7 Co 66/2022-906

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupeného advokátkou [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [jméno] [příjmení], [titul] [datum narození], bytem [adresa] 2) [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [název] [příjmení] [číslo], [PSČ] [část obce] oběma zastoupeným advokátem [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, o odvolání žalobce i žalovaných proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích 11.11.2021, č.j. 7 C 221/2019-838, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku VI. mění takto: Žalovaná 1) je povinna do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy žalobci v tomto znění: „ Omlouvám se Vám, pane [příjmení], za to, že jsem Vás při telefonickém hovoru s Policií ČR dne [datum] nazvala debilem, kreténem a dementem, a dále za výroky: nežere léky, jak se ho zbavit a nemuset mu dát jednu tečku mezi voči – už je na to zralej a že se mi nabízel do postele, -) za výrok, který jsem uvedla [datum] do úřední záznamu o podání vysvětlení na Policii ČR, že jste si sahal na přirození, toto tvrzení není pravdivé a událost se nestala, -) za výrok do protokolu o ústním jednání (instituce)[územní celek] (dále jen KPPP) dne [datum], že jste si v jedné chvíli sahal na přirození a že jsem Vás nazvala úchylem a za to, že jsem dále uvedla, že jste v jeden okamžik si sáhl na přirození rukou pod nepřiléhavé průsvitné modré tepláky a bylo zjevné, že nemáte slipy ani trenýrky a že jste změnil u toho výraz v obličeji, vytřeštil oči….a měl p. [příjmení] erekci, tyto tvrzené události se nestaly a tato tvrzení nejsou pravdivá“.

III. Pokud se žalobce domáhal omluvy za to, že při telefonickém hovoru s Policií ČR dne [datum] žalovaná 1) uvedla, -) že obtěžuje a ničí nám majetek, -) dále, že jsem Vás před ústním jednáním KPPP nazvala debilem a při jednání komise Vás označila za psychicky narušeného člověka, jež vykazuje poruchy chování a u něhož by bylo záhodno nechat přezkoumat duševní způsobilost lékařem z oboru, -) a za to, že uvedla, že stál s baterkou u plotu u domu [adresa], s tímto lomcoval, čímž mělo dojít ke škodě s tím, že toto tvrzení není pravdivé a událost se nestala, žaloba se zamítá.

IV. Odvolání žalované 2) do výroku VI. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

V. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku VII. potvrzuje.

VI. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku VIII. mění takto: Žalovaná 2) je povinna do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy žalobci v tomto znění: „ Omlouvám se Vám, pane [příjmení], za výroky k Vaší osobě v [právnická osoba] [právnická osoba], pořad [příjmení] [jméno] [příjmení], reportáž„ [název] [název] vztahy [název] [název] i [název]“ uvedené v [právnická osoba] [právnická osoba] dne [datum] ve [údaj o čase] hodin a šířené i na internetových stránkách archivu [právnická osoba] [právnická osoba]: i podle výsledků znaleckého posudku soudního znalce z oboru zdravotnictví vyžádaného soudem nejste pro společnost nebezpečný“.

VII. Pokud se žalobce po žalované 2) domáhal dovětku omluvy uvedené ve výroku VI. tohoto rozsudku,„ než kterýkoli jiný (průměrný) člověk“ a dále, že„ podprůměrné rozumové schopnosti u Vás soudní znalec nezjistil“, žaloba se zamítá.

VIII. Pokud se žalobce po žalované 2) domáhal omluvy za výrok [datum] do úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení Policie ČR, Územního odboru [obec],„ že po dobu více jak dvacet let nám opakovaně vyhrožuje, nadává nám, posílá na nás ukrajinskou mafii a vyhrožuje nám, dokud mu neprodáme naši chalupu za 200 000 Kč, tak nám nedá pokoj“, -) omluvy za výroky, které uvedla [datum] do protokolu o výpovědi svědka:„ Proč si obviněný neustále všímá naší rodiny, vyhrožuje, psychicky týrá, šikanuje, pokud si budeme stěžovat, že bude muset přitvrdit“ s tím, že tvrzení nejsou pravdivá, -) omluvy za to, že při jednání Komise pro projednávání přestupků [územní celek] [datum] se vyjádřila tak, že přítomnost pana [příjmení] a jeho otázky jí způsobují takové psychické potíže, že se jí chce zvracet a dále uvedla, že pokud mu neprodají chalupu za (částka), tak přitvrdí s tím, že tato tvrzení nejsou pravdivá, -) a omluvy za to, že do úředního záznamu Policie ČR, Územního odboru [obec] uvedla, že jste přišel do stodoly za manželem [příjmení] [jméno] a zlomil mu ruku, když do úředního záznamu Policie ČR dne [datum] toto svoje tvrzení opravila s tím, že se v tomto výroku spletla, chtěla říci, pohmoždil ruku s tím, že tato tvrzení nejsou pravdivá, [titul] [jméno] nikdy neublížil, nebyl vyšetřován, vytěžován ani projednáván Policií ČR stran zlomení ruky [titul] [jméno] [jméno], žaloba se zamítá.

IX. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku IX. mění tak, že žalovaná 2) je povinna do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na své náklady dát na vědomí omluvu zaslanou žalobci, a to: [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], prof. [jméno] [jméno], [název] [název] v [část obce] na [územní celek] a [právnická osoba], [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] – [jméno] [příjmení]:„ Vážení, tímto Vám dávám na vědomí, že se omlouvám za výroky k osobě pana [jméno] [příjmení] v [právnická osoba] [právnická osoba], pořad [příjmení] [jméno] [příjmení], reportáž„ Když sousedské vztahy mohou skončit i vraždou“, uvedené v [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum] ve [údaj o čase] hodin a šířené i na internetových stránkách archivu [právnická osoba] [právnická osoba], kdy i podle výsledku znaleckého posudku soudního znalce z oboru zdravotnictví pan [jméno] [příjmení] není pro společnost nebezpečný“.

X. Pokud se žalobce domáhal dovětku omluvy uvedené v odstavci IX. tohoto rozsudku„ než kterýkoliv jiný (průměrný) člověk“ s tím, že podprůměrné rozumové schopnosti u něho soudní znalec nezjistil, žaloba se zamítá.

XI. Odvolání žalované 1) do výroku VIII. a IX. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

XII. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích X., XII. a XIII. potvrzuje.

XIII. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku XI. mění tak, že žaloba, aby byla žalované 2) uložena povinnost do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy ve znění uvedeném ve výroku VIII. rozsudku soudu prvního stupně [titul] [jméno] [příjmení], [stát. instituce] a [jméno] [příjmení], se zamítá.

XIV. Žalobce, žalovaná 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu každý částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud ve [obec] řízení částečně zastavil, jak je specifikováno ve výrocích I. a II., dále připustil změnu žaloby učiněnou žalobcem podáním z [datum] doplněným podáním z [datum] a změnu žaloby učiněnou žalobcem podáním z [datum] ve spojení s podáním z [datum] (výroky III. a IV.), dále žalobu, aby byla žalované 1) a žalované 2) uložena povinnost zdržet se tvrzení o tom, že žalobce je„ debil, dement, kretén a úchyl“, zamítl (výrok V.), dále žalované 1) uložil povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy žalobci ve znění specifikovaném ve výroku VI. za výroky uvedené na adresu žalobce při telefonickém hovoru s Policií ČR dne [datum], dále za výrok uvedený [datum] o podání vysvětlení na Policii ČR, dále za výroky, které na adresu žalobce uvedla před ústním jednáním [státní instituce] pro [státní instituce] [státní instituce] [územní celek] (KPPP), další výroky uvedené do protokolu o ústním jednání před shodnou komisí [datum], rovněž za to, že uvedla, že stál s baterkou u plotu domu [adresa], tím lomcoval a mělo dojít ke škodě. Žaloba, aby byla žalované 1) uložena povinnost zajistit na své náklady zaslání omluvy ve znění výroku VI. [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [jméno], [titul] [jméno] [příjmení] a [stát. instituce] a [právnická osoba] [právnická osoba] byla zamítnuta (výrok VII.). Dále soud žalované [číslo]) uložil povinnost do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy žalobci ve znění specifikovaném ve výroku VIII. za výroky uvedené na Policii ČR, Územním odboru [obec] dne [datum], dále pronesené do protokolu o výpovědi svědka [datum], dále za výroky při jednání [státní instituce] pro [státní instituce] [státní instituce] [územní celek] dne [datum], za výroky do úředního záznamu Policie ČR dne [datum], konečně za výroky pronesené k osobě žalobce v [právnická osoba] [právnická osoba] z [datum] šířené i na internetových stránkách archivu této televize. Žalované 2) byla rovněž uložena povinnost omluvit se za výroky k osobě žalobce osobám [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [jméno], [název] osadníků v [část obce] na [územní celek], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [právnická osoba], jak je specifikováno ve výroku IX. Zaslání omluv [titul] [příjmení], [titul] [příjmení], prof. [jméno] a [právnická osoba] [právnická osoba] za výroky na adresu žalobce pronesené do úředního záznamu na Policii [datum] a [datum] a výroky uvedené při jednání [státní instituce] pro [státní instituce] [státní instituce] [územní celek] [datum] a do úředního záznamu na Policii [datum] soud zamítl (výrok X.). Rovněž zamítl zaslání omluvy ve znění výroku [titul] [jméno] [příjmení] a [stát. instituce] (výrok XI.). Dále zamítl žalobu, aby byla žalované 2) uložena povinnost zaslat omluvu ve výroku IX. Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (výrok XII.). Žaloba, aby žalovaná 1) a žalovaná 2) společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku (částku) za způsobenou nemajetkovou újmou byla zamítnuta (výrok XIII.). O nákladech řízení okresní soud rozhodl tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě řízení státu [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok XIV.), dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XVI.), a výrokem XV. byla žalovaným vrácena část zálohy v částce [částka].

2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že žalobce se žalobou domáhá ochrany osobnosti, a to zdržení se protiprávního jednání žalovaných, zaslání omluvy a zaplacení nemajetkové újmy s tvrzením, že jeho nemovitost a nemovitost žalované 2) v minulosti tvořily jeden funkční celek, tzv. usedlost [název] v obci [ulice] u [obec]. Po listopadu [rok] se dříve pokojné sousedské vztahy začaly postupně zhoršovat. Žalobce se snaží řešit problémy vyplývající z těsného sousedství, žalované to však považují za provokaci a obtěžování. Přestože je přestupkově bezúhonný, žalované o něm šíří nepravdivé zprávy o jeho nepřiměřeném chování či nepříznivém zdravotním stavu. Při jednání přestupkové komise, před Policií ČR i veřejností jej opakovaně označují debilem a osobou s duševní poruchou ([název]). Rovněž jej pomlouvají ohledně [název] deviace, navíc se rozhodly difamace a dehonestace šířit i prostřednictvím televizního vysílání, a to reportáží [jméno] [příjmení] z [datum], která je stále dostupná. Žalované s žalobou nesouhlasily s tím, že naopak ony jsou po desetiletí žalobcem neomaleně šikanovány, oběťmi stalkingu, žalobce ničí jejich majetek, vstupuje na pozemek ve vlastnictví žalované 2). Jeho jednání je motivováno tím, aby v důsledku psychického týrání získal do svého vlastnictví nemovitosti žalované 2), ta musela již v důsledku chování žalobce vyhledat psychiatrickou pomoc. Domnívají se, že přístup policie i správních orgánů v jiných přestupkových řízeních je velmi liknavý, neboť nemají zájem chování žalobce řešit. Ke kontaktování [jméno] [příjmení] za účelem natočení reportáže je vedlo jejich zoufalství. Nemají zájem se s žalobcem vůbec setkávat, avšak soustavně kontaktuje nejen ně, ale i příbuzné, i když byl opakovaně žádán, aby nepřístojného chování zanechal. Pronesení předmětných výroků přitom nepopřely. Okresní soud po rozsáhlém dokazování, jehož výsledky cituje v odstavcích 4. – 48., dospěl ke skutkovým závěrům, že podle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví [název], žalobce netrpí duševní poruchou, jež by ovlivňovala jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. U žalobce rovněž není přítomna sexuální deviace či dementní syndrom. Byla však u něho zjištěna smíšená porucha osobnosti, kdy se u něj projevují povahové změny jako emoční oploštělost, zvýšená situační vzrušivost, zvýšená kritičnost vůči okolí na jedné straně a na straně druhé snížená sebekritičnost. Dle znalce případné poruchové chování žalobce nevychází z duševní poruchy v pravém smyslu slova, ale z jeho osobnostní struktury, když se jedná o plně uvědomované, promyšlené a cílené chování. V minulosti u něho byl zjištěn nadprůměr intelektového pásma. V zátěžových situacích nelze vyloučit eventuálně afektivní jednání, které plyne z jeho narušené osobnostní struktury, ale primární agresivitu nekonstatoval. Vzhledem k tomu, že žalobce dokáže ovládat své chování a rozpoznat jeho důsledky, není vůči svému okolí nebezpečný. Podle okresního soudu v řízení vyšlo najevo, že vztahy účastníků jsou extrémně vyostřené. Ve většině případů je původcem konfliktních situací žalobce, který žalované nad míru obvyklou vyhledává a kontaktuje je (většinou pod záminkou, že se snaží řešit sousedské spory a vady předmětné nemovitosti tak, aby ochránil svoji nemovitost, případně aby získal důkazy osvobozující jej v rámci jednotlivých řízení). To žalované nejsou schopny akceptovat a jednání žalobce je vyprovokovává k neúměrným reakcím. Úmyslné jednání žalobce spočívající ve vyhledávání žalovaných a jejich neustálém kontaktování všemi možnými formami žalované obtěžuje, snižuje kvalitu jejich života, neboť je nějakým způsobem omezuje a ve vyostřené fázi u nich dokonce může vyvolat obavu o jejich bezpečí nebo bezpečí jejich blízkých. Nelze pominout, že žalobce si musí být vědom, že jeho jednání, byť projevováno přátelským způsobem, bez ohledu na jeho primární účel vyvolá u žalovaných vždy negativní reakci, přesto žalované neustále vyhledává a kontaktuje, naopak ty žalobce aktivně nekontaktují. Po právní stránce se okresní soud řídil zejména § 81, § 82 odst. 1, § 2951 odst. 1 a § 2956 o.z. Zamítavý výrok v odstavci V. okresní soud zdůvodnil tím, že předmětné výroky byly žalovanými vysloveny naposledy v roce [rok], v současné době (v době vyhlášení rozhodnutí) již nedochází k zásahu do osobnostních práv žalobce. Pokud jde o výroky/tvrzení uvedené ve výrocích VI. a VIII. rozsudku, tyto žalované o žalobci fakticky pronesly. To žalované ani nezpochybňují, pouze se brání tím, že je třeba na výroky nahlížet v celkovém kontextu, nikoliv izolovaně. Protože tyto výroky mají difamační charakter a nezakládají se na pravdě, představují neoprávněný zásah do osobnostních práv (cti a vážnosti žalobce), proto soud v této části žalobci vyhověl. Vyhověl rovněž ve výroku IX., neboť výroky žalované 2) v (název) reportáži,„ Když sousedské vztahy mohou skončit i vraždou“ měly nepříznivý dopad na žalobce. Poté, co příbuzní shlédli reportáž, volali jeho otci, žádali o vysvětlení a řešení situace tak, aby k tomu již nedocházelo. Na druhou stranu okresní soud zamítl žalobu ohledně omluv žalovanou 1), jak jsou omluvy specifikovány ve výroku VII., i žalovanou 2), jak jsou omluvy specifikovány ve výroku X., neboť právě těmito omluvami by se příbuzní žalobce o výrocích žalovaných dozvěděli. Žalobce totiž vůbec netvrdil, že jeho příbuzní jsou s těmito výroky seznámeni. Pokud jde o zamítavý výrok omluvy, která měla být poslána [titul] [jméno] [příjmení], jako předsedovi přestupkové komise [územní celek] a [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [obec], jedná se o státní orgány, jejichž zaměstnanci jsou povinni vykonávat veřejnou správu s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění, ochotou a bez jakýchkoliv předsudků, navíc je stíhá povinnost mlčenlivosti a dehonestující jednání se odehrálo ve velmi úzkém okruhu úředních osob, proto tato omluva byla výrokem XI. zamítnuta. Výrokem XII. byla zamítnuta omluva, která měla být zaslána [titul] [jméno] [příjmení], neboť ten je předsedou [název] [název] v [část obce] na [územní celek], spolku omluva zaslána byla, pokud jde o [jméno] [příjmení], na jeho mínění neměly výroky žalovaných vliv. Pokud jde o starostku [jméno] [příjmení], ta měla být podle odůvodnění orzsudku v odst. 62. pojata do zamítavého výroku XII., nikoliv do vyhovujícího výroku IX. Pokud jde o relutární restituci, tu žalobce v rámci své účastnické výpovědi kladl až na poslední místo jako nejméně významnou. Soud zohlednil, že mnohá jednání žalovaných byla žalobcem vyprovokována. I když tím bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, jednání žalovaných nedosáhlo takové intenzity, aby bylo možné je reparovat v penězích. Jiné formy zadostiučinění soud shledal dostačujícími, proto v této části žalobu zamítl (výrok XIII.). Pokud jde o náhradu nákladů státu v celkové výši 36 054,62 Kč, tuto podle okresního soudu by měla nést každá ze stran řízení z jedné poloviny, proto žalobci uložil zaplacení částky 18 027,31 Kč, kdežto žalovaným s ohledem na složenou zálohu 20 000 Kč vrátil přeplatek 1 972,69 Kč (výroky XIV. a XV.). O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl za použití § 150 o.s.ř. Okolnosti mimořádného zřetele spatřoval v existenci dlouhodobě vyostřených sousedských vztahů doprovázených vzájemnými slovními i fyzickými konflikty, v rámci nichž dochází na obou stranách k přesahům z obecně uznávaných norem chování v mezilidských vztazích. Na vzniku sporu a průběhu celého řízení mají podíl obě strany.

3. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům V., VII., X., XI., XII., XIII., XIV., XV. a XVI. podal žalobce odvolání. Podle žalobce předmětný pořad [právnická osoba] [právnická osoba] je stále veřejně dostupný, žalovaná 1) se při jednání soudu ovládá jen s obtížemi. Za těchto okolností nelze závadné jednání žalovaných bez dalšího vyloučit, proto nesouhlasí se zamítavým výrokem V. Žalobci dále jde o zaslání omluvy jiným osobám utvářejícím jeho vnější svět. Nepovažuje za vhodné, aby sám omluvy přeposílal nebo je zveřejňoval. Proto trvá jak na omluvách vůči svým příbuzným, tak vůči místním lidem podle svého návrhu. Trvá rovněž na přiměřeném zadostiučinění s ohledem na rozsah a délku zásahů žalovaných do jeho osobnostních práv, včetně důsledků v podobě nedobrovolné internace v [název] zařízení, kam byl na základě nepravdivých obvinění ze strany žalovaných odvezen. Konečně má za to, že ohledně nákladů řízení nejsou splněny předpoklady pro postup podle ust. § 150 o.s.ř. za situace, kdy bylo zjištěno, že žalované do osobnostních práv žalobce neoprávněně zasáhly. Proto navrhl, aby mu bylo v plném rozsahu vyhověno.

4. Obě žalované podaly odvolání proti výrokům VI., VIII., IX. a XVI., neboť ani jedna ze žalovaných se necítí být povinována se žalobci za jakýkoliv výrok omlouvat, neboť žádný z nich není difamující (hrubě urážlivý), ale naopak zcela v souladu s realitou. Je to žalobce, kdo žalované soustavně šikanuje nepřijatelným chováním a i přes výslovný nesouhlas je opakovaně kontaktuje. Vyhledává žalovanou 1) na jejích pracovištích, ničí nemovitost žalované 2), fyzicky napadl dnes již zemřelého otce/manžela žalovaných. Zároveň bylo prokázáno, že žalobce je osobou psychicky narušenou, ať již bude, či nebude smíšená porucha osobnosti vedoucí k jeho šikanóznímu jednání vůči žalovaným hodnocena jako psychická porucha (znalec [titul] [příjmení] tak nečiní, byť smíšenou poruchu osobnosti na straně žalobce jednoznačně konstatuje). Proto navrhly zamítnutí žaloby.

5. Odvolací soud po závěru o přípustnosti všech odvolání, podaných včas osobami k tomu legitimovanými přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru o částečné důvodnosti podaných odvolání (ohledně žalobce pouze v části týkající se nákladů řízení vůči státu).

6. Podle § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odstavce 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

7. Podle § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

8. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

9. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními v první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

10. Okresní soud provedl podrobné a pečlivé dokazování, jeho skutková zjištění odpovídají obsahu spisu a odvolací soud z nich vychází. Účastníky řízení byly napadeny výroky v odstavcích V. – XVI. Výroky I. – IV. nebyly odvoláními dotčeny a nabyly právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).

11. Pokud jde o výrok v odstavci V., žalobce se při jednání odvolacího soudu dne [datum] vyjádřil tak, že útoky byly žalovanými vedeny do poloviny roku 2018, u soudu je neříkaly, to uznává. Účelem zápůrčího nároku je domoci se zákazu jednání, které zasahuje do osobnosti člověka, případně zásah hrozí. K zásahům ze strany žalovaných podle žalobce již nedochází od poloviny roku 2018. Zásahy tedy netrvají a podle názoru odvolacího soudu ani reálně nehrozí, proto považuje výrok V. za správný a odkazuje na judikaturu a literaturu použitou okresním soudem v odstavci 60. rozsudku. Tento výrok odvolací soud potvrdil podle § 219 o.s.ř.

12. Pokud jde o výrok v odstavci VI., odvolací soud jej částečně změnil tak, že žalovaná 1) je povinna do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na své náklady zaslání omluvy žalobci za to, že jej při telefonickém hovoru s Policií ČR ze dne [datum] nazvala debilem, kreténem a dementem, a dále za výroky:„ Nežere léky, jak se ho zbavit a nemuset mu dát jednu tečku mezi voči, už je na to zralej“ a že se jí nabízel do postele, dále za výrok, který uvedla [datum] do úředního záznamu na policii, že si sahal na přirození, konečně za výrok do protokolu jednání KPPP dne [datum], že si v jedné chvíli sahal na přirození, že ho nazvala úchylem, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Jedná se o výroky, které žalovaná 1) na adresu žalobce pronesla a příslušnými orgány byly zaznamenány. Výroky odporují právu žalobce na ochranu lidské důstojnosti, pravdivost tvrzení týkajících se intimní oblasti navíc nebyla prokázána, viz odstavec 29. rozsudku okresního soudu. Dále ze záznamu na č.l. 45 spisu (telefonický hovor s [stát. instituce] z [datum]) nevyplývá, že by se žalobce žalované 1) přímo„ nabízel do postele“. Tyto výroky se dotkly osobnosti žalobce, cítil obrovské ponížení, jak uvedl (ohledně intimních informací odvolací soud dále odkazuje např. na rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 3263/2006 a IV. ÚS 1511/13). Pokud se však žalobce domáhal omluvy za to, že při telefonickém hovoru s [stát. instituce] [datum] žalovaná 1) uvedla, že obtěžuje a ničí jim majetek, odvolací soud klade důraz na celkový kontext (viz např. NS sp. zn. 30 Cdo 1941/2007). Jak vyplývá z přepisu hovoru na č.l. 45, šlo především o zoufalé volání žalované 1) na policii se žádostí o radu, jak se žalobce právními cestami zbavit, přitom uvedla, že je obtěžuje a ničí jim majetek. Tak situaci vnímala a není namístě, aby konkrétně za tyto výroky se měla omlouvat. Tyto výroky obdobně jako výrok, že žalobce stál s baterkou u plotu u domu [adresa], s tímto lomcoval, čímž mělo dojít ke škodě, pronesené v dané situaci nebyly urážlivé a nemohly zasáhnout lidskou důstojnost žalobce. Pokud žalovaná 1) žalobce před ústním jednáním KPPP nazvala debilem a při jednání komise jej označila za psychicky narušeného člověka, jež vykazuje poruchy chování a u něhož by bylo záhodno nechat přezkoumat duševní způsobilost lékařem z oboru, za to, že žalobce nazvala debilem, byla žalovaná 1) uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 35a zákona č. 250/2016 a bylo jí uloženo napomenutí rozhodnutím z [datum rozhodnutí] [číslo jednací], tedy byla v jiném řízení postižena sankcí podle veřejného práva, kdy potrestání v přestupkovém řízení je dostačující (viz NS sp. zn. 30 Cdo 4003/2011). Pokud žalobce označila za psychicky narušeného člověka, jež vykazuje poruchy chování, a bylo by záhodno přezkoumat jeho duševní způsobilost lékařem z oboru, znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že žalobce trpí smíšenou poruchou osobnosti se schizoidními, kverulantskými a anakastickými rysy. Podle znalce [příjmení] [příjmení] pro laika je obtížné rozpoznat duševní poruchu oproti poruše osobnosti a žalovaná nebyla schopna rozdíl rozpoznat. Odvolací soud zdůrazňuje, že žalovaná 1) tím vyjadřovala svůj názor (jako názor jej prezentovala s tím, že není lékař ani znalec, může říci pouze svůj názor, viz protokol na č.l. 36 spisu) a v řízení prokázala (zejména znaleckým posudkem [titul] [příjmení]), že základ kritiky je dán (viz např. I. ÚS 453/03). Protože je nutno odlišit hodnotící soud od skutkového tvrzení a primárním cílem žalované 1) nebylo hanobení žalobce (viz např. NS 30 Cdo 3263/2006, IV. ÚS 1511/13), odvolací soud v této části žalobu zamítl. Výrok VI. okresního soudu byl tedy za použití § 220 o.s.ř. změněn výroky II. a III. odvolacího soudu.

13. Pokud jde o odvolání žalované 2) do výroku VI. rozsudku soudu prvního stupně, to odvolací soud odmítl za použití § 218 písm. b) o.s.ř., neboť žalovaná 2) není subjektivně legitimována k podání odvolání, napadeným výrokem jí nebyla uložena žádná povinnost.

14. Pokud jde o výrok VII. okresního soudu, odvolací soud se zcela ztotožňuje s argumentací okresního soudu, totiž, že zde jmenované osoby by se zasláním omluvy dozvěděly o výrocích žalované 1) na Policii ČR či před přestupkovou komisí, což jistě není účelem předmětného řízení. Právě zasláním omluvy by bylo dehonestující jednání dovršeno a mohlo vyvolat zásah do práv žalobce (viz NS 25 Cdo 2669/2020). Odvolací soud odkazuje na odůvodnění okresního soudu v odstavci 66. rozsudku.

15. Pokud jde o reportáž k osobě žalobce v televizi [anonymizováno] pořad [příjmení] [jméno] [příjmení]: Když sousedské vztahy mohou skončit i vraždou, uvedené v (právnická osoba) dne [datum] a šířené i na internetových stránkách a v archivu (právnická osoba), odvolací soud vychází ze závěrů okresního soudu, že po odvysílání reportáže se lidé v jeho okolí, zejména v místě jeho bydliště, k němu chovají odtažitě, obávají se ho, na reportáž negativně reagovali i jeho příbuzní, reportáž měla vliv i na jeho partnerský život. Omluvu žalované 2) ve výroku VIII. rozsudku okresního soudu odvolací soud částečně změnil proto, že o podprůměrných rozumových schopnostech žalobce v [název] není žádná zmínka. Pokud žalobce požadoval omluvu ve znění: I podle výsledků znaleckého posudku soudního znalce z oboru zdravotnictví vyžádaného soudem, nejste pro společnost nebezpečný s dovětkem„ než kterýkoliv jiný průměrný člověk“, takto znalec svůj závěr neformuloval. Formuloval jej tak, že žalobce nepovažuje za nebezpečného vůči svému okolí, neboť dokáže své chování ovládat a rozpoznat důsledky svého chování (viz odstavec 6. rozsudku okresního soudu). Z uvedených důvodů odvolací soud částečně změnil výrok VIII., a to svými výroky v odstavcích VI. a VII. za použití § 220 o.s.ř.) O dovětek žalobu zamítl.

16. Pokud jde o omluvu za výroky, jak jsou specifikovány okresním soudem v odstavci VIII., těmito výroky žalovaná 2) popisovala svoje pocity, své hodnocení situace, kdy bylo okresním soudem v řízení zjištěno, že žalobce si neustále všímá rodiny žalovaných (viz zejména výpovědi svědků v odst. 15. – 20. rozsudku) a u žalované 2) v té souvislosti vznikly psychické obtíže (viz zejména [název] zprávy na [číslo listu] spisu). Základ jejího hodnocení byl tedy prokázán. Ohledně zlomené ruky [titul] [jméno], svému manželovi, svoji výpověď následně opravila v záznamu policie. Proto v této části výrokem VIII. odvolací soud žalobu zamítl jako nedůvodnou a v této části rozhodnutí soudu prvního stupně změnil (§ 220 o.s.ř.).

17. Pokud jde o přezkum výroku okresního soudu v odstavci IX., zaslání omluvy zde uvedeným osobám, [název] [název] či [právnická osoba] shledává důvodným i odvolací soud. Pouze znění omluvy naformuloval tak, aby nezněla:„ Omlouvám se za výroky k vaší osobě v [právnická osoba] [právnická osoba] ………….“, neboť v reportáži nezazněly žádné výroky k těmto osobám, nýbrž výroky k osobě žalobce (jde tedy o formulační upřesnění). Odvolací soud ovšem zároveň zamítl dovětek„ než kterýkoliv jiný (průměrný) člověk“ s tím, že podprůměrné rozumové schopnosti u něho soudní znalec nezjistil ze shodných důvodů, jak je uvedeno shora v souvislosti s omluvou adresovanou žalobci. Výrok v odstavci IX. odvolací soud tedy částečně změnil výroky v odstavci IX. a X.

18. Odvolání žalované 1) do výroku VIII. a IX. rozsudku odvolací soud odmítl, neboť žalovaná 1) není subjektivně legitimována k podání odvolání, nebyla jí uložena žádná povinnost (§ 218 písm. b) o.s.ř.).

19. Výrok X. rozsudku okresního soudu byl potvrzen jako správný, neboť zasláním omluvy zde uvedeným osobám by se tyto o výrocích žalované 2) dozvěděly, jak správně uvažuje okresní soud.

20. Pokud jde o výrok XI. okresního soudu týkající se osoby předsedy přestupkové komise [titul] [jméno] [příjmení] a [stát. instituce], státní orgány mají určité povinnosti, mimo jiné povinnost mlčenlivosti, jednalo se o úzký okruh úředních osob. Zamítnutí žaloby bylo namístě. Podle názoru odvolacího soudu se toto rozhodnutí vztahuje i na osobu starostky [jméno] [příjmení], proto odvolací soud zamítavý výrok rozšířil i vůči ní a tím výrok okresního soudu v odstavci XI. změnil. Odvolací soud potvrdil zamítavý výrok v odstavci XII., neboť považuje za dostačující, že omluva [titul] [jméno] [příjmení] bude doručena jako předsedovi [název] [název] [ulice] na [územní celek] a pokud jde o [jméno] [příjmení], na jeho mínění neměla reportáž vliv.

21. Pokud jde o zamítavý výrok v odstavci XIII., odvolací soud jej potvrdil v odstavci XII., neboť v části žaloby, v níž byl žalobce úspěšný, jsou zaslané omluvy i podle názoru odvolacího soudu dostatečně účinné ve smyslu § 2951 odst. 2 o.z. Podle obsahu výpovědi žalobce, ten se cítí nejvíce poškozen reportáží v [právnická osoba] [právnická osoba] a oznámením žalovaných, na základě kterého byl v minulosti odvezen na [název] oddělení. Jak vyhodnotil okresní soud, chování žalobce může u žalovaných vyvolat i obavu o vlastní bezpečí. Právě tato obava a (z pohledu žalovaných) nedostatečná ochrana ze strany policie a správních orgánů vedly k popsaným krokům. Žalované se uchýlily k těmto krokům, protože se opodstatněně domnívaly, že žalobce trpí duševní poruchou. (Jako laici nemohly rozpoznat, že jde toliko o smíšenou poruchu osobnosti, která se u určitého procenta populace vyskytuje. Nemohly mj. rozpoznat, že žalobce není primárně agresivní, k případnému afektivnímu jednání žalobce dochází jen v zátěžových situacích.) Podle názoru odvolacího soudu, žalovaným nešlo prvoplánově o to žalobci ublížit (viz např. NS 30 Cdo 3263/2006). A nápravou je (kromě omluvy žalobci) zaslání omluvy dle výroku IX., aby se totiž nejbližší okolí žalobce dozvědělo, že žalobce není pro společnost nebezpečný, a přestalo se ho obávat. Poskytnutí relutární satisfakce by odvolací soud považoval za nepřiměřené. V dalším odkazuje na odůvodnění okresního soudu v odstavci 70. rozsudku. Je nutno připomenout, že podle zjištění okresního soudu žalované svými výroky reagují na předchozí jednání žalobce, která jsou žalobcem vedena s vědomím, že žalovaným jeho jednání vadí. Přesto je soustavně oslovuje s odkazem na potřebu řešení záležitostí spojených s užíváním nemovitostí. Výsledkem neobvykle narušených sousedských vztahů je to, že žalovaná 2) se léčí pro závažné [název] onemocnění (související s těmito sousedskými vztahy, viz zprávy na č.l. 177 a násl.), dokonce má v úmyslu svoji nemovitost prodat!

22. K nákladům řízení mezi účastníky: Odvolací soud si je vědom judikatury vyšších soudů, kdy osoba domáhající se ochrany osobnosti má i při částečném úspěchu právo na náhradu nákladů řízení (např. I. ÚS 1310/09, přesto lze i v těchto věcech použít § 150 o.s.ř., viz NS 30 Cdo 3723/2015). V tomto řízení jde o několik nároků jednak vůči žalované 1) a jednak vůči žalované 2), kdy žalobce dosáhl dílčího úspěchu jen u některých z nich. Zároveň si je odvolací soud vědom zcela mimořádné situace spočívající v tom, že konfliktní vztahy jsou zásadně vyvolávány žalobcem, který sice netrpí duševní poruchou ve vlastním smyslu slova, ale smíšenou poruchou osobnosti projevující se zvýšenou kritičností vůči okolí a sníženou sebekritičností, u žalobce se jedná o plně uvědomované, promyšlené, zaměřené a cílené chování převážně na konkrétní osoby. (V řízení bylo zjištěno, že žalobce se zaměřil na žalované.) Za dané situace by bylo krajně nespravedlivé, aby žalované hradily žalobci náklady řízení. Podle obsahu spisu je žalobce bez závazků, spoluvlastníkem nemovitostí v obci [ulice] u [obec], pobírá částečně invalidní důchod [částka] měsíčně a rentu z pracovního úrazu [částka] měsíčně, dále má roční výnos z podílových fondů [částka] [částka] – [částka] ročně. Nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobci za použití § 150 o.s.ř. mu tedy nezpůsobí závažnější finanční újmu. Na druhou stranu, na vzniku sporů se i podle názoru odvolacího soudu podílejí i žalované. Proto o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok XV.).

23. K nákladům řízení státu: Podle názoru odvolacího soudu celkové náklady řízení státu ve výši [částka] (jak je okresní soud vyčíslil v odstavci 73. rozsudku) se snižují o zálohu složenou žalovanými ve výši [částka], předmětem rozhodnutí je tedy částka [částka]. Vzhledem k tomu, že žalované jsou v postavení samostatných společníků a podle výsledku řízení by se každý z účastníků měl na těchto nákladech podílet rovným dílem (§ 148 o.s.ř.), pak na každého z účastníků připadla povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu ve [obec] částku [částka], viz odstavec XIV. rozsudku. Lhůta plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení