7 Cmo 71/2024 - 546

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci navrhovatele: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] zastoupený [Jméno navrhovatele B], advokátem sídlem [adresa] b) [Jméno advokáta A], narozený [Datum narození advokáta A] bytem [Adresa advokáta A] za účasti: 1/ [Jméno advokáta B]. (dříve [Anonymizováno]), IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2/ [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] obě společně zastoupeny [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [adresa] o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, k odvolání účastnice 2/proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2024, č. j. č. j. 79 Cm 1/2009 479, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně (též i „soud“) výrokem I. určil, že protiplnění poskytnuté menšinovým akcionářům společnosti [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], jehož výše byla stanovena usnesením valné hromady společnosti ze dne 4. 11. 2008 ve výši 158 Kč za 1 akcii této společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč, je nepřiměřené. Výrokem II. rozhodl, že výše přiměřeného protiplnění za 1 akcii společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B], o jmenovité hodnotě 116 Kč při realizaci práva přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře společnost [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], ke dni 3. 1. 2009, o němž rozhodla valná hromada společnosti [Anonymizováno] dne 4. 11. 2008, se určuje částkou 227 Kč. Výrokem III. rozhodl, že účastnice 2/ [Anonymizováno], (dříve [Anonymizováno]), zapsaná v obchodním rejstříku pod [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno], je povinna zaplatit navrhovateli a) [Jméno navrhovatele A] 4 479 066 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky od 8. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 % ročně a dále z této částky ode dne 1. 7. 2009 do zaplacení ve výši odpovídající procentní výši repo sazby stanovené k tomuto dni Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů a vždy takto stanovené znovu k prvnímu dni dalšího pololetí, to vše až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem IV. rozhodl, že účastnice 2/ [Anonymizováno], (dříve [Anonymizováno]), zapsaná v obchodním rejstříku pod [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno], je povinna zaplatit navrhovateli b) [Jméno advokáta A] 179 722 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky od 8. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 % ročně a dále z této částky ode dne 1. 7. 2009 do zaplacení ve výši odpovídající procentní výši repo sazby stanovené k tomuto dni Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů a vždy takto stanovené znovu k prvnímu dni dalšího pololetí, to vše až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem V. rozhodl, že účastnice 1/ a účastnice 2/ jsou povinny zaplatit navrhovateli a) [Jméno navrhovatele A] na náhradě nákladů řízení rovným dílem 44 140 Kč k rukám jeho zástupce [Jméno navrhovatele B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem VI. rozhodl, že navrhovatel b) je povinen zaplatit navrhovateli a) [Jméno navrhovatele A] na náhradě nákladů řízení 4 114 Kč k rukám jeho zástupce [Jméno navrhovatele B], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem VII. rozhodl, že účastnice 1/ a účastnice 2/ jsou povinny zaplatit navrhovateli b) [Jméno advokáta A] na náhradě nákladů řízení rovným dílem 9 228 Kč k rukám jeho zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem VII. rozhodl, že navrhovatel b) [Jméno advokáta A] je povinen zaplatit účastnici 1/ na náhradě nákladů řízení 22 276,10 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno Zástupce], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem IX. rozhodl, že navrhovatel b) [Jméno advokáta A] je povinen zaplatit účastnici 2/ na náhradě nákladů řízení 22 276,10 Kč, k rukám jejího zástupce [Jméno Zástupce], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem X. rozhodl, že účastnice 1/ a 2/ jsou povinny zaplatit Českému státu na účet Městského soudu v Praze rovným dílem 108 174 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Soud prvního stupně poté, kdy krom dodržení zákonné prekluzivní lhůty shledal i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelů a) a b) k podání předmětného návrhu, vyšel z toho, že: - mimořádná valná hromada společnosti [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [Adresa advokáta B] (dále j0en „společnost“), rozhodla dne 4. 11. 2008 o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na účastnici 2/ - hlavního akcionáře [Anonymizováno], [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] (dále též jen „hlavní akcionář“), podle § 183i a následující zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. března 2008 (dále jen „obch. zák.“), a to za protiplnění ve výši 158 Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 116 Kč, - výše protiplnění byla hlavním akcionářem stanovena na základě znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 7. 8. 2008 [bez doložky § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)] k datu ocenění 30. 6. 2008 zpracovaného znaleckým ústavem ústavem [Anonymizováno], sídlem [adresa], PSČ [adresa], IČO [IČO], zapsaným v seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika (dále jen „původní posudek“ nebo „ posudek [Anonymizováno]“); Česká národní banka udělila hlavnímu akcionáři předchozí souhlas k přijetí shora uvedeného usnesení valné hromady společnosti v souladu s § 183i odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též „obch. zák.“); - dne 3. 12. 2008 bylo usnesení valné hromady společnosti o přechodu účastnických cenných papírů zveřejněno v Obchodním věstníku č. 16/08, včetně výše přiměřeného protiplnění; - navrhovatel a) byl akcionářem společnosti, jeho akcie přešly v důsledku rozhodnutí valné hromady na hlavního akcionáře, navrhovatel a) vlastnil 64 914 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč; - navrhovatel b) byl v době přechodu akcií na hlavního akcionáře vlastníkem 2 613 ks akcií společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč a byla mu [právnická osoba]. vyplacena celkem částka 413 429 Kč; - vlastnické právo k akciím přešlo na hlavního akcionáře dne 3. 1. 2009; - strany se dohodly na datu splatnosti 7. 1. 2009.

