70 C 71/2025 - 103
Citované zákony (25)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 120 odst. 1 § 129 odst. 1 § 132 § 137 odst. 3 § 142 odst. 2 § 149 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 11 odst. 2 písm. f § 11 odst. 3 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1813 § 1970 § 2048 § 2201 § 2321 § 2324 § 2325 § 2913 § 2913 odst. 1
- o mezinárodním právu soukromém, 91/2012 Sb. — § 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [Anonymizováno], sídlem [Adresa žalobkyně], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], státní příslušník [Anonymizováno], bytem [Adresa žalovaného], zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], o zaplacení částky 20 682 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 682 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 682 Kč od 11.6.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 11.6.2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 998 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 20 682 Kč s příslušenstvím s tím, že provozuje webovou stránku www.anytime.cz a související aplikaci Anytime carsharing CZ, prostřednictvím které poskytuje službu sdílení vozidel. Nájemní smlouva na krátkodobý nájem vozidla je uzavírána prostřednictvím aplikace, a to na základě registrace ze strany zájemce o nájem vozidla. V souladu s čl. 3.1. všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“) je smlouva uzavírána na základě žádosti zájemce potvrzením přijetí VOP, vyplněním osobních údajů a zasláním kopie dokladu totožnosti. Žalovaný dále zaslal kontaktní údaje – telefonní číslo [tel. číslo] e-mail a rovněž údaje o platební kartě. Přes telefonní kontakt je následně vozidlo pronajímáno a na e-mailovou adresu jsou zaslány VOP.
2. Uvedla, že dne 3.4.2023 si žalovaný pronajal krátkodobě vozidlo tov. značky Toyota Corolla, reg.značky [SPZ] (dále jen „vozidlo“). Před pronájmem žalovaný v aplikaci potvrdil, že vozidlo je nepoškozené. Jelikož jsou vozidla zájemcům předávána dálkovým přístupem, žalobkyně má nastaveny pravidla pro jejich předání tak, aby bylo zřejmé, v jaké stavu jsou přebírána. V tomto ohledu je povinností zájemce vozidlo nafotit ze čtyř stran (viz čl. 7.2.7. a 7.2.
8. VOP), vizuálně zkontrolovat poškození interiéru a závady nahlásit. Při nesplnění těchto povinností jde případné poškození k tíži nájemce. Žalovaný nepořídil fotografie vozidla a nenahlásil žádná poškození interiéru. Následný nájemce žalobkyni nahlásil poškození s tím, že levé zadní dveře mají rozmontované plasty. Poškození vnitřního panelu levých zadních dveří bylo výrazné, není možné, že by si jej žalovaný nevšiml. Pracovník žalobkyně zdokumentoval po oznámení závady poškození vozidla s tím, že škoda byla vyčíslena na základě kalkulace systému [Anonymizováno] č. [hodnota] na částku 14 881,56 Kč. K vyčíslení žalobkyně doplnila, že bylo učiněno v souladu s článkem 10.
6. VOP prostřednictvím systému [Anonymizováno], který je obecně uznáván k dokládání výše škod pojišťovnami, znalci i soudy (aprobováno např. v obdobné věci v rozhodnutí Okresního soudu [adresa] – východ pod sp zn. [spisová značka]). Žalobkyně odkázala také na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle něhož při poškození použitého a částečně opotřebeného vozidla se v důsledku škodné události snižuje jeho hodnota a tím i majetkový stav poškozeného. Škoda spočívá v rozdílu mezi obecnou hodnotou vozu před škodnou událostí a jeho sníženou hodnotou po havárii. Není přitom podstatné, zda věc byla následně opravena či nikoliv, neboť výši škody nelze činit závislou na tom, jak poškozený s věcí naloží, tedy např. zda ji někomu daruje, prodá nebo vymění a za jakou cenu (protihodnotu); tyto okolnosti jsou totiž nahodilé a bez souvislosti s příčinou vzniku škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 1988, sp. zn. 1 Cz 82/88, publikovaný pod č. 25/1990 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod C 871 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu). Žalobkyně doplnila, že v případě, že poškozený nechá vůz opravit, může být výše škody vyjádřena i cenou opravy, která zahrnuje opravu škodnou událostí dotčených částí vozu, s případným odečtením částky odpovídající zhodnocení vozidla jeho opravou oproti původnímu stavu (pokud k němu skutečně dojde – jinak by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci náhradou opotřebených součástí novými). V praxi se někdy používá toto vyčíslení jako tzv. rozpočtové, tj. předpokládanou cenou opravy, která dosud nebyla provedena. To však nic nemění na tom, že bez ohledu na postup poškozeného a na způsob či metodu vyčíslení, vzniká vlastníkovi vozu škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla. Dále žalobkyně uvedla, že tento způsob dokládání škody je zvolen zejména z důvodu, aby vyčíslení škody odpovídalo poškození způsobenému daným nájemcem. Autoservisem je totiž v některých případech při opravě způsobeného poškození zároveň na žádost žalobkyně opraveno i jiné poškození, které zatím nebránilo provozu vozidla, a faktura z autoservisu tak neodpovídá opravě poškození, které žalobkyně požaduje uhradit po škůdci.
3. Jelikož žalovaný poškození vozidla nenahlásil, porušil povinnosti stanovené VOP. Podle čl. 10.
4. VOP se žalovaný zavázal k úhradě veškeré škody a újmy, která vznikla žalobkyni porušením nebo nesplněním smluvních povinností. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z VOP nevztahuje se na něj čl. 10.5 VOP o maximální spoluúčasti na škodě a je povinen škodu uhradit v plné výši (jelikož spoluúčast byla do 29 999 Kč, odpovídal by za škodu v plném rozsahu i pokud by nedošlo k porušení smluvní povinnosti).
4. Žalobkyně dále žádá k úhradě vedle škody smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč s tím, že v článku 10.4 VOP se žalovaný (nájemce) zavázal, že v případě porušení nebo neplnění podmínek VOP uhradí žalobkyni (pronajímateli) smluvní pokutu dle sazebníku až do výše 10 000 Kč (systému pokut – příloha 1 bod 10), dále se zavázal v souladu s čl. 10.15 VOP k úhradě administrativních nákladů ve výši 10 % ze způsobené škody, tj. částku 1 800,67 Kč (4 082,782 Kč + 21 % DPH) a k úhradě nákladů za pohotovostní výjezd technika k vozidlu v částce 1 000 Kč.
5. Celkem tak žalovaný žalobkyni dluží částku 20 682 Kč, která nebyla uhrazena ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 27.2.2024 s tím, že mimosoudní jednání bylo bezúspěšné. Vzhledem k prodlení s úhradou žádá žalobkyně rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení od dne 11.6.2023 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě dluhu ve výzvě ze dne 10.5.2023, kde poskytla žalovanému lhůtu do 10.6.2023.
6. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává s tím, že v žalobě jsou uplatněny úroky ve vyšší než zákonné výši, která je od 1.1.2025 pouze 12 % p.a. Dále uvedl, že žalovaný není škůdcem, poškození vozidla nezavinil. Poškození si všiml, ale nepřikládal mu význam, nevěděl, že by měl nafotit i interiér vozidla. K okolnosti, že již vozidlo bylo poškozeno navrhl vyslechnout předchozí uživatele. Současně žalovaný namítal, že položky účtované žalobkyní (smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč a cena za výjezd technika ve výši 1 000 Kč) jsou nepřiměřeně vysoké, žalovaná částka by měla být tedy nižší o 4 000 Kč. Rovněž namítá ve vztahu ke kalkulaci oprav, že položky jsou násobkem skutečných tržních cen a žalobkyně by měla předložit účetní doklady ve vztahu k opravě vozidla. Navrhl zamítnutí žaloby.
7. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. S odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen z.m.p.s.) ve vztahu k nároku na náhradu škody aplikoval dvoustrannou mezinárodní smlouvu uveřejněnou vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 95/1983 Sb. uzavřenou mezi Československou socialistickou republikou a [adresa] sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 16. 5. 1983 (dále jen „mezinárodní smlouva“), konkrétně čl. 38 mezinárodní smlouvy o náhradě škody, podle něhož se věc řídí právním řádem státu smluvní strany, kde došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody a příslušný soud je ten soud státu, jehož právní předpisy se použijí jako právo rozhodné. Na základě uvedeného je mezinárodně příslušný český soud a rozhodné právo je české. Jelikož mezinárodní smlouva neupravuje závazkové vztahy, proto ve vztahu k nároku ze smlouvy aplikoval soud nařízení Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně čl. 4 a násl. citovaného nařízení, podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svoji státní příslušnost žalovány u soudu tohoto členského státu. Osoba žalovaná měla bydliště ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, v České republice, je proto dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pokud jde o kolizní normu, aplikoval soud vzhledem k absenci výslovné úpravy problematiky v mezinárodní smlouvě čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). S ohledem na výše uvedené dospěl soud rovněž v tomto případě k závěru, že v této věci je rozhodným právem právo české.
8. Soud vycházel z listinných důkazů předložených účastníky (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.
9. Dle Všeobecných obchodních podmínek Anytime zveřejněných dne 6.1.2022 a účinných od den 21.1.2022 (dále jen „VOP“) čl. 3.1. je smlouva mezi pronajímatelem a budoucím klientem uzavřena v případě spotřebitelů provedením kroků: a) ze strany klienta – zasláním dokladu totožnosti, řidičského průkazu, vlastní fotografie (selfie) s dokladem totožnosti a jiných dokladů a informace ve formě stanovené pronajímatelem, přistoupením k podmínkám uvedeným ve VOP v souladu s postupem zde stanoveným, tj. vyplněním osobních údajů v mobilní aplikaci a potvrzením přijetí VOP uzavírána na základě žádosti zájemce potvrzením přijetí VOP; b) ze strany pronajímatele – potvrzením uzavření smlouvy Aktivací klienta ve službě Anytime a zasláním aktuální verze VOP na e-mail Klienta uvedeným v uživatelském účtu. Podle čl. 2.1. se pronajímatel zavazuje způsobem, který je stanoven v těchto VOP, poskytovat Klientovi na jeho žádost vozidlo do dočasného užívání na základě jeho rezervace a klient se zavazuje používat Vozidlo v souladu s podmínkami Smlouvy a těchto VOP a jejich příloh, hradit včas cenu za Služby Anytime a řádně plnit ostatní povinnosti vyplývající ze Smlouvy a těchto VOP. Podle čl. 2.2 VOP pronájem vozidla, začátek a ukončení doby nájmu Vozidla, jakož i další úkony vyplývající z těchto VOP, se provádí pomocí[Anonymizováno]operací uvedených ve smlouvě, těchto VOP, na Webových stránkách a (nebo), v Mobilní aplikaci a (nebo), prostřednictvím Klientské služby Pronajímatele (v případech výslovně uvedených v těchto VOP). Podle čl. 2.
3. VOP na Webových stránkách a v Mobilní aplikaci se uvádí seznam Vozidel, z něhož Klient samostatně vybírá Vozidla k užívání v rámci Smlouvy. Posouzení stavu Vozidla při jeho převzetí do pronájmu provádí Klient samostatně v souladu s postupem stanoveným v Pravidlech. V případě, že Klient není spokojen s Vozidlem, může Pronajímatel nabídnout k pronájmu jiné Vozidlo, které splňuje požadavky Klienta, pokud má takové Vozidlo k dispozici. Podle čl. 7 VOP má klient právo užívat pronajaté Vozidlo, a to v souladu s podmínkami Smlouvy, VOP a požadavky Právního řádu; povinnost převzít v souladu se Smlouvou a VOP a šetrně užívat Vozidlo v přísném souladu s jeho určením, cílem, požadavky a podmínkami stanovenými ve Smlouvě, VOP a jejich přílohách, pokynech a doporučeních Pronajímatele, Pravidlech pro hrazení škody Pronajímatelem uvedených ve VOP nebo na Webových stránkách; přijímat včas opatření k předcházení a zabránění poškození Vozidla a vzniku škod na majetku Třetích osob; hradit včas nájemné a platby za rezervaci Vozidla (Cenu) v souladu s podmínkami Smlouvy a VOP, platit ostatní platby stanovené Smlouvou a VOP (včetně Pokut, správních pokut a případné náhrady způsobené škody), zajistit finanční prostředky na platební kartě přirazené k Uživatelskému účtu Klienta ve výši dostatečné k zaplacení nájemného a dalších plateb podle Smlouvy a VOP; po ukončení užívání Vozidla jej vrátit Pronajímateli v řádném technickém stavu způsobem stanoveným v těchto VOP a zároveň provést fotodokumentaci řádného technického stavu vozidla ze všech čtyř stran (tj. zepředu, zezadu, zleva i zprava, kterou je Klient povinen nahrát do Mobilní aplikace), provést vlastní vizuální kontrolu technického stavu Vozidla, které má být pronajato. V případě zjištění viditelného poškození Vozidla (vnějšího a uvnitř Vozidla, včetně znečištění interiéru) před zahájením pronájmu Vozidla, sdělit tuto skutečnost Pronajímateli telefonicky na telefonním čísle Klientské služby a zaslat fotografii poškození nebo znečištění Vozidla Pronajímateli na e-mail: [e-mail]. Oznámení o poškození Vozidla může být provedeno jinými způsoby stanovenými Pronajímatelem, včetně těch, které jsou uvedeny na Webových stránkách nebo v Mobilní aplikaci. Klient bere na vědomí, že při nesplnění těchto povinností má Pronajímatel důvod předpokládat, že takové poškození, znečištění aj. vzniklo během Doby nájmu Klienta a půjde tak k jeho tíži. Převzetí Vozidla Klientem znamená splnění povinnosti stanovené v čl. 7.4.1 VOP. Podle čl. 10.4 VOP klient se zavazuje, že v případě porušení nebo neplnění podmínek VOP, uhradí pronajímateli pokutu ve výši stanovené systémem pokut a zároveň veškeré škody a jiné újmy vzniklé pronajímateli porušením nebo neplněním podmínek VOP. Podle čl. 10.
6. VOP Klient (mimo výjimky výslovně vymezené Smlouvou a VOP) uhradí škodu, která Pronajímateli vznikla v důsledku porušení VOP, Právního řádu a ustanovení Smlouvy Klientem v průběhu Doby nájmu Vozidla a po ukončení Doby nájmu Vozidla, pokud byla tato škoda způsobena jednáním (nebo nečinností) Klienta, včetně, avšak nejen: Pokut, penále včetně sankcí uložených státními orgány jako správní sankce nebo jako trest za trestné činy a (nebo) přestupky, za porušení PSP, pravidel pro parkování, dalších požadavků Právního řádu upravující otázky bezpečnosti silničního provozu, nebo souvisejících s používáním Vozidla Klientem, nebo vyplývajících z používání Vozidla Klientem; škod souvisejících se stavem pronajatého Vozidla v okamžiku vracení, včetně škody v důsledku nadměrného opotřebení; nákladů na odtah Vozidla; nákladů na parkování Vozidla na odstavném parkovišti nebo ploše, kde lze důvodně předpokládat, že jde o placené parkoviště nebo plochu; nákladů Pronajímatele na úhradu závazků Třetím osobám vzniklých v souvislosti s jednáním (nečinností) Klienta porušujícím podmínky Smlouvy, VOP a (nebo) Právního řádu; služeb odhadce, znalce, expertních a jiných organizací – v souvislosti s provedením odhadů, ocenění; právních služeb; poradenských služeb; poplatků účtovaných organizacemi (včetně bankovních a úvěrových) při úhradě finančních prostředků, které tvoří výdaje podle tohoto odstavce, Pronajímatelem; náklady spojené s nároky Třetích osob v souvislosti s užíváním Vozidla Klientem; peněžní kompenzace za správu (článek 10.15 VOP, účtovanou mimo jiné za vyhledávání, zpracování identifikace Klienta, generování a odeslání oznámení o porušení povinností Klientovi) Pokut, náhrad a jiných poplatků a škod (s výjimkou plateb v souvislosti se ztrátou zisku). Podle čl. 10.15 VOP klient souhlasí s tím, že administrativní náklady Pronajímatele za správní pokuty, vymáhání náhrady škody, odškodnění a jiných plateb činí 10 % (deset procent) z celkové částky účtované za správu takových plateb. Při vymáhání náhrady škody za poškození Vozidla činí administrativní náklady 10 % (deset procent) z celkové způsobené škody. Částky za administrativní náklady jsou účtovány za všechny platby s výjimkou plateb nájemného, rezervace Vozidla a Pokut, které mají být uhrazeny ve prospěch Pronajímatele v souladu s podmínkami Smlouvy. Přílohou VOP byl systém pokut s tím, že podle bodu 12 činí smluvní pokuta 3 000 Kč za porušení povinnosti provést vizuální kontrolu vozu (zjištěno z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve znění zveřejněném 6. 1. 2022). Žalovaný zaslal žalobkyni kopii dokladů totožnosti – povolení k pobytu (zjištěno z fotografie dokadu žalovaného – povolení k pobytu).
10. Dne 3.4.2023 v 15:48 bylo vozidlo TOYOTA COROLLA, RZ: [SPZ] (dále jen „vozidlo“) žalovaným v rámci internetové aplikace rezervováno, v 15:57 téhož dne bylo zahájeno jeho užívání, v 17:13 téhož dne byl nájem ukončen a byly pořízeny fotografie exteriéru vozidla ze čtyř stran. Téhož dne byla provedena i úhrada za poskytnutou službu z platební karty. Doba užívání a lokalita pohybu vozidla byla zanesena do aplikace žalobkyně (zjištěno z výstupu ze systému žalobkyně s podrobnostmi o pronájmu).
11. Vozidlo mělo poškozené levé zadní dveře, poškození bylo viditelné, jednalo se o rozmontované plasty dveřní výplně (zjištěno z fotografie poškození vozidla).
12. Poškození levých zadních dveří spočívající v rozmontovaných plastech bylo nahlášeno k okamžiku zahájení užívání vozidla dalším uživatelem, který jej měl v užívání dne 4.4.2023 v 16:48 hodin. (zjištěno z výstupu ze systému žalobkyně s oznámením poškození dalším nájemcem). Ke kontrole interiéru a posouzení provozuschopnosti vozidla žalobkyně vyslala svého pracovníka dne 5.4.2023 (listina vyslání technického pracovníka z 5. 4. 2023).
13. Vozidlo měla před žalovaným v užívání dne 2.4.2023 paní [jméno FO], která žádné poškození vozidla nenahlásila a vozidlo dle svého sdělení nepoškodila a také před jejím užíváním nebylo vozidlo ve svém interiéru poškozeno (zjištěno výstup ze systému žalobkyně podrobnosti o trase paní [jméno FO], ze sdělení paní [jméno FO] z 3. 12. 2025).
14. Náklady na opravu vozidla byly vyčísleny na částku ve výši 14 881,56 Kč bez DPH. Oprava dle kalkulace zahrnovala výměnu panele dveří s tím, že cena náhradního dílu činí 14 665,56 Kč a cena práce 216 Kč (zjištěno z vyčíslení škody číslo [hodnota]).
15. Žalovaný byl vyrozuměn o výši škody na vozidle v částce 14 881,56 Kč a upomenut žalobkyní na úhradu dluhu v celkové částce 20 682 Kč s tím, že vedle úhrady škody žalobkyně žádala úhradu smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 800,67 Kč a 1 000 Kč za havarijně technikou podporu. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10.6.2023 (zjištěno z vyrozumění o výši způsobené škody z 10. 5. 2023). Žalovaný na výzvu nereagoval, proto žalobkyně zaslala žalovanému urgenci úhrady dluhu (zjištěno z urgence úhrady z 15. 6. 2023). Jelikož na základě upomínek nebyl dluh uhrazen zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy z 27.2.2024, včetně podacího lístku). Účastnicí řízení jednali o mimosoudním vyřešení sporu, nicméně nedospěli před podáním žaloby k mimosoudní dohodě s tím, že právní zástupce žalovaného uvedl, že s ním klient nekomunikuje a nemá tak pokyny k uzavření dohody (zjištěno z reakce na předžalobní výzvu, z emailové komunikace právních zástupců).
16. Na základě shora uvedeného učinil soud skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o krátkodobém pronájmu vozidla, a to prostřednictvím aplikace, na základě registrace žalovaného, jakožto zájemce o pronájem vozidla, zaslání jeho dokladu totožnosti a následné rezervace vozidla. Předmětem smlouvy bylo právo žalovaného užívat za úplatu a dle podmínek upravených ve smlouvě, resp. ve všeobecných podmínkách vozidlo ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný byl povinen vozidlo šetrně užívat a přijímat včas opatření k předcházení a zabránění poškození. Všeobecnými obchodními podmínkami byla mimo jiné sjednána povinnost exteriér vozidla nafotografovat a fotografie nahrát do aplikace žalobkyně a zkontrolovat interiér vozidla a případná poškození nahlásit žalobkyni. Dne 3.4.2023 žalovaný užíval vozidlo, před zahájením užíváním vozidla nepořídil fotografie vozidla, nenahlásil poškození interiéru. Téhož dne byl ukončen nájem a žalovaným uhrazeno nájemné. Na konci užívání vozidla pořídil žalovaný fotografie exteriéru vozidla. Následný uživatel vozidla nahlásil viditelné poškození interiéru levých zadních dveří. Ke kontrole nahlášeného poškození byl žalobkyní vyslán technik. Náklady na opravu vozidla činily dle provedené kalkulace částku 14 881,56 Kč. Vedle škody žalobkyně žádala s odkazem na ust. 10.15 VOP úhradu administrativního poplatku ve výši 1 800,67 Kč, poplatku ve výši 1 000 Kč za havarijně technikou podporu a dále i smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč, která byla sjednána v příloze VOP, kde byl uveden systém pokut s tím, že podle bodu 12 činí smluvní pokuta 3 000 Kč za porušení povinnosti provést vizuální kontrolu vozu. Žalovaný dluh nehradil ani po zaslaných upomínkách, pro důvody na straně žalovaného nedošlo k uzavření mimosoudní dohody.
17. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2321 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2324 o.z. nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce. Podle ust. § 2325 o.z. nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
18. Podle ust. § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
19. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
20. Soud s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení a provedené dokazování shledal žalobu z podstatné části důvodnou s tím, že bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 2321 a násl. o.z. a na základě této smlouvy žalovaný vozidlo dočasně užíval. Uzavření smlouvy a užívání vozidla nebylo ani v řízení zpochybněno. Žalovaný žalobkyni před zahájením užívání vozidla nenahlásil žádná poškození vozidla a neučinil fotodokumentaci dle smluvních ujednání, čímž došlo k porušení smluvní povinnosti. Rovněž uživatel přecházející žalovanému žádné poškození vozidla nenahlásil a prohlásil, že k poškození vozidla v době jeho užívání nedošlo. Žalovaný byl povinen šetrně užívat vozidlo tak, aby nedošlo k jeho poškození. Následný uživatel při zahájení užívání vozidla nahlásil poškození vozidla – konkrétně poškození interiéru zadních levých dveří s tím, že náklady na opravu byly vyčísleny na částku 14 881,56 Kč. Poškození vozidla bylo viditelné. Ke kontrole vozidla byl vyslán technik žalobkyně. V řízení tak bylo prokázáno, že v době, kdy měl žalovaný vozidlo v užívání došlo k viditelnému poškození vozidla, které nahlásil žalobkyni následný uživatel. Žalovaný je tak s odkazem na porušení smluvních ujednání odpovědný za škodu vzniklou v době, kdy vozidlo užíval a je proto povinen nahradit škodu vyčíslenou, a to s odkazem na ust. § 2913 o.z., jelikož došlo k porušení povinnosti žalovaného jednak učinit kontrolu vozidla v době převzetí, pořídit fotodokumentaci a nahlásit poškození, a dále užívat vozidlo šetrně a přecházet poškození vozidla. I v případě, že by se nejednalo o porušení smluvní povinnosti, bylo by nutné dovodit porušení zákonné povinnosti vrátit vozidlo ve stavu, v jakém bylo převzato.
21. Vedle nároku na náhradu škodu má soud za důvodnou rovněž žalobu v části, v níž žalobkyně žádala úhradu administrativních poplatků (paušalizované náklady na vymáhání škody) v souladu s VOP ve výši 1 800,67 Kč (10 % ze způsobené škody) a ve výši 1 000 Kč za havarijně technikou podporu, konkrétně za vyslání technika, které bylo v řízení prokázáno. Současně nelze mít takto účtované poplatky za zjevně nepřiměřené ve smyslu ust. § 1813 o.z., tedy že by zakládaly zjevnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele.
22. K námitkám žalovaného, který sporoval výši škody, soud uvádí, že vycházel z žalobkyní předložené kalkulace s tím, že žalovaný ve svém vyjádřením uvedl, že má kalkulaci za nahodnocenou. Podle ust. § 101 odst. 1 o.s.ř k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména: a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. V projednávané věci bylo prokázáno užívání vozidla i vznik škody na vozidle s tím, že žalobkyně předložila kalkulaci, kterou má soud se zřetelem k judikatuře uvedené žalobkyní za dostatečnou a není nutné k prokázání výše škody dokládat náklady na faktickou opravu vozidla. Přesto, pokud dle svého obecného vyjádření neměl žalovaný kalkulaci za správnou, mohl jej soud v tomto směru poučit k doplnění tvrzení a označení důkaz, jelikož se však žalovaný k nařízenému jednání nedostavil, soud jej tedy nemohl poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a chybějící důkazy s procesním důsledkem, proto soud vycházel z důkazů předložených žalobkyní, které dostatečně prokazují výši škody.
23. Žalovaný i přes zaslanou výzvu k úhradě dluhu neuhradil ničeho, v řízení netvrdil, že by bylo ničeho uhrazeno, pro uvedené soud žalobě vyhověl, a to co do částky 14 881,56 Kč představující náhradu škody, co do částky 1 000 Kč za výjezd technika a co do částky 1 800,67 Kč představující sjednané paušalizované náklady na vymáhání škody. Celkem tak dluh žalovaného činí 17 682 Kč, který je povinen zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a pro uvedené žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to počínaje dnem následujícím po datu stanoveného ve vyrozumění o škodě a k úhradě dluhu, tj. dnem 11.6.2023 a trvá až do zaplacení. Lhůta k plnění byla soudem stanovena v obecné třídenní pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 dst. 1 o.s.ř., když pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody (výrok I.).
24. Soud shledal žalobu nedůvodnou pouze, co do částky 3 000 Kč představující smluvní pokutu za porušení smluvní povinnosti spočívající v provedení vizuální kontroly vozidla. Smluvní pokuta byla sjednána i vyčíslena ve Všeobecných podmínkách smlouvy, resp. v příloze VOP. Takto sjednanou smluvní pokutu neměl soud za platnou, neboť nebyla srozumitelným způsobem sjednána v souladu s požadavky prezentovanými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, když není pochyb o tom, že byla uzavřena spotřebitelská smlouva, proto žalobu v této části soud zamítl (výrok II.).
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v převážné části úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 998 Kč. Jedná se o částku představující 70 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 17 682 Kč, tj. 85 % od neúspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 3 000 Kč, tj. 15 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 035 Kč, odměna advokáta počítána z tarifní hodnoty 20 682 Kč za 5 úkonů právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 14.8.2025,včetně doplnění ze dne 21.10.2025, účast na jednání soudu dne 15.12.2025, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 1 940 Kč podle ust. § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby – účast na jednání soudu dne 27.8.2025 a účast na jednání soudu dne 8.10.2025, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 2 písm. f) ve spojení s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu po 970 Kč podle ust. § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu. V případě jednání konaného dne 27.8.2025 se právní zástupkyně dostavila na jednání soudu, jelikož nemohla být soudem včas vyrozuměna o jeho odročení, neboť právní zástupce žalovaného zaslal žádost o odročení až dne 26.8.2025 (tj. den přecházející jednání), k zahájení jednání však nedošlo. Shodně jako k zahájení jednání nedošlo ani na jednání konaném dne 8.10.2025, proto soud s odkazem na ust. ust. § 11 odst. 2 písm. f) ve spojení s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu přiznal právní zástupkyni odměnu pouze v poloviční výši. Dále žalobkyni náleží shora uvedeným úkonům odpovídající 2 paušální náhrady hotových výdajů ve výši po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 a 5 paušálních náhrad hotových výdajů ve výši po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 3 043 Kč (počítáno z částky 14 490 Kč v sazbě 21 %). Podle úspěchu ve věci byly žalobkyni přiznány náklady řízení v částce 12 998 Kč (18 568 * 0,70) Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro prodloužení obecné pariční lhůty soud neshledal důvody a platební místo bylo stanoveno v případě náhrady nákladů řízení podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok III.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.