrými mravy. Není pravdou, že by vodárenské společnosti byly založeny k jiným než podnikatelským účelem, jedná se o klasické akciové společnosti, které usilují o dosažení zisku, přičemž minoritní akcionáři získali svůj podíl v privatizaci v devadesátých letech. Celá řada vodárenských společností v České republice, ačkoliv investuje prostředky do obnovy vodárenské infrastruktury, zisk mezi své akcionáře rozděluje a následně vyplácí. Závěrem navrhovatel požádal účastnici o vysvětlení, o jaké konkrétní důvody opírala účastnice navrhované nerozdělení zisku, jaký byl výsledek hospodaření účastnice po celou dobu její existence, a rovněž navrhovatel vyzval účastnici, aby se k žádosti o vysvětlení vyjádřila bez ohledu na skutečnost, zda se navrhovatel valné hromady zúčastní či nikoliv. - Valná hromada byla svolána pozvánkou na den 29. 5. 2019 a pod bodem 4 mělo být rozhodnuto o schválení řádné účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2018 a dále o rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12 063 tis. Kč, příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11 803 tis. Kč, příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč, tantiémy 0 Kč, dividendy 0 Kč (dále také jen „pozvánka“). Pozvánka pod bodem 4 obsahuje odůvodnění navrhovaného usnesení o rozdělení zisku ve znění: „Do výlučné působnosti valné hromady náleží schválení řádné účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém. V souladu s ustanovením § 435 odst. 4 zákona o obchodních korporacích představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada po přezkoumání řádné účetní závěrky doporučila valné hromadě návrh na rozdělení zisku za rok 2008 (správně za rok 2018 - poznámka odvolacího soudu) schválit. Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Tantiémy a dividendy společnost vyplácet nebude. Důležitým důvodem pro navrhovaný postup je skutečnost, že společnost použije prostředky z fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodu a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, což je předmětem veřejného zájmu.“ Akcionářům bylo též sděleno, kdy a kde se mohou seznámit s podklady na valnou hromadu. - Dle zápisu o řádné valné hromadě účastnice ze dne 29. 5. 2019 k bodu programu č. 4 návrh usnesení zněl, že valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2018 a že valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12 063 tis. Kč, příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11 803 tis. Kč, příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč (dále také jen „zápis z valné hromady“). Představenstvo obdrželo dne 28. 5. 2019 žádosti o vysvětlení a protest navrhovatele. Následně požadavky na vysvětlení přednesl předseda valné hromady a ředitel společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] k tomu uvedl, že byl schválen plán investic, dle kterého má být investováno 1% hodnoty majetku, který je přibližně 17 miliard korun českých, a že schválený plán investic byl předložen Ministerstvu zemědělství, které se vyjádřilo, že by mělo být investováno více prostředků než dle předloženého plánu. [tituly před jménem] [Anonymizováno] rovněž uvedl, že v loňském roce proběhla akce odkupu akcií, kterou navrhovatel, který vlastní pouze 102 akcí, nevyužil, a dále konstatoval, že veškeré relevantní dokumenty jsou veřejně přístupné. Pro návrh na rozdělení zisku za rok 2018 hlasovalo 96,15% přítomného počtu hlasů a valná hromada návrh na rozdělení zisku za rok 2018 dle předloženého návrhu představenstva schválila. - Jednání řádné valné hromady účastnice konané dne 29. 5. 2019 bylo osvědčeno notářským zápisem sepsaným dne 10. 6. 2019 [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou se sídlem v [Anonymizováno], č. [Anonymizováno]. K 4. bodu pořadu jednání předsedající uvedl, že společnost k tomuto bodu pořadu jednání obdržela od akcionáře – navrhovatele protest proti případnému usnesení valné hromady pod bodem 4 pořadu jednání valné hromady a žádost o vysvětlení s tím, že předsedající nejprve přečetl protest proti případně přijatému usnesení valné hromady, poté přečetl žádosti o vysvětlení, ve kterých navrhovatel požadoval uvedení konkrétního důvodu, o které navrhované (ne)rozdělení zisku představenstvo opírá, doložení těchto důvodů odpovídajícími informacemi, propočty a jejich přiložení k zápisu z valné hromady, a dále uvedení jakého výsledku hospodaření dosáhla společnost za celou dobu její existence a jak bylo v jednotlivých letech s výsledkem hospodaření naloženo, a požádal přítomného ředitele společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] o vyjádření. [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že byl schválen plán investic, dle kterého má být investováno 1% hodnoty majetku, který je přibližně 17 miliard korun českých, a že schválený plán investic byl předložen Ministerstvu zemědělství, které se vyjádřilo, že by mělo být investováno více prostředků než dle předloženého plánu. [tituly před jménem] [Anonymizováno] rovněž uvedl, že v loňském roce proběhla akce odkupu akcií, kterou navrhovatel coby vlastník pouze 102 akcií nevyužil. Na závěr [tituly před jménem] [Anonymizováno] konstatoval, že veškeré relevantní dokumenty jsou veřejně přístupné (dále také „notářský zápis“). - Dle stanov účastnice účinných ke dni konání valné hromady (čl. 45 odst. 2) zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů a po přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, anebo podle rozhodnutí valné hromady jiným způsobem. -V plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017-2022 stojí, že účastnice jakožto vlastník vodovodu a kanalizace přijala plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, který slouží při plánování obnovy, ne zvyšování jejích kapacit, stávajícího majetku z oblasti vodního hospodářství (dále také jen „plán financování“). Z obsahu plánu financování dále vyplývá, že je na něj nutno nahlížet jako na analýzu finančních potřeb s cílem zajištění potřebné technické a technologické úrovně vodohospodářské infrastruktury, která je základním předpokladem pro stabilně efektivní provoz systému, a je zaměřen na reprodukci a udržení provozuschopného stavu stávající vodohospodářské infrastruktury a neřeší její rozšíření ani rozvoj.

5. Soud dále uvedl, že z dalších provedených důkazů nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro posouzení nároku. Důkazy, které soud zamítl, se netýkaly účastníků, navrhovatel chtěl jimi prokazovat, že jiné společnosti s obdobným předmětem podnikání vyplácejí akcionářům zisk. Soud ovšem nepovažoval tyto okolnosti podstatné pro posouzení nároku, neboť dospěl k závěru, že provedené důkazy mohou být dostatečným podkladem pro závěr soudu.

6. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že navrhovatel je akcionářem Společnosti. Dne 29. 5. 2019 se konala valná hromada, na které bylo přijato usnesení o rozdělení zisku Společnosti za rok 2018 ve znění: zisk po zdanění 12 063 tis. Kč, příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11 803 tis. Kč, příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč. Napadeným usnesením byl zisk Společnosti převeden do jejích fondů a akcionářům nebyl vyplacen žádný zisk. Navrhovatel měl za to, že napadené usnesení valné hromady je neplatné. Navrhovatel se valné hromady nezúčastnil a před jejím konáním zaslal Společnosti protest, v němž specifikoval své námitky proti napadenému usnesení. Navrhovatel nezpochybňoval, že by valná hromada nebyla svolána řádně, nýbrž měl za to, že pozvánka neobsahovala dostatečně určité zdůvodnění navrhovaného usnesení o rozdělení zisku účastnice mezi akcionáře. Navrhovatel nezpochybňoval způsob hlasování na valné hromadě a ni to, že by napadené usnesení nebylo přijato stanoveným počtem hlasů. Navrhovatel měl za to, že napadené usnesení je v rozporu s dobrými mravy, neboť Společnost dlouhodobě nevyplácí akcionářům žádný zisk. Soud dále uzavřel, že návrh na zahájení byl podán včas, když valná hromada se konala dne 29. 5. 2019 a návrh na zahájení řízení došel soudu dne 27. 6. 2019. Navrhovatel je coby akcionář Společnosti osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu podle § 428 odst. 1 ZOK. Napadené usnesení bylo učiněno v působnosti valné hromady Společnosti podle § 421 odst. 2 písm. h) ZOK. Proti napadenému usnesení valné hromady podal navrhovatel protest a je proto oprávněn dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady podle § 424 odst. 1 ZOK. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud prvního stupně ustanovení § 258 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 259 o. z., § 421 odst. 2 písm. h) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), § 407 odst. 1 písm. f), § 424 odst. 1 a § 428 odst. 1 ZOK.

