703 C 7/2020 - 254

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/1] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 72 089 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa],5 % nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa],5 % nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaných domáhal zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu náhrady škody s odůvodněním, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, jejímž účastníkem byl žalovaný se svým vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [SPZ] a syn žalobce [jméno FO], který řídil vozidlo ve vlastnictví žalobce tovární značky [jméno FO], RZ [SPZ], které bylo při dopravní nehodě poškozeno. I když žalovaný v Záznamu o dopravní nehodě ze dne [datum] uvedl, že souhlasí se svým výlučným zaviněním dopravní nehody, později své stanovisko změnil. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO], [adresa][datum] [Anonymizováno] ([částka] žalobce prokazuje výši škody na vozidle).

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětná škoda na vozidle žalobce nevznikla v důsledku jednání žalovaného a účast žalovaného na zavinění nehodového děje je sporná. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě. Účastníkem dopravní nehody byl žalovaný se svým vozidlem tovární značky [SPZ] o [datum], [datum] [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO]. [Anonymizováno] [jméno FO]. [Anonymizováno]. [právnická osoba]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [částka] proto nesouhlasí, že k nehodě došlo v důsledku provozu jeho vozidla.

3. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že k dopravní nehodě došlo výlučně v důsledku zavinění řidiče automobilu žalobce. Dále vedlejší účastník rozporoval i cenu opravy, která podle jeho názoru není cenou v místě a čase obvyklou. Vedlejší účastník užívá k oceňování podobných oprav systém [Anonymizováno] a podle výpisu z tohoto systému činí obvyklá cena opravy [částka] bez DPH, a to s použitím nových originálních dílů. Jako cenu prací systém v neautorizovaných servisech užívá částku [částka] na hodinu, zatímco žalobcem předložené faktuře je za práce účtována sazba [částka] za hodinu a dále není vůbec ve faktuře rozepsáno lakování, které je uvedeno pouze souhrnnou částkou [částka], zatímco cena obvyklá představuje částku [částka]. Dále vedlejší účastník zpochybnil cenu odtahu ve výši [částka], přičemž není specifikováno odkud a kam bylo vozidlo odtaženo a cena odtahu není cenou obvyklou.

4. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Dne [datum] došlo k dopravní nehodě na křižovatce silnice II. třídy č. [hodnota] se silnicí III. třídy č. [adresa]. Účastníkem dopravní nehody byl žalovaný se svým vozidlem tovární značky [SPZ] [Anonymizováno]. [jméno FO]. Vozidlo [jméno FO] se vyhnulo vozidlu žalovaného, avšak výhybný manévr nezvládlo, vyjelo ze silnice (pokračovalo v přímém směru) a vjelo do lesa. Najetím do náletových dřevin různého průměru a vzrůstu došlo k poškození vozidla [jméno FO]. [Anonymizovaný odstavec] ilustrační náčrtek křižovatky 6. Dne [datum] bylo sychravé počasí, byla namrzlá vozovka, nesvítilo přímé sluneční světlo, ale viditelnost byla dobrá. Tyto skutečnosti vyplynuly z výpovědi svědka [jméno FO] a účastnické výpovědi žalovaného.

7. Vozidlo [jméno FO] (dodávka bílé barvy), které řídil [jméno FO], syn žalobce, jelo dne [datum] z [Anonymizováno]. Ke křižovatce silnic č. [hodnota] a č. [adresa] přijíždělo po hlavní silnici č. [hodnota] ve směru od [Anonymizováno] a řidič zamýšlel odbočit doleva na vedlejší silnici č. [adresa] směrem do [Anonymizováno]. Tyto skutečnosti vyplývají ze shodných výpovědí svědků.

8. Vozidlo [jméno FO] se blížilo po hlavní silnici rychlostí asi 60 km/h, jak vyplývá z výpovědi svědka Rozehnala, který řídil vozidlo, které na křižovatku přijíždělo za vozidlem žalovaného asi ve vzdálenosti 40 - 50 metrů. Shodně rychlost vozidla [jméno FO] odhadl žalovaný a vyplývá i z vypracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] jako technicky přijatelná (vzhledem k povrchu, hloubce vjetí do lesa, brzdné dráze). Pokud svědek [jméno FO] uvedl, že jel rychlostí cca 40 km/h, tak v tomto bodě je jeho výpověď mezi ostatními důkazy ojedinělá a v souvislosti s tím, že spolehlivost jeho výpovědi může být ovlivněna tím, že má osobní vztah k žalobci, o nehodě se se žalobcem několikrát bavili, tak tím, že řídil poškozené vozidlo [jméno FO] a v této souvislosti přicházela v úvahu jeho případná přestupková odpovědnost, soud v tomto bodě vyšel z ostatních provedených důkazů.

9. Ostatně také z vypracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že pokud by vozidlo [jméno FO] jelo tvrzenou rychlostí 40 km/h, řidič by s největší pravděpodobností situaci zvládl a k nehodě by nedošlo. Proto vzal soud za prokázané, že vozidlo [jméno FO] jelo před nehodou rychlostí asi 60 km/h.

10. Znalec ustanovený soudem [tituly před jménem] [jméno FO] při výslechu dostatečně vysvětlil použitou znaleckou metodu, přičemž zhodnotil všechny známé skutečnosti. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jsou také v souladu s dalším ve věci této dopravní nehody vypracovaným znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [hodnota]-[Anonymizováno] Po slyšení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] proto soud dospěl k závěru, že zdůvodnil své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti.

11. Vozidlo [Anonymizováno], které řídil žalovaný, přijíždělo k předmětné křižovatce po vedlejší silnici č. [adresa] ze směru od [Anonymizováno] a chystalo se odbočit doleva na hlavní silnici č. [hodnota] směrem na [adresa]. Tyto skutečnosti vyplývají ze shodných výpovědí svědků.

12. Vozidlo [Anonymizováno] zpomalovalo, žalovaný jako jeho řidič viděl přibližující se dodávku [jméno FO], dával jí přednost a čekal, až křižovatkou projede, a teprve poté chtěl provést odbočovací manévr, jak vyplývá z provedených důkazů. Žalovaný však do křižovatky nesprávně najel a zastavil vozidlo mimo svůj jízdní pruh, neboť chtěl umožnit projetí vozidla svědka [Anonymizováno], které viděl ve zpětném zrcátku, a z tohoto důvodu najel se svým vozidlem [Anonymizováno] do středu křižovatky a mírně natočil vozidlo [Anonymizováno] směrem, kterým chtěl dále pokračovat v jízdě na [adresa] - tedy vozidlo Suzuki postavil přes protisměrný jízdní pruh, do kterého mělo po odbočení z hlavní silnice pokračovat vozidlo [jméno FO]. Také tyto skutečnosti vyplývají ze všech provedených důkazů.

13. Vozidlo [Anonymizováno] do křižovatky najíždělo pomalu a ve stejné chvíli se přibližovala dodávka [jméno FO] z hlavní silnice. Tyto informace soud zjistil zejména z výpovědi svědka [Anonymizováno], ale odpovídají i výpovědi žalovaného. [adresa] je ve směru od [Anonymizováno] přehledná, takže svědek [Anonymizováno] už ze své vzdálenosti viděl, že vozidlo [Anonymizováno] se „špatně šteluje do křižovatky“. Svědek dodávka [jméno FO] „byla rozjetá, takže svědka napadlo, že může dojít k problému“, protože dodávku znal a tušil, že může odbočovat na [adresa]. Také svědek [jméno FO] uvedl, že auto žalovaného viděl už delší dobu.

14. Pokud svědek [jméno FO] uvedl, že žalovaný se svým vozidlem [Anonymizováno] „na poslední chvíli popojel do protisměrného pruhu, tedy asi 2 vteřiny předtím, než svědek měl odbočit na vedlejší silnici, pak náhle auto žalovaného přehradilo cestu v jízdním pruhu svědka“, soud se s tímto popisem neztotožnil, neboť z účastnické výpovědi žalovaného a z výpovědi svědka [Anonymizováno] vyplynulo, že vozidlo [Anonymizováno] najíždělo do křižovatky pomalu. Z výše uvedených důvodů se soud opřel zejména o údaje z výpovědi svědka Rozehnala, který není na věci nijak osobně zainteresován.

15. Pokud však žalovaný naopak uváděl, že před projetím vozidla [jméno FO] ještě na poslední chvíli couvl, tato informace nebyla potvrzena žádným dalším provedeným důkazem a soud v tomto bodě žalovanému neuvěřil zejména z toho důvodu, že je nepravděpodobné, že by v uvedeném časovém rozmezí byl tento manévr vůbec možný.

16. Navzdory nesprávnému postavení vozidla [Anonymizováno] v křižovatce se řidič dodávky [jméno FO] rozhodl odbočit a přitom provedl úhybný manévr - aby se vyhnul vozidlu [Anonymizováno] stojícímu v jeho jízdním pruhu, snažil se tedy vozidlo Suzuki objet přes vyasfaltovanou trojúhelníkovou plochu pokrytou štěrkem. Zároveň se řidič [jméno FO] snažil brzdit. Tyto skutečnosti vyplývají zejména z výpovědí svědků [jméno FO] a Rozehnala a ze znaleckého posudku.

17. Vozidlo [jméno FO] se však po provedení úhybného manévru nepodařilo převést zpět do správné trasy po asfaltové vozovce silnice III. třídy č. [adresa] a nepodařilo se jej ani zabrzdit, proto vozidlo pokračovalo ve své (vybočené) trase a vjelo do lesa, kde jeho pohyb zastavily náletové dřeviny o průměru cca 10 - 15 cm. Tyto skutečnosti byly zjištěny z videozáznamu natočeného po nehodě žalobcem, ze svědeckých výpovědí, z fotografií z místa nehody.

18. Podle vypracovaného znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za předpokladu, že by se vozidlo [jméno FO] pohybovalo rychlostí přiměřenou pro bezpečný průjezd předmětnou křižovatkou v dráze poškozeného vozidla (odbočování vlevo na vedlejší silnici do [Anonymizováno]), která činila cca 44 km/h, bylo by možné zabránit kolizi vozidel objetím vozidla [Anonymizováno] nebo tím, že by vozidlo [jméno FO] pokračovalo po hlavní komunikaci a na bezpečném místě zastavilo a vrátilo se zpět na křižovatku z opačné strany. Pokud řidič poškozeného vozidla [jméno FO] uvedl, že se nemohl střetu vyhnout jiným způsobem, protože by tento manévr nestihl, „lekl se a byl rád, že zareagoval, aby se vyhnul střetu“; „byla to otázka zlomku vteřiny“, nasvědčuje to podle znalce tomu, že svědek řídil vyšší rychlostí, než byla přiměřená.

19. Po nehodě účastníci vystoupili ze svých vozidel a bavili se o tom, zda [jméno FO] s vozidlem [jméno FO] dával před odbočením znamení o změně směru jízdy, přičemž žalovaný byl přesvědčen, že auto [jméno FO] neblikalo a [jméno FO] tvrdil, že znamení dával. Tyto informace vyplývají z výpovědi svědka [jméno FO] a účastnické výpovědi žalovaného. Svědek [Anonymizováno] si již nevzpomněl, zda proběhla konverzace ohledně blinkrů. 20. [jméno FO] telefonicky kontaktoval žalobce, který po krátké chvíli přijel a zavolal na Policii, kde nahlásil nehodu a bylo mu sděleno, že pokud je škoda do [částka], není třeba, aby k nehodě jezdila Policie. Poté žalobce s motorovou pilou začal vyprošťovat zaklíněné vozidlo [jméno FO], museli motorovou pilou vyřezat asi 3-4 keře nebo stromy a poté žalobce vozidlo [jméno FO] vytáhl Jeepem z bahna na silnici a pak se také na laně odtáhlo do bydliště svědka. Tyto skutečnosti vyplývají z výpovědi svědka [jméno FO].

21. Potom společně vyplnili záznam o dopravní nehodě. Následně se volalo ještě pojišťovně, která poslala likvidátora ještě tentýž den prohlídka vozidla likvidátorem stav auta nafotil a dokonce s likvidátorem jeli i na místo nehody 22. V důsledku vjetí do lesa a zaklínění mezi náletovými dřevinami byly na vozidle žalobce [jméno FO] poškozeny následující části: [Anonymizováno], [Anonymizováno].

23. Auto [jméno FO] bylo nepojízdné a mělo vyteklé provozní kapaliny, proto jej automechanik pan [jméno FO], kamarád [jméno FO], odtáhl na autovleku, který vlastní, od domu svědka do své garáže, to je asi přes dvě vesnice [Anonymizováno], tedy na vzdálenost asi [Anonymizováno] kilometrů, jak vyplývá z výpovědi svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO].

24. Za opravu automechanik [jméno FO] vyúčtoval částku [částka], a to fakturou č. [Anonymizováno] ze dne [datum], která byla v hotovosti uhrazena dne [datum]. Cena opravy představovala částku [částka] a cena odtahu [částka].

25. Po opravě bylo plně pojízdné, dalo se běžně používat, jak bylo zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno FO] a svědka [jméno FO].

26. Následně se na automobilu [jméno FO] asi za 14 dní po opravě pokazil [Anonymizováno], a poté už svědek [jméno FO] neinvestoval do opravy a prodal auto jako nepojízdné, jak bylo zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno FO].

27. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka] se splatností do 7 dnů, přičemž tento dopis byl žalovanému doručen dne [datum].

28. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], vyplývá, že žalovaný zaslal námitku pojišťovně proti odmítnutí pojistného plnění.

29. Obvyklá cena opravy všech poškození vozidla [jméno FO], která byla v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou ze dne [datum], představuje částku [částka] (vč. DPH). Obvyklá cena odtahu na vzdálenost [Anonymizováno] km je [částka]. Tyto skutečnosti vyplývají zejména ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který byl zadán soudem, a potvrdil závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. 3198/58/2021 který byl vypracován na základě zadání vedlejšího účastníka.

30. Soud neprovedl navržený účastnický výslech žalobce [jméno FO], neboť nebyl účastníkem nehody, přijel na místo až později, takže nemůže vypovídat k průběhu nehodového děje a popis poškozených dílů je dostačující z jiných provedených důkazů.

31. Soud nepovažoval za potřebné provádět navržený výslech likvidátora [jméno FO], který prováděl prohlídku vozidla, vzhledem k tomu, že likvidátor všechny zjištěné skutečnosti písemně zachytil v Zápise o poškození motorového vozidla ze dne [datum] a dále na fotografiích z prohlídky vozidla. Soud považuje za prakticky vyloučené, že by si likvidátor po více než 2 letech mohl pamatovat další podrobnosti o poškození vozidla, zejména vzhledem k tomu, že podobné prohlídky provádí denně. Proto s přihlédnutím k zásadě ekonomie řízení soud tento navržený důkaz neprováděl.

32. Pokud jde o návrh žalovaného na provedení revizního znaleckého posudku, podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo[tel. číslo] - Soudní rozhledy, 2009, č. [hodnota], str. 134 – „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ Znalkyně vysvětlila použitou metodu posouzení, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalkyně soud dospěl k závěru, že zdůvodnila své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti, a proto soud neshledal potřebným provést ve věci navrhovaný revizní znalecký posudek.

33. Nebyl proveden ani důkaz záznamem telefonního hovoru ze dne [datum], kdy žalobce kontaktoval policii, neboť na dotaz soudu PČR sdělila, že se tyto záznamy ukládá pouze po dobu jednoho roku a v okamžiku dotazu byl již záznam vymazán.

34. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: [hodnota], [hodnota].

35. Dne [datum] bylo sychravé počasí, byla namrzlá vozovka, nesvítilo přímé sluneční světlo, ale viditelnost byla dobrá. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

39. Za předpokladu, že by se vozidlo [jméno FO] pohybovalo rychlostí přiměřenou pro bezpečný průjezd předmětnou křižovatkou v dráze poškozeného vozidla (odbočování vlevo na vedlejší silnici do [Anonymizováno]), která činila cca 44 km/h, bylo by možné zabránit kolizi vozidel objetím vozidla [Anonymizováno] nebo tím, že by vozidlo [jméno FO] pokračovalo po hlavní komunikaci a na bezpečném místě zastavilo a vrátilo se zpět na křižovatku z opačné strany.

40. Po nehodě účastníci vystoupili ze svých vozidel a bavili se o tom, zda [jméno FO] s vozidlem [jméno FO] dával před odbočením znamení o změně směru jízdy, přičemž žalovaný byl přesvědčen, že auto [jméno FO] neblikalo a [jméno FO] tvrdil, že znamení dával. [jméno FO] telefonicky kontaktoval žalobce, který po krátké chvíli přijel a zavolal na Policii, kde nahlásil nehodu a bylo mu sděleno, že pokud je škoda do [částka], není třeba, aby k nehodě jezdila Policie. Poté žalobce s motorovou pilou začal vyprošťovat zaklíněné vozidlo [jméno FO], museli motorovou pilou vyřezat asi 3-4 keře nebo stromy a poté žalobce vozidlo [jméno FO] vytáhl Jeepem z bahna na silnici a pak se také na laně odtáhlo do bydliště svědka. Posléze účastníci řízení společně vyplnili záznam o dopravní nehodě. Následně se volalo ještě pojišťovně, která poslala likvidátora ještě tentýž den prohlídka vozidla likvidátorem stav auta nafotil a dokonce s likvidátorem jeli i na místo nehody.

41. V důsledku vjetí do lesa a zaklínění mezi náletovými dřevinami byly na vozidle žalobce [jméno FO] poškozeny následující části vozidla: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].

42. Auto [jméno FO] bylo nepojízdné a mělo vyteklé provozní kapaliny, proto jej automechanik pan [jméno FO], kamarád [jméno FO], odtáhl na autovleku, který vlastní, od domu svědka do své garáže, to je asi přes dvě vesnice [Anonymizováno], tedy na vzdálenost asi [Anonymizováno] kilometrů. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec]

45. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka] se splatností do 7 dnů, přičemž tento dopis byl žalovanému doručen dne [datum].

46. Obvyklá cena opravy všech poškození vozidla [jméno FO], která byla v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou ze dne [datum], představuje částku [částka] (vč. DPH). Obvyklá cena odtahu na vzdálenost [Anonymizováno] km je [částka].

47. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

48. Podle § 2895 o. z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

49. Podle § 2932 o. z. střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody.

50. Vzhledem k obsahové návaznosti odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního provozu, jak je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku na dříve platnou právní úpravu provedenou zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, je nadále použitelná také dřívější ustálená judikatura.

51. Střetem provozů ve smyslu § 431 obč. zák. se rozumí nejen fyzická srážka, ale též střet dopravních prostředků se zařízením jiného provozu, jakož i vzájemné škodlivé působení dvou či více provozů bez fyzického střetu vozidel, např. oslnění, vymrštění kamene, smyk na uniklých provozních kapalinách apod. Ustanovením § 431 obč. zák. se řídí i střety provozů různých druhů doprav, nejčastěji střety silničního provozu a železničního provozu na železničních přejezdech, nejsou však vyloučeny ani případy střetů jiných druhů doprav, jako např. střety vzniklé při nouzovém přistání letadla na silnici nebo dálnici (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 3925/2013, ze dne 18. 3. 2015).

52. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 25 Cdo 698/2018 spoluzpůsobení si škody poškozeným podle § 441 obč. zák. znamená, že jeho jednání bylo příčinou vzniku škody nebo alespoň jednou z příčin. I když zákon hovoří o spoluzavinění, není forma zavinění (úmysl, nedbalost) podstatná, přičemž na straně poškozeného nemusí jít ani o porušení právní povinnosti, neboť poškozený nese i následky svého nezaviněného jednání či jiných okolností na své straně, jež se podílely na vzniku škody. V rozsahu, v jakém je jednání či okolnosti na straně poškozeného jednou z příčin vzniku jeho škody, je vyloučena odpovědnost škůdce, neboť chybí příčinná souvislost mezi škodou a jednáním či skutečnostmi, za něž nese škůdce odpovědnost (což platí i pro případy objektivní odpovědnosti podle § 427 obč. zák.). Rozsah, v jakém sám poškozený přispěl ke vzniku škodlivého následku, v porovnání s příčinami na straně škůdce, závisí na zvážení všech zjištěných konkrétních příčin, které vedly ke škodě či ovlivnily její rozsah. Významné jsou všechny okolnosti na obou stranách, jež se na konečném výsledku podílely.

53. Při úvaze o podílu na vzniku škody jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody. Zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a stejně jako u škůdce lze i u poškozeného brát v úvahu jen takové jeho jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1054/2007).

54. Ustanovení § 441 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o tom, v jakém rozsahu se na vzniku škody podílelo jednání žalobce a žalovaného, přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti (k aplikaci právních norem s relativně neurčitou hypotézou srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1618/2007, nebo ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4059/2007).

55. Míra spoluzavinění poškozeného na způsobení následku, který se odškodňuje, se neodvíjí aritmeticky od počtu okolností, jež se přičítají poškozenému, ale pro určení vzájemného vztahu mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením povinností škůdce, za něž nese odpovědnost, je podkladem zjištěný průběh nehodového děje a zejména ty rozhodující okolnosti, jež způsobily nejzávažnější následky (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 25 Cdo 698/2018).

56. Podle § 12 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění účinném ke dni 14. 1. 2020 (dále jen zákon o silničním provozu) (1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. (5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

57. Podle § 21 zákona o silničním provozu (1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti. (3) Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky.

58. Podle § 18 zákona o silničním provozu (1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

59. Podle § 22 zákona o silničním provozu (1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. (3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.

60. Po právním posouzení zjištěných skutkových okolností dospěl soud k závěru, že v předmětném případě jde o situaci nepřímého střetu provozů dvou vozidel podle § 2932 o. z. Přestože nedošlo k fyzické kolizi obou vozidel, způsob jízdy vozidla Suzuki Jimny vedl k nutnosti provedení úhybného manévru vozidla [jméno FO] z jeho naplánované trasy tak, aby se řidič střetu obou vozidel vyhnul.

61. Oba řidiči podle názoru soudu porušili zákon o silničním provozu - žalovaný porušil ustanovení výše citovaných §§ 12 a 21 zákona o silničním provozu, když při připravovaném odbočování vlevo nezůstal ve svém jízdním pruhu, ale nesprávně přejel do jízdního pruhu, ve kterém se jízdu chystalo pokračovat vozidlo žalobce. Naproti tomu řidič vozidla [jméno FO] porušil § 18 a § 22 odst. 3 zákona o silničním provozu, když jel rychlostí převyšující rychlost přiměřenou k bezpečnému projetí křižovatky za daných povětrnostních podmínek a vjel do křižovatky, ačkoli mu dopravní situace (vytvořená žalovaným) neumožňovala standardně pokračovat v jízdě za křižovatkou. Zvolené řešení (úhybný manévr mimo obvyklý jízdní pruh) společně s nepřiměřenou rychlostí pak vedly ke vzniku dopravní nehody.

62. Ve vztahu příčinné souvislosti vzhledem ke vzniklému poškození vozidla [jméno FO] bylo tedy chování obou řidičů, potažmo jejich vozidel, příčinou sine qua non - pokud by žalovaný svým vozidlem zůstal ve svém jízdním pruhu, k nehodě by nedošlo, zároveň kdyby svědek [jméno FO] dodržel přiměřenou rychlost k bezpečnému průjezdu předmětnou křižovatkou, měl by vozidlo dostatečně pod kontrolou a mohl by bezpečně zastavit nebo provést úhybný manévr - vybočení z původní trajektorie nutné k objetí nesprávně postaveného vozidla Suzuki.

63. Soud po zvážení všech okolností zjištěných na obou stranách tyto hodnotil jako rovnocenné vzhledem ke způsobenému následku. Každému z provozovatelů obou vozidel jsou tedy přičitatelné okolnosti přispívající ke vzniku škody z 50%. Proto každý z provozovatelů vozidel podle § 2932 o. z. odpovídá za vzniklou škodu z 50%.

64. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

65. Škoda je v § 2894 o. z. definována jako újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby. Toto ukotvení pojmu škoda výlučně v materiální sféře umožňuje i nadále využít v podstatné míře judikatorní definici, podle níž se za škodu považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou (damnum emergens) se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu. Skutečnou škodou je míněn negativní zásah do existujícího majetkového stavu poškozeného; na rozdíl od ušlého zisku jde tedy o jeho snížení. Důvodem může být ztráta (odcizení) peněz, ztráta (odcizení) věci, poškození věci vedoucí ke snížení její hodnoty či jiné snížení hodnoty majetku poškozeného. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích a v rámci diferenční teorie se hradí rozdíl mezi stavem před poškozením a po něm. Pro určení rozsahu se uplatní úprava plynoucí zejména z § 2969 o. z.

66. Skutečnou škodu (pozitivní, efektivní, reálnou) vymezujeme jako újmu spočívající ve zmenšení aktiv poškozeného. Judikatura tuto kategorii popisuje stabilně jako nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného (Rc 55/71), případně květnatěji jako majetkovou újmu vyjádřitelnou penězi, která spočívá ve zmenšení, ve snížení či v jiném znehodnocení již existujícího jmění poškozeného, jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení (ÚS Pl. ÚS 18/01).

67. Ke skutečné škodě patří též skutečně vynaložené vedlejší náklady, které jsou poškozeným vydány smysluplně a účelně, například náklady na odvrácení škody, na zjištění škody – např. na znalecký posudek, na odměnu za dopadení zloděje, na odstranění (odklizení) škodného následku – např. na odtažení nepojízdného vozidla, náklady na právní zastoupení a obdobné výdaje (nejsou-li řešeny procesními předpisy), na překonání doby, než bude škoda nahrazena – např. na pořízení provizorního zakrytí škůdcem zničené střechy, na pronájem náhradního automobilu, na krytí úroků z úvěru, který si musel poškozený vzít, na náhradní bydlení apod.

68. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

69. Rozsah náhrady škody musí dle ustálené judikatury zohledňovat výši prostředků nutnou k obnovení původního majetkového stavu. Byla-li oprava provedena, je třeba zvažovat, zda oprava byla provedena účelně, zda [Anonymizováno] jen k odstranění následků škodné události a zda její cena byla stanovena správně, zda. K tomu viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2008, sp. zn. 25 Cdo 977/2007. [Anonymizovaný odstavec]

71. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

72. Výzva k plnění vyzývající k zaplacení náhrady škody do 7 dnů, byla žalovanému doručena dne [datum], lhůta k plnění tedy uplynula dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil náhradu škody ve lhůtě vyplývající z výzvy k plnění, dostal se do prodlení, proto soud žalobci přiznal také právo na úroky z prodlení z přiznané částky ode dne počátku prodlení, tedy od [datum] (výrok I.).

73. Co do částky převyšující zjištěnou povinnost žalovaného k náhradě škody, co do úroků z prodlení za dobu před počátkem prodlení a dále z částky převyšující přiznanou náhradu škody, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.).

74. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,5 % a úspěchu žalobce v rozsahu 31,5 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně devíti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

75. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka (výrok IV.) rozhodl soud podle § 93 odst. 3 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal vedlejšímu účastníku na straně žalovaného, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37 % z jejich celkové výše. Celkové účelně vynaložené náklady řízení vedlejšího účastníka sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 450 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 450 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 450 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 450 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] a dále náklady zaplacené vedlejším účastníkem za vypracování znaleckých posudků ve výši [částka] (znal. posudek [tituly před jménem] [jméno FO]) a [částka] (posudek [tituly před jménem] [jméno FO]).

76. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát, představují svědečné a znalečné. Vzhledem k tomu, že určení znalečného dosud není v právní moci, a nelze proto definitivně určit jeho výši, rozhodl soud pouze o základu náhrady nákladů řízení (§ 155 odst. 1 o. s. ř.) tak, že uložil účastníkům povinnost nahradit státu náklady řízení podle jejich poměru úspěchu ve věci (výrok V. a VI.). Přesná částka a splatnost náhrady nákladů bude určena samostatným usnesením, jakmile bude soudu známa.

Poučení