7 Co 40/2018-450

Rubrum

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Dopitové a soudkyň JUDr. Eustasie Rutarové a JUDr. Magdaleny Vinklerové ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození] b) [příjmení] [příjmení], [datum narození] c) [jméno] [příjmení], [datum narození] všichni bytem [adresa] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím a o zničení neoprávněně zhotovených rozmnoženin o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2018 č. j. 24 C 126/2014-216 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 24. 5. 2018 č. j. 24 C 126/2014-221 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Vrchního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady odvolacího a dovolacího řízení ve výši [částka] k rukám advokáta žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem (ve znění doplňujícího usnesení) uložil žalované povinnost zničit nebo na vlastní náklady zajistit zničení veškerých rozmnoženin autorského díla publikace s názvem [anonymizováno 5 slov], které má v držení; zaplatit žalobcům [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení; zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení [částka]; zaplatit České republice – Krajskému soudu v [obec], na náhradě nákladů řízení [částka] a žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice – Krajskému soudu v [obec] soudní poplatek z žaloby ve výši [částka]. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně zrekapituloval podstatný obsah skutkových tvrzení, uvedených v žalobě právního předchůdce žalobců [jméno] [příjmení], kterou se domáhal vůči žalované zaplacení částky [částka] a zničení veškerých rozmnoženin autorského díla publikace s názvem [anonymizováno 5 slov]. V rámci rekapitulace skutkových tvrzení uvedl, že [jméno] [příjmení] v roce [rok] vytvořil autorské dílo – komiks s názvem [anonymizována tři slova] na základě námětu [jméno] [příjmení]. Dílo je vytvořeno na [anonymizováno] nespojených listech, obsahuje autorské poznámky [jméno] [příjmení] a v této originální podobě nebyl komiks nikdy zveřejněn. Dle tvrzení v žalobě žalovaná v souvislosti s chystanou aukcí vydala [anonymizováno 5 slov] a od [datum] jej neoprávněně rozšiřovala tak, že ho prodávala společně se vstupenkami na předaukční výstavu originálu komiksu [anonymizována tři slova] za částku [částka] a další rozmnoženiny uveřejnila v elektronické podobě, ačkoli žalobce s žalovanou neuzavřel licenční ani jinou smlouvu, která by ji opravňovala k pořizování rozmnoženin originálu komiksu. Naopak měl sám zájem o zveřejnění originálu komiksu v podobě, v níž ho zveřejnila žalovaná, když předpokládal, že takové dílo by bylo atraktivní pro fanoušky i sběratele, jako speciální sběratelská publikace. Za licenci k vydání takového díla mu byla nabízena částka ze strany renomovaných nakladatelství v rozmezí od [částka] do [částka], ovšem v důsledku jednání žalované nakladatelství ztratilo o publikaci zájem, čímž žalobci vznikla škoda z titulu ušlého zisku a naproti tomu na straně žalované došlo na úkor žalobce k bezdůvodnému obohacení. Dle přesvědčení žalobce žalovaná překročila meze zákonné licence, neboť užila dílo žalobce bez oprávnění a užila rovněž dílo, které dosud zveřejněno nebylo. Soud prvního stupně v odůvodnění zrekapituloval i podstatný obsah obrany žalované opírající se o tvrzení, že pro každou aukci vydává aukční katalog, obsahující jak vyobrazení uměleckých děl, která jsou nabízena k prodeji, včetně jejich stručného popisu, tak také aukční řád, který je zveřejněn i na webových stránkách žalované. Z tvrzení žalované uvedl, že v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení]„ Smlouvu o zprostředkování prodeje věcí formou provedení aukce“, jejímž předmětem, a tedy předmětem prodeje, bylo [anonymizováno] ks barevných kreseb autora [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] z roku [rok]. Žalovaná se zavázala prodat toto umělecké dílo a zařadit ho do aukce připravované na den [datum] v [obec] a za tím účelem také vydala aukční katalog ve dvou svazcích, když důvodem takovéto formy vydání aukčního katalogu bylo mimo jiné i to, že vyobrazení [anonymizováno] kreseb [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] spolu s dalšími uměleckými díly v počtu [anonymizováno] kusů by znamenalo neúnosnou velikost aukčního katalogu. Do prvního svazku katalogu byla zařazena díla z období 17. až 20. století a na straně [anonymizováno] pod položkou [anonymizováno] také dílo [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] s informací, že je nabízeno buď jako celek, anebo jednotlivé kresby. Soubor kreseb byl publikován samostatně v druhém dílu katalogu. Z tvrzení žalované soud prvního stupně rovněž připomněl, že při vydání katalogu postupovala podle obvyklých zvyklostí uměleckých aukčních síní. Připravovaná aukce kreseb [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] se v důsledku dalších událostí nekonala, neboť k výzvě policie žalovaná kresby, které měly být vystaveny a měly být předmětem aukce, vydala, včetně aukčních katalogů, které však byly žalované vráceny, neboť nebylo zjištěno, že by došlo ke spáchání trestného činu. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku připomněl, že usnesením ze dne 20. 4. 2017 č. j. 24 C 126/2014-107 rozhodl o vstupu současných žalobců, jako procesních nástupců (dědiců) žalobce [jméno] [příjmení] do řízení. Konstatoval zjištění, která učinil z dokazování vedeného k tvrzením účastníků z jimi předložených a navržených důkazů. Na základě těchto zjištění dospěl k závěru, že soubor listů [anonymizována tři slova] s poznámkami a různými znaky po stranách v podobě, v jaké byl zobrazen v aukčním katalogu žalované, představuje samostatné umělecké dílo, je jedinečným dílem autora a je tedy předmětem práva autorského. Provedeným dokazováním, jmenovitě prohlášením představitelů společnosti a porovnáním písma na jednotlivých listech komiksu s písmem v dopise, který byl žalobci předložen, vzal rovněž za prokázáno, že vydavatelství [právnická osoba] projevilo zájem o vydání komiksu [anonymizována tři slova] s pracovními postupy autora. Při posouzení otázky, zda žalovaná užila uvedené dílo v rozsahu nezbytném pro propagaci aukce, vyšel soud ze zjištění z formy a obsahu katalogu a dospěl k závěru, že již samotná obchodovatelnost aukčního katalogu svědčí o tom, že mohl být vydán nad rámec nezbytného rozsahu propagace výstavy a aukce. Opakovaně konstatoval zjištění z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [jméno], předloženého