7 Cmo 64/2024 - 60

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr Milady Uhlířové a ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o splnění informační povinnosti, k odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2023, č. j. 65 Cm 111/2023-37, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. mění tak, že se zamítá žaloba: a) na uložení povinnosti žalované umožnit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku nahlédnout a činit kopie těchto dokumentů: - smlouvy o výkonu funkce obou jednatelů žalované; - rozhodnutí valné hromady žalované o schválení smluv o výkonu funkce obou jednatelů; - účetní doklady týkající se veškerých nákladů na právní služby, které žalovaná vynaložila v souvislosti s odvoláním žalobce z funkce jednatele žalované a snížením podílu žalobce (prostřednictvím upsání základního kapitálu druhým společníkem) na žalované; - účetní doklady k nákladům vynaloženým žalovanou na audit realizovaný po výmazu žalobce z funkce jednatele žalované; - obratové předvahy žalované za roky 2021 a 2022; - inventury rozvahových účtů žalované se všemi náležitostmi dle legislativy za roky 2021 a 2022; - odsouhlasení pohledávek a závazků žalované v poslední dostupné podobě; - účetní deník žalované za rok 2021; - potvrzení o bezdlužnosti od zdravotních pojišťoven, České správy sociálního zabezpečení, finančního úřadu a případně celní správy v poslední dostupné podobě; b) na uložení povinnosti žalované poskytnout žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku písmeně informace o veškerých odměnách a plněních vyplacených jednatelům žalované v období roku 2022.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 31 730,16 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného rozsudku uložil žalované „povinnost do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku umožnit žalobci nahlédnout do a činit si kopie následujících dokumentů: - smluv o výkonu funkce obou jednatelů žalované (žalováno pod písm. a/); - rozhodnutí valné hromady žalované o schválení smluv o výkonu funkce obou jednatelů (žalováno pod písm. b/); - účetních dokladů týkajících se veškerých nákladů na právní služby, které žalovaná vynaložila v souvislosti s odvoláním žalobce z funkce jednatele žalované a snížením podílu žalobce (prostřednictvím upsání základního kapitálu druhým společníkem) na žalované (žalováno pod písm. g/); - účetních dokladů k nákladům vynaloženým žalovanou na audit realizovaný po výmazu žalobce z funkce jednatele žalované (žalováno pod písm. h/); - obratové předvahy žalované za roky 2021 a 2022 (žalováno pod písm. l/); - inventur rozvahových účtů žalované se všemi náležitostmi dle legislativy za roky 2021 a 2022 (žalováno pod písm. m/); - odsouhlasení pohledávek a závazků žalované v poslední dostupné podobě (žalováno pod písm. n/); - účetního deníku žalované za rok 2021 (žalováno pod písm. p/); - potvrzení o bezdlužnosti od zdravotních pojišťoven, České správy sociálního zabezpečení, finančního úřadu a případně celní správy v poslední dostupné podobě (žalováno pod písm. r/). Výrokem II. uložil žalované „povinnost do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytnout žalobci písemně informace o veškerých odměnách a plněních vyplacených jednatelům žalované v období roku 2022 (žalováno pod písm. d/).“ Výrokem III. zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalované „umožnění nahlížet do a činit si kopie: - přehledů o obratech a zisku žalované v časovém dělení na období před výmazem žalobce coby jednatele žalované z obchodního rejstříku, po výmazu, a následně po jmenování jednatele pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] (žalováno pod písm. i/); - přehledu rámcových či jiných trvajících smluv uzavřených a existujících mezi žalovanou a obchodními partnery – odběrateli v časovém dělení na období před výmazem žalobce coby jednatele žalované z obchodního rejstříku, po výmazu, a následně po jmenování jednatele pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] (žalováno pod písm. j/); - přehledů o obrátkovosti zboží (objemy prodejů – jak z hlediska množstevního, tak finančního), v časovém dělení na období před výmazem žalobce coby jednatele žalované z obchodního rejstříku, po výmazu, a následně po jmenování jednatele pana [tituly před jménem] [Anonymizováno] (žalováno pod písm. k/); - výsledků fyzických inventur majetku (zboží, hmotný, nehmotný a drobný majetek, ceniny, pokladna, bankovní informace) žalované (žalováno pod písm. o/); - interní zprávy auditora žalované pro vedení žalované k 31. 12. 2021 (žalováno pod písm. q/).“ Výrokem IV. zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalované „poskytnutí písemných informací: - jakým způsobem jednatel pan [Anonymizováno] vykonává své kompetence, v jakých věcech a jak konkrétně se podílel na obchodním vedení žalované a v jakých věcech žalovanou zastupoval (žalováno pod písm. c/); - v jakém časovém rozsahu jednatel pan [Anonymizováno] vykonává činnost v rámci výkonu funkce jednatele a zda je výkon realizován osobně v rámci prostor žalované, či jak jinak je realizován (žalováno pod písm. e/); - jakým způsobem jednatel pan [tituly před jménem] [Anonymizováno] vykonává své kompetence, v jakých věcech a jak konkrétně se podílel na obchodním vedení žalované a v jakých věcech žalovanou zastupoval (žalováno pod písm. f/).“ Výrokem V. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 624,55 Kč.

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení účastníků řízení vyšel zejména z těchto skutkových zjištění: - žalobce žalobu, jíž se domáhal po žalované poskytnutí informací specifikovaných ve výrocích I. až IV. (dále též „požadované informace“), podal dne 7. dubna 2023; - žalobce je společníkem žalované – s 20% podílem na základním kapitálu žalované v období od 26. června 2006 do 4. června 2021 a od 4. června 2021 je vlastníkem podílu o velikosti 1 %; - žalobce byl od 21. ledna 2015 do 7. září 2021 jednatelem žalované; v současné době jsou jejími jednateli [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; - ve společenské smlouvě žalované není zakotvena odchylná úprava práva společníků na informace ani zákaz konkurence společníků; - žalobce výzvou ze dne 22. listopadu 2022 požádal žalovanou o poskytnutí požadovaných informací ve lhůtě bez zbytečného odkladu; žádost se dostala do dispoziční sféry žalované; - žalobce opakovaně předžalobní výzvou ze dne 14. března 2023 vyzval žalovanou o poskytnutí požadovaných informací; obsah výzvy je totožný s obsahem předchozí výzvy z 22. listopadu 2022; žádost byla žalované doručena 15. března 2023; - žalovaná na výzvy nereagovala a neoznámila žalobci odmítnutí poskytnout mu požadované informace.

3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně s odkazem na § 155 a § 156 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, uzavřel, že právo žalobce domáhat se u soudu požadovaných informací v projednávané věci prekludovat nemohlo. Ustanovení § 156 odst. 2 z. o. k. stanoví, že jednoměsíční prekluzivní lhůta počíná běžet ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace společníkovi, nikoli ode dne odmítnutí. Společnost tudíž musí nejprve společníkovi oznámit (ať už písemně, či ústně), že mu informace neposkytne, aby vůbec prekluzivní lhůta mohla začít běžet; zákon předpokládá aktivní jednání ze strany společnosti. Společnost, která žádosti společníků o informace nečinně přehlíží, se prekluze práva společníků na informace dovolávat nemůže. Z uvedených důvodů se soud prvního stupně neztotožnil se závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2021, č. j. 7 Cmo 261/2017-257, a zabýval se žalobou věcně. Podrobně se věnoval jednotlivým žalobou uplatněným požadavkům na poskytnutí informací, jakož i námitkám žalované; vyjádřil se k namítanému probíhajícímu trestnímu řízení vůči žalobci, k údajnému zneužití práva, zabýval se námitkou, že požadované informace představují obchodní tajemství žalované. Při posuzování důvodnosti žaloby vycházel z výkladu podaného Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018, k § 155 a 156 z. o. k. z pohledu smyslu a účelu této právní úpravy a limitů výkonu tohoto práva společníka společnosti s ručením omezeným. Rozvedl důvody, které jej vedly k vyhovění žalobou uplatněných požadavků na poskytnutí informací [v žalobě uvedené pod písm. a), b), d), g), h), l), m), n), p) a r)], specifikovaných ve výrocích I. a II. napadeného rozsudku, jakož i odůvodnil své závěry, které jej vedly k zamítnutí žaloby ve zbývajícím rozsahu, specifikovaných ve výrocích III. a IV. napadeného rozsudku [ohledně požadavků c), e), f), i), j), k), o) a q)].

4. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu 55,56 %, žalovaná pak co do 44,44 %, proto ve věci částečně úspěšnému žalobci (11,12 %) soud prvního stupně přiznal poměrnou část nákladů řízení ve výši 5 624,55 Kč (tomuto částečnému úspěchu odpovídající).

5. Proti výrokům I., II. a V. rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby jej odvolací soud změnil a podanou žalobu i v tomto rozsahu zamítl, popř. aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká nesprávné právní posouzení věci, když žaloba měla být pro opožděnost zamítnuta; nebyla podána včas, tj. v jednoměsíční prekluzivní lhůtě (§ 156 odst. 2 z. o. k.). Společník je oprávněn ve výzvě k poskytnutí informací stanovit lhůtu, jejímž uplynutím dojde ke vzniku práva společníka uplatnit právo na informace u soudu, jak předvídá § 156 odst. 2 z. o. k. Odvolatelka rekapituluje, že výzva žalobce k poskytnutí požadovaných informací ze dne 22. listopadu 2022 jí byla doručena dne 24. listopadu 2022, ve stanovené lhůtě „bez zbytečného odkladu“ žalovaná žalobci požadované informace neposkytla. Za lhůtu „bez zbytečného odkladu“ lze považovat lhůtu 15 dnů; k výkladu pojmu „lhůta bez zbytečného odkladu“ odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Lhůta bez zbytečného odkladu začala běžet dne 25. listopadu 2022 a uplynula 9. prosince 2022, následující den, tj. 10. prosince 2022, počala běžet jednoměsíční prekluzivní lhůta k podání žaloby, která uplynula dne 10. ledna 2023. žaloba však byla podána až dne 6. dubna 2023. Odvolatelka, odkazujíc na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2021, sp. zn. 7 Cmo 2621/2017, ze dne 18. ledna 2022, sp. zn. 14 Cmo 88/2021, jakož i Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2022, sp. zn. 27 Cdo 1385/2022 (jejichž závěry cituje), zdůrazňuje, že společnost (k žádosti o poskytnutí informací) nemusí nejprve oznámit, že požadované informace společníkovi neposkytne, aby vůbec lhůta mohla začít běžet. Rovněž poukázala na princip legitimního očekávání [§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)], pakliže bylo rozhodnuto odlišně než ve věci sp. zn. 7 Cmo 261/2017.

7. Odvolatelka se dále vyjadřuje k jednotlivým požadavkům žalobce na poskytnutí informací v odvoláním napadeném rozsahu. Rekapituluje důvody, pro které žalobci požadované informace neposkytla (odmítla poskytnout), odkazujíc na svá podání a vyjádření učiněná v řízení před soudem prvního stupně a tyto dále rozvádí s tím, že právo na poskytnutí informací není bezbřehé, zahrnuje pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti a mohl řádně vykonávat svá práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, či ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 2779/2014), kdy mezi takové informace patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv. Toto své právo nesmí ale společník vykonávat šikanujícím způsobem, tj. takovým způsobem, který by společnost omezoval v činnosti, případně jí způsoboval nepřiměřené náklady. Požadavky žalobce pod tyto podřadit nelze. Svou argumentaci odvolatelka podrobně rozvádí.

8. Žalobce s námitkami odvolatelky nesouhlasil, ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Podle § 155 z. o. k. společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

11. Podle § 156 z. o. k. (1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, b) je požadovaná informace veřejně dostupná. (2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží. (3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.

12. Podle § 1958 o. z. (1) Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. (2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 654 odst. 1 o. z. nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

14. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která mají oporu v provedeném dokazování (které bylo provedeno v dostatečném rozsahu pro posouzení dané věci), s těmito se ztotožňuje, a pro stručnost proto na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, usnesení ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, usnesení ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení téhož soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou přístupná shodně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz). Právní závěr učiněný soudem prvního stupně o splnění předpokladů pro vznik nároku na poskytnutí informací, konktrétně, že žaloba byla podána včas, a je tudíž třeba ji posuzovat po věcné stránce, odvolací soud však z důvodů níže uvedených nesdílí.

15. Klíčovou otázkou je tedy posouzení, zda žaloba byla podána včas v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, zda je třeba, aby společnost na žádost společníka o poskytnutí informací reagovala i negativně (tj. aby poskytnutí informací odmítla). Soud prvního stupně neporušil ustanovení § 13 o. z., svůj odlišný právní názor k dané problematice vysvětlil, avšak z níže uvedených důvodů se odvolací soud s výkladem podaným soudem prvního stupně k této problematice neztotožňuje.

16. Předpokladem (důvodně) podané žaloby je: - požadavek společníka, popř. jeho zástupce (vyložený dle pravidel § 555 a násl. o. z.) na poskytnutí příslušné informace o společnosti nebo o umožnění nahlédnutí do dokladů společnosti, její dojití společnosti (jednateli); - nedůvodné odmítnutí poskytnutí takové informace ze strany jednatele (§ 156 odst. 1 z. o. k.), ať již právním jednáním ve formě konání (§ 546 o. z., které rovněž musí dojít do dispozice společníka), nebo ve formě opomenutí, tj. marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu k poskytnutí informace (§ 1958 odst. 2 o. z., nebylo-li ujednáno mezi účastníky jinak nebo nestanoví-li společenská smlouva žalované jinak). V této souvislosti odvolací soud uvádí, že výše citované ustanovení § 156 odst. 2 z. o. k. nestanoví lhůtu, v níž je společnost povinna informace společníkovi poskytnout, popř. mu oznámit, že požadované informace odmítá poskytnout (neposkytne). Stanovení délky lhůty, v níž mají být požadované informace sděleny, je tedy primárně na společníkovi, který o poskytnutí informací žádá. Pakliže není lhůta stanovena, je třeba ji posoudit podle (obecných) pravidel zakotvených v § 1958 o. z., který upravuje čas plnění. Není-li tedy lhůta výslovně stanovena společníkem, lze dovodit, že společnost je povinna na základě výzvy společníka o poskytnutí informací tyto poskytnout ve lhůtě bez zbytečného odkladu; - dalším předpokladem je včasné podání žaloby u soudu, tj. v jednoměsíční prekluzivní lhůtě (§ 156 odst. 2 z. o. k.), počítané ode dne odmítnutí poskytnutí informace některou z uvedených (dvou) forem (§ 605 o. z.); - dále musí být zjištěno, že požadovanou informaci má společnost v dispozici (popř. je na základě právního předpisu povinna ji mít ve své dispozici, § 6 odst. 2 o. z.); - pro úplnost odvolací soud připomíná, že společník může požadovat „výlučně takové informace (a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti), které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti a mohl řádně vykonat svá práva. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2708/2018).

17. Jinak řečeno, nedůvodné odmítnutí poskytnutí požadované informace ze strany jednatele společnosti (§ 156 odst. 1 z. o. k.) může být učiněno právním jednáním jak ve formě konání, tak ve formě opomenutí (tj. i nereagováním na takovou žádost). K odmítnutí poskytnutí požadovaných informací opomenutím pak dojde marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu k poskytnutí informace. Shodný závěr odvolací soud učinil např. v rozsudku ze dne 30. dubna 2021, sp. zn. 7 Cmo 261/2017 (na jehož závěry žalovaná v průběhu řízení zcela přiléhavě poukazuje), v rozsudku ze dne 4. dubna 2024, sp. zn. 7 Cmo 114/2023, či v usnesení ze dne 30. května 2023, sp. zn. 14 Cmo 285/2022. Nelze pominout, že smyslem a účelem právní úpravy – zakotvení prekluzivní lhůty je motivovat společníky k včasnému uplatňování jejich odpovídajících nároků a vyloučení možnosti uplatnění nároku po uplynutí stanovené lhůty. Opakovaná výzva nemá na počátek běhu prekluzivní lhůty vliv, ten se odvíjí od uplatnění prvotního požadavku na poskytnutí informací (je-li samozřejmě další výzva stejného obsahu, tj. jsou-li požadovány tytéž informace).

18. Odvolací soud považuje dokazování provedené v rámci daného řízení za dostatečné, tvoří ucelený komplex, jenž je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce dne 22. listopadu 2022 vyzval žalovanou k poskytnutí požadovaných informací a dokumentů ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“, výzva byla žalované doručena dne 24. listopadu 2022, jak se podává ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná ve lhůtě bez zbytečného odkladu na uvedenou výzvu žalobce (vůbec) nereagovala. Opakovaná výzva (obsahující totožné požadavky na poskytnutí informací jako výzva datované dnem 22. listopadu 2022) ze dne 14. března 2023 (jež je výzvou předžalobní) byla žalované doručena 15. března 2023.

19. Odvolací soud v poměrech dané věci dovodil, že lhůta bez zbytečného odkladu [k výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. rozsudek ze dne 10. prosince 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, či usnesení ze dne 22. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013] k poskytnutí informací ohledně požadavku uplatněného výzvou ze dne 22. listopadu 2022 a doručenou 24. listopadu 2022 začala běžet dnem 25. listopadu 2022. Za přiměřenou pak odvolací soud s ohledem na okolnosti projednávané věci, jakož i s ohledem na charakter a rozsah požadovaných informací považuje lhůtu 21 dnů, jež uplynula dne 15. prosince 2022. Následujícím dnem, tj. 16. prosince 2022 pak počala plynout jednoměsíční prekluzivní lhůta k podání předmětné žaloby zakotvená v § 156 z. o. k. a marně uplynula dne 16. ledna 2023. Žalovaná požadované informace neposkytla. Žaloba byla u soudu prvního stupně byla podána dne 7. dubna 2023. Opakovaná výzva ze dne 14. března 2023 (k poskytnutí týchž informací) nemá na počátek běhu prekluzivní lhůty vliv, ten se odvíjí od uplatnění prvotního požadavku na poskytnutí informací, je-li samozřejmě další výzva stejného obsahu, tj. jsou-li požadovány tytéž informace, tak jako je tomu v dané věci.

20. Promítnuto do poměrů projednávané věci řečené znamená, že ze strany žalované tím, že na žádost žalobce nereagovala, došlo k nedůvodnému odmítnutí poskytnutí požadovaných informací ve formě opomenutí, a to marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu k poskytnutí informace. Tato situace tak představuje zákonem požadované nedůvodné odmítnutí poskytnutí takové informace ze strany jednatele žalované. Pakliže žalobce žalobu podal dne 7. dubna 2023, je nutno uzavřít, že žaloba byla podána opožděně, po uplynutí zákonem stanovené jednoměsíční prekluzivní lhůty, jež marně uplynula (jak bylo výše blíže popsáno) dne 16. ledna 2023. Žalobci tak v důsledku marného uplynutí prekluzivní lhůty právo podat žalobu zaniklo. Vzhledem k přijatému závěru o opožděnosti podané žaloby bylo nadbytečné se zabývat dalšími odvolatelkou předestřenými odvolacími námitkami, včetně věcného přezkumu splnění tvrzené informační povinnosti vyplývající z úpravy zakotvené v § 155 a 156 z. o. k.

21. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v odvoláním napadeném rozsahu změnil a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Jelikož došlo ke změně napadeného rozsudku, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšná žalovaná má za dané situace právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila před soudem prvního stupně i v řízení odvolacím. Náleží jí celková částka 31 730,16 Kč.

23. Za řízení před soudem prvního stupně jde o částku 18 996 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a), g), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 4 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě z 15. června 2023, vyjádření na základě výzvy soudu prvního stupně datované dne 9. října 2023, účast na jednání soudu prvního stupně dne 19. října 2023) po 3 100 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za zmeškaný čas 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a z cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1 814 Kč (cesta [adresa] a zpět, 228 km, při spotřebě 6,25 l nafty na 100 km, ceně nafty 44,10 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,20 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 267/2022 Sb.), navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH, jehož je právní zástupce žalované plátcem. Požadovaná náhrada za úkon právní služby – první porada s klientem – mu nenáleží, neboť dle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu za tento úkon náleží odměna v situaci, kdy je zástupce účastníku řízení ustanoven soudem, k čemuž však v dané věci nedošlo.

24. Za řízení před soudem odvolacím pak náleží žalované náklady řízení ve výši 12 734,16 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč (k výši soudního poplatku viz níže), z odměny za právní zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu dne 27. června 2024), 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za zmeškaný čas 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu a z cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši Kč (cesta [adresa] a zpět, 222 km, při spotřebě nafty 6,25 l na 100 km, ceně nafty 38,70 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 5,60 Kč za 1 km v souladu s vyhláškou č. 398/2023 Sb.), navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o DPH.

25. Při přezkumu účelně vynaložených nákladů řízení žalovanou odvolací soud dospěl závěru, že soud prvního stupně pochybil, pokud odvolatelku (v návaznosti na posouzení předmětu žaloby a určení výše soudního poplatku za podanou žalobu) vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 20 000 Kč za jí podané odvolání. Správná výše soudního poplatku v daném řízení činí 2 000 Kč, neboť jde o řízení, jehož předmětem je nepeněžité plnění [položka 4, bod. 1 písm. b) za návrh/žalobu na zahájení řízení a pro odvolací řízení položka 22 bod. 1 písm. b) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“)]. Předmětem řízení je poskytnutí informací jako celku; jednotlivé požadavky na poskytnutí informací nelze posuzovat jako samostatný požadavek (plnění), jak tomu učinil soud prvního stupně. Soud prvního stupně tudíž v daném případě odvolatelce vyměřil nesprávnou výši soudního poplatku za podané odvolání.

25. Odvolací soud nad rámec výše uvedeného (bez vlivu na výsledek odvolacího řízení) pro úplnost dodává, že stejná situace, pokud jde o zaplacený soudní poplatek, nastala rovněž v případě žalobce, jemuž byl taktéž vyměřen soudní poplatek za jím podanou žalobu v nesprávné výši (částkou 36 000 Kč). Soudní poplatek v obou případech, tj. jak za podané odvolání, tak za podanou žalobu činí v každém případě 2 000 Kč. Soud prvního stupně proto postupem dle § 10 odst. 2 ZSop odvolatelce vrátí zaplacený soudní poplatek za odvolání (jeho přeplatek) v celkové výši 18 000 Kč (20 000 – 2 000); žalobci pak vrátí přeplatek na již zaplaceném soudním poplatku za jím podanou žalobu ve výši 34 000 Kč (36 000 – 2 000).