70 C 257/2019 - 1175

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Blažejovou, LL.M. ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vydání náhradního pozemku takto:

Výrok

I. Řízení se v rozsahu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] vyděleného z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [Anonymizováno] zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy se žalobci o bezúplatném převodu pozemku v tomto znění: Převodce: [Anonymizováno] se sídlem [adresa], PSČ [adresa] a Nabyvatelka č. 1: [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A], bytem [adresa] Nabyvatel č. 2: [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B], RČ: [RČ], bytem [Anonymizováno] [adresa] (Nabyvatelka č. 1 a Nabyvatel č. 2 dále společně jako „Nabyvatelé“) (Nabyvatelé a Převodce dále také jako „Smluvní strana“ nebo společně jako „Smluvní strany“) uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemků I. [Jméno žalovaného], jednající jménem [Anonymizováno] jako převodce, spravuje ve smyslu zák. č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné tento pozemek ve vlastnictví České republiky: - parc. č. [Anonymizováno] nacházející se v k. ú. [adresa] u [adresa]

II. Nabyvatelům vznikly nároky na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemek uvedený v článku I. této smlouvy má hodnotu celkem [částka] (slovy: [Anonymizováno] Nárok Nabyvatelů vůči Převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě vyplývá z následujících rozhodnutí: - pravomocného rozhodnutí [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a - pravomocného rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].

III. Převodce převádí na Nabyvatele nemovitosti - pozemek specifikovaný v článku l. této smlouvy, a to: a) v rozsahu nově vzniklého pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vyděleného z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dle geometrického plánu č. [hodnota], který je nedílnou součástí této smlouvy; b) a včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a Nabyvatelé jej do svého spoluvlastnictví přijímají. Vlastnické právo k pozemku přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitosti na základě této smlouvy.

IV. Nabyvatelé nabývají pozemek specifikovaný v čl. I. této smlouvy v rozsahu dle čl. III. této smlouvy do spoluvlastnictví následovně[Anonymizováno] - Nabyvatel č. 1 nabývá spoluvlastnický podíl k nově vzniklému pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vyděleného z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dle geometrického plánu č. [hodnota], který je nedílnou součástí této smlouvy, ve výši jedné čtvrtiny (1/4) k celku, a - Nabyvatel č. 2 nabývá spoluvlastnický podíl k nově vzniklému pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vyděleného z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dle geometrického plánu č. [hodnota], který je nedílnou součástí této smlouvy ve výši tři čtvrtin (3/4) k celku.

V. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděného pozemku a tento pozemek do svého spoluvlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. a IV. této smlouvy. VI. 1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody Smluvních stran. 2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy Smluvními stranami.

VII. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašuji, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. V Praze dne ……………… V ……………… dne ……………… …………………………… ……………………………… [Anonymizováno] - [Jméno žalovaného] [Jméno žalobce A] V ……………… dne ……………… ……………………………… [Jméno žalobce B]

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 102 625 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 307 875,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] podanou u Okresního soudu v [Anonymizováno] se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle pro vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] Okresní soud v [Anonymizováno] vyloučil v rozsahu pozemků parc. č. [Anonymizováno] nacházejících se v k. ú. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] věc k samostatnému řízení a následně ohledně takto vyloučené věci (nově pod sp. zn. [Anonymizováno]) vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem coby soudu místně příslušnému.

2. Ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nacházejících se v k. ú. [Anonymizováno] rozhodl Okresní soud v Ústí nad Labem již pravomocně rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Předmětem řízení tak zůstal pouze pozemek arc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Tvrzení žalobců 3. Žalobci jsou osobami dle ust. 4 § zák. č. 229/1991 Sb., zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „ZOP“) a jejich nárok na vydání náhradních pozemků nebyl ke dni podání žaloby v celém rozsahu ze strany žalované uspokojen, a to z důvodu, že žalovaná odmítá žalobcům přiznat správnou výši ocenění jejich nároků na vydání náhradních pozemků.

4. Oprávněnost nároku na vydání náhradních pozemků žalobci dovozují z toho, že pan [jméno FO], zemřelý dne [datum] byl vlastníkem: - id. zbytku parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 24 679 m2; - id. zbytku parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 19 230,50 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 86 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 148 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 221 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 8 452 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 1 383 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 583 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 647 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 2 127 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 6 352 m2. [jméno FO] zemřel dne [datum] a jeho dědicové ve smyslu ust. § 6 odst. 1 písm. l ZOP dědictví pod nátlakem odmítli. Dědicové pana [jméno FO] byli: manželka [jméno FO], syn [tituly před jménem] [jméno FO] a syn [jméno FO]. [jméno FO] zemřela dne [datum] a jejím dědicem byl syn [jméno FO]; syn [tituly před jménem] [jméno FO] zemřel dne [datum] a jeho dědicem byl bratr [jméno FO]. [jméno FO] poté zemřel dne [datum] a jeho dědicové byli [Jméno žalobce B] v rozsahu [žalobce b)], [jméno FO] v rozsahu [původní žalobkyně a)] a [jméno FO] v rozsahu . [jméno FO], RČ [RČ] poté smlouvou o postopení pohledávky převedla svůj nárok na pana [jméno FO] [žalobce b)]. [jméno FO] [původní žalobkyně a)] zemřela v průběhu rubrikovaného řízení dne [datum] a její dědičkou je [Jméno žalobce A] [současná žalobkyně a)].

5. Nárok na vydání nemovitostí uplatnil právní předchůdce žalobců, pan [jméno FO] coby tehdy jediná žijící oprávněná osoba. Žalovaná nároky žalobců ocenila částkou v celkové výši 939 500,55 Kč a v rozsahu 914 854,97 Kč byla žalovanou uhrazena. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], jejich cenu [právnická osoba] (právní předchůdce žalované) stanovil na celkem 203 250,60 Kč a žalobcům za ně byla poskytnuta finanční náhrada ve výši 76 979,72 Kč (pro vyloučení pochybností soud uvádí, že ohledně „poskytnutí náhrady“ převzal terminologii žalobců, přičemž níže v odůvodnění je vysvětleno, že žádná finanční náhrada v pravém slova smyslu žalobcům poskytnuta nebyla). Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], jejich cenu žalovaná stanovila na celkem 1 340 600,40 Kč a žalobcům za ně byla poskytnuta finanční náhrada ve výši 837 875,25 Kč.

6. S oceněním předmětných pozemků v k. ú. [adresa] částkou 203 250,60 Kč žalobci nesouhlasí, neboť mají za to, že pozemky byly již v době jejich přechodu na stát územním plánem z roku 1964 určeny jako plochy občanské vybavenosti, a tedy stavebními pozemky, a to nacházejícími se na území hlavního města Prahy. Pozemky tak měly být oceněny částkou 250 Kč/m2 a výše nároku žalobců by tak ke dni podání žaloby měla činit 5 411 707,78 Kč.

7. S oceněním předmětných pozemků v k. ú. [adresa] částkou 1 340 600,40 Kč žalobci nesouhlasí, neboť mají za to, že pozemky je nutno ocenit jako pozemky na území hlavního města Prahy bez použití koeficientu snižujícího jejich základní cenu, jelikož v době jejich přechodu na stát bylo katastrální území [adresa] již s hlavním městem Prahou stavebně srostlé a nelze tak v jejich případě při ocenění tento koeficient použít. Pozemky tak měly být oceněny částkou 250 Kč/m2 a výše nároku žalobců by tak ke dni podání žaloby měla činit 1 244 562,50 Kč.

8. Celkem by žalobcům měla náležet náhrada za pozemky ve výši 7 571 125,26 Kč, protože však žalovaná uhradila žalobcům již částku 914 854,97 Kč, činí výše náhrady uplatněná žalobou (tj. ještě před vyloučením skupin pozemků k samostatnému projednání) toliko částku 6 656 270,29 Kč.

9. Žalobci požádali žalovanou o přecenění jejich nároků, žalovaná však žádosti žalobců nevyhověla. Žalované trvá již více jak 25 let, než žalobcům vůbec umožní dosažení odpovídající náhrady.

10. Žalobci mají dále za to, že žalovaná uplatňuje vůči oprávněným osobám různý přístup, závislý zcela na její libovůli, když některým žádostem oprávněných osob o přecenění vyhoví sama dobrovolně a jiné diskriminuje tím, že je nutí domáhat se práva soudní cestou.

11. Žalobci tak mají za to, že jsou splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu náhradního pozemku. V rámci rubrikovaného řízení (po vyloučení a postoupení části věci Okresním soudem v [Anonymizováno] a pravomocném rozhodnutí ohledně části řízení - viz výše) se žalobci domáhají vydání tohoto pozemku: parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s cenou [částka] dle posudku [Anonymizováno].

12. V průběhu řízení (zejména vyjádření č.l. 114) žalobci doplnili, že pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], již z územního plánu hl. m. Prahy z roku 1964 vyplývá, že se oba pozemky nacházely na ploše určené k zastavění. Obdobně dle regulačního plánu arch. zn. [Anonymizováno], schválený [datum], byly předmětné pozemky určeny k zastavění. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], pak tyto jsou všechny zahrnuty v Rozhodnutí o umístění stavby č. [hodnota] č. j. [č. účtu] ze dne [datum], tedy měly stavební charakter, když byly v době jejich odnětí prokazatelně určeny pro stavbu údolní přehrady na potoce [Anonymizováno].

13. K převoditelnosti pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] žalobci v průběhu řízení (zejména vyjádření č.l. 376) doplnili, že mají za to, že pozemek je převoditelný, a argumenty žalované negovali následovně: - pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] není určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbami dopravní infrastruktury; - žádost obce [adresa] o převod pozemku parc. č. [Anonymizováno], resp. jeho části není sama o sobě, a tím spíš s přihlédnutím k tomu, že důvodem žádosti obce je využití plochy pro bydlení, překážkou vydání pozemků žalobcům.

14. V průběhu řízení žalobci v návaznosti na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] upřesnili a doplnili, že žalobcům nebyla ze strany žalované vyplacena žádná finanční náhrada ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákona o půdě. Tvrzení žalované 15. Žalovaná s žalobou nesouhlasila.

16. Dále žalovaná s odkazem na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvedla, že je třeba posuzovat vhodnost pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního a současně je třeba hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 ZOP a ust. § 6 zák. č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu.

17. Žalovaná k jednotlivým pozemkům uvedla, že je prověřila ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. a pokud jde o pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tak tento je podle ní dotčen výlukovými důvody, když parcela je dle územního plánu ze dne [datum] z části v zastavitelném území obce (tato část je označována jako „[Anonymizováno]) a je z části určena k zastavění stavbou pro bydlení, a to dle žádosti o bezúplatný převod dle § 7 odst. 1 písm. a, b) a c) zák. č. 503/2012 Sb. pro Obec [adresa]; aktuálně pozemek zastavěn není, jedná se o trvalý travní porost zemědělsky obdělávaný třetí osobou; o bezúplatný převod části pozemku obec [adresa] požádala dne [datum].

18. V průběhu řízení žalovaná (naposledy pak při jednání dne [datum]) upravila výši zbylého restitučního nároku žalobců a konkrétně doplnila, že žalovaná u žalobce a) eviduje stále restituční nárok ve výši [částka] a u žalobce b) ve výši [částka]. Žalovaná rovněž uvedla, že trvá na původním ocenění pozemků v k. ú. [adresa].

19. Žalovaná má dále za to, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci, se měli a mohli domáhat uspokojení zbytku svého restitučního nároku zákonnou cestou získáním náhradních pozemků na základ úspěšné účasti ve veřejné nabídce, a pokud restituční nároky žalobců do dnešního dne uspokojeny nebyly, je to z důvodu neochoty žalobců účastnit se veřejných nabídek a v rámci nich nabídnout vyšší cenu náhradních pozemků než ostatní účastníci veřejných nabídek, z čehož však v žádném případě nelze dovozovat nekorektní přístup žalované k žalobcům.

20. Žalovaná má tedy, že žalobci coby oprávněné osoby neprokázali dlouhodobou aktivní, leč marnou snahu získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a dále kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči žalobcům při tomto jejich jednání, tj. liknavost, či svévoli žalované při uspokojení restitučního nároku.

21. V podání ze dne [datum] ve znění jeho doplnění ze dne [datum] žalovaná dále namítla, že má za to, že restituční nárok žalobců již nedosahuje takové výše, aby jim být pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] mohl být vydán. Nesporné skutečnosti 22. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými následující skutečnosti: a) Právní předchůdce žalobců, pan [jméno FO], zemřelý [datum], byl vlastníkem: - id. zbytku parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 24 679 m2; - id. zbytku parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 19 230,50 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 86 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 148 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 221 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 8 452 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 1 383 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 583 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]. [Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 647 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 2 127 m2; - id 5/8 pozemku dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) v k. ú. [adresa] o výměře 6 352 m2. b) Právní předchůdce žalobců pan [jméno FO] je, resp. byl ve vztahu k předmětným pozemkům uvedeným shora v předešlém bodě osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 zák. č. 229/1991 Sb. c) [jméno FO] uplatnil v zákonné lhůtě nárok na vydání nemovitostí postupem dle zák. č. 229/1991 Sb. d) Po smrti pana [jméno FO] se v rozsahu nároku uplatňovaného žalobou jeho právními nástupci stali [Jméno žalobce B] v rozsahu [žalobce b)], [jméno FO] v rozsahu [původní žalobkyně a)] a [jméno FO] v rozsahu . e) Po smrti paní [jméno FO] se v rozsahu nároku uplatňovaného žalobou jejím právním nástupcem stala [Jméno žalobce A] [současná žalobkyně a)]. f) [jméno FO] svůj nárok vůči žalované v celém rozsahu postoupila na pana [jméno FO] [žalobce b)]. g) Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] rozhodlo tak, že oprávněnému [jméno FO] nebudou původní pozemky v k. ú. [adresa] vydány a namísto toho mu bude poskytnut náhradní pozemek/pozemky ve smyslu ust. § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. v tehdejším znění, případně mu bude poskytnuta náhrada dle § 16 zák. č. 229/1991 Sb. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. h) [Jméno žalovaného] rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] přiznal žalobcům náhradu za předmětné pozemky v k. ú. [adresa], a to tak, že bylo rozhodnuto, že žalobcům nebudou původní pozemky v k. ú. [adresa] vydány a namísto toho jim bude poskytnut náhradní pozemek/pozemky, případně jim bude poskytnuta náhrada dle § 16 zák. č. 229/1991 Sb. i) Pozemky parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly ke dni úmrtí [jméno FO] ([datum]) určeny pro stavbu, ačkoliv nebyly jako stavební evidovány. j) Pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly ke dni úmrtí [jméno FO] ([datum]) určeny pro stavbu, ačkoliv nebyly jako stavební evidovány. k) Za spoluvlastnické podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] byla žalobcům žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem [právnická osoba], poskytnuta žalobci b) náhrada ve formě náhradních pozemků v hodnotě 57 661,90 Kč, nárok nebyl dosud uspokojen ve výši 1 526,61 Kč. Nárok žalobkyně a) ve výši 20 698,64 Kč nebyl uspokojen vůbec. l) Za spoluvlastnické podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] byla žalobcům žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem, poskytnuta žalobci b) náhrada ve formě náhradních pozemků v hodnotě 8 406,44 Kč, nárok ve výši 620 000 Kč byl postoupen. Nárok žalobkyně a) ve výši 4 468,81 Kč nebyl uspokojen vůbec. m) Cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] je 51 010,76 Kč. n) Cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] je 583 466,59 Kč. o) Cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] je 5 886,73 Kč. p) Cena pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je 1 184 551,25 Kč.

23. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými následující skutečnosti ohledně aktuální výše nároků žalobců: a) u Okresního soudu v [Anonymizováno] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 2 088 893,36 Kč; b) u Okresního soudu v [adresa] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 175 964,30 Kč; c) u Okresního soudu v [Anonymizováno] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 363 115,06 Kč; d) u Okresního soudu v [adresa] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 532 854,14 Kč; e) u Okresního soudu v [Anonymizováno] byl nárok žalobců nepravomocně uspokojen co do výše 834 438 Kč.

24. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými následující skutečnosti ohledně aktuální výše nároků žalobců: a) pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je k dnešnímu dni ve vlastnictví žalované; b) u Okresního soudu v [Anonymizováno] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 835 438 Kč (jedná se o změnu částky oproti dřívějším nesporným tvrzením); c) u Okresního soudu v [adresa] byl nárok žalobců nepravomocně uspokojen co do výše 367 228,94 Kč. d) žalobci část svých restitučních nároků postoupili, a to tak, že žalobkyně a) postoupením uspokojila svůj restituční nárok ve výši 205 000 Kč.

25. Při jednání konaném dne [datum] učinili účastníci nespornými následující skutečnosti: a) žalobcům nebyla ze strany žalovaného vyplacena žádná finanční náhrada ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákona o půdě; b) u Okresního soudu v [adresa] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen ještě co do výše 367 228,94 Kč, již dříve byl pravomocně uspokojen co do částky 532 854,14 Kč; c) u Okresního soudu v [Anonymizováno] byl nárok žalobců pravomocně uspokojen co do výše 201 529,15 Kč. Skutková zjištění 26. Z rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] (pouze elektronicky + CD – příloha č. [hodnota]) soud zjistil, že jím [Jméno žalovaného] rozhodl, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci nejsou vlastníky shora specifikovaných pozemků v k. ú. [adresa]. Z odůvodnění dále mimo jiné vyplývá, že původní spoluvlastnice pozemků, paní [jméno FO], provdaná [jméno FO] zemřela dne [datum] bez zanechání závěti, přičemž její dědicové v první dědické skupině dědictví odmítli. Dědic druhé skupiny, zůstavitelčin bratr, pan [jméno FO] zemřel dříve, než se vyjádřil, nicméně následně zástupci finančního odboru [Anonymizováno] v [adresa] v zastoupení Československého sátu jménem zemřelého [jméno FO] dne [datum] prohlásili, že dědictví neodmítají. Zemřelý [jméno FO] se tedy stal jediným dědicem po [jméno FO], jak vyplývá z usnesení Státního notářství pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] z [datum], v právní moci dne [datum]. Rovněž zemřelý [jméno FO] nezanechal závěť, přičemž následně všichni jeho zákonní dědicové dědictví odmítli, proto následně usnesením Státního notářství č. j. [Anonymizováno] z [datum] bylo nabytí dědictví potvrzeno Československému státu.

27. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného znalcem [jméno FO] (č. l. 342 - 344) soud zjistil, že posudek byl vypracován k zadání žalobce 2) [jméno FO] a jeho předmětem bylo ocenění pozemků bývalého pozemkového katastru v k. ú. [adresa], obec [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] ve výměrách a kulturách, které jsou uvedeny v rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], a to podle vyhlášky MF ČR 316/1990 Sb. v kulturách bývalého pozemkového katastru. Konkrétně se jednalo o následující pozemky: pozemek dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Při vypracování posudku znalec mimo jiné vycházel z mapy PK pozemků k. ú. [adresa], vyjádření pamětníků, náhledů historických map a tiskovin obce [adresa] a [Anonymizováno], znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (znalec [jméno FO]) ze dne [datum]. Znalec v posudku dále uvádí, že pro účely ocenění pozemků je na místě pozemky posuzovat [adresa] jako stavebně srostlou s [Anonymizováno]; tyto své závěry dovozuje zejména z toho, že [adresa] byla s [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [adresa] spojena tramvajovou tratí již od [datum] a v průběhu celých padesátých let probíhala v místě intenzivní výstavba infrastruktury a bytových i rodinných domů. Znalec poté příslušným pozemků přiřadil příslušný [Anonymizováno] (resp. cenu za metr čtvereční) a celkovou cenu pozemků stanovil částkou 3 331 900,40 Kč. Pozemek dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) byl oceněn na 443,10 Kč při ceně 6,87 Kč/m2 s koeficientem 0,75. S cenou 6,87 Kč/m2 a koeficientem 0,75 byly oceněny rovněž pozemky dle PK parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]; pozemek dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) byl oceňován částkou 3 Kč/m2; zbylé pozemky pak všechny byly oceněny sazbou 250 Kč/m2.

28. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného společností [právnická osoba]. (č. l. 324 - 341) soud zjistil, že posudek byl vypracován k zadání [právnická osoba] (právní zástupce žalobců) a jeho předmětem bylo stanovení hodnoty výše specifikovaných nemovitostí v k. ú. [adresa] pro restituční nároky. Znalec provedl ocenění dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb., přičemž stav pozemků byl uvažován k datu jejich odnětí státem, a dospěl k závěru, že cena předmětných pozemků k datu [datum] byla 10 977 375 Kč. Znalec pozemky ocenil jako stavební pozemky v [Anonymizováno]. Přílohou znaleckého posudku byly kopie katastrální mapy, kopie archivních map, kopie ortofotomap, kopie historického územního plánu [Anonymizováno] další archivní mapy.

29. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]. (č. l. 263-302) soud zjistil, že posudek byl vypracován k zadání Okresního soudu v [adresa] pro řízení u něj vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Z předmětného znaleckého posudku vyplynul závěr, že cena pozemků v k. ú. [adresa], a to par. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), a dále pozemků v k. ú. [adresa]: dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]) a dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), činí 12 372 790 Kčs, a to ke dni účinnosti zákona č. 229/1991 Sb. při zohlednění stavu těchto pozemků k datu jejich přechodu na stát, tedy ke dni [datum]. Konkrétně znalecký posudek určil hodnotu pozemků v katastrálním území [adresa] částkou 9 053 849 Kčs a v katastrálním území [adresa] částkou 3 318 938 Kčs. Znalecký ústav přitom konstatoval, že srážky za nespojité z území s [Anonymizováno] uplatněny být nemají a že podle názoru znaleckého ústavu jsou jak pozemky v katastrálním území [adresa], tak pozemky v katastrálním území [adresa] stavebně srostlé s územím hlavní části [Anonymizováno] (znalecký posudek obsahuje podrobný popis historie obou katastrálních území, resp. městských částí, vč. administrativního připojení k [Anonymizováno], přičemž v obou případech vyplývá, že k administrativnímu připojení území k [Anonymizováno] došlo ještě před [datum]). Pozemky v k. ú. [adresa] znalecký ústav ocenil převážně jako pozemky stavební (co do 36 060 m2 s cenou 250 Kč/ m2), v minoritním zbytku pak jako pozemky zemědělské (co do 12 333 m2 s cenou 4,20 Kč/ m2). Znalecký ústav se rovněž vyjádřil k závěru dřívějších znalecký posudků – ke znaleckému posudku vypracovanému společností [právnická osoba]. uvedl, že došlo k pochybení v tom, že pozemky v k. ú. [adresa] byly oceněny jako stavební celé, což bylo v rozporu s reálnou situací k roku 1965, proto cenu těchto pozemků znalecký ústav revidoval; se znaleckým posudkem vypracovaným [jméno FO] se znalecký ústav ztotožnil; ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (vypracován na objednávku žalované) znalecký ústav uvedl, že znalcem stanovená cena ve výši [Anonymizováno] Kčs není stanovena korektně, neboť znalec ocenil pozemky v úrovni zemědělské využití, což je v rozporu se skutečným stavem k roku 1965, přičemž znalec takové ocenění provedl i za situace, kdy předmětné pozemky byly zčásti územním plánem vedeny k zastavění a tato skutečnost následně vedla k výraznému podhodnocení pozemků. Pokud jde o pozemky v [adresa], tak s cenou 6,87 Kč/m2 a koeficientem 0,75 byly oceněny pozemky dle PK parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]; pozemek dle PK parc. č. [hodnota] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) byl oceňován částkou 3 Kč/m2; zbylé pozemky pak všechny byly oceněny jako stavební sazbou 250 Kč/m2; znalec v posudku nevysvětluje, z jakého důvodu přistoupil k ocenění pozemků dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jako pozemků nestavebních (pouze uvádí, že se jedná o u pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] o zeleň a v případě pozemku parc. č. [hodnota] o náhon). Přílohou posudku je mimo jiné i rozhodnutí o umístnění stavby, [Anonymizováno] přehrady z [datum].

30. Z přehledu restitučních nároků žalobců (č. l. 103 - 104) soud zjistil, že se jedná o sjetinu z interního systému žalované, konkrétně o přehled restitučních nároků žalobců k [datum], tedy jedná se svým charakterem nikoli o důkaz, ale o tvrzení obsažená na samostatné listině mimo tvrzení v „hlavních“ podáních.

31. Z přehledu nároků vybraných oprávněných osob ze dne [datum] (č. l. 201) soud zjistil, že se jedná o přehled restitučních nároků žalobců.

32. Z prověření pozemku č. [Anonymizováno] (č. l. 55) soud zjistil, že se jedná o výsledek prověření vhodnosti předmětného pozemku k vydání. U pozemku je evidován důvod nevhodnosti k vydání lokace v zastavěném území obce a uplatnění práva na nárokový převod.

33. Z přehledů o prověření pozemků dle § 6 zák. č. 503/2012 Sb. (č. l. 366-367) soud zjistil, že se jedná o prověření výše specifikovaných pozemků v k. ú. [Anonymizováno] a [adresa] provedené dne [datum]. U pozemků č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] není uveden žádný výlukový důvod. U pozemku č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] není uveden výlukový důvod, v části „další informace“ je pouze uvedeno, že se pozemek nachází v zastavitelném území obce/v zastavitelné ploše.

34. Ze zprávy o výsledku [Anonymizováno] vodního díla [adresa] ze dne [datum] (č. l. 176) soud zjistil, že v této zprávě je konstatováno, že stavba byla povolena dne [datum], zahájena v říjnu téhož roku a dokončena v červnu 1961. Stavba byla převzata až v roce 1963.

35. Z rozhodnutí odboru zemědělství [Anonymizováno] ze dne [datum] o vyčlenění pozemků ze zemědělského užívání (č. l. 177-178) soud zjistil, že jím byly pozemky v k. ú. [adresa], podrobněji specifikované v předmětném rozhodnutí, vyčleněny ze zemědělského užívání, a to k žádosti [Anonymizováno] účelem výstavby přehrady a rekreační oblasti v [adresa] – [Anonymizováno]. Rozhodnutí zmiňuje i pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] u kterých je uvedeno, že nejsou v evidenci půdy, a proto se na ně vyčleňovací řízení nevztahuje.

36. Ze situační mapy přehrady [adresa] (č. l. 179-182) soud zjistil, že se jedná o situační zakreslení hostivařské přehrady, a to z května 1959 a z katastrální mapy PK pozemků (č. l. 183-184) soud zjistil, že se jedná o katastrální mapu původních pozemků v k. ú. [adresa], které nebyly žalobcům vydány. Z kombinace obou důkazů je zřejmé, že veškeré pozemky v k. ú. [adresa], které nebyly žalobcům vydány (tj. pozemky dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) byly zatopeny při výstavbě přehrady a v současnosti se na nich nachází uvedené vodní dílo.

37. Z opatření [Anonymizováno] k aplikaci ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. na území [Anonymizováno] (č. l. 184a) soud zjistil, že jím stanovují sídla nebo jejich části, která nejsou se územím [Anonymizováno] stavebně srostlá. Území [adresa] zde není jmenovitě uvedeno.

38. Z rozhodnutí o umístění stavby č. [hodnota] č. j. [č. účtu] ze dne [datum], vč. situačního plánu (č. l. 219-220; shodně rovněž č. l. 125) soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o umístění stavby, a to přehrady na potoku [Anonymizováno] v [adresa]. Mezi pozemky, které mají být přehradou zatopené jsou uvedeny restituované pozemky žalobci v k. ú. [adresa], a to parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota].

39. Z výřezu z mapy stavebních obvodů [Anonymizováno] z roku 1958 - příloha č. [hodnota] (č. l. 221-222; shodně rovněž č. l. 126 - 127) soud zjistil, že je zde již zakreslena hostivařská přehrada.

40. Z výřezu z územního plánu z roku 1964, vč. legendy (č. l. 254-255; shodně rovněž č. l. 155 a 160-161) soud zjistil, že se jedná o zakreslení umístnění restituovaných pozemků žalobců v k. ú. [adresa], přičemž část obou pozemků se nachází v „obytném území isolované zástavby“ a část se nachází ve „veřejné zeleni“. Další skutečnosti soud z výřezu nezjistil.

41. Z výřezu z regulačního plánu [Anonymizováno] (č. l. 256-257; shodně rovněž č. l. 162) soud zjistil, že se uvedený výřez týká pozemku [Anonymizováno]. Z výpisu z regulačního plánu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. 258) soud zjistil, že se uvedený výřez týká pozemku [Anonymizováno]. Soud z obou výřezů dále zjistil, že část obou pozemků se nachází v území „nové domy“ a část se nachází v území „soukromé nezastavitelné zahrady“, případně „veřejné sady“.

42. Z dopisu [Anonymizováno] zn. [č. účtu] ze dne [datum] (č. l. 348) soud zjistil, že se jedná o reakci žalované na žádost pana [tituly před jménem] [jméno FO] (osoba nezúčastněná na projednávané věci) o přecenění pozemku v k. ú. [adresa]. Žalovaná k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] na základě doložených dokladů přecenila nevydané pozemky, a to jako pozemky stavebního charakteru.

43. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] sp. zn. [č. účtu] (č. l. 185-186) soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalované, který se zabýval žádostí o přecenění pozemku v k. ú. [adresa]. Závěrem bylo, že se pozemek tam řešený má posoudit jako již v roce 1957 stavebně srostlý s [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], ačkoliv byly [adresa] ještě tehdy samostatnou obcí.

44. Z žádosti žalobců o přecenění nároků ze dne [datum] (č. l. 345 - 347) soud zjistil, že žalobci (resp. jejich právní předchůdci) žádali žalovanou o správné ocenění nevydaných pozemků v k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], a to jako pozemků stavebních na území [Anonymizováno], resp. bez užití koeficientu snižujícího základní cenu pozemků. Žádost žalobců dále obsahuje přesnou specifikaci pozemků, včetně podrobného šestistránkového odůvodnění. Žalobci v tomto odůvodnění mimo jiné uvádějí, že pozemky v k. ú. [adresa] byly již dle územního plánu z roku 1964 plochami občanské vybavenosti, tedy stavebními pozemky. Jde-li o pozemky v k. ú. [adresa], pak žalobci upozorňují, že k. ú. [adresa] je součástí [Anonymizováno] již od roku 1922 a v době přechodu dotčených pozemků na stát zde probíhala intenzivní výstavba infrastruktury, bytových a rodinných domů. Stavební propojení s ostatními částmi [Anonymizováno] tedy bylo dáno. Žalobci ve své žádosti citují i celou řadu soudních rozhodnutí, na kterou se k podpoře svých nároků odkazují.

45. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 202-218) soud zjistil, že se v tomto řízení jedná o restituční nárok týchž žalobců jako v rubrikovaném řízení, a to z titulu stejného restitučního nároku. I v tomto případě žalovaná neuznávala nárok na přecenění pozemků, jež nebyly žalobcům vydány. Soud žalobě žalobců vyhověl a nahradil souhlas žalované s vydáním náhradních pozemků.

46. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 128-132; shodně rovněž č. l. 223-227) soud zjistil, že se v tomto řízení jedná o restituční nárok týchž žalobců jako v rubrikovaném řízení, a to z titulu stejného restitučního nároku. I v tomto případě žalovaná neuznávala nárok na přecenění pozemků, jež nebyly žalobcům vydány. Soud žalobě žalobců vyhověl a nahradil souhlas žalované s vydáním náhradních pozemků.

47. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 133-147; v protokolu z jednání chybně uvedeno [spisová značka]) soud zjistil, že se v tomto řízení jedná o restituční nárok týchž žalobců jako v rubrikovaném řízení, a to z titulu stejného restitučního nároku. I v tomto případě žalovaná neuznávala nárok na přecenění pozemků, jež nebyly žalobcům vydány. Soud žalobě žalobců vyhověl a nahradil souhlas žalované s vydáním náhradních pozemků.

48. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 242-249; shodně rovněž č. l. 147-154) soud zjistil, že se v tomto řízení jedná o restituční nárok týchž žalobců jako v rubrikovaném řízení, a to z titulu stejného restitučního nároku. I v tomto případě žalovaná neuznávala nárok na přecenění pozemků, jež nebyly žalobcům vydány. Soud žalobě žalobců vyhověl a nahradil souhlas žalované s vydáním náhradních pozemků.

49. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 303-307) soud zjistil, že se v tomto řízení jedná o restituční nárok týchž žalobců jako v rubrikovaném řízení, a to z titulu stejného restitučního nároku. I v tomto případě žalovaná neuznávala nárok na přecenění pozemků, jež nebyly žalobcům vydány. Soud žalobě žalobců vyhověl a nahradil souhlas žalované s vydáním náhradních pozemků.

50. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím krajský soud co do merita věci částečně zrušil a částečně potvrdil rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Krajský soud v odůvodnění mimo jiné uvádí, že se jedná již o druhý spor týchž restituentů, přesto žalovaná nezměnila ve své evidenci výši ocenění restitučních nároků, což žalobcům brání v účasti ve veřejných nabídkách. V popisovaném postupu žalované lze spatřovat liknavost a svévolný postup při uspokojování restitučních nároků žalobců.

51. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

52. Z usnesení Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (v protokolu chybně uvedeno rozsudek) soud zjistil, že se předmětem řízení bylo dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kdy se jednalo o věc týchž restituentů a téhož restitučního nároku. Dovolání bylo odmítnuto.

53. Z usnesení Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (v protokolu chybně uvedeno rozsudek) soud zjistil, že se předmětem řízení bylo dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kdy se jednalo o věc týchž restituentů a téhož restitučního nároku. Dovolání bylo odmítnuto.

54. Z výpisu z KN ze dne [datum] pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. 350) soud zjistil soud zjistil, že na předmětném listu vlastnictví je evidován pozemek parc. č. [Anonymizováno] Pozemek je evidován druhem jako orná půda se způsobem ochrany zemědělský půdní fond. Na listu vlastnictví není evidována žádná poznámka týkající se pozemkových úprav, nejsou zde evidována žádná omezení vlastnického práva, ani žádné plomby.

55. Z výpisu z KN ze dne [datum] pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. 58) soud zjistil, že na předmětném listu vlastnictví je evidován pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Pozemek je evidován druhem jako orná půda se způsobem ochrany zemědělský půdní fond. Na listu vlastnictví není evidována žádná poznámka týkající se pozemkových úprav, nejsou zde evidována žádná omezení vlastnického práva (vyjma předběžného opatření vydaného v projednávané věci), ani žádné plomby.

56. Z fotodokumentace k pozemkům parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (č. l.487-494) soud zjistil, u pozemku parc. č. [Anonymizováno] se jedná o rozložitou travnatou plochu, dle fotografií se v blízkosti nenachází žádné stavby, vyjma jediné budovy (zřejmě rodinné domu či hospodářského stavební) zjevně ve špatném stavu.

57. Z výřezu z územního plánu obce [adresa] [Anonymizováno] (č. l. 486) soud zjistil, že se jedná o výřez zahrnující pozemek pac. č. [Anonymizováno], v pravé dolní části je vyznačen rovněž pozemek [Anonymizováno], jež je situován k veřejné komunikaci a v okolí se nachází pouze „přírodní plochy“, pozemek se aktuálně nenachází v zastavěném území, bezprostředně na zástavbu ani nenavazuje, nejbližší zastavěné/zastavitelné území je odděleno od pozemku rovněž „přírodní plochou“. Konkrétně je pozemek [Anonymizováno] prostorově umístěn následovně (pouze částečný výřez z přeloženého výřezu):

58. Z výřezu ortofotomapy k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (č. l. 495) soud zjistil, že se jedná o zachycení umístění předmětného pozemku v mapě, a to prostřednictvím leteckých snímků. Nad rámec uvedeného soud z listiny ničeho nezjistil.

59. Z výřezu ortofotomapy k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (č. l. 496) soud zjistil, že se jedná o zachycení umístění předmětného pozemku v mapě, a to prostřednictvím leteckých snímků. Nad rámec uvedeného soud z listiny ničeho nezjistil.

60. Z katastrální mapy a ortofotomapy k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (č. l. 498) soud zjistil, že se jedná o zachycení umístění předmětného pozemku v mapě, a to prostřednictvím leteckých snímků. Ze snímků je zřejmé, že plocha není zastavěna. Nad rámec uvedeného soud z listiny ničeho nezjistil.

61. Z výřezu z územního plánu obce [adresa] (č. l. 497) a legendy k územnímu plán obce [adresa] (č. l. 499-501) soud zjistil, že se jedná o výřez zahrnující pozemek pac. č. [Anonymizováno], v pravé dolní části je vyznačen rovněž pozemek [Anonymizováno], jež je situován k veřejné komunikaci a v okolí se nachází pouze „přírodní plochy“, nejbližší zastavěné/zastavitelné území je odděleno od pozemku rovněž „přírodní plochou“.

62. Z částečného výpisu z KN k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (č. l. 383) soud zjistil, že tento byl vyhotoven dne [datum] a není zde evidována žádná poznámka týkající se pozemkových úprav, nejsou zde evidována žádná omezení vlastnického práva (vyjma předběžného opatření), ani žádné plomby.

63. Z částečného výpisu z KN k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [Anonymizováno] (č. l. 384) soud zjistil, že tento byl vyhotoven dne [datum] a není zde evidována žádná poznámka týkající se pozemkových úprav, nejsou zde evidována žádná omezení vlastnického práva (vyjma předběžného opatření), ani žádné plomby.

64. Z přehledu veřejných nabídek žalovaného (č. l. 385-402) soud zjistil, že se jedná o přehled veřejných nabídek (pozemků) žalované ze dne [datum].

65. Z žádosti obce [adresa] ze dne [datum], resp. [datum] (č. l. 418) soud zjistil, že tato je datována dnem [datum], žalované byla doručena však až [datum]. V žádosti jsou vyjmenovány pozemky, o jejichž převod dle § 7 odst. 1 písm. b) obec žádá; mezi těmito pozemky je uveden i pozemek parc. č. [Anonymizováno], resp. jeho část. Druh pozemku parc. č. [Anonymizováno] je uveden „orná půda“. V žádosti je výslovně uvedeno, že pozemky se sice nachází v zastavitelné ploše, žádný pozemek však není přímo v již zastavěném území a žádný pozemek není určen vydaným územním plánem, regulačním plánem či rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou; všechny pozemky jsou naopak určeny k zastavění stavbou pro bydlení.

66. Z korespondence s obcí [adresa] (č. l. 415) soud zjistil, že se jedná o e-mail místostarosty obce adresovaný žalované z [datum] s žádostí o projednání dalšího postupu při převodu pozemků, vč. pozemku „[adresa] - [Anonymizováno]“.

67. Z výpisů nároků oprávněných osob pro žalobkyni a) a žalobce b) ze dne [datum] že se jedná o sjetinu z interního systému žalované, tedy jedná se svým charakterem nikoli o důkaz, ale o tvrzení obsažená na samostatné listině mimo tvrzení v „hlavních“ podáních. Dle sjetiny žalovaná eviduje u žalobkyně a) nespokojený restituční nárok ve výši 45 847,76 Kč a u žalobce b) ve výši 4,66 Kč. Ze sjetin není zřejmé, jak žalovaná k výši obou částek dospěla, výpisy jsou zcela nepřehledné, údaje o výši restitučního nároku neodpovídají nesporným tvrzením mezi účastníky a stejně tak zjevně sjetiny zjevně nezohledňují veškerá již ve věci restituentů vydaná soudní rozhodnutí vydávající jim náhradní pozemky.

68. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (žalobci předložen při jednání dne [datum]) soud ničeho nezjistil, neboť k tomuto důkazu, ačkoli jej k důkazu provedl, nakonec nepřihlížel, na což byli účastníci výslovně při jednání upozorněni. Důvodem, proč soud k tomuto důkazu nepřihlížel je skutečnost, že znalecký posudek byl žalobci předložen až po koncentraci řízení, přičemž se na předložení uvedeného důkazu nevztahuje ani žádná výjimka z koncentrace řízení. Předkládaný znalecký posudek není tzv. znaleckým posudkem revizním, u kterého by bylo možno v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 32 Cdo 2197/2016 ze dne [datum]; rozsudek sp. zn. 32 Cdo 1124/2014 ze dne [datum]) dovodit, že má povahu námitek směřujících proti správnosti vyhotoveného znaleckého posudku, jež lze uplatnit i po koncentraci řízení, naopak v případě předmětného znaleckého posudku, který tzv. revizním není, se zcela uplatní jiná konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle které návrh na provedení důkazu posudkem znalce vypracovaným mimo řízení až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně je uplatněn v rozporu s principem koncentrace řízení (shodně např. usnesení sp. zn. 22 Cdo 2722/2010 ze dne [datum]; usnesení sp. zn. 22 Cdo 2913/2015 ze dne [datum]). Tvrzení žalobců, že předmětný znalecký posudek vznikl v prosinci 2023 až v návaznosti na právní názor prvoinstančního soudu je z hlediska koncentrace řízení zcela irelevantní, právní názor soudu není důvodem pro připuštění výjimky z koncentrace řízení; argumentace žalobců ohledně přípustnosti tohoto důkazního návrhu je v podstatě pouhou polemikou, v tom duchu, že se žalobci snaží vlastní odpovědnost za břemeno důkazní přenést na soud a jeho právní názor, přičemž žalobci zcela pomíjí, že si sami museli být v době ještě před koncentrací řízení velice dobře vědomi, že jejich nesporná tvrzení jsou v rozporu se závěry hned dvou znaleckých posudků (předkládaných navíc z jejich vlastní strany), které byly rovněž k důkazu provedeny, a s ohledem na jejich právní zastoupení (tzn. nejedná se o právní laiky) jim musela být zřejmá i možnost, že soud nemusí bez dalšího přihlížet pouze k nesporným tvrzením, vyplývá-li z provedeného dokazování opak či „něco jiného“; za dané situace tedy žalobci mohli (a měli) „z opatrnosti“ navrhovat provedení důkazu (novým či revizním) znaleckým posudkem již v řízení před soudem prvního stupně v době před vydáním prvního meritorního rozhodnutí a při splnění podmínek koncentrace řízení prvního jednání ve věci.

69. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] (č. l. 1118) soud zjistil, že tento obsahuje rozdělení původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] nacházející se v k. ú. [adresa] u[Anonymizováno][Anonymizováno], [adresa] o původní výměře 319 800 m2 na nové pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 318 199 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 601 m2. Ze zákresu je zřejmé, že nově vznikající pozemek parc. č. [Anonymizováno] je v totožných hranicích jako je obcí [adresa] požadovaný pozemek [Anonymizováno] (viz výše odstavec 57).

70. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vypracovaného znalcem [jméno FO] (žalobci předložen při jednání dne [datum]) soud zjistil, že jeho předmětem je ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno] nacházející se v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] (zřejmě pouze v nových hranicích dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]). Ničeho dalšího soud z uvedeného znaleckého posudku nezjišťoval nezjistil, neboť k tomuto důkazu, ačkoli jej k důkazu provedl, nakonec nepřihlížel, neboť se jedná opět o důkaz žalobci navržený až po koncentraci řízení, na který se nevztahuje žádná z výjimek koncentrace řízení, přičemž navíc účastníci hned při prvním jednání učinili nesporným, že cena původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] je 1 184 551,25 Kč (viz výše odstavec 22). K argumentaci ohledně přípustnosti nových znaleckých posudků se soud zcela odkazuje na odůvodnění uvedené v předchozím odstavci 69. Relevantní právní předpisy 71. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě (zákon o půdě; dále jen „ZOP“) a jinému zemědělskému majetku oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

72. Podle § 4 odst. 2 ZOP zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

73. Podle § 6 odst. 1 ZOP Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb., d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů, e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů, f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení), g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni, i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu, j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti, k) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni, m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady, o) znárodnění nebo zestátnění5a) vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady, p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu, r) politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, s) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.

74. Podle § 6 odst. 2 ZOP se obdobně postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů. Za osoby, kterým vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů, je třeba považovat pro účely tohoto zákona i státní občany České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byl konfiskován zemědělský majetek a nebyly odsouzeny podle zvláštních předpisů. Pokud tento majetek byl už před rozhodným obdobím přidělen v rámci předpisů o pozemkových reformách, řeší se nárok těchto oprávněných osob podle § 12.

75. Podle § 13 odst. 4 ZOP právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do [datum], a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do [datum]. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do [datum]. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

76. Podle § 11 odst. 1 ZOP pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

77. Podle § 11a odst. 1 ZOP oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

78. Podle § 28a ZOP pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

79. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „ZSPÚ“) v aktuálním znění podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

80. Podle ust. § 7 odst. 1 ZSPÚ v aktuálním znění Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky a) v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, e) v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území) nebo zastavitelné ploše; písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

81. Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZSPÚ ve znění účinném do [datum] podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

82. Podle ust. § 7 odst. 1 písm. b) ZSPÚ ve znění účinném do [datum] státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob14), a to jde-li o pozemky v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení. Částečné zastavení řízení 83. Při jednání konaném dne [datum] vzali žalobci žalobu v rozsahu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyděleného z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno] zpět. Žalovaná se zpětvzetím souhlasila. S ohledem na uvedené soud řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil, když má navíc za to, že se na projednávanou věc v uvedeném rozsahu (i s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR ohledně možnosti oddělit náhradní pozemky geometrickým plánem) nevztahuje zákaz zpětvzetí dle § 96 odst. odst. 6 o. s. ř. (výrok I.). Zánik restitučního nároku částečným plněním 84. Krajský soud v Ústí nad Labem v rozhodnutí č. j. [spisová značka] ze dne [datum] uložil soudu prvoinstančnímu, aby v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 28 Cdo 78/2024 ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 974/2023 ze dne [datum]) vyzval žalobce k doplnění tvrzení a důkazů o tom, zda jim byla poskytnuta finanční náhrada dle § 16 odst. 1 ZOP a případně v jaké výši a za jaké pozemky jim byla poskytnuta finanční náhrada (viz odst. 21, 22, 24, 25, 26, 36, 37 usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum])

85. Prvoinstanční soud k pokynu odvolacího soudu, kterým je vázán, vyzval žalobce k předmětnému doplnění, přičemž žalobci upřesnili, že jim žádná finanční náhrada ve smyslu § 16 odst. 1 ZOP poskytnuta nebyla; z vyjádření žalobců v podstatě vyplynulo, že se od počátku jednalo pouze o omyl a nevhodně naformulované žalobní tvrzení, neboť nikdy netvrdili, že jim byla poskytnutá jakákoli finanční náhrada, což vyplývá z celého obsahu spisu a vyjádření a stanovisek všech účastníků řízení, přičemž tato otázka nikdy nebyla mezi žalobci a žalovanou sporná.

86. Doplněním žalobců k poučení soudu má prvoinstanční soud za to, že zcela splnil pokyn odvolacího soudu, když navíc v mezidobí došlo k zásadní změně judikatury, když dne [datum] vydal Ústavní soud ČR nález sp. zn. I. ÚS 2763/23, kterým konstatoval, že rozhodnutími Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 974/2023 ze dne [datum] (na které se Krajský soud výslovně odkazuje) a Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které mu předcházelo, byla porušena práva stěžovatelů na rovnost podle článku 1 Listiny základních práv a svobod, na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na ochranu legitimního očekávání podle článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť restituční nárok stěžovatelů částečným plněním nezanikl ani zaniknout nemohl, přičemž není rozhodné, v jaké výši jej [Jméno žalovaného] ke dni žádosti o poskytnutí finanční náhrady evidoval a jakou finanční náhradu stěžovatelům poskytl, když částečným plněním dluh (obecně) nezaniká a není žádný důvod, aby zanikl restituční nárok, a to tím spíše proto, že na jedné straně stojí stát plnící své zákonné povinnosti a na druhé straně restituent, jehož křivdy (a křivdy jeho předchůdců) se stát snaží odčinit, tzn. že opačný výklad by vedl k protiústavním důsledkům, především by byl v rozporu se smyslem a účelem restitučních předpisů. Jelikož i další Krajským soudem odkazované rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 78/2024 ze dne [datum] navazuje na nyní přejudikované rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 974/2023, má prvoinstanční soud za to, že i rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 78/2024 je aktuálně překonané judikaturou Ústavního soudu. Další doplňování tvrzení a dokazování ohledně možného poskytnutí finanční náhrady žalobcům dle § 16 odst. 1 ZOP je tedy s ohledem na uvedené již bezpředmětné. Další posouzení věci Obecně 87. Základní předpoklady úspěšné žaloby o nahrazení souhlasu s vydáním náhradních pozemků podle zákona o půdě (ZOP) jsou obecně následující: 1) existence nároku na vydání původních pozemků a jeho včasné uplatnění (§6 a § 13 ZOP); 2) uplatnění nároku na vydání původních pozemků tzv. oprávněnou osobou (§ 4 ZOP); 3) nemožnost vydat původní pozemky a vznik nároku na vydání náhradních pozemků (§ 11 a § 11a ZOP); 4) liknavý postup pozemkového fondu při vydání náhradních pozemků (stanoveno judikaturně, viz níže); 5) vhodnost náhradních pozemků k vydání. Existence nároku na vydání původních pozemků a jeho včasné uplatnění, uplatnění nároku na vydání původních pozemků tzv. oprávněnou osobou a nemožnost vydat původní pozemky a vznik nároku na vydání náhradních pozemků 88. Jde-li o splnění první tří předpokladů (tj. i) existence nároku na vydání původních pozemků a jeho včasné uplatnění, ii) uplatnění nároku na vydání původních pozemků tzv. oprávněnou osobou a iii) nemožnost vydat původní pozemky a vznik nároku na vydání náhradních pozemků), pak má soud za to, že v projednávaném případě byly tyto splněny, což vyplývá ze samotných nesporných tvrzení účastníků, na které se pro lepší přehlednost pouze tímto soud odkazuje (viz výše odstavce 20. až 22. tohoto rozsudku), přičemž z důvodu nespornosti ohledně nich neprováděl ani další dokazování.

89. Mezi stranou žalující a stranou žalovanou však zůstalo sporné splnění předpokladů 4) a 5), tedy liknavý postup pozemkového fondu při vydání náhradních pozemků a vhodnost náhradních pozemků k vydání. Liknavý postup pozemkového fondu při vydání náhradních pozemků 90. Pokud jde o předpoklad 4) liknavý postup pozemkového fondu při vydání náhradních pozemků, tento úzce souvisí s další spornou otázkou mezi stranou žalující a stranou žalovanou, a tou je výše restitučního nároku žalobců, resp. cena původních pozemků, které nemohli být žalobcům zpět vydány. Mezi stranou žalující a stranou žalovanou byl přitom spor zejména o to, zda i) výše uvedené pozemky v k. ú. [adresa] ocenit jako stavební pozemky či nikoliv, a ii) zda výše uvedené pozemky v k. ú. [adresa] ocenit jako pozemky na území [Anonymizováno] bez použití koeficientu snižujícího jejich základní cenu, jelikož v době jejich přechodu na stát bylo katastrální území [adresa] již s [Anonymizováno] stavebně srostlé, či nikoliv.

91. V této souvislosti je třeba připomenout, že účastníci učinili nesporným, že veškeré pozemky v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa] byly určeny pro stavbu, ačkoliv nebyly jako stavební evidovány (viz odstavec 22 písm. i) a j) odůvodnění). I nesporná tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) mají své limity, když platí, že „je-li v zákoně uvedeno, že soud může za svá skutková zjištění vzít i shodná (tedy nesporná) tvrzení účastníků, je toto ustanovení třeba vykládat tak, že až na výjimky tak činit má; jenom v případech, kdy se strany shodnou na něčem, co se evidentně příčí realitě, spravedlnosti a dobrým mravům, měl by soudce na shodná tvrzení nehledět a provést dokazování i k nim“ (JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář: podle stavu k [datum]. Vydání čtvrté, doplněné a upravené. Komentáře Wolters Kluwer ČR. Praha: Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-644-0; komentář k § 120.). K prokázání jiných tvrzení účastníků soud k důkazu prováděl výše uvedené znalecké posudky, jejichž závěry ohledně klasifikace a ocenění odňatých pozemků se lišily od toho, co účastníci učinili nesporným.

92. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], pak ačkoli Nejvyšší soud na jedné straně konstantně judikuje, že otázka, zda měly dané pozemky charakter pozemků stavebních či zemědělských, je zásadně otázkou skutkovou, nikoliv právní, tzn. že posouzení této otázky přesahuje odbornost soudu a je způsobilé k přenechání znalci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 346/2019 ze dne [datum]), tak zároveň konstantně judikuje (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV.ÚS 280/23 ze dne [datum] a Nejvyššího soudu ČR č. j. č. j. 28 Cdo 2984/2022-1087 ze dne [datum] a tam odkazovaná související judikatura Nejvyšší soudu ČR), že je rozhodný stav (charakter) pozemků (od nějž se odvíjí jejich cena) v době jejich odnětí státem, přičemž ačkoli odňaté pozemky byly v době přechodu na stát formálně evidovány jako zemědělské, tak byly-li určeny k zastavění, je pozemky nutno ocenit jako pozemky určené pro stavbu. Pozemky dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] znalecké posudky [právnická osoba]. a [jméno FO] (viz výše) neocenily jako stavební, zbylé pozemky v k. ú. [adresa] oba posudky ocenily jako stavební. Pozemky oceněné jako stavební jsou v souladu s nespornými tvrzeními účastníků, avšak pozemky dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se v ocenění s nespornými tvrzeními účastníků rozcházejí. Zároveň z provedeného dokazování (viz výše odstavce 34-39) vyplývá, že i pozemky dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly již v době jejich odnětí státem určeny k zastavění, resp. dokonce již zastavěny byly (pozemky na stát přešly v roce 1965 a [Anonymizováno] přehrada byla dokončena již v roce 1961, přičemž všechny předmětné pozemky byly přehradou zatopeny). Ani jeden ze znalců přitom ve svém posudku nevysvětlil, proč v případě pozemků dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nepřistoupil k ocenění pozemků jako stavebních, ačkoli dle příloh posudků se poddává, že dostatečné podklady pro posouzení této otázky znalci měli. Soud tedy s ohledem na vše výše uvedené, zejména na odkazovanou konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR a na skutková zjištění, dospěl k závěru, že je namístě i pozemky dle PK parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ocenit jako stavební bez jakýchkoli srážek, tj. plnou sazbou 250 Kč/m2.

93. Pokud jde o pozemky v k. ú. [adresa], pak soud dal soud naopak přednost závěrům znaleckého posudku [právnická osoba]. před nespornými tvrzeními účastníků, neboť v posudku je přesvědčivě a logicky vysvětleno, z čeho znalecký ústav vycházel a proč odňaté pozemky v k. ú. [adresa] oceňoval různými sazbami za metr čtvereční (část jako stavební a část jako nestavební), přičemž ani z dalšího dokazování nevyplynulo, že by pozemky v k. ú. [adresa] byly v době jejich odnětí určeny k zástavbě; naopak část pozemků byla ze zástavby výslovně vyloučena (viz výše odst. 40 a 41 odůvodnění).

94. Pouze pro úplnost soud doplňuje, že jelikož účastníky byly předloženy znalecké posudky oceňující dotčené nemovitosti rozdílnou hodnotou, tak tam, kde bylo zapotřebí, aby soud vycházel ze znaleckých posudků, tak se soud v projednávané věci přiklonil k závěrům znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]. (případně [jméno FO]), který se dle soudu přesvědčivým způsobem (i v kontextu ostatních provedených důkazů, zejména zprávy o výsledku TBP vodního díla [adresa] ze dne 10. až [datum]; rozhodnutí odboru zemědělství NV [Anonymizováno] ze dne [datum] o vyčlenění pozemků ze zemědělského užívání; situační mapy přehrady [adresa]; rozhodnutí o umístění stavby č. [hodnota] č. j. [Anonymizováno]/[anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum]; výřezu z mapy stavebních obvodů [Anonymizováno] z roku 1958 - příloha č. [hodnota]) vypořádal se všemi spornými otázkami týkajícími se oceňování daných pozemků, tedy především s možností či nemožností posouzení charakteru pozemků jako stavebních, jakož i možností či nemožností provedení srážky za stavební (ne)srostlost území.

95. S ohledem na vše výše uvedené tak má soud za to, že celková cena odňatých pozemků v k. ú. [adresa] byla 9 053 849 Kč (viz výše ocenění dle znaleckého posudku) a celková cena odňatých pozemků v k. ú. [adresa] byla 4 999 750 Kč (viz výše ocenění dle znaleckého posudku v kombinaci s odkazovanou judikaturou, přičemž všechny tyto pozemky byly oceněny jako stavební se sazbou 250 Kč/m2 a výměry jednotlivých pozemků jsou uvedeny výše). Celková výše restitučního nároku (zohledňující podíly restituentů na pozemcích) tak je 7 651 768,25 Kč.

96. Jde-li o samotný liknavý, svévolný či diskriminační postup žalované, pak z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 155/2016 ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 837/2017 ze dne [datum]) vyplývá, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nezbytné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující, přičemž jako přinejmenším liknavý až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – [právnická osoba] jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách. S ohledem na uvedené a na provedené dokazování má soud za to, že postup žalované lze hodnotit jako liknavý až svévolný, neboť již od počátku k uspokojení nároku žalobců žalovaná zaujala negativní stanovisko na základě závěrů „svých“ znaleckých posudků, stála si bez ohledu na žádosti žalobců (viz např. žádosti žalobců o přecenění nároků ze dne [datum] na č. l. 345 - 347), závěry „cizích“ znaleckých posudků, které byly žalobci či soudy předkládány (v této souvislosti soud poukazuje zejména na závěry znaleckého posudku ústavu [právnická osoba]., který žalovaná měla k dispozici již od přelomu let 2020/2021 a který znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], odkazovaný žalovanou, označil za provedený nekorektně a s jeho závěry se neztotožnil), a na výsledky souvisejících soudních řízení (viz rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 345/2022-717 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 536/2022-1214 ze dne [datum]) za svým, a to ačkoli v obdobných případech žádostem o přecenění pozemků vyhověla (viz dopis [právnická osoba] zn. [anonymizováno] ze dne [datum] na č. l. 348; stanovisko žalované ze dne [datum] sp. zn. [anonymizováno], přičemž tento stav trvá v podstatě až doposud. Provedeným dokazováním tedy bylo zjištěno, že se žalovaná bez dalšího, zcela nekriticky a bez zjevného důvodu spokojila se závěry „svých“ znalců. V důsledku uvedeného tak žalovaná zastávala názor, že nároky žalobců byly již v podstatě vypořádány, a proto žalobci neměli reálnou možnost podat žádost do veřejné nabídky ve smyslu zákona o půdě (argument žalované, že tak žalobci nečinili, je tak ve světle uvedeného zcela lichý, neboť i pokud by se žalobci do veřejné nabídky přihlásili, lze zcela důvodně předpokládat, že by žalovaná považovala nabídku žalobců za neplatnou). Již uvedené samo o sobě dle názoru soudu postačuje, aby byl postup žalované zhodnocen jako liknavý až svévolný. Nad rámec uvedeného však soud připomíná, že hlavním posláním žalované v této oblasti byla náprava některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, přičemž uvedené v podstatě věci implicitně předpokládá, že žalovaná bude ve všech směrech postupovat tak, aby došlo ke skutečné a spravedlivé nápravě majetkových křivd. Oproti tomu shora popsaný skutečný postup žalované lze označit za obstrukční a ztěžující žalobcům uspokojení jejich nároků. Soud tak má za to, že žalobci jsou, resp. byli oprávněni podat žalobu, na základě které se mohou domáhat vydání náhradních pozemků mimo veřejné nabídky. Vhodnost náhradních pozemků k vydání 97. Nakonec se soud zabýval i splněním posledního pátého předpokladu, a to vhodností náhradních pozemků k vydání, když cena náhradních pozemků byla mezi účastníky nesporná (viz výše odstavce 21. až 23. tohoto rozsudku).

98. Vedle zákonných důvodů (§ 6 odst. 1 ZSPÚ - viz výše odstavec 77. tohoto rozsudku) byla další kritéria vhodnosti pozemku k vydání stanovena v rozsáhlé rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 1568/2011; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 99/2010 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 592/2013 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2014 ze dne [datum]; rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2364/2017 ze dne [datum]; rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4447/2017 ze dne [datum]), a to např. zákaz převodu stanovený speciálním zákonem, zemědělská obhospodařovatelnost, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, zda se nejedná o součást areálu. Všechna kritéria (ne)vhodnosti náhradního pozemku k vydání je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu, přičemž obecné soudy by při tomto zkoumání neměly postupovat s přepjatým formalismem, restriktivním výkladem účelu restitučních zákonů či naopak extenzivním výkladem překážek bránících vydání nárokových nemovitostí (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3307/2019 ze dne [datum]; rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5045/2015 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 220/2005 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5267/2017 ze dne [datum]; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1707/2018 ze dne [datum]).

99. K pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaná jako výlukový důvod uvedla, že parcela je dle územního plánu ze dne [datum] z části v zastavitelném území obce (tato část je označována jako „[Anonymizováno]“) a je z části určena k zastavění stavbou pro bydlení, a to dle žádosti ze dne [datum] o bezúplatný převod dle § 7 odst. 1 písm. a), b) a c) ZSPÚ pro Obec [adresa]; aktuálně pozemek zastavěn není, jedná se o trvalý travní porost zemědělsky obdělávaný třetí osobou.

100. Při jednání konaném dne [datum] vzali žalobci svoji žalobu částečně zpět, a to právě v rozsahu „sporného“ pozemku [Anonymizováno][Anonymizováno], a žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila, soud postupoval podle příslušných zákonných ustanovení a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (viz rovněž výše v tomto odůvodnění), neboť neshledal žádné jiné zákonné důvody, které by tomu bránily.

101. Po tomto částečném zastavení řízení a oddělení pozemků soud rovněž neshledal žádné důvody, proč by po částečném zastavení řízení a vyčlení pozemků dle výše specifikovaného geometrického plánu nebyl pozemek způsobilý k vydání, když oddělením sporné části pozemku současně došlo k odpadnutí sporné otázky mezi účastníky ohledně tohoto pozemku. Pokyny odvolacího soudu ohledně dalšího doplňování tvrzení a dokazování ohledně sporné části pozemku [Anonymizováno] tak prvoinstanční soud považuje za vyčerpané, případně s ohledem na změnu procesní situace za již bezpředmětné.

102. Pokud jde o zbylou část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud pro úplnost doplňuje, že jednak ohledně uvedeného zbytku pozemku žalovaná žádné výlukové důvody netvrdila, jednak na základě provedeného dokazování (zejména výpisu z KN ze dne [datum] pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]; výpisu z KN ze dne [datum] pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]; výřezu z územního plánu obce [adresa] [Anonymizováno] na č. l. 486; katastrální mapy a ortofotomapy k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na č. l. 498; výřezu z územního plánu obce [adresa] na č. l. 497 a legendy k územnímu plánu obce [adresa] na č. l. 499-501) má soud za prokázané, že aktuálně pozemek zčásti ani jako celek zastavěn není, přičemž územní plán obce předpokládá se zastavěním části pozemku, a toliko v rozsahu oddělené části [Anonymizováno], o jejž vydání žalobci již nežádají. Prvoinstanční soud tedy ani na základě provedeného dokazování neshledal žádný důvod nevhodnosti vydání pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rozsahu dle připojeného geometrického plánu. Zbývající výše restitučního nároku žalobců 103. Pro přehlednost soud shrnuje a uvádí výši restitučního nároku, způsoby a výše jeho uspokojování a výši zbytku restitučního nároku.

104. Odňaté pozemky, resp. restituční nároky žalobců byly oceněny následovně: Dohromady Podíl 5/8 [adresa] Žalobkyně a) Žalobce b) [adresa] 9 053 849 Kč 4 526 924,50 Kč 1 131 731,13 Kč 3 395 193,38 Kč [adresa] 4 999 750 Kč 3 124 843,75 Kč 781 210,94 Kč 2 434 632,81 Kč CELKEM 14 053 599 Kč 7 651 768,25 Kč 1 912 942,06 Kč 5 738 926,19 Kč 105. Na základě soudních rozhodnutí byly restituční nároky žalobců pravomocně uspokojeny následovně: Důvod uspokojení Hodnota vydaných náhradních pozemků Žalobkyně a) 1/4 Žalobce b) 3/4 Rozsudek OS [adresa] 2 088 893,36 Kč 522 223,34 Kč 1 566 670,02 Kč Rozsudek OS [adresa] 175 964,30 Kč 43 991,08 Kč 131 973,22 Kč Rozsudek OS [adresa] 363 115,06 Kč 90 778,77 Kč 272 336,29 Kč Rozsudek OS [právnická osoba] 532 854,14 Kč 133 213,54 Kč 399 640,60 Kč Rozsudek OS [adresa] 835 438 Kč 208 859,50 Kč 626 578,50 Kč Rozsudek OS [adresa] 640 364,08 Kč 160 091,02 Kč 480 273,06 Kč Rozsudek OS [právnická osoba] 367 228,94 Kč 91 807,24 Kč 275 421,70 Kč Rozsudek OS [adresa] 201 529,15 Kč 50 382,29Kč 151 146,86 Kč CELKEM 5 205 387,03 Kč 1 301 346,78 Kč 3 904 040,25 Kč 106. Jiným způsobem byly restituční nároky žalobců uspokojeny následovně: Důvod uspokojení Hodnota (vydaných náhradních pozemků) Žalobkyně a) Žalobce b) postoupení 825 000 Kč 205 000 Kč 620 000 Kč veřejné nabídky 66 068,34 Kč 0 Kč 66 068,34 Kč (tj. 57 661,90 Kč + 8 406,44 Kč) CELKEM 891 038,34 Kč 205 000 Kč 686 068,34 Kč 107. Celkově tedy byly restituční nároky žalobců uspokojeny takto a zbývající výše restitučních nároků je následující: Dohromady Žalobkyně a) Žalobce b) CELKEM USPOKOJENO 6 096 455, 37 Kč 1 506 346,78 Kč 4 590 108,59 Kč ZBÝVÁ 1 555 312,88 Kč 406 595,29 Kč 1 148 717,60 Kč 1 912 942,06 Kč - 1 506 346,78 Kč = 406 595,28 Kč 5 738 926,19 Kč - 4 590 108,59 Kč = 1 148 717,60 Kč 108. Cena náhradního pozemku parc. č. [Anonymizováno] dle nesporných tvrzení je následující: Dohromady Žalobkyně a) Žalobce b) Původní 1 184 551,25 Kč 296 137,81 Kč 888 413,44 Kč Po částečném zpětvzetí 1 178 621,09 Kč 294 655,30 Kč 883 965,79 Kč 109. Pokud jde o cenu pozemku parc. č. [Anonymizováno] v rozsahu po částečném zpětvzetí, tj. v rozsahu vydělení dle výše uvedeného geometrického plánu, pak soud cenu takto nově vzniklého pozemku stanovil poměrem vydělené části k celku, když cenu původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] učinili účastníci nespornou, což je pro další výpočet oddělované části s ohledem na zjištěný charakter pozemku (viz výše odstavce 54-60 a 65-66 odůvodnění; pozemek má celistvý a jednolitý charakter obdělávané půdy bez výrazných odlišností vedoucích k různé bonitě částí pozemku) zcela postačující a není třeba k ocenění jednotlivě oddělovaných částí jakéhokoli dalšího znaleckého posudku. Tedy jestliže pozemek měl původní výměru výměře 319 800 m2 a cenu 1 184 551,25 Kč, pak nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 601 m2 má cenu 5 930,16 Kč a nově vzniklý pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 318 199 m2 má cenu 1 178 621,09 Kč.

110. Pro úplnost soud upřesňuje, že při svých výpočtech vycházel rovněž z nesporných tvrzení účastníků, výpočty soudu se tak mohou v řádech haléřů, maximálně jednotek korun lišit oproti výpočtům účastníků, což je dáno jednak zaokrouhlováním, jednak tím, že účastníci i přes nesporná tvrzení při vlastních výpočtech vycházejí z částek, které se liší právě o haléře či koruny oproti nesporným částkám. Závěr 111. S ohledem na vše shora uvedené tak má soud za to, že jsou splněny všechny předpoklady pro nahrazení souhlasu s vydáním náhradních pozemků podle zákona o půdě (ZOP), a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok II.). Vypořádání zbývajících námitek účastníků a nedostatků vytýkaných odvolacím soudem dle usnesení č. j 95 Co 133/2024-1097 ze dne [datum] Nedostatky vytýkané odvolacím soudem dle usnesení č. j 95 Co 133/2024-1097 ze dne [datum]

112. Jde-li o přecenění pozemků, z rozhodnutí odvolacího soudu č. j. 95 Co 133/2024-1097 ze dne [datum] se poddává (odst. 38 rozhodnutí odvolacího soudu), že dle závěrů odvolacího soudu měl okresní soud přikročit k aplikaci srážek dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky 182/1988 Sb. Z odůvodnění rozhodnutí č. j. 70 C 257/2019-1022 ze dne [datum] však dle názoru okresního soudu nikterak nevyplývá, že by soud aplikoval jakékoli srážky dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky 182/1988 Sb. a ani k tomuto nesměřovala odvolací argumentace restituentů. Okresní soud v rozhodnutí č. j. 70 C 257/2019-1022 ze dne [datum] neoceňoval sice veškeré odňaté pozemky v k.ú. [adresa] stejně, avšak nikoli z důvodu aplikace srážek dle přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb., avšak z důvodu již jiné základní kategorizace pozemků, která nevyplývá z přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb., ale z ust. § 14 vyhlášky 182/1988 Sb., který základně rozlišuje pozemky a) stavební, b) ornou půdu, c) louky a pastviny, d) jiné. Pouze cenu stavebních pozemků je možné korigovat pomocí srážek dle přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb. Své rozhodnutí č. j. 70 C 257/2019-1022 ze dne [datum] okresní soud založil na znaleckých posudcích, které část pozemků klasifikovali nikoli jako stavební, ale podle st. § 14 vyhlášky 182/1988 Sb. jako louky a pastviny či „jiné“, žádné srážky dle přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb. aplikovány nebyly, neboť jak sám odvolací soud uvádí, nebyly ani tvrzeny skutečnosti pro jejich aplikaci. Okresní soud k tomuto doplňuje, že takové skutečnosti ani nevyplynuly z doposud provedeného dokazování, a s ohledem na skutečnost, že řízení je již zkoncentrováno, tak s ohledem na zákaz novot již tvrzeny ani být nemohou. Okresnímu soudu tedy není zřejmé, jak měl pochybit při aplikaci srážek dle přílohy č. 7 vyhlášky 182/1988 Sb. Námitky žalované k nemožnosti vyjádřit se ke znaleckým posudkům 113. Pokud žalovaná při jednání dne [datum] žádala o poskytnutí lhůty k vyjádření se ke znaleckým posudkům a následně brojila proti tomu, že jí uvedené nebylo umožněno, tak s ohledem na skutečnost, že soud k ani jednomu ze znaleckých posudků předkládaných na jednání dne [datum] nakonec z důvodu již proběhlé koncentrace řízení nepřihlížel, má za to, že žádná její procesní práva porušena nebyla. Nadto, jde-li o posudek přeceňující odňaté pozemky v k. ú. [adresa], tento byl zástupkyni žalované poskytnut soudem k nastudování v době přerušení jednání od 10:00 hod. do 10:54 hod., což s ohledem na značnou stručnost posudku je více než adekvátní doba na seznámení s obsahem znaleckého posudku. Argument žalované, že zástupce žalované je povinen znalecké posudky předkládat přímo žalované k vyjádření a až pak je schopen se k nim vyjádřit považuje soud za zcela absurdní za situace, kdy žalovaná je v řízení zastoupena a zástupcem v řízení je právní profesionál, přičemž se nejedná o žádnou nadstandardně a vysoce odbornou záležitost, kde by nutnost podrobnějšího nastudování a případně „vysvětlení“ byla na místě; přijetí argumentace žalované by zcela nesmyslně znamenalo, že tedy účast jejího zástupce u jednání je zbytečná, neboť tento nemůže sám učinit ničeho. Pokud jde o znalecký posudek na ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno], pak ani v tomto směru nebyla jakkoli porušena práva žalované, když jak soud uváděl a vysvětloval již výše, jednak se jedná o důkaz předložený po koncentraci řízení, jednak účastníci cenu pozemku učinili nespornou již při prvním jednání ve věci, tedy cena pozemku není pro žalovanou navíc ani nijak novou skutečností. Nová tvrzení vznesená žalovanou až po koncentrační lhůtě v podání ze dne [datum]

114. V podání ze dne [datum] žalovaná vznesla zcela nové tvrzení, a to že ačkoli rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo rozhodnuto tak, že právní předchůdce žalobců, pan [jméno FO] (r. č. [RČ]), není vlastníkem podílu o velikosti zbytku parc. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], role o výměře 28 497 m2 a zbytku parc. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]v k.ú. [adresa], role o výměře 19 896 m2, tak toto rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] bylo následně částečně nahrazeno rozsudkem [Anonymizováno] soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s Rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], přičemž na základě uvedených rozsudků bylo rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] změněno tak, že se osobám oprávněným z tohoto rozhodnutí (tj. [jméno FO], [jméno FO], [Jméno žalobce B] – všichni právní nástupci po [jméno FO]) dále vydávají ještě pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (v příslušném podílu o velikosti ). Uvedené tedy znamenalo, že výměra zbytku nevydaných částí pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], za které žalobcům náleží odpovídající náhrada se tak snížila, a to tak že: - výměra zbytku pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] dle rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] činila 28 497 m2, po nahrazení rozhodnutími soudu byla snížena na 20 173 m2; - výměra zbytku pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] dle rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] činila 19 896 m2, po nahrazení rozhodnutími soudu byla snížena na 19 253 m2. [právnická osoba]. však vycházela při stanovení ceny pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] z výměry uvedené v rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], tedy z výměry, v níž není zohledněn rozsudek [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno].

115. Pokud jde o výše uvedená tvrzení a důkazní návrhy vznesené žalovanou v podání ze dne [datum], jež mají zpochybňovat výši restitučního nároku, soud má za to, že tato tvrzeních žalované jsou nová a nevztahuje se na ně žádná výjimka z koncentrace řízení, neboť se v plném rozsahu jedná o skutečnosti, které žalované byly známy již od počátku řízení a nebyla zde žádná okolnost, která by žalované relevantním způsobem bránila v jejich uplatnění před koncentrací řízení. S tímto svým právním názorem ostatně soud žalovanou včas seznámil již přípisem ze dne [datum] a následně rovněž při jednání dne [datum].

116. S argumentem žalované, že soud je povinen rozhodovat a otázkou výše restitučního nároku se zabývat dle stavu ke dni vydání rozhodnutí lze souhlasit toliko částečně, kdy je třeba si uvědomit zcela specifický charakter restitučních řízení, když v praxi se nezřídka stává, že o jednom a tomtéž restitučním nároku je paralelně vedeno několik řízení u různých soudů, a to dle lokace náhradních pozemků. Mohlo by se tedy stát, že soud, který by rozhodoval jako poslední, by v podstatě dospěl k závěru, že restituční nárok restituentů je již pravomocně či nepravomocně zcela uspokojen. Potud lze s žalovanou souhlasit. Přes princip „povinnosti rozhodovat a otázkou výše restitučního nároku se zabývat dle stavu ke dni vydání rozhodnutí“ však nelze obcházet dřívější pasivitu či pochybení žalované, neboť restituční řízení jsou sice řízeními do určité míry specifickými, avšak stále se jedná o řízení sporné, ve kterém jsou účastnici povinni v zákonem stanovených lhůtách tvrdit a označovat důkazní prostředky. Jinými slovy – soud je toho názoru, že povinnost rozhodovat a otázkou výše restitučního nároku se zabývat dle stavu ke dni vydání rozhodnutí se vztahuje toliko na otázku průběžného uspokojování nároků restituentů, nikoli na otázku „jaká má být vlastně počáteční výše restitučního nároku“, když zkoumání této druhé otázky je omezeno koncentrační lhůtou. Právní názor žalované, že by v podstatě kdykoliv v průběhů řízení dle vlastního uvážení (pod prismatem „povinnosti rozhodovat podle stavu ke dni rozhodnutí“) mohla vznést tvrzení o tom, že má za to, že skutečnosti, od nichž se odvozuje výše restitučního nároku, jsou „jiné“, by zcela popíral smysl právního institutu koncentrace řízení. Pokud tedy žalovaná pochybila a opomněla „včas“ (tj. v koncentrační lhůtě) vznést příslušná tvrzení, je uvedené odpovědností žalobkyně a naopak není úlohou soudu, aby jakkoli tuto chybu žalované napravoval; případné důsledky tohoto pochybení (včetně vydání pozemků v hodnotě převyšující restituční nárok) pak žalovaná musí řešit interně v rámci vlastní instituce, interně dovodit odpovědnost a nemůže přenášet tuto odpovědnost na soud v probíhajícím restitučním sporu. Neprovedené důkazy 117. S ohledem na vše shora uvedené soud pro nadbytečnost neprováděl následující důkazní návrhy účastníků, když skutečnosti, které jimi měly být prokazované, učinili účastníci nespornými: - usnesení [Anonymizováno] soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] (CD s elektronickým spisem); - rozhodnutí Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (CD s elektronickým spisem); - smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] (CD s elektronickým spisem); - smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] (CD s elektronickým spisem); - rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] (CD s elektronickým spisem); - znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný znalcem [jméno FO] (č.l. 352-356); - znalecký posudek č. [hodnota] (č. l. 59-67); - oznámení o postoupení pohledávky ve výši 205 000 Kč, vč. smlouvy; - oznámení o postoupení pohledávky ve výši 620 000 Kč; - smlouva č. [spisová značka]; - smlouva č. [spisová značka]; - smlouva č. [spisová značka]; - smlouva č. [spisová značka].

118. Z důvodu nadbytečnosti neprováděl soud následující důkazy: - rozsudek Okresního sudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 228-241); - rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 250-253; shodně rovněž č. l. 156-159); - rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]; - usnesení Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - výpisem z katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]; - vyrozumění o návrhu na ocenění nároků na náhradu oprávněných osob ze dne [datum] (č. l. 575-576); - reakce žalobců na vyrozumění ze dne [datum] (č. l. 582); - rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 577-581); - přehled nároků a plnění nároků oprávněných osob ze dne [datum] (č. l. 624); - ZP č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 586-617; shodně 752-784) - jedná se o nový znalecký posudek vypracovaný k zadání žalované, předložený po koncentrační lhůtě; - tabulka aktuální čerpání restitučních nároků žalobců (č. l. 623); - fotografie na č. l. 625-628; - kupní smlouva ze dne [datum] (č. l. 694-699); - návrh na vklad vlastnického práva (č. l. 700-702); - žádost o zápis poznámky o podaném dovolání ze dne [datum] (č. l. 704); - vyrozumění katastrálního úřadu o zápisu poznámky v řízení [Anonymizováno] (č. l. 703); - dopis žalované panu [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 693); - rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 714-717); - rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 718-721); - usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č. l. 722-724); - rozsudek Krajského soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (č.l. 725-737); - rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - výpis z KN ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa] k podání ze dne [datum]; - odborné vyjádření k vydaným parcelám ze dne [datum]; - rozsudek Okresního soudu v [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]; - rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]; - rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

119. Soud rovněž neprováděl níže uvedené důkazy žalované, které byly označeny žalovanou až po koncentrační lhůtě stanovené soudem, a to včetně jejího prodloužení dle usnesení č. j. [spisová značka] ze dne [datum], neboť toto usnesení lhůtu prodlužovalo pouze pro předložení konkrétních a již označených důkazů: - územní plán [adresa], část výroková, rok 2015 (č. l. 411-413); - informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], zákres pozemku (č. l. 414); - výpis z usnesení [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum] (č. l. 417) – tato listina navíc ani není označena jako důkazní návrh; - výslech „příslušného statutárního zástupce“ obce [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]; - místní šetření na předmětných pozemcích v k. ú. [Anonymizováno] a [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]; - územně-plánovací dokumentace bydlení obce [adresa]; - územní plán obce [adresa]; - mapa obce [adresa]; - záznam o účinnosti územního plán [adresa]. Soud má však zároveň za to, že se jedná i o důkazy nadbytečné, neboť již provedeným dokazováním bylo v řízení dostatečně prokázáno, že navrhované pozemky jsou způsobilé vydání.

120. Soud rovněž neprováděl níže uvedené důkazy žalované, které byly označeny žalovanou až po koncentrační lhůtě dne [datum], když se na ně nevztahuje žádná výjimka z koncentrace řízení: - katastrální mapa se zakreslením původních a vydaných parcel; - ortofoto mapa se zakreslením parcel vydaných rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno]; - grafická část územního plánu z roku 1964 se zakreslením parcel vydaných rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno]; - geometrické plány, uvedení výměr parcel; - Letecké snímky [adresa] z roku 1953 a 1966; - rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (součástí příloh znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]); - rozsudek [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] (součástí příloh znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]).

121. Pokud jde o veškerá zbylá soudní rozhodní označená žalobci a jimi navrhovaná jako důkaz, soud konstatuje, že je k důkazu neprováděl, ani o jejich neprovedení coby důkazu nerozhodoval, když soudní judikatura se v řízení nedokazuje.

122. Pro úplnost soud uvádí, že k důkazu neprováděl ani výpisy z katastru nemovitostí, znalecké posudky a další označené a navržené důkazy, které se však týkaly náhradních pozemků mimo katastrální území v obvodu Okresního soudu v [adresa], o nichž probíhají samostatná řízení u jiných okresních soudů, přičemž samy účastníci při jednání dne [datum] uvedly, že jejich provedení (s ohledem na samostatné projednávaní věci, resp. věcí) nadále nenavrhují. Náklady řízení 123. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v souhrnné částce 410 500,02 Kč, přičemž tato částka představuje 100 % z jejich celkové výše (neúspěch žalobců lze klasifikovat jako neúspěch pouze ve zcela nepatrné části, když hodnota všech pozemků navržených k vydání byla 1 824 915,33 Kč a vydané pozemky měly nakonec celkovou cenu 1 818 985,17 Kč, tj. 99,7 % z původní výše).

124. Při stanovení nákladů v době od zahájení řízení do rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vycházel soud z celkové hodnoty pozemků, jejichž vydání se žalobci domáhali, tj. z částky 1 824 915,33 Kč. Pozemek je věc ocenitelná, a proto nelze postupovat ve smyslu §9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) nýbrž podle § 8 odst. 1 a. t. a) Náklady za řízení před soudem prvního stupně v době od zahájení řízení do vydání rozhodnutí č. j. 70 C 257/2019-533 pak činí 157 791,65 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 124 960 Kč sestávající se z: částky 2 x 12 496 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 12 496 Kč za úkon úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - žaloba) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 12 496 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé – soud jako jeden úkon posoudil čtyři podání žalobců ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], když vyjma vyjádření z [datum] všechna vyjádření žalobců byla soudu zaslána z vlastní iniciativy žalobců, bez výzvy soudu a pokud jde o jejich účelnost, tak ve značném rozsahu opakovala již dřívější argumentaci žalobců; podání ze dne [datum] sice bylo učiněno k výzvě soudu, nejedná se však o vyjádření k věci samé, ale pouze o procesní sdělení nezbytné k dalšímu pokračování v řízení a jako takové tedy není úkonem právní služby; s ohledem na složitost a charakter věci, s přihlédnutím k obsahu těchto podání, soud za všechna tato podání přiznal žalobcům úkon jako za jedno jediné podání) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 12 496 Kč za účast na jednání soudu (jednání 09:04 - 10:21) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 12 496 Kč za účast na jednání soudu (jednání 09:10 - 09:41) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; - 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 1 500 Kč); - cestovní náhrada a s tím související promeškaný čas v celkové výši 3 946,32 Kč, a to: v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 973,16 Kč za 178 ujetých km v částce 1 373,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.; v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 973,16 Kč za 178 ujetých km v částce 1 373,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.; - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 27 385,33 Kč. b) Náklady za odvolací řízení u [Anonymizováno] soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] pak činí 63 520,09 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 49 984 Kč sestávající se z: částky 2 x 12 496 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření k odvolání) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 12 496 Kč za úkon úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za účast na jednání soudu (jednání u odvolacího soudu) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; - 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 600 Kč); - cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ve výši 1 411,94 Kč za 176 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”); - za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v souvislosti s cestou k soudu ve výši 500 Kč; - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 11 024,15 Kč. c) Náklady za dovolací řízení u Nejvyššího osudu ČR sp. zn. [spisová značka] pak činí 30 603,32 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 24 992 Kč sestávající se z: částky 2 x 12 496 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření k dovolání) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 15 620 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; - 1 paušální náhrady výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 300 Kč); - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 5 311,32 Kč.

125. Při stanovení nákladů v době po kasaci dosavadních rozhodnutích Nejvyšším soudem ČR vycházel soud již pouze z celkové hodnoty pozemku parc. č. [Anonymizováno], ohledně něhož řízení nebylo doposud pravomocně skončeno, tj. z částky 1 184 551,25 Kč (částečné zpětvzetí bylo učiněno až v průběhu posledního jednání okresního soudu, do výše sazby doposud činěných úkonů se proto nepromítlo, ani promítnout nemohlo). a) Náklady za řízení před soudem prvního stupně v době po kasaci Nejvyšším soudem do vydání rozhodnutí č. j. [spisová značka] pak činí 53 530,74 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 41 792 Kč sestávající se z: částky 2 x 10 448 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření k výzvě soudu) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 10 448 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; Soud žalobcům nepřiznal: odměnu a režijní paušál za repliku k vyjádření žalovaného ze dne [datum], když nebylo činěno k výzvě soudu; - 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 600 Kč); - cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ve výši 1 248,28 Kč za 178 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.; - za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v souvislosti s cestou k soudu ve výši 600 Kč; - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 9 290,46 Kč. b) Náklady za odvolací řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [spisová značka] pak činí 51 294,32 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 41 792 Kč sestávající se z: částky 2 x 10 448 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé - odvolání) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 10 448 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé vyjádření z [datum]) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; - 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 600 Kč); - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 8 902,32 Kč. c) Náklady za řízení po kasaci odvolacím soudem do vydání rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] pak činí 53 759,90 Kč a skládají se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna ve výši 41 792 Kč sestávající se z: částky 2 x 10 448 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne [datum]) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; částky 2 x 10 448 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za účast na jednání soudu (jednání u soudu dne [datum], když čistý – tj. po odečtení „pauzy“ na přerušení - čas délky trvání jednání nepřesáhl 2 hodiny, a zároveň „přestávka“ v jednání také nepřesáhla 2 hodiny; analogicky viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 143/01 ze dne [datum]) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 13 060 Kč podle § 12 odst. 4 a. t.; - 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem tedy 600 Kč); - cestovní náhrada a s tím související promeškaný čas v celkové výši 2 037,67 Kč, a to cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] za 178 ujetých km v částce 1 437,67 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.; - daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 131 906,32 Kč ve výši 9 330,23 Kč.

126. Jestliže celková výše náhrady nákladů řízení pro žalobce činí 410 500,02 Kč, pak žalobkyni a) náleží těchto nákladů ve výši 102 625 Kč a žalobci b) náleží těchto nákladů ve výši 307 875,02 Kč. Soud při stanovení podílů žalobců na náhradě nákladů řízení vycházel z toho, že jejich účastenství v řízení je tzv. samostatné (tedy nejedná se o nerozlučné společenství), když každý z žalobců mohl svůj nárok u soudu uplatnit sám, proto není možné uložit povinnost k úhradě náhrady nákladů řízení „společně a nerozdílně“. Konkrétně pak soud výši podílu žalobců na náhradě nákladů řízení určil ve stejném poměru jako je jejich restituční nárok, tedy v poměru 1:3.

127. Soud žalobcům rovněž nepřiznal duplicitně režijní paušály při zastupování dvou účastníků, když za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon, bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje (viz obdobně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 ze dne [datum]).

128. Pouze pro úplnost soud připomíná, že řízení o uspokojení nároku převodem náhradního pozemku oprávněné osobě je svojí povahou řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř., a proto žalobcům náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení, ačkoliv byla původní žaloba rozdělena na několik samostatných řízení a došlo k úpravě konečné hodnoty náhradních pozemků. Soudní poplatek 129. Žalobci jsou v řízení dle ust. § 11 odst. 2 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“) osvobozeni od soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že v tomto případě je od placení soudních poplatků osvobozena i neúspěšná žalovaná dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) ZSP, nelze jí povinnost zaplatit soudní poplatek ve smyslu § 2 odst. 3 ZSP nelze uložit.