7. Poté soud učinil následující právní závěry. Dne 29. 5. 2019 se konala valná hromada účastnice, návrh byl k soudu podán dne 27. 6. 2019, tedy včas v souladu s § 259 o. z. Navrhovatel je akcionářem účastnice, tedy osobou aktivně legitimovanou k návrhu dle § 428 odst. 1 ZOK. Valná hromada účastnice rozhodovala dne 29. 5. 2019 o rozdělení zisku účastnice za rok 2018, tedy o záležitosti, která spadá do její působnosti dle § 421 odst. 2 písm. h) ZOK. Navrhovatel je oprávněn dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady účastnice dle § 424 odst. 1 ZOK, neboť proti napadenému usnesení podal protest, který zaslal účastnici před konáním valné hromady a v něm specifikoval své námitky proti napadenému usnesení valné hromady. Navrhovatel nezpochybňoval způsob hlasování na valné hromadě a ani to, že by napadané usnesení nebylo přijato stanoveným počtem hlasů, proto se soud těmito okolnostmi nezabýval a přistoupil k věcnému hodnocení námitek navrhovatele uvedených v protestu. V pozvánce na valnou hromadu je uvedeno, že pod bodem 4 pořadu jednání bude projednáváno schválení řádné účetní závěrky, výroční zprávy a rozdělení zisku. K tomuto bodu programu je dále uveden návrh usnesení, že valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2018 a dále, „Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12 063 tis. Kč, příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11 803 tis. Kč, příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč, tantiémy 0 Kč, dividendy 0 Kč.“ Navrhované usnesení ohledně rozhodnutí o rozdělení zisku je odůvodněno následovně: „Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Tantiémy a dividendy společnost vyplácet nebude. Důležitým důvodem pro navrhovaný postup je skutečnost, že společnost použije prostředky z fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, což je předmětem veřejného zájmu.“. Soud dovodil, že pozvánka obsahuje náležitosti dle § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, tedy obsahuje návrh usnesení valné hromady a řádné zdůvodnění návrhu. Text usnesení je formulován srozumitelně a určitě, je z něj zřejmé, co je předmětem schválení. Zákon nestanoví náležitosti zdůvodnění návrhu usnesení. Odůvodnění by mělo shrnovat základní (materiální) argumenty, proč by akcionáři měli hlasovat pro přijetí navrhovaného usnesení. Odůvodnění návrhu usnesení zásadně podléhá materiálnímu přezkumu. Ze závěrů přijatých v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, se podává, že „Ze zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. by mělo být akcionářům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času seznatelné, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. S účinností od 1. 1. 2014 může řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku akciové společnosti až do konce následujícího účetního období. S účinností od 1. 1. 2014 může valná hromada akciové společnosti rozdělit zisk i tak, že jeho část rozdělí (jako tantiému) členům volených orgánů akciové společnosti, aniž by (současně) rozdělila zisk (jeho část) i mezi akcionáře, a to za předpokladu, že rozdělení (části) zisku mezi členy volených orgánů (či jiné osoby odlišné od akcionářů) připouští stanovy společnosti (§ 34 odst. 1 in fine z. o. k.) a že pro nerozdělení (zbývající části) zisku mezi akcionáře jsou dány důležité důvody. Důležitým důvodem pro nerozdělení (části) zisku mezi akcionáře může být i ujednání obsažené ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti.“. Ze zdůvodnění navrhovaného usnesení by tedy mělo být akcionářům (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Ze stanov účastnice účinných ke dni konání valné hromady (čl. 45 odst. 2) lze dovodit, že zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů a po přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, anebo podle rozhodnutí valné hromady jiným způsobem. Jako důležitý důvod pro navrhovaný postup je v pozvánce uvedeno, že zisk nebude ani zčásti rozdělen mezi akcionáře, neboť bude převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury s tím, že prostředky budou použity k financování obnovy a rozvoje jejího vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací za účelem zajištění jejich plynulého a bezpečného provozování, což je předmětem veřejného zájmu. V daném případě lze z informace uvedené v pozvánce zjistit, proč představenstvo navrhuje, aby zisk byl rozdělen tak, že bude rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Účastnice požadavky navrhovatele na vysvětlení na valné hromadě objasnila. Uvedla, že byl schválen plán investic, dle kterého má být investováno 1% hodnoty majetku, který je přibližně 17 miliard korun českých, a že schválený plán investic byl předložen Ministerstvu zemědělství, které se vyjádřilo, že by mělo být investováno více prostředků než dle předloženého plánu. Účastnice byla založena Fondem národního majetku ČR na základě privatizačního projektu [právnická osoba]. dle rozhodnutí MSNMP ČR ze dne 16. 9. 1993, č. j. 24/93. Účastnice je vlastníkem vodohospodářské infrastruktury v severní části Středočeského kraje, zabezpečuje zásobení 260 tisíc občanů pitnou vodou a odkanalizování více jak 170 tisíc obyvatel (internetové stránky účastnice). Účastnice je povinna zpracovávat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let [§ 8 odst. 11 zák. č. 247/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále také jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“)]. Účastnice má plán financování a obnovy vodovodů a kanalizací zpracován na roky 2013-2017-2022. Plán financování vyhotovený účastnicí je analýzou finančních potřeb s cílem zajištění potřebné technické a technologické úrovně vodohospodářské infrastruktury, která je základním předpokladem pro stabilně efektivní provoz systému, a je zaměřen na reprodukci a udržení provozuschopného stavu stávající vodohospodářské infrastruktury. Plán neřeší rozšíření ani rozvoj infrastruktury. Provozování vodovodů a kanalizací je hlavním předmětem podnikání účastnice. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu (§ 1 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Vodovody a kanalizace jsou proto veřejným statkem (§ 490 o. z.). Pokud je tedy účastnice vlastníkem vodovodů a kanalizací, provozování vodovodů a kanalizací je jejím hlavním předmětem podnikání a účastnice má zákonnou povinnost zpracovávat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, přičemž její plán financování a obnovy je zpracován do roku 2022, lze za důležitý důvod pro nerozdělení zisku mezi akcionáře považovat, že společnost použije prostředky z fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování. Účastnice v řízení uvedla, že v souladu se svým plánem od roku 2013 nevyplácí žádné dividendy ani tantiémy svým akcionářům, neboť veškerý zisk je investován do vodárenské infrastruktury ve vlastnictví společnosti. Účastnice zdůvodnila návrh usnesení o rozdělení zisku, v pozvánce uvedla důležitý důvod pro nerozdělení zisku za rok 2013 mezi akcionáře, na valné hromadě vysvětlila, že v souladu se schváleným by mělo být investováno více prostředků než dle předloženého plánu, tedy v řízení prokázala, že byl dán důležitý důvod, pro který bylo na místě zisk mezi akcionáře nerozdělit a ponechat jej společnosti. Dlouhodobá praxe účastnice, kdy je dosažený zisk přerozdělován do jejích fondů, není v rozporu s dobrými mravy, neboť přestože lze souhlasit, že účastnice je obchodní společností, je jejím hlavním účelem provozování vodovodů a kanalizací. Účastnice zajištěním obnovy a rozvoje vodárenského majetku plní zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací za účelem zajištění jejich plynulého a bezpečného provozu. Valná hromada navíc usnesení o rozdělení zisku za rok 2018 přijala 96,15% přítomných počtů hlasů. Na okraj soud uvádí, že pokud se navrhovatel předmětné valné hromady nezúčastnil a pouze před jejím konáním zaslal účastnici protest proti nerozdělení zisku, resp. protest proti nedostatečně odůvodněnému navrhovanému usnesení o nerozdělení zisku účastnice mezi akcionáře v pozvánce, nevyužil navrhovatel svého zákonného práva akcionáře, tj. práva účastnit se jednání valné hromady a připravil se tak o možnost podílet se na řízení účastnice v tom smyslu, že mohl požadovat a obdržet na valné hromadě od vysvětlení (§ 357 odst. 1 ZOK) k záležitostem spojeným s právem podílet se na zisku účastnice (§ 348 odst. 1 ZOK). Navrhovatel ani po poučení, které mu bylo soudem dáno, netvrdil, z jakého vážného důvodu se valné hromady nezúčastnil, pouze setrval na tom, že není jeho povinností se valné hromady zúčastnit. Navrhovatel se tak připravil o možnost přesvědčit valnou hromadu o zvrácení dlouhodobé praxe účastnice nevyplácet žádný zisk akcionářům a naopak ji přesvědčit, aby část zisku mezi akcionáře rozdělena byla. Soud se s ohledem na shora uvedené nemohl ztotožnit s navrhovatelem, že by napadené usnesení valné hromady účastnice bylo v rozporu se zákonem, stanovami účastnice nebo dobrými mravy, proto návrh ve výroku I. tohoto usnesení zamítl. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. d) a g) o. s. ř. Uvedl, že v uvedeném případě bylo určující zejména posouzení právní otázky, zda měla Společnost ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu důležitý důvod pro nerozdělení zisku mezi akcionáře. Navrhovatel opětovně odkázal na obsah svého protestu, který v odvolání citoval. Namítl, že právo akcionáře na podíl na zisku stanovené v § 348 ZOK patří k základním právům akcionáře a je často hlavním důvodem účasti akcionáře na akciové společnosti jakožto investici. Za situace, kdy společnost vytvoří zisk, v zásadě musí alespoň část zisku rozdělit mezi akcionáře. Utvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen, ponechán Společnosti a použit pro její podnikání, avšak pouze z důležitých důvodů. Nelze akceptovat závěr, podle kterého by bez existence důležitého důvodu akcionáři společnost fakticky úvěrovali z nerozděleného zisku zadržovaného společností (případně rozhodnutím majoritních akcionářů). Postup Společnosti, která dlouhodobě nevyplácí akcionářům dividendy s odůvodněním, že má jako vodárenská společnost zvláštní postavení a že potřebuje dosažený zisk reinvestovat do vodárenské infrastruktury, je ryze účelový. V této souvislosti je zapotřebí opětovně zdůraznit, že jiné vodohospodářské společnosti, ačkoliv také investují do své vodohospodářské infrastruktury a které jsou rovněž ovládány městy a obcemi, zisk mezi své akcionáře alespoň částečně rozdělují, a to dokonce i v době pandemie Covid 19. Důkazy k prokázání této skutečnosti, tj. zápisy z valných hromad navrhovatelem uvedených jiných společností za rok 2018, však soud prvního stupně odmítl provést. Soud tak neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Na provedení těchto důkazů navrhovatel trvá. V případě Společnosti jde o to, že Společnost dlouhá léta generuje zisk a po dlouhou dobu akcionářům neposkytuje dividendy. Odkaz na plán obnovy majetku slouží Společnosti jako pouhá zástěrka, aby nemusela zisk mezi akcionáře rozdělovat. Soud uvedl, že zisk byl přerozdělen v souladu se stanovami do tam zmíněných fondů. Navrhovatel právě v tomto spatřuje účelovost postupu Společnosti, neboť pod touto zástěrkou je trvale vyloučeno základní právo akcionáře na podíl na zisku ke škodě ostatních minoritních akcionářů, kteří s touto praxí nesouhlasí. Dle názoru navrhovatele z pozvánky není zřejmé, proč je představenstvem navrhováno, aby zisk ve výši 12 063 tis. Kč byl převeden do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Zdůvodnění představenstva ohledně zadržení zisku ve Společnosti – paušálním odkazem na investice – bez kvantifikace a specifikace těchto investic a uvedení dalších rozhodných okolností, představuje toliko nic neříkající frázi, floskuli. Předmětné zdůvodnění tak akcionářům nemůže poskytnout žádné vodítko pro věcné posouzení takového návrhu. Mají-li akcionáři o nerozdělení zisku kvalifikovaně rozhodnout, musí jim být nezbytně sděleny konkrétní důvody předkládaného návrhu včetně výše a specifikace tvrzených investic. Vzhledem k nedostatečnému odůvodnění napadeného usnesení má navrhovatel za to, že valná hromada byla svolána v rozporu s § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, proto z tohoto důvodu mělo být napadené usnesení valné hromady soudem prohlášeno za neplatné. Pokud tak soud prvního stupně neučinil, je jeho rozhodnutí věcně nesprávné. Nesprávný je i závěr soudu o tom, že navrhovatel se měl napadené valné hromady zúčastnit, čímž navrhovatel nevyužil své zákonné právo a připravil se tak o možnost podílet se na řízení Společnosti v tom smyslu, že mohl požadovat a obdržet na valné hromadě od Společnosti vysvětlení podle § 357 odst. 1 ZOK k záležitostem spojeným s právem podílet se na zisku účastnice (§ 348 odst. 1 ZOK). Navrhovatel se tak připravil o možnost přesvědčit valnou hromadu o zvrácení dlouhodobé praxe Společnosti nevyplácet žádný zisk akcionářům a naopak je přesvědčit, aby část zisku mezi akcionáře rozdělena byla. Tento závěr považuje navrhovatel za nekorektní proto, že argumentace navrhovatele, proč by měl být zisk rozdělen mezi akcionáře, je obsažena v protestu, který měli všichni akcionáři přítomni na valné hromadě k dispozici. Uvedení akcionáři tedy znali názor navrhovatele a i přesto pro přijetí uvedeného usnesení hlasovali. Stejně však Společnost postupovala i v roce 2020, kde navrhovatel na valné hromadě vznesl obdobný protest a přítomní akcionáři i v tomto případě protlačili rozhodnutí o nevyplácení dividend. Je tedy evidentní, že fyzická přítomnost navrhovatele na valné hromadě by nic nezměnila. Pakliže soud prvního stupně navíc uvádí, že valná hromada usnesení o rozdělení zisku za rok 2018 přijala 96,15% přítomných hlasů, nelze dle navrhovatele připustit, aby většina (lhostejno jak velká), svým hlasováním docílila stavu trvalého vyloučení akcionáře z práva na dividendu. Navrhovatel proto navrhl, aby odvolací soud návrhu vyhověl a přiznal navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

10. Podle § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ZOK“) pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

11. Podle § 421 odst. 2 písm. h) ZOK do působnosti valné hromady náleží rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.

12. Podle § 424 odst. 1 ZOK neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

13. Podle § 428 ZOK (1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

14. Podle § 256 odst. 1 ZOK akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

15. Podle § 348 odst. 1 ZOK akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu.

16. Podle § 34 odst. 1 ZOK podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

17. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

18. Podle § 260 o. z. (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

19. Podle § 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen „ZVK“), (1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. (2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

20. Podle § 2 odst. 9 ZVK obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.

21. Podle § 8 odst. 1 ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.

22. Podle § 8 odst. 11 ZVK vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

23. Podle § 33 odst. 2 písm. d) ZVK právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1.

24. Podle § 33 odst. 2 písm. g) bod 3 ZVK právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 11 nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.

25. Podle § 13a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále též jen „prováděcí vyhláška“), (1) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č. 18. (2) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.

26. V usnesení ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. 28 Cdo 3885/2017 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 9/2020 (dále pouze „R 9/2020“) dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům: „27. Právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti patří mezi základní práva akcionářů. Účelem právní úpravy svolání valné hromady je zajistit, aby akcionáři mohli toto své právo realizovat; zákon proto upravuje jak formu a obsahové náležitosti pozvánky, tak i lhůtu, v jaké je třeba pozvánku akcionářům oznámit (tak, aby si mohli vytvořit předpoklady pro účast na jednání valné hromady). Povinností společnosti (osob, které valnou hromadu svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby odpovídající informovanost akcionářů zajistila (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008).

28. Pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen kdy a kde se bude valná hromada konat, ale (mimo jiné) také jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§ 424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s § 369 z. o. k.

29. Za tím účelem vyžaduje § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., aby pozvánka na jednání valné hromady obsahovala (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění (k odlišnosti od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. § 184a odst. 3 obch. zák. a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4814/2015). Návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Zdůvodnění pak musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno.

45. S účinností od 1. 1. 2014 tudíž řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

46. Ani závěry přijaté v R 13/2011, podle kterých valná hromada nemůže stanovit podíl členů představenstva a dozorčí rady na zisku (tantiému), aniž by schválila zisk k rozdělení a podíl akcionářů na takto určeném zisku (dividendu), se již s účinností od 1. 1. 2014 neprosadí.

47. Je tomu tak především proto, že § 348 odst. 1 věty první z. o. k. zakládá akcionářům (oproti § 178 odst. 1 obch. zák.) toliko právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Jiným osobám, členy volených orgánů společnosti nevyjímaje, lze zisk rozdělit za předpokladu, že to připouští stanovy společnosti (§ 34 odst. 1 in fine z. o. k.). K rozhodnutí valné hromady o změně stanov, jíž má být připuštěno rozdělení zisku (i) jiným osobám než akcionářům, je zapotřebí kvalifikovaná většina hlasů určená § 417 odst. 3 z. o. k.

48. I po 1. 1. 2014 však platí, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře (srov. § 256 odst. 1 z. o. k.); vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 212 o. z.); v poměrech obchodního zákoníku viz R 58/2014.

49. Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti. Vydá-li např. společnost akcie, s nimiž není právo na podíl na zisku spojeno, nebude mezi akcionáře s těmito akciemi zisk rozdělován. Taktéž ujednají-li si akcionáři ve stanovách, že zisk mezi ně nebude v určené výši či po určitou dobu rozdělován, jde o důležitý důvod pro nerozdělení zisku.

50. Určují-li stanovy, že zisk či jeho část bude rozdělována mezi jiné osoby než akcionáře (např. mezi členy volených orgánů v podobě tzv. tantiém), je (zpravidla) takové ujednání důležitým důvodem pro to, aby tento zisk či jeho část nebyl rozdělen mezi akcionáře. Totéž platí, určují-li stanovy, že zisk či jeho část budou přidělovány do stanovami zřízeného fondu tvořeného ze zisku.

51. Určují-li tudíž stanovy například, že 10 % zisku bude rozděleno mezi členy představenstva a dozorčí rady a dalších 10 % bude přiděleno do (stanovami zřízeného) fondu tvořeného ze zisku, jde o důležitý důvod, pro který valná hromada nerozdělí celkem 20 % zisku mezi akcionáře. Pro nerozdělení zbývajících 80 % zisku musí být dány jiné důležité důvody v souladu se závěry formulovanými v R 58/2014.

52. S účinností od 1. 1. 2014 tedy valná hromada může rozhodnout o rozdělení zisku i tak, že jeho část rozdělí v podobě tantiém mezi členy volených orgánů (za předpokladu, že to připouští stanovy společnosti), popř. ji přidělí do fondu zřízeného stanovami a tvořeného ze zisku, a zbytek zisku ponechá na účtu nerozděleného zisku; i pro nerozdělení zbývající části zisku mezi akcionáře však musí být dány důležité důvody. Důležité důvody, pro které představenstvo (popř. jiný svolavatel) navrhuje, aby zisk nebyl rozdělen mezi akcionáře (včetně důvodů, které se podávají ze stanov společnosti), musí být uvedeny v pozvánce na valnou hromadu [srov. § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. a výklad podaný výše].

60. V dalším řízení soudy nepřehlédnou, že akcionáři se mohou domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady toliko z důvodů, které byly uplatněny (lhostejno zda jimi osobně či jinou oprávněnou osobou) formou protestu na valné hromadě (§ 424 z. o. k.). Ustanovení § 424 odst. 1 z. o. k. upravuje jako jednu z výjimek pro uvedené omezení i nepřítomnost akcionáře, který podává návrh podle § 428 z. o. k., na jednání valné hromady. Z důvodové zprávy k návrhu zákona o obchodních korporacích se přitom podává, že úprava protestu sleduje zásadu vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) a „zvýšení bezpečnosti vztahů, kdy bude vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady“.

61. Gramatickým výkladem § 424 odst. 1 z. o. k. by bylo možné dovodit, že možnost domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou bez ohledu na to, zda a které důvody neplatnosti byly uplatněny formou protestu, je otevřena všem akcionářům, kteří se jednání valné hromady – lhostejno proč (z jakých důvodů) – neúčastnili. V důsledku takového výkladu má v řízení podle § 428 z. o. k. akcionář, který se valné hromady neúčastní bez jakéhokoliv důvodu, lepší postavení než akcionář, který se valné hromady zúčastnil a na jejím rozhodování se podílel.

