7 Co 1287/2021-529

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [titul]. [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] za vedlejšího účastenství na straně žalobce: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [titul]. [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] 2) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] 3) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] všichni žalovaní zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví k teplovodu, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] z 30.8.2021, č. j. 4 C 58/2020-464 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, situovaného v pozemcích v obci [obec] v k. ú. [část obce], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] dále v pozemku v obci a k. ú. [obec] [parcelní číslo] není žalovaný 1), se zamítá, zatímco řízení o žalobě, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě situovaného v pozemcích v obci [obec] a k. ú. [část obce] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] se zastavuje.

III. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náklady řízení před soudy obou stupňů do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných, a to žalovanému 1) ve výši [částka], žalovanému 2) ve výši [částka] a žalovanému 3) ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud ve [obec] žalobu, aby bylo určeno, že je vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, situovaného v pozemcích p. [číslo] všech zapsaných na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a k. ú. [část obce], je žalobce, zamítl (výrok I.). Žalobu, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě situovaného v pozemcích v obci [obec] a k. ú. [část obce], p. [číslo] dále v pozemku v obci a k. ú. [obec] [parcelní číslo] není žalovaný, zamítl (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobce a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému [právnická osoba] [částka] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení [částka], a to všem žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výroky III. a IV.).

2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tak, že žalobce tvrdí, že je vlastníkem stavby rozvodného tepelného zařízení (teplovodu) situovaného v pozemcích v jeho vlastnictví z titulu vlastnictví pozemků, eventuálně dle z. č. 172/91 Sb. Žalovaný (původní žalovaný [právnická osoba]) nemá totiž nabývací tituly vysledované až ke zřizovateli teplovodu [právnická osoba] [obec]. V kupních smlouvách z [datum] a [datum] nejsou uvedeny nemovitosti, které jsou předmětem žaloby. Smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť byly uzavřeny v rozporu s ustanovením § 196a obchodního zákoníku, podle něhož musela být hodnota převáděného majetku stanovena znaleckým posudkem znalce jmenovaného soudem. Nabývacími tituly nemohou být ani předávací protokoly ze [datum], ty byly podepsány jen [jméno] [příjmení], nikoliv oběma jednateli. Navíc má podezření, že předávací protokoly byly vyhotoveny až následně, neboť podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vykazují stejné markanty jako jejich současné podpisy. Žalovaný 1) se bránil tím, že vlastnické právo nabyl na základě kupních smluv z 1. a [datum], žalovaní 2) a 3) pak na základě darovací smlouvy ze [datum], kdy spolu s předávacími protokoly není o předmětu převodu pochyb. Případně vlastnické právo k předmětným teplovodům nabyli vydržením. Žalovaní shodně označili žalobu za účelovou, vedenou snahou poškodit je (a jejich [právnická osoba] [obec]) zejména ve správních řízeních vedených před Energetickým regulačním úřadem. Pokud jde o petit II. žaloby, na požadovaném negativním určení nemá žalobce naléhavý právní zájem.

3. Okresní soud shledal naléhavý právní zájem na určení navrženém v odstavci I., neboť se tím vytvoří pevní základ pro vztahy účastníků. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností měl okresní soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] kterými vede teplovod z výměníkové stanice [variabilní symbol] do bytových domů [adresa] – [adresa] v k. ú. [část obce]. Dále je žalobce vlastníkem pozemků p. [číslo] kterými vede teplovod z výměníkové stanice [číslo] do bytových donů [adresa], vše v k. ú. [část obce]. Předmětné výměníkové stanice a teplovody zřídil Československý stát v letech [rok] – [rok], přičemž právo hospodaření k těmto nemovitým věcem měly [obec] [jméno společnosti] [jméno společnosti], [jméno společnosti] [jméno společnosti]. V roce [rok] byla vlastníkem výměníkových stanic a teplovodů [právnická osoba], a to na základě privatizace. Kupními smlouvami z [datum] a [datum] převedla [právnická osoba] na [jméno] [příjmení] výměníkové stanice [číslo] a [číslo], jak bylo potvrzeno kupní smlouvou z [datum]. [jméno] [příjmení] uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], s.r.o. kupní smlouvu týkající se výměníkové stanice [číslo] a dne [datum] s [jméno] a [jméno] [příjmení] darovací smlouvu, která se týkala výměníkové stanice [číslo]. Z této výměníkové stanice [číslo] vedly kromě předmětných teplovodů další teplovody – ty byly ve vlastnictví okresního podniku bytového hospodářství, po jeho zániku přešlo vlastnictví na město Strakonice a následně na [právnická osoba] Tato zjištění učinil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno] a svědka [jméno] [příjmení]. Dále měl soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] spolu s výměníkovými stanicemi převzal i předmětné teplovody, odkázal na kupní smlouvu uzavřenou s [právnická osoba] týkající se výměníkového stanice [číslo], kde v čl. V. bod 1. je uvedeno, že z této výměníkové stanice je zajišťována dodávka tepla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody do domovních objektů mimo jiné [adresa] a kupující se zavázal, že bude v těchto dodávkách pokračovat. Převod teplovodů vyplývá i z darovací smlouvy ze [datum] a z předávacího protokolu z následujícího dne, rovněž z předávacích protokolů ze [datum] ke kupní smlouvě z [datum], konečně i z prohlášení [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] ze [datum]. Vzhledem k době zřízení teplovodů v letech [rok] – [rok] posuzoval okresní soud vlastnictví dle občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Jednalo se o stavbu teplovodu, tedy nemovitou věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, přičemž podle § 120 odst. 2 o.z. není stavba součástí pozemku a vlastník pozemku se automaticky nestal vlastníkem stavby na něm zřízené. I podle současné právní úpravy, a to § 509 o.z. účinného od 1.1.2014 nejsou inženýrské sítě součástí pozemku. Pokud žalobce odvíjel své vlastnické právo od zákona č. 172/1991 Sb., v řízení bylo nesporné, že právo hospodaření k rozhodnému datu [datum] příslušelo [jméno společnosti], [jméno společnosti] [jméno společnosti], následně vlastnictví přešlo na [právnická osoba] Žalobce se tedy vlastníkem nestal ani na základě citovaného zákona. Jiné důvody pro nabytí vlastnického práva žalobce netvrdil. Žalobce nemohl nabýt vlastnictví k teplovodu ani vydržením vlastnického práva (za použití § 129 odst. 1 a § 134 odst. 1 o.z. účinného do 31.12.2013), když se jako vlastník věci nikdy před podáním žaloby nechoval, což jednoznačně vyplynulo z výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], netvrdil to ani žalobce. Skutečnost, že žalobce své vlastnické právo dříve neuplatňoval, vyplývá i z nájemních a podnájemních smluv, které uzavírala se [právnická osoba], [právnická osoba]. či [právnická osoba] [jméno společnosti], kde je žalobce majoritním vlastníkem. Naopak od roku [rok] vykonával vlastnické právo mimo jiné i k předmětným teplovodům [jméno] [příjmení]. Přestože teplovody v pozemcích uvedených v žalobě v kupní smlouvě s výjimkou pozemku [parcelní číslo] (když označení pozemku [číslo] lze považovat za písařskou chybu) uvedeny nejsou, vlastnické právo [jméno] [příjmení] od uzavření kupních smluv nikdo nezpochybňoval. Skutečnost, že vůlí [právnická osoba] bylo spolu s výměníkovými stanicemi převést i teplovody, vyplývá i z následného chování této společnosti, která nikdy později vlastnické právo k teplovodům neuplatňovala, dále z prohlášení [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení]. [jméno] [příjmení] následně předmětné teplovody kupní a darovací smlouvou převedl na společnost [právnická osoba] a na [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž tito svoji dobrou víru odvíjí od kupní a darovací smlouvy a předávacích protokolů, kde předmětné teplovody uvedeny jsou. Oprávněná držba žalovaného 1) začala dnem [datum] a vydržecí lhůta uběhla [datum], oprávněná držba [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] počala [datum] a vydržecí doba uběhla [datum] (i bez započtení vydržecí doby [jméno] [příjmení] jako oprávněného držitele). Proto okresní soud dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem teplovodu na pozemcích uvedených ve výroku I. Naopak dospěl k závěru, že vlastníkem teplovodu jsou žalovaní, kteří nabyli vlastnické právo vydržením dle § 134 odst. 1 o.z. za použití § 3036 o.z. účinného od 1.1.2014. Proto žalobu ohledně teplovodu po pozemcích označených ve výroku I. zamítl.