žalobci, znaleckého posudku znalce [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], předloženého žalovanou, a obsahu aukčního katalogu, a sice že obálka sporného katalogu neobsahuje informaci o tom, že se jedná o katalog, na obálce není dílo uvedeno v původním formátu, ale ve formě upravené, formát jednotlivých listů použitý v katalogu umožňuje přečtení textu celého komiksu. První svazek katalogu se odlišuje od svazku druhého, označeného jako [anonymizována tři slova], neboť z obálky prvního svazku je zřejmé, že byl vydán a určen k propagaci výstavy a aukce, zatímco z obálky druhého svazku tato skutečnost zřejmá není. Soud prvního stupně proto uzavřel, že ze strany žalované došlo k zásahu do autorských práv ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 autorského zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AZ“). Při posouzení otázky, v jaké výši se žalovaná na úkor žalobců obohatila, odkázal soud na prohlášení nakladatelství [právnická osoba], dle něhož bylo za poskytnutí licence nabízeno [částka], a v této souvislosti uvedl, že pravdivost tohoto prohlášení byla potvrzena výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nárok na zaplacení částky [částka] shledal zcela důvodným, stejně jako uplatněný nárok na zničení katalogů, které má žalovaná v držení. Že katalogy ještě existují, vzal soud za prokázáno z usnesení orgánu Policie ČR ze dne [datum], dle něhož bylo žalované vydáno [anonymizováno] ks barevného výtisku katalogu s názvem [anonymizována tři slova]. S ohledem na výsledek sporu rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., o náhradě nákladů řízení státu podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. pro plný úspěch žalobců.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, v němž namítla nesprávné zjištění skutkového stavu a nesprávné právní posouzení věci. Poukázala na zásadní argumentaci žalobců, coby právních nástupců původního žalobce [jméno] [příjmení], a sice že dle jejich přesvědčení je jejich právní předchůdce autorem poznámek přepsaných z libreta [jméno] [příjmení], které jsou uvedeny mimo samotné ztvárnění již zveřejněného díla – komiksu [anonymizována tři slova]; že tyto poznámky, umístěné mimo samotné dílo komiksu, jsou autorským dílem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 AZ; že žalovaná vydáním aukčního katalogu nesplnila zákonné podmínky pro aplikaci tzv. katalogové licence; že na jejich straně došlo ke vzniku škody z titulu ušlého zisku a že na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Dále poukázala na svoji obranu, kterou uplatnila již v řízení před soudem prvního stupně, a sice že poznámky umístěné mimo samotné dílo komiksu nejsou autorským dílem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 AZ, když tyto texty nemohou být podkladem pro závěr, že se jedná o dílo jedinečné, a to již proto, že byly pouhým přepisem libreta vytvořeného [jméno] [příjmení]. Žalovaná provedením aukčního katalogu nezasáhla do autorských práv žalobců, neboť dle ustanovení § 32 ve spojení s ustanovením § 29 AZ bylo užití díla pro účely provedení aukce plně v rámci mantinelů tzv. zákonné licence. V souladu se zásadou poctivého obchodního styku byla žalovaná povinna v katalogu reprodukovat skutečně nabízené kresby tak, jak existují v reálu a ve stavu, v jakém je případný kupující získá. V této souvislosti poukázala na znalecký posudek znalce [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], v němž znalec dospěl mimo jiné k závěru, že předmětný katalog nemá takových charakter, aby se dalo hovořit o knize, naopak svým charakterem a typografickou úpravou naplňuje znaky, z nichž lze s určitostí dovodit, že se jedná o aukční katalog sloužící pouze pro potřeby prodeje – dražby. Shodně se vyjádřil i grafik [jméno] [příjmení], pokud uvedl, že grafické listy v aukčním katalogu jsou vždy publikovány jako celé listy nabízené k prodeji, neboť je nutné zobrazovat celou nabízenou položku. Těmito důkazy a z nich vyplývajícími skutečnostmi se soud prvního stupně nezabýval a z jeho strany nebyly jakkoliv hodnoceny. Tvrdili-li žalobci, že předmětné poznámky jsou poznámkami [jméno] [příjmení], tak i v případě kdy by tato skutečnost byla prokázána, nelze z ní dovodit, že poznámky jako takové splňují zákonné znaky díla ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná zdůraznila, že posouzení základní otázky, zda soubor listů [anonymizována tři slova] s poznámkami, křížky a číslovkami představuje samostatné dílo ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 AZ, je ze strany soudu prvního stupně nesprávné, navíc touto otázkou se soud vypořádal zcela nedostatečně, neboť žádným způsobem neosvětlil, podle čeho shledává naplnění zákonných znaků díla ve smyslu zákonné úpravy, a to za situace, kdy si musel být vědom toho, že právě vyřešení této otázky je zásadní pro posouzení celé věci. Naproti tomu žalovaná vyslovila své přesvědčení o tom, že jako výsledek tvůrčí činnosti autora ([jméno] [příjmení]) je pouze a jen samotný, graficky zpracovaný komiks, který byl zveřejněn již v roce [rok]. Pokud soud prvního stupně učinil závěr o tom, že jednotlivé listy komiksu jsou opatřeny poznámkami autora [jméno] [příjmení] na podkladě svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který originály listů nikdy neviděl, a na základě porovnání písma na listech s písmem uvedeným v dopise předloženém žalobci v kopii, nelze než takovýto postup soudu označit za nesprávný, neboť v případě nezbytnosti posouzení napsaných textů by bylo třeba vyžádání znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Ve vztahu k předmětné publikaci žalovaná uvedla, že byl vyhotoven pouze omezený počet kusů aukčního katalogu, byl prodáván společně se vstupenkami na plánovanou aukci za [částka], tedy za částku, kterou měly být částečně pokryty náklady spojené s výrobou aukčního katalogu. Skutečnost, že se katalog ocitl v rukách třetích osob, které se rozhodly jej nabídnout k prodeji, nemůže být sama o sobě argumentem pro závěry o vytváření jakéhokoliv hospodářského prospěchu, a tedy obohacení na straně žalované. K provedení obálky katalogu, která dle soudu neobsahuje informaci o tom, že se jedná o aukční katalog, žalovaná namítla, že si není vědoma toho, že by jí AZ případně jiný právní předpis ukládal povinnost pro účely aplikace katalogové licence uvést na obálkách katalogů informaci o tom, že se jedná o aukční katalog. Tato skutečnost je zcela zřejmá z celkového obsahu