71 C 378/2019-66

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] o vyklizení nemovité věci takto:

Výrok

I. Žalovaná jsou povinna vyklidit pozemek parc. č. st. 124, jehož součástí je stavba č. e. 301, pozemek parc. č. 1619, pozemek parc. č. 1621, pozemek parc. č. 1622, pozemek parc. č. 1623/4 a pozemek parc. č. 4560/4, vše v obci [obec], [katastrální uzemí] v [anonymizováno] [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 317 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 10. 2019, ve znění jejího doplnění ze dne 20. 4.2020, domáhá na žalované vyklizení pozemku parc. č. st. 124, jehož součástí je stavba č. e. 301, pozemků parc. č. 1619, 1621, 1622, 1623/4, 4560/4, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v [obec], na [list vlastnictví], pro [územní celek], kat. území [obec] v [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Nemovité věci“). Žalobu odůvodnila tím, že na základě dvou usnesení soudního exekutora o příklepu, č. j. [číslo jednací] a č. j. [spisová značka], se stala výlučnou vlastnicí Nemovitých věcí, když v obou případech doplatila nejvyšší podání. Žalovaná přes opakované výzvy Nemovité věci nevyklidila.

2. Žalovaná se žalobě brání s tím, že od exekutora neobdržela ani dražební vyhlášku, ani dražební protokol, a tyto dokumenty pak nejsou ani součástí jejího insolvenčního spisu. Dražba byla provedena v rozporu se zákonem, insolvenční správce a soudní exekutor neměli zákonný důvod ideální polovinu Nemovitých věcí ve vlastnictví žalované prodávat. Smlouva o prodeji byla sepsána podvodně za účelem vydražení Nemovitých věcí, čímž, došlo k neoprávněnému obohacení. Žalovaná dále uvedla, že jí bylo povoleno oddlužení, že plní jeho podmínky a že zajištěný věřitel – Hypoteční banka – přihlásil do insolvenčního řízení žalované svoji pohledávku, která však nebyla zahrnuta do splátkového kalendáře. Žalovaná nadále již není dlužnicí zajištěného věřitele, neboť byl v exekuci vedené s druhým tehdejším spoluvlastníkem Nemovitých věcí vydán exekuční příkaz v hodnotě celého hypotečního úvěru. Žalovaná je v pracovní neschopnosti, má zdravotní problémy. Současně navrhla vyčkání výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2020, č. j. [insolvenční spisová značka].

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaná Nemovité věci v současné době užívá.

5. Z kopie výpisu z katastru nemovitostí k datu 2. 10. 2019 se podává, že žalobkyně je evidována jako výlučný vlastník Nemovitých věcí na podkladě nabývacích titulů – pravomocných usnesení soudního exekutora, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou, o udělení příklepu ze dne 17. 4. 2019, č. j. [číslo jednací] a [číslo jednací].

6. Z usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou (dále jen„ soudní exekutor“), ze dne 17. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], pravomocného dne 14. 5. 2019, plyne, že soudní exekutor udělil v rámci exekučního řízení vedeného s [jméno] [příjmení], jakožto povinným, a [právnická osoba], jakožto oprávněnou, příklep žalobkyni na vydražený spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na Nemovitých věcech za nejvyšší podání ve výši 337 000 Kč (výrok I.). Žalobkyni uložil, aby do 30 dnů od nabytí právní moci usnesení doplatila nejvyšší podání (výrok II.) a povinnému uložil, aby vydraženou nemovitou věc vyklidil (výrok III.)

7. Z usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou, ze dne 17. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], pravomocného dne 14. 5. 2019, soud zjistil, že soudní exekutor udělil v dražbě provedené na základě smlouvy o další činnosti soudního exekutora ze dne 20. 8. 2018 uzavřené s navrhovatelem – [právnická osoba], insolvenčním správcem dlužnice – žalované, příklep žalobkyni na vydražený spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na Nemovitých věcech za nejvyšší podání ve výši 337 000 Kč (výrok I.). Žalobkyni uložil, aby do 30 dnů od nabytí právní moci usnesení doplatila nejvyšší podání (výrok II.).

8. V nedatovaném dopise, jenž žalovaná převzala dne 7. 6. 2019, žalobkyně vyzývá žalovanou ke sdělení data vyklizení domu, k jehož užívání žalovaná nemá právní titul. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k vyklizení domu a k úhradě nájemného nepodepsaným dopisem ze dne 8. 7. 2019, jenž si žalovaná převzala dne 29. 7. 2019. Žalovaná byla dále vyzvána k pouštění domu a zaplacení ceny spotřebované elektřiny dopisem ze dne 9. 8. 2019.

9. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud insolvenční usnesením ze dne 22. 8. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiní zjistil úpadek žalované (výrok I.), povolil řešení úpadku oddlužením (výrok II.) a insolvenčním správcem ustanovil [právnická osoba], [IČO] (výrok III.). Insolvenční soud usnesením ze dne 17. 10. 2016, č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiné schválil způsob oddlužení žalované splátkovým kalendářem (výrok I.). ve výroku VII. Téhož usnesení pak soud stanovil, že zajištěný věřitel č. 1 bude uspokojen z předmětu zajištění, pokud o to správce požádá. Na přezkumném jednání konaném dne 17. 10. 2016 žalovaná uznala pohledávku [právnická osoba], co do pravosti, výše i pořadí (B-4 insolvenčního spisu). [právnická osoba], pak dala insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení předmětu zajištění – spoluvlastnického podílu o velikosti na Nemovitých věcech dražbou realizovanou soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] (pokyn založen na č.l. B-24 insolvenčního spisu). Insolvenční soud dále usnesením ze dne 23. 10. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka], vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli č. 1 [právnická osoba], [IČO] výtěžek zpeněžení spoluvlastnického podílu o velikosti na Nemovitých věcech ve výši 281 721,26 Kč. Z protokolu o jednání před insolvenčním soudem ze dne 14. 10. 2019 plyne, že žalovaná podala námitky do vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, avšak vzala je zpět.

10. Z Potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne 17. 4. 2020, č. j. [číslo jednací], vydaného soudním exekutorem, plyne, že žalobkyně dne 20. 5. 2019 doplatila nejvyšší podání ve výši 337 000 Kč jakožto vydražitel spoluvlastnického podílu o velikosti na Nemovitých věcech v dražbě provedené v rámci exekuce vedené soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka] s povinným [jméno] [příjmení].

11. Z Potvrzení o zaplacení nejvyššího podání ze dne 17. 4. 2020, č. j. [číslo jednací], vydaného soudním exekutorem, plyne, že žalobkyně dne 17. 5. 2029 doplatila nejvyšší podání ve výši 337 000 Kč jakožto vydražitel spoluvlastnického podílu o velikosti na Nemovitých věcech v dražbě, provedené soudním exekutorem na základě smlouvy s insolvenčním správcem žalované v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].

12. Z Lékařské zprávy ze dne 14. 4. 2020 se podává, že žalovaná je v psychiatrické péči od 14. 5. 2019 s diagnózou patřící do okruhu neurotických poruch, stav částečně zlepšen, dlouhodobě kolísá. Dne 15. 5. 2019 byla žalované vystavena pracovní neschopnost s podpůrčí dobou do 25. 4. 2020.

13. Ze spisu vedeného Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. [spisová značka], se podává, že okresnímu soudu byla Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 2. 12. 2019 v souladu s usnesením Vrchního soudu v Praze [číslo jednací], ze dne 21. 10. 2019, postoupena žaloba žalované ze dne 29. 7. 2019, jíž se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí o tom, že námitky žalované proti příklepu jsou oprávněné a že usnesení o příklepu ze dne 17. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], je neplatné. Žalovaná odůvodnila žalobu tím, že jí v exekučním řízení nebylo řádně doručováno, že řádně plní insolvenci a že je v pracovní neschopnosti. Řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby usnesením okresního soudu ze dne 11. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], pravomocným dne 3. 3. 2020.

14. Z odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2020, č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne 20. 5. 2020, soud zjistil, že žalovaná vytýká soudu, že se nezabýval argumenty insolvenčního správce, že ji nebylo řádně doručováno v době předcházející dražebním jednáním, a že dražby byly provázeny procesními pochybeními, že žalovaná měla na Nemovité věci kupce, aniž by to bylo kýmkoli reflektováno.

15. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2020, č. j. [insolvenční spisová značka], a z potvrzení o odeslané zprávě ze dne 21. 5. 2020, soud nezjistil jakékoli pro věc podstatné informace.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vydražila jednak spoluvlastnický podíl o velikosti na Nemovitých věcech v řízení vedeném soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka] ve věci povinného [jméno] [příjmení] a oprávněné [právnická osoba], za nejvyšší podání ve 337 000 Kč, jednak druhý spoluvlastnický podíl o velikosti na Nemovitých věcech v řízení vedeném soudním exekutorem pod sp. zn. [anonymizována tři slova]) [číslo], rovněž za nejvyšší podání ve výši 337 000 Kč, přičemž obě nejvyšší podání řádně doplatila. V katastru nemovitostí je žalobkyně vedena jako jediný vlastník Nemovitých věcí. Žalovaná přes opakované výzvy žalobkyně Nemovité věci dál užívá a odmítá je vyklidit.

17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně 18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle § 980 odst. 2 o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje 22. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Z uvedených přechodných ustanovení o. z. vyplývá, že věcná práva (tj. včetně práv vlastníka) se posuzují podle současné právní úpravy. Jejich vznik, včetně právních poměrů vzniklých přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.

24. Ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. upravuje ochranu vlastníka, který se může domáhat vydání věci proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. Přitom pokud se jedná o nemovitou věc, realizuje se právo na vydání věci žalobou na vyklizení nemovitosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 525/2003). Jak vyplývá z citovaného ustanovení, pro rozhodnutí ve věci je podstatné pouze to, zda je žalobkyně vlastníkem Nemovitých věcí a zda ji žalovaná užívá neprávem.

25. Podle 286 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ InsZ“), majetkovou podstatu lze zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.

26. Podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ e. ř.“), exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

27. Podle § 336j odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem.

28. Podle § 336k odst. 1 o. s. ř., usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele.

29. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř., vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání.

30. Insolvenční zákon výslovně uvádí, jakými způsoby lze zpeněžit majetkovou podstatu (§ 286 InsZ), přičemž od 1. 7. 2017 jedním ze způsobů zpeněžení majetkové podstaty je zpeněžení v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, jímž je zákon č. 120/2001 Sb. Soudní exekutor provede dražbu na návrh insolvenčního správce jakožto osoby oprávněné disponovat s věcí na základě smlouvy o provedení dražby (§ 76 e. ř.). Taková dražba prováděná exekutorem je zvláštní formou dobrovolné dražby, při níž exekutor postupuje podle ustanovení exekučního řádu týkajících se prodeje movitých a nemovitých věcí a dále postupuje za přiměřeného použití (viz Hásová, J., Moravec, T. a kol. Insolvenční zákon, 3. vydání. Praha: 2018, s. 1112-1113). Má-li být zpeněžována věc, která je předmětem zajištění řádně přihlášeného zajištěného věřitele, tak jako v nyní projednávané věci, aplikuje se ustanovení § 230 odst. 2 a § 293 InsZ opravňující zajištěného věřitele dávat insolvenčnímu správci závazné pokyny směřující ke zpeněžení předmětu zajištění. Z logiky věci pak plyne, že jakákoli aktivita případného věřitelského výboru, jde-li o zpeněžení k pokynu zajištěného věřitele, není potřeba. Jde-li o dražbu provedenou soudním exekutorem pod sp. zn. [spisová značka], je namístě zdůraznit, že se nejedná o dražbu prováděnou v rámci exekučního řízení, nýbrž v rámci řízení insolvenčního.

31. Není namístě vysvětlovat celý proces dražby snad s výjimkou fáze udělení příklepu. Při udělení příklepu soudní exekutor postupuje podle ustanovení § 336j a § 336k o. s. ř.; usnesení o příklepu se ovšem doručuje pouze insolvenčnímu správci a vydražiteli. Žalovaná jako dlužnice tedy není osobou, které by se usnesení o příklepu doručovalo (viz dále). Příklep v dražbě nemovité věci v je spojen se zásadním hmotněprávním následkem, kterým je přechod vlastnického práva na vydražitele. Vydražitel se stává vlastníkem tehdy, došlo-li z jeho strany k zaplacení (příp. doplacení) nejvyššího podání a současně nabylo-li usnesení o příklepu právní moci. V tom případě účinky přechodu vlastnického práva nastávají ke dni vydání usnesení o příklepu. Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání; předchozí vady řízení, včetně toho, zda případně dražební vyhláška nabyla právní moci, nejsou pro nabytí vlastnictví významné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 850/2005).

32. Vzhledem k přiměřenému použití exekučního řádu platí, že uvedení v předešlý stav je vyloučeno (§ 57 e. ř.). Citovaná zásada - restitutio in integrum - zajišťuje třetím osobám ochranu práv nabytých v exekuci mimo jiné i pro případ pro případ nesprávného postupu exekutora, jehož důsledky nemohou být k tíži třetích osob i účastníků samotných, a stanoví princip nezvratnosti stavu vzniklého v důsledku exekuce, závazný pro samotné účastníky řízení, exekutora a rovněž i pro třetí osoby. Aplikováno na nyní projednávanou věc, pokud je udělen příklep a usnesení o příklepu nemovité věci nabude právní moci a vydražitel zaplatí nejvyšší podání (§ 336l odst. 2 o. s. ř.), nabývá vydražitel vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, i když podmínky konání dražby nejsou splněny. Řečeno jinak, vydražitel nemovité věci se po splnění předpokladů uvedených v předešlé větě stává vlastníkem vydražené věci, bez ohledu na další průběh exekuce i případná procesní pochybení v exekuci. Za případnou škodu, která by vznikla nejen původnímu vlastníkovi vydražené věci, způsobenou nesprávným postupem v exekuci, odpovídá exekutor dle § 34 e. ř.. (viz Kasíková, M. a kol., Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 426-430). I kdyby tedy bylo zjištěno, že provedení dražby předcházel nesprávný postup spočívající třebas v neexistenci právně účinného návrhu insolvenčního správce či smlouvy o provedení dražby, žalovaná nemůže v nyní projednávané věci pozbytí svého vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na Nemovitých věcech zvrátit. Nic ji však nebrání, domnívá-li se že dražbě předcházelo protiprávní jednání insolvenčního správce či soudního exekutora, domáhat se po nich náhrady škody.

33. Na druhou stranu, soud se s úmyslem předejít případným budoucím sporům iniciovaným žalovanou, v nichž by byla zřejmě neúspěšná, považuje za vhodné vyjádřit k námitkám žalované stran zpeněžení majetkové podstaty v dražbě provedené v rámci insolvenčního řízení soudním exekutorem, že nebyla exekutorem řádně obesílána. Dle názoru soudu je účastníkem dražby prováděné v insolvenčním řízení při zpeněžování majetkové podstaty soudním exekutorem podle insolvenční správce, jakožto osoba, která byla soudem v souladu s § 25 InsZ zmocněna, aby dle způsobu řešení úpadku jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě podala u soudního exekutora návrh na provedení dražby. Z povahy dražby prováděné soudním exekutorem podle ustanovení § 76 odst. 2 e. ř., kdy nejde o vymáhání splnění jakékoli vymahatelné povinnosti, vyplývá logický závěr, že zde nemůže jako účastník vystupovat jakýkoli povinný. Povinný v insolvenčním řízení - žalovaná - nemá dispoziční oprávnění k majetkové podstatě v případě, že je zpeněžován majetek. Postavení povinného v dražbě neexistuje. Ustanovení § 288 odst. 3 InsZ, které stanoví, že rozhodnutí vydaná soudem při zpeněžování za pomoci soudu se doručují pouze insolvenčnímu správci, který proti nim může podat odvolání, se analogicky uplatní i při zpeněžování soudním exekutorem, kdy logicky nelze dojít k jinému výsledku, když zde figuruje pouze insolvenční správce jako oprávněný, postavení povinného, jak bylo rozvedeno výše, v dražbě dobrovolné neexistuje. Z toho plyne také závěr, že žalované jakožto dlužnici, jejíž majetek se zpeněžuje a nemá postavení povinného, a netřeba ji s usnesením o příklepu obesílat, jinými slovy řečeno nabytí právní moci usnesení o příklepu v dražbě provedené exekutorem pod sp. zn. [spisová značka] nebylo závislé na doručení usnesení povinné (k tomu analogicky viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 20 Cdo 708/2001, týkající se řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí podle § 27 zákona č. 328/1991 Sb. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014, v otázce zpeněžení soudním exekutorem při likvidaci dědictví).

34. Namítá-li žalovaná, že jí byla zatajena dražba spoluvlastnického podílu na Nemovitých věcech provedená v exekučním řízení povinného [jméno] [příjmení], ani tato okolnost nemá vliv na vznik vlastnického práva žalobkyně v důsledku pravomocných usnesení o příklepu a doplacení nejvyšších podání. Nabytí právní moci usnesení o příklepu není závislé na doručení usnesení o příklepu žalované jakožto spoluvlastnici, které se ostatně usnesení o příklepu ani nedoručuje, neboť v dotčeném exekučním řízení nebyla v postavení oprávněné, povinné ani vydražitele (viz § 336k odst. 1 o. s. ř.), ani na povědomí žalované o konání dražby. Krom toho žalovaná právní moc dotčených usnesení o příklepu ani nezpochybňuje. Odvolací soud by případně usnesení o příklepu mohl změnit tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona, k tomu by však bylo třeba usnesení napadnout odvoláním, což není případ nyní projednávané věci (§336k odst. 3 a 4 o. s. ř.). Jak bylo uvedeno shora, i kdyby došlo v předchozím průběhu dražby k procesním pochybením, nic by to na vzniku vlastnického práva žalobkyně nezměnilo.

35. Relevanci nemají ani námitky žalované, že v rámci probíhající insolvence řádně plní splátkový kalendář a že zajištěná pohledávka [právnická osoba], nebyla zařazena do splátkového kalendáře. I pro schválené oddlužení plněním splátkového kalendáře totiž platí § 167 InsZ, který pro insolvenční řízení zakotvuje zásadu, že zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení majetkové hodnoty, kterou byla jejich pohledávka zajištěna. Výslovně je pak uvedené pravidlo pro oddlužení plněním splátkového kalendáře promítnuto v § 398 InsZ. Jinými slovy řečeno, způsob řešení úpadku plněním splátkového kalendáře a ani řádně plněné podmínek oddlužení nebrání zajištěnému věřitel dosáhnout uspokojení řádně přihlášené pohledávky jejím zpeněžením v rámci probíhající insolvence. Pohledávka zajištěného věřitele nemusí být, pokud o to sám nepožádá, v oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojena.

36. Soud shrnuje, že zpeněžením spoluvlastnického podílu žalované na Nemovitých věcech ztratila žalovaná právní titul, který by jí opravňoval dále Nemovité věci užívat, a proto je povinna je vyklidit, čehož se může vydražitel domáhat i soudně (§ 285 odst. 1 InsZ). V důsledku zpeněžení nemovité věci zaniklo žalované tuto Nemovité věci užívat přímo ze zákona. Byť § 285 odst. 3 InsZ zmiňuje nárok na bytovou náhradu při vyklizení, úprava v občanském zákoníku poskytování bytových náhrad již neupravuje, proto lze toto ustanovení považovat za obsolentní.

37. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně je vlastníkem Nemovitých věcí, neboť obě usnesení o příklepu nabyla právní moci a žalobkyně doplatila nejvyšší podání v obou dražbách. Jejímu vlastnickému právu ostatně svědčí v řízení nevyvrácená domněnka, že vlastnické právo žalobkyně k Nemovitým věcem bylo zapsáno v souladu se skutkovým stavem (§ 980 odst. 2 o. z.), a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, pro které by následně vlastníkem být přestala. Žalobkyně je tedy vlastnicí a je oprávněna domáhat se ochrany svého vlastnického práva.

38. Naproti tomu žalovaná Nemovité věci užívá neprávem, když není jejich vlastnicí a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod, na základě kterého by žalované v současné době svědčilo právo je užívat. Z toho vyplývá, že žaloba je důvodná a žalobkyně se právem domáhá, aby žalovaná Nemovité věci vyklidila.

39. Námitky, že žalobkyně chce Nemovité věci užít výlučně k obchodním účelům, zatímco žalovaná je užívá v bydlení, a že žalovaná měla na Nemovité věci kupce, nemá pro rozhodnutí ve věci význam, neboť nic nemění na právní moci zmíněných usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání žalobkyní.

40. Pro úplnost soud dospěl k závěru, že není namístě vyčkávat výsledku odvolacího řízení vedeného Vrchním soudem v Praze ani řízení z toho důvodu přerušovat, neboť žalovaná rozporuje napadené rozhodnutí Krajského soudu s námitkami ohledně nesprávného postupu předcházejícího dražbě jejího spoluvlastnického podílu, který však, i kdyby se prokázal, jak bylo uvedeno shora, by nic neměnil na existenci vlastnického práva žalobkyně k Nemovitým věcem, či snad obnovení vlastnického práva žalované k spoluvlastnickému podílu na Nemovitých věcech.

41. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná, soud proto žalobě vyhověl.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

43. Tarifní hodnota byla stanovena dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), v souladu s ustálenou judikaturou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002 sp. zn. 33 Odo 590/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2016 sp. zn. 22 Cdo 3509/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016 sp. zn. 26 Cdo 684/2016), dle které pro určení výše odměny advokáta u žalob na vyklizení nemovitostí se vychází primárně z ceny této věci podle § 8 odst. 1 a. t. ve spojení s § 7 a. t. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích, nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné postupovat podle § 9 odst. 1 a. t. Taktomu bude v případech, kdy hodnota nároku (plnění) nebyla nikdy zjišťována a objektivně stanovena a bylo by ji možné zjistit jen zcela nad rámec podstaty rozhodnutí o věci samé. V projednávané věci, soudu není známa přená hodnota Nemovitých věcí jako celku, avšak z provedených dražeb plyne, že oba dva spoluvlastnické podíly na Nemovitých věcech se zpeněžily za částku 337 000 Kč každý, tj. celkem 674 000 Kč. Soud hodlá z této částky při určení tarifní hodnoty vycházet, neb se dle jeho názoru jedná o spolehlivé určení ceny obvyklé, tedy ceny věci, za kterou byla věc prodejná, v době provedení úkonu. Náklady žalobkyně tak, jak je vyčíslila na jednání u soudu, tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t., (§ 7 bod 6., § 8 odst. 1 advokátního tarifu) 3* 11 020 Kč, tj. celkem odměna 33 060 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za promeškaný čas za dobu strávenou cestou na soudní jednání a zpět dle § 14 odst. 3 a. t. ve vši 4x100 Kč, tj. celkem 400 Kč, cestovné ve výši 612,36 Kč podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení (cesta na trase Česká Lípa - Ústí nad Labem na jednání před soudem, spotřeba 5,1 l /100 km, za 32 Kč litr motorové nafty, amortizace ve výši 4,20 Kč za 1 km jízdy, při vzdálenosti 105 km), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 344 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tj. celkem 47 317 Kč.

44. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. se náklady řízení platí k rukám zástupce žalobce.

45. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. lhůtu k vyklizení 15 dnů a lhůtu pro zaplacení nákladů řízení 3 dny od právní moci rozsudku, když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

46. Žalované nebude přiznána náhrada ušlého výdělku za účast na jednání soudu, neboť nebyla ve věci úspěšná a náhrada nákladů ji nenáleží.

Poučení