4. Naproti tomu okresní soud neshledal naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný není vlastníkem teplovodu vedoucího v pozemcích specifikovaných ve výroku II., kdy žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Požadované určení totiž na právní vztah mezi účastníky nemá žádný vliv a žalobce v tomto případě nemá ani věcnou legitimaci, neboť není účastníkem práva, o které v této části jde, jeho právní sféry se toto určení netýká. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3875/2016 O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy předmětem řízení byla nemovitost v celkové hodnotě [částka].

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasí se závěrem, že nemá naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný není vlastníkem teplovodu situovaného v pozemcích v petitu II. žaloby. Nejde o případ, kdy by bylo současně žalováno na určení negativní a na určení pozitivní. Výrok II. se týká teplovodů v jiných pozemcích. U žalobce se jedná o stav nejistoty a/nebo ohrožení práva, neboť přestože bezpečně neví, kdo je vlastníkem teplovodů v pozemcích ve výroku II. žaloby, ví, že jejich vlastníkem není žalovaná společnost. Argumentoval povinností chránit svůj majetek ze zákona o obcích, resp. majetek, který by majetkem obce mohl být. Teplovod nemůže být předmětem nájmu mezi žalovanou společností a [právnická osoba] a ani předmětem podnájmu se společností [jméno společnosti] [jméno] žalobce s podílem 77,3 % spoluvlastní, je jejím hlavním akcionářem a negativní určení vytvoří podklad pro vyjasnění právních vztahů, kdy cílem není, kdo je vlastníkem teplovodu, ale že jím není žalovaná společnost. Žaloba plní preventivní funkci. Dále žalobce upozornil na to, že okresní soud pojal do výroku II. i pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce], u kterých vzal dne [datum] žalobu zpět. Dále nesouhlasí se závěrem o vydržení teplovodů žalovanými, neboť žádný z žalovaných nebyl a není v omluvitelném skutkovém omylu. Nesouhlasí s názorem soudu, že lze pochopit omyl [jméno] [příjmení] ohledně nezařazení teplovodu pod definici nemovitostí, když k procesu sjednávání kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] chybí tvrzení i dokazování. Vlastnictví teplovodů podle odvolatele nevyplývá ani z kupních smluv z [datum] a [datum]. Nesouhlasí s tím, že nedostatky lze napravit čestným prohlášením [jméno] [příjmení] o tom, že v kupní smlouvě z [datum] ([číslo]) byla chybně uvedena parcela [číslo] namísto správné parcely [číslo] v k. ú. [část obce] a v kupní smlouvě z [datum] ([číslo]) nebyla uvedena parcela [číslo] kterými teplovod prochází. Tyto nedostatky nelze zhojit a předávací protokoly nemohou být vykládány jako nabývací titul. Byly totiž podepsány pouze jedním jednatelem. Dále se okresní soud nevypořádal z tvrzením žalobce totiž, že byly vyrobeny až v souvislosti s čestným prohlášením [jméno] [příjmení]. Žalovaní 1) – 3) nebyli tedy oprávněnými držiteli, při běžné opatrnosti nemohli být bez důvodných pohybností o tom, že jim vzniklo vlastnické právo k teplovodům. Nesvědčí jim ani mimořádné vydržení, kdy nepoctivý úmysl je prý zřejmý. Žalobce nesouhlasí ani s výrokem o nákladech řízení, kdy soud vycházel z hodnoty předmětu v řízení [částka], aniž rozhodnutí řádně odůvodnil, navíc jde o rozhodnutí překvapivé. Proto navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu.

