7 Cmo 58/2024 - 166

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Milady Uhlířové ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijatého mimo její zasedání dne 19. 4. 2022, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 11 2023, č. j. 68 Cm 17/2022-109, ve spojení s usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. 68 Cm 17/2022-128, takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se vyslovuje neplatnost usnesení přijatého valnou hromadou účastníka mimo její zasedání pod bodem 1. Oznámení akcionářům o tom, že „Valná hromada rozhoduje o tom, že členovi představenstva, [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], bude za výkon jeho funkce za období let 2012 až 2021 (včetně) vyplacena odměna ve výši 3 060 000 Kč“; ve výroku III. se mění tak, že pokud jde o usnesení přijaté valnou hromadou účastníka mimo její zasedání pod bodem 3. Oznámení akcionářům o tom, že: „Valná hromada rozhoduje o tom, že schvaluje uzavření smlouvy o zápůjčce mezi společností [Jméno advokáta B] a [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] ve znění připojeném k návrhu na rozhodnutí valné hromady společnosti [adresa] mimo její zasedání (rozhodnutí per rollam) ze dne 28. 3. 2022“, nejde o rozhodnutí valné hromady přijaté mimo její zasedání; ve výroku II. se potvrzuje.

II. Účastník je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 14 421,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce navrhovatele.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou účastníka mimo její zasedání pod bodem 1. Oznámení akcionářům o tom, že: „Valná hromada rozhoduje o tom, že členovi představenstva, [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], bude za výkon jeho funkce za období let 2012 až 2021 (včetně) vyplacena odměna ve výši 3 060 000 Kč“ (výrok I.). Výrokem II. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou účastníka mimo její zasedání pod bodem 2. Oznámení akcionářům o tom, že: „Valná hromada rozhoduje o tom, že schvaluje smlouvu o výkonu funkce uzavřenou mezi společností [Jméno advokáta B] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] ve znění připojeném k návrhu na rozhodnutí valné hromady společnosti [Jméno advokáta B] mimo její zasedání (rozhodnutí per rollam) ze dne 28. 3. 2022“. Výrokem III. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého valnou hromadou účastníka mimo její zasedání pod bodem 3. Oznámení akcionářům o tom, že: „Valná hromada rozhoduje o tom, že schvaluje uzavření smlouvy o zápůjčce mezi společností [Jméno advokáta B] a [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] ve znění připojeném k návrhu na rozhodnutí valné hromady společnosti [adresa] mimo její zasedání (rozhodnutí per rollam) ze dne 28. 3. 2022“. Výrokem IV. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníku náhradu nákladů řízení ve výši 28 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka.

2. Rozhodl tak o návrhu doručeném soudu prvního stupně dne 13. 7. 2022, kterým se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti usnesení přijatých dne 19. 4. 2022 mimo zasedání valné hromady. Uvedl, že oznámení akcionářům o rozhodnutích přijatých per rollam ze dne 26. 4. 2022 mu bylo doručeno dne 28. 4. 2022. Toto rozhodnutí učiněné per rollam je ve zjevném rozporu s právními předpisy, resp. i s dobrými mravy, což vyvolalo v jeho sféře závažné právní následky. Rozhodnutí per rollam bylo navrženo [tituly před jménem] [Anonymizováno], který je sice v obchodním rejstříku zapsán jako jediný člen představenstva účastníka, avšak ve skutečnosti jeho výkon funkce skončil dnem 4. 12. 2018. Rozhodnutím per rollam přitom bylo rozhodnuto o vyplacení odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno] (jako členovi představenstva) a současně jím (mj.) byla schválena smlouva o výkonu jeho funkce. Obdobné platí i pro [Anonymizováno] jako zapsaného člena dozorčí rady účastníka. Zdůraznil, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] již nevykonávají funkci člena představenstva, resp. dozorčí rady účastníka, proto by se mělo nahlížet na rozhodnutí per rollam, jako na nepřijaté. [Anonymizováno] (v současnosti [právnická osoba], dále též jako „[Anonymizováno]“), v níž působili všichni zakladatelé účastníka, dosahovala zisku, jak vyplývá z účetních závěrek založených do sbírky listin. Dle účetní závěrky za účetní období roku 2021 měla být hospodářským výsledkem za dané období ztráta ve výši -1 463 000 Kč. Od založení účastníka se nikdy nekonala valná hromada, kde by byly projednány a schváleny účetní závěrky a kde by bylo rozhodnuto o rozdělení zisku, přestože navrhovatel majoritního akcionáře opakovaně o rozdělení zisku žádal. V září 2021 ukončil [tituly před jménem] [Anonymizováno] jednostranně spolupráci s [Anonymizováno] a založil advokátní kancelář [právnická osoba], IČO [IČO], v níž je společníkem a jednatelem. Vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] poskytuje také právní služby související se zakládáním společností, porušuje tím zákaz konkurence. Navrhovatel opakovaně žádal [tituly před jménem] [Anonymizováno] o poskytnutí informací o společnosti, žádné vysvětlení mu však nebylo poskytnuto. Navrhovatel proto dne 27. 1. 2022 jako kvalifikovaný akcionář požádal o svolání valné hromady, kde by byly projednány a schváleny účetní závěrky účastníka a kde by tyto informace byly poskytnuty. [tituly před jménem] [Anonymizováno] se snažil svolání valné hromady oddálit, takže svolána byla až na termín 18. 3. 2022, tedy po termínu stanoveném v § 367 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“). Dne 18. 3. 2022 zahájil [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako zapsaný člen představenstva účastníka valnou hromadu. Valná hromada však nebyla usnášeníschopná. Na této valné hromadě tak [tituly před jménem] [Anonymizováno] neposkytl zástupci navrhovatele požadovaná vysvětlení týkající se záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady, přestože byl k jejich poskytnutí povinen. Náhradní valnou hromadu svolal [tituly před jménem] [Anonymizováno] na den 29. 4. 2022, tedy na nejzazší možný termín přípustný podle zákona, přestože navrhovatel jej výslovně žádal, aby náhradní valná hromada byla v zájmu účastníka svolána co nejdříve. Navrhovatel po zmařené valné hromadě dne 28. 3. 2022 požádal o poskytnutí informací a přezkoumání výkonu působnosti představenstva zapsaného člena dozorčí rady účastníka, [Anonymizováno]. Na svou žádost navrhovatel obdržel od zapsaného člena dozorčí rady pouze zcela bezobsažné vyjádření ze dne 27. 5. 2022. [tituly před jménem] [Anonymizováno], postupuje zjevně zneužívajícím způsobem. Požadované informace týkající se společnosti, jsou přitom nezbytné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon akcionářských práv. Navrhovatel má jako akcionář právo na dividendu. Z účetních závěrek účastníka, které byly založeny do sbírky listin obchodního rejstříku, vyplývá, že více než polovina zisku vygenerovaného za celou dobu existence účastníka, měla být podle napadených rozhodnutí použita na vyplacení jednorázové odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno]. K samotnému rozhodnutí per rollam navrhovatel uvedl, že navrhovaná usnesení představují jasné zneužití většiny hlasů v rozporu s principem loajality člena korporace podle ustanovení § 212 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Zjevná protiprávnost spočívá v tom, že mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyla uzavřena smlouva o výkonu funkce, tudíž je vykonávána bezúplatně. Z tohoto důvodu se [tituly před jménem] [Anonymizováno] nemůže odměny za minulá období domáhat a odměna za výkon funkce mu nenáleží. Navrhovatel poukázal na to, že převod akcií [tituly před jménem] [Anonymizováno] na třetí osoby byl uplatněn účelově s tím, že mimo jiné více než 1/2 zisku vytvořeného za celou dobu existence byla použita na výplatu odměny statutárnímu orgánu, a proto se jako pravděpodobnější jeví, že navrhovaná výplata odměny má ve skutečnosti představovat úplatu za převod akcií [tituly před jménem] [Anonymizováno], kterou by tak však hradil i navrhovatel, anebo že převod je pouze předstíraný tak, aby umožnil hlasování na valné hromadě mimo její zasedání. Dále poukázal na to, že postup spočívající v rozhodování per rollam není standardní. Namítl, že jednání [tituly před jménem] [Anonymizováno] je také v rozporu s péčí řádného hospodáře, neboť má účastníka zatížit významným průběžným nákladem. Navrhovatel doručil dne 19. 4. 2022 účastníku své vyjádření k návrhu rozhodnutí per rollam, v němž navrhovatel sdělil, že nesouhlasí s žádným z navrhovaných rozhodnutí dle návrhu. Přiznání odměny v dané situaci představuje skryté rozdělení zisku zapsanému členu představenstva. Návrh rozhodnutí per rollam nebyl akcionářům řádně předložen, jestliže jej předložil [tituly před jménem] [Anonymizováno], který však již od 5. 12. 2018 není členem představenstva účastníka, a tudíž k tomu nebyl oprávněn. V daném kontextu poukázal na čl. 46 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti (dále jen „Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001). Dle názoru navrhovatele je ve sbírce listin sice založen zápis z jednání valné hromady datovaný dne 5. 12. 2017, číslo listiny H 932/SL15/MSPH, dle něhož měl být do funkce člena představenstva účastníka jmenován [tituly před jménem] [Anonymizováno] a do funkce člena dozorčí rady pak [Anonymizováno], avšak daná valná hromada se ve skutečnosti za přítomnosti navrhovatele nekonala. V zápise z valné hromady je přitom uvedeno, že měli být přítomni všichni akcionáři účastníka, kteří měli jednomyslně přijmout navržená usnesení. Zápis z valné hromady byl navíc rejstříkovému soudu předložen s odstupem více než dvou let od tvrzeného konání valné hromady. V neposlední řadě navrhovatel uvedl, že před přijetím rozhodnutí per rollam nebyly projednány ani schváleny účetní závěrky za předcházející účetní období a nelze tak přijmout rozhodnutí, která představují dispozice s podstatnou částí aktiv účastníka. Podle účetní závěrky k 31. 12. 2021 činil vlastní kapitál účastníka 6 992 tis. Kč (z toho základní kapitál 3 008 tis. Kč), avšak po zaúčtování jednorázové odměny pro [tituly před jménem] [Anonymizováno] (3 060 tis. Kč) by se vlastní kapitál snížil na 3 932 tis. Kč. Důvodem pro přiznání odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno] může být snaha zastřít skutečné nakládání s finančními prostředky. K usnesení o schválení zápůjčky [Anonymizováno] uvedl, že [Anonymizováno] již od 5. 12. 2018 není členem dozorčí rady účastníka, a proto je takové rozhodnutí protiprávní i v rozporu s dobrými mravy.

3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatel je akcionářem účastníka s podílem 42,5 %, když vlastní akcie na jméno s pořadovými čísly 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36 a 37. Navrhovatel obdržel dne 28. 4. 2022 oznámení o přijetí rozhodnutí přijatých per rollam ze dne 26. 4. 2022. Návrh na rozhodnutí valné hromady přijaté mimo jednání podal jediný člen představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Rozhodnutím per rollam bylo rozhodnuto jednak o vyplacení odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno] jako členu představenstva a schválena smlouva o výkonu funkce ze dne 28. 3. 2022 a jednak bylo rozhodnuto o schválení smlouvy o zápůjčce pro [Anonymizováno], člena dozorčí řady účastníka.

4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu se soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda byl návrh podán včas. Uvedl, že navrhovatel obdržel dne 28. 4. 2022 oznámení o přijetí rozhodnutí přijatých per rollam dne 26. 4. 2022. Jelikož návrh ve věci samé byl soudu prvního stupně doručen dne 13. 7. 2022, soud prvního stupně uzavřel, že k prekluzi práva v tříměsíční lhůtě nedošlo.

5. Jde-li o oprávnění navrhovatele k podání návrhu, dospěl soud prvního stupně k závěru, že v posuzované věci je navrhovatel aktivně legitimován, neboť je akcionářem účastníka s podílem 42,5 %.

6. Pokud jde o splnění předpokladu podání protestu proti přijatému usnesení, soud prvního stupně vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 7 Cmo 31/2017, podle něhož vyslovení neplatnosti usnesení uvedených v oznámení není podmíněno podáním protestu a jeho odůvodněním, jak má na mysli § 192 odst. 2 z. o. k., neboť povinnost podat protest proti usnesení valné hromady proto, aby se mohl společník dovolávat neplatnosti jí přijatého usnesení (§ 192 odst. 2 z. o. k.), by měl pouze v případě, že valná hromada rozhoduje při jednání, během něhož má společník současně povinnost požádat o jeho zaznamenání v zápisu z jednání (§ 188 odst. 3 a § 189 odst. 1 písm. f) z. o. k.). Ustanovení § 192 odst. 2 z. o. k. je v režimu řízení o neplatnost rozhodnutí valné hromady přijaté mimo jednání dle názoru soudu prvního stupně neaplikovatelné.

7. Soud prvního stupně dále konstatoval, že ve smyslu § 191 odst. 1, 2 z. o. k. lze hlavní důvod neplatnosti usnesení valné hromady uplatněný navrhovatelem, že návrh na rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání předložila osoba, která nebyla členem představenstva, vztáhnout na všechna tři napadená rozhodnutí. Soud prvního stupně dovodil, že čl. 8. 2. stanov účastníka, v němž je zakotveno desetileté funkční období člena představenstva, odporuje kogentnímu ustanovení čl. 46 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001. Vyšel z předpokladu, že stanovy přijaté účastníkem v roce 2014 mohly stanovit funkční období člena představenstva v souladu s čl. 46 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 maximálně do roku 2020, nikoli do roku 2024, jak tvrdil účastník. Pokud se v čl. 8. 2. hovoří o desetiletém funkčním období, jsou stanovy dle soudu prvního stupně v části doby přesahující šest let neúčinné.

8. Soud prvního stupně dále vyšel z toho, že na valné hromadě konané dne 5. 12. 2017 byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce jediného člena představenstva zvolen valnou hromadou účastníka opětovně (podobně jako [Anonymizováno]) a vzhledem k tomu jeho funkční období končí dnem 5. 12. 2023. Rozvedl, že i kdyby vyložil čl. 8. 2. stanov tak, že došlo pouze k prodloužení funkčního období v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 2157/2001 o šest let s jejím počátkem založeným ve stanovách z roku 2012, byli by [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ke dni konání valné hromady dne 5. 12. 2017 stále členy orgánů účastníka s tím, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] disponoval oprávněním svolávat budoucí valné hromady. Soud prvního stupně proto uzavřel, že s ohledem na znovuzvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva a [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady, není možné jejich funkce v době konání valné hromady v roce 2022, pokládat za zaniklé.

9. V této souvislosti připomněl, že není povolán se v tomto řízení zabývat správností zápisu do obchodního rejstříku. O to méně mu přísluší přezkoumávat případnou neplatnost rozhodnutí přijatých na valné hromadě dne 5. 12. 2027, zejména tehdy, pokud by byl navrhovatel jednáním účastníka zkrácen na svých právech vzhledem k zamezení možnosti přezkumu platnosti rozhodnutí předmětné valné hromady. Byť listinu přítomných na valné hromadě účastník rejstříkovému soudu k zápisu nepředložil, nemá tato skutečnost za následek neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě konané dne 5. 12. 2017 v právě probíhajícím řízení. Nadto navrhovatel byl povinen bez zbytečného odkladu poté, kdy se dozvěděl o konání valné hromady, vyvinout nezbytnou aktivitu k odstranění právně závadného stavu v zájmu ochrany třetích osob (princip materiální publicity), což neučinil. Navrhovatel dokonce nepodal ani v rámci vnitřních poměrů společnosti návrh na určení, že se na rozhodnutí valné hromady ze dne 5. 12. 2017 hledí jako na nepřijatá. I přesto, že dokument o konání valné hromady byl založen k zápisu do obchodního rejstříku až v roce 2020 a tudíž se navrhovatel nemohl v zákonné lhůtě domáhat neplatnosti zde přijatých usnesení, nejednal ani on se zákonem požadovanou obezřetností. Nevyvinul totiž potřebné úsilí k zahájení řízení o určení „nicotnosti“ usnesení přijatých na valné hromadě dne 5. 12. 2017, což jako odborník s právním vědomím ad hoc učinit měl. Pro obranu před účinky valné hromady z roku 2017 zvolil postup nepřímý a tudíž nesprávný, pokud se rozhodl v tomto řízení, jehož předmět se týká rozhodnutí přijatých per rollam dne 19. 4. 2022, popírat pravdivost zápisu o konání valné hromady v roce 2017 na prejudiciální bázi. Soud prvního stupně připomněl, že ač si je vědom, že lze závěr o „nicotnosti“ usnesení valné hromady obecně přijmout v jakémkoli řízení i jako řešení předběžné otázky v jiném řízení, nepovažuje tento argument se zřetelem k povaze aktivně legitimovaného subjektu (právního odborníka) při nedostatku jeho obezřetnosti (opomenutí jednání, které se vyžaduje i po laikovi ve vazbě k informacím přístupným z veřejného rejstříku) za v dané věci způsobilý přivodit navrhovateli příznivé rozhodnutí. Krom toho, dozvěděl-li se navrhovatel po cca dvou letech od zápisu do obchodního rejstříku o konání valné hromady navíc náhodou, aniž by se se zákonem předpokládanou bdělostí pokusil domáhat „nicotnosti“ na ní přijatých usnesení samostatným návrhem v návaznosti na vložení údajů o jejím konání do veřejného rejstříku, není na místě umožnit mu namítat obdobný nedostatek na straně účastníka, tj poukazovat na skutečnost, že účastník se zpožděním několika let provedl zápis do rejstříku.

10. Soud prvního stupně v této souvislosti připomněl, že platnost usnesení valné hromady ze dne 5. 12. 2017 se nepřezkoumává jinak než v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení, popř. v rejstříkovém řízení s tím, že vyslovení nicotnosti usnesení valné hromady po uplynutí několika let od jejího zápisu do obchodního rejstříku představuje nežádoucí zpětný zásah do autonomních poměrů obchodní korporace způsobilý ochromit její činnost. Ostatně vyslovení nicotnosti rozhodnutí předmětné valné hromady ze dne 5. 12. 2017 nečiní ostatní později svolané valné hromady společnosti neplatnými.

11. Soud prvního stupně dále dovodil, že finanční nárok byl [tituly před jménem] [Anonymizováno] z titulu výkonu funkce člena představenstva důvodně založen. Tuto činnost vykonával nepřetržitě od roku 2012 až dosud, přičemž sám navrhovatel jej do poslední chvíle pokládal za člena představenstva. Navrhovatel se na [tituly před jménem] [Anonymizováno] obracel jako na člena statutárního orgánu, a to i po roce 2017 včetně průběhu roku 2022, kdy jej např. žádal o svolání valné hromady. Není tak důvod nepřijmout závěr, že pokud [tituly před jménem] [Anonymizováno] vykonával tuto funkci po mnoho let bez předchozích výhrad navrhovatele, zjevně nedocházelo k závažným zásahům do finančních poměrů společnosti, jak tvrdil navrhovatel, a to ani v případě, schválil-li účastník vyplacení odměny členovi orgánu zpětně. Ač soud prvního stupně zastává názor, že se tak stalo v rozporu se zákonem, neboť nebyl naplněn formální zákonný předpoklad, je přesto přesvědčen, že tento důvod nepředstavuje zvláštní okolnost odůvodňující vyslovení neplatnosti předmětného rozhodnutí. V právním řádu totiž existují i jiné právní nástroje, které bez narušení stability vnitřních poměrů účastníka umožňují předcházet vyplacení této částky, popřípadě došlo-li by přece k její výplatě, k zajištění vrácení tohoto plnění bez právního důvodu. Jde-li o budoucí sjednání odměny, ani v tomto případě soud prvního stupně neshledal důvod pro zpochybnění tohoto nároku, minimálně z důvodů uváděných navrhovatelem, podobně jako je tomu u poskytnutí zápůjčky ve prospěch stávajícího člena dozorčího orgánu společnosti, byla-li funkční vazba členů orgánu ke schváleným smluvním dokumentům ke dni přijetí rozhodnutí zachována. Pokud se navrhovatel dovolával zneužití práva majoritním akcionářem v případě hlasování per rollam, pak soud prvního stupně uvedl, že po dlouhodobém bezúplatném výkonu funkce není s ohledem na spravedlivé uspořádání poměrů uvnitř korporace nijak překvapivé, že majoritní akcionář se pokusil prosadit alespoň dodatečnou částečnou finanční kompenzaci předsedovi představenstva. Pokud valná hromada schválila smlouvu o výkonu funkce mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno], potvrdila tím svůj úmysl zajistit napříště statutárnímu orgánu finanční saturaci korespondující s obvyklými poměry. Brojí-li navrhovatel proti takovému postupu, lze pouze dodat, že z e-mailové korespondence vyplývá, že vzhledem k současným neshodám mezi navrhovatelem a předsedou představenstva odpovědným za řádnou správu společnosti, považuje [tituly před jménem] [Anonymizováno] za nutné dosavadní neformální vzájemné vazby formalizovat do té míry, aby garantovaly vymahatelnost nároků i doložení zachovávání zákonných povinností.

12. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byli oprávněnými subjekty k přijetí plnění valnou hromadou schválených z titulu výkonu svých funkcí, znovuobnovených na podkladě rozhodnutí valné hromady konané dne 5. 12. 2017. Soud prvního stupně dále dospěl k tomu, že jak [tituly před jménem] [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] nezneužili svých práv k tomu, aby si zjednali výhody oproti minoritnímu akcionáři, natož aby tím poškodili společnost. [tituly před jménem] [Anonymizováno] si nárokoval po letitém bezplatném výkonu své funkce odměnu, která má racionální základ a ani smlouva o zápůjčce z pohledu své materiální stránky nenasvědčuje tomu, že by členovi orgánu zjednala nepřípustnou výhodu na úkor účastníka, zvláště jde-li o výši zápůjčky. Oba členové orgánu účastníka tak byli oprávněni z titulu svých funkcí takové plnění konzumovat, aniž bylo prokázáno, že by tím došlo k podstatnému negativnímu zásahu, ať již do individuální soukromé sféry navrhovatele, z důvodů jím uváděných, ba ani k bezdůvodnému zásahu do finančních poměrů celé společnosti.

13. Soud prvního stupně dále uzavřel, že vzhledem k absenci vyjádření příslušného orgánu pozbývá rozhodnutí pod bodem 1. návrhu významu (takové plnění by bylo bezdůvodným obohacením, které nutnost vyslovení neplatnosti dle ustanovení § 260 o. z. nezpůsobuje) a rozhodnutí pod bodem 2. a 3. jsou plněním, která z hlediska dlouhodobější hospodářské situace v době minulé nenavozují pro futuro úvahu o zásadním zhoršení finančního stavu společnosti. Sám navrhovatel svým tvrzením dokládá, že společnost po řadu let generuje zisk, pokud poukázal na existenci nakumulovaných finančních prostředků, které však dle jeho názoru měly být použity na výplatu dividend.

14. Jednání společnosti, resp. jednání majoritního akcionáře proto v samotném základu nemohlo v těchto třech bodech směřovat k poškození majoritního akcionáře. Šlo naopak v kontextu s dlouhodobým výkonem funkce bez nároku na odměnu o jednání pochopitelné, které, jak vyplývá ze samotného tvrzení navrhovatele o nakumulovaných prostředcích společnosti, není způsobilé přivodit jím deklarovanou újmu či zkázu účastníka. Z pohledu významu pochybení, která navrhovatel vytýká účastníkovi, je patrno, že první rozhodnutí nemělo závažných právních následků, resp. tyto následky jsou řešitelné v jiném řízení nepředstavujícím bezprostřední zásah do autonomní rozhodovací činnosti společnosti s tím, že zachování nezávislé rozhodovací činnosti obchodní korporace je v zájmu společnosti hodném právní ochrany. Tento zájem souvisí právě s minimalizací ingerence státní moci do interních poměrů společností ve smyslu účinků působících na její strukturu i činnost. Jde-li o druhé rozhodnutí valné hromady, negativní důsledky jednání statutárního orgánu pro společnost jsou řešitelné v rámci řízení o porušování řádné správy. Jde-li o povahu nároků, vyplývajících z výkonu funkce člena představenstva či odvíjejících se od funkce člena dozorčí rady v kontextu hospodářských poměrů společnosti, soud prvního stupně uzavřel, že neplatnost usnesení valné hromady totiž nemůže být vyvolána faktem, že napadené usnesení je pro společnost nevýhodné.

15. Soud prvního stupně neplatnost usnesení nevyslovil ani s přihlédnutím k dalším námitkám navrhovatele, například výtky stran neoprávněného přijetí rozhodnutí o odměně statutárního orgánu formou per rollam. K ní soud prvního stupně uvedl, že takový postup je přípustný dle článku 6. 8. stanov. K tvrzení o neposkytnutí vysvětlení na základě žádosti o podání potřebných vysvětlení doplnil, že tato možnost byla ze strany samotného navrhovatele, jeho záměrnou nečinností (neochotou k účasti na valné hromadě), zmařena. K výtce odkazující na porušení zákonné procedury v případě prvního rozhodnutí stran jeho neplatnosti pro rozpor s ustanovením § 61 z. o. k., když žádná ze stran nedisponuje vyjádřením kontrolního orgánu, uvedl, že ta nevyvolává, dle názoru soudu prvního stupně, natolik závažné právní následky pro společnost, aby odůvodňovaly zásah moci soudní do poměrů společnosti při výkonu podnikatelské činnosti. Soud prvního stupně vyhodnotil, že sankce v podobě vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady by byla v posuzovaném případě nepřiměřená závažnosti účastníku vytýkaných dílčích pochybení (absence vyjádření zřízeného kontrolního orgánu či existence jiných navrhovatelem vylíčených nedostatků jsoucích z pohledu ustanovení § 260 z. o. k. podružného významu) ve smyslu jejich následků, jakož i z pohledu účelu a smyslu právní úpravy. V posuzovaném případě převážil zájem na stabilitě vnitřních poměrů společnosti nad jedním z partikulárních zájmů chráněným § 428 z. o. k. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

16. Na závěr soud prvního stupně dodal, že při přezkumu platnosti usnesení valné hromady je zapotřebí posuzovat nejen, jaké právní následky takové porušení obecně vyvolalo uvnitř společnosti, nýbrž i ve vztahu ke všem osobám, kterých se vnitřní poměry společnosti dotýkají (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4820/2010). Soud prvního stupně v této souvislosti poukázal na výpis z obchodního rejstříku, z něhož je zřejmé, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] funkce člena představenstva vznikla 4. 12. 2012, když ve shodnou dobu se také [Anonymizováno] stal členem dozorčí rady a jejich funkce ke dni konání předmětné valné hromady trvaly. Jestliže navrhovatel předestřel názor, že funkce [tituly před jménem] [Anonymizováno] i [Anonymizováno] zanikla uplynutím lhůty s tím, že rozhodnutí valné hromady ze dne 5. 12. 2017 neexistují, přičemž se tímto faktem začal zabývat až v dubnu 2022, pak byl-li založen zápis o konání valné hromady do rejstříku v roce 9. 1. 2020, platí, že nevyvinul potřebnou aktivitu nutnou k ochraně práv akcionáře, zejména tehdy, je-li o osobu s nejvyšším právním vědomím, navíc s bohatými zkušenostmi z oblasti podnikání obchodních korporací. O nikoli zanedbatelné pasivitě navrhovatele konečně svědčí i fakt, že i když pojal podezření o neoprávněnosti postupu při nevyplácení dividend společnosti, nevyvinul také v této oblasti potřebné úsilí; jeho absenci zdůvodnil kolegialitou neboli loajalitou ke členu statutárního orgánu, nikoli zájmem na prospěchu společnosti jako celku. Navrhovatel nezjistil včas z veřejně přístupných údajů rejstříkový stav věcí, neusiloval o jeho včasnou nápravu (např. bezodkladným podáním žaloby na nicotnost rozhodnutí valné hromady z roku 2017), a to nejen ku prospěchu společnosti (v rámci efektivní kontroly řádnosti správy prováděné statutárním orgánem), ale i externích subjektů (ve smyslu zásady materiální publicity). Sám tím způsobil, že třetí osoby byly udržovány v dobré víře o tom, že zápis v obchodním rejstříku koresponduje s reálným stavem, a podle toho také jednaly.

17. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť účastník byl v řízení úspěšný a náleží mu proto náhrada nákladů vzniklých v tomto řízení.

18. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, v němž navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

19. Odvolatel uvedl, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] od 5. 12. 2017, a nejpozději od 5. 12. 2018, nebyl členem představenstva účastníka, neboť mu funkce člena představenstva zanikla uplynutím funkčního období nejpozději dne 4. 12. 2018 (prodloužením původního pětiletého funkčního období, které by skončilo 4. 12. 2017, novými stanovami ze dne 2. 5. 2014 na maximálně kogentní právní normou možné šestileté funkční období), a zejména, že ke zvolení [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období nikdy nedošlo. Pokud funkce člena představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] zanikla nejpozději dne 5. 12. 2018, pak mu napadené rozhodnutí valné hromady nemohlo přiznat odměnu za výkon funkce. Odměna za výkon funkce totiž logicky nemůže být přiznána někomu, kdo tuto funkci nemá. Dále namítl, že se dne 5. 12. 2017 žádná valná hromada účastníka, která měla zvolit [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období, nekonala, že zápis z jednání valné hromady konané dne 5. 12. 2017 je dodatečně vyhotovenou nepravou listinou, a že se nekonala ani žádná jiná valná hromada účastníka, která by zvolila [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období. Prvostupňový soud zcela ignoroval tvrzení navrhovatele, že se dne 5. 12. 2017 žádná valná hromada účastníka nekonala, a navrhovatelem navržené důkazy k tomuto tvrzení neprovedl, aniž by jejich provedení zamítl. Jediný důkaz, který k těmto zcela zásadním tvrzením provedl, bylo prohlášení tehdejšího akcionáře účastníka [tituly před jménem] [Anonymizováno], které soud prvního stupně hodnotil za nehodnověrné pro rozdílnou dataci a podpis oproti jeho verifikaci, což rozhodně nemůže způsobit nehodnověrnost tohoto prohlášení. Měl-li soud prvního stupně prohlášení tehdejšího akcionáře [tituly před jménem] [Anonymizováno] za nevěrohodné, měl provést důkaz svědeckým výslechem tohoto bývalého akcionáře účastníka, jehož provedení navrhovatel navrhoval. Funkce prvním členům volených orgánů účastníka, tedy [tituly před jménem] [Anonymizováno] funkce člena představenstva a [Anonymizováno] funkce člena dozorčí rady, zanikly uplynutím funkčního období. S ohledem na přijetí nových stanov ze dne 2. 5. 2014, kterými došlo k prodloužení funkčního období u člena představenstva a člena dozorčí rady, a vzhledem ke kogentní úpravě maximální délky funkčního období členů volených orgánů v článku v článku 46 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, zanikla funkce těmto prvním členům volených orgánů účastníka nejpozději dnem 4. 12. 2018. Žádná valná hromada, která by zvolila nové členy volených orgánů účastníka, se nekonala. K žádné volbě [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva a [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady tak nedošlo. Nekonala se ani valná hromada účastníka, která se měla konat dne 5. 12. 2017, a která měla zvolit [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období a [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady na další funkční období. Když [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zjistili, že jim funkce členů volených orgánů účastníka uplynutím funkčního období zanikla, dodatečně vyhotovili fiktivní zápis o konání takové valné hromady, která se měla konat dne 5. 12. 2017 a zvolit je do funkcí pro další funkční období, který následně dne 9. 1. 2020 založili do sbírky listin. [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyl nejpozději od 5. 12. 2018 ve funkci člena představenstva účastníka a [Anonymizováno] nebyl nejpozději od 5. 12. 2018 ve funkci člena dozorčí rady účastníka. Soud prvního stupně, ačkoliv i na základě provedeného dokazování musel mít zcela nepochybně pochybnost o pravosti zápisu z jednání valné hromady, které se měl konat dne 5. 12. 2017, zcela rezignoval na zjištění skutečného stavu ohledně toho, zda se dne 5. 12. 2017 konala nebo nekonala valná hromada, která měla zvolit [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období, a při posuzování věci vycházel z tohoto nepravého zápisu, a na základě něj z toho, že se dne 5. 12. 2017 konala valná hromada účastníka, která zvolila [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období, rozvíjel právní úvahy ohledně platnosti nebo nicotnosti usnesení přijatých na této valné hromadě (která se vůbec nekonala), a o tom, že platnost usnesení přijatých touto valnou hromadou posuzovat nemůže, a že ani případná nicotnost těchto usnesení by byla bez relevance, pro posouzení a rozhodnutí této věci. Soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzením navrhovatele, že se dne 5. 12. 2017 žádná valná hromada účastníka nekonala, že zápis založený [tituly před jménem] [Anonymizováno] v lednu roku 2020 do sbírky listin je dodatečně vyhotovenou nepravou listinou, a že se nekonala ani žádná jiná valná hromada účastníka, která by zvolila [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva na další funkční období, přestože měla pro posouzení a rozhodnutí věci zásadní význam, a nepřihlédl ani k navrhovatelem navrženým důkazům, které ani neprovedl. [adresa] [tituly před jménem] [Anonymizováno], poté, kdy navrhovatel jako kvalifikovaný akcionář požádal o svolání valné hromady, která se měla konat dne 18. 3. 2022, dle navrhovatele účelově a formálně, aby zastřel zneužití své většiny hlasů, převedl své akcie v účastníkovi představující většinový 57,5 % podíl na společnost [právnická osoba], IČO [IČO], jejímž jediným společníkem a jednatelem je [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno], a to akcie představující 50 % podíl v účastníkovi, a na manželku [tituly před jménem] [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozenou dne [Anonymizováno], akcie představující 7,5 % podíl v účastníkovi, přičemž dle navrhovatele je [tituly před jménem] [Anonymizováno] stále osobou skrytě ovládající účastníka. Účastník hospodařil v letech 2012 až 2020 vždy se ziskem, ale za celou dobu existence účastníka se nekonala valná hromada, která by schválila účetní závěrky, a která by přijala rozhodnutí ohledně schválení zisku. Za celou dobu existence účastníka také nedošlo k rozdělení zisku mezi akcionáře, přestože o to navrhovatel opakovaně žádal. Dle účetní závěrky za rok 2021 mělo hospodaření účastníka za toto období skončit ztrátou ve výši -1 463 000,00 Kč. Schválení vyplacení odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno] za výkon funkce předsedy představenstva ve výši 3 060 000,00 Kč má za následek vyvedení v podstatě většiny nakumulovaného zisku účastníka ve prospěch osoby, která je fakticky stále ovládající osobou účastníka, s cíleným úmyslem poškodit navrhovatele jako menšinového akcionáře, a to poté, kdy došlo k vážnému narušení vztahů mezi navrhovatelem a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Tato odměna má být [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyplacena jako členovi představenstva a za výkon této funkce mj. i za roky 2019, 2020 a 2021, přestože [tituly před jménem] [Anonymizováno] nejpozději od 5. 12. 2018 již nebyl ve funkci člena představenstva účastníka. Ke schválení výplaty této odměny došlo v době, kdy účastník vykázal ztrátu ve výši -1 463 000,00 Kč, a bez vyjádření dozorčí rady jako kontrolního orgánu účastníka. Schválená smlouva o výkonu funkce uzavřená mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022 se týká výkonu funkce člena představenstva, přestože [tituly před jménem] [Anonymizováno] nejpozději od 5. 12. 2018 není ve funkci člena tohoto voleného orgánu účastníka, a má jen umožnit či legitimovat další vyvádění peněžních prostředků [tituly před jménem] [Anonymizováno] z účastníka na újmu navrhovatele. Schválení smlouvy o zápůjčce mezi účastníkem a [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022 se týká smlouvy uzavírané s [Anonymizováno] jako členem dozorčí rady účastníka, přestože [Anonymizováno] již nejpozději od 5. 12. 2018 není členem dozorčí rady účastníka. Navrhovatel konečně namítl, že soud prvního stupně zcela rezignoval na svou povinnost úplně zjistit skutkový stav věc a s tím související povinnost provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu.

20. Účastník se k odvolání vyjádřil podáním ze dne 24. 5. 2024, ve kterém navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil a navrhovateli uložil nahradit účastníkovi náklady odvolacího řízení. Uvedl, že ze všech navrhovatelových podání je zřejmá jeho snaha za každou cenu zneplatnit rozhodnutí, na základě kterého byla vyplacena odměna statutárnímu orgánu zúčastněné společnosti za jeho desetiletou činnost pro společnost, která vedla (ostatně i dle tvrzení samotného navrhovatele) k dosažení mnohamilionových zisků. Dle navrhovatele by statutárnímu orgánu zúčastněné společnosti za takovou činnost neměla náležet žádná odměna. Účastník a její ostatní akcionáři tento navrhovatelův názor nesdílí.

21. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele zčásti důvodné je.

22. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti tento zákon upravuje právní poměry evropské společnosti, pokud nejsou upraveny nařízením Rady (ES) o statutu evropské společnosti (SE) (dále jen "Nařízení Rady") a směrnicí Rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (dále jen "Směrnice Rady").

23. Podle § 43 odst. 1 zákona o evropské společnosti právo žádat o svolání valné hromady a určení pořadu jejího jednání mají akcionáři evropské společnosti za podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev.

24. Podle čl. 46 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti ze dne 8. 10. 2004 členové orgánů společnosti jsou jmenováni na dobu stanovenou ve stanovách, která však nesmí přesahovat šest let. Podle odst. 2 s výhradou případných omezení stanovených ve stanovách mohou být členové opětovně jmenováni jednou nebo vícekrát na dobu stanovenou v souladu s odstavcem 1.

25. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Podle odst. 2 důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

26. Podle § 429 odst. 1 z. o. k. bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný akcionář. Podle odst. 2 nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

27. Podle § 418 odst. 1 z. o. k. připouští-li stanovy společnosti rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh rozhodnutí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení návrh rozhodnutí obsahuje a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění, b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři, c) podklady potřebné pro jeho přijetí a d) další údaje, určí-li tak stanovy. Podle odstavce 3 téhož ustanovení neurčují-li stanovy společnosti jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni zaslání návrhu rozhodnutí všem akcionářům. Podle § 419 odst. 1 z. o. k. nedoručí-li akcionář ve lhůtě podle § 418 odst. 2 písm. b) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se akcionářům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 382 odst. 1 věta druhá, § 416 odst. 2 a § 432 odst. 1 věta druhá a odst. 2 věta druhá se použijí obdobně. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů.

28. Podle § 420 odst. 1 z. o. k. rozhodnutí přijaté postupem podle § 418 a 419, včetně dne jeho přijetí, oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního akcionáře k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření akcionářů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.

29. Podle § 421 odst. 1 z. o. k. valná hromada rozhoduje usnesením. Podle odstavce 2 téhož ustanovení do působnosti valné hromady náleží a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo správní radou, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva nebo správní rady ke zvýšení základního kapitálu, c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, e) volba a odvolání členů představenstva, nestanoví-li tento zákon jinak, f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li tento zákon jinak, g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, stanovených zákonem, i mezitímní účetní závěrky, h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty, i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, k) jmenování a odvolání likvidátora, určí-li tak stanovy, l) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku, m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem, o) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti, p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady, q) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak. Podle odstavce 3 téhož ustanovení valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje tento zákon nebo stanovy.

30. Podle § 402 odst. 1 z. o. k. valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada alespoň jednou za účetní období, ledaže stanovy určí, že valná hromada má být svolána častěji. Podle odst. 2 valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada, popřípadě člen tohoto orgánu, pokud ji příslušný orgán bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud není příslušný orgán schopný se dlouhodobě usnášet, ledaže tento zákon stanoví jinak.

31. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

32. Podle § 59 odst. 3 z. o. k. není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno.

33. Podle § 366 z. o. k. kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo nebo správní radu, aby svolaly k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní.

34. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

35. Dle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

36. Dle § 260 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Dle odst. 2 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

37. Podle § 357 odst. 1 z. o. k. akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.

38. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu.

39. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

40. Právní poměry evropské společnosti (SE) se řídí jednak nařízením Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti, jednak zákonem č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, pokud nejsou upraveny přímo použitelným nařízením Rady (ES) o statutu evropské společnosti (SE) a směrnicí Rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců a konečně i zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev.

41. Odvolací soud doplnil dokazování notářským zápisem ze dne 2. 5. 2014 zn. NZ 425/2014 o rozhodnutí orgánu právnické osoby: valné hromady společnosti [Jméno advokáta B], z něhož zjistil, že valná hromada rozhodla o změně stanov s tím, že úplné znění stanov je součástí předmětného notářského zápisu. V čl. 6.8. stanov bylo připuštěno rozhodování per rollam podle § 418 až 420 zákona o obchodních korporacích. V článku 6.7. stanov je stanoveno, že do působnosti valné hromady náleží rozhodnutí o otázkách, které Nařízení Rady, právní předpisy České republiky nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady evropské společnosti nebo akciové společnosti. Do působnosti valné hromady náleží též: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem (ve smyslu ustanovení § 511 a násl. zákona o obchodních korporacích) nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o pachtu závodu společnosti nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, c) udělování pokynů představenstvu a schvalování zásad činnosti představenstva, nejsou-li v rozporu s právními předpisy: valná hromada může zejména zakázat členovi představenstva určité právní jednání, je-li to v zájmu společnosti, d) jmenování a odvolávání likvidátora, schvalování smlouvy o výkonu funkce a plnění podle § 61 zákona o obchodních korporacích, e) schvalování, udělení a odvolání prokury, g) rozhodování o vydání prioritních a vyměnitelných dluhopisů dle ustanovení § 286 a násl. zákona o obchodních korporacích. Odvolací soud rovněž doplnil dokazování emailem [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 15. 4. 2022, kterým bylo reagováno na výzvu navrhovatele ze dne 11. 4. 2022 a v němž [tituly před jménem] [Anonymizováno] vysvětlil, že účetní závěrka za rok 2022 není k dispozici. Vzhledem k finalizaci účetní závěrky za rok 2021 nemůže být ještě navrhováno rozdělení zisku, navíc tento dotaz nesouvisí s per rollam navrhovanými usneseními. Skutečností je, že jeho činnost vedla k tomu, že společnost v minulých obdobích generovala zisk v řádech milionů korun českých. Pokud jde o detailní zprávu o hospodaření společnosti za posledních alespoň 5 let a byznys plán společnosti na příští období, u těchto otázek není dána souvislost s navrhovanými usneseními.

42. Odvolací soud vycházel nejen ze skutkových zjištění učiněných na základě provedeného dokazování odvolacím soudem, ale i ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).

43. Účastník, který je evropskou společností, vznikl dne 4. 12. 2012. Po vzniku účastníka se jeho akcionáři stali [tituly před jménem] [Anonymizováno] s 50% podílem, navrhovatel s 35% podílem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] s 15% podílem. Právní poměry účastníka nejprve upravovaly stanovy ze dne 21. 11. 2012, kdy došlo k založení účastníka. Dle těchto stanov bylo představenstvo účastníka jednočlenné, členové představenstva byli voleni a odvoláváni valnou hromadou a funkční období členů představenstva bylo pět let. Rovněž tak dle těchto stanov byla dozorčí rada jednočlenná, členové dozorčí rady byli voleni a odvoláváni valnou hromadou a funkční období členů dozorčí rady bylo pět let. Při založení účastníka byli zakladatelem ustanoveni prvními členy volených orgánů účastníka [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce člena představenstva a [Anonymizováno] do funkce člena dozorčí rady. Dne 2. 5. 2014 se konala valná hromada účastníka, která přijala nové stanovy. Dle těchto stanov je představenstvo účastníka jednočlenné, člena představenstva volí a odvolává valná hromada a funkční období člena představenstva je deset let. Rovněž tak dle těchto stanov ze dne 2. 5. 2014 je dozorčí rada jednočlenná, člena dozorčí rady volí a odvolává valná hromada a funkční období člena dozorčí rady je deset let.

44. Navrhovatel, jako akcionář účastníka, se dovolává neplatnosti tří usnesení valné hromady přijatých mimo zasedání (per rollam) dne 19. 4. 2022. Návrhem ze dne 28. 3. 2022 [tituly před jménem] [Anonymizováno] předložil akcionářům návrh na přijetí rozhodnutí v působnosti valné hromady mimo její zasedání, kdy obsahem návrhu byla tři usnesení, a to pod bodem 1. návrhu usnesení o vyplacení odměny členovi představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve výši 3 060 000,00 Kč za výkon funkce za období let 2012 až 2021 (včetně), pod bodem 2. návrhu usnesení o schválení smlouvy o výkonu funkce uzavřené mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022 a pod bodem 3. návrhu usnesení o schválení uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníkem a [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022. Návrh obsahoval lhůtu k vyjádření v délce 15 dnů ode dne doručení návrhu akcionáři. K návrhu byla připojena smlouva o výkonu funkce mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022 a smlouva o zápůjčce mezi účastníkem a [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022. Návrh byl navrhovateli doručen dne 4. 4. 2022. Navrhovatel se k návrhu na přijetí rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání vyjádřil podáním doručeným účastníku dne 19. 4. 2022, kdy uvedl, že nesouhlasí s žádným z navrhovaných rozhodnutí, a zároveň vznesl námitky proti navrhovaným rozhodnutím, mj. i námitku, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] není osobou oprávněnou předložit akcionářům návrh na přijetí rozhodnutí mimo zasedání valné hromady (per rollam). Oznámením ze dne 26. 4. 2022, doručeným navrhovateli dne 28. 4. 2022, [tituly před jménem] [Anonymizováno] sdělil akcionářům, že všechna tři v návrhu na přijetí rozhodnutí mimo zasedání valné hromady účastníka uvedená usnesení byla přijata, že tak bylo přijato usnesení pod bodem 1. oznámení, kterým valná hromada rozhodla o vyplacení odměny ve výši 3 060 000 Kč členovi představenstva [tituly před jménem] [Anonymizováno] za výkon jeho funkce za období let 2012 až 2021 (včetně), dále usnesení pod bodem 2. oznámení, kterým valná hromada schválila smlouvu o výkonu funkce uzavřenou mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022, a usnesení pod bodem 3. oznámení, kterým valná hromada schválila uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníkem a [Anonymizováno] ze dne 28. 3. 2022, a že pro přijetí těchto usnesení bylo vždy 23 hlasů, tj. hlasy obou nových akcionářů, jednající jako většinoví akcionáři ve shodě, odpovídající 57,5% podílu, a proti jejich přijetí bylo vždy 17 hlasů, tj. hlasy navrhovatele odpovídající jeho 42,5% podílu.

45. Vzhledem k tomu, že zákon váže možnost rozhodovat per rollam na připuštění této možnosti ve stanovách společnosti (§ 418 odst. 1 z. o. k.), odvolací soud se zabýval tím, zda stanovy účastníka tuto možnost připouští. Na základě doplněného dokazování odvolací soud uzavřel, článek 6.8 stanov rozhodování per rollam podle § 418 až 420 z. o. k. připouští. Na základě toho lze jako nedůvodnou odmítnout námitku odvolatele, že postup spočívající v rozhodování per rollam není standardní.

46. Soud prvního stupně se následně správně zabýval tím, zda byl návrh podán včas. Navrhovatel obdržel dne 28. 4. 2022 oznámení o přijetí rozhodnutí přijatých per rollam ze dne 26. 4. 2022; návrh ve věci samé byl soudu prvního stupně doručen dne 13. 7. 2022, návrh byl podán včas v zákonem stanovené prekluzivní 3měsíční lhůtě k jeho podání (§ 429 odst. 1 z. o. k.). Rovněž je správný závěr soudu prvního stupně, že v posuzované věci je navrhovatel podle § 428 odst. 1 z. o. k. aktivně legitimován, neboť je akcionářem účastníka s podílem 42,5 %.

47. Soud prvního stupně se rovněž správně zabýval tím, zda je v dané věci potřebný odůvodněný protest proti rozhodnutí valné hromady přijatému per rollam a správně vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 7 Cmo 31/2017, podle kterého vyslovení neplatnosti usnesení uvedených v oznámení není podmíněno podáním protestu a jeho odůvodněním, jak má na mysli § 192 odst. 2 z. o. k., neboť povinnost podat protest proti usnesení valné hromady proto, aby se mohl společník dovolávat neplatnosti jí přijatého usnesení (§ 192 odst. 2 z. o. k.), by měl pouze v případě, že valná hromada rozhoduje při jednání, během něhož má společník současně povinnost požádat o jeho zaznamenání v zápisu z jednání (§ 188 odst. 3 a § 189 odst. 1 písm. f) z. o. k.). Protest lze navíc podat i před valnou hromadou. Ustanovení § 192 odst. 2 z. o. k. je v režimu řízení o neplatnost rozhodnutí valné hromady přijaté mimo jednání neaplikovatelné.

48. Podstatným pro posouzení dané věci jsou pouze ty námitky, které byly uvedeny v návrhu na zahájení řízení uplatněném ve tříměsíční prekluzivní lhůtě. K dalším námitkám uplatněným navrhovatelem později, již nemůže být přihlédnuto. Soud je v řízení co do rozsahu přezkumu platnosti usnesení valné hromady vázán skutkovým stavem (uplatněnými důvody neplatnosti usnesení valné hromady) tak, jak jej v návrhu vymezí navrhovatel. Z jiných, než navrhovatelem tvrzených důvodů neplatnosti soud otázku platnosti usnesení valné hromady nemůže posuzovat (analogicky viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4814/2015).

49. Pokud účastník v odvolání namítl, že soud prvního stupně zcela rezignoval na svou povinnost úplně zjistit skutkový stav věc a s tím související povinnost provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, odvolací soud uvádí, že řízení o prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady je sice ovládáno zásadou vyšetřovací, nicméně její uplatnění je limitováno skutečnostmi a námitkami uvedenými v návrhu na zahájení řízení, jak bylo vyloženo shora. Pokud proto soud prvního stupně některé návrhy na doplnění dokazování s ohledem na tuto skutečnost zamítl, nepochybil.

50. Soud se v dané věci mohl zabývat pouze důvody pro neplatnost usnesení uvedenými v návrhu na zahájení řízení ze dne 13. 7. 2022. Soud prvního stupně se proto nadbytečně zabýval některými důvody neplatnosti, např. otázkou, zda způsobuje neplatnost rozhodnutí valné hromady fakt, že k jinému plnění ve prospěch osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 z. o. k. nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, nebylo opatřeno vyjádření kontrolního orgánu (§ 61 odst. 1 z. o. k.). Tento důvod neplatnosti nebyl navrhovatelem uplatněn včas, ve tříměsíční lhůtě od oznámení o přijetí rozhodnutí per rollam, proto věcný přezkum usnesení valné hromady z tohoto důvodu nebyl namístě.

51. Zásadním důvodem pro neplatnost usnesení přijatých per rollam uplatněným navrhovatelem včas v tříměsíční lhůtě je skutečnost, že návrh na rozhodnutí valné hromady mimo její zasedání předložila osoba, která nebyla členem představenstva. Desetileté funkční období člena představenstva a člena dozorčí rady účastníka dle stanov ze dne 2. 5. 2014 je v rozporu s imperativní právní úpravou v článku 46 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, dle které funkční období členů volených orgánů nesmí přesahovat šest let. Soud prvního stupně proto správně dovodil, že článek 8. 2. stanov účastníka, v němž je zakotveno desetileté funkční období člena představenstva, odporuje ustanovení čl. 46 Nařízení Rady (SE) č. 2157/2001. Článek 8.2 stanov je proto nutné pokládat za částečně neplatný. Za situace, kdy článek 8.2 stanov stanovící funkční období členů představenstva je absolutně neplatný, uplatní se v příslušném rozsahu normou přikázaná délka funkčního období, tj. doba šesti let. Je tedy nutné vyjít z předpokladu, že stanovy přijaté účastníkem v roce 2014 mohly stanovit funkční období člena představenstva v souladu s čl. 46 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 maximálně do roku 2020 (2014 + 6 let), nikoli do roku 2024, jak tvrdil účastník.

52. Obdobnou úpravu ostatně stanovil obchodní zákoník v § 194 odst. 1 věta třetí zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), kdy pokud stanovy neurčily funkční období člena představenstva, bylo jeho funkční období 5 let. Pokud ke změně stanov z roku 2012 došlo notářským zápisem zn. NZ 425/2014, nově přijaté články stanov jsou vůči stávajícím i budoucím členům volených orgánů společnosti účinné zásadně okamžikem, kdy o nich valná hromada rozhodla (srovnej. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1915/2022). Za situace, kdy ujednání článku 8. 2. je absolutně neplatné, uplatní se 6leté funkční období i na stávající členy volených orgánů, proto by jejich funkce zanikla v roce 2018 (tedy po uplynutí 6 let od stanov z roku 2012).

53. Dne 5. 12. 2017 byl na valné hromadě účastníka usnesením zvolen [tituly před jménem] [Anonymizováno] do funkce jediného člena představenstva opětovně (podobně jako [Anonymizováno]). Vzhledem k tomu, že toto usnesení nebylo napadeno návrhem na vyslovení neplatnosti, soudu v tomto řízení nepřísluší přezkoumávat případnou neplatnost rozhodnutí přijatých na valné hromadě dne 5. 12. 2017. Platí totiž, že nevyslovil-li soud neplatnost daného usnesení, je dotčené usnesení platné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019, nebo ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020).

54. Odvolací soud připomíná, že není oprávněn se v tomto řízení zabývat ani správností zápisu v obchodním rejstříku. Byť listinu přítomných na valné hromadě účastník rejstříkovému soudu k zápisu nepředložil, nemá tato skutečnost za následek neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě konané dne 5. 12. 2017 v právě probíhajícím řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 585/2010).

55. I pokud by bylo rozhodnutí valné hromady ze dne 5. 12. 2017 „nicotné“, nevedlo by to bez dalšího k závěru o neplatnosti rozhodnutí z roku 2022, neboť dle ustálené judikatury (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 14 Cmo 224/2018) platí, že vyslovení „nicotnosti“ usnesení valné hromady o jmenování a odvolání členů statutárního orgánu nečiní ostatní později svolané valné hromady společnosti neplatnými z toho důvodu, že je svolaly neoprávněné osoby. Na základě toho nelze než jako nedůvodnou odmítnout odvolací námitku navrhovatele, že soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem [tituly před jménem] [Anonymizováno], neboť i jeho případný výslech by nemohl na závěru, že soud v tomto řízení není oprávněn přezkoumávat neplatnost usnesení valné hromady ze dne 5. 12. 2017 a případná nicotnost tohoto usnesení by nemohla způsobit neplatnost usnesení valné hromady per rollam ze dne 19. 4. 2022 nic změnit. [tituly před jménem] [Anonymizováno] měl být dle sdělení navrhovatele vyslechnut k tomu, že mu nebylo známo konání valné hromady ze dne 5. 12. 2017 a že akcionářům nebyl vyplacen po dobu, kdy byl akcionářem účastníka žádný zisk. Vyřešení těchto otázek ani odvolací soud nepovažuje s ohledem na své právní závěry za významné, neboť z jeho úvah vyplývá, že není účelné přezkoumávat v tomto řízení platnost přijatých usnesení na valné hromadě dne 5. 12. 2017. Rovněž provedení důkazu e-mailovou korespondencí z 5. 12. 2017 mezi navrhovatelem a [Anonymizováno], navrhovatelem a [Anonymizováno], navrhovatelem a [Anonymizováno], je nadbytečné, jestliže se tato korespondence váže ke zpochybnění předpokladů platnosti usnesení přijatého na valné hromadě dne 5. 12. 2017, eventuálně naznačuje jeho „nicotnost“.

56. Lze proto uzavřít, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl v době zaslání návrhu rozhodnutí členem představenstva účastníka a návrh rozhodnutí per rollam byl akcionářům řádně předložen. Na základě shora uvedeného lze dovodit, že ke dni přijímání rozhodnutí per rollam dne 19. 4. 2022 [tituly před jménem] [Anonymizováno] disponoval oprávněním svolávat valnou hromadu. Proto lze jako nedůvodnou odmítnout námitku odvolatele, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyli oprávněnými subjekty k přijetí plnění valnou hromadou schválených z titulu výkonu svých funkcí, znovuobnovených na podkladě rozhodnutí valné hromady konané dne 5. 12. 2017.

57. Pokud jde o námitku navrhovatele, že neobdržel informace týkající se účastníka, které byly nezbytné pro posouzení návrhu rozhodnutí per rollam, odvolací soud uvádí, že na výzvu navrhovatele ze dne 11. 4. 2022 bylo reagováno emailem [tituly před jménem] [Anonymizováno] ze dne 15. 4. 2022, ve kterém [tituly před jménem] [Anonymizováno] navrhovateli informace poskytl. Odvolací soud připomíná, že § 357 z. o. k. nestanoví, že právo na vysvětlení je uplatnitelné jen na rozhodování valné hromady v rámci zasedání. Proto se právo na vysvětlení uplatní i v případě rozhodování per rollam. Účelem práva akcionáře na vysvětlení podle § 357 až § 360 z. o. k. je zajištění informovanosti akcionáře pro výkon jeho práv na valné hromadě, resp. umožnění akcionáři kvalifikovaně a se znalostí věci posoudit záležitosti projednávané valnou hromadou. Je třeba zdůraznit, že právo akcionáře na poskytnutí informací není zcela bezbřehé, ale zahrnuje pouze ty informace, které jsou potřebné k tomu, aby akcionář získal rozumný přehled o záležitostech společnosti, jež jsou projednávány na valné hromadě, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2002, sp. zn. 29 Cdo 1207/2011). Tak jako jiná práva, i právo na vysvětlení musí akcionář vykonávat poctivě (§ 6 odst. 1 o. z.), čestně (§ 212 odst. 1 věta první o. z.) a nesmí je zneužít (§ 8 o. z.). V daném případě některé požadované informace souvislost s navrhovanými usneseními neměly. Lze proto uzavřít, že navrhovatel obdržel dostatečné vysvětlení k dotazům směřujícím k přijetí rozhodnutí.

58. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěrem soudu prvního stupně, že ani [tituly před jménem] [Anonymizováno], ani [Anonymizováno] nezneužili svých práv k tomu, aby si zjednali výhody oproti minoritnímu akcionáři, natož aby tím poškodili společnost.

59. Odvolací soud se však neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že rozhodnutí, kterým se [tituly před jménem] [Anonymizováno] přiznává zpětně odměna za jeho 10letou činnost pro účastníka, není v rozporu se zákonem. Protiprávnost předmětného rozhodnutí totiž spočívá v tom, že mezi účastníkem a [tituly před jménem] [Anonymizováno] nebyla uzavřena smlouva o výkonu funkce, tudíž je vykonávána bezúplatně. Z tohoto důvodu mu odměna za výkon funkce nenáleží.

60. Ustálená judikatura (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5340/2017) dovodila, že není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena, neobsahuje-li uzavřená smlouva o výkonu funkce ujednání o odměňování, nevyhovuje-li požadavku na písemnou formu, anebo není-li schválena valnou hromadou, popř. jiným k tomu příslušným orgánem kapitálové společnosti, je výkon funkce člena voleného orgánu bezplatný (§ 59 odst. 3 z. o. k.). Účelem uvedené právní úpravy je přimět kapitálové společnosti a členy jejich volených orgánů, aby se na odměně (a dalších plněních souvisejících s výkonem funkce) dohodli ex ante (tj. před vznikem funkce či krátce po jejím vzniku) a aby vyhověli požadavku zákona na písemnou formu smlouvy a její schválení valnou hromadou (příslušným orgánem společnosti). Nárok na odměnu obvyklou podle § 59 odst. 4 z. o. k. vznikne členovi voleného orgánu pouze tehdy, jestliže smlouva o výkonu funkce není uzavřena, schválena příslušným orgánem, neobsahuje ujednání o odměně či nevyhovuje požadavku na písemnou formu z důvodů, které nelze přičítat k tíži dotčenému členu voleného orgánu. Aby bylo možné uzavřít, že důvody, pro které nebyly naplněny požadavky kladené na ujednání o odměně, nelze přičítat k tíži dotčeného člena voleného orgánu, musí tento člen učinit takové kroky, které lze po něm spravedlivě požadovat (např. doručit společnosti návrh smlouvy o výkonu funkce obsahující i ujednání o odměně, podniknout kroky potřebné k tomu, aby valná hromada či jiný příslušný orgán měl možnost smlouvu o výkonu funkce schválit apod.). Zůstane-li člen voleného orgánu zcela nečinný (neudělá-li nic pro to, aby došlo k naplnění požadavků kladených na ujednání o odměně), nebudou zpravidla naplněny předpoklady § 59 odst. 4 z. o. k. pro vznik práva na odměnu obvyklou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5340/2017).

61. Vzhledem k tomu, že v dané věci zůstal [tituly před jménem] [Anonymizováno] zcela nečinný, právo na odměnu mu nevzniklo ani v podobě odměny obvyklé. Na základě toho nelze než uzavřít, že ujednání o zpětném přiznání odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno] odporuje § 59 odst. 3 z. o. k. a je proto na místě vyslovit jeho neplatnost. Pokud soud prvního stupně podřadil odměnu schválenou pro [tituly před jménem] [Anonymizováno] pod tzv. jiná plnění vyplývající z ustanovení § 61 odst. 1 z. o. k., pochybil. Za jiná plnění ve prospěch člena orgánu totiž lze považovat pouze ta, která neplynou z právního předpisu, smlouvy o výkonu funkce nebo vnitřního předpisu. O takovou situaci se v dané věci nejedná. Bylo totiž rozhodováno o odměně člena statutárního orgánu za minulá období, byť prokazatelně smlouva o výkonu funkce absentuje. Jde o plnění nad rámec smlouvy a pakliže není smlouva, nelze plnit nad její rámec.

62. Vzhledem k tomu, že odvolací soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady o přiznání odměny [tituly před jménem] [Anonymizováno], nezabýval se dále pro nadbytečnost odvolacími námitkami navrhovatele, zda předpokladem výplaty odměny či jiného plnění podle § 61 odst. 1 z. o. k. je vypracování a schválení účetní závěrky a zda výkon funkce [tituly před jménem] [Anonymizováno] přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace (rozporu s ustanovením § 61 odst. 2 z. o. k.).

63. Jde-li o usnesení spočívající ve schválení smlouvy o výkonu funkce s odměnou ve výši 45 000 Kč měsíčně uzavřené mezi [tituly před jménem] [Anonymizováno] a účastníkem, odvolací soud uvádí, že závěry soudu prvního stupně korespondují s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1175/2017, podle něhož v řízení o neplatnosti usnesení se ekonomická výhodnost, rozumnost či věcnou správnost opatření, o jehož přijetí valná hromada rozhodla, neposuzuje. Neplatnost usnesení valné hromady totiž nemůže být vyvolána faktem, že napadené usnesení je pro společnost nevýhodné. Otázku, zda odměna ve výši 45 000 Kč je pro společnost výhodná, soudu nepřísluší v projednávané věci posuzovat. Proto lze jako nedůvodnou odmítnout námitku navrhovatele, že výše odměny je nepřiměřená. K námitce odvolatele, že o odměně statutárního orgánu nelze rozhodnout formou per rollam, odvolací soud uvádí, že přijetí rozhodnutí o odměně statutárního orgánu formou per rollam není důvodem neplatnosti takového rozhodnutí za situace, kdy tato možnost byla výslovně připuštěna stanovami (což v daném případě bylo).

64. Nadto odvolací soud připomíná, že námitka navrhovatele, že výše odměny je nepřiměřená, není formulována dostatečně určitě. Požadavek určitosti je splněn, jestliže v něm akcionář srozumitelně popíše skutkové okolnosti, z nichž dovozuje důvod neplatnosti usnesení valné hromady. Pouhý obecný odkaz na rozpor usnesení s právními předpisy, stanovami či dobrými mravy, jak rámcově vymezuje § 428 odst. 1 z. o. k., konkretizaci zmíněných skutkových okolností neobsahuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 65/2010, které se uplatní dle názoru odvolacího soudu i v případě návrh na neplatnost usnesení valné hromady per rollam). Námitka účastníka ohledně toho, že navrhovatel neuvedl v návrhu podstatné důvody jasně a srozumitelně, a proto k nim nemůže soud ve smyslu ustanovení § 424 z. o. k. za řízení přihlédnout, je proto důvodná. Nadto lze považovat sjednanou odměnu za odměnu obvykle vyplácenou managementu.

65. K tomu, aby mohla valná hromada přijímat rozhodnutí, je nezbytné, aby přijetí rozhodnutí zákon valné hromadě svěřoval. Tak tomu ale v projednávané věci nebylo, pokud jde o schválení smlouvy o zápůjčce mezi účastníkem a [Anonymizováno]. Jedná se přitom o věc, která nespadá do působnosti valné hromady ani podle Nařízení Rady o statutu evropské společnosti, ani podle zákona o evropské společnosti ani podle zákona o obchodních korporacích. Podle § 245 o. z. se na usnesení orgánu hledí, jako by nebylo přijato, pokud bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. V jiných záležitostech, než které spadají do její působnosti, valná hromada rozhodovat nemůže (§ 45 odst. 1 z. o. k. a § 245 in fine o. z.).

66. Pokud jde o otázku vyslovení „nicotnosti“ usnesení valné hromady, z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se mj. podává, že usnesení valné hromady je „nicotné“ (tj. bez jakýchkoliv právních účinků), jestliže valná hromada rozhodla o věci, kterou zákon valné hromadě k rozhodování nesvěřuje a nedovoluje ani, aby jí takovou věc k rozhodnutí svěřily stanovy, popř. společenská smlouva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2000, pod číslem 128). Rovněž v situaci, kdy přijme rozhodnutí jediného společníka (akcionáře) v působnosti valné hromady osoba, jež není oprávněna vykonávat práva jediného společníka, popř. akcionáře společnosti, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky (je „nicotné“), hledí se ně, jako by nebylo přijato (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. února 2021, sp. zn. 27 Cdo 2798/2020, či ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 3315/2018, a judikatura v něm citovaná). Odvolací soud pro úplnost dodává, že závěr o „nicotnosti“ usnesení valné hromady, popř. rozhodnutí jediného společníka (akcionáře) v působnosti valné hromady lze přijmout v jakémkoliv řízení.

67. Hodlal-li [Anonymizováno] jako člen voleného orgánu účastníka uzavřít s účastníkem smlouvu o zápůjčce, měl informovat o tom podle § 55 odst. 1 z. o. k. bez zbytečného odkladu kontrolní orgán. Vzhledem k tomu, že je jeho jediným členem, měl informovat nejvyšší orgán. Zároveň měl uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena (§ 55 odst. 1 z. o. k.). Teprve poté jej může její nejvyšší orgán podle § 56 odst. 2 z. o. k. zakázat, pokud není v zájmu obchodní korporace.

68. Jestliže valná hromada rozhodla o schválení uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníkem společností [Jméno advokáta B] a [Anonymizováno], dat. nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], rozhodla o věci, o které v rámci své působnosti rozhodovat nemůže, neboť do její působnosti takové rozhodování nepatří, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky ani v rámci účastníka, natož ve vztahu ke třetím osobám (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.6.2006, sp. zn. 29 Odo 553/2006). Na usnesení valné hromady, která byla přijata mimo její působnost (ultra vires), se hledí, jako by nebyla přijata (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1141/2020). Odvolací soud proto za použití § 90 odst. 1 z. ř. s. rozhodl i bez návrhu o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde.

69. Odvolací soud s odkazem na veškeré shora uvedené skutečnosti uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl správně pouze ve výroku II., ve výrocích I. a III. rozhodl nesprávně. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně ve věcně správném výroku II. potvrdil. Ve výroku I. a III. odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, kdy prohlásil za neplatné rozhodnutí valné hromady přijaté pod bodem 1. a rozhodnutí valné hromady přijaté pod bodem 3. za nicotné.

70. Jelikož došlo ke změně napadeného usnesení, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. Navrhovatel byl úspěšný co do 2/3 a z 1/3 byl neúspěšný. Má tak má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3.

71. Navrhovateli přiznaná náhrada nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za návrh na zahájení řízení, náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, 4 x písemná podání ve věci samé, 2 x účast u jednání před soudem prvního stupně) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Navrhovateli přiznaná náhrada nákladů řízení za odvolací řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za odvolání, náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (odvolání do věci samé, odvolání do usnesení o výši náhrady nákladů řízení a účast u odvolacího jednání) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu, a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění).

72. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 14 421,50 Kč (1/3 z částky 43 264,50 Kč) uložil odvolací soud účastníkovi zaplatit navrhovateli v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám zástupce navrhovatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Poučení