7 Cmo 457/2017 - 402

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené opatrovnicí [Jméno opatrovnice], advokátkou sídlem [Jméno advokátky] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 25. června 2013, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-205 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-222, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-205 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-222 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 14. srpna 2013 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady účastnice, která byla přijata na zasedání konaném 25. června 2013 coby akcionář účastnice. Uvedl, že je akcionářem účastnice a neplatnost napadených usnesení spatřuje v jejich rozporu s právními předpisy a se stanovami účastnice, protože zasedání valné hromady bylo svoláno v rozporu se zákonem i se stanovami, když oznámení o konání tohoto zasedání nebylo zveřejněno ani v Obchodním věstníku, ani na označených webových stránkách. Uvedl, že se spolu s [tituly před jménem] a jejím pozdějším manželem [Anonymizováno] rozhodli zahájit společné podnikání, že se za tímto účelem obrátili na advokátní kancelář [Anonymizováno], konkrétně na [tituly před jménem] a [tituly před jménem] s požadavkem na obstarání tzv. „ready-made“ akciové společnosti, a že jim [právnická osoba] a [adresa] následně smlouvou o převodu cenných papírů ze 4. května 2012 prodali akcie účastnice, které předtím nabyli od [adresa] s tím, že 50 % akcií převedli na navrhovatele a 50 % akcií převedli na [tituly před jménem]. Navrhovateli byly akcie účastnice předány [Anonymizováno] 9. května 2012 v prostorách vestibulu budovy na adrese [adresa], tehdejšího sídla advokátní kanceláře [Anonymizováno], a to za přítomnosti [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Ty představují podíl o celkové velikosti 50 %, a ačkoliv je nikdy nepřevedl na třetí osobu a zasedání valné hromady účastnice konaného 25. června 2013 se neúčastnil, tak dle zápisu z tohoto zasedání valné hromady účastnice se jej účastnily osoby předkládající všechny akcie vydané účastnicí, pročež má navrhovatel za to, že jeho akcie předložila jemu neznámá osoba, která se jeho akcií zmocnila neoprávněně. Ještě k tomu dodal, že vlastníkem akcií účastnice se stal i v případě, že by [právnická osoba] a [adresa] nebyli vlastníky těchto akcií, neboť je od nich nabyl v dobré víře, že je nabývá od vlastníků. Dále uvedl, že poté účastnice zažádala u [Anonymizováno] o registraci investičního zprostředkovatele, přičemž řízení o této žádosti bylo vedeno pod spisovou značkou [Anonymizováno] a přílohou této žádosti byla smlouva o převodu cenných papírů ze 4. května 2012. Dále uvedl, že své akcie účastnice uložil do trezoru v sídle žalované, do kterého měl přístup jak on, tak i všechny osoby z vedení účastnice, včetně [tituly před jménem] a jejího manžela, jakož i [Anonymizováno] která byla pověřena vedením docházkové knihy, do níž se však zapisovaly pouze vstupy související s evidencí klientských smluv a dokumentů. Dále uvedl, že na základě auditu účetnictví účastnice vypracovaný [tituly před jménem], auditorkou, zjistil, že [tituly před jménem] a její manžel z účastnice postupně vyvedli částku 3,5 milionu Kč, a že když je vyzval k vrácení této částky, sdělila mu [tituly před jménem] na schůzce v kavárně [právnická osoba] v nákupním centru [Anonymizováno] konané 3. července 2013, že již není společníkem účastnice, a za použití vyhrožování se jej snažila přimět k podepsání smlouvy o postoupení jeho pohledávky za účastnicí na třetí osobu.

2. V záhlaví označeným, prvním odvoláním napadeným usnesením, soud prvního stupně zamítl návrh na prohlášení neplatnosti všech usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., přijaté na zasedání konaném 25. června 2013. (výrok I.), [Jméno opatrovnice] přiznal náhradu nákladů řízení za výkon opatrovnictví ve výši 10 164 Kč (výrok II.) a uložil povinnost navrhovateli uhradit České republice na účet soudu prvního stupně náklady řízení ve výši 10 164 Kč (výrok III.) a druhým odvoláním napadeným usnesením uložil povinnost navrhovateli uhradit účastnici náhradu nákladů řízení ve výši 35 513,50 Kč.

3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když předchozí zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2014, č. j. 73 Cm 221/2013-63, k odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 3. 2016, č. j. 7 Cmo 344/2014-106, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Společnost byla založena v roce 1996 a její základní kapitál byl rozdělen na 100 kusů listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 10 000 Kč (dále též jen „akcie“). 2) Jediným akcionářem společnosti byl ke dni 23. 4. 2012 [tituly před jménem] (dále též jen „[Anonymizováno]“), který využil nabídku zprostředkovanou advokátní kanceláří [Anonymizováno], konkrétně [tituly před jménem], advokátem (dále též jen „[právnická osoba].“), a prodal akcie společnosti [tituly před jménem] (dále též jen „[Anonymizováno].“) za kupní cenu 120 000 Kč. 3) Smlouvu o převodu akcií podepsal nejdříve (dne 23. 4. 2012) [Anonymizováno], který předal [Anonymizováno] (zástupci [Anonymizováno] na základě plné moci) akcie a ostatní doklady a převzal od něj peníze ve výši kupní ceny. 4) [právnická osoba] později zajistil podpis [Anonymizováno] na smlouvě o převodu akcií a na schůzce konané dne 16. 5. 2012 jí předal akcie a ostatní dokumenty. 5) Dne 25. 6. 2013 se konala valná hromada společnosti, o které byl sepsán jménem notářky [tituly před jménem], notářský zápis [Anonymizováno]. Valné hromady se zúčastnili s 34 akciemi Z. Povolná a se 66 akciemi [tituly před jménem], jenž měl v době zasedání valné hromady „část akcií svěřenu na základě komisionářské smlouvy a který byl [Anonymizováno] pověřen k tomu, aby se tohoto zasedání zúčastnil“. Valná hromada rozhodla mimo jiné o odvolání dvou členů představenstva a tří členů dozorčí rady, včetně navrhovatele, a o volbě „členů nových“.

5. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uzavřel, že navrhovatel není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu, neboť nebylo prokázáno, že nabyl akcie a že se tak stal akcionářem společnosti. Domáhal-li se navrhovatel vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady jako odvolaný člen dozorčí rady, nemohl být jeho návrh úspěšný, protože „v průběhu řízení nebylo zjištěno, že by napadená usnesení, jakož i celé zasedání valné hromady společnosti, trpělo vadami uváděnými navrhovatelem“. Podle soudu se na základě provedených důkazů „vyprofilovaly“ dvě varianty, mezi nimiž musel soud rozhodnout. První varianta vychází se smlouvy o převodu akcií podepsané [Anonymizováno] dne 23. 4. 2012 s tím, že jedinou akcionářkou společnosti se stala [Anonymizováno]. Druhá varianta vychází ze smlouvy o převodu akcií, která měla být uzavřena dne 4. 5. 2012 mezi [Anonymizováno] a [tituly před jménem], advokátním koncipientem (dále též jen „[Anonymizováno]“), jako převodci a navrhovatelem a [Anonymizováno] jako nabyvateli s tím, že akcionářem se vedle [Anonymizováno] stal rovněž navrhovatel. Při rozhodování mezi oběma variantami soud posoudil všechny provedené důkazy a přiklonil se k první variantě, neboť v její prospěch svědčí více důkazů, které „nebyly navázány na žádného z účastníků řízení“. Dodal, že k této variantě se přiklonil i Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 23. 3. 2016, č. j. 7 Cmo 344/2014-106, ve kterém konstatoval, že navrhovatel není k podání návrhu aktivně věcně legitimován jako akcionář, neboť akcie soudu nepředložil a neprokázal, že je měl v držení a byly mu „zcizeny“. Soud shledal účastnickou výpověď navrhovatele nevěrohodnou, neboť v průběhu řízení měnil svá tvrzení ohledně nabytí akcií, podobu akcie byl schopen popsat až po jejím založení do soudního spisu a cenu za nabytí akcií si nepamatoval. Naopak výpověď [Anonymizováno]., která si nebyla vědoma uzavření smlouvy ze 4. 5. 2012 a i nadále se na základě smlouvy datované dnem 23. 4. 2012 a po převzetí akcií považovala za jedinou akcionářku společnosti, shledal věrohodnou, neboť byla v souladu s provedenými důkazy, o jejichž věrohodnosti soud neměl pochybnost. Výpovědi svědků [Anonymizováno], [adresa], [tituly před jménem], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podle soudu „neprokazovaly skutečnost, že navrhovatel byl akcionářem společnosti“. Svědci měli pouze zprostředkované informace, jejich výpovědi se vztahovaly k jiné společnosti, soud navíc „přihlédl i k tomu, jaký mají svědkové vztah k účastníkům řízení“. Listinné důkazy podporující druhou variantu, a to smlouvu o převodu akcií datovanou dnem 4. 5. 2012, pozvánku na zasedání valné hromady datovanou dnem 20. 3. 2012 a notářský zápis [Anonymizováno], sepsaný dne 2. 5. 2012 jménem [tituly před jménem], notářky v Praze, soud shledal „jako důkazy neprokazující navrhovatelem tvrzené skutečnosti, a které při jejich hodnocení v jejich jednotlivostech a vzájemných souvislostech se ukazují zcela v rozporu s důkazy, o jejichž věrohodnosti zdejší soud neměl a ani nemohl mít pochybnost“. Skutečnost, že [právnická osoba] a [Anonymizováno] se na zasedání valné hromady konaném dne 2. 5. 2012 „prezentovali“ jako akcionáři, podle soudu „mohla ve světle ostatních provedených důkazů spíše svědčit o tom, že společnost měla jediného akcionáře, který se však nechtěl na žádném ze zasedání valné hromady společnosti prezentovat jako jediný akcionář společnosti, neboť by mu vznikla povinnost nechat se jako jediný akcionář zapsat do obchodního rejstříku“.

6. Proti oběma usnesením soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky: 1) Soud prvního stupně měl primárně zkoumat, zda [tituly před jménem] a [tituly před jménem] byli ke dni 4. 5. 2012 akcionáři společnosti, a pokud by dospěl k negativnímu závěru, měl zkoumat, zda navrhovatel nenabyl dané akcie od [tituly před jménem] a [tituly před jménem] jako od nevlastníků ve smyslu § 20 ZCP. 2) Příklon soudu prvního stupně k „první variantě“ na základě provedených důkazů neodpovídá obsahu skutkových zjištění učiněných v dané věci. Poukazoval na jednotlivé důkazy a závěry z nich plynoucí. V této souvislosti akcentoval smlouvu o převodu akcií ze dne 4. 5. 2012 a notářský zápis coby veřejnou listinu o konání zasedání valné hromady účastnice ze dne 2. května 2012 a brojil proti aplikaci institutu advokátní mlčenlivosti v případě svědků [tituly před jménem] a [tituly před jménem] dovozujíc, že tito byli k 2. 5. 2012 akcionáři účastnice a nebylo prokázáno, že by v mezidobí od 2. do 4. 5. 2012 došlo k převodu akcií. V doplnění odvolání předložil stanovisko ČAK, odboru vnější a vnitřní legislativy ze dne 15. 2. 2018, z něhož dovozoval pochybení soudu prvního stupně nevyslechnutím obou advokátů, jež je pro objasnění věci maximálně důležité a navrhl jejich vyslechnutí v rámci jednání před odvolacím soudem. Brojil dále proti nerovnému postupu soudu, který svědka [Anonymizováno] nevyslechl, když se dostavil na soudní jednání, byť opožděně, resp. že neodročil jednání za účelem jeho výslechu.

7. Odvolatel navrhl, aby odvoláním napadená usnesení soudu prvního stupně byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.

8. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 10. 2020, č. j. 7 Cmo 457/2017-286, 7 Cmo 458/2017 rozhodl tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2017 č. j. 73 Cm 221/2013-205 ve výroku I. změnil tak, že usnesení valné hromady obchodní společnosti [Jméno advokáta B]., IČ [IČO advokáta B], ze dne 25. června 2013, jsou neplatná (výrok I.) a dále rozhodl o odměně opatrovnice a náhradě hotových výdajů (výroky II. až V.)

9. Odvolací soud doplnil dokazování o výslech svědků [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. a vyšel dále z toho, že: 1) [právnická osoba]. zastupoval jako advokát v letech 2012 a 2013 navrhovatele, [Anonymizováno]., jejího manžela i společnost. 2) Úkolem [právnická osoba]. bylo „získat“ akciovou společnost „bez odhalení vlastnické struktury“, tedy aby společnost neměla jediného akcionáře, jenž by musel být zapsán do obchodního rejstříku. 3) [Anonymizováno]. si na předání akcií [Anonymizováno]. dne 16. 5. 2012 nepamatuje. [právnická osoba]. převzal akcie od [Anonymizováno] a „šli na valnou hromadu činit rozhodnutí, jež byla třeba v souvislosti s přechodem celé společnosti jiným majitelům“. „Akcie jim byly předány s tím, aby byly dále prodány.“ [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. za akcie nezaplatili. 4) [právnická osoba]. sdělil [Anonymizováno]. emailem ze dne 27. 4. 2012, že „podpis smlouvy o převodu akcií a předání akcií proběhlo v pořádku“. 5) [právnická osoba]. sdělil [Anonymizováno]. emailem ze dne 10. 5. 2012, že „bude potřeba na osobní schůzce dořešit dokumentaci k akciím (podpis předávacího protokolu a já Vám odevzdám potvrzení o zaplacení a smlouvu)“.

10. Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož se navrhovatel na základě smlouvy ze 4. 5. 2012 stal akcionářem společnosti. Konání valné hromady dne 25. 6. 2013 mu nebylo „vůbec oznámeno, tím spíše mu nebyla na valné hromadě umožněna účast a realizace jeho akcionářských práv“. Byly proto naplněny podmínky § 183 ve spojení s § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013(dále též jen „obch. zák.“). Podle odvolacího soudu jím doplněné důkazy ve spojení s důkazy provedenými již soudem prvního stupně teprve objasnily logiku celé věci. Cílem převodů akcií bylo, aby společnost nikdy neměla jediného akcionáře, jenž by musel být zapsán do obchodního rejstříku. Existují dvě smlouvy o převodu stejných akcií a ohledně žádné z nich nebylo účastníky popřeno, že by ji podepsali. [Anonymizováno]. nemohla dne 4. 5. 2012 podepsat smlouvu o převodu akcií, neboť byla v zahraničí. Neuvedla však, že by podpis na této smlouvě nebyl její. Ke dni 2. 5. 2012 byli akcionáři společnosti [Anonymizováno]. a [Anonymizováno], kteří převedli akcie na navrhovatele a [Anonymizováno]., což je poslední prokázaný převod. Podle odvolacího soudu [právnická osoba]. předal akcie na základě smlouvy o převodu akcií ze dne 4. 5. 2012 nejpozději dne 9. 5. 2012, a to [Anonymizováno]., jejímu manželovi a navrhovateli. Akcie nebyly předány [Anonymizováno]. až dne 16. 5. 2012. Odvolací soud dále uvedl, že jeho skutkové závěry nejsou nijak v rozporu s provedeným dokazováním soudem prvního stupně ani s jeho skutkovými závěry, kromě výpovědi [Anonymizováno]., když z hlediska nabytí akcií navrhovatelem není s tímto v rozporu ani to, že akcie mohly být předtím smlouvou převáděny z [Anonymizováno]. na [Anonymizováno]. Nelze již přesně rekonstruovat následný oběh akcií, je však zřejmé, že převod akcií na [Anonymizováno]. a [Anonymizováno] byl míněn vážně potud, že cílem bylo, aby oni vykonávali na valné hromadě akcionářská práva ... prokázáno bylo jednoznačně, resp. nebylo nijak vyvráceno, že dne 2. 5. 2012 byli akcionáři [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. a potud je logické a odpovídající důkazům, že tito převedli celkem 50 kusů akcií na navrhovatele. Akcie mu byly předány ne později než 9. 5. 2012. Stal se tak 50% akcionářem.

11. Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

12. Nejvyšší soud s odkazem na svou ustálenou judikaturu přijatou k výkladu § 213 o. s. ř. (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 588/2012, či ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 353/2013 a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3061/2010, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 588/2012, či ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 353/2013) poukázal na to, že: 1) Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, neznamená (zejména s přihlédnutím k zásadám přímosti a ústnosti), že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně, zejména pokud bylo čerpáno z výpovědí nebo z přednesů účastníků řízení a svědků. V takovém případě spolupůsobí kromě věcného obsahu výpovědi, který je zachycen, a to často nepříliš výstižně, obsahem protokolu, i další skutečnosti, které v protokole zachyceny být nemohou (například přesvědčivost vystoupení vypovídající osoby, plynulost a jistota výpovědi, ochota odpovídat přesně na dané otázky apod.). 2) Ustanovení § 213 o. s. ř. je procesním projevem stěžejního principu občanského soudního řízení, podle něhož soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav sice může doznat změn v důsledku odchylného hodnocení důkazů, které byly provedeny již soudem prvního stupně, je však nepřípustné, aby odvolací soud jinak hodnotil důkazy, které sám nezopakoval. 3) Má-li odvolací soud pochybnosti o správnosti skutkových závěrů soudu prvního stupně, musí zopakovat důkazy, ze kterých soud prvního stupně vycházel, popřípadě provést k objasnění rozhodných skutečností další důkazy. Neučiní-li tak, nelze považovat jeho skutkové zjištění, odlišné od skutkového závěru soudu prvního stupně, za podložené (tj. respektující zásady dokazování v odvolacím řízení). Jestliže odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změní (§ 220 o. s. ř.), ačkoli ve skutečnosti dospěl k jinému skutkovému zjištění než soud prvního stupně, byl jeho skutkový závěr učiněn v rozporu s ustanoveními § 122, § 132, § 211 a § 213 o. s. ř. 4) Naopak u důkazních prostředků listinných (§ 129 o. s. ř.) je vliv skutečností nezachytitelných v protokolu o jednání na hodnocení jejich věrohodnosti vyloučen, a proto není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám znovu předepsaným procesním způsobem zopakoval, příp. doplnil; skutková zjištění odvolacího soudu, odlišná od skutkového závěru soudu prvního stupně, lze tedy považovat za podložená - tj. respektující zásady dokazování v odvolacím řízení.

13. Na základě výše uvedeného dovolací soudu uzavřel, že odvolací soud doplnil dokazování výslechem svědků [Anonymizováno]. a [Anonymizováno], kteří v řízení před soudem prvního stupně nemohli vypovídat, neboť nebyli zproštěni povinnosti zachovávat mlčenlivost, nezopakoval však stěžejní důkazy provedené soudem prvního stupně (zejména pak výpovědi navrhovatele a svědků [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]), z nichž soud prvního stupně vycházel a na jejichž základě dospěl k jinému skutkovému závěru, než jaký posléze (po doplněném dokazování) učinil odvolací soud. Z uvedeného důvodu je právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávné, a proto usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

14. Nejvyšší soud dále zdůraznil, že odvolací soud neopomene judikaturu Nejvyššího soudu přijatou při výkladu § 156 odst. 7 obch. zák., z níž se podává, že práva akcionáře vyplývající z listinné akcie na majitele vykonává vůči společnosti především ten, kdo ji předloží. Předložení akcie na majitele je zásadně postačující i k tomu, aby navrhovatel prokázal aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Ne vždy však platí, že osoba držící listinnou akcii je akcionářem společnosti a svědčí jí práva do akcie vtělená. Akcionářem tudíž může být i osoba, která nemá v držbě listinnou akcii, a naopak jím nemusí být osoba, která listinné cenné papíry drží. To může nastat například tehdy, kdy převodce akcií odstoupil od smlouvy o převodu akcií (a nabyvatel mu doposud předané akcie nevrátil), anebo tehdy, kdy osobě, jež má akcie v držbě, nesvědčí žádný právní titul, na jehož základě by mohla nabýt vlastnické právo k akciím (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2706/2009, ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4956/2017, či ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1421/2019). V poměrech projednávané věci je proto na navrhovateli, aby tvrdil a prokázal skutečnosti, z nichž vyplyne, že v době konání valné hromady, tj. dne 25. 6. 2013, držel některou z akcií, popř. že osoba, která akcii či akcie společnosti na valné hromadě předložila, nebyla jejím (jejich) vlastníkem, neboť jí nesvědčil žádný právní titul, na jehož základě by mohla vlastnické právo k akcii (akciím) nabýt, a že vlastníkem takové akcie (akcií) byl právě navrhovatel, uzavřel Nejvyšší soud.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po vrácení věci Nejvyšším soudem opětovně přezkoumal napadená usnesení soudu prvního stupně a po provedeném jednání a doplnění dokazování a návrhu navrhovatele ze dne 21. dubna 2023 na provedení dalších důkazů dospěl k závěru, že je třeba provést navrhovatelem navržené důkazy, přičemž se jedná o rozsáhlé doplnění dokazování, jež již přesahuje rámec odvolacího řízení.

16. Právní poměry vzniklé přede dnem 1. 1. 2014 se řídí dosavadními právními předpisy (oddíl I § 3028 odst. 3 přechodných ustanovení zák.č. 89/2012 Sb. a § 775 zák.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích), zde obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Odvolací soud tedy věc posuzoval, vzhledem k datu konání napadené valné hromady, podle obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech.

17. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v tehdy platném a rozhodném znění, pokud právní předpis označuje cenný papír jako cenný papír na majitele, vztahují se na tento cenný papír ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry na doručitele.

18. Dle § 156 obch. zák. v tehdy platném a rozhodném znění akcie může znít na jméno nebo na majitele (odst. 1), akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního předpisu. Předložení akcie nebo prohlášení podle věty druhé může být nahrazeno identifikací akcie podle § 184 odst.

2. V prohlášení musí být uveden účel, pro který se prohlášení vydává, a den jeho vystavení. Osoba, která prohlášení vystavila, nesmí akcii, o které je vystavila, vydat uschovateli (uložiteli) ani třetí osobě do uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva, k jehož uplatnění prohlášení vystavila, nebo do uplatnění tohoto práva. ….. (odst. 7), na převody akcií se jinak použijí ustanovení zvláštního právního předpis (odst. 8).

19. Dle § 17 zákona o cenných papírech v tehdy platném a rozhodném znění k převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného (odst. 1), závazek převést listinný cenný papír je splněn převodem uskutečněným podle odstavce 1, pokud listinný cenný papír odpovídá smlouvě (odst. 2).

20. Dle § 20 zákona o cenných papírech pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, stává se ten, na koho je cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo listinný cenný papír převést, ledaže věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

21. Odvolací soud doplnil své předchozí dokazování o výslech navrhovatele (účastnický výslech) na jednání konaném dne 18. dubna 2024. Ten zdůraznil, že financoval celé „založení“ společnosti a na její „založení“ najal pana [tituly před jménem] - advokáta, k získání tzv. ready made společnosti. Ten ji získal od svého jiného klienta - pana [Anonymizováno], dnes již zesnulého. Co se dělo předtím, než získal akcie ho nezajímalo. Navrhovatel také uvedl, že četl výpověď na policii [Anonymizováno], který ve čtvrtém stádiu rakoviny tvrdil, že opravdu to v jedné fázi převáděl na [Anonymizováno], jestli tam byl daňový nebo účetní důvod s tím, že neví, co se dělo předtím, než došlo k převodu akcií z [Anonymizováno] na navrhovatele a na [Anonymizováno]. K podpisu smlouvy došlo dne, který si navrhovatel již nepamatuje, je uvedeno ve spise, jde o to, že „k dopodepsání“ smlouvy [Anonymizováno] došlo až po jejím návratu ze služební cesty z Bulharska na [adresa]. Od začátku bylo záměrem, že všichni, tj. navrhovatel, [Anonymizováno] a její manžel, budou mít po třetinové účasti, ale pak „do toho vstoupila Česká národní banka“ a tím, že „nepovolila vlastnický podíl“ panu [Anonymizováno], protože nebyl schopen prokázat nabytí finančních prostředků, došlo pak „jakoby k druhé dohodě“, že bude mít navrhovatel 50% a [Anonymizováno] také 50%, přičemž že minimálně 25% dá panu [Anonymizováno] - kamarádovi a spolužákovi navrhovatele, se kterým to podnikání navrhovatel vymyslel, ale to se nikdy nestalo. Zastřená akcionářská struktura byla kvůli nízkému věku, aby je neznali potencionální klienti a obchodní partneři. Dále popisoval, že si měl zajet do sídla advokátní kanceláře- [adresa] pro akcie, které mu byly předány, přičemž u předání byl [Anonymizováno], automechanik a firemní vůz měl být odvezen do servisu, protože byl nabourán [Anonymizováno]. Z toho důvodu v autě seděl právě i tento automechanik, s nímž jel navrhovatel společně do staré kanceláře na adresu [adresa] a tam ty akcie uložili do firemního trezoru. A pak se ještě „firma“ stěhovala a byl jiný trezor, to znamená, že akcie byly vyndány a znovu uloženy do trezoru někdy v lednu 2013. Navrhovatel si to pamatuje proto, že v únoru 2013 bylo velké otevírání nových kanceláří, které uváděl jako majitel, [Anonymizováno] před 150 hosty s mikrofonem řekla, teďka majitel rozstřihne pásku…, zatleskalo se a začal raut. Navrhovatel nechodil akcie do trezoru pravidelně kontrolovat, důvěřoval [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. O zmizení 50 ks akcií z trezoru se dozvěděl až 3. 7. 2013 v 19:00 hod. v kavárně [právnická osoba] v nákupním středisku [Anonymizováno]. Poté líčil, jak jel na zavolání [Anonymizováno] do kanceláře, která se odvolávala na dramatický až násilný rozchod s manželem [Anonymizováno], jak se jí ptal, jaké mají problémy, přistoupil k němu zezadu pan [Anonymizováno], její tehdejší milenec, a shodou okolností největší investor navrhovatele v developerském projektu, chytil navrhovatele za rameno a řekl mu, že už firmu nemá a že 12,5 mil., které napůjčoval do firmy, tuto pohledávku postoupí jiné společnosti za korunu a pokud tak neučiní, pánové u vedlejšího stolu se o to postarají - pozdravili jej rusky, byli to nějací Uzbekové….navrhovatel odmítl podepsat a pan [Anonymizováno] sáhl do brašny a natáhl krátkou ruční zbraň a odešel, poté líčil, jak mu volala plačící žena, že u dveří stojí nějací svalnatí, vysocí chlapi, vymahači a navrhovatel instruoval ženu, ať zavolá policii, přijela i zásahová jednotka na kamerách. Uzavřel, že takto ona ([Anonymizováno]) převzala firmu s tím, že ihned podal trestní oznámení, jednak na krádež těch akcií a na podvod a vydírání a ještě asi i zpronevěru. Ze všech těch věcí je [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyšetřována na svobodě. Dle navrhovatele vyšetřování neskončilo. Dále navrhovatel poukázal na to, že „[Anonymizováno]“ byla klíčovým smluvním partnerem a že kromě svědka [Anonymizováno] i pan [Anonymizováno] - zástupce ředitele banky, nebyl také záměrně vyslechnut soudem prvního stupně, s tím, že banka nemůže podle zákona o zamezení praní a legalizace příjmu z trestné činnosti uzavírat žádné obchody s žádným partnerem, pokud nejsou identifikování skuteční majitelé společnosti s tím, že tento ,,úředník“ byl pověřen ověřováním těchto skutečností, skutečných majitelů v [právnická osoba] holdingu [Anonymizováno]. Přijel tenkrát do České republiky a před vznikem tohoto smluvního vztahu ověřil majetkové poměry v [právnická osoba]. Navrhovatel navrhl, aby byl vyslechnut svědek [Anonymizováno] a [Anonymizováno], navrhovateli bylo odvolacím soudem uloženo předložit návrh na doplnění dokazování se všemi potřebnými údaji, příp. označením, kde svědky najít.

22. Podáním ze dne 21. 4. 2023 navrhovatel k prokázání skutečnosti, že navrhovatel byl ke dni konání valné hromady - tedy k 25. 6. 2013 akcionářem účastnice a tedy vlastníkem a držitelem některé z akcií účastnice k důkazu: 1) vyslechnout sv. [Anonymizováno], [Anonymizováno], bytem [adresa], který akcie viděl v držení navrhovatele bezprostředně poté, co tyto převzal od převodců a jehož výslech byl navrhovatelem opakovaně navrhován již v rámci řízení před soudem I. stupně, avšak dosud nebyl proveden; 2) vyslechnout sv. [Anonymizováno], adresa pro doručování [Anonymizováno], e-mail: [Anonymizováno], tel. +[Anonymizováno], bankéře [Anonymizováno]), u níž bylo v rozhodné době zasmluvněno více než 20 klientů holdingu [Anonymizováno] a kterému byla známa akcionářská struktura účastníka řízení, výslech tohoto svědka byl navrhovatelem rovněž již před soudem I. stupně navrhován, avšak nebyl proveden; 3) povést osvědčení o registraci účastníka řízení jako investičního zprostředkovatele vydané ČNB dne 27. 11. 2012, sp. zn. [Anonymizováno], z něhož je patrno, že účastník řízení byl ve věci žádosti o registraci investičního zprostředkovatele právně zastoupen [tituly před jménem], advokátem - navrhovatel zasílá přílohou; 4) vyžádat stanovisko České národní banky ohledně toho, jaké přílohy byly k žádosti o registraci investičního zprostředkovatele dle zákona č. 256/2004 S., o podnikání na kapitálovém trhu v případě účastníka řízení přiloženy, zda jejich součástí byl též popis akcionářské struktury účastníka řízení či jiný dokument osvědčující akcionářskou či vlastnickou strukturu účastníka a v kladném případě vyžádat kopii této přílohy /dle zákona je nutno, aby dokument osvědčující vlastnickou strukturu žadatele byl k žádosti přiložen/; 5) obsahu příloh žádosti účastníka řízení o registraci investičního zprostředkovatele dle zákona č. 256/2004 S., o podnikání na kapitálovém trhu vyslechnout sv. [tituly před jménem], advokáta ev.č. [Anonymizováno], se sídlem [adresa], který účastníka v rámci podání žádosti zastupoval.

23. K důkazním návrhům navrhovatele se vyjádřila podáním ze dne 25. 4. 2023 též opatrovnice účastnice, jež namítla, že předmětné důkazní návrhy nemají relevantní souvislost s předmětem řízení, neboť nejsou způsobilé prokázat rozhodné skutečnosti.

24. K výslechu byla též řádně předvolána svědkyně [Anonymizováno], ta se však k výslechu nedostavila a ani se neomluvila. Její výslech byl v dané věci zcela klíčový, a to proto, že na základě provedeného dokazování soud prvního stupně dospěl k tomu, že se postupně vyprofilovaly dvě varianty, mezi nimiž se musel rozhodnout. Soud se přiklonil k první variantě, která se opírá o smlouvu o převodu akcií účastnice z 23. dubna 2012 a to, že jedinou (100%) akcionářkou účastnice se stala [tituly před jménem], nepřiklonil se tedy ke druhé variantě vycházející ze smlouvy o převodu akcií účastnice ze 4. května 2012 a toho, že akcionářem účastnice se stal vedle [tituly před jménem] i navrhovatel.

25. Nedostavení se [Anonymizováno] k výslechu a skutečnost, že se z něho ani řádně neomluvila, může nasvědčovat celkem logické úvaze, že mohla být na straně svědkyně dána důvodná obava, že by její výpověď v konfrontaci s jejími nonverbálními projevy (které ne každý dokáže plně ovládat a kontrolovat tak, aby byly v souladu s verbálním projevem) mohla odhalit nevěrohodnost jejího tvrzení. Přitom její výpověď, jež byla zcela stěžejní pro skutkový závěr soudu prvního stupně o tom, že [Anonymizováno] nabyla na základě smlouvy o převodu akcií ze dne 23. 4. 2012 100% akcií a že k jejich předání došlo dne 16. 5. 2012. Tato druhá rozhodná skutečnost (den předání akcií) však vyplývala jen z jejího tvrzení. [právnická osoba], který jí měl akcie tohoto dne předat, toto její tvrzení nepotvrdil, resp. sdělil, že si na toto nepamatuje a že mu není zřejmé, proč by k něčemu takovému mělo dojít.

26. Stěžejním důvodem kasačního rozhodnutí dovolacího soudu byla skutečnost, že odvolací soud jinak hodnotil důkazy, které sám neprovedl, konkrétně, že nezopakoval stěžejní důkazy provedené soudem prvního stupně - zejména výpovědi navrhovatele a svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že naopak u listinných důkazních prostředků je vliv skutečností nezachytitelných v protokolu o jednání na hodnocení jejich věrohodnosti vyloučen. Odvolací soud tedy v rámci provedení důkazu výslechem účastníka - navrhovatele hodnotil i takové v protokolu ze soudního jednání nezachytitelné nuance, jako nonverbální projevy účastníka, jeho jistotu a přesvědčivost výpovědi, reakce na dotazy, a dospěl k závěru, že výpověď navrhovatele je plně věrohodná. O věrohodnosti výpovědi navrhovatele vypovídá dle odvolacího soudu i to, že si navrhovatel nepamatoval určitá pro danou věc stěžejní dny (data), což s ohledem na uplynutí více jak 10 let po koupi předmětných akcii, okolností jejich odcizení a konání předmětné valné hromady, je celkem přirozené a logické a rozhodně mu nelze přičítat k tíži, ale naopak ve prospěch jeho tvrzení uváděných při výslechu. Nevěrohodně by naopak působilo, kdyby si navrhovatel po více jak 10ti letech pamatoval přesné dny (data), kdy k rozhodným skutečnostem došlo. Stěžejní však je, že si navrhovatel pamatoval časový sled rozhodných skutečností a uměl popsat okolnosti, které byly spojeny s těmito rozhodnými skutečnostmi - např. přítomnost automechanika [Anonymizováno] u předání akcií a jejich následného uložení do trezoru - důvod jeho přítomnosti - odvezení lehce nabouraného firemního vozu nad blatníkem do servisu, apod.

27. Odvolací soud doplnil dokazování při jednání před odvolacím soudem již dne 8. 10. 2020 o výslech dvou svědků účastnivších se právních úkonů (jednání) při převodu akcií předmětné společnosti na navrhovatele a [Anonymizováno], a to [Anonymizováno] a [Anonymizováno] - ohledně jejich výpovědi v podrobnostech pro stručnost odkazuje na své předchozí rozhodnutí ze dne 9. října 2020 č. j. 7 Cmo 457/2017-286, 7 Cmo 458/2017, kde je podrobně uvedeno, co vypověděli a nyní odvolací soud doplnil dokazování po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu ještě o účastnický výslech navrhovatele. Vyslechnout stěžejní svědkyni [Anonymizováno] se však nepodařilo, neboť se k výslechu nedostavila (ani se neomluvila) a p. [Anonymizováno] již zemřel. Ohledně listinných důkazů - v souladu s názorem Nejvyššího soudu, nebylo zapotřebí opakovat dokazování. Odvolací soud tedy vyšel jak z důkazů provedených soudem prvního stupně, tak těch, které provedl v rámci dvojího doplnění dokazovaní.

28. Z dokazování vyplynulo, a není ostatně ani mezi účastníky sporné, že existují dvě smlouvy o převodu stejných akcií předmětné společnosti (smlouva o převodu akcií společnosti ze dne 23. 4. 2012 mezi prodávajícím [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako kupující /dále též jen „smlouva I.“/ a smlouva o převodu akcií mezi podávajícími [Anonymizováno] aj. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako kupujícími ze dne 4. 5. 2012 /dále též jen „smlouva II.“), přičemž ani ohledně jedné z nich nebylo účastníky této smlouvy popřeno, že by ji podepsali. Z notářského zápisu sepsaného zástupkyní notářky [tituly před jménem] dne 2. 5. 2012 č. [Anonymizováno] vyplývá, že jedinými akcionáři předmětné akciové společnosti byli k tomuto dni [adresa] - 30 kusů akcií, a [právnická osoba] - 70 akcií. Ostatně [právnická osoba] při jednání před odvolacím soudem vypověděl, že „byli jsme akcionáři“ (protokol o jednání ze dne 8. října č.l. 280). Jmenovaný zápis z předmětné valné hromady je veřejnou listinou potvrzující nejenom konání mimořádné valné hromady předmětné společnosti dne 2. 5. 2012, leč i to, že jmenované osoby byly v té době akcionáři, ledaže by byl prokázán opak. Ten podle odvolacího soudu prokázán nebyl, protože bylali dne 23. dubna 2012 či o něco později podepsána smlouva I. mezi [Anonymizováno] jako jediným akcionářem předmětné společnosti a [Anonymizováno] coby nabyvatelkou 100% akcií, tak na základě samotné smlouvy (tj. bez dalšího) k nabytí těchto akcií z její strany dojít dle zákona nemohlo a taky nedošlo. A to proto, že by současně muselo dojít i k předání (tradici) předmětných akcií (viz § 17 odst. 1 zák. o cen. pap.), aby se [Anonymizováno] stala i 100% akcionářkou. Z podepsané smlouvy I. tedy v žádném případě nelze vyvozovat, že by ke dni 2. 5. 2012 nemohli být akcionáři společnosti výše jmenovaní dva advokáti. Naopak, tato skutečnost je potvrzena veřejnou listinou a její nepravost či nepravdivost prokázána nebyla.

29. Další zásadní skutečností je předání převáděných akcií. [Anonymizováno] uvedla ve své výpovědi, že akcie převzala dne 16. května 2012 od [tituly před jménem], což ten při svém svědeckém výslechu nepotvrdil, resp. sdělil, že si na toto nepamatuje a že mu není zřejmé, proč by k něčemu takovému mělo dojít. Aby však došlo k nabytí 100% Z. Povolnou na základě smlouvy I., muselo by dojít i k jejich předání (§ 17 odst. 1 zák. o cen. pap.), tedy k předání 100% akcií předmětné společnosti [Anonymizováno] z titulu této smlouvy - což z žádného důkazu, kromě tvrzení samotné [Anonymizováno], nevyplývá. Odvolací soud vyšel ze smlouvy o převodu akcií uzavřené dne 4. 5. 2012 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] coby prodávajícími, a [Anonymizováno] a [Anonymizováno] coby kupujícími. Pravost podpisu na této smlouvě nikdy nikým zpochybněna nebyla, a to ani jedním z jejích účastníků. K předání akcií došlo podle odvolacího soudu nejpozději dne 9. 5. 2012 [Anonymizováno], a to - což odvolací soud považuje za nutné zdůraznit - na základě a v souladu se smlouvou ze dne 4. 5. 2012, když [právnická osoba] [Anonymizováno] dne 10. 5. 2012 sděluje, že „bude potřeba na osobní schůzce dořešit dokumentaci k akciím (podpis předávacího protokolu a já Vám odevzdám potvrzení o zaplacení a smlouvu)“, což by zjevně nepsal, kdyby mělo dojít k předání akcií až dne 16. 5. 2012. Podstatné také je, že mail byl adresován kromě [Anonymizováno] i manželovi [Anonymizováno] a navrhovateli a dle odvolacího soudu svědčí právě i o tom, že se jednalo o již předané akcie v souladu se smlouvou II., jež nabyl i navrhovatel. Tento mail svědčí také mj. o věrohodnosti a pravdivosti výpovědi navrhovatele, který hovořil o společném projektu navrhovatele, jeho spolužáka a kamaráda [Anonymizováno] a [Anonymizováno], v němž nakonec měli vlastnit [Anonymizováno] 50% (tj. 50 kusů akcií). Ostatně i [právnická osoba] vypověděl, že u předání akcií byli „všichni tři“, tj. navrhovatel, [Anonymizováno] a její manžel.

30. A konečně lze poukázat i na to, že do skutkového průběhu ohledně „osudu“ akcií zapadá i mail ze dne 27. 4. 2012, v němž [právnická osoba] sděluje [Anonymizováno], že „podpis smlouvy o převodu akcií a předání akcií proběhlo v pořádku“, což opět svědčí tomu, že akcie jí nebyly předány až dne 16. 5. 2012, resp. že jí takto nebylo předáno 100% akcií, ale svědčí tomu, že akcie nabyl [právnická osoba] s [Anonymizováno], aby je následně mohli převést na [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na základě smlouvy II. Pak se jednalo o z hlediska vlastnictví akcií předmětné společnosti o poslední prokázaný převod. Z tohoto pohledu lze [Anonymizováno] - navrhovatele, považovat za akcionáře předmětné obchodní společnosti. Odvolací soud ke smlouvě o převodu akcií ze dne 4. 5. 2012 dále uvádí, že ohledně podpisu [Anonymizováno] lze mít za to, že jde o její podpis, což ostatně ani sama nepopřela. Smlouvu nepodepsala dne 4. 5. 2012, když v tuto dobu nebyla v ČR, ale v Bulharsku. Potud, i když [Anonymizováno] smlouvu nepodepsala v uvedený den, nemá to vliv na nabytí akcií [Anonymizováno], a to samozřejmě za předpokladu, že došlo k předání akcií p. [Anonymizováno]. Podle J[Anonymizováno] akcie byly předány buď v kanceláři (myšleno v jejich advokátní kanceláři) nebo v sídle společnosti, přičemž při předání akcií měli být přítomni kromě navrhovatele i [Anonymizováno] a její manžel. Navrhovatel se však na rozdíl od [Anonymizováno] ohledně průběhu předání akcií nezmínil, že by při jejich předání měla být přítomna i [Anonymizováno] a její manžel. Dlužno podotknout, že toto tvrzení ovšem ani nevylučuje současnou přítomnost i dalších osob, jako [Anonymizováno] a jejího manžela. Nepochybné převzetí akcií navrhovatelem je však v dané věci zcela zásadní, neboť bez současného převzetí akcií by se navrhovatel jen na základě uzavřené (podepsané) smlouvy II. bez dalšího akcionářem nestal. Stěžejní je to proto, jak zdůraznil Nejvyšší soud, že „ne vždy platí, že osoba držící listinnou akcii je akcionářem společnosti a svědčí jí práva do akcie vtělená. Akcionářem tudíž může být i osoba, která nemá v držbě listinnou akcii, a naopak jím nemusí být osoba, která listinné cenné papíry drží.“ Promítnuto do posuzované věci to tedy znamená, že akcionářem ohledně 50ti kusů předmětných akcií může být stále - a dle dosavadního dokazování zřejmě i je - navrhovatel, jemuž měly být předmětné akcie odcizeny z trezoru (tomu svědčí i trestní oznámení navrhovatele podané dne 12. srpna 2013 na neznámého pachatele v souvislosti se zcizením jeho 50ti kusů akcií předmětné akciové společnosti), a nemusí jím být [Anonymizováno], která předmětné akcie drží a s nimiž nechala na předmětné - napadené valné hromadě dne 25. 6. 2013 hlasovat [tituly před jménem] na základě komisionářské smlouvy. Jak již uvedeno, otázka předání akcií navrhovateli je v předmětném řízení stěžejní právě proto, že pakliže mu akcie byly předány (dle dosavadního dokazování ne později než 9. 5. 2012), stal se 50% akcionářem předmětné společnosti. Konala-li se tedy dne 25. 6. 2013 valná hromada bez toho, aniž by mu bylo oznámeno její konání zákonným způsobem a způsobem určeným stanovami - oznámeno mu nebylo vůbec, pak bylo porušeno jedno z jeho základních akcionářských práv (§ 181 odst. 1 obch.zák.) a byl by dán důvod pro vyslovení neplatnosti této valné hromady.

31. Po provedeném jednání a dvojím doplnění dokazování a vzhledem k návrhu navrhovatele ze dne 21. dubna 2023 na provedení dalších důkazních návrhů, dospěl odvolací soud k závěru, že vzhledem k závěru soudu prvního stupně, dle něhož - v řízení nebylo nijak prokázáno, že by 50 kusů akcií účastnice bylo předáno navrhovateli a že se nemohl stát jejich vlastníkem, pročež se nemohl stát akcionářem účastnice, je určitě namístě vzhledem k důležitosti této otázky třeba provést další navrhovatelem navržené důkazy, přičemž se jedná o rozsáhlé doplnění dokazování (výslechy dalších svědků, mj. i cizích státních příslušníků - viz rozsáhlý návrh na doplnění dokazování navrhovatele ze dne 21. 4. 2023 a tam vypočtené návrhy na provedení důkazů), a dále vzhledem k nedostavení se [Anonymizováno] k výslechu bude nezbytné ji znovu předvolat vyslechnout a v případě jejího opětovného nedostavení se bude jistě ke zvážení, zda neprovést výslech jejího manžela ke skutečnostem týkajících se nabytí předmětných akcií navrhovatelem. Takové další dokazování však již evidentně přesahuje rámec odvolacího řízení a je důvodem pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

32. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).

Poučení