72 A 22/2021–30

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: Ing. M. M. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Michalem Filoušem sídlem Ostravská 16, 779 00 Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2021, č. j. X, ve věci přestupku takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí Magistrátu města Olomouc (dále jen „magistrát“) ze dne 2. 2. 2021, č. j. X. Magistrát tímto rozhodnutím uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“).

2. Žalobce se měl přestupku dopustit tím, že dne 23. 10. 2019 kolem 11.30 h na ulici Týnecká v Olomouci ve směru od Velkého Týnce k ulici Přerovská řídil vozidlo registrační značky X s přívěsným vozíkem registrační značky X v takové době po požití jiné návykové látky, po kterou byl ještě pod jejím vlivem. Podle posudku doc. RNDr. P. O., CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie (dále jen „znalec“), byla chemickým toxikologickým vyšetřením v jeho vzorku krve prokázána přítomnost delta–9–tetrahydrocannabinolu (THC) v koncentraci 2,4 ng/ml. Žalobce porušil řízením motorových vozidel pod vlivem této látky § 5 odst. 2 písm. b) ZSP. Magistrát žalobci za přestupek uložil pokutu 3 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na šest měsíců a paušální náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč.

3. Žalovaný rozhodnutí magistrátu změnil tak, že za text „§ 6 odst. 1“ vložil text „odst. 2“ a za slova „nákladů řízení“ přidal text „ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb“.

4. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

5. Žalobce z důvodu zdravotních problémů užíval masážní emulzi (mast) s nápisem „Hemp massage ointment with high CBD contment, recommended after spine surgery; home made in Amsterdam, Holland; the best that can be“. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že pokud „vyvinul úsilí k zajištění předmětné masti ze zahraničí a vynaložil za tímto účelem i finanční prostředky, byl si jistý tím, co a proč objednává a jakou účinnou látku tento výrobek obsahuje. Pokud se o tom neinformoval, nelze toto pochybení žalobce připisovat k tíži správnímu orgánu. Skutečnost, že si žalobce měl mast opatřit mimo území České republiky, nasvědčuje tomu, že výrobek v České republice nemusí mít potřebné atestace pro nezávadné užití.“ Žalobce nikdy neřekl, že vyvinul úsilí k zajištění masti ze zahraničí a vynaložil na to finanční prostředky, a proto si byl jistý tím, co a proč objednává a jakou účinnou látku mast obsahuje. Žalobce masážní emulzi, kterou byl masírován, dostal jako dar od dlouholetého přítele, jehož výslech navrhoval k důkazu. Nesprávný je i závěr žalovaného, že žalobce byl masírován mastí v den silniční kontroly. Žalobce byl masírován emulzí soustavně po dobu několika předcházejících týdnů, což mohlo mít vliv na nepatrně zvýšenou hladinu THC v krvi žalobce.

6. Správní orgány neprovedly důkaz svědeckými výpověďmi a znaleckým posudkem, které žalobce navrhoval. Nesprávný je závěr žalovaného o subjektivní stránce v podobě nedbalosti nevědomé. Navržené důkazy mohly tento závěr vyvrátit. U žalobce nešlo ani o nevědomou nedbalost. Žalobce zachoval potřebnou míru opatrnosti objektivní i subjektivní.

7. Nesprávný je dále závěr žalovaného, že ze znaleckého posudku vyplynula nemožnost dostat z masážní emulze do krve žalobce THC. Znalec nepodrobil masážní emulzi znaleckému zkoumání. Žalobce neužíval THC v žádné formě a je pouze kuřákem cigaret.

8. Závěr posudku znalce je logicky vadný. Znalec vycházel pouze z obrázku masážní emulze na fotografii, a přesto dospěl k závěru, že aplikací masti s vysokým obsahem kanabidiolu (CBD) nebylo možné dostat do vzorku krve žalobce THC. Znalecký posudek není přezkoumatelný a přesvědčivý. Žalobci se nepodařilo sehnat znalce, který by byl ochoten nový posudek podat. Postup žalovaného nebyl nestranný, žalovaný se postavil do role „prokurátora“. Žalobce měl dlouhodobé závažné zdravotní problémy, dlouhodobě vyhledával lékařskou pomoc a z vlastních zdrojů si hradil masáže.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl totéž, co v napadeném rozhodnutí.

10. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

11. Ze správního spisu soud ověřil, že podle odevzdání věci k projednání přestupku byla při silniční kontrole 23. 10. 2019 u žalobce zjištěna přítomnost 0,02 ‰ alkoholu v krvi a orientačním testem přítomnost kanabinoidů. Rozborem krve žalobce podle posudku znalce ze dne 11. 11. 2019 byla zjištěna přítomnost THC v koncentraci 2,4 ng/ml a THC–COOH v koncentraci 11,9 ng/ml v době řízení vozidla. Po ústním projednání přestupku žalobce poskytl etiketu použité masážní emulze. Po zrušení prvého rozhodnutí o přestupku k odvolání žalobce magistrát vyžádal od znalce posudek k zodpovězení otázky, zda bylo možné dostat do krve žalobce návykovou látku THC aplikací předmětné masti, jejíž etiketa byla přiložena. Znalec v posudku ze dne 27. 11. 2020 odpověděl, že ve vzorku odebrané krve žalobce se nenacházelo CBD, jak by bylo možné očekávat po použití předmětné masti. Právě CBD měl mít v masti dominantní zastoupení. Vzhledem k absenci CBD ve vzorku krve žalobce je možné vyloučit, že by se aplikací této masti do jeho krve dostal THC. CBD má jinou chemickou strukturu než THC a v organismu se CBD na THC nemetabolizuje (nepřeměňuje).

12. Magistrát v rozhodnutí o přestupku ze dne 2. 2. 2021 zejména odkázal na posudek znalce ze dne 27. 11. 2020, podle kterého při používání předmětné masti bylo možné očekávat v krvi žalobce přítomnost CBD, který měl mít v masti dominantní zastoupení. Vzhledem k absenci CBD ve vzorku krve žalobce je možné vyloučit, že by se aplikací předmětné masti do jeho krve dostala látka THC. CBD mají jinou strukturu než THC a v organismu se CBD na THC nemetabolizuje (nepřeměňuje).

13. Žalobce při ústním projednání přestupku neměl co uvést a nedokázal si vysvětlit zjištěnou hodnotu THC v krvi s ohledem na výsledek znaleckého posudku. Nikdy se po masáži necítil ovlivněn. Právní zástupce žalobce další otázky neměl.

14. K návrhu žalobce na znalecké zkoumání emulze magistrát uvedl, že je zcela bezdůvodný, neboť jednak není možné zajistit shodný obsah masti, kterou byl žalobce masírován dny před jízdou 23. 10. 2019 a současně i v případě, že by rozbor emulze prokázal přítomnost THC, neměnilo by to nic na tom, že žalobce řídil motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky. Vyšetřením byla zjištěna přítomnost THC ve vzorku moči žalobce a zejména ve vzorku jeho krve. Žalobce s největší pravděpodobností nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, neboť před jízdou žádnou jinou návykovou látku neužil, jak uvedl, avšak vzhledem k okolnostem a svým poměrům to vědět mohl a měl. Protože krevním rozborem byla zjištěna přítomnost THC v jeho krvi, musel žalobce před jízdou jinou návykovou látku užít. Žalobce tvrdil skutečnosti, které jsou podle obecných pravidel a zkušeností krajně nepravděpodobné a nenabízel k nim žádný rozumný důkaz. Přítomnost THC v použité emulzi byla dle jejího označení vyloučena. Ani magistrát není s to opatřit jiný důkaz, který by vyvrátil závěr znaleckého posudku ze dne 11. 11. 2019. Magistrát shledal žalobcova tvrzení jako nevěrohodná. Je nemožné, aby žalobci byla zjištěna přítomnost jiné návykové látky v krvi a on žádnou před jízdou neužil. Každý řidič je odpovědný za to, co před jízdou nebo během jízdy užije či požije. Magistrát neuvěřil tvrzení žalobce, že žádnou jinou návykovou látku neužil. Skutečnost, zda se jiná návyková látka dostala do krve žalobce s jeho vědomím či bez jeho vědomí, je významná pouze pro formu zavinění. To bylo objasněno nově vypracovaným znaleckým posudkem ze dne 27. 11. 2020 a nic nemění na odpovědnosti žalobce za spáchaný přestupek. Magistrát nepřijal návrh na důkaz svědeckou výpovědí maséra žalobce a přítele, který žalobci poskytl emulzi, protože by nijak neovlivnily rozhodnutí v dané věci a nevnesly do věci skutečnosti rozhodné pro její konečné řešení. Znalecký posudek je jasný. Magistrát změnil na základě znaleckého posudku ze dne 27. 11. 2020 formu zavinění na nevědomou nedbalost a snížil pokutu z 6 000 Kč na 3 000 Kč. Magistrát hodnotil pohnutku žalobce a nezjistil, že by žalobce byl nucen řídit motorové vozidlo z nějakého zvlášť naléhavého důvodu. Žalobce měl situaci řešit jinak a neměl řídit pod vlivem jiné návykové látky, respektive měl vozidlo řídit později, když pod jejím vlivem nebyl.