3. Soud prvního stupně při posuzování přiměřenosti výše poskytnutého protiplnění vyšel z původního znaleckého posudku a revizního znaleckého posudku ze dne 23. 11. 2020 znaleckého ústavu [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“ nebo „revizní znalec“) č. [Anonymizováno], v němž byl přezkoumán znalecký posudek [Anonymizováno], jakož byly i stanoveny vlastní závěry, který nechal soud vypracovat znalce na základě návrhu navrhovatele a), znalecký posudek byl doplněn výslechem vypravovatele [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] Vlastní znalecké zkoumání, tj. určení hodnoty podniku, bylo stanoveno ke dni přechodu vlastnického práva k akciím na hlavního akcionáře, tj. 3. 1. 2009.

4. Podle původního posudku: Byla stanovena tržní hodnota obchodního jmění společnosti k datu 30. 6. 2008 na 1 206 865 000 Kč. Jako tržní hodnotu za jednu akcii o jmenovité hodnotě 116 Kč určil [Anonymizováno] částku 158 Kč. V posudku použil pro ocenění společnosti tři metody, první dvě založené na principu analýzy trhu – tržní metoda, třetí na bázi analýzy výnosů – výnosová metoda. Pro ocenění společnosti tržní metodou použil metodu, kterou nazval metodou tržního porovnání a dále ocenění prostřednictvím cenových kurzů akcií společnosti na veřejných trzích. Pro ocenění výnosovou metodou použil metodu diskontovaného cash flow (DCF). Výsledkem ocenění byla tržní hodnota obchodního jmění společnosti k datu 30. 6. 2008 ve výši 1 206 865 tis. Kč, a z toho odvozená hodnota jedné akcie v nominální hodnotě 116 Kč k datu 30. 6. 2008 ve výši 158 Kč.

5. Podle znaleckého posudku [Anonymizováno]: Znalec uvedl, že posudek [Anonymizováno] byl učiněn k datu 30. 6. 2008, což není problém, neboť vypočítat hodnotu podniku k jinému datu je věcí matematickou, užití hodnoty společnosti zjištěné metodou DCF, pokud tato zahrnuje i reinvestice nevyplaceného volného toku CF akcionářům a pokud je provedena metodicky správně, je oprávněné a odůvodněné. [Anonymizováno] při volbě metody zjištění výše přiměřeného protiplnění postupoval správně. Chyby posudku [Anonymizováno] spočívaly zejména v analyticko-plánovací činnosti, kdy všechny podklady použité pro plán cash flow přejaté od managementu společnosti nebyly podrobeny kritickému posouzení a validaci a parametry a předpoklady dále zvolené [Anonymizováno] nebyly nijak okomentovány ani zdůvodněny. Posudek [Anonymizováno] nesplňuje základní znaky znaleckých posudků, a to především z hlediska vnitřní konzistence, opakovatelnosti a spolehlivosti. Nedostatky posudku [Anonymizováno] jsou takového rozsahu, že se nelze se závěrem [Anonymizováno] ve věci tržní hodnoty obchodního jmění společnosti, stejně jako ve věci hodnoty její jedné akce, ztotožnit. [Anonymizováno] shrnul, že spravedlivá hodnota společnosti k datu 3. 1. 2009 činila 1 733 832 000 Kč, z čehož vyplývá, že hodnota jedné akcie v nominální hodnotě 116 Kč je 227 Kč.