6. K odvolání žalobce se žalovaní vyjádřili tak, že žaloba je vykonstruovaná ve snaze poškodit jejich společnosti zejména v řízeních před ERÚ. Ve vztahu k negativnímu určení poukázali na to, že podle zákona o obcích je žalobce povinen pečovat o svůj majetek, nikoliv o majetek cizí. Ze samotného určení (ne) vlastnictví nelze automaticky učinit závěr, že nevlastník nemůže s věcí disponovat. Náš právní řád dále nepřipouští žalobu ve veřejném zájmu. Nesouhlasí s použitím starého občanského zákoníku na otázky vydržení s odkazem na § 3028 odst. 2 o.z., tím je argumentace žalobce nesprávná. Dále poukázali na to, že vlastnictví k teplovodům jako právo nezapisované do katastru nemovitostí přecházelo účinností samotné smlouvy. Soud žádný nepoctivý úmysl neshledal, protože na straně žalovaných žádný takový nikdy nebyl. Mezi původním vlastníkem teplovodů [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] a dále žalovanými nikdy nevznikla žádná pochybnost ohledně vlastnictví teplovodů. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalovaní přednostně vycházeli z § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Soudně znalecký posudek předložili jako součást vyčíslení nákladů v řízení, což se děje běžně (např. cestovní příkaz, TP použitého vozidla apod.) a soudy takový postup běžně akceptují. Znalecký posudek obsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. Závěrem žalovaní zdůraznili, že žalobce nikdy nevystupoval jako vlastník teplovodů ani se o vlastnické právo k teplovodům nehlásil. Teplovody a výměníkové stanice žalovaných si dokonce v roce [rok] vzala do podnájmu [jméno společnosti] [obec]. Proto navrhli, aby odvolací soud věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

7. Odvolací soud vyhodnotil odvolání žalobce jako přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou (§ 201, § 202 a contrario a § 204 o.s.ř.). Dospěl k závěru, že odvolání ve věci není důvodné.

8. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění okresního soudu, tato považuje za správná a dostačují pro rozhodnutí ve věci samé. Žádný z účastníků ostatně nenavrhl doplnit dokazování v odvolacím řízení (kromě znaleckého posudku za účelem vyčíslení nákladů řízení, viz dále). Odvolací soud se ztotožňuje i ze zásadními právními závěry okresního soudu, zejména s tím, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný 1) není vlastníkem teplovodu situovaného v pozemcích označených v odstavci II. petitu žaloby. Není sporu o tom, že žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Argumetnace, že vyhovění této části žaloby by vedlo k neplatnosti podnájemní smlouvy uzavřené mezi [jméno společnosti] [obec] a [právnická osoba], kdy je žalobce většinovým spoluvlastníkem [jméno společnosti] [obec] (s podílem 77,3 %), nepřesvědčila ani odvolací soud o jeho naléhavém právním zájmu, ale pouze o zájmu ekonomickém. Jinými slovy: tím, že žalobce vlastní [číslo] [anonymizováno] ks akcií [právnická osoba], nemá automaticky naléhavý právní zájem na požadovaném učení – s cílem zneplatnit podnájemní smlouvu mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a [právnická osoba] na straně druhé. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť na jeho právním postavení by se ničeho nezměnilo.

10. Pokud jde o teplovody vedoucí z výměníkové stanice [číslo] (výměníková stanice v budově [adresa] na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce], která je nesporně ve vlastnictví žalovaného 1/) a [číslo] (výměníková stanice v budově [adresa] na pozemku p. č. st. 356 v k. ú. [část obce], ta je nesporně ve spoluvlastnictví žalovaných 2/ a 3/), žalobce odvozuje vlastnické právo k těmto teplovodům z vlastnického práva k pozemkům, event. ze zákona č. 172/91 Sb. V žalobě tvrdí, že v těchto pozemcích je situována stavba předmětného rozvodného tepelného zařízení. Pojem stavby je přitom judikaturou vykládán jako výsledek stavební činnosti, kdy mj. lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba. Odvolací soud např. odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23.6.2020 sp. zn. 28 Cdo 1516/2020. Jde o to, že se jedná o samostatnou věc v právním smyslu slova. V posuzované věci je tomu stavebně tak, že z výměníkových stanic vedou teplovody, které jsou uzavíratelné až v každém domě (v kočárkárnách či v technických místnostech) uzavírací armaturou a jsou zde umístěny měřicí přístroje, viz výpověď svědka [jméno] [příjmení] a posudek znalce [příjmení] [příjmení]. Není pochyb, že se jedná o stavbu. Žalobce vlastnictví k pozemkům nabýval několika nabývacími tituly jednak za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (kupními smlouvami z r. [rok], tj. před vznikem teplovodů) a jednak za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (darovací smlouvou ze [datum], uzavřenou mezi [jméno společnosti] [obec] jako dárcem a [územní celek] jako obdarovaným na č. l. 411 spisu). Podle § 120 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. stavba není součástí pozemku a podle § 509 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejsou liniové stavby součástí pozemku. Přitom žalobce ani netvrdí a ani nebylo v řízení zjištěno, že by v některém z nabývacích titulů k pozemkům byl výslovně uveden předmětný teplovod. K nabytí vlastnického práva k teplovodu jako samostatné věci v právním smyslu slova bylo nezbytně nutné, aby tyto tzv. inženýrské sítě, resp. podle terminologie nového občanského zákoníku liniové stavby byly v nabývacích titulech výslovně uvedeny; v opačném případě nebyly předmětem převodu, tím byly jen pozemky s jejich součástmi a příslušenstvím. Odvolací soud znovu odkazuje na darovací smlouvu na č. l. 411, podle níž součástí a příslušenství k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] tvoří zejména chodníky, schodiště a hřiště (herní prvky). Proto žalobce vlastnické právo k předmětným teplovodům – spolu s vlastnickým právem k pozemkům – nenabyl.

11. Pokud žalobce dovozuje své vlastnické právo ze zák. č. 172/91 Sb., není pochyb o tom, že městu [obec] ke dni [datum] nepříslušelo právo hospodaření s předmětnými věcmi, to příslušelo podle zjištění okresního soudu [jméno společnosti], [anonymizována dvě slova] Odvolací soud se shoduje s okresním soudem i v závěru, že žalobce nemohl nabýt vlastnické právo k teplovodům vydržením (za použití § 129 odst. 1 a § 134 odst. 1 o.z. č. 40/1964 Sb., neboť žalobce se před podáním žaloby nikdy jako vlastník nechoval. To žalobce ani netvrdil a okresní soud k tomuto jednoznačnému závěru dospěl na základě výpovědi svědků [příjmení] [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Tato zjištění byla zásadní a podle názoru odvolacího soudu pro rozhodnutí ve věci samé dostačující.

12. K jednotlivým odvolacím námitkám: ohledně naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení dle petitu II. žaloby, odvolací soud odkazuje na shora uvedené a dodává: obecně není vyloučeno žalovat na určení, že určitá osoba není vlastníkem věci. V předmětném případě však žalobce soud nepřesvědčil o svém naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, nýbrž o zájmu ekonomickém, kdy je hlavním akcionářem [jméno společnosti] [obec]. Ta přestala být schopna platit podnájemné ve výši sjednané v podnájemních smlouvách, situace se pro ni stala ekonomicky neúnosnou (viz vyjádření žalobce z [datum] na č. l. 88 spisu).

13. Pokud jde o zahrnutí pozemků p. [číslo] v k. ú. [část obce] do zamítavého výroku v odstavci II. rozsudku okresního soudu, o zastavení řízení za použití § 222a o.s.ř. rozhodl až odvolací soud poté, co zjistil, že žalovaní se zpětvzetím žaloby ohledně části teplovodu situovaného v těchto pozemcích souhlasí.

14. V dalším se žalobce zaměřil na zpochybnění dobré víry žalovaných a tím zpochybnění předpokladů vydržení podle dosavadní právní úpravy za použití § 3028 odst. 2 a § 3036 o.z. č. 89/2012 Sb. Předmětem žalobního návrhu v odstavci I. však nebylo, že žalovaní nejsou vlastníky teplovodu situovaného na uvedených pozemcích, nýbrž určení, že tímto vlastníkem je žalobce. (Na takovém určení je dán naléhavý právní zájem, jde o stavbu v pozemcích žalobce.) Okresní soud se dostatečně zabýval vlastnictvím žalobce k teplovodu v odstavci 19. rozsudku. Žalobce ke svému vlastnickému právu k teplovodu nic dalšího netvrdil, a to ani v odvolacím řízení, kdy připomněl pouze privatizační projekt, z něhož„ by se poznalo, které teplovody jsou převáděny do majetku [jméno společnosti]“. Mezi účastníky je nesporné, že zřizovatelem teplovodu byl Československý stát, právo hospodaření měly [jméno společnosti], [anonymizována dvě slova]. Podle zjištění okresního soudu následně v souvislosti s velkou privatizací přešel teplovod do vlastnictví [jméno společnosti] [obec]. Okresní soud provedl důkaz kupní smlouvou mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] – [jméno společnosti] z [datum] (na č. l. 370 spisu). V této smlouvě je označena mimo jiné i část předmětných teplovodů s uvedením čísel domů, kterým dodává teplo, a to [adresa] – [adresa] (jde tedy o teplovod z [variabilní symbol]). Následnými smlouvami, a to kupní smlouvou z [datum] ([číslo]) a darovací smlouvou z [datum] ([číslo]) [jméno] [příjmení] převedl předmětné teplovody (tj. teplovod z [číslo] a teplovod z [číslo], jak jsou specifikovány v části I. petitu žaloby) zčásti na žalovaného 1) a zčásti na žalované 2) a 3), viz zjištění okresního soudu v odst. 13. rozsudku. K těmto převodům se podrobně vyjádřil svědek [příjmení] [příjmení]. U p. [příjmení] byl zaměstnán od r. [rok]. Z jeho výpovědi soud zjistil, že byl osobně přítomen fyzickému předání výměníků a rozvodů až k uzávěrům v bytových domech, včetně podpisu předávacích protokolů (z [datum] a [datum]). Svědek [příjmení] [jméno] [jméno], který byl zaměstnán v [jméno společnosti] ve [územní celek] od [datum] až do podzimu [rok], od r. [rok] jako vedoucí tepelného hospodářství, vypověděl, že výměníkové stanice [číslo] a [číslo] patřily [jméno společnosti]. Pokud jde o teplovody, [jméno společnosti] byl pouze teplovod, který vedl do restaurace a do školy na [adresa]. Ostatní teplovody vedoucí k bytovým domům byly [jméno společnosti], [jméno společnosti] či někoho jiného, každopádně tento teplovod nebyl ve vlastnictví [jméno společnosti]. Dále z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], starosty [územní celek] v letech [rok] až [rok], okresní soud zjistil, že v době, kdy byl místopředsedou představenstva [jméno společnosti], za ním přišli z [jméno společnosti], zda by si město nechtělo koupit výměníky na [příjmení]. Mluvil o tom na představenstvu s [titul] [příjmení], zda by [jméno společnosti] půjčila městu na zakoupení výměníků, ale ta měla půjčku [částka] až [částka] a nemohla městu půjčit. Výměníky na [příjmení] a [příjmení] patřily [jméno společnosti]. Dále soud vycházel ze společného prohlášení [právnická osoba] jako nástupce [právnická osoba] ([titul] [příjmení]) a [titul] [příjmení] ze [datum] (na č. l. 433, [titul] [příjmení] byl předsedou představenstva a generálním ředitelem [právnická osoba] mimo jiné v roce [rok]), že [právnická osoba] se rozhodla prodat bytové hospodářství. Prodej bytů byl nabídnut [jméno společnosti] [obec]. V rámci této transakce bylo nabídnuto i související tepelné hospodářství (tj. dvě výměníkové stanice na [adresa] a jedna výměníková stanice [adresa] včetně souvisejícího zařízení a teplovodů) [jméno společnosti], ta odmítla pro nedostatek peněžních prostředků. Byly pořízeny znalecké posudky, zájem projevil [jméno] [příjmení] a celé toto tepelné hospodářství [právnická osoba] bylo prodáno jemu.

15. Provedenými důkazy byla vyvrácena jakákoliv pochybnost ohledně převodu tepelného hospodářství – i přes chybějící privatizační projekt [jméno společnosti] [obec]. Vyslýchané (či vyjadřující se) osoby byly nepochybně velmi dobře informovány a vyjádřily se shodně. Z provedených důkazů vyplývá, že žádná část teplovodu situovaného v pozemcích uvedených ve výroku I. rozsudku nebyla a není ve vlastnictví žalobce (či jeho právního předchůdce). Podle názoru odvolacího soudu okresní soud se nadbytečně zabýval tím, zda vlastníkem této části teplovodu (specifikované v odst. I.) jsou žalovaní. Rozhodl ovšem věcně správně, když výrokem I. zamítl návrh na určení, že žalobce je vlastníkem části teplovodu vedoucího ve specifikovaných pozemcích. Věcně správný výrok v odstavci I. byl odvolacím soudem za použití § 219 o.s.ř. potvrzen. Pokud jde o výrok v odstavci II., odvolací soud se ztotožnil s názorem okresního soudu, že na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem. V tomto výroku však bylo nesprávně uvedeno č. parc. [číslo] namísto žalobcem žalovaného teplovodu v pozemku [číslo]. Dále bylo nutno doplnit označení konkrétního žalovaného, a to žalovaného 1). Proto odvolací soud výrok v odstavci II. změnil, v části zpětvzetí žaloby řízení částečně zastavil, viz shora.

16. K nákladům řízení: Předmětem řízení je určení vlastnictví k teplovodu – nemovité věci, která je penězi ocenitelná. Během řízení se však k ceně teplovodu nikdo nevyjadřoval a nebyla okresním soudem až do vyhlášení rozsudku dne [datum] zjištěna. Okresní soud žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení s tím, že výše bude určena v písemném vyhotovení (viz § 151 odst. 5 o.s.ř.). Dne [datum] zástupce žalovaných telefonicky avizoval předložení znaleckého posudku k ocenění předmětu řízení (viz úřední záznam na č.l. 479) a tento také [datum] předložil (znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], datovaný [datum] oceňující teplovod v členění dle výroků I. a II. na celkovou částku [částka]) Při odvolacím jednání zástupce žalovaných doplnil, že tento posudek vychází ze znaleckého posudku pořízeného již v létě [rok] (pro účely vzájemných jednání) a ten je žalující straně znám. Přesto podle názoru odvolacího soudu byl postup okresního soudu, který vyšel z posudku ze [datum], tedy z tarifní hodnoty [částka], pro žalobce a vedlejšího účastníka překvapivý. Žalovaní navrhli provedení znaleckého posudku tedy v odvolacím řízení. Podle názoru odvolacího soudu hodnotu předmětu řízení nelze začít zjišťovat až v odvolacím řízení. Znalecký posudek bylo totiž možno pořídit či jeho pořízení navrhnout nebo alespoň tvrdit hodnotu plynovodu již před vyhlášením rozsudku soudem prvního stupně. Hodnota předmětu řízení je v tomto případě spornou skutečností a předložený znalecký posudek pak nepřípustnou novotou (s ohledem na to, že vyhlášení rozsudku předcházelo poučení dle § 119a o.s.ř.). Srovnání s předložením cestovního příkazu či technického průkazu pro účely vyúčtování nákladů řízení není namístě. Předmětná věc se odlišuje od věci posuzované pod sp. zn. IV. ÚS 2688/15, v níž se stěžovatel opakovaně domáhal určení odměny podle § 8 advokátního tarifu – již před vynesením rozsudku soudem prvního stupně. Naproti tomu v předmětné věci žalobce a vedlejší účastník legitimně očekávali, že okresní soud poté, co přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení, bude vycházet z § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a), tedy z toho, že zjištění hodnoty předmětu řízení je nepoměrně obtížné a bude rozhodnuto podle citovaných ustanovení, která na danou situaci pamatují. Proto odvolací soud důkaz znaleckým posudkem neprovedl.

17. Ke konkrétní výši nákladů: Jedná se o spojení dvou věcí (kdy věc o pozitivní určení vlastnictví žalobce v petitu I. žaloby oproti věci na negativní určení vlastnictví žalované [právnická osoba] v petitu II. bylo možno žalovat samostatně), proto odvolací soud ohledně žalovaného 1) použil § 12 odst. 3 advokátního tarifu (dále AT). Podle shora uvedených ust. § 9 odst. 4 písm. b) a odst. 3 písm. a) AT vyšel se součtu tarifních hodnot 2 x [částka], tj. z částky [částka]. Do data [datum] byla [právnická osoba] žalována samostatně, podle § 7 AT vychází částka [částka] na 1 úkon právní služby advokáta. Za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření z [datum] a [datum], 1 poradu s klientem přesahující 1 hodinu a účast u jednání [datum] náleží 5x po [částka], tj. [částka], za vyjádření k odvolání ze [datum], návrh na předběžné opatření ze [datum], vyjádření k odvolání z [datum] a vyjádření k návrhu z [datum] pak 4 poloviční úkony po [částka], tj. [částka], za 9 režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 4 AT [částka], cestovné [částka] a [částka] na ztrátě času, v souvislosti s cestou k jednání [datum] tedy částka [částka]. Celkové samostatné náklady žalované [právnická osoba] (do [datum]) pak vycházejí na [částka]. V následném řízení šlo jednak o společné úkony při zastupování tří žalovaných v řízení o žalobě I. na pozitivní určení vlastnictví žalobce – z tarifní hodnoty [částka]. Podle § 12 odst. 4 činí odměna za 1 úkon advokáta [částka]. Za účast při jednání dne [číslo], [číslo] a [datum] (poslední přesáhlo 2 započaté hodiny), dále vyjádření z [číslo] a [datum], tj. 6 x po [částka] je [částka], poloviční úkon v souvislosti s vyhlášením rozsudku činí [částka]. Dále šlo o zastupování žalovaného 1) v řízení o žalobě II. na negativní určení vlastnictví žalovaného 1) – z tarifní hodnoty [částka]. Za 6,5 úkonu po [částka] vychází [částka]. 7 režijních paušálů po [částka] (z režijního paušálu dle § 13 odst. 4 AT ve výši [částka] činí při 3 zastoupených poměrná část [částka], viz NS 21 Cdo 1909/2019) je [částka], na cestovném ke třem jednáním [číslo], [číslo] a [datum] 3x po [částka] děleno 3 zastoupenými vychází pro žalovaného 1) opět částka [částka], tj. za řízení před soudem prvního stupně [částka]. V odvolacím řízení advokát učinil 2,5 úkonu, tj. vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání dne [datum], dále poloviční úkon za účast při vyhlášení rozhodnutí dne [datum], tj. 2,5 x [částka] a 2,5 x [částka], dohromady [částka], 3 režijní paušály po [částka], tj. dalších [částka] a konečně advokát vyúčtoval cestovné ke dvěma jednáním při třech zastoupených (při ujetých [číslo] km, vyhláškové ceně nafty [částka] a spotřebě dle technického průkazu 6,4 litru na 100 km) na spotřebovaných pohonných hmotách [částka] a na základní náhradě při sazbě [částka] na 1 km [částka], dohromady [částka] a spolu s náhradou za promeškaný čas [částka] částku [částka] x 2 jednání / 3 zastoupenými vychází pro žalovaného 1) na částku [částka]. Odvolací náklady žalovaného 1) vychází pak na částku [částka], jeho celkové náklady řízení před soudy obou stupňů činí [částka] a spolu s připočítáním 21 % DPH, jehož je advokát plátcem, celkových [částka].

18. Pokud jde o náhradu nákladů řízení žalovaného 2) [jméno] [příjmení] a žalovaného 3) [jméno] [příjmení], odvolací soud jim přiznal náhradu nákladů řízení jako samostatným společníkům, a to za společné úkony advokáta (z tarifní hodnoty [částka], neboť proti nim směřovala pouze žaloba I.), tj. za převzetí a přípravu zastoupení každému z nich [částka], poměrnou část režijního paušálu, tj. [částka], shodně za podání vyjádření z [datum] [částka] a [částka], tj. [částka] a [částka] na režijních paušálech. Dále za společné úkony za zastupování všech tří žalovaných, a to účast při jednání [číslo], [číslo] a [datum] (poslední přesáhlo 2 započaté hodiny), vyjádření z [číslo] a [datum] a poloviční úkon při vyhlášení rozsudku [datum], tj. 6,5 x [částka], celkově [částka] a 7 režijních paušálů po [částka], tj. [částka] a cestovném a ztrátě času za řízení před soudem prvního stupně [částka], tj. za řízení před soudem prvního stupně [částka]. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, jedná se o 2,5 úkonu po [částka] za celkových [částka] v členění shodném jako u žalovaného 1) a poměrnou část tří režijních paušálů, tj. [částka], dále poměrnou část cestovného a náhrady za promeškaný čas shodně jako u žalovaného 1) v částce [částka], tj. za odvolací řízení [částka] Celkem za obě řízení činí náklady řízení [jméno] [příjmení] [částka] a spolu s 21 % DPH [částka]. Ze shodných důvodů a ve shodné výši byly přiznány náklady řízení i žalovanému 3) [jméno] [příjmení] Lhůta k zaplacení těchto nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení se platí k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Zaplacení těchto nákladů řízení bylo uloženo společně a nerozdílně žalobci a vedlejšímu účastníku na jeho straně, neboť mají stejná práva a povinnosti procesní povahy ve smyslu § 93 odst. 3 věta prvá o.s.ř. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl za použití § 224 odst. 2 o.s.ř.