katalogu, který má veškeré náležitosti a potřebné znaky. Podrobněji se žalovaná v odvolání vyjadřovala k posouzení ušlého zisku na straně žalobců, když v této souvislosti poukazovala na fakt, že sami žalobci hovořili o předběžném zájmu ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno]. Současně zpochybnila důvěryhodnost obsahu předložených písemných prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když v rámci jejich svědeckých výpovědí vyšlo najevo, že obsah prohlášení byl sepsán paní [jméno] [příjmení], nikoli osobami, které byly pod prohlášením podepsány. Navíc z výpovědí těchto svědků vyšlo najevo, že neexistuje žádná písemná smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalobci, snad pouze nějaká ústní dohoda, jejíž konkrétní obsah však zjištěn nebyl. Současně vyslovila pochybnosti o tom, že za situace, kdy společnost [právnická osoba] na jaře roku 2014 vydala knižní dílo komiks [anonymizována tři slova] (bez předmětných poznámek), že by fakticky ve stejnou dobu měla zájem vydávat to samé dílo, třebaže s předmětnými poznámkami, a to v situaci, kdy žalobci ani jmenovaná společnost neměli originál díla k dispozici. S odkazem na vše uvedené žalovaná navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta a žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobci ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované vyslovili souhlas s rozsudkem soudu prvního stupně i jeho argumentací vyjádřenou v odůvodnění. Dle jejich přesvědčení je v projednávané věci nezbytné hodnotit, zda publikace, ať už jako aukční katalog nebo nikoli, odpovídá zákonným požadavkům dle ustanovení § 29 a § 32 AZ. Žalobci setrvávají na svém stanovisku, že žalovaná vyhotovením, vydáním a šířením katalogu překročila zákonnou licenci ve smyslu těchto ustanovení, a protiprávně tak zasáhla do osobnostních i majetkových práv autorských k dílu [anonymizována tři slova] právního předchůdce žalobců, [jméno] [příjmení]. V této souvislosti poukázali na to, že žalovaná jako první zveřejnila dílo společně s poznámkami, značkami a dalšími prvky zachycenými na originálu díla a jako první zveřejnila originál původní obálky a prvních pět úvodních stran komiksu, neboť tyto stránky nebyly součástí prvního vydání komiksu z roku [rok]. Navíc v katalogu použila ořezy původních děl přímo na obálce a takový zásah do díla nebyl nezbytný ani pro potřeby propagace výstavy či aukce. Současně žalobci poukázali na celkové vyhotovení katalogu, které je způsobilé zaměnit katalog se samotným vydáním komiksu, když navíc žalovaná umožnila prodej katalogu na svých pobočkách v [obec] a [obec], katalog zveřejnila i elektronicky a zasílala jej zájemcům na vyžádání. V řízení neprokázala, že by katalog prodávala pouze se vstupenkami na výstavu, jak bylo tvrzeno, když navíc prodávala druhý svazek katalogu zcela samostatně. Nabídky na prodej tohoto katalogu za mnohonásobně vyšší cenu žalobci doložili výpisy z příslušných internetových stránek a poukázali na to, že tato skutečnost je zachycena také v odborném vyjádření [anonymizováno] [jméno] [jméno], které v řízení předložili. Zdůraznili, že v době jednání se společností [právnická osoba] měli k dispozici kompletní scany díla, které jim poskytl pan [jméno] [příjmení] na flash disku, když jmenovaný měl originál díla i jeho scany v držení ještě předtím, než dílo získal [jméno] [příjmení] a před zadržením díla Policií ČR. Skutečnost, že žalobci měli k dispozici scany díla, byla potvrzena výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Zpochybnili tvrzení žalované o případné nemožnosti vydání díla [anonymizována tři slova], neboť dílo objektivně vyšlo právě ve spolupráci s nakladatelstvím [právnická osoba] v [měsíc] [rok], tedy v době, kdy originál díla byl v držení Policie ČR, byť bylo vydáno bez doplňujících poznámek. Ve vztahu k vydání díla dle přesvědčení žalobců žalovaná opomíjí nejpodstatnější část svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z níž vyplynulo, že nakladatelství mělo zájem vydat zvláštní edici předmětného komiksu a zaplatit za to právnímu předchůdci žalobců [částka]. Zpochybňuje-li žalovaná autorství či posouzení poznámek, značek a dalších projevů zachycených na originále díla, mají žalobci za to, že tyto nelze oddělovat od kreseb, a neučinil tak ani soud prvního stupně v rozsudku, pokud výslovně uvedl, že za samostatné autorské dílo považuje soubor listů [anonymizována tři slova] s poznámkami a různými znaky po stranách, v podobě zobrazené v aukčním katalogu žalované. Právě komplet kreseb včetně poznámek a dalších prvků žalobci považují za samostatné dílo, přičemž není pochyb o tom, že dílo v podobě, jak bylo zveřejněno v katalogu žalované, dříve zveřejněno nebylo. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku v celém rozsahu a uložení povinnosti žalované nahradit jim náklady odvolacího řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, i řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po jednání ve věci (§ 214 o. s. ř.) dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne [datum], se žalobce [jméno] [příjmení] domáhal vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a uložení povinnosti na zničení neoprávněně zhotovené rozmnoženiny. Ve skutkových tvrzeních žaloby uvedl, že v roce [rok] vytvořil autorské dílo – komiks s názvem„ [anonymizována tři slova]“ na základě námětu [jméno] [příjmení]. Originál díla sestává ze [anonymizováno] nespojených listů, opatřených autorskými poznámkami žalobce a tvoří jednotný celek. V takovéto originální podobě komiks nebyl zveřejněn. Žalovaná jej uveřejnila neoprávněně tím, že vyhotovila jeho rozmnoženiny v podobě tištěné publikace, označené jako„ aukční katalog“, který od [datum] rozšiřovala tak, že jej prodávala společně se vstupenkami na předaukční výstavu originálu komiksu [anonymizována tři slova] za částku [částka]. Žalobce tvrdil, že žalovaná současně vytvořila neoprávněně další rozmnoženinu komiksu, kterou uveřejnila na svých stránkách [webová adresa]. S žalovanou ani jinou třetí osobou žalobce neuzavřel licenční smlouvu, která by opravňovala k pořizování rozmnoženin originálu díla. Naopak měl sám zájem o jeho zveřejnění v podobě, ve které bylo zveřejněno žalovanou, tedy s osobními poznámkami, neboť předpokládal, že taková publikace bude atraktivní pro jeho fanoušky, sběratele či širokou veřejnost jako speciální sběratelská publikace. Žalobce jednal o takové možnosti s renomovanými nakladatelstvími, která projevila o vydání originálu komiksu [anonymizována tři slova] zájem a za licenci k vydání nabízela částku v rozmezí od [částka] do [částka]. V důsledku jednání žalované však žalobce přišel o možnost vlastní publikace díla, neboť nakladatelství o její vydání ztratila zájem a žalobci tím vznikla škoda z titulu ušlého zisku a naproti tomu se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z důvodu ušlého zisku se žalobce domáhal zaplacení částky [částka]. Dále v žalobě uvedl, že proti jednání žalované se bránil podáním trestního oznámení a dle informací, které mu byly sděleny, měly být dříve zajištěné rozmnoženiny publikace Policií ČR vydány zpět žalované. V této souvislosti žalobce tvrdil, že komiks [anonymizována tři slova] je literárním dílem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 AZ, jeho zveřejnění je výlučným majetkovým právem autora, a z těchto důvodů se žalobou domáhal rovněž uložení povinnosti žalované na zničení rozmnoženin publikace, které má v držení (které jí budou policií vydány). Součástí spisu je rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], jímž soud schválil podání žaloby za žalobce jeho opatrovnicí ([jméno] [příjmení]) na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a na zničení neoprávněně zhotovených rozmnoženin a rovněž schválil uzavření smlouvy s advokátní kanceláří [příjmení] [příjmení] k podání žaloby. Žalovaná namítla nedůvodnost žaloby a ke svému jednání uvedla, že podniká v oblasti obchodu a již od roku [rok] se zabývá prodejem uměleckých děl formou aukcí. Pro každou aukci vydává aukční katalog, obsahující aukční řád a vyobrazení uměleckých děl nabízených k prodeji, včetně jejich stručného popisu. V rámci svého podnikání uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení]„ Smlouvu o zprostředkování prodeje věcí formou provedení aukce“, jejímž předmětem byl prodej souboru [anonymizováno] ks barevných kreseb autora [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], [rok]. Žalovaná se zavázala prodávat převzaté dílo a zařadit ho do aukce připravované na den [datum] v [obec], [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova]. Svůj závazek splnila tak, že zařadila předmětné dílo do aukčního katalogu pro aukci [datum], pro kterou vydala aukční katalog ve dvou svazcích. Důvodem bylo mimo jiné to, že vyobrazení [anonymizováno] kreseb díla [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], by spolu se [anonymizováno] vyobrazenými jinými uměleckými díly znamenalo neúnosnou velikost aukčního katalogu, která by byla neobvyklá, a katalog by pro dražitele byl nepraktický. První svazek katalogu obsahoval díla z období 17. až 20. století a na straně [anonymizováno] pod položkou [anonymizováno] bylo uvedeno dílo [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], které bylo nabízeno s upozorněním, že„ bude nabízeno jako celek a pokud se nenajde zájemce, bude soubor vyvolán a prodáván po jednotlivých listech s tím, že ceny jednotlivých listů jsou uvedeny v samostatném katalogu“. Soubor kreseb byl publikován samostatně v druhém svazku aukčního katalogu, v jehož závěru byly uvedeny vyvolávací ceny jednotlivých kreseb. V aukčním katalogu jsou otištěny celé listy kreseb i s poznámkami a zápisy, tak jak skutečně existují, což bylo nezbytné k tomu, aby každý zájemce věděl, v jakém stavu kresba existuje, neboť od toho mohl odvíjet své rozhodnutí o zájmu a ceně, za kterou byl ochoten dílo koupit. Žalovaná tvrdila, že vydala profesionální aukční katalog nutný pro provedení aukce; oba svazky katalogu byly výslovně označeny jako„ aukční katalog pro aukci pořádanou dne [datum]“ a díla v nich byla zveřejněna standardně, dle zvyklostí uměleckých aukčních síní. Nejedná se o publikaci uměleckých děl, ale o jejich zveřejnění v rámci aukčního katalogu. Vyslovila své přesvědčení o tom, že takovýmto zveřejněním děl neporušila autorský zákon, neboť postupovala v souladu s tzv. katalogovou licencí dle ustanovení § 32 AZ. Žalovaná dále ve vyjádření uvedla, že připravovaná aukce se dne [datum] nekonala, neboť byla dne [datum] vyzvána Policií ČR k vydání předmětného díla a aukčních katalogů, na základě trestního oznámení podaného advokátem žalobce. Policie po prověření uzavřela, že k trestnému činu nedošlo a aukční katalogy byly žalované dne [datum] vráceny. V doplnění svého vyjádření žalovaná poukázala na fakt, že v roce [rok] vydalo nakladatelství [právnická osoba] v [obec] ve společnosti [právnická osoba] publikaci: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – [anonymizována tři slova], číslo publikace [číslo], [anonymizována dvě slova]. S doplněním vyjádření předložila uvedenou publikaci s tvrzením, že z jejího obsahu samotného je zřejmý významný rozdíl mezi knižním vydáním předmětného díla a aukčním katalogem kreseb vydaným žalovanou. Z obsahu spisu dále odvolací soud zjistil, že v důsledku úmrtí žalobce rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne [datum] o tom, že na místě žalobce [jméno] [příjmení] bude v řízení pokračováno s jeho procesními nástupci: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (nynějšími žalobci). Až v této fázi řízení přistoupil soud prvního stupně k projednání věci samé, a tedy i k provedení dokazování důkazy účastníky předkládanými či navrženými, když z obsahu spisu je zřejmé, že jeho součástí jsou opakovaná podání žalobců i žalované, z nichž vyplývá, že setrvali na svých stanoviscích, tedy žalobci na stanovisku porušení autorského práva ze strany žalované a žalovaná na stanovisku, že jednala v rámci tzv. zákonné katalogové licence, tedy že do autorských práv svým jednáním – vydáním aukčního katalogu – nezasáhla. Dle protokolů o jednání soud prvního stupně prováděl dokazování sdělením obsahu článků na stránkách„ [anonymizováno]“, obsahu webových stránek„ [anonymizováno]“, aukčním katalogem [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] a dalším aukčním katalogem žalované nazvaným„ [příjmení] [anonymizováno] [rok]“, knihou – [anonymizováno] vydáním komiksu [anonymizována tři slova] z roku [rok], odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum], znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum], odborným vyjádřením [jméno] [příjmení], grafika, ze dne [datum], sdělením společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]; dokazování provedl výslechem znalce [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (oba ze společnosti [právnická osoba]) a na základě takto provedeného dokazování rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

6. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalované rozsudkem č. j. 7 Co 40/2018-327 ze dne 16. července 2019 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II. – V.). Odvolací soud uzavřel, že vydáním katalogu žalovaná nepřekročila rámec bezesmluvního užití díla.

7. K dovolání žalobců Nejvyšší soud ČR rozsudkem č. j. 27 Cdo 4200/2019-405 ze dne 27. 4. 2021 zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odvolacímu soudu vytkl, že se nezabýval tím, zda žalované ([jméno] [příjmení]) svědčilo právo k hlavnímu užití komiksu, tj. k vystavování a k prodeji jeho originálu, zejména zda [jméno] [příjmení] byl vlastníkem originálu komiksu, popř., zda byl z jiného důvodu oprávněn tento originál prodat a vystavit. Absence práva k hlavnímu užití díla totiž vylučuje existenci propagační zákonné licence podle § 32 autorského zákona. Dále konstatoval, že odvolací soud dostatečně neposoudil rozsah užití komiksu nezbytný pro propagaci výstavy a prodeje jeho originálů. Z odůvodnění není zřejmé, z jakého důvodu nestačilo jinak obvykle zcela postačující vydání druhého katalogu, v němž byly zobrazeny zmenšené kresby komiksu, kolik katalogů bylo žalovanou vydáno, zda se počet vydaných kusů vešel pod rozsah nezbytný k propagaci akce a zda prodej katalogů za [částka] za kus nelze kvalifikovat jako nepřípustné užití díla za samostatným komerčním účelem a jestli sdělování komiksu na internetových stránkách bylo nezbytné pro propagaci akce. Konstatoval, že zákonnou oporu postrádají úvahy odvolacího soudu v tom směru, že vydáním katalogu žalovaná plnila povinnosti plynoucí ze zákona o ochraně spotřebitele. Dále uvedl, že z citovaných závěrů je zřejmé, že odvolací soud chybně aplikoval tzv. tříkrokový test uvedený v § 29 odst. 1 autorského zákona, kdy se měl zaměřit zejména na posouzení, zda vydáním katalogu v jeho rozsahu a měřítku dovolujícím bezproblémové prohlížení obrázků a čtení textu fakticky nenahradilo a nezmařilo autorem zamýšlené vydání komiksu i s poznámkami v knižní podobě, za něž mohl autor oprávněně očekávat poskytnutí odměny a zda nebylo v rozporu s běžným způsobem užití díla a neodůvodněně nepoškodilo oprávněné zájmy autora. Zdůraznil, že zákonem stanovené výjimky z omezení autorského práva je nutno vykládat vždy restriktivně. S poukazem na skutková zjištění soudu prvního stupně konstatoval, že se měl odvolací soud při posouzení zákonnosti jednání žalované rovněž zabývat tím, zda [jméno] [příjmení] neschválené ořezy díla na obálce a stranách [anonymizováno] až [anonymizováno] představovaly zásah do autorova osobnostního autorského práva na nedotknutelnost díla a na užití díla způsobem snižujícím jeho hodnotu. Z uvedených důvodů je tedy zřejmé, že závěr odvolacího soudu, podle něhož zveřejněním a prodejem katalogu žalovaná nepřekročila rámec propagační zákonné licence, je přinejmenším předčasný.

8. Odvolací soud převzal jako správná skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně, na která odkazuje a rovněž tak odkazuje na zjištění učiněná v odvolacím řízení, jak jsou uvedena v odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 7 Co 40/2018-327 ze dne 16. července 2019.

9. Podle ustanovení § 29 autorského zákona ve znění účinném v rozhodném období do [datum] výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (odst. 1). [příjmení] užití a zákonné licence s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro rozmnoženiny díla z vlastních sbírek pro archivní a konzervační potřeby (§ 37 odst. 1 písm. a/), licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c) se vztahují pouze na dílo zveřejněné (odst. 2). Podle § 32 autorského zákona do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce s výjimkou, jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost a dále název díla a pramen (odst. 1). V souladu s odst. 1 lze katalog vystavených děl dále užít (odst. 2).

10. S poukazem na závěry dovolacího soudu se odvolací soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalované ([jméno] [příjmení]) svědčilo právo k hlavnímu užití komiksu, tj. k vystavování a k prodeji jejího originálu.

11. Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že současné znění § 32 odst. 1 autorského zákona dovoluje účelově omezené užití uměleckých děl, nikoliv toliko jejich zařazením do katalogu pořádané výstavy, dražby, veletrhu nebo podobné akce a rozmnožováním a rozšiřováním takového katalogu, nýbrž v rozsahu nezbytném, k jakékoliv propagaci výstavy uměleckých děl nebo jejich prodeje. Nemusí přitom jít pouze o díla výtvarná, nýbrž o jakékoliv dílo z kategorií děl uměleckých. Podmínkou je, aby šlo o díla zveřejněná (§ 4 autorského zákona). Propagační zákonná licence spojená s hlavním užitím díla vystavováním jeho originálu nebo rozmnoženiny nebo prodejem jeho originálu či rozmnoženiny, tj. jedná se pouze o doplňkové vedlejší užití díla odvozené od užití hlavního. Je proto nezbytné, aby osoba dovolávající se její existence měla oprávnění originál nebo rozmnoženinu díla vystavit, popř. prodat. Oprávnění k hlavnímu užití díla spočívajícímu ve vystavování či prodeji jeho originálu nebo rozmnoženiny díla může být založeno buď na smluvním základě - poskytnutím licence, anebo na zákonném základě (zákonná výstavní licence uvedená v § 39 autorského zákona, resp. s účinností od 15. 2. 2019 § 38 autorského zákona, popř. vyčerpání práva na prodej ve smyslu § 14 odst. 2 autorského zákona). Způsob využití díla v režimu propagační zákonné licence zákon neomezuje, kdy však musí jít o užití pouze v rozsahu nezbytném pro propagaci výstavy či prodeje. Typicky půjde o zařazení díla do výstavního a aukčního katalogu, popř. o jeho zobrazení na plakátě propagující akci zhotovení rozmnoženiny takových katalogů či plakátů a jejich rozšiřování, popř. o sdělování díla veřejnosti v rámci informování o akci. Užití díla v režimu zákonné licence nesmí mít samostatný komerční účel. Při užití díla v rámci zákonné propagační licence nesmí uživatel porušovat či ohrožovat autorova osobnostní autorská práva, zejména právo na nedotknutelnost díla a na užití díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.

12. Pro řešení otázky vlastnictví originálu komiksu [anonymizována tři slova], jehož autorem je [jméno] [příjmení], je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 382/2020-234 ze dne 23. 12. 2021. Tímto rozsudkem Nejvyšší soud rozhodl v právní věci žalobců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [právnická osoba] o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, a to k dovolání žalovaného č. 1 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2019 č. j. 54 Co 193/2019-176 tak, že ve výroku II. rozsudek městského soudu v části výroku I. o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. ledna 2019 č. j. 8 C 50/2017-145 ve výroku I. o nahrazení souhlasu žalovaného [číslo] s vydáním předmětu úschovy změnil tak, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 30. ledna 2019 č. j. 8 C 50/2017-145 se ve výroku I. mění tak, že žalovaný č. 1 je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to kompletního díla [jméno] [příjmení] s názvem [anonymizována tři slova] složeného na základě usnesení policejního orgánu Policie České republiky, OHK - 1. ODD OŘP Praha 1 ze dne 9. září 2014 č. j. KRPA-11692-69/TČ-2014-001191-1-AK do úschovy u Obvodního soudu pro Prahu 8 vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 20 SD 4/2015 dědicům po [jméno] [příjmení] naposledy bytem v [obec a číslo] [část obce], [ulice] [číslo] zemřelém dne [datum]. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy představuje procesní prostředek pro posouzení otázky, komu, zda příjemci nebo přihlašovateli, popř. složiteli má být předmět úschovy soudem vydán, tedy - řečeno jinak - komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě nahrazení projevu vůle. Pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobci zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku uloženému nebo složenému do úschovy soudu. Pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o žalobě o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, nejen že žalobci zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, ale současně ve vztahu mezi účastníky a pro všechny orgány závazně řeší otázku, kterému z účastníků svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy. Citovaným rozhodnutím byla tedy závazně vyřešena otázka vlastnictví k originálu komiksu [anonymizována tři slova] autora [jméno] [příjmení] tak, že vlastníky tohoto díla jsou dědicové [jméno] [příjmení], a to [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s panem [jméno] [příjmení] smlouvu o zprostředkování prodeje věcí formou provedení aukce. Předmětem prodeje byl soubor [anonymizováno] kusů barevných kreseb autora [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [rok]. Ve zprostředkovatelské smlouvě pan [jméno] [příjmení] jakožto zájemce prohlásil, že je výlučným vlastníkem uvedených věcí, které předal zprostředkovateli za účelem prodeje formou aukce a prohlásil rovněž, že není omezen v nakládání z výše uvedenými věcmi. Ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nebyl vlastníkem originálu komiksu a jiný důvod, který by ho opravňoval originál komiksu prodat a vystavit, v řízení prokázán nebyl. Lze tedy uzavřít, že [jméno] [příjmení] nesvědčilo právo k hlavnímu užití díla, což vylučuje existenci, žalovanou tvrzené, propagační zákonné licence podle § 32 autorského zákona. Žalovaný užil dílo [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] s jeho poznámkami pro propagaci aukce bez existence zákonné propagační licence, čímž došlo k neoprávněnému zásahu do autorských práv.

14. Odvolací námitka žalovaného, že spoléhal na prohlášení pana [jméno] [příjmení] ve zprostředkovatelské smlouvě a neměl možnost si ověřit, zda je či není vlastníkem originálu komiksu, nemůže na přijatém závěru nic změnit, zmíněné prohlášení je významné pouze ve vztahu mezi účastníky smlouvy.

15. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla, jinými slovy řečeno, zda žalovaná dílo užila v rozsahu nezbytném pro propagaci aukce. V řízení bylo prokázáno, že k výstavě dražených předmětů s následnou aukcí byl vydán aukční katalog ve dvou svazcích. V prvním svazku, pod [číslo] bylo označeno dílo [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] – kompletní komiks [anonymizováno] stran a vyvolávací cena a za textem se nachází na třech stranách zmenšené kresby komiksu. Pokud jde o druhý svazek aukčního katalogu, pak obálka neobsahuje žádnou informaci o tom, že se jedná o katalog, nachází se na ní pouze název díla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kresby [jméno] [příjmení] a jméno [jméno] [příjmení], znak [anonymizována dvě slova]. První svazek katalogu se odlišuje od svazku druhého nadepsaného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tím, že již z obálky je zřejmé, že je vydán a určen k propagaci výstavy a aukce, obsahuje umístění i více nabízených děl na jedné stránce. V případě druhého svazku byla pro reprodukci jednotlivých stran originálu zvolena velikost umožňující jednoduché přečtení si celého komiksu. Jednotlivé strany komiksu jsou řazeny za sebou tak, jak jsou očíslovány autorem. Popis pro účely aukce je pak řazen až na konci katalogu. Lze přisvědčit žalobci, že komiks je specifickým uměleckým dílem, který má prvky jak díla literárního, tak díla výtvarného. Komiks je určený k publikaci a tím je autorem prezentován veřejnosti. Druhý svazek katalogu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] mohl tedy sloužit nejen jako aukční katalog, ale byl zaměnitelný se samotným vydáním komiksu s pracovními postupy autora.

16. V řízení bylo prokázáno, že předmětný katalog byl samostatně prodejný za částku [částka], v galeriích v [obec] a v [obec]. Tvrzení žalované, že bylo možno katalog zakoupit pouze se vstupenkou na výstavu, z dokazování nevyplývá. Katalog se stal samostatně obchodovatelným. Držitelé katalogu následně tento nabízeli k prodeji prostřednictvím internetu za částku kolem [částka]. Lze přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že i samotná obchodovatelnost aukčního katalogu svědčí o tom, že mohl být vydán nad rámec nezbytného rozsahu k propagaci výstavy a aukce. Tento závěr vyplývá také z odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [jméno], který konstatoval, že zejména s ohledem na podobu obálky bez upřesňujícího textového či jiného označení, je bez bližšího seznámení se s předmětným dílem, velmi pravděpodobná možnost záměny předmětného katalogu se samotným vydáním komiksu [anonymizována tři slova]. Závěr znalce [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], že publikace vydaná žalovanou není knižním vydáním komiksu a má charakter aukčního katalogu, neboť absentují znaky charakterizující knižní publikaci určené pro knižní trh, není pro zodpovězení otázky, zda jejím vydáním a šířením žalovaný zasáhl do autorských práv, rozhodující. Podstatné je, že předmětný aukční katalog byl zaměnitelný se samostatným vydáním díla. Záměrem žalobců bylo vydat dílo [anonymizována tři slova] s poznámkami a různými znaky po stránkách, kdy vydavatelství [právnická osoba] projevila zájem o vydání komiksu [anonymizována tři slova] s pracovními postupy autora. Bylo rovněž prokázáno, že se uskutečnilo jednání o vydání komiksu [anonymizována tři slova] opatřené poznámkami [jméno] [příjmení] mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] zastupující manžela a bylo reálné jeho vydání. Od tohoto záměru však společnost [právnická osoba] ustoupila, poté, kdy došlo k zveřejnění sporného katalogu žalovaným. Je tedy zřejmé, že vydání katalogu v rozsahu a v měřítku, který dovoloval jeho bezproblémové prohlížení, a čtení textu fakticky zmařilo autorem zamýšlené vydání komiksu s jeho poznámkami v knižní podobě, za něž autor mohl očekávat poskytnutí odměny. Soud prvního stupně správně uzavřel, že dílo nebylo užito v rozsahu nezbytném pro propagaci aukce pořádané žalovanou a došlo k zásahu do autorských práv. Ze závěrů shora uvedených vyplývá, že nebyly splněny podmínky dané ust. § 29 odst. 1 AZ a užitím díla žalovanou došlo k zásahu do práv autora ve smyslu ust. § 32 odst. 1 AZ 17. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovanému nesvědčila propagační zákonná licence dle § 32 autorského zákona, dílo nebylo užito v rozsahu nezbytném pro propagaci aukce pořádané žalovanou a užitím díla žalovanou byly nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

18. Podle ust. § 40 odst. 4 autorského zákona právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

19. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. d) bod 3 autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména odstranění následků zásahu do práva zejména zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2.

20. V posuzovaném případě se žalobci domáhají, aby žalované byla uložena povinnost zničit nebo na vlastní náklady zajistit zničení veškerých rozmnoženin autorského díla publikace s názvem [anonymizováno 5 slov] a dále zaplacení částky [částka], a to s poukazem na ust. § 40 odst. 4 autorského zákona. Pokud jde o výši požadované částky, bylo v řízení prokázáno, že nakladatelství [právnická osoba] nabídlo paní [jméno] [příjmení] za poskytnutí licence na vydání díla [anonymizována tři slova] s autorskými poznámkami částku [částka]. Tato skutečnost byla prokázána nejen prohlášením nakladatelství [právnická osoba] ale i výslechy svědků pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobcům by tedy mohl náležet dvojnásobek této odměny, a proto jejich požadavek na zaplacení částky [částka] považuje odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za důvodný. Stejně tak je důvodný v souladu se shora citovaným ust. § 40 odst. 1 písm. d) nárok na uložení povinnosti žalovanému na zničení předmětných katalogů, které má žalovaná v držení. V podrobnostech odkazuje odvolací soud na správné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

21. Odvolací námitky žalovaného, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobcům vznikla škoda z titulu ušlého zisku, že byla uzavřena mezi žalobci a společností [právnická osoba] jakákoliv smlouva, případně smlouva o smlouvě budoucí, není důvodná. V daném případě, jak již uvedeno shora, se žalobci domáhali ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem, proto není podstatné, zda žalobcům vznikla skutečná škoda, zda předmětné nakladatelství bylo objektivně schopno předmětný komiks ve zvláštní edici vydat. Podstatná je výše odměny za licenci, kterou nakladatelství bylo připraveno zaplatit. Tato skutečnost v řízení prokázána byla.

22. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

23. O nákladech odvolacího a dovolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli plně úspěšní, přiznal jim proto odvolací soud náhradu nákladů odvolacího i dovolacího řízení v plné výši, která sestává z nákladů právního zastoupení, a to odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po 29.520 Kč (vyjádření k odvolání ze 4. 9. 2018, podání z 10. 4. 2019, účast u jednání dne 29. 1. 2019, 16. 4. 2019, 9. 7. 2019, 31. března 2022, dále podání dovolání z 15. 10. 2019 a podání z 11. 2. 2022), cestovného k jednání odvolacího soudu na trase Praha - Olomouc a zpět ve dnech 29. 1. 2019, 16. 4. 2019, 9. 7. 2019 a 31. 3. 2022 ve výši 3.860 Kč, včetně DPH, dále DPH z částky 238.560 Kč ve výši 50.097,60 Kč, dále zaplaceného soudního poplatku za dovolání ve výši 14.000 Kč Celkem náklady odvolacího a dovolacího řízení žalobců činí 306.517,60 Kč Odvolací soud nepřiznal odměnu za podání ze dne 30. 1. 2019, v němž byla požadována oprava protokolu o jednání před odvolacím soudem, kterému vyhověno nebylo a tento úkon je nutno považovat za náklad, který nebyl účelně vynaložen, odměnu za podání z 18. 4. 2019, které obsahovalo pouze sdělení adresy svědka. Nepřiznal také odměnu za podání z 10. 3. 2020 adresované Nejvyššímu soudu, jehož obsahem byla replika k vyjádření žalovaného k podanému dovolání, když tento úkon považuje rovněž odvolací soud za neúčelný s tím, že dovolání bylo žalobcům zasláno pouze na vědomí bez výzvy k vyjádření (§ 7 bod 6, § 12 odst. 4, § 11, §13 vyhl č. 177/96 Sb.).