15. Žalovaný v druhém rozhodnutí o odvolání zopakoval, že svědecké výpovědi nejsou způsobilé vyvrátit tvrzenou skutečnost, protože z výsledku znaleckého zkoumání vyplynulo, že v krvi žalobce byla prokázána přítomnost THC v koncentraci 2,4 ng/ml, tedy hodnota vyšší než 2 ng/ml, při jejímž překročení se řidič považuje za ovlivněného takovou látkou podle § 1 nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou (dále jen „nařízení vlády č. 41/2014 Sb.“). Z posudku znalce ze dne 11. 11. 2019 vyplynulo, že žalobce se v době silniční kontroly nacházel ve stavu intoxikace THC, v jehož důsledku byly řidičské schopnosti negativně ovlivněny. Z posudku znalce ze dne 27. 11. 2020 vyplynulo, že aplikací předmětné masti nebylo možné dostat látku THC do vzorku krve žalobce, který byl odebrán dne 23. 10. 2019 v 12.30 h.

16. Nedůvodná je námitka neprovedení znaleckého posouzení předmětné masti, protože aplikací této masti podle znaleckého posudku nebylo možné dostat do vzorku krve žalobce THC. Podle posudku v krvi žalobce nebyla zjištěna přítomnost látky CBD, přičemž její přítomnost bylo možné v případě použití předmětné masti očekávat, a to proto, že tato látka by měla mít v uvedené masti dominantní zastoupení. Látka CBD má jinou chemickou strukturu než látka THC a v organismu se CBD na THC nemetabolizuje (nepřeměňuje). Pokud žalobce tvrdí něco jiného, než k čemu dospěl znalec v posudku, měl svá tvrzení něčím podložit, například posudkem vypracovaným na jeho žádost. Magistrát stanovil opakovaně k dodání posudku žalobci lhůtu, ale žalobce žádný znalecký posudek magistrátu nepředložil. Žalobce tak neunesl přenesené důkazní břemeno.

17. K neprokázané formě zavinění žalovaný znovu odkázal na to, že žalobce měl možnost sám požádat o vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění složení masti, která měla být žalobci v den silniční kontroly aplikována masérem. I když nebyla provedeným znaleckým zkoumáním vzorku krve zjištěna spojitost mezi masáží předmětnou mastí a výskytem návykové látky THC v krevním vzorku žalobce, byl to právě žalobce, který užití této masti namítal. Žalovaný vnímal tvrzení žalobce o provedené masáži spíše jako předestření možné verze obhajoby, které však bylo vyvráceno závěry znaleckých posudků. Kdyby žalovaný přistoupil na tuto verzi obhajoby, žalobce se měl a mohl před řízením motorového vozidla použití uvedené masti přesvědčit, zda tato mast neobsahuje látky, které by jej při řízení motorového vozidla mohly ovlivnit. Žalobce nemohl jednat nezaviněně, pokud se o složení masti a jejích účincích na lidský organismus nepřesvědčil. Žalobce sám při svém vyjádření při projednání přestupku magistrátu po poučení uvedl, že o jejím přesném obsahu neměl tušení. Žalovaný se ztotožnil se závěrem magistrátu o nedbalosti nevědomé. Žalobce měl porušení zájmu chráněného zákonem předvídat a o složení aplikované masti se měl přesvědčit. Není rozhodující, jak se jiná návyková látka do krve žalobce dostala. Mezi porušením potřebné míry opatrnosti a způsobeným následkem existuje příčinný vztah, který si žalobce měl představit.

18. Žalobce nedoložil, jaké má předmětná mast složení. Nedůvodná je proto jeho námitka o chybě ve složení masti. Pokud žalobce vyvinul úsilí k zajištění předmětné masti ze zahraničí a vynaložil za tímto účelem finanční prostředky, byl si podle žalovaného jistý tím, co a proč objednává a jakou účinnou látku tento výrobek obsahuje. Pokud se o složení a účinné látce v masti dostatečně neinformoval, nelze toto jeho pochybení připisovat k tíži správnímu orgánu. Skutečnost, že si žalobce měl tuto mast opatřit mimo území České republiky, nasvědčuje tomu, že na území České republiky nemusí mít potřebné atestace pro její nezávadné použití. Žalovaný nesouhlasil s tím, že znalecký posudek ze dne 27. 11. 2020 je nepřezkoumatelný. Znalec odpovídal na otázky, které mu magistrát uložil usnesením, obsahuje výčet podkladů a hovoří o zjištění absence látky CBD po analýze krve žalobce odebrané v rámci lékařského vyšetření 23. 10. 2019 v průběhu silniční kontroly. Protože se CBD v krvi žalobce nenacházelo, nebylo nutné provádět žádnou kvantifikaci obsahu v odebraném vzorku krve. Žalovaný neměl o výsledcích znaleckého zkoumání žádné pochybnosti. Žalobce oponentní znalecký posudek nepředložil a znalecký posudek nezpochybnil, i když tak učinit mohl. Žalobce ani nepožádal o výslech znalce, kterému by mohl klást otázky. Žalobce rovněž nevyužil možnosti požádat prostřednictvím znalce o poskytnutí vzorku odebrané krve získané při lékařském vyšetření za účelem vypracování oponentního znaleckého posudku. Žalobce neprovedl vlastní analýzu vzorků masti, ani ji magistrátu nepředložil. