7 Cmo 386/2017 - 972

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] c) [Jméno advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] navrhovatelé b) a c) zastoupeni advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] d) [Jméno advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] e) [Jméno advokáta F]., IČO [IČO advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] navrhovatelé d) a e) zastoupeni advokátem [Jméno advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] f) [Jméno advokáta H] bytem [Adresa advokáta H] adresa pro doručování: [Adresa advokáta H] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce A] sídlem [Adresa zmocněnce A] za účasti: 1) [Jméno zmocněnce B]., IČO [IČO zmocněnce B] sídlem [Adresa zmocněnce B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta I] sídlem [Adresa advokáta I] 2) [Jméno advokáta J]., IČO [IČO advokáta J] sídlem [Adresa advokáta J] insolvenční správkyně a procesní nástupkyně dlužnice [Jméno advokáta K]., IČO [IČO advokáta K] sídlem [Adresa advokáta K] o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání navrhovatelů b), c) a účastnice 2) do usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. června 2017, č. j. 13 Cm 1069/2007-833, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. určil, že výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč činí 632,15 Kč. Ve výroku II. soud rozhodl, že účastnice 2 (dříve dlužnice) je povinna zaplatit navrhovateli a) 1 424 009,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Ve výroku III. a) soud rozhodl, že dlužnice je povinna zaplatit navrhovateli b) 4 705 618,20 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a ve výroku III. b) soud rozhodl, že dlužnice je povinna zaplatit navrhovateli c) 940 082,20 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Ve výroku IV. soud rozhodl, že dlužnice je povinna zaplatit navrhovateli d) 135 388,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí, ve výroku V. soud rozhodl, že dlužnice je povinna zaplatit navrhovatelce e) 810 942,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a ve výroku VI. rozhodl, že dlužnice je povinna zaplatit navrhovatelce f) 390 196,60 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Ve výroku VII. soud zamítl návrh navrhovatelů b), c), d) a e) na zaplacení úroků z prodlení z požadovaného plnění. Ve výroku VIII. uložil soud dlužnici povinnost zaplatit České republice náklady řízení za znalečné a svědečné ve výši 94 451,76 Kč na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích. Ve výroku IX. uložil soudu dlužnici povinnost zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 373 308,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích. Soud prvního stupně dále uložil dlužnici zaplatit navrhovateli a) na náhradu nákladů řízení 49 379 Kč (výrok X.) navrhovatelům b) a c) 114 136 Kč (výrok XI.), navrhovateli d) 9 228 Kč (výrok XII.), navrhovatelce e) 68 943,36 Kč (výrok XIII.) a navrhovatelce f) 1 000 Kč (výrok XIV.) s tím, že dlužnice měla navrhovatelům náhradu nákladů řízení zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

2. V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatelé se svými návrhy došlými soudu 3. 9. 2007 (navrhovatel a/), 29. 8. 2007 (navrhovatelé b/ a c/), 28. 6. 2007 (navrhovatel d/), 5. 9. 2007 (navrhovatelka e/) a 14. 8. 2007 (navrhovatelka f/) domáhali přezkoumání přiměřenosti protiplnění za jednu akcii emitovanou účastnicí 1). Vedle toho všichni požadovali, aby soud uložil dlužnici povinnost zaplatit jim rozdíl mezi soudem určenou výší přiměřeného protiplnění a částkou, kterou jim dlužnice již uhradila, což bylo 285 Kč za jednu akcii. Navrhovatel a) uvedl, že vlastní 4 102 kusů akcií účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, navrhovatel b) 13 555 akcií, navrhovatel c) 2 708 akcií, navrhovatel d) 390 akcií, navrhovatelka e) 2 336 akcií a navrhovatelka f) 1 124 akcií. Navrhovatelé b), c), d) a e) vedle toho požadovali zaplacení úroků z prodlení z dlužných částek.

3. Soud prvního stupně vyšel, kromě jiného, z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] (dále též jen „[Anonymizováno]“). Tento znalec byl ustanoven soudem. Úkolem znalce bylo přezkoumat znalecké posudky [právnická osoba]., [právnická osoba] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] a určit výši přiměřeného protiplnění v penězích za jednu akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč ke dni rozhodnutí valné hromady účastnice 1) o přechodu vlastnictví cenných papírů, tj. k 29. 6. 2007. Posudek byl zpracován 26. 2. 2016. K návrhu účastníků byly osoby, které zpracovaly za znalecký ústav posudek, vyslyšeny při jednání 28. 3. 2017. Znalec [Anonymizováno] stanovil hodnotu akcie účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč v několika variantách, a to ve variantě 1A, kdy vymezuje jako hledanou kategorii hodnoty pro ocenění jmění tržní hodnotu a využívá znalostí znalců k datu k ocenění v roce 2007, zde pak dospívá k hodnotě jedné akcie 461,74 Kč. Dále ve variantě 1B vymezuje jako hledanou kategorii pro ocenění jmění tržní hodnotu a využívá znalostí znalců k datu zpracování posudku v roce 2016 a zde pak dospívá k hodnotě jedné kmenové nekótované akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč ve výši 420,39 Kč. Ve variantě 2A vymezuje znalec jako hledanou kategorii hodnoty pro ocenění jmění spravedlivou hodnotu a využívá znalostí českých znalců k datu ocenění v roce 2007 a dospívá k hodnotě jedné akcie 524,58 Kč. Ve variantě 2B, kdy vymezil jako hledanou kategorii hodnoty pro ocenění jmění spravedlivou hodnotu a využívá znalostí českých znalců k datu ke zpracování posudku v roce 2016, dospívá k hodnotě akcie 632,15 Kč. Na straně 101 posudku znalec zcela odmítá závěry revidovaných znaleckých posudků. Na straně 89 posudku se znalec vypořádává s otázkou stanovení rizikové prémie kapitálového trhu, stanovení rizikové prémie země, na straně 19 se zabývá otázkou zahrnutí či nezahrnutí přirážky za malou tržní kapitalizaci, kdy znalec ocenění zpracoval variantně právě pro rozdílné zahrnutí či nezahrnutí rizikových přirážek do ocenění, jak uvádí na č. l.

90. Na straně 63 se znalec k námitkám účastníků zabývá neprovozním majetkem s výsledkem uvedeným na straně 64 spisu, kdy neprovozní aktivum bude oceněno částkou 148 500 000 Kč, tedy ve výši dosud zaplacených záloh, na což znalec reagoval též při svém výslechu. Znalec uvedl, že datum ocenění, které provedl, je k 29. 6. 2007, kdy společnost měla svá data přesně k datu 30.

6. Tento jeden den má ovšem minimální dopad a na výsledku nemůže ničeho změnit. K námitkám na zohlednění nedobrovolnosti prodeje akcií znalec zdůvodnil použití variantního řešení, kdy právě při jedné variantě nedobrovolnost výkupu zohledněná byla a při druhé nikoliv. Znalec rovněž zdůraznil, že metodika ČNB je pouhé doporučení, nikoliv závazný předpis. Soud prvního stupně vyšel též ze zjištění, že dne 29. 6. 2007 se konala valná hromada účastnice 1), která rozhodla o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na osobu hlavního akcionáře, tj. dlužnice. Výše protiplnění určená touto valnou hromadou činila 285 Kč za každou akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Přiměřenost výše protiplnění je doložena znaleckým posudkem č. 24/18/2007, zpracovaným společností [právnická osoba]., přiměřenost výše protiplnění je potvrzena rozhodnutím České národní banky z 25. 5. 2007. Oznámení o svolání předmětné valné hromady bylo zveřejněno v Obchodním věstníku dne 30. 5. 2007. Dne 1. 8. 2007 bylo v Obchodním věstníku zveřejněno oznámení o uspořádání valné hromady účastnice 1) dne 29. 6. 2007. Dne 1. 8. 2007 tak bylo v Obchodním věstníku zveřejněno rozhodnutí soudu o zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Dne 12. 4. 2007 byla uzavřena smlouva o úplatném převodu akcií mezi [Anonymizováno] (hlavní akcionář) a [právnická osoba], kterou bylo převedeno 82 280 kusů akcií za 23 449 800 Kč.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k následujícím právním závěrům. Všichni navrhovatelé jsou k podání návrhu na zahájení řízení aktivně věcně legitimováni coby bývalí vlastníci akcií. Účastnice 1) je pasivně legitimována coby společnost, která rozhodla o přechodu cenných papírů, a dlužnice je pasivně věcně legitimována coby hlavní akcionář. Všechny návrhy byly podány včas ve smyslu § 183k odst. 1 zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Všichni navrhovatelé tedy dodrželi jednoměsíční lhůtu běžící od 1. 8. 2007, kdy bylo v Obchodním věstníku zveřejněno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích o zápisu usnesení mimořádné valné hromady ze dne 29. 6. 2007. Hlavní akcionář doložil pro účely rozhodnutí o přechodu cenných papírů na valné hromadě dne 29. 6. 2007 znalecký posudek ohledně přiměřenosti protiplnění. Okamžik přechodu vlastnictví cenných papírů stanoví ustanovení § 183l odst. 3 obch. zák., tj. stane se tak uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku. S ohledem na výhrady účastníků, tedy speciálně navrhovatelů, vůči znaleckému posudku předloženého hlavním akcionářem na valné hromadě zpracovaného znalcem [právnická osoba]., a dále s ohledem na rozporuplnost posudků v průběhu řízení předkládaných účastníky řízení, soud přistoupil k ustanovení znalce [Anonymizováno]. Úkolem znalce bylo přezkoumat znalecké posudky [právnická osoba]. a znalecké posudky předložené účastníky znalců [právnická osoba] a [tituly před jménem] [Anonymizováno] a určit výši přiměřeného protiplnění za jednu akcii společností [Jméno zmocněnce B]. o jmenovité hodnotě 1 000 Kč ke dni rozhodnutí valné hromady účastnice 1) o přechodu vlastnictví cenných papírů, tj. k 29. 6. 2007. Soud považuje znalecký posudek znalce [Anonymizováno] za přesvědčivý a přiklání se k variantě 2B, která vymezuje kategorii hodnoty pro ocenění jmění spravedlivou hodnotou a využívá znalosti českých znalců k datu zpracování posudku v roce 2016, když znalec při volbě této varianty dospívá k hodnotě jedné kmenové akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč účastnice 1) k datu ocenění 632,15 Kč. Pokud v závěru řízení dlužnice předkládá odborné vyjádření Komise pro cenné papíry a [Anonymizováno], soud je toho názoru, že ani tato odborná vyjádření nejsou způsobilá zvrátit závěry soudcem ustanoveného znalce. Jak soud již uvedl, znalecký posudek [Anonymizováno] je zpracován velmi detailně, přesvědčivě zdůvodněn v jednotlivých položkách, tedy i ohledně užitých metod ocenění. Znalec se řádně a přesvědčivě vypořádal se všemi dotazy účastníků při svém výslechu. Na rozdíl od dlužnice se soud nedomnívá, že by bylo chybně stanoveno datum ocenění, neboť znalec zcela správně dle zadání soudu provádí ocenění k datu rozhodnutí společnosti o přechodu cenných papírů, kdy k samotnému přechodu dochází dle § 183l odst. 3 uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku. Z důvodu shora uvedeného soud zamítl návrh dlužnice na zpracování dalšího revizního posudku. Soud dále uvedl, že při rozhodování vycházel z ustanovení § 183k obch. zák. a ze zmíněného znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce. Vycházel též z rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 4712/2007, dle kterého mohou vedle sebe obstát návrhy navrhovatelů, z nichž některý se domáhá nároků plynoucích z tohoto ustanovení návrhem na určení výše přiměřeného protiplnění a některý návrhem na zaplacení či doplacení protiplnění. V daném případě je rovněž zcela nepochybné, že všichni navrhovatelé obdrželi za své akcie, jejichž počet, který každý vlastnil, byl rovněž nepochybný, částku 285 Kč za jeden kus akcie, tudíž se domáhají doplatku rozdílu. Ohledně určovacích návrhů soud uvedl, že jsou přípustné, aniž by museli navrhovatelé u určovacích návrhů prokazovat naléhavý právní zájem, neboť zákon přiznává navrhovatelům takový návrh podat. Jedná se o určení právní skutečnosti, nikoliv o určení, zda tu právní vztah je či není. Soud proto rozhodl tak, že s ohledem na závěry znaleckého posudku určil, že výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč činí 632,15 Kč, což je varianta 2B znaleckého posudku, a v dalších částech výroku rozhodnutí přiznává jednotlivým navrhovatelům doplatky rozdílu se zřetelem na vlastněné počty akcií, což představuje rozdíl mezi částkou 632,15 Kč a částkou dle platného rozhodnutí valné hromady 285 Kč, tj. celkem rozdíl na každou akcii 347,15 Kč. Soud prvního stupně dále dovodil, že podle § 775 zákona č. 90/2012 Sb. je na posuzovanou věc nutno aplikovat zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve znění účinném k datu rozhodování valné hromady, tj. 29. 6. 2007. Zamítavý výrok VIII. týkající se požadovaných úroků z prodlení soud prvního stupně odůvodnil tak, že zákon č. 104/2008 Sb., který nabyl účinnosti až 1. 4. 2008, doplnil do ustanovení § 183m odst. 2 obch. zák. úpravu práva oprávněných osob požadovat ode dne, kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenných papírům na hlavního akcionáře, úrok ve výši stanovené v § 502 obch. zák., ovšem do data splatnosti předmětného přiměřeného protiplnění ještě tento zákon v účinnosti nebyl. Soud se nedomnívá, že by hlavní akcionář byl v prodlení s poskytnutím přiměřeného protiplnění, neboť výši stanovenou znaleckým posudkem zpracovaným pro účely rozhodování účastnice 1) na valné hromadě o přechodu cenných papírů (285 Kč za jednu akcii) poskytl všem navrhovatelům, což nebylo ani nikým zpochybněno. Rozhodnutí o doplatku v rámci přezkoumání přiměřenosti protiplnění pak závisí na rozhodnutí soudu a teprve tímto rozhodnutím je určována výše plnění, kterou je hlavní akcionář povinen doplácet. Soud je proto názoru, že dlužnice, která je povinna přiměřené protiplnění navrhovatelům vyplatit, není v prodlení. Soud proto navrhovatelům zamítl požadavky na zaplacení úroků z prodlení tak, jak je vyjádřeno ve výroku VII. rozhodnutí. Nákladové výroky X. až XIV. jsou odůvodněny ustanovením § 142 o. s. ř. Výrok VIII. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. K výroku IX. soud uvedl, že rozhodoval o zaplacení soudního poplatku, kdy tuto povinnost uložil neúspěšné dlužnici, která je povinna doplácet přiměřené protiplnění dle tohoto rozhodnutí. Výrok IX. soud odůvodnil ustanovením § 4 odst. 1 písm. i) a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.

5. Do zamítavého výroku VII. podali odvolání navrhovatelé b) a c). Účastnice 2) – dlužnice podala odvolání do všech výroků kromě výroku VII.

6. Navrhovatelé b) a c) ve svém odvolání do výroku VII. namítají, že rozhodnutí soudu, kterým určuje výši protiplnění, má deklaratorní, nikoliv konstitutivní povahu. Nárok na úrok z prodlení v obdobných případech vyplývá i z judikatury soudů. Odvolatelé poukazují zejména na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 530/16 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, spisová značka 29 Cdo 2403/2010. Odkazují též na rozhodnutí Ústavního soudu, a to nález ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 56/05, a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 23 Cm 139/2016, potvrzené Vrchním soudem v Olomouci rozhodnutím sp. zn. 8 Cmo 320/2016. Odvolatelé navrhli, aby usnesení soudu prvního stupně bylo ve výroku VII. změněno tak, že navrhovateli b) se přiznává úrok z prodlení z přisouzené částky od splatnosti protiplnění, tj. od 15. 10. 2007 (den předání listinných akcií) do zaplacení v zákonné výši, a navrhovateli c) od 16. 10. 2007 (den předání listinných akcií) do zaplacení, též v zákonné výši.

7. Dlužnice své odvolání odůvodňuje ustanovením § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Dlužnice vytkla soudu prvního stupně, že neprovedl všechny včas navržené důkazy, a to konkrétně odborné vyjádření společnosti [Anonymizováno] ze dne 2. 6. 2017 a revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku [Anonymizováno]. Soud prvního stupně bez dalšího přijal závěry uvedené v posudku [Anonymizováno], aniž by ve světle námitek dlužnice uvedených v jejím vyjádření ze dne 2. 6. 2017 a v odborném vyjádření prověřil jejich správnost. Soud prvního stupně též nesprávně právně posoudil chybný postup znalce [Anonymizováno] při zpracování posudku [Anonymizováno] a závěry z něj vyplývající, v důsledku čehož nesprávně stanovil výši protiplnění za jednu akcii emitovanou účastnicí 1), aktivní legitimaci navrhovatelů a ocenění na úrovni znalostí znalce k roku 2016. Znaleckému posudku odvolatelka vytýká použití chybných předpokladů pro výpočet tzv. pokračující hodnoty, když v posudku bylo uvažováno po roce 2011 donekonečna s příliš vysokou (nereálnou) rentabilitou investic, čímž došlo k významnému a nesprávnému nadhodnocení výše ocenění jedné akcie účastnice 1), a to v případě jednotlivých variant ocenění (1A, 1B, 2A, 2B) v rozmezí přibližně 35,6 Kč až 146,4 Kč. Nesprávné je i stanovené výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii účastnice 1) variantně jako: a) alikvótní podíl na tržní hodnotě čistého obchodního jmění účastnice 1), b) fair value čistého obchodního jmění účastnice 1), když z požadavků na posudky pro stanovení výše přiměřeného protiplnění vyplývá postup, který vychází z tržní hodnoty čistého obchodního jmění. Komise pro cenné papíry deklarovala, že není důvod rozlišovat mezi oceněním účasti na společnosti pro účely nabídek převzetí a veřejných návrhů podle § 186 obch. zák. a oceněním této účasti pro účely vytěsnění a určila tak použití principu Metodiky ZNAL pro účely vytěsnění. Metodika ZNAL pak výslovně uvádí, že pro účely nabídek k převzetí a veřejných návrhů smlouvy vykládá Komise pro cenné papíry pojem hodnota akcie jako alikvótní podíl na tržní hodnotě čistého obchodního majetku. Nelze tedy přijmout argumentaci znalce, že není zřejmé, jakou kategorii hodnoty měl znalec použít, a proto ji stanovil variantně. Směrodatným by mělo být stanovení alikvótního podílu na tržní hodnotě čistého obchodního majetku. Znalec [Anonymizováno] též porušil princip rozhodného dne, když v rozporu s oceňovacími postupy a standardy byly použity údaje po datu ocenění, přičemž na jednání před soudem prvního stupně konané dne 28. 3. 2017 při svém výslechu zástupkyně společnosti [Anonymizováno] uvedly, že použití takových údajů je nepřípustné, přičemž navíc uvedly, že ani neověřily rozdíl mezi údaji k datu ocenění a údaji použitými pro posudek [Anonymizováno] a omezily se na konstatování, že se pravděpodobně nic nezměnilo. Odvolatelka dále znaleckému posudku [Anonymizováno] vytýká nezdůvodnění použití užitých metod ocenění, použití chybného finančního plánu, použití nesprávných vstupů pro odhad diskontní míry, chybný přepočet nákladů vlastního kapitálu a nedostatečné zdůvodnění použitého tempa růstu, k čemuž podrobně argumentuje. Na závěr uvádí, že z uvedených důvodů je posudek [Anonymizováno] nezpůsobilým podkladem pro rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Pokud by soud prvního stupně náležitým způsobem provedl důkazy navržené dlužnicí, a to odborné vyjádření, a nechal zpracovat revizní znalecký posudek k posudku [Anonymizováno] a v rámci volného hodnocení důkazů se jím řádně zabýval, musel by nutně dospět k závěru, že skutkový stav zjištěný na základě posudku [Anonymizováno] je neúplný. Dle názoru dlužnice soud prvního stupně nesprávně posoudil i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelů, když uvedl, že navrhovatelé jsou aktivně legitimováni, neboť další účastnice řízení jejich aktivní legitimaci nezpochybnili, přestože je soud povinen aktivní legitimaci zkoumat z úřední povinnosti a povinni ji jsou prokazovat navrhovatelé. Dlužnice proto navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. až VI. a VIII. až XIV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Navrhovatelé b) a c) se k odvolání dlužnice podrobně vyjádřili, vyvraceli její odvolací námitky a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil, případně změnil pouze v části napadené navrhovateli b) a c).

9. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 8. 2019, č. j. MSPH 19 INS 6047/2019-A-25, rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice – účastnice 2). Účinky rozhodnutí nastaly dne 21. 8. 2019 ve 13,20 hod. Řízení ve věci bylo proto ze zákona přerušeno podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenční zákon] (dále jen „IZ“). Usnesením ze dne 11. 5. 2021, č. j. MSPH 90 INS 6047/2019-B-44, k návrhu insolvenční správkyně dlužnice, rozhodl Městský soud v Praze o pokračování v řízení ve věci vedené před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod spisovou značkou 13 Cm 1069/2007 (výrok I.). Dále rozhodl, že na místo účastnice 2) bude v řízení pokračováno s její insolvenční správkyní [Jméno advokáta J]., IČO [IČO], sídlem [adresa]. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 5. 2021.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

11. Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. 12. 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Aplikace obchodního zákoníku vyplývá z § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích).

12. Podle § 183i odst. 1 obch. zák. ve znění účinném k 31. 3. 2008 osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry, a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % jejího základního kapitálu, nebo b) které nahrazují účastnické cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, anebo c) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen "hlavní akcionář"), je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na její osobu.

13. Podle § 183k odst. 1 obch. zák. vlastníci účastnických cenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.

14. Podle § 183l odst. 3 obch. zák. uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.

15. Podle § 183m obch. zák. (1) Oprávněné osoby mají právo na protiplnění v penězích, jehož výši určí hlavní akcionář; hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce ke dni doručení žádosti podle § 183i odst. 1, a jehož výši přezkoumá Česká národní banka. (2) Dosavadním vlastníkům zaknihovaných účastnických cenných papírů vzniká právo na zaplacení protiplnění zápisem vlastnického práva na majetkovém účtu v příslušné evidenci cenných papírů a vlastníkům listinných účastnických cenných papírů jejich předáním společnosti podle § 183l odst. 5 a 6.

16. Podle § 127 odst. 1 o. s. ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.

17. Z ustálené judikatury dovolacího soudu se k výši přiměřeného protiplnění podává, že: „1) Základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za účastnický cenný papír společnosti je obvykle hodnota podniku společnosti; její určení je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti (§ 127 o. s. ř.); součástí odborného posouzení znalce je přitom i zvolení metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti. 2) Určení hodnoty podniku společnosti (jež je otázkou skutkovou) nelze ztotožňovat s určením výše přiměřeného protiplnění (jež je otázkou právní). Jakkoliv při určení výše přiměřeného protiplnění soud zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, musí současně zohlednit i další v úvahu přicházející skutečnosti. 3) Má-li být protiplnění přiměřené (§ 183k obch. zák.) hodnotě účastnických cenných papírů, které nuceně přecházejí na hlavního akcionáře, nepřichází zásadně v úvahu, aby se výše protiplnění snižovala oproti hodnotě akcií zjištěné na základě znaleckého posudku a vycházející z hodnoty podniku společnosti proto, že by vytěsňovaní vlastníci účastnických cenných papírů nemohli takové ceny dosáhnout na trhu z důvodu nízké likvidity účastnických cenných papírů či proto, že jejich účastnické cenné papíry představují pouze menšinový podíl na společnosti (tzv. diskont za likviditu či za minoritu). 4) Při přezkoumávání přiměřenosti protiplnění postupem podle § 183k obch. zák. je nutné mít na paměti, že menšinoví akcionáři nemají prakticky žádnou možnost, jak hlavnímu akcionáři zabránit v realizaci jeho práva upraveného v § 183i obch. zák. Jsou-li zbavováni svého podílu ve společnosti s odůvodněním, že s ohledem na akcionářskou strukturu se jejich účast fakticky zúžila na pouhou investici, neboť jejich „vliv na chod společnosti je mizivý a možnost podílet se na zásadních rozhodnutích o směřování společnosti je iluzorní“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 56/05, bod 52 odůvodnění), tedy že nadále zůstává zachována pouze majetková složka jejich účasti ve společnosti, již lze nahradit (nuceně vyměnit za peníze), musí být garantováno, že poskytované protiplnění v penězích bude odpovídat hodnotě této investice. Jinak řečeno, protiplnění poskytované hlavním akcionářem musí odpovídat hodnotě účastnických cenných papírů, jejichž vlastnictví hlavní akcionář v důsledku nuceného přechodu nabude tak, aby hodnota investice vlastněné minoritním akcionářem zůstala zachována. 5) Jakkoliv se zpravidla (v případě společností, jejichž účastnické cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu) vychází z hodnoty podniku společnosti stanovené znalcem, přičemž výše protiplnění připadající na účastnický cenný papír se určí jako podíl na hodnotě podniku společnosti, odpovídající podílu (jmenovité hodnoty) účastnického cenného papíru na základním kapitálu společnosti, soud musí přihlédnout i k dalším okolnostem. Z požadavku přiměřenosti (spravedlnosti) mimo jiné plyne, že protiplnění zásadně nesmí být nižší než tržní cena dotčených účastnických cenných papírů v době předcházející vytěsnění, lze-li ji objektivně určit.) I při posuzování přiměřenosti vypořádání v penězích, resp. toho, zda menšinovým akcionářům vzniklo právo na dorovnání, soud sice zpravidla vychází z hodnoty podniku společnosti, určené znaleckým posudkem, avšak musí přihlédnout i k dalším zjištěným okolnostem tak, aby přiměřené vypořádání bylo spravedlivé. Určení výše přiměřeného vypořádání a posouzení, zda menšinovým akcionářům vzniklo právo na dorovnání, je otázkou právní.

24. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3024/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4435/2016, ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4568/2016, ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018, ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1516/2019, ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3185/2020.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2221/2022, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

18. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 20. 8. 2015, č. j. 13 Cm 1069/2007-631, soud prvního stupně ve výroku I. ustanovil znalce [Anonymizováno]. Znalci uložil, aby znalecký posudek podal písemně do 60 dnů od doručení spisu. Úkolem znalce bylo, po seznámení se z obsahem spisu, přezkoumat znalecké posudky [právnická osoba]. z 24. 4. 2007, [právnická osoba] z 20. 11. 2013 a [tituly před jménem] [Anonymizováno] z 20. 5. 2014 a určit výši přiměřeného protiplnění v penězích za 1 akcii společnosti [právnická osoba]. o jmenovité hodnotě 1 000 Kč ke dni rozhodnutí valné hromady společnosti [Jméno zmocněnce B]. o přechodu vlastnictví cenných papírů, tj. k 29. 6. 2007.

19. Soud prvního stupně ustanovenému znalci zadal revizi dosud provedených, avšak rozporuplných znaleckých posudků. Ve zbývající části znaleckého zadání však pochybil, jak vyplývá ze shora citované judikatury Nejvyššího soudu k výši přiměřeného protiplnění, dle které je základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za účastnický cenný papír společnosti obvykle hodnota podniku společnosti; její určení je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti, zatímco určení výše přiměřeného vypořádání a posouzení, zda menšinovým akcionářům vzniklo právo na dorovnání, je otázkou právní. Soud prvního stupně proto postupoval nesprávně, když znalci zadal, aby určil výši přiměřeného protiplnění v penězích za jednu akcii společnosti o jmenovité hodnotě 1 000 Kč (otázka právní), namísto zadání, aby znalec stanovil hodnotu podniku společnosti, tj. účastnice 1), ke dni 29. 6. 2007, kdy se konala valná hromada účastnice 1), která rozhodla o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře, ale též k datu 1. 9. 2007, kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře podle § 183l odst. 3 obch. zák., tj. uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady do obchodního rejstříku (otázka skutková). Znalec [Anonymizováno] poté na základě tohoto nesprávného znaleckého zadání stanovil hodnotu jedné akcie účastnice 1) ve čtyřech variantách, z nichž ani jedna nevychází z hodnoty podniku účastnice 1). Vedle toho varianty vyčíslil dle stavu k 30. 6. 2007, přestože dle zadání soudu měla být výše přiměřeného protiplnění v penězích za jednu akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 1 000 Kč stanovena ke dni 29. 6. 2007. Pokud tedy soud prvního stupně stanovil výši přiměřeného protiplnění za jednu akcii účastnice 1) v nominální hodnotě 1 000 Kč ve výši 632,15 Kč, vycházejíc z varianty 2B posudku [Anonymizováno], kdy znalec jako hledanou kategorii hodnoty pro ocenění jmění vymezil spravedlivou hodnotu a využil znalostí českých znalců k datu zpracování posudku v roce 2016, vychází jeho právní závěr o výši přiměřeného protiplnění z chybného znaleckého posudku, vypracovaného na základě chybného znaleckého zadání soudem. Soud prvního stupně, aniž by se pokusil změnou znaleckého zadání chyby znaleckého posudku [Anonymizováno], který je současně znaleckým posudkem revizním, napravit, znalecký závěr znalce [Anonymizováno] bez dalšího převzal a vybudoval na něm své vyhovující rozhodnutí. Právní závěr soudu o výši přiměřeného protiplnění tak vychází z neúplně zjištěného skutkového stavu, jehož doplnění překračuje meze odvolacího řízení.

20. Soud prvního stupně též pochybil, když uzavřel, že odborné vyjádření Komise pro cenné papíry a [Anonymizováno] nejsou způsobilé zvrátit závěry soudem ustanoveného znalce, aniž by tyto listiny provedl k důkazu a zhodnotil je podle 132 o. s. ř. Soud prvního stupně tak porušil ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud v odůvodnění rozsudku uvede (kromě jiného), o které důkazy opřel svá skutková zjištění, když pro odůvodnění usnesení, jimž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4 (§ 169 odst. 4 o. s. ř.). Porušení ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. je vždy důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

21. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 ve spojení s § 213 odst. 4 o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V něm soud znalci zadá vypracování znaleckého posudku na základě správného znaleckého zadání s tím, že hodnotu podniku účastnice 1) k datu 29. 6. 2007 a k datu 1. 9. 2007 zadá určit ustanovenému znalci ve dvou variantách, první se zohledněním tzv. velikostní přirážky, druhou bez této přirážky. Bude poté na úvaze soudu, zda velikostní přirážku při určení výše přiměřeného protiplnění zohlední či nikoliv. Součástí znaleckého zadání by mělo být též zdůvodnění případného rozdílu mezi hodnotou podniku účastnice 1) určené ke dni 29. 6. 2007 a ke dni 1. 9. 2007. Je na zvážení soudu prvního stupně, zda nový znalecký posudek zadá znalci [Anonymizováno] či zda ustanoví jiného revizního znalce, když dlužnice vytýká znaleckému posudku [Anonymizováno] další, dle jejího názoru závažná pochybení, a navrhuje k tomu důkazy. V případě úspěchu navrhovatelů ohledně jejich nároku na zaplacení peněžitého plnění soud prvního stupně nepřehlédne ani aktuální judikaturu Nejvyššího soudu zabývající se právem navrhovatelů na úrok z prodlení za pozdní úhradu přiměřeného protiplnění hlavním akcionářem.

22. Soud prvního stupně též pochybil, když nerozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi navrhovateli a účastnicí 1), případně i ve vztahu mezi účastnicí 1) a státem, a když výrok IX. odůvodnil ustanovením § 4 odst. 1 písm. i) a § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aniž uvedl, zda navrhovatelé byli od soudních poplatků osvobozeni.

23. V novém rozhodnutí ve věci se soud prvního stupně vypořádá i s dalšími odvolacími námitkami dlužnice, a v případě úspěchu navrhovatelů přihlédne též k odvolacím námitkách navrhovatelů b) a c).

24. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení