7 Co 750/2024 - 362

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], zastoupené advokátem [Jméno zástupce zainteresované společnosti], se sídlem [adresa zástupce zainteresované osoby] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti] se sídlem [adresa zainteresované společnosti] zastoupené advokátem [Jméno zástupce zainteresované společnosti], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] 6 o zaplacení částky 3 066 148,23 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze 7.2.2024, č. j. 16 C 345/2017-323 ve znění opravného usnesení z 2.5.2024, č. j. 16 C 345/2017-336 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 50 529,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 066 148,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 655 003,60 Kč od 27.1.2017 do zaplacení, z částky 189 876,20 Kč od 24.2.2017 do zaplacení a z částky 221 268,43 Kč od 10.6.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 456 486 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.) a konečně žalované uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 40 433,92 Kč na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích ve shodné lhůtě (výroky III.). Opravným usnesením z 2.5.2024, č. j. 16 C 345/2017-336 opravil nesprávné označení žalované v rozsudku z nesprávného „[právnická osoba]“ na správné „[právnická osoba]“ (odpovídající názvu žalované v obchodním rejstříku).

2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 3 066 148,23 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze 7.8.2017 [právnická osoba] Žalobkyně tvrdila, že žalovaná si u její předchůdkyně (společnosti [právnická osoba]) objednala objednávkou číslo [číslo] z 15.7.2016 zhotovení stavebních prací mostovky [číslo] – úsek [číslo] Exit [číslo] [adresa] – Exit [číslo] [adresa] za celkovou částku 3 308 645,06 Kč bez DPH. Zhotovitel dílo dokončil počátkem prosince 2016 a prokázal provedení potřebných zkoušek. Žalovaná společnost potvrdila soupis provedených prací. Zhotovitel vystavil faktury číslo [číslo] a číslo [číslo], zohlednil sjednané pozastávky. Žalovaná společnost však fakturované částky neuhradila s tím, že není povinna platit cenu díla v rozsahu odpovídajícím eventuálnímu právu na slevu z ceny díla. Uplatnila totiž reklamaci díla, a to vznik trhlin a sesednutí konstrukce. Původní věřitel (zhotovitel) reklamaci neuznal, když zhotovoval pouze mostovku a tu provedl v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaná společnost se žalobou nesouhlasila, poukázala na to, že dílo jí nebylo předáno. Uplatnila závažné vady díla dopisy svého právního zástupce ze 14. 2., 31.3. a 27.4.2017 a právo nezaplatit zhotoviteli část ceny díla odpovídající slevě s odkazem na § 2108 o.z. Žalovaná zpochybnila i aktivní legitimaci žalobkyně s tím, že postoupení pohledávky bylo účelové (vyhnout se případným nákladům řízení). Okresní soud považoval za nesporné, že na základě objednávky číslo [číslo] z 15.7.2016 zhotovila společnost [právnická osoba] shora specifikovanou mostovku. Rozsah prací byl vymezen v položkovém nabídkovém rozpočtu, který tvořil nedílnou součást objednávky. Měly být fakturovány pouze skutečně provedené práce na základě potvrzeného soupisu prací. Objednávka byla podepsána za objednatele [jméno FO] a za zhotovitele [jméno FO], obsahovala cenu díla, ujednání pozastávek, záruční doby. Podle okresního soudu nepochybně tak vznikl závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu ve smyslu § 2586 o.z. Bylo prokázáno, že 31.10.2016 podepsal [tituly před jménem] [jméno FO] (stavbyvedoucí objednatele) soupis provedených prací v ceně 2 950 004 Kč. Zhotovitel vystavil fakturu číslo [číslo] z 15.11.2016 splatnou 26.1.2017, to je na částku odpovídající 90 % provedených prací, 10 % byla pozastávka. Dne 30.11.2016. [tituly před jménem] [jméno FO] odsouhlasil soupis provedených prací v částce 210 973,56 Kč. Zhotovitel vystavil fakturu číslo [číslo] 13.12.2016 splatnou 23.2.2017, opět vyúčtoval 90 % provedených prací (10 % činila pozastávka). K úhradě byla žalovaná vyzvána 4.4.2017. Smlouvou ze 7.8.2017 zhotovitel postoupil pohledávku žalobkyni, což žalované oznámil dopisem z téhož dne. V souladu s ujednáními v objednávce tak vzniklo zhotoviteli právo na úhradu ceny díla (vyjma 10 % pozastávky) splatností faktur na základě žalovanou odsouhlaseného soupisu skutečně provedených prací. Zaplacení nebylo podmíněno podepsáním předávacího protokolu; k nepodepsání nebyl ani důvod, když došlo k faktické prohlídce prací a v prosinci 2016 byl most zprovozněn. Nedůvodnou okresní soud shledal námitku účelovosti postoupení s tím, že žalované mimo jiné zůstávají zachovány námitky (odkázal na § 1884 odst. 1 o.z.). Pokud jde o námitku žalované, že není povinna platit cenu díla s odkazem na § 2108 o.z., podle okresního soudu nebylo sporu o tom, že se na díle objevily smršťovací trhliny (o velikosti 0,8 mm) a došlo k průhybu (70 mm). Trhliny byly žalovanou uplatněny dopisem ze 14.2.2017 a sesednutí konstrukce nejpozději dopisem z 31.3.2017. V odstavci 43. se okresní soud vypořádal s námitkou žalobce, že by nebyly vytknuty bez zbytečného odkladu (ve smyslu § 2629 odst. 1 o.z.) jako nedůvodnou. Z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že žalovaná uplatnila vady bez zbytečného odkladu poté, co je mohla zjistit. Příčinou vzniku obou vad je podle okresním soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] nevhodně zvolená konstrukční výška mostu. Zhotovitel nemohl vadě předejít, neboť konstrukce striktně vychází ze zadávací dokumentace (na jejímž základě byla vypracována realizační dokumentace). Vzniku vad se dalo předejít pouze změnou koncepce konstrukce (v zadávací projektové dokumentaci). Nestandardní chování konstrukce mohlo být detekováno ve statickém výpočtu prováděném v rámci realizační dokumentace (za použití speciálního výpočetního modelu). Pokud však zpracovatel postupoval podle běžných předpokladů standardního lineárního chování konstrukce, nebylo možno nestandardní chování detekovat. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že předmětná mostovka byla postavena v souladu s realizační projektovou dokumentací. Tato je zpracována řádně dle norem v souladu se zadávací dokumentací. Podle okresního soudu zhotovitel tak není zodpovědný za vznik trhlin ani sesednutí konstrukce ve smyslu § 2594 odst. 1 o.z. Za situace, kdy znalec připustil odhalení vady při statickém výpočtu (provedeném v rámci realizační projektové dokumentace), mohl nestandardní chování konstrukce podle okresního soudu předvídat spíše žalovaný, který tuto dokumentaci zpracovával. Ani on ji neodhalil a nelze tedy spravedlivě požadovat odhalení po konečném zhotoviteli. Protože žalobkyně prokázala oprávněnost nároku na zaplacení postoupené pohledávky, okresní soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. v neprospěch neúspěšné žalované.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Podle odvolatelky se soud prvního stupně především nevypořádal s námitkou, že obsahem žádného smluvního ujednání nebylo, že by zhotovitel musel dílo postavit podle projektové dokumentace. To není v objednávkovém listu zmíněno. Není tedy zřejmé, na základě čeho soud usuzuje, že projektová dokumentace byla pokynem objednatele ve smyslu § 2594 o.z. Z výslechu soudního znalce při jednání 5.1.2024 vyplynulo, že projektová dokumentace je zpracována správně podle norem a v souladu se zadávací dokumentací celé stavby, nemá žádnou vadu. Je nevhodně zvolená konstrukční výška mostu, ta však není definována žádnou závaznou normou, je to věc nějakého empirického nebo zkušenostního přístupu projektanta. Závěr o nevhodné výšce mostní konstrukce učinil znalec na základě let praxe v oboru, kdy se navrátil ke studiu (obor konstrukce a dopravní stavby), kde jim byla sdělena určitá doporučení ohledně výšky s ohledem na rozpětí mostu. Podle znalce zhotovitel dálničního mostu by měl mít ve svých řadách autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra s odborností pro mosty a inženýrské konstrukce. Taková osoba, kterou zhotovitel mostu musí mít v týmu, by měla být schopna odhalit chybu výšky konstrukce mostu. Osoba, která by byla schopna chybu odhalit, by měla mít základní znalosti z oboru mosty a dopravní konstrukce nebo mosty a inženýrské konstrukce, základní znalosti z hlediska statiky a z oblasti stavebního práva. Konečný zhotovitel stavby, který dostane realizační dokumentaci stavby, nemá důvod ji prověřovat (tento závěr však není podle odvolatelky právně správný, nejde o znalecké hodnocení, nýbrž o právní posouzení). Podle odvolatelky znalec jednoznačně vypověděl, že osoba, kterou musel mít zhotovitel v týmu, by měla být schopna příčinu vady odhalit. To znalec sice následně relativizoval tím, že z jeho pohledu neměl zhotovitel mostu důvod projektovou dokumentaci zkoumat a vůbec tuto otázku řešit. Podle odvolatelky jde však již o hodnocení právní (především § 594), které znalci nepřísluší. Jaký jiný smysl by mělo, aby zhotovitel byl povinen mít v týmu autorizovaného inženýra s odborností mosty, jak vyplývá i z odpovědi na otázku číslo 11 znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná upozornila na výpověď svědka [jméno FO], stavbyvedoucího zhotovitele, pokud zjistí nějakou chybu v projektové dokumentaci, mají povinnost zastavit stavbu a nahlásit, on projektovou dokumentaci kontroluje v průběhu stavby a komunikuje s projektantem objednatele. Dále upozornila na výpověď svědka [jméno FO], člena představenstva zhotovitele, který výslovně uvedl, že je autorizovanou osobou pro mosty a inženýrské konstrukce. Vypověděl, že oni neměli možnost se k projektové dokumentaci jakkoliv vyjádřit a měli povinnost postavit dle projektové dokumentace, pokud by se od ní odchýlil, pak by dílo nebylo převzato. Tím podle odvolavatelky došlo ke vzniku celého problému. Pokud žalovaná navrhla provedení důkazů, kterými by bylo prokázáno, či vyvráceno, že zhotovitel je dostatečně způsobilý k odhalení chyby projektové dokumentace, tedy že [jméno FO] mohl vzhledem ke svým zkušenostem chybu odhalit, soud tento důkazní návrh zamítl. Posouzení dané otázky však odvolatelka považuje za klíčové. Pokud žalobkyně v rámci řízení poukazovala na to, že žalovaná je stejným či větším odborníkem než zhotovitel, takové právní hodnocení není správné, když i dle ustálené judikatury stíhá povinnost dle § 2594 o.z. zhotovitele v každém případě (odkázala na rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 2009/2016, 23 Cdo 2116/2007). Jak vyplývá z vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO], odborná osoba v oboru mostních konstrukcí by ze zkušeností měla vědět, že projektovou dokumentací navržená výška mostní konstrukce je nedostatečná. Znalec sice zdůraznil, že by mělo jít spíš o projektanta, jak se však ukázalo, projektant problém neodhalil na několika úrovních, problém odhalil [tituly před jménem] [jméno FO], který je odborníkem na mostní konstrukce. Dle odvolatelky nebylo prokázáno, že by šlo o vadu natolik specifickou a odbornou, že by ji stavební zhotovitel dálničního mostu nemohl zjistit, a v tomto směru je znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] nepřesvědčivý, když jednou vypověděl, že problém by měl být zhotovitelem odhalen, a podruhé, že nikoliv. Proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně.

4. K odvolání žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že dílo zhotovila mateřská společnost žalobkyně. Na zaplacení za řádně provedené dílo, které je po celou dobu v plném provozu, čeká již více než sedm let. Žalovaná uznala za nesporné, že byla uzavřena smlouva o dílo, ta se řídí objednávkovým listem vystaveným žalovanou, dále, že dílo bylo provedeno. Žalobkyně nesporuje vznik trhlin, ale podle ní nejde o vady díla, za které by odpovídal zhotovitel. Soud prvního stupně nechal zpracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] (ČVUT v Praze, Stavební fakulta katedra betonových a zděných konstrukcí). Podle soudního znalce zhotovená konstrukce je bezpečná a nehrozí u ní žádný problém z hlediska ztráty únosnosti, to znamená možného kolapsu. Co most nesplňuje, je to, že byly zjištěny velké deformace. Mostovka byla zhotovena v souladu s realizační dokumentací stavby, jejímž zhotovitelem je [právnická osoba] která striktně vycházela ze zadávací dokumentace stavby, kterou zhotovil [právnická osoba] Důvod vzniku trhlin spočívá v základním statickém působení konstrukce, které je významně ovlivněno malou konstrukční výškou konstrukce. Uvedené bylo zjištěno provedením kontrolního statického výpočtu. Skutečné chování a působení mostní konstrukce mohlo být detekováno ve statickém výpočtu prováděném v rámci realizační dokumentace stavby (RDS). Při realizaci druhého mostu (v protisměru), který zhotovil jiný dodavatel, byla po výsledku posuzovaného mostu doplněna do projektu betonová výztuž, i přesto došlo ke vzniku trhlin. Zhotovitel měl k dispozici vypracovaný projekt realizační dokumentace stavby vycházející ze zadávací dokumentace stavby. Podle znalce zhotovitel neměl důvod navržené řešení rozporovat, diskuse na téma zvolené výšky konstrukce měla vzejít ze strany projektanta RDS. Pokud odvolatelka zpochybnila předání projektové dokumentace jakožto pokynu objednatele, žalobkyně poukázala na výslech svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO], kteří tuto skutečnost potvrdili. I listinnými důkazy bylo potvrzeno, že realizační projektovou dokumentaci žalovaná zhotoviteli nejen předala, ale také ji na svou odpovědnost nechala zhotovit a dostala za ni zaplaceno. Žalovaná potvrdila, že za RDS odpovídá a po zjištění chyby uplatnila vady u svého projektanta, ten žalované vrátil za zhotovení RDS peníze. Pro základ nároku na zaplacení ceny díla je podle žalobkyně podstatné, že dílo bylo zhotoveno řádně a v souladu s projektovou dokumentací RDS, jak potvrdil znalec. Pro posouzení odpovědnosti zhotovitele za objevené vady ve smyslu § 2594 o.z. však není zásadním dokumentem projektová dokumentace. Podle znalce totiž vada nespočívá v projektu samotném, který byl co do technických norem zcela v pořádku, ale ve statickém výpočtu. Teprve z kontrolního statického výpočtu byl znalec schopen důvod vzniku trhlin odhalit, vysvětlit a popsat. Znalec jednoznačně uzavřel, že zhotovitel stavby neměl důvod navržené řešení rozporovat. Pokud by měl být zhotovitel odpovědný ve smyslu § 2594 o.z., měl by mu být jako součást pokynu objednatele předán statický výpočet konstrukce, což se nestalo. Statický výpočet nebyl potřebný k samotné realizaci stavby a není nezbytnou součástí realizační projektové dokumentace. V řízení bylo prokázáno, že zhotovitel není statik, statikou se nezabývá, není oprávněn kontrolovat statické výpočty, a to ani kdyby vynaložil potřebnou péči. Z výslechu znalce vyplynulo, že odhalit vadnost zvolené tloušťky konstrukce mohl on díky své praxi jako vysokoškolský učitel. Znalec uvedl, že každý zhotovitel musel mít autorizovaného stavebního inženýra jako stavbyvedoucího, což bylo u stavební firmy [právnická osoba] splněno. Znalec jako člen zkušební komise autorizovaných inženýrů uvedl, že rozlišují při zkouškách dva druhy inženýrů, a sice ty, kteří se zabývají projektováním, a ty, kteří se zabývají realizací, chybu by teoreticky mohl odhalit pouze projektant. Stavbyvedoucí stavební firmy [právnická osoba] nemohl tedy chybu odhalit. Názor žalované, že každý inženýr mostních konstrukcí (tedy i ten zabývající se realizací) může chybu odhalit, byla vyvrácena. Žalobkyně nezpochybňuje, že zhotovitel byl odborným dodavatelem. Zhotoviteli však vadný kontrolní statický výpočet předán nebyl, chybu nemohl kontrolovat ani odhalit, a to ani při vynaložení potřebné péče. Vadu statického výpočtu nemohl odhalit ani z důvodu své odbornosti. Z dokazování vyplynulo, že na stavbě se podílelo značné množství odborných zhotovitelů, dílo bylo projektováno a průběžně kontrolováno jak ŘSD, tak i ze strany žalované. [právnická osoba] byla angažována toliko jako poddodavatel odpovídající čistě za samotnou práci na místě samém. Tento zhotovitel ze své pozice a svých zkušeností jen těžko mohl odhalit to, co lepší a zkušenější odborníci neodhalili před ním (sdružení [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] technické dozory, odborní zástupce ŘSD). O povaze chyby vypovídá i skutečnost, že chybu statiky mostu se nepodařilo odstranit odborným projektantům ani v okamžiku, kdy měli za úkol opravit projekt vedlejšího mostu v protisměrném proudu dálnice, když již o chybě dokončené mostovky věděli. Zhotovitel neměl a nemusel mít ve svém týmu statika. Vynaložil potřebnou péči při přípravě své činnosti, ničeho nezanedbal a za chybu neodpovídá, proto pohledávku na zaplacení díla nelze krátit. Navrhl potvrzení rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání, podaného včas účastníkem k tomu legitimovaným, přezkoumal napadaný rozsudek podle § 212 a 212a o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti podaného odvolání.

6. Podle § 2586 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle § 2594 odst. 1 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

8. Podle ustanovení § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

9. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

10. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovým závěrům odpovídajícím obsahu spisu a podle názoru odvolacího soudu i správnému závěru právnímu. Nepochybil, když zamítl návrh na zjišťování odbornosti [jméno FO].

12. Není sporu o tom, že žalovaná společnost předala zhotoviteli předmětné mostovky realizační projektovou dokumentaci. Již samotné předání této dokumentace odvolací soud považuje za závazný pokyn objednatele (viz objednávkový list číslo [číslo] na č.l. 6 spisu). V řízení bylo prokázáno, že zhotovitel, [právnická osoba]. předmětnou mostovku provedl v souladu s realizační projektovou dokumentací, provedení prací bylo odsouhlaseno za objednatele [tituly před jménem] [jméno FO] (viz č.l. 8 druhá strana a č.l. 12 druhá strana spisu). Z uvedeného tedy vyplývá, že zhotovitel postavil to, co postavit měl. Realizační projektová dokumentace byla příkazem objednatele ve smyslu § 2594 odst. 1 o.z. a jak se ukázalo kontrolním statickým výpočtem [tituly před jménem] [jméno FO], příkazem nevhodným. Nesporné je, že zhotovitel na nevhodnost příkazu neupozornil, a jde o to, zda na posuzovanou situaci dopadá věta druhá ustanovení § 2594 odst. 1 o.z., podle níž „To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.“ 13. Z obsahu spisu, zejména ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že smršťovací trhliny a průhyb konstrukce je způsoben nesprávně zvolenou výškou posuzované konstrukce, nevhodně zvoleným konstrukčním řešením - vzhledem k reálnému rozpětí konstrukce a vzhledem k její šikmosti. Poměr mezi rozpětím mostu (rozpětí pro poloviční úhel šikmosti mostu) a tloušťky desky vychází: k = 24,31, přičemž dle literatury a empirie je pro prostě uložené konstrukce jako optimální poměr „k“ doporučen v intervalu 12-20. Podle [tituly před jménem] [jméno FO] čím vyšší je konstrukce, s třetí mocninou roste tuhost a klesá průhyb, namísto 70 cm by tedy konstrukce měla mít výšku o 18 cm více. Z obsahu spisu dále vyplývá, že jak stavbyvedoucí [jméno FO], tak předseda představenstva zhotovitele [jméno FO] si byli vědomi povinnosti vyplývající i z § 2594 odst. 1 o.z., to je upozornit objednatele na nevhodnost příkazu ([jméno FO] mluvil o povinnosti zastavit stavbu, pokud zjistí nějakou chybu, svědek [jméno FO] uvedl, že neměli možnost se k projektové dokumentaci jakkoliv vyjádřit a měli povinnost postavit dle projektové dokumentace; k dotazu soudu, zda staví podle projektové dokumentace za každou cenu, uvedl, že pokud objeví nějakou zjevnou chybu, samozřejmě ne, samozřejmě na to upozorní, ale v daném případě šlo o věc statického výpočtu a do toho nikdo nevidí. Nevěděl, zda případně projektovou dokumentaci před zahájením stavby kontrolovali.)

14. Není pochyb o tom, že povinnost potřebné péče zhotovitele platí i tehdy, je-li objednatel sám odborníkem (viz odvolatelkou citovaná judikatura NS). Tato povinnost má však své meze (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání, Praha: C.H. Beck, 2019, s. 2766). Podle názoru odvolacího soudu je podstatné, že z realizační projektové dokumentace (která byla předána objednatelem zhotoviteli) chyba (nevhodný příkaz) nevyplývala, byla zjistitelná až statickým výpočtem, a to ještě za určitých podmínek - pokud by bylo postupováno podle speciálního výpočetního modelu. Podle odvolacího soudu povinnost potřebné péče zhotovitele by přesahovalo, pokud by v dané situaci, kdy realizační projektová dokumentace podle zjištění znalce žádné vady nevykazovala, za pomoci speciálního výpočetního modelu, ač není statik, přepočítával správnost konstrukčního řešení, resp. nechal správnost konstrukčního řešení přepočítat odborníkem (s předpokládaným navýšením o finance a čas). Podle názoru odvolacího soudu nemohlo jít o chybu, kterou by při vynaložení potřebné péče měla odhalit realizační firma ([právnická osoba].), v opačném případě by chybu zjistili odborníci, jejichž práce konečnému zhotovení mostovky předcházela. (Na základě znaleckého zkoumání lze konstatovat, že chyba vychází z nesprávné zadávací dokumentace a byla zjistitelná a řešitelná v rámci realizační projektové dokumentace.) O tom, že nejde o chybu, kterou by mohl zhotovitel při potřebné péči zjistit (jinými slovy: že nešlo o příkaz objednatele vyvolávající pochybnosti a potřebu důslednějšího přezkoumání příkazu) svědčí i ta skutečnost, že most splňuje požadavky únosnosti a od prosince 2016 až dosud je v plném provozu. Pokud jde o nároky kladené na odbornost zhotovitele, zhotovitel měl v týmu [jméno FO], „mostaře“, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] však přesvědčivě vysvětlil (při jednání 5.1.2024 na č. listu 301 spisu) smysl (význam) odborníka při realizaci stavby, kdy je nutno rozlišovat odborníka projektanta, oproti odborníkovi při stavbě mostu (kdy projektant se specializuje na výpočty, kdežto autorizovaný technik při výstavbě dbá zejména na proces provádění prací). Jestliže měl zhotovitel k dispozici realizační projektovou dokumentaci, která nevykazovala žádné vady (to znamená, že byla opatřena i potřebnými potvrzeními, razítky), a podle této realizační projektové dokumentace mostovku postavil (a chyba byla zjistitelná pouze kontrolním statickým výpočtem, a to ještě podle speciálního výpočetního modelu), potřebnou péči ve smyslu § 2594 odst. 1 o.z. nezanedbal, v rámci potřebné péče nemohl nevhodnost pokynu zjistit. Proto za předmětné vady (trhliny, průhyb konstrukce) není zodpovědný. Obrana žalované nezaplatit cenu díla odpovídající slevě (s odkazem na § 2108 o.z.) není důvodná. Tím se odvolací soud vypořádal s námitkami odvolatele, v ostatním odkazuje na pečlivé a úplné odůvodnění rozsudku okresního soudu, včetně odůvodnění výroků o nákladech řízení. Z uvedených důvodů odvolací soud věcně správný rozsudek okresního soudu za použití § 219 o.s.ř. potvrdil, 15. V odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná, proto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Za 2 úkony právní služby a 2 režijní paušály, a to vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání podle § 11 odst. 1 písm. k/, g/ AT, to je dvakrát po 20 580 Kč a dvakrát po 300 korunách (§ 13 odst. 4 AT) spolu s navýšením o 21 % DPH, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, vycházejí náklady odvolacího řízení žalobkyně na částku 50 529,60 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena za použití § 160 odst. 1 o.s.ř.