70 C 341/2024 - 157

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně], zastoupená advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], proti žalované: [Jméno žalované A]., zahraniční osoba registrovaná pod č. [hodnota], sídlem [Adresa žalované A], podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [Jméno žalované B], IČO: [hodnota], sídlem [Adresa žalované B], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], o zaplacení částky 167 551 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 167 551 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 167 551 Kč od 5.11.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 94 203 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.11.2024 ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 167 551 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu sjednávající investiční životní pojištění [Anonymizováno] č. [hodnota] s počátkem pojištění 15.8.2007 a pojistnou dobou 25 let (dále jen “pojistná smlouva“). V pojistné smlouvě si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s ročním pojistným 54 205 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 1 352 545 Kč a žalovaná poskytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy plnění ve výši 1 184 994 Kč (odkupné).

3. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 167 551 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě smlouvy, snížené o plnění žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropských právem.

4. K důvodům neplatnosti žalobkyně uvedla, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Podle čl. 2 odst. 3 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Podle čl. 2 odst. 4 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši hodnoty podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni pojistné události.

5. Žalobkyně uvedla, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků. Podle článku 7 odst. 1 zvláštních pojistných podmínek od počátku pojištění pojišťovna bude každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. Současně v přehledu poplatků je, pokud jde o rizikové pojistné, odkazováno na sazebník, nicméně sazebník nebyl součástí produktového sešitu a nebyl žalobkyni předán ani s ním nebyla žalobkyně seznámena jiným způsobem tak, jak vyžaduje ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě.

6. Kapitálová hodnota pojištění je závislá na výši nákladů, poplatků a srážek rizikového pojistného a bez znalosti těchto položek nemohla žalobkyně učinit kvalifikované rozhodnutí o výhodnosti pojistné smlouvy.

7. Ujednání odkazující na sazebník, který neměla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, mají charakter nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalobkyně je povinna plnit podmínky smlouvy, s nimiž nebyla seznámena. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném nelze překonat ani výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák, protože pokud je ujednání o strhávání rizikového pojistného neplatné pro neurčitost, postrádá pojistná smlouva ekonomicky smysl a je zřejmé, že žalovaná uzavírá pojistné smlouvy z důvodu, aby poskytovala pojistnou ochranu a za to obdržela úhradu. Současně výše rizikového pojistného ovlivňuje také rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023).

8. Hodnota podílových jednotek je snižována dále také o skrytý poplatek, který představuje rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5 % a jeho dopad na budoucí pojistné plnění nemá šanci spotřebitel odhalit a není založen na racionálním a poctivém odůvodnění. K shora uvedenému poplatku žalobkyně uvedla, že dle přehledu poplatků je rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou 5 %, laicky řečeno pojistník nakupuje od pojistitele podílové jednotky o 5 % dráž, než je ve shodnou dobu pojistitel prodává pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění.

9. Žalobkyně je pro shora uvedené přesvědčena, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), která nabyla účinnosti 1.1.2001 a byla implementována do české právní úpravy (ust. § 52 až 57 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku dále jen „obč.zák.“) a příslušná právní úprava má být vykládána ve světle této směrnice.

10. Těmito dotčenými ujednáními jsou všechna ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, jako základu pro pojistné plnění, ujednání čl. 7 odst. 1 Zvláštních pojistných podmínek, podle kterého pojišťovna snižuje počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek a dále ujednání o poplatku vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.

11. Žalobkyně zdůraznila, že uvedená zneužívající ujednání nebyla sjednaná individuálně a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele (čl. 3 směrnice) a dále v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (ust. § 56 odst. 1 obč.zák).

12. Pro shora uvedenou existenci zneužívajících ujednáních je smlouva neplatná dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák.

13. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobkyně se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasila, pokud by byla s nimi srozuměna transparentním a určitým způsobem. Vzhledem k neurčitosti konceptu podílových jednotek, neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, existenci skrytého poplatku žalovaná mohla očekávat, že v rámci individuálního sjednávání by žalobkyně s takovými ujednáními nesouhlasila. Současně je nutné učinit závěr, že neobsahovala by smlouva dotčená ujednání, nesla by žalovaná tyto náklady sama, neboť jí vznikají, nedošlo-li by k jejímu přenesení na pojistníka, a to na základě ujednání, které lze mít za zneužívající v neprospěch spotřebitele. K výkladu pojmu toho, co je rozporu s požadavkem poctivosti a toho co, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Aziz, C-415/11.

14. Současně žalobkyně uvedla, že výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobkyně) a odkázala rovněž na Pokyny o výkladech a uplatňování směrnice 93/13/EHS s cílem zajistit její efektivní aplikaci v členských státech, podle nichž jsou při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem důležité tyto faktory – zda měl spotřebitel možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy; srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (např. vizuální prezentace, struktura smlouvy, zda lze dané ujednání očekávat ve spojení s jinými smluvními ujednáními - překvapivost ujednání v kontextu smlouvy). Smlouva dle žalobkyně selhává ve všech uvedených faktorech.

15. Zdůraznila dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75 a ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50). Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé vstupní parametry a důležité dokumenty (sazebník) neměla žalobkyně k dispozici.

16. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající nemůže existovat, jelikož dotčená ujednání mají podstatný dopad na výpočet pojistného plnění. K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti s tím, že cílem tohoto přístupu je kompenzovat slabší postavení spotřebitele, kteří si nemusí být vědomi svých práv a soud má jakožto neutrální instituce mít aktivní úlohu v řízení týkající se zneužívajících smluvních ujednání (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci Océano Grupo Editorial, sp.zn. C-240/98 C– 244/98, ve věci Milena Tomášová, sp.zn. C-168/15 bod 28-31).

17. Doplnila rovněž, že v obdobných skutkovým věcech byly pojistné smlouvy opakovaně již shledány i Obvodním soudem pro Prahu 5 neplatnými (viz Rozsudek sp.zn. 18 C 95/2024, sp.zn. 11 C 99/2024, 70 C 34/2024).

18. K námitce žalované, že ujednání nemohou být současně neurčitá a zneužívající s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3113/2023 žalobkyně uvádí, že s citovaným rozhodnutím nesouhlasí, je v rozporu s judikaturou SDEU, podle níž se soudy mají povinnost existencí zneužívajících smluvních ujednání zabývat z úřední povinnosti. Neurčitá smluvní ujednání mohou být zároveň zneužívajícími ve smyslu směrnice, ostatně prvek neurčitosti smluvních ujednání implikuje téměř vždy právní závěr o zneužívajícím charakteru předmětných smluvních ujednání (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 335/2024, podle kterého nedostatečná konkrétnost ujednání o pojistném plnění, o rizikovém pojistném a o nákladové struktuře pojistného produktu svědčí o zneužívající povaze ujednání v neprospěch žalobkyně).

19. Dále k námitce žalované stran zásady, že smlouvy mají být dodržovány, uvedla žalobkyně, že zásada platí pouze ve vztahu k platným smlouvám a neplatné smlouvy nezavazují a žalovanou uváděná judikatura na daný případ nedopadá, neboť nyní posuzovanou věc lze hodnotit jako výjimečný případ, kdy lze zkonstatovat neplatnost. Současně nelze učinit závěr, že by žalobkyně jednala účelově, neboť žalobkyně je průměrný spotřebitel, spoléhala na odbornost žalované a neměla tušení, že smlouva je neplatná, naopak žalovaná jako regulovaný subjekt systematicky uzavírala v rámci své podnikatelské aktivity jí připravené pojistné smlouvy a jednala v rozporu se zásadou poctivosti. Žalobu žalobkyně podala bezprostředně poté, co se o důvodech neplatnosti dozvěděla.

20. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že se o důvodech neplatnosti smlouvy dozvěděla až na základě porady s právním zástupcem a právního rozboru smlouvy zpracovaného dne 3.9.2024 s tím, že tato skutečnost je objektivně doložená udělenou plnou mocí ze dne 3.9.2024.

21. Namítá-li žalovaná promlčení, je povinna prokázat v jakém okamžiku žalobkyně nabyla vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení, a to tak aby uvedené odpovídalo rozhodovací praxi vyšších soudů, podle nichž není možné subjektivní vědomost založit na okamžiku hypotetické možnosti své právo dovodit, proto v takovém případě by se stíral rozdíl mezi subjektivní a objektivní promlčecí lhůtou. Vědomost o skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit bezdůvodné obohacení, je pouhou znalostí východisek s tím, že znalost východisek pro úvahu o důsledku nemůže být ztotožněna se znalostí důsledku (viz nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2127/21, Nejvyšší soud 33 Cdo 207/2022, sp.zn. 33 Cdo 670/2022, sp.zn. 33 Cdo 361/2022, sp.zn. 33 Cdo 2958/2022, sp.zn. 33 Cdo 3351/2022). Žalobkyně zdůraznila, že výroční dopisy nemohou založit počátek subjektivní promlčecí doby, přičemž žalovaná navíc neprokázala jejich doručení a tento počátek subjektivní promlčecí doby nemůže založit ani vyplacení odkupného v nižší výši, než byly provedeny úhrady pojistného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 207/2022-164). Rovněž Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 29 Co 335/2024 odmítl tuto argumentaci pojišťovny o nabytí vědomosti o neplatnosti od doručení výročních dopisů, a to i přesto, že v předmětné věci byla žalovaná právně vzdělaná.

22. Ve vztahu k objektivní promlčecí době je žalobkyně přesvědčena, že se nemůže aplikovat, a to s odkazem na judikaturu SDEU (např. C-485/19, C-645/22), ze které vychází rovněž rozhodnutí Městského soudu v Praze (např. rozsudek sp.zn. 29 Co 26/2022, sp.zn. 29 Co 25/2022, sp.zn. 19 Co 157/2024), podle níž by uplatnění tříleté promlčecí doby v případě spotřebitelských smluv obsahující zneužívající ujednání znemožňovalo efektivní výkon práv.

23. Ve vztahu k námitce vypořádání vzájemných plnění z bezdůvodného obohacení uvedl, že by mělo dojití k vypořádání k okamžiku, k němuž se vzájemné pohledávky zúčtovávají a vzájemné pohledávky v případě vypořádání bezdůvodného obohacení se zúčtovávají k okamžiku kdy vznikly, tedy k okamžiku, kdy nebyly promlčeny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2004, sp.zn. 29 Odo 52/2002). Zúčtováním vzájemných pohledávek se zjistí saldo a teprve vůči tomuto saldu, lze uplatit námitku promlčení.

24. Žalobkyně uvedla, že v tříleté objektivní promlčecí době není nárok žalobkyně promlčen s tím, že žalobkyně uhradila za dobu od listopadu 2021 do podání žaloby částku 194 559 Kč. Současně je žalobkyně ale přesvědčena, že žalovaná zapříčinila neplatnost smlouvy, ujednání o nákladové struktuře představují nekalou praktiku a měla by se tedy aplikovat desetiletá promlčecí doba.

25. Pro vše shora uvedené žalobkyně žádá vydat bezdůvodné obohacení ve výši 167 551 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 5.11.2024 s tím, že k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzvána přípisem ze dne 16.10.2024, na který žalovaná reagovala dopisem ze dne 4.11.2024, tj. žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po sdělení žalované, že žalovanou částku žalobkyni neuhradí.

26. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobkyně neuznává a nemá jej za důvodný. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 10.8.2007 na životní pojištění s pojistnou dobou od 15.8.2007 do 60 let věku žalobkyně s ročním pojistným ve výši 54 205 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a zvláštní pojistné podmínky.

27. Žalovaná zaslala žalobkyni dne 10.10.2007 první pojistku a dále zasílala žalobkyni pravidelné výroční dopisy/pojistky, které obsahovaly podrobnější informace o stavu pojistné smlouvy – aktuální odkupné a další detaily, jak uvádí pojistka ze dne 28.8.2015. Žalobkyně v průběhu trvání pojistné smlouvy zrušila jedno připojištění a sjednala si nová připojištění. Na základě výpovědi pojistné smlouvy ze dne 3.9.2024 bylo žalobkyni vyplaceno odkupné ve výši 1 184 994 Kč.

28. Ve vztahu k námitce, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání, žalovaná uvedla, že ze strany žalobkyně se jedná o neporozumění produktu a nelze dovozovat, že je-li nějaká konstrukce složitější na pochopení, neznamená to její nesrozumitelnost a neurčitost v právním slova smyslu s tím, že výše rizikového pojistného byla stanovena na základě přesných matematických metod schvalovaných pro jednotlivé pojistné produkty pojistným matematikem zapsaným v seznamu pojistných matematiků, není tedy náhodnou veličinou, stanovenou dle libovůle žalované nebo částkou stanovenou v závislosti na tržních podmínkách s tím, že dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě žalobkyně mohla požádat o sdělení zásad pro stanovení výše pojistného, což však neučinila.

29. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně po celou dobu trvání pojistné smlouvy (17 let) k ní přistupovala jako k platné, hradila pojistné, a to shodně jako žalovaná, která po celou dobu trvání pojistné smlouvy poskytovala žalobkyni plnění, a to plnění nepeněžité v podobě pojistné ochrany, tj. připravenosti vyplatit pojistné plnění pro případ pojistné události. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel po celou dobu nese riziko vzniku pojistné události a nelze po něm požadovat, aby tak činil zadarmo. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, navrhla učinit vypořádání vzájemného plnění odpovídající poskytnutému nepeněžitému plnění v podobě pojistné ochrany poskytnuté žalovanou žalobkyni. K vyčíslení této pojistné ochrany žalovaná doložila výpis z interního systému a uvedla, že je možné ji určit na základě výpočtů pojistných matematiků a sazebníku a v daném případě žádá vypořádat částku 390 270 Kč, která odpovídá výši úplaty za rizikové pojistné za hlavní pojištění 442 Kč a připojištění placené z jednotek ve výši 104 797 Kč ([Anonymizováno]) a za další zvolená připojištění ve výši 285 031 Kč.

30. Žalobkyně po celou dobu trvání pojistné smlouvy nevyjádřila nespokojenost s pojistným produktem, pojistnou smlouvu měnila (sjednávala a rušila připojištění) a nakonec smlouvy vypověděla. Po celou dobu trvání pojistné smlouvy dostávala žalobkyně výroční dopisy, kterými byla informovována o investicích, hodnotě odkupného, výši poplatků strhávaných z pojistného a od roku 2020 byla uvedena i přesná výše rizikového pojistného.

31. Žalovaná zdůraznila, že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřenou smlouvu by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná, než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12 a sp.zn. II. ÚS 2124/2014, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005).

32. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že napadená ujednání by byla neurčitá a že by mohla způsobit nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je-li namítána neplatnost pro existenci zneužívajících ujednání, pak žalovaná uvedla, že není naplněna základní charakteristika nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku i směrnice, neboť dle ust. § 55 a 56 obč.zák. se výslovně ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění s tím, že ujednání o rizikovém pojistném, poplatcích i výše pojistného plnění není předmětem plnění ani jeho cenou. Argumentace žalobkyně je navíc v přímém rozporu s rozsudky vyšších soudů, podle nichž je-li ujednání neplatné pro neurčitost, nelze jej podrobit přezkumu stran jeho přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022).

33. V případě, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, namítla žalovaná částečné promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud žalobkyně namítá neplatnost pojistné smlouvy z důvodu, že bylo rizikové pojistné určeno pojistně-technickými zásadami žalované, znala domnělé důvody pro neplatnost již v době uzavření pojistné smlouvy, tj. již v době uzavření musela pojmout podezření, že se smlouvou je něco v nepořádku, pokud ji chybí část smluvní dokumentace, na základě níž je stanovena výše rizikového pojistného. Současně znala i osobu, která se měla na její úkor obohatit. I pokud by již při uzavření pojistné smlouvy nenabyla žalobkyně subjektivní vědomosti o tom, že jí není známa přesná výše rizikového pojistného a poplatků, musela ji nabýt nejpozději k okamžiku přečtení výročního dopisu s přehledem jednotlivých pojistných a poplatků (tj. od okamžiku doručení výročního dopisu z roku 2020) s tím, že jejich doručení žalobkyně nikdy v průběhu trvání závazku nerozporovala (shodně k počátku promlčení rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024, sp.zn. 70 Co 254/2024, Okresní soud v Pardubicích sp.zn. 18 C 156/2023).

34. K doručování výročních dopisů žalovaná uvedla, že s ohledem na značnou dobu od jejich odeslání nedisponuje podacími archy nebo jiným dokladem o doručení poštovní zásilky. Žalovaná uvedla, že výroční dopisy zasílala žalobkyni na jí sdělenou adresu a dále uvedla, že v souladu s pojistnými podmínky, pokud žalobkyně změnila kontaktní adresu, byla povinna takovou skutečnost nahlásit pojišťovně, což v daném případě nenastalo. Dále uvedla, že pro žalovanou zajišťuje doručování poštovních zásilek společnost [Anonymizováno], které jsou předávány informace v elektronické podobě a právě touto společností jsou transformovány do listinné podoby a odeslány. Nedojde-li k doručení poštovní zásilky pověřená společnost žalovanou o této skutečnosti informuje. K oznámení o nedoručení poštovní zásilky v daném případě nedošlo. Současně žalobkyně netvrdí, že by došlo ke změně doručovací adresy. Adresa shora uvedená již v době sjednání smlouvy [adresa], byla žalobkyní uvedena i ve výpovědi v roce 2024 a je uváděna i v tomto řízení. Pro uvedené není pochyb, že se jedná o řádnou adresu k doručování, na kterou zasílala i žalovaná.

35. Pro vše shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

36. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a soud po zhodnocení všech provedených důkazů postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

37. Dne 10.8.2007 žalobkyně, jako pojistník, a žalovaná, jako pojistitel, podepsaly pojistnou smlouvu č. [hodnota] ozn. Pojistná smlouva Investiční životní pojištění [Anonymizováno] s počátkem pojištění 15.8.2007, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Ve smlouvě bylo uvedeno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti ve výši 150 000 Kč do věku 60 let s měsíčním pojistným 4 166 Kč a celkové roční pojistné po zohlednění slev činilo 54 205 Kč. Zvolená investiční strategie byla 50 % smíšený fond a 50 % fond českých akcií. Byla sjednána připojištění s kódem 0014 (pojistné ve výši 3 000 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné ve výši 780 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné ve výši 600 Kč), přičemž pojistné placené pojistníkem za připojištění činilo celkem 4 380 Kč. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ pojištění. Žalobkyně podpisem stvrdila, že byla s obsahem příloh seznámena (zjištěno z pojistné smlouvy ze dne 10.8.2007, včetně zdravotního dotazníku).

38. Ve všeobecných pojistných podmínkách účinných od 1.1.2007 bylo mimo jiné uvedeno v čl. 6 bod 1, že pojistné je úplatnou za poskytovanou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě, dále bylo upraveno v čl. 10 právo pojistníka na výplatu odkupného v případě, že je pojistná smlouva k písemné žádosti zrušena. Dále v oddíle informace pro zájemce byl v oddíle D uveden přehled poplatků, podle něhož poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se účtuje rizikové pojistné (bod 2), poplatky spojené s řízením finančních fondů (bod 5) a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (bod 7). V tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním bod 2 bylo uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku; správní poplatek za administrativní náklady společnosti po investiční životní pojištění ([Anonymizováno]) ve výši 65 Kč, účtovaný měsíčně po celou dobu trvání pojištění i pro smlouvy ve splaceném stavu, poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti a provize 7 % z počátečních podílových jednotek účtován ročně až do konce pojištění. V tabulce poplatků bod 7 bylo dále uvedeno, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tzv. Bid/offer spread je pro běžné pojistné ve výši 5 % pro mimořádné pojistné 2,5 %. Podle článku 7 zvláštních pojistných podmínek bude od data počátku pojištění pojišťovna každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. Částka potřebná k úhradě rizika spojeného s pojištěním se vypočte dle sazebníku, který je přístupný v sídle pojišťovny. Podle článku 8 zvláštních pojistných podmínek pojištění zaniká s výplatnou odkupného v hodnotě akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu (zjištěno z všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění 1/2007, zvláštních pojistných podmínek pro investiční životní pojištění).

39. Dne 10.10.2007 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] pojištění [Anonymizováno], s pojistným ve výši 50 000 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 150 000 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] s pojistným ve výši 3 000 Kč, s kódem [Anonymizováno] s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] s pojistným z akumulačních pojistných jednotek. Byla uvedena sleva z pojistného 175 Kč, celkové pojistné ve výši 54 205 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond českých akcií 50 % (zjištěno z dopisu z 10.10.2007, včetně z pojistky).

40. Dne 28.8.2015 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění U140, s pojistným ve výši 67 007 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 201 014 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 252 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 584 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 6 510 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 764 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond českých akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného (zjištěno z pojistky ze dne 28.8.2015, včetně stavu podílového účtu).

41. Dne 29.8.2017 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění U140, s pojistným ve výši 67 007 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 201 014 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 252 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 584 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 6 510 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 764 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond českých akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného (zjištěno z pojistky ze dne 29.8.2017 včetně stavu podílového účtu).

42. Dne 27.8.2020 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění U140, s pojistným ve výši 67 007 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 201 014 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 252 Kč, s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 584 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem CID1 (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 6 510 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 764 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond středoevropských akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 15.8.2019 do 14.8.2020 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 85 369 Kč, rizikové pojistné za připojištění 749 Kč (kód [Anonymizováno]), 576 Kč (kód [Anonymizováno]), 7 668 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 202 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 521 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 064 Kč (kód [Anonymizováno]), 6 250 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 2 356 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 8 634 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 3 350 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z pojistky ze dne 27.8.2020 včetně stavu podílového účtu).

43. Dne 27.8.2021 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění U140, s pojistným ve výši 67 007 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 201 014 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 252 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 584 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 6 510 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 764 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond středoevropských akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 15.8.2020 do 14.8.2021 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 85 369 Kč, rizikové pojistné za připojištění 749 Kč (kód [Anonymizováno]), 576 Kč (kód [Anonymizováno]), 7 920 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 202 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 521 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 064 Kč (kód [Anonymizováno]), 6 250 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 2 118 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 9 681 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 3 350 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z pojistky ze dne 27.8.2021, včetně přehledu plateb a nákladů).

44. Dne 27.8.2022 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění [Anonymizováno], s pojistným ve výši 71 731 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 215 185 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 341 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 697 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 6 970 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 792 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond středoevropských akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 15.8.2021 do 14.8.2022 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 85 369 Kč, rizikové pojistné za připojištění 749 Kč (kód [Anonymizováno]), 576 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 088 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 202 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 521 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 064 Kč (kód [Anonymizováno]), 6 250 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 2 207 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 10 615 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 3 350 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z pojistky ze dne 27.8.2022 včetně přehledu plateb a nákladů).

45. Dne 29.8.2023 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění [Anonymizováno], s pojistným ve výši 83 287 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 249 851 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno] (doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 557 Kč, s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 1 971 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem CID1 (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 8 093 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 856 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond středoevropských akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 15.8.2022 do 14.8.2023 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 90 727 Kč, rizikové pojistné za připojištění 749 Kč (kód [Anonymizováno]), 576 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 688 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 287 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 629 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 064 Kč (kód [Anonymizováno]), 6 691 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 1 812 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 10 754 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 3 586 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z pojistky ze dne 29.8.2023 včetně přehledu plateb a nákladů).

46. Dne 28.8.2024 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. [hodnota] s uvedením typu pojištění [Anonymizováno], s pojistným ve výši 88 518 Kč, počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění dne 15.8.2032, pojistnou částkou 265 542 Kč, s uvedenými připojištěními s kódem [Anonymizováno][Anonymizováno](doplňkové připojištění pro případ úrazu a trvalých následků) s pojistným 780 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denní dávky při pobytu v nemocnici následkem úrazu) s pojistným 600 Kč, s kódem [Anonymizováno] (pojištění pro případ zproštění od placení pojistného) s pojistným z akumulačních pojistných jednotek, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ smrti následkem úrazu) s pojistným 1 655 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) s pojistným 2 095 Kč, s kódem [Anonymizováno] (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) s pojistným 8 400 Kč a s kódem [Anonymizováno] (připojištění pro případ plného invalidního důchodu) s pojistným 8 601 Kč. Byla uvedena sleva z pojistného 885 Kč a alokační poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění – smíšený fond II 50 % a fond středoevropských akcií 50 %. Součástí výročního dopisu byl stav podílového účtu v Kč a aktuální hodnota odkupného. Byl uveden přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 15.8.2023 do 14.8.2024 s tím, že zaplacené pojistné činilo částku 103 832 Kč, rizikové pojistné za připojištění 749 Kč (kód [Anonymizováno]), 576 Kč (kód [Anonymizováno]), 9 864 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 495 Kč (kód [Anonymizováno]), 1 892 Kč (kód [Anonymizováno]), 8 064 Kč (kód [Anonymizováno]), 7 769 Kč (kód [Anonymizováno]), dále poplatky ve výši 660 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 2 215 Kč (poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti), ve výši 14 208 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 4 164 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) (zjištěno z výročního dopisu ze dne 28.8.2024).

47. Dne 3.9.2024 žalobkyně podala výpověď pojistné smlouvy č. [hodnota] s žádostí o výplatu odkupného. Žádost byla doručena žalované dne 9.9.2024 (zjištěno z výpovědi pojistné smlouvy).

48. Žalovaná vyplatila dne 20.9.2024 žalobkyni částku 1 184 994 Kč (zjištěno z dokladu o příchozí platbě z 20.9.2024). Strany současně učinily nesporné, že celkem za dobu trvání pojistné smlouvy uhradila žalovaná částku 1 352 545 Kč.

49. Žalobkyně hradila za období od 15.9.2007 do 15.8.2009 připojištění s kódy [Anonymizováno] s výší pojistného pro rok 2007: 2 880 Kč, 749 Kč, 576 Kč, pro rok 2008: 3 024 Kč, 749 Kč, 576 Kč a pro rok 2009: 3 176 Kč, 749 Kč, 576 Kč. Od roku 2010 nebylo hrazeno připojištění s kódem [Anonymizováno], zůstalo hrazeno nadále připojištění s kódem [Anonymizováno] s pojistným po 749 Kč a kódem [Anonymizováno] s pojistným po 576 Kč a dále byla hrazena připojištění s kódy [Anonymizováno], jejichž výše se i v průběhu trvání měnila. Žalobkyně uhradila dne 15.8.2022 částku ve výši 90 727 Kč a dne částku ve výši 103 832 Kč a následně došlo k ukončení pojistné smlouvy a pojistné splatné 15.8.2024 je vykázáno jako dlužné (zjištěno z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky).

50. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 16. 10. 2024 (zjištěno z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení), na který žalovaná reagovala dopisem ze dne 4.11.2024 tak, že nemá nárok žalobkyně za důvodný (zjištěno z reakce na výzvu 4.11.2024).

51. Společnost CGOS s.r.o. prohlásila, že poskytuje žalované službu komplexního řešení firemní korespondence, žalovaná této společnosti předává data ke zpracování v elektronické podobě a společnost je následně vytiskne, vloží do obálky a předá k doručení. Je prováděno i vyhodnocování nedoručených zásilek a informace o nedoručení se předávají žalované (zjištěno z čestného prohlášení).

52. Soud uvádí, že k důkazům a novým tvrzením uvedených v podání 22.5.2025 v rámci závěrečného návrhu žalované soud nepřihlédl, neboť je žalovaná předložila po učiněné koncentraci řízení dle ust. § 118b o.s.ř. a současně nebyly tvrzeny okolnosti vedoucí k závěru, že se jedná o situaci přípustných novot po koncentraci řízení. Soud proto na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

53. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 10.8.2007, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 15.8.2007 a koncem pojištění 15.8.2032. Ve smlouvě bylo sjednáno hlavní pojištění pro případ smrti a dožití věku 60 let a dále byla sjednána připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné ve výši 3 000 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné ve výši 780 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné ve výši 600 Kč), přičemž pojistné placené pojistníkem za připojištění činilo celkem 4 380 Kč. Smlouvou byla sjednána výše ročního pojistného 54 205 Kč s tím, že v průběhu trvání pojistné smlouvy žalobkyně hradil různé výše ročního pojistného dne 15.8.2022 částku ve výši 90 727 Kč a dne částku ve výši 103 832 Kč a následně došlo k ukončení pojistné smlouvy a pojistné splatné 15.8.2024 je vykázáno jako dlužné. Současně žalovaná alokovala od roku 2010 úhrady ročního pojistného rovněž na připojištění s kódy [Anonymizováno], s tím, že nebylo v řízení prokázáno sjednání těchto připojištění a výše pojistného za tato připojištění.

54. Nedílnou součástí smlouvy by všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky s tím, že žalobkyně svým podpisem stvrdila, že byla s nimi seznámena. Sazebník poplatků byl přístupný v sídle pojišťovny, nebyl dle znění všeobecných pojistných podmínek součástí smluvní dokumentace, kterou žalobkyně převzala a podpisem stvrdila, že by s ním byla seznámena, přičemž pouze ze sazebníku mohla žalobkyně v době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného.

55. Žalovaná vystavovala pro žalobkyni výroční dopisy s tím, že ve výročních dopisech od roku 2020 bylo mimo jiné uvedeno, že kolik činí celkové roční pojistné, pojistné u připojištění, alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění, přehled plateb pojistného a nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období předcházejícího roku s konkrétním rozpisem toho kolik bylo zaplaceno na rizikové pojistné a poplatky (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady, poplatek za pokrytí počátečních nákladů společnosti, poplatek za zprostředkování fondu, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Byla rovněž uvedena aktuální hodnota jednotek. Výroční dopisy doručovala pro žalovanou externí společnost, která ji informuje v případě, že nedojde k řádnému doručení poštovní zásilky.

56. Žalobkyně celkem na pojistném uhradila částku 1 352 545 Kč. Dne 3.9.2024 učinila písemnou výpověď pojistné smlouvy s žádostí o odkupné, které jí bylo vyplaceno ve výši 1 184 994 Kč s tím, že dne 16.10.2024 žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 167 551 Kč představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného a žalovanou poskytnutým plněním, které žalovaná nevydala ani po zaslání předžalobní výzvy, o čemž žalobkyni informovala dopisem ze dne 4.11.2024.

57. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

58. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

59. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje smlouva vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

60. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

61. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Ministerstvo financí, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

62. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

63. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

64. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele 65.Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

66. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

67. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

68. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

69. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

70. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

71. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech.

72. Soud na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky žalované učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit ani z předsmluvních informacích pro zájemce, ani jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobkyně stvrdila podpisem jeho převzetí při podpisu smlouvy. Podle oddílu označené jako předsmluvní informace byla výše určena odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni prokazatelně neseznámila, jak ji ukládá ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, a kde byla výše rizikového pojistného stanovena v závislosti na dalších kritérií. Ze smluvní dokumentace, kterou měla žalobkyně k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak představuje neurčité, a tudíž neplatné ujednání. Současně soud má za to, že absenci určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě tak, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost, tj. že by informaci o výši rizikového pojistné bylo možné považovat za informaci spadající pod termín zásady pro stanovení výše pojistného.

73. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon (srov. rozsudek Městského soudu v Praze sp.n.. 29 Co 420/2019).

74. Soud má jako nadbytečné vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného, posouzení případné neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran a podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání).

75. Vzhledem s uvedenému závěru soud konstatuje, že pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

76. Soud se proto zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva žalobkyně je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

77. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

78. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji, odvozovat od okamžiku, kdy mohla žalobkyně reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojila závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na její úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

79. Pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo na základě žádosti o ukončení smlouvy ze dne 3.9.2024. Naposledy žalobkyně uhradila pojistné na pojistnou smlouvu dne 15.8.2023. Žalobkyně v řízení rozporovala doručení výročních dopisů – resp. výročního dopisu z roku 2021, z něhož již byla zjistitelná konkrétní výše poplatků a výše rizikového pojistného. Žalovaná neprokázala, že by předmětný výroční dopis žalobkyni doručila, resp. nebylo dostatečným způsobem prokázáno ani jeho odeslání, neboť prohlášení externí společnosti zajišťující doručování poštovních zásilek bylo obecné a nevztahovalo se ke konkrétní poštovní zásilce (tj. kdy a jakým způsobem byla doručena).

80. Soud tak v daném případě učinil závěr, že žalovaná neprokázala jí tvrzený okamžik pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby. Doručení výročních dopisů nebylo prokázáno ani nepřímými důkazy, kterými by bylo shora uvedené prohlášení externí společnosti zajišťující doručování ve spojení s existencí skutečnosti, že u žalobkyně nedošlo od roku 2007 k změně adresy pro doručování s tím, že k jednoznačnému závěru o doručení poštovní zásilky nemůže vést ani fakt, že rovněž z výročních dopisů se žalobkyně mohla dozvědět výši předepsaného pojistného na následující rok, kterou následně uhradila. Pro uvedené soud učinil závěr ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně získala laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy již z výročního dopisu z roku 2020 event. následujících, z něhož byla zjistitelná výše strhávaného rizikové pojistné a poplatků, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny v pojistné smlouvě, proto nárok žalobkyně uplatněný žalobou ze dne 29.11.2024 není promlčen v důsledku marného uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 107 odst. 1 obč. zák.).

81. Soud se dále zabýval otázkou, zda nenastalo promlčení nároku v objektivní tříleté promlčecí době, když žalobkyně učinila v období tří let předcházející podání žaloby od 29.11.2021 do 29.11.2024 platby ve výši 103 532 Kč (15.8.2023) a 90 727 Kč (15.8.2022), tj. celkem částku 194 259 Kč, jelikož se jedná o částku převyšující nárok uplatněný žalobou, soud učinil rovněž závěr, že nárok není promlčen ani v objektivní promlčecí době.

82. Na rámec uvedeného stran námitek žalobkyně soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí době je soudu známa pouze rozhodovací praxe jednoho senátu odvolacího soudu (Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobkyně ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné aplikovat objektivní promlčecí dobu a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“). I v nyní posuzovaném případě nelze usuzovat na přesnou výši újmy spotřebitele, která by mu vznikla, neboť žalobkyně pojistnou smlouvu z vlastního rozhodnutí předčasně ukončila.

83. Soud se na závěr zabýval i otázkou vypořádáním vzájemného plnění, které dle žalované představuje ocenitelné nepeněžité plnění představované poskytnutou pojistnou ochranou, a to vzhledem k nutnosti dané ust. § 458 odst. 1 obč. zák., podle něhož musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

84. Žalobkyni vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnila, tj. částky 167 551 Kč (uhrazené pojistné po odečtení vyplaceného odkupného). Žalované oproti tomu vznikl nárok s odkazem na ust. § 458 odst. 1 obč. zák. týkající se vydání oceněného nemajetkového plnění spočívající v poskytovaní pojistné ochrany žalobkyni, ve smyslu připravenosti žalované poskytnout žalobkyni pojistné plnění v případě nastalé pojistné události. K ocenění tohoto nemajetkového plnění spočívající v poskytování pojistné ochrany žalovaná předložila k důkazu toliko tabulku z interního systému, ze kterého vyplývá kolik bylo alokováno na rizikové pojistné na hlavní pojištění a kolik na jednotlivá připojištění.

85. Soud v daném případě uvádí, že žalobkyně neprokázala výši ocenitelného nemajetkového plnění, tj. hodnotu předpokládané úplaty za rizikové pojistné, tj. připravenosti žalované plnit z pojistné smlouvy a soud ani nemohl na základě důkazů provedených v řízení postupovat s odkazem na ust. § 136 o.s.ř. (tj. postupem pro případ, že určení přesné výše nároku by bylo možné je s nepoměrnými obtížemi) a opřít svoji úvahu ve vztahu k výši nepeněžitého plnění o stávající zákonnou úpravu danou ust. § 2999 odst. 2 o. z. (podle níž plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada v rozsahu úplaty), a to jelikož žalovaná vyčíslila nemajetkové plnění představující pojistnou ochranu i ve vztahu k připojištěním, která nebyla sjednána v pojistné smlouvě z roku 2007 a současně nebylo prokázáno, že by došlo k změně pojistné smlouvy s tím, že v pojistné smlouvě byla sjednána pouze připojištění s kódem [Anonymizováno] (pojistné včetně loadingu ve výši 3 000 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné včetně loadingu ve výši 780 Kč), s kódem [Anonymizováno] (pojistné včetně loadingu ve výši 600 Kč), nadto z interní tabulky, ze které žalovaná čerpá vypočtenou výši úplaty za poskytovanou pojistnou ochranu vyplývá, že pojistné za připojištění bylo hrazeno v jiné než ve smlouvou sjednané výši. Netransparentní způsobu určení výše úplaty za jednotlivá připojištění tak znemožňoval rovněž postup dle ust. § 136 o.s.ř.

86. Pro vše shora uvedené soud konstatuje, že pojistná smlouva je absolutně neplatná se zřetele k uplatněným námitkám pro neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, nebylo zřejmé jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány poplatky – tj. žalobkyně si nemohla učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho ekonomickém dopadu. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy by má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalovanou vznesená námitka promlčení nebyla shledána důvodnou, proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je opodstatněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované uhradit žalobkyni částku 167 551 Kč s tím, že vedle nároku na vydání bezdůvodného obohacení v této částce má žalobkyně nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 odst. 1, 2 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalované uložena v souladu s návrhem žalobkyně, která jej požadovala z celkové dlužné částky ode dne následujícího po sdělení žalované, že nemá nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za důvodný (tj. dnem 5.11.2024) a trvá až do jejího úplného uhrazení (výrok II.).

87. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 94 203 Kč s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, přičemž tyto náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 8 378 Kč a dále odměna za úkony právní pomoci počítána s odkazem na ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty ve výši 167 551 Kč, a to ve výši po 7 820 Kč za úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby ze dne 29.11.2024, vyjádření ze dne 5.3.2025, účast na jednání soudu dne 7.4.2025, vyjádření ze dne 30.4.2025, účast na jednání soudu dne 7.5.2025, závěrečný návrh ze dne 26.5.2025. Konkrétně odměna činí částku ve výši 62 560 Kč (8 x 7 820 Kč). Shora uvedeným úkonům odpovídá rovněž paušální náhrada nákladů řízení ve výši 3x 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 a ve výši 5 x 450 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 1.1.2025, tj. celkem ve výši 3 150 Kč.

88. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů představující cestovné ve vztahu k trase [adresa] a zpět s tím, že soud vycházel ze vzdálenosti 95 km, která odpovídá reálné vzdálenosti a dále z údajů o spotřebě dle technického průkazu, amortizace stanovené právním předpisem a z ceny pohonných hmot dle právních předpisů.

89. Na základě tohoto bylo konkrétně zjištěno, že právní zástupce absolvoval dne 7.4.2025 a dne 7.5.2025 cestu vozidlem tov. zn. [Anonymizováno] RZ [SPZ] ze sídla advokátní kanceláře v [Anonymizováno] do budovy soudu v [Anonymizováno] a zpět (tj. 2 x 2 x 95 km) s tím, že základní sazba náhrady za 1 km jízdy podle ust. § 157 odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 u osobních silničních motorových vozidel činila 5,80 Kč, průměrná cena pohonných hmot za 1 litr u benzínu 98 okt. dle vyhlášky činila 40,50 Kč za litr, průměrná spotřeba použitého vozidla uvedená v osvědčení o registraci vozidla je 7,9 l/100 km, proto amortizace činí 2 204 Kč (380 km x 5,80 Kč) a cena spotřebovaných pohonných hmot činí 1 215,81 Kč.

90. Vedle cestovného náleží žalobkyni i náhrada promeškaného času stráveného cestou, a to ve vztahu k uskutečněné cestě dne 7.4.2025 a dne 7.5.2025 v rozsahu 4 x 1 hodina 10 minut, tj. 1 800 Kč podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 (tj. ve vztahu ke každému jednání 6 půlhodin po 150 Kč).

91. S odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží žalobkyni i daň z přidané hodnoty ve výši 14 895,30 Kč (počítáno z částky 70 929,81 Kč v sazbě 21 %). Celkem tak soud dospěl k částce 94 203 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok II).