6. Soud prvního stupně doplnil dokazování smlouvou o prodeji akcií společnosti uzavřenou dne 31. 7. 2008 mezi stranami [Anonymizováno] a [Anonymizováno], z hlediska posouzení časové souslednosti nabytí majority za tzv. prémiovou cenu a okamžiku vytěsnění minoritních akcionářů. Ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena za 13,4 % akcií připadající na základní kapitál společnosti bude vypočtena na základě znaleckého posudku shodným postupem pro buď dobrovolnou veřejnou nabídku dle zák. č. 104/2008 Sb., nebo dle § 183i a násl. obch. zák.

7. Soud prvního stupně dále konstatoval, že společnost změnila právní formu z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným, a to na základě projektu změny právní formy vyhotoveném ke dni 30. 6. 2018.

8. Soud prvního stupně uzavřel, že hodnota společnosti ke dni 3. 1. 2009 činila 1 733 832 000 Kč, hodnota akcie v nominální hodnotě 11 600 Kč ke dni 3. 1. 2009 činila 22 700 Kč, hodnota akcie v nominální hodnotě 116 Kč ke dni 3. 1. 2009 činila 227 Kč.

9. Soud prvního stupně shledal tvrzení účastnic, kterým brojily proti znaleckému posudku tvrdíce, že [Anonymizováno]: a) nesplnil znalecký úkolu zadaný mu soudem ve vztahu k ocenění Společnosti k 30. červnu 2008; b) chybí strategická a finanční analýza jako základní podklady pro ocenění tržní hodnoty obchodního jmění Společnosti k 3. lednu 2009; c) zpracoval revizní posudek bez původních podkladů použitých [Anonymizováno]; d) nezohlednil nastupující recesi ekonomiky v datech použitých pro výpočet tržní hodnoty; e) pominul specifika chemického odvětví při projekci investic a stanovení diskontní míry; f) chybně zařadil povinná depozit do neprovozního majetku; g) nesprávně ocenil obchodní podílu ve společnosti [Anonymizováno].

10. Soud prvního stupně dovodil, že znalec se zhostil svého úkolu dostatečně, o jeho odbornosti, nezaujatosti a přehledu nelze mít pochybnosti. Dotazy všech účastníků řízení při jednáních u soudu byly zodpovězeny logickým způsobem, obhájeny byly přijaté závěry. Revizním znaleckým posudkem byl zrevidován výše uvedený znalecký posudek [Anonymizováno], byly rozebrány jeho chyby ve vztahu k výsledkům v něm uvedeným.

11. Soud prvního stupně též uvedl, že z původního posudku je zřejmá souvislost mezi osobou zadavatele znaleckého úkolu a závěrem znaleckého zkoumání. Ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 29. 12. 2006 pro účely povinné nabídky převzetí akcií společnosti shodný znalec stanovil tržní hodnotu obchodního jmění společnosti ke dni 12. 11. 2006 na částku 1 210 825 000 Kč, tedy vyšší než k datu 30. 6. 2008, a to při použití stejné metody DCF entity a za situace, kdy společnost vytvořila za roky 2006 a 2007 kumulovaně zisk na jednu akcii ve výši cca 45 Kč.

12. Důvod doplňovat dokazování výslechem zpracovatele posudku [Anonymizováno] s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku (a výslech jeho zpracovatele), soud prvního stupně neshledal, a to i s ohledem na to, že nebyla připojena doložka ve smyslu § 127a o. s. ř.

13. Soud prvního stupně uzavřel, že výše protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem v částce 158 Kč za akcii o nominální hodnotě 116 Kč vybočilo z mezí přiměřenosti, cena jedné akcie o nominální hodnotě 116 Kč (vycházeje z hodnoty podniku) byla stanovena ve výši 227 Kč.

14. Výroky III. a IV. rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil výpočtem odvíjejícím se od určené ceny za jednu akcii 227 Kč a celkového počtu akcií společnosti vlastněných navrhovateli. Navrhovatel a) v době vypořádání v rámci vytěsnění minoritních akcionářů ze společnosti vlastnil 64 914 ks akcií. Celkově tak měl navrhovatel a) v rámci vypořádání obdržet od účastnice 2/ za své akcie 14 735 478 Kč. Jelikož částku 10 126 584 Kč (tedy cenu 158 Kč za jednu akcii) v rámci vypořádání již navrhovatel od účastnice 2/ obdržel, zbývá doplatit navrhovateli a) částku 4 479 066 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 8. 1. 2009, tedy od data vytěsnění minoritních akcionářů, resp. dne po datu splatnosti, které učinily strany nesporným (7. 1. 2009), do zaplacení. Výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Navrhovatel b) v době vypořádání v rámci vytěsnění minoritních akcionářů ze společnosti vlastnil 2 613 ks akcií. Celkově tak měl navrhovatel b) v rámci vypořádání obdržet od účastnice 2/ za své akcie 593 151 Kč. Jelikož částku 413 429 Kč (tedy cenu 158 Kč za jednu akcii) v rámci vypořádání již navrhovatel od účastnice 2/ obdržel, zbývá doplatit navrhovateli a) částku 179 722 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 8. 1. 2009.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci s výjimkou týkající se navrhovatele b), který způsobil, že rozhodnutí soudu bylo pro jeho pasivitu (nedostavováním se na jednání bez žádné omluvy) odvolacím soudem zrušeno. Soud za dané okolnosti přistoupil k separaci nákladů řízení podle § 147 o. s. ř.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vzniklých státu soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. tím, že neúspěšné účastnice stíhá povinnost zaplatit náklady řízení vzniklé státu. Jde o náklady znalečného, které bylo vyplaceno ze státních prostředků, a to znaleckému ústavu.

17. Proti tomuto usnesení podala účastnice 2/ odvolání, navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se určuje, že protiplnění poskytnuté menšinovým akcionářům účastnice 1), jehož výše byla stanovena usnesením valné hromady účastníka 1) ze dne 4. 11. 2008 ve výši 158 Kč za 1 akcii účastnice 1) o jmenovité hodnotě 116 Kč, je přiměřené.

18. Účastnice 2/ v obsáhlém odvolání popsala důvody, pro které má za to, že napadené rozhodnutí je nesprávné. Uvedla, že akcie společnosti byly v době vytěsnění přijaty k obchodování na regulovaném trhu Burza cenných papírů Praha, a.s. („BCPP“) a k obchodování na mimoburzovním trhu RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. („RMS“). Přechod účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře proto podléhal zvláštnímu postupu podle § 183n obch. zák., ve znění účinném od 1. 7. 2008 do 19. 7. 2009, upravujícího nucený přechod kótovaných cenných papírů. Podle tohoto ustanovení byl hlavní akcionář povinen získat předchozí souhlas České národní banky se zdůvodněním výše protiplnění. Formu zdůvodnění přitom žádné zákonné ustanovení ani metodika či pokyny České národní banky nestanovovaly. Hlavní akcionář tak mohl zdůvodnění zpracovat i sám. Pro zajištění co možná nejvyšší míry objektivity nechal hlavní akcionář nad rámec svých povinností zpracovat znalecký posudek [Anonymizováno]. V návaznosti na jeho závěry hlavní akcionář stanovil výši protiplnění za jednu akcii společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč na 158 Kč. Soudu prvního stupně vytkla, že v návaznosti na poučení Městského soudu v Praze předložil originál znaleckého posudku [Anonymizováno] doplněný o doložku znaleckého ústavu, resp. znaleckého ústavu [Anonymizováno], podle § 127a o. s. ř. Znalecký posudek [Anonymizováno] je proto třeba považovat za znalecký posudek předložený účastníkem řízení. Zákon vyžaduje, aby hlavní akcionář společnosti kótované na regulovaném trhu zdůvodnil České národní bance navrhovanou výši protiplnění. Pokud se hlavní akcionář rozhodne zdůvodnit výši protiplnění znaleckým posudkem, vždy bude možné dovodit vazbu mezi znalcem a hlavní akcionářem jako zadavatelem znaleckého posudku. Taková vazba však automaticky nevylučuje [Anonymizováno] pro podjatost a nezpochybňuje závěry jeho znaleckého posudku. Znalecký posudek [Anonymizováno] byl zpracován nezávisle a nestranně. Závěry znaleckého posudku zpracovaného [Anonymizováno] pro účely veřejné nabídky a znaleckého posudku [Anonymizováno] se nevylučují. Rozdíl v hodnotě akcie společnosti oceněné [Anonymizováno] k 12. 11. 2006 a k 30. 6. 2008 odpovídal 1 Kč. Znalecký posudek předložený účastníkem řízení musí být proveden stejně jako znalecký posudek nařízený soudem, tj. v případě výhrad účastníka řízení k závěrům znaleckého zkoumání musí být znalec vyslechnut. Pokud ani výslechem nedojde k vysvětlení pochybností o správnosti či úplnosti znaleckého posudku, přistoupí soud k nařízení revizního znaleckého posudku. Soud prvního stupně proto pochybil, když k pochybnostem navrhovatele a) o správnosti závěrů [Anonymizováno] nenařídil výslech [Anonymizováno] a hned zadal zpracování revizního posudku znaleckému ústavu [Anonymizováno]. V případě pochybností o správnosti znaleckého posudku je soud povinen závěry ověřit i jinými důkazy. Závěry jiných důkazů provedených soudem prvního stupně se odlišují od závěrů revizního posudku [Anonymizováno]. Pokud důkaznímu návrhu není vyhověno, je třeba v odůvodnění vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vyložit důvody takového rozhodnutí, což soud neučinil. Soud ignoroval námitky hlavního akcionáře k reviznímu posudku [Anonymizováno] a rezignoval na jejich důsledné vypořádání konstatováním, že je shledává neopodstatněné. Soud nevyčkal na předložení revizního znaleckého posudku, který nechal zpracovat hlavní akcionář, ačkoli to hlavní akcionář avizoval. Spravedlivá hodnota ocenění akcie musí reflektovat účel ocenění a subjekty, z jejichž hlediska je určována. Protiplnění musí být přiměřené pro všechny zúčastněné strany, tj. pro minoritní akcionáře i pro hlavního akcionáře.

19. Navrhovatel a) ve vyjádření k podanému odvolání vyvracel odvolací námitky a navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako správné.

20. Zejména uvedl, že posudek [Anonymizováno] byl vypracován k jinému dni, než který je rozhodný pro stanovení výše protiplnění, a to k datu 30. 6. 2008, zatímco správným dnem pro ocenění, jak byl tento též stanoven soudem prvního stupně, je den 3.1. 2009. Za tohoto stavu by ani výslech [Anonymizováno] nepřinesl nic relevantního pro rozhodnutí soudu. Je nepochybné, že [Anonymizováno] podal posudek mimo řízení na základě žádosti účastníka. Nejedná se o provedení důkazu znaleckým posudkem ve smyslu § 127 o. s. ř., nýbrž o důkaz listinou podle § 129 o. s. ř., a proto nejde o rozpor ve znaleckých posudcích. Skutečnost, že posudek [Anonymizováno] byl schválen Českou národní bankou, na věci nic nemění. Z uvedených důvodů nebyl soudem prvního stupně shledán důvodným návrh na výslech zpracovatele znaleckého [Anonymizováno]. V odborné literatuře je zastáván názor, že hodnocení znaleckého posudku jako důkazu co do jeho zákonných náležitostí, jeho srozumitelnosti, přezkoumatelnosti a logické argumentační přesvědčivosti, provádí soud sám a odborná zjištění ze znaleckého posudku dále porovnává s ostatními provedenými důkazy, odborné závěry znalce samy o sobě není oprávněn posuzovat. Soud prvního stupně se těmito pravidly řídil a nevybočil z praxe jiných soudců při hodnocení znaleckých posudků v obdobných případech. Pokud účastník namítá, že si znalec nevyžádal podklady od společnosti, je tato námitka lichá. Laická polemika hlavního akcionáře se závěry posudku soudem ustanoveného znalce není pro úvahy soudu relevantní. K výtkám účastnic se znalec opakovaně vyjadřoval a námitky přesvědčivě vyvrátil. Pokud je soudu prvního stupně vytýkáno pochybení, že soud nereflektoval na informaci, že údajně probíhá příprava dalšího znaleckého posudku, je tato námitka irrelevantní. Ve věci měl hlavní akcionář téměř 4 roky od vypracování posudku [Anonymizováno], aby důkaz novým posudkem předložil. Subjektivní vnímání nespravedlnosti ze strany hlavního akcionáře není relevantní pro posuzování přiměřenosti protiplnění.

21. Navrhovatel b) k odvolání účastnice 2/ zejména uvedl, že závěry soudu prvního stupně jsou správné. Revizním posudkem [Anonymizováno] bylo prokázáno, že výše přiměřeného protiplnění odpovídá částce, ke které dospěl soud prvního stupně ve svém rozhodnutí a případné pochybnosti byly rozptýleny výslechem znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Znalecký posudek [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) je pro účely tohoto řízení nepoužitelný a výslech znalce je tak nadbytečný. Zpracovávání dalších znaleckých posudků, o nichž se ve svém odvolání zmiňuje účastnice 2/, je v rozporu se zásadou hospodárnosti a ekonomie soudního řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil v meritu věci jako věcně správné a o nákladech řízení, aby rozhodl podle odvolání podaného navrhovatelem b).

22. Proti výrokům VI., VIII. a IX. tohoto usnesení podal též odvolání navrhovatel b) a navrhl, aby v rozsahu výroků VI., VIII. a IX. odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

23. Navrhovatel b) zejména uvedl, že pokud soud přistoupil k separaci nákladů řízení dle § 147 o. s. ř., opomněl skutečnost, že obecným východiskem při rozhodování o náhradě nákladů řízení je zásada úspěchu ve věci a k separaci nákladů řízení lze přistoupit pouze v případě, že některý z účastníků řízení zavinil vznik nákladů, které by bez jeho jednání nebyly bývaly vznikly. Tyto náklady je třeba oddělit od ostatních nákladů řízení, což vyžaduje jejich identifikaci a odůvodnění, proč právě jednání či opomenutí některého z účastníků řízení je důvodem vzniku těchto nákladů. Navrhovatel b) nemohl svou pasivitou zavinit náklady oběma účastníkům řízení před soudem prvního stupně (účast na jednáních ve dnech 5. 3. 2020, 6. 5. 2021, 16. 9. 2021 a 2. 12. 2021, podání ze dne 19. 8. 2021 a sepis závěrečného návrhu ze dne 26. 11. 2021), neboť všechny tyto úkony by oba účastníci řízení činily bez ohledu na procesní aktivitu či pasivitu navrhovatele b). Nesprávný je závěr soudu prvního stupně, že procesní pasivita navrhovatele b) v původním řízení zavinila vznik nákladů účastníků řízení před odvolacím soudem. Soud prvního stupně pomíjí, že proti původnímu rozhodnutí soudu prvního stupně podala odvolání i účastnice 2).

24. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nelze ani potvrdit ani změnit.

25. Odvolací soud předesílá, že předmětné řízení má charakter řízení nesporného a ohledem na datum jeho zahájení (rok 2009) na něj dopadá ustanovení § 200e o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Soud prvního stupně se správně zabýval vytěsněním minoritních akcionářů, tedy institutem práva výkupu účastnických cenných papírů ve smyslu ustanovení § 183i a násl. obch. zák.

26. Odvolací soud se ztotožnil s tím, že návrh byl podán včas ve lhůtě stanovené v § 183k odst. 1 obch. zák. a že navrhovatelé byli jakožto vlastníci účastnických cenných papírů k podání návrhu na přezkum přiměřenosti protiplnění legitimováni (§ 183k odst. 1 obch. zák.).

27. Soud prvního stupně správně vyšel z toho, že mimořádná valná hromada společnosti rozhodla dne 4. 11. 2008 o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře za protiplnění ve výši 158 Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 116 Kč, výše protiplnění byla hlavním akcionářem stanovena na základě původního posudku k datu ocenění 30. 6. 2008. Navrhovatel a) byl v době přechodu akcií na hlavního akcionáře akcionářem společnosti a vlastnil 64 914 kusů akcií společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč, navrhovatel b) byl v době přechodu akcií na hlavního akcionáře akcionářem společnosti a vlastnil 2 613 ks akcií společnosti o jmenovité hodnotě 116 Kč. Vlastnické právo k akciím přešlo na hlavního akcionáře dne 3. 1. 2009, strany se dohodly na datu splatnosti 7. 1. 2009.

28. Soud prvního stupně správně posuzoval otázku ne/přiměřenosti protiplnění, přičemž správně vycházel z hodnoty podniku.

29. Institut přezkumu přiměřenosti výše protiplnění slouží k tomu, aby se minoritní akcionáři, kteří byli nezávisle na své vůli vytěsněni z akciové společnosti, mohli obrátit na soud se žádostí o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, tedy, zda výše plnění poskytnutého jim hlavním akcionářem na základě znaleckého posudku pro tyto účely pro něj vyhotoveného, je k okamžiku přechodu vlastnického práva k akciím na hlavního akcionáře pro minoritní akcionáře přiměřená.

30. Navrhovatel požádal o přezkoumání přiměřenosti protiplnění s tím, že má výhrady vůči původnímu znaleckému posudku zpracovanému pro hlavního akcionáře. Základem pro stanovení výše přiměřenosti protiplnění, což je otázka právní, je určení hodnoty podniku, což je otázka skutková, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti. Součástí; odborného posouzení znalce je přitom i zvolení jedné nebo více metod ocenění s ohledem na poměry dotčené společnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, usnesení ze dne 19. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3606/2010, usnesení ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011, či usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3359/2012).

31. Nesouhlasí-li menšinový akcionář se závěry znaleckého posudku, na základě něhož bylo akcionářům přiznáno protiplnění, má možnost požádat o přezkoumání přiměřenosti protiplnění soud (ovšem i pro něj se všemi procesními riziky, které s sebou takto vyvolaný spor nese). Soud v tomto řízení vychází zejména z jím nařízeného znaleckého posudku, jehož úkolem je jednak přezkoumat po formální a obsahové stránce znalecký posudek předložený hlavním akcionářem, a též nově stanovit na základě všech relevantních údajů řádnou výši protiplnění. Jakýkoli jiný závěr by činil zákonem založené právo domáhat se přezkoumání výše protiplnění zbytečným (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1145/2011). Ve vztahu k původnímu znaleckému posudku pro hlavního akcionáře nejde o ustanovení revizního znalce ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř. Pokud tedy soud prvního stupně v daném případě nevyslechl zpracovatele znaleckého posudku, na základě něhož bylo akcionářům přiznáno protiplnění, nelze takovému postupu soudu vytknout pochybení.

32. Jinak řečeno v daném typu řízení je klíčovým důkazem zpravidla znalecký posudek zadaný soudem, neboť stanovení výše protiplnění je ryze odbornou otázkou. Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem; ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (§ 127 odst. 2, odst. 3 o. s. ř.).

33. K otázce posouzení znaleckého posudku odvolací soud uvádí, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz (§ 132 o. s. ř.). Nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť soudci k tomu nedisponují potřebnými odbornými znalostmi, popř. je nemají v takové míře, aby takovýto přezkum mohli zodpovědně učinit (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpj 41/1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Hodnocení důkazu provedeného podle § 127 o. s. ř. je tak v zásadě omezeno pouze na to, zda posudek znalce má formální náležitosti, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání, tj. zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd. Je na znalci, aby řádně zdůvodnil volbu té které metody ocenění, a toto odůvodnění podléhá posouzení soudu jen co do jeho úplnosti a vnitřní logiky.

34. V daném případě za odvolacího řízení účastnice 2/ předložila na důkaz toho, že jí poskytnuté plnění bylo přiměřené, znalecký posudek (opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř.) Uvedla, že v průběhu řízení opakovaně upozorňovala na zásadní vady posudku [Anonymizováno] a navrhovala, aby soud prvního stupně nechal zpracovat nový revizní znalecký posudek. Soud prvního stupně nereagoval na její návrhy. Na jednání konaném 11. 12. 2023 informovala soud prvního stupně o zpracování znaleckého posudku a záměru předložit jej v řízení jako klíčový za účelem přezkoumání obou znaleckých posudků předložených v předmětném řízení, určení spravedlivé hodnoty akcie společnosti ke dni 30. 6. 2008 a ke dni 3. 1. 2009. Shrnula, že podle nového posudku hodnotu akcie stanovenou v posudku [Anonymizováno] lze považovat s výhradami za relevantní a že posudek [Anonymizováno] vykazuje zásadní formální, metodické i technické nedostatky, a proto nemůže být způsobilým podkladem pro posouzení přiměřenosti protiplnění. Výnosová hodnota akcie společnosti k datu 30. 6. 2008 činí 136 Kč, k datu 3. 1. 2009 dosahuje výše pouze 120 Kč. Protiplnění ve výši 158 Kč tak odpovídá standardům tzv. fair value a není důvod doplácet vytěsněným akcionářům dorovnání protiplnění.

35. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně nepochybil, pokud nevyčkal na předložení revizního znaleckého posudku, který nechala zpracovat účastnice 2/. Jak již uvedeno výše, soud v tomto řízení vychází zejména z jím nařízeného znaleckého posudku a pokud není ke dni rozhodnutí soudu předložen jiný důkaz, který vyvrací závěry soudem nařízeného znaleckého posudku, vychází soud z jím nařízeného znaleckého posudku. Navíc měla účastnice 2/ dostatek času obstarat si znalecký posudek, jímž hodlala vyvrátit závěry soudem nařízeného znaleckého posudku, již ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně. Avizovaný znalecký posudek však předložila až dne 11. 10. 2024 (v rámci odvolacího řízení), tj. několik dnů před nařízeným odvolacím jednáním.

36. Co se týče důkazu předloženého v odvolacím řízení, odvolací soud zdůrazňuje, že možnost odvolacího soudu doplnit dokazování má své meze dané tím, že základem odvolacího řízení je přezkum rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud účastnice 2/ předložila znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 7. 10. 2024 vypracovaný [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], který je revizním znaleckým posudkem k posudkům [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a který také sám stanoví hodnotu podniku společnosti, na důkaz toho, že jí poskytnuté plnění bylo přiměřené, je třeba dokazování v tomto směru doplnit a znovu posoudit, jaká byla hodnota podniku, která je základem pro stanovení výše přiměřenosti protiplnění.

37. Navržené důkazy lze považovat za relevantní, jejich provedení se jeví potřebné ke zjištění a objasnění skutkového stavu v nadepsané věci. Výsledkem dokazování pak budou podle odvolacího soudu zásadní zjištění, jež rozhodujícím způsobem ovlivní právní posouzení věci. Na základě provedeného dokazování pak bude možno nastolenou klíčovou otázku (hodnotu podniku) vyřešit. Pokud by veškeré dokazování k nastolené otázce provedl odvolací soud, bylo by takovým postupem účastníkům odejmuto právo domáhat se přezkumu skutkových zjištění. Rozhodující část důkazního řízení by tak byla nepřípustně přesunuta až do druhé instance; rozhodnutí odvolacího soudu založené na takto provedeném dokazování by de facto v konečném důsledku bylo rozhodnutím vydaným v jediném stupni. Jinak řečeno, v poměrech dané věci další dokazování přesahuje rámec odvolacího řízení.

38. Odvolací soud pro úplnost doplnil, že má-li soud při rozhodování k dispozici dva (či více) znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, dne 10. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4543/2014, ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2755/2019, či usnesení ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015, anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. I. ÚS 1054/13).

39. Odvolací soud konstatoval, že odvolatelka v odvolání m.j. uvedla, že akcie společnosti byly v době vytěsnění přijaty k obchodování na regulovaném trhu Burza cenných papírů Praha, a.s. a k obchodování na mimoburzovním trhu RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. V napadeném usnesení tato otázka nebyla řešena. V dalším řízení se tak soud primárně musí vypořádat s tím, zda se skutečně v době přijetí usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti, jednalo o účastnické papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Pokud by tomu tak bylo, bylo by třeba postupovat podle § 183n obch. zák.

40. Z vyložených důvodů odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení /§ 219a odst. 2, § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.

41. V dalším řízení se soud prvního stupně zaměří na zjištění hodnoty podniku a na základě provedeného dokazování věc znovu posoudí a o podaném návrhu rozhodne. Soud se též bude zabývat jednotlivými námitkami odvolatelů, též neopomene rozhodnout o celém návrhu, jak jej vymezil navrhovatel b) ve svém návrhu na zahájení řízení.

42. O nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně (§ 224 odst. 3 o. s. ř.) v dalším řízení.