62. Nicméně gramatický výklad představuje toliko prvotní přiblížení se textu právní normy obsažené ve vykládaném ustanovení (srov. za všechna rozhodnutí např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2004, sp. zn. III. ÚS 258/03, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5943/2016). Úkolem soudů tak mimo jiné bude posoudit, zda teleologický výklad § 424 odst. 1 z. o. k. nevede – s ohledem na účel, pro který byl protest upraven – k odlišnému závěru než výklad gramatický a zda není namístě popsanou výjimku upravenou v § 424 odst. 1 z. o. k. zúžit toliko na akcionáře, kteří se jednání valné hromady nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů.“ 27. Odvolací soud zjistil: - z pozvánky na valnou hromadu Společnosti svolanou představenstvem na 29. 5. 2019, že se jednalo o pozvánku na řádnou valnou hromadu. Na pořadu jednání bylo pod bodem 4 zařazeno „Schválení řádné účetní závěrky na rok 2018, výroční zprávy a rozhodnutí o rozdělení zisku“. Pod bodem 4, označeném jako „Schválení řádné účetní závěrky za rok 2018 a výroční zprávy, rozhodnutí o rozdělení zisku“, je návrh usnesení tohoto znění: „Valná hromada schvaluje řádnou účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2018. Valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12.063 tis. Kč - příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11.803 tis. Kč - příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč - tantiémy 0 Kč - dividendy 0 Kč Zdůvodnění: Do výlučné působnosti valné hromady náleží schválení řádné účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém. V souladu s ustanovením § 435 odst. 4 zákona o obchodních korporacích představenstvo předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada po přezkoumání řádné účetní závěrky doporučila valné hromadě návrh na rozdělení zisku za rok 2018 schválit. Dle předloženého návrhu bude zisk rozdělen do fondu vodohospodářské infrastruktury a do sociálního fondu. Tantiémy a dividendy společnost vyplácet nebude. Důležitým důvodem pro navrhovaný postup je skutečnost, že společnost použije prostředky z fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, což je předmětem veřejného zájmu. Valná hromada dle platných předpisů a stanov společnosti je povinna schválit řádnou účetní závěrku a výroční zprávu a rozhodnout o rozdělení zisku.“; - z protestu navrhovatele ze dne 27. 5. 2019, že navrhovatel ho učinil prostřednictvím svého zástupce, adresátem byla Společnost. V protestu je uvedeno, že navrhovatel ho podává dopředu proti případnému přijetí návrhu usnesení pod bodem 4 pořadu jednání valné hromady uvedeného v pozvánce týkajícím se rozdělení zisku za rok 2018. Neplatnost navrženého usnesení spatřuje navrhovatel v těchto skutečnostech: 1. absence důležitých důvodů pro navržené rozdělení zisku, chybí výše a specifikace tvrzených investic (rozpor s § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, porušení zákazu zneužití většiny hlasů podle § 212 o. z.); 2. rozpor s dobrými mravy, neboť zisk je dlouhodobě přerozdělován do fondů Společnosti a je tak dlouhodobě vyloučeno základní právo akcionáře; 3. Společnost je klasickou akciovou společností, která usiluje o dosažení zisku, není pravdou, že byla založena k jiným než podnikatelským účelům; 4. celá řada vodárenských společností v České republice, přestože investuje prostředky do obnovy vodárenské infrastruktury, zisk mezi akcionáře rozděluje; 5. je nemravné, že má být zisk rozdělen do sociálního fondu ve prospěch zaměstnanců, kteří již za svou práci dostávají mzdu, kdežto ve prospěch akcionářů, kteří jsou vlastníci Společnosti, nemá být rozdělen žádný zisk. Tato zavedená praxe se zcela příčí povaze akciové společnosti coby společnosti kapitálové, jelikož je akcionářům upíráno základní majetkové právo na dividendu; 6. přijetím usnesení v navrženém znění dojde k porušení § 34 odst. 1 ZOK, neboť stanovy Společnosti nespecifikují dostatečně určitě ve prospěch jakých jiných osob (než akcionářů) má být rozdělován zisk v případě jeho čerpání z různých fondů Společnosti. Na závěr navrhovatel požádal o vysvětlení, o jaké konkrétní důvody opírá Společnost navrhované (ne)rozdělení zisku; - ze stejnopisu notářského zápisu č. [Anonymizováno] sepsaného dne 10. 6. 2019 [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou se sídlem v [Anonymizováno], že notářský zápis osvědčuje podle § 77 notářského řádu průběh řádné valné hromady Společnosti konané dne 29. 5. 2019. Pod bodem 5 tohoto notářského zápisu je uvedeno, že předsedající požádal přítomného ekonomického náměstka Společnosti [tituly před jménem] [fyzická osoba], aby přednesl návrh na schválení účetní závěrky Společnosti za rok 2018, výroční zprávy a rozhodnutí o rozdělení zisku, což [tituly před jménem] [Anonymizováno] učinil a shora uvedené návrhy přednesl. K tomu uvedl předsedající, že Společnost k tomuto bodu pořadu jednání obdržela od navrhovatele protest proti případnému usnesení valné hromady pod bodem 4 pořadu jednání a žádosti o vysvětlení. Předsedající nejprve přečetl protest proti případně přijatému usnesení valné hromady, poté přečetl i žádosti o vysvětlení, ve kterých navrhovatel požadoval uvedení konkrétních důvodů, o které navrhované (ne)rozdělení zisku představenstvo opírá, doložení těchto důvodů odpovídajícími informacemi, propočty a jejich přiložení k zápisu z valné hromady, a dále uvedení jakého výsledku hospodaření dosáhla Společnost za celou dobu její existence a jak bylo v jednotlivých letech s výsledkem hospodaření naloženo, a požádal přítomného ředitele Společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] o vyjádření. [tituly před jménem] [Anonymizováno] uvedl, že byl schválen plán investic, dle kterého má být investováno 1% z hodnoty majetku, který je přibližně 17 miliard korun českých, a že schválený plán investic byl předložen Ministerstvu zemědělství, které se vyjádřilo, že by mělo být investováno více prostředků než dle předloženého plánu. [tituly před jménem] [Anonymizováno] rovněž uvedl, že v loňském roce proběhla akce odkupu akcií, kterou shora uvedený spolek, který vlastní pouze 102 akcií, nevyužil, a konstatoval, že veškeré relevantní dokumenty jsou veřejně přístupné. Fotokopie protestu proti usnesení valné hromady a žádosti o vysvětlení je založena v notářském spisu. V notářském zápisu je dále uvedeno, že valná hromada schválila řádnou účetní závěrku a výroční zprávu na rok 2018 a též schválila rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2018 takto: zisk po zdanění 12.063 tis. Kč - příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury 11.803 tis. Kč - příděl do sociálního fondu 260 tis. Kč - tantiémy 0 Kč - dividendy 0 Kč; - z plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017-2022 Společnosti z října 2013 (dále též jen „Plán financování obnovy“), že Společnost je vlastníkem vodovodu a kanalizace. Pod bodem 3 přílohy č. 6 Plánu financování obnovy, označeném jako Stanovení objemu finančních prostředků na obnovu na období 2013-2022, že vlastník VHI uvažuje v plánu financování obnovy pouze vlastní finanční prostředky získané z vodného a stočného, tzn. především nájemné, popř. prostředky účelově určené pro obnovu tímto plánem. Z těchto důvodů nejsou uvažovány žádné jiné finanční prostředky, např. z dotačních titulů, úvěrů apod. Pro určení tempa obnovy a rozložení finančních prostředků do jednotlivých let byly pro další rozhodovací procesy zpracovány na základě 3 varianty přístupu: varianta „UDRŽITELNOST – zachování stávajícího stupně opotřebení, varianta „PROGRES“ – progresivní zlepšení stavu majetku, varianta „REÁLNÉ MOŽNOSTI“ – zachování sociální únosnosti ceny vody. Pod bodem 3. 3. přílohy č. 6 je uvedena varianta „REÁLNÉ MOŽNOSTI“. U této varianty se počítá s vynaložením finančních prostředků do obnovy majetku tak, aby byla zachována sociální únosnost ceny vody, která se již ve stávajícím stavu blíží hranici sociální únosnosti. Z těchto důvodů se předpokládá navyšování cen vodného a stočného pouze o inflaci. V případě této varianty by mělo být ročně investováno do obnovy VHI cca 172,43 mil. Kč, tzn. cca 1,0% z celkové orientační pořizovací ceny VHI. V poznámce je uvedeno, že na 6. jednání představenstva Společnosti dne 24. 10. 2013 byla schválena varianta „REÁLNÉ MOŽNOSTI“; - ze zápisu č. 6/2013 ze společného zasedání představenstva a dozorčí rady Společnosti, konaného dne 24. 10. 2013, že bod 9 je označen jako Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017. Je zde uvedeno, že představenstvo schvaluje ukončení platnosti stávajícího plánu financování obnovy z roku 2008 a schvaluje nový plán financování obnovy vodovodů a kanalizací na období 2013-2022 předložený ve třetí variantě – varianta reálných možností a pověřuje investičního ředitele [Anonymizováno] k předání na MZE a k následnému zapracování do strategických plánů [Anonymizováno] včetně postupné realizace. Pro Plán financování obnovy hlasovalo 7 ze 7 přítomných členů představenstva; - ze stejnopisu notářského zápisu č. [Anonymizováno] sepsaného dne 23. 5. 2017 [tituly před jménem] [Anonymizováno], notářkou se sídlem v [Anonymizováno], že notářský zápis osvědčuje podle ustanovení § 77 notářského řádu průběh valné hromady Společnosti konané dne 23. 5. 2017. Pod bodem 6 notářského zápisu je uvedeno, že bylo schváleno toto usnesení valné hromady „Valná hromada schvaluje změnu názvu fondu pro pořízení vodohospodářského majetku“ na nový název „fond vodohospodářské infrastruktury“ a současně schvaluje nová pravidla pro tvorbu a použití prostředků tohoto fondu“; - z úplného znění stanov účastnice účinných ke dni 24. 5. 2016, že dle článku 45, označeného jako Rozdělování zisku společnosti, o rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou (odst. 1). Zisk společnosti dosažený v účetním období po splnění daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů a po přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem (odst. 2). Podle článku 49 označeného jako Vytváření dalších fondů společnost zřizuje sociální fond, případně další fondy. Návrh pravidel tvorby a pravidla pro jejich čerpání stanoví představenstvo.

28. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, doplněného v odvolacím řízení, a dospěl k následujícím závěrům.

29. Na závěru, že navrhovatel přes poučení soudu netvrdil, z jakého vážného důvodu se valné hromady nezúčastnil a tím se připravil o možnost přesvědčit valnou hromadu o zvrácení dlouhodobé praxe účastnice nevyplácet žádný zisk akcionářům a naopak ji přesvědčit, aby část zisku mezi akcionáře rozdělena byla, soud prvního stupně svůj zamítavý výrok nevystavěl. Tento závěr uvedl pouze na okraj (bod 30 napadeného usnesení). Odvolací soud se proto touto odvolací námitkou navrhovatele nezabýval, přesto pro úplnost uvádí, že tvrzení a prokazování vážného (omluvitelného) důvodu neúčasti na valné hromadě má význam za situace, kdy se akcionář valné hromady nezúčastní a nepodá protest. V dané věci však navrhovatelem protest podán byl (viz bod 61 a 62 R 9/2020).

30. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že napadené usnesení bylo ohledně přídělu ze zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury v pozvánce na valnou hromadu svolanou na 29. 5. 2019 řádně odůvodněno, v souladu s ustanovením § 407 odst. 1 písm. f) ZOK a v souladu s judikaturními závěry uvedenými v R 9/2020 pod bodem 28, 29, a v poměrech posuzované věci i pod bodem 52. Společnost má specifické postavení spočívající v tom, že je vlastnicí vodovodů a kanalizací, jak bylo prokázáno z Plánu financování obnovy. Dopadá na ní proto zvláštní právní úprava ZVK. Dle této právní úpravy se vodovody a kanalizace sloužící veřejné potřebě zřizují a provozují ve veřejném zájmu (§ 1 odst. 2 ZVK). Podle ustanovení § 8 odst. 1 ZVK je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Pojem „obnova“ je vymezen v § 2 odst. 9 ZVK. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je podle § 8 odst. 11 ZVK též povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jejich zpracování stanoví prováděcí předpis. Pokud vlastník vodovodu nebo kanalizace nezajistí jejich plynulé a bezpečné provozování podle § 8 odst. 1 ZVK nebo v rozporu s § 8 odst. 11 ZVK nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1 ZVK, dopouští se přestupku (§ 33 odst. 2 písm. d) a písm. g) bod 3 ZVK). Uvedené povinnosti plynou pro Společnost coby vlastnici vodovodů a kanalizací přímo ze zákona. Prováděcím předpisem k ZVK upravujícím (kromě jiného) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. (dále též jen „prováděcí vyhláška“). Obsah plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování je upraven v § 13a této vyhlášky. V souladu s právní úpravou ZVK a prováděcí vyhláškou Společnost zpracovala plán financování obnovy vodovodů a kanalizací pro období 2013-2017-2022, který schválilo představenstvo Společnosti na svém zasedání konaném dne 24. 10. 2013, jak bylo prokázáno z Plánu financování obnovy a ze zápisu č. 6/2013 ze dne 27. 9. 2013. Dle schváleného Plánu financování obnovy, konkrétně dle schválené varianty „REÁLNÉ MOŽNOSTI“, je Společnost povinna ročně investovat do obnovy vodohospodářské infrastruktury cca 1% z celkové orientační pořizovací ceny vodohospodářské infrastruktury, což činí cca 172,43 mil. Kč. Společnost je v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 ZVK povinna vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací, jejichž je vlastnicí. Za tímto účelem vytvořila Společnost fond vodohospodářské infrastruktury coby „jiný“ fond vytvářený ze zisku, jak bylo prokázáno z článku 45a z článku 49 stanov Společnosti ve znění účinném ke dni 24. 5. 2016 a ze stejnopisu notářského zápisu č. [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2017 osvědčujícím průběh řádné valné hromady Společnosti konané dne 23. 5. 2017. Pokud tedy Společnost v pozvánce na řádnou valnou hromadu konanou dne 29. 5. 2019 příděl do fondu vodohospodářské infrastruktury ve výši 11 803 tis. Kč tvořeného ze zisku Společnosti zdůvodnila „použitím prostředků z fondu vodohospodářské infrastruktury k financování obnovy a rozvoje svého vodárenského majetku tak, aby plnila zákonnou povinnost vlastníka vodovodů a kanalizací zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, což je předmětem veřejného zájmu“, a toto uvedla jako důležitý důvod pro navrhovaný postup, je zdůvodnění přídělu do fondu vodohospodářské infrastruktury ve výši 11 803 tis. Kč zcela v souladu s ustanovením § 407 odst. 1 písm. f) ZOK, neboť v tomto případě postačí ve zdůvodnění navrženého usnesení o přídělu do fondu vodohospodářské infrastruktury ze zisku Společnosti uvést pouhý odkaz na speciální zákonnou úpravu, když samotné povinnosti Společnosti vyplývající pro ni z § 8 odst. 1 ZVK (povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace a povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu) jsou důležitým důvodem pro příděl části vytvořeného zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury.

31. Ve světle tohoto závěru neobstojí žádná z dalších námitek neplatnosti napadeného usnesení valné hromady ohledně přídělu části zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury. Jak odvolací soud uvedl shora, absenci důležitých důvodů pro navržené použití této části zisku neshledal, namítaná absence výše a specifikace tvrzených investic není právně relevantní, neboť v dané věci postačí ohledně zdůvodnění navrhovaného usnesení odkaz na povinnosti Společnosti vyplývající ze zákonné úpravy. Odvolací soud proto rozpor s ustanovením § 407 odst. 1 písm. f) ZOK neshledal a na základě shora uvedeného neshledal ani porušení zákazu zneužití většiny hlasů podle § 212 o. z. Vzhledem k tomu, že přídělem části zisku do fondu vodohospodářské infrastruktury Společnost plnila své zákonné povinnosti, nelze zde dovodit rozpor s dobrými mravy z důvodu, že zisk je dlouhodobě přerozdělován do fondu společnosti a je tak dlouhodobě vyloučeno základní právo akcionáře. Navrhovatel si při nákupu akcií Společnosti měl být vědom skutečnosti (neznalost zákona neomlouvá), že Společnost podléhá speciální právní úpravě ZVK a že při plnění jejích zákonných povinností, které jsou ve veřejném zájmu, nelze vyloučit, že i při vytvoření zisku nebudou akcionářům dlouhodobě dividendy vypláceny. Právně irelevantní je i další námitka, že Společnost je klasickou akciovou společností, která usiluje o dosažení zisku a není pravdou, že byla založena k jiným než podnikatelským účelům. V dané věci je Společnost kapitálovou společností založenou k podnikatelským účelům podle § 1 odst. 2 ZOK. Její nakládání s příjmy před zdaněním i se ziskem je však omezeno speciální právní úpravou ZVK a prováděcí vyhlášky. Neobstojí ani argument, že jiné vodárenské společnosti v České republice, přestože investují prostředky do obnovy vodárenské infrastruktury, zisk mezi akcionáře rozdělují. Je zřejmé, že obsah údajů v plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací je u každé vodárenské společnosti individuální, a individuální jsou i návrhy představenstva o rozdělení zisku a rozhodování valných hromad o nich. Nelze zde proto činit žádná srovnání. Neobstojí ani poslední námitka uvedená v protestu (bod 6) v tom smyslu, že stanovy Společnosti nespecifikují dostatečně určitě, ve prospěch jakých jiných osob než akcionářů má být rozdělován zisk v případě jeho čerpání z různých fondů Společnosti. Ustanovení § 34 odst. 1 ZOK způsob čerpání finančních prostředků z fondů obchodní korporace vytvářených ze zisku neupravuje. Znění čl. 45 a čl. 49 stanov Společnosti proto v rozporu s tímto zákonným ustanovením není.

32. Jinak tomu ovšem je ohledně zdůvodnění přídělu části zisku za rok 2018 do sociálního fondu ve výši 260 tis. Kč v pozvánce. Ohledně této části návrhu usnesení o rozdělení zisku chybí v pozvánce jakékoliv zdůvodnění. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci je sociální fond zřízen stanovami a tvořen ze zisku (prokázáno ze Stanov, čl. 45 bod 2 a čl. 49), postačilo by coby důležitý důvod, pro který představenstvo navrhuje, aby zisk nebyl rozdělen mezi akcionáře, uvést důvody, které se podávají ze stanov Společnosti (bod 52 R 9/2020). V pozvánce však tento důležitý důvod podávající se ze stanov Společnosti uveden není. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že v této části je napadené usnesení valné hromady neplatné pro rozpor s ustanovením § 407 odst. 1 písm. f) ZOK. Důvod pro nevyslovení neplatnosti této části napadeného usnesení valné hromady podle § 260 o. z. odvolací soud neshledal. Dle názoru odvolacího soudu nezdůvodnění přídělu části zisku do sociálního fondu v pozvánce a ani dodatečně na konané valné hromadě mělo závažné právní následky, neboť toto porušení zákona Společností zasahuje do základního práva navrhovatele - akcionáře na zisk zakotveného v § 256 odst. 1 ZOK (viz bod 48 R 9/2020). Vyslovení neplatnosti této části napadeného usnesení valné hromady nebude ani podstatným zásahem do práva třetí osoby nabytého v dobré víře podle § 260 odst. 2 o. z., neboť v případě, že společnost definuje tvorbu sociálního fondu ve svých statutárních dokumentech, jedná se o sociální fond v kontextu zákona o obchodních korporacích, jehož tvorba je závislá na zisku společnosti. Sociální fond vykazovaný ve vlastním kapitálu je vždy jeho nedílnou součástí, jeho použití je plně v kompetenci společnosti a třetí osoby se nemohou právně domáhat jeho výplaty. Znamená to, že výplata finančních prostředků ze sociálního fondu Společnosti je v dané věci nenároková a nelze proto uzavřít, že zaměstnanci Společnosti nabyli v dobré víře na základě schválení zkoumané části napadeného usnesení valnou hromadou (o přídělu části zisku do sociálního fondu) práva ve smyslu uvedené právní úpravy.

33. Návrh usnesení valné hromady Společnosti pod bodem 4 pořadu jednání ohledně nulových tantiém a dividend je v pozvánce zdůvodněn tím, že tantiémy a dividendy Společnost vyplácet nebude. Toto zdůvodnění mělo své opodstatnění za situace, kdy celý vykázaný zisk měl být rozdělen do fondů Společnosti a bylo tak zřejmé, že k rozdělení mezi akcionáře či mezi jiné osoby nic nezbývá. V případě neplatnosti části usnesení valné hromady o přídělu části zisku za rok 2018 do sociálního fondu ve výši 260 tis. Kč je však zdůvodnění nedostačující vzhledem ke znění § 256 odst. 1 ve spojení s § 34 odst. 1 in fine ZOK. Proto je i tato část usnesení valné hromady neplatná pro rozpor se zákonem, a to s ustanovením § 407 odst. 1 písm. f) ZOK. I zde je na místě aplikovat § 260 odst. 1 o. z. ze shora uvedeného důvodu, aplikace § 260 odst. 2 o. z. do úvahy nepřipadá.

34. Vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal jeden důvod neplatnosti shora uvedených částí napadeného usnesení valné hromady, dalšími důvody neplatnosti tvrzenými navrhovatelem se ve vztahu k této části usnesení valné hromady již nezabýval. Z důvodu procesní ekonomie, neboť zjištěný skutkový stav je dostatečným podkladem pro posouzení a rozhodnutí věci, neprovedl odvolací soud ani další navržené důkazy.

35. Z vyložených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně částečně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) výroku tohoto usnesení, a ve zbývající části ho potvrdil pro jeho věcnou správnost podle ustanovení § 219 o. s. ř. (výrok I. písm. b/).

36. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch a neúspěch navrhovatele a Společnosti v řízení je poměrně stejný, proto odvolací soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.