7 Cmo 379/2021 - 71

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové, v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozen [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa] za účasti: č.1/ [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] č.2/ [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupena [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [adresa] o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích účastníka č.2/ za rok 2019, o odvolání účastníka č.2/ proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 78 Cm 59/2021-44 ze dne 10. listopadu 2021 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Účastník č. 2/ je povinen zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů odvolacího řízení 12 398,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce navrhovatele.

III. Navrhovatel a účastník č. 1/ navzájem nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Soud jmenuje k vypracování znaleckého posudku pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou účastníkem č. 2/, za účetní období roku 2019, znalecký ústav [Jméno advokáta A]., IČO [IČO advokáta A], sídlem [adresa].“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „ Účastníkovi č.1/ se ukládá, aby přezkoumal skutečnosti, které měly být podle § 82 ZOK uvedeny ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti [Jméno advokáta B]. zpracované za účetní období roku 2018, tedy a/ struktura vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, b/. úloha ovládané osoby v něm, c/ způsob a prostředky ovládání, d/ přehled jednání učiněných v účetním období 2019, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10% vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, e/ přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a f/ posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle § 71 a 72 ZOK, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto usnesení.“ V bodě III. výroku soud rozhodl takto: „Účastníkovi č. 2/ se ukládá povinnost poskytnout účastníkovi 1/ veškerou potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytnout všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.“ V bodě IV. výroku soud rozhodl takto: „Účastník č. 2/ je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 6 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce navrhovatele.“ V bodě V. výroku soud rozhodl takto: „Ve vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem 1/ nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.“ 2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel se jako kvalifikovaný akcionář účastníka č. 2/ domáhal jmenování znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle § 85 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích za rok 2019, vypracované účastníkem č.2/. V návrhu navrhovatel podrobně popsal vlastnickou strukturu účastníka 2/, uvedl, kdo je přímo ovládající osobou účastnice 2/, kdo je ovládán osobou ovládající účastníka č.2/, že účastník 2/ je nepřímo ovládán fyzickou osobou [tituly před jménem] [Anonymizováno], který má 70% podíl na hlasovacích právech účastnice 2/, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] naplňuje skutkové předpoklady vyvratitelné domněnky ovládání účastníka č. 2/ přímo ovládající osobou dle § 75 odst. 2 ZOK, neboť nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, přičemž žádná jiná osoba nenakládá stejným nebo vyšším podílem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] je současně předsedou představenstva účastníka č.2/. Skutečnost, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] je ovládající osobou účastníka č.2/ vyplývá rovněž z výpisu z evidence skutečných majitelů právnických osob. Představenstvo účastníka č.2/ vyhotovilo dne 30. 9. 2020 zprávu o vztazích za účetní období 2019.

3. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že navrhovatel obsáhle popsal své výtky ke zprávě o vztazích, vymezené soudem v odůvodnění rozhodnutí, zejména, že ve zprávě absentuje informace o vztazích účastníka č. 2/ a [tituly před jménem] [Anonymizováno], který účastníka č. 2/ ovládá, absentuje informace o tom, zda byla za poslední účetní období učiněna jakákoliv jednání, která byla učiněna na popud nebo v zájmu [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky. Dále zpráva o vztazích neobsahuje přehled vzájemných smluv mezi účastníkem č. 2/ a [tituly před jménem] [Anonymizováno] a v neposlední řadě chybí ve zprávě o vztazích jakékoliv zhodnocení výhod a nevýhod plynoucích ze vztahů mezi účastnicí 2/ a [tituly před jménem] [Anonymizováno], posouzení, zda převažují výhody či nevýhody a sdělení jaká z toho pro účastníka č.2/ plynou rizika. Zpráva o vztazích rovněž zcela postrádá jakékoliv posouzení, zda vznikla účastníkovi č. 2/, coby ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání podle § 71 a 72 ZOK. Je zřejmé, že navrhovatel v návrhu uvedl i další skutečnosti, odůvodňující vhodnost ustanovení znalce pro přezkoumání zprávy. Jako znalce navrhl ustanovit účastníka 1/, který udělil souhlas se svým jmenováním.

4. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2021, čj. 7 Cmo 211/2021-40 bylo zrušeno k odvolání účastníka č. 2/ usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č.j. 78 Cm 59/2021-16 pro jeho nepřezkoumatelnost, neboť nebylo odůvodněno.

5. Dále je z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, že účastník č.2/ návrh označil za nedůvodný zejména pro absenci vážného důvodu navrhovatele dle § 85 ZOK. Namítal, že navrhovatel měl možnost otázku obsahu a řádnosti zprávy o vztazích vznést na valné hromadě účastníka č.2/, mohl učinit podnět ve vztahu k představenstvu či se přímo nabízel apel na dozorčí radu, avšak ani jednu z těchto možnosti „interního“ řešení záležitosti navrhovatel nevyužil. Navrhovatel se návrhem pouze snaží paralyzovat chod společnosti, trvale bojkotuje valné hromady účastníka č.2/, vysílá na ně pouze právního zástupce, který toliko vznáší námitky a protesty a činí jiná jednání obstrukční povahy. Skutečným záměrem navrhovatele je toliko poškození zájmů účastníka č.2/, příp. posílení postavení navrhovatele v rámci jednání o ceně za odkup jeho akcií, resp. vytvoření nároku na náhradu újmy či podkladu pro konstatování porušení povinností členů volených orgánů účastníka č. 2/ jako právnické osoby. Dále, pokud navrhovatel v návrhu uvedl, že vstoupil v jednání s účastníkem č.1/, který mu pro účely návrhu na jmenování znalce rovněž vystavil písemný souhlas se jmenováním a převzetím znaleckého úkolu, tak lze odůvodněně pochybovat o nestrannosti takto již od začátku zainteresované znalecké společnosti.

6. Soud odkázal na související právní úpravu, je zřejmé, že vycházel z toho, že na danou věc je třeba aplikovat znění zákona č. 90/2012 Sb. platné a účinné před účinností zákona č. 30/2020 Sb. tento zákon měnící, a uvedl, že aktivní legitimaci k podání návrhu má za osvědčenou ze seznamu akcionářů účastnice 2/ ke dni 1. 3. 2021, listiny přítomných akcionářů na valné hromadě konané dne 1. 3. 2021 a ze zápisu z jednání z valné hromady účastnice 2/ ze dne 1. 3. 2021, ostatně účastník č. 2/ ani aktivní legitimaci navrhovatele nezpochybňoval, resp. ji nepřímo potvrdil.

7. S odkazem na ustanovení § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. /ZOK/ ve znění, účinném v rozhodném období, učinil soud závěr, že vzhledem k tomu, že navrhovatel osvědčil, že zprávu o vztazích obdržel od účastníka č.2/ dopisem ze dne 15. 3. 2021, je návrh, podaný k soudu dne 23.4.2021, včasný.

8. Ve vztahu k návrhu samotnému soud konstatoval, že návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný akcionář v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Navrhovatel musí uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou, úplnou, pravdivou apod. Je tak věcí každého kvalifikovaného akcionáře, zda návrh dle § 85 z. o. k. podá, přičemž „sankcí“ proti nedůvodným návrhům je možný přenos povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele. Tvrzení navrhovatele musejí být vystavena na objektivních nedostatcích zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném zpracování. V dané souvislosti soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018. V daném případě má navrhovatel pochybnosti o řádnosti zprávy o vztazích. Tyto své pochybnosti podrobně v návrhu popsal, přičemž svými tvrzeními uvedenými v návrhu ve vztahu ke zprávě osvědčil, že existují důvodné pochybnosti o jejím řádném zpracování, konstatoval soud, a zdůraznil, že námitky navrhovatele jsou zcela konkrétní, nejedná se o obecné přesvědčení navrhovatele o vadnosti zprávy. Je namítáno, že navrhovatelem uvedený subjekt, který má být ovládající osobou účastníka č. 2/, ve zprávě absentuje. Rovněž další navrhovatelem tvrzené údaje ve zprávě zcela absentují.

9. Soud uzavřel, že pochybnosti ke zprávě o vztazích navrhovatel osvědčil a bude na znalci, zdali výtky navrhovatele potvrdí či nikoliv. Ustanovit znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích je na místě.

10. Pokud jde o ustanoveného znalce, zde soud s odkazem na § 11 odst.1 zákona č. 67/1967 Sb. uvedl, že znalec je zapsán v seznamu znalců pro obor ekonomika se specializací / mimo jiné / na přezkoumávání vztahů mezi propojenými osobami, přičemž v řízení nevyšel najevo takový poměr účastníka 1/ k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, který by zakládal pochybnost o nepodjatosti účastníka 1/, jeho souhlas se jmenováním a převzetím znaleckého úkolu nemůže bez dalšího založit jeho podjatost. Souhlas znalce je obvykle vyžadován a z jeho udělení nelze odůvodněně pochybovat o nestrannosti účastníka 1/, který je ze zákona povinen vykonávat svou činnost nezávisle. Žádné jiné skutečnosti o případné nestrannosti či podjatosti účastníka 1/ nebyly účastníkem č. 2/ tvrzeny a ani nevyšly v řízení najevo, uzavřel v tomto směru soud.

11. Výrok II. soud odůvodnil odkazem na § 82 odst. 2 ZOK, výrok III. odkazem na § 86 odst. 3 ZOK, výrok IV. odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., pokud jde o výrok V., zde soud uzavřel, že mezi těmito účastníky není dán poměr úspěchu a neúspěchu.

12. Proti rozhodnutí soudu prvního se účastník č.2/ včas odvolal. Ve svém odvolání uvedl, že první rozhodnutí o návrhu vydala [tituly před jménem] [Anonymizováno], po jeho zrušení Vrchním soudem v Praze nově vydala rozhodnutí [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Tím dle odvolatele došlo k porušení práva na zákonného soudce. V dané souvislosti poukazuje na změny rozvrhu práce Městského soudu v Praze, zveřejněné a dostupné na internetu s tím, že nedošlo k transparentnímu informování o této změně ve vztahu k účastníkům tohoto řízení, tomu odpovídajícímu poučení o změně osoby rozhodujícího soudce a možnosti vznášet případné námitky podjatosti ve smyslu § 15 o.s.ř. Odkazuje na Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2769/15, podle něhož „Rozvrh práce musí obsahovat transparentní a předem stanovená pravidla po určení konkrétního soudce či soudců rozhodujících v konkrétní věci. To platí beze zbytku jak pro prvotní přidělení věci, tak i pro případné následné přerozdělení téže věci. Rozhodnutí nelze ponechat na uvážení soudního funkcionáře, neboť takové uspořádání ohrožuje nezávislost soudců a důvěru veřejnosti v soudní moc a zbavuje účastníky řízení účinné ochrany proti účelové manipulaci.“ Skutečností, že rozvrh práce Městského soudu v Praze pro rok 2021 ve vztahu k přerozdělení soudních spisů po soudkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] – a zvláště ve věci sp. zn. 78 Cm 59/2021 – nenaplňuje kritéria vytyčená shora uvedenou nálezovou judikaturou ÚS – tak došlo k porušení práva na zákonného soudce, zdůraznil účastník č.2/.

13. Účastník č.2/ namítá, že ho soud prvního stupně nevyzval k vyjádření se k návrhu ve věci samé, a to ani po zrušení rozhodnutí Vrchním soudem. Úvahy Městského soudu o aktivní legitimaci k podání návrhu nemají oporu v zákonném ustanovení, jímž je soud povinen se řídit. V dané souvislosti účastník č.2/ odkazuje na závěry usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2899/16 ze dne 1.11.2016, kde je akcentováno právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 37 odst. 3 Listiny, jehož součástí je rovnost účastníků řízení. Odvolatel rovněž odkazuje na závěry, vyplývající z Nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1847/16 ze dne 1.9.2016, dle nichž každé procesní straně by měla být přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana.

14. Odvolatel soudu dále vytýká, že vyhodnocoval pouze to, zda navrhovatel osvědčil, že existují důvodné pochybnosti o řádném zpracování zprávy o vztazích, avšak absentuje vyhodnocení toho, zda tyto pochybnosti představují vážné důvody pro jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích. V této souvislosti odvolatel odkazuje na závěry, vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018-II, dle něhož „Aktivní legitimace kvalifikovaného společníka navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce, se váže nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané nedostatky /vady/ zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Pro přezkoumání zprávy o vztazích nepostačuje pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. Z téhož principu se pak podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné /a způsobilé zasáhnout do práv společníků/.“ 15. Odvolatel upozorňuje, že vážnost důvodu pro přezkum plyne i textace ustanovení § 85 zákona o obchodních korporacích ve znění do 31.12.2020/, kdy požadavek na vážnost dovozovala judikatura/, navrhovatel činí písemné srovnání předchozí a současné právní úpravy, přičemž zdůrazňuje, že zatímco ve znění § 85 odst. 1 ZOK do 31.12.2020 platilo, že postačovala pouhá domněnka, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, v důsledku novely od 1.1.2021 se musí jednat o vážný důvod.

16. Dále odvolatel poukazuje na skutečnost, že na danou věc se uplatní § 85 ZOK ve znění do 31.12.2020, když podle bodu 9 přechodných ustanovení k novele „Pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, se poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ 17. Odvolatel je přesvědčen, že „ Není ovšem rozumného důvodu, proto to, aby v řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích zahájených v době po účinnosti novely provedené zákonem č. 33/2020 Sb. nebyly reflektovány legislativní posuny v požadavku na kvalitu důvodů pro návrh na přezkumu zprávy o vztazích /tedy, že musí jít o vážné důvody/.“ 18. Dále odvolatel soudu vytýká, že se nezabýval procesní obranou účastníka č.2/ ohledně šikanózního výkonu práva na určení znalce k přezkoumání zprávy o vztazích.

19. Odvolatel „ nesouhlasí se zjednodušujícím a paušálním závěrem Městského soudu v Praze o tom, že případné zneužití tohoto práva je možno řešit zejména uložením povinnosti nést obvyklou odměnu znalce a účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku navrhovateli. Obecný soud nemůže být postaven do role jakéhosi automatu na vydání usnesení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích, který rozhoduje bez zřetele na vážnost důvodu pro přezkum nebo bez zřetele na účelovost, šikanóznost a nepoctivost takového návrhu – do této pohodlné pozice se ovšem obecný soud opakovaně v této věci staví.“ 20. Dle odvolatele se měl soud zabývat tvrzeními a skutečnostmi, týkajícími se nepoctivého záměru navrhovatele, a nikoliv odkázat účastníka 2/ na případné sekundární následné řešení následků takového nepoctivého záměru v podobě sankčního mechanismu podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o obchodní korporacích.

21. Dále odvolatel soudu vytýká, že osobu znalce hodnotil dle obsolentního předpisu, jenž byl k 1.1.2021 zcela nahrazen zákonem č. 254/2019 Sb., dále soudu vytýká, že nedostál své poučovací povinnosti dle § 5 ve spojení s § 15 o.s.ř. neboť účastníky řízení nepoučil o možnosti vznášet námitku podjatosti znalce, neučinil tak ani v písemném vyhotovení usnesení, kterým znalce jmenoval.

22. Ve vztahu k výroku o nákladech řízení odvolatel namítal, že v původním rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, v novém rozhodnutí je ale účastníkovi č.2/ / odvolateli / uložena povinnost náklady řízení navrhovateli zaplatit. „Účastník č. 2/ považuje nákladový výrok napadeného usnesení v kontextu předchozího usnesení ve věci samé za překvapivý, kdy tuto změnu náhledu na rozhodovaní o nákladech řízení neučinil Městský soud v Praze předmětem kontradiktorní diskuse stran.“ 23. Odvolatel v dané souvislosti namítá, že rozhodnutí o nákladech řízení obsahuje prvek svévole, rozhodnutí není dostatečně zdůvodněno. Přitom Ústavní soud Nález Ústavního soudu I.ÚS 2456/13 dovozuje zákaz překvapivého rozhodnutí o nákladech řízení, respektive stanoví postup v případě, že odvolací soud má na hrazení nákladů řízení jiný náhled než soud nalézací. Dle odvolatele lze tam předestřené závěry nepochybně vztáhnout na situaci po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu.

24. Účastník č.2/ navrhuje zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

25. Navrhovatel ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že účastník č.2/ nesprávně namítá, že soud porušil jeho právo na zákonného soudce. V dané souvislosti navrhovatel poukázal na skutečnost, že přerozdělení věcí po soudkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] je transparentně zachyceno ve změně rozvrhu práce Městského soudu v Praze na rok 2021 č. 16 k 1.7.2021, článku XVI. Písm. G., přičemž je zřetelné, že byla použita kolovací metoda.

26. K odvolací argumentaci účastníka č.2/ navrhovatel dále uvedl, že otázka věcné legitimace není předmětem kontradiktorní diskuse, ale je předmětem posouzení soudu. Jak sám účastník č. 2/ uvádí, soud prvního stupně ověřil aktivní věcnou legitimaci navrhovatele ze seznamu akcionářů účastníka č.2/ a listiny přítomných na valné hromadě účastníka č.2/ ze dne 1.3.2021. Toto ověření je samo dostačující k prokázání této skutečnosti. Navíc, účastník č.2/ nenamítá nedostatek věcné legitimace navrhovatele, ale pouze kárá soud za jeho legitimní procesní postup. Jde o jasnou obstrukci ze strany účastníka č.2/.

27. Pokud účastník č.2/ argumentuje ustanovením § 20 odst. 3 z.ř.s., tato argumentace je lichá a nedopadá na posuzovanou situaci.

28. Dále navrhovatel zdůraznil, že předmětná zpráva o vztazích byla vypracována před účinností novely zákona o obchodních korporacích, tedy přede dnem 1.1.2021. Pokud účastník č.2/ uvádí, že není rozumného důvodu, aby nebyly v řízení reflektovány legislativní posuny v požadavku na kvalitu důvodů pro návrh na přezkum zprávy o vztazích, tak tímto rozumným důvodem je přechodné ustanovení, obsažené v čl. II, odst. 9 zákona č. 33/2020 Sb. Navrhovatel je přesvědčen, že pravidla pro přezkum je třeba vnímat jako celek, a to včetně důvodu k přezkumu. Není možné si vybrat, na co se přechodné ustanovení uplatní a na co nikoli, poctivostí záměru navrhovatele není soud povinen se zabývat. Nicméně vzhledem k vážnosti důvodů, pro něž podal návrh na přezkum zprávy o vztazích a které popsal v návrhu, považuje navrhovatel za neomalenost označení záměru jako nepoctivé a v kontextu pochybných právních vztahů mezi propojenými osobami považuje taková vyjádření za velmi odvážná.

29. Pokud je namítáno použití předchozí právní úpravy na hodnocení osoby znalce, tak soud prvního stupně sice skutečně aplikoval předchozí právní úpravu, nicméně aplikací platné právní úpravy by nedošel k jinému výsledku, neboť tato úprava je dokonce mírnější.

30. Pokud jde o přiznání práva na náhradu nákladů, toto není rozhodnutím překvapivým, neboť náklady se v důsledku odvolání účastníka č.2/ neodůvodněně zvýšily.

31. Navrhovatel navrhuje potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně.

32. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání / § 212, § 212a o.s.ř./ a po provedeném jednání /§ 214 odst.1 o.s.ř. /, konaném podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků, v jehož průběhu bylo provedeno dokazování Zápisem o průběhu jednání valné hromady společnosti s obchodní firmou [právnická osoba]. ze dne 1.3.2021 a seznamem akcionářů společnosti [Jméno advokáta B]. k datu 1.3.2021, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

33. Dále, je evidentní, že odvolatel coby odvolací důvod neuváděl, že rozhodoval vyloučený soudce. Pro úplnost odvolací soud nicméně uvádí, že pokud snad odvolatel námitkou ve vztahu rozvrhu práce, respektive námitkou, že soud byl nesprávně obsazen, hodlal vznášet námitku podjatosti, tak v tomto směru odvolací soud odkazuje na ustálenou judikaturu, jež vychází z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 26/2012 Sb. ze dne 18.4.2012, publikované ve sbírce pod číslem 85/2012 Sb., kde právní věta zní: „Námitka, spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen / že o odvolání účastníka má podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat jiný odvolací senát než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení/ není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců odvolacího senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení.“ 34. Tento závěr se pochopitelně uplatní i v řízení před soudem prvního stupně.

35. Dále, pokud účastník č.2/ svými výhradami k rozvrhu práce hodlal namítat, že soud byl nesprávně obsazen, a to s odvoláním na své přesvědčení o netransparentnosti rozdělení spisů po soudkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] v rozvrhu práce, tak k tomu je třeba uvést, že daná námitka je rovněž lichá. Rozvrh práce je dostupný na internetu, čehož si je odvolatel vědom a z jeho tvrzení je zřejmé, že se s rozvrhem práce seznámil. Z přílohy ke změně č.16 Rozvrhu práce Městského soudu v Praze na rok 2021: Přidělení spisů po [tituly před jménem] [Anonymizováno] je jednak zřejmé, že věc spisové značky 78 Cm 59/2021 byla přidělena [tituly před jménem] [Anonymizováno]. A systém, jak k přidělení dochází, je naprosto zřejmý a transparentní. Spisy jsou jmenovitě přiděleny 5 soudkyním, a to evidentně za použití rotačního principu. Shodně seřazená jména pěti soudkyň, včetně soudkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno], se u přidělování nevyřízených věcí v senátu 78 neustále ve stejném sledu opakují.

36. Pokud účastník č.2/ namítal, že mu nebyla soudem dána možnost se k návrhu vyjádřit, tak je evidentní, že se účastník č.2/ k návrhu podrobně vyjádřil, a to v rámci podaného odvolání proti původnímu rozhodnutí soudu prvního stupně. Obsah odvolání, argumentace v něm obsažená, byla odvolacím soudem popsána v odůvodnění jeho rozhodnutí č.j. 7 Cmo 211/2021-40 ze dne 23. září 2021. Tuto argumentaci účastníka č.2/ ve věci soud nyní rekapituloval v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

37. Jinak řečeno, účastník č.2/ možnost vyjádřit se k návrhu měl a také se / v rámci podaného odvolání proti původnímu rozhodnutí soudu prvního stupně / vyjádřil.

38. Dále, vzhledem k tomu, že soud k otázce aktivní legitimace navrhovatele učinil zjištění z listin, aniž k tomu nařídil jednání a provedl dokazování, odvolací soud v odvolacím řízení zjednal nápravu tím, že důkaz listinami: Zápis o průběhu jednání valné hromady společnosti s obchodní firmou [právnická osoba]. ze dne 1.3.2021 a seznamem akcionářů společnosti [Jméno advokáta B]. k datu 1.3.2021 provedl.

39. Dále, pokud jde aplikace právní úpravy na danou věc, tak přechodné ustanovení v čl. II. odstavci 9 zákona č. 33/2020 Sb. jednoznačně stanoví, že „ pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinnosti znalce, se poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ 40. Tedy je nepochybné, že na danou věc dopadá předchozí úprava, daná ustanovením § 85 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., kde se praví, že „každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.“ 41. K tomu lze uvést, že ovšem judikatura Nejvyššího soudu v Praze, např. jeho usnesení č.j. 27 Cdo 192/2018 ze dne 20.11.2019, poukazuje na princip proporcionality, kdy i za předchozí právní úpravy bylo k aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka pro podání návrhu na přezkum zprávy o vztazích znalcem potřeba, aby se návrh opíral o závažné nedostatky zprávy o vztazích. V daném případě navrhovatel závažné nedostatky popsal, v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Mimo jiné lze rovněž poukázat na částečný výpis platných údajů z evidence skutečných majitelů, vedené Městským soudem v Praze oddíl B, vložka [Anonymizováno] pro společnost s názvem [Jméno advokáta B]., kde je uveden skutečný majitel [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozen v dubnu 1978, kdy povaha postavení skutečného majitele je nepřímý skutečný majitel. Lze konstatovat, že již s ohledem na tuto skutečnost je zpráva o vztazích neúplná. Rovněž další výtky navrhovatele k předmětné zprávě o vztazích představují závažné nedostatky zprávy ve vztazích a ve výsledku důvodnost návrhu.

42. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud uzavírá, že je namístě návrhu vyhovět a znalce k vypracování znaleckého posudku pro přezkoumání zprávy o vztazích ustanovit. Skutečnost, že navrhovatel si od znalce vyžádal předchozí souhlas se jmenováním, bez dalšího není způsobilá vyvolat pochybnost o nepodjatosti znalce, účastníka č.1/. Stanovisko soudu prvního stupně v daném směru je správné, byť soud nepřesně odkázal na předchozí právní úpravu, danou zákonem č. 36/1967 Sb. namísto aktuální úpravy, dané zákonem č. 254/2019 Sb.

43. Pokud odvolatel hovoří o překvapivosti výroku o nákladech řízení v napadeném usnesení soudu prvního stupně s odvoláním se na předchozí rozhodnutí, tak předchozí rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem v plném rozsahu zrušeno pro nepřezkoumatelnost usnesením č.j. 7 Cmo 211/2011-40 ze dne 23. září 2021, ve vztahu k výroku o nákladech řízení jako souvisejícímu výroku nezaznělo v odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu žádné stanovisko, jímž by byl soud prvního stupně vázán. A pokud soud ve vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem č.2/ rozhodl v napadeném usnesení postupem dle ustanovení § 142 o.s.ř. při respektování principu úspěchu ve věci, za situace, že předmětné řízení může být zahájeno pouze na návrh, nelze tomuto postupu vytknout pochybení. Lze doplnit, že o nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti.

44. Odvolací soud napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219 jako věcně správné potvrdil, a to včetně výroků o nákladech řízení.

45. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšnému účastníkovi č.2/ náklady odvolacího řízení ve výši 12 398,02 Kč, představované náklady právního zastoupení: 2x odměna advokáta po 3 100 Kč / vyjádření k odvolání, účast při jednání /, 2x režijní paušál po 300 Kč, cestovné, jízda osobním automobilem k jednání a zpět ve výši 2 646,30 Kč , náhrada za promeškaný čas 8x 100 Kč, 21% DPH ve výši 2 151,73 Kč.

46. Pokud jde o vztah navrhovatele a účastníka č.1/, nikomu ve vztahu těchto účastníků řízení náklady odvolacího řízení nevznikly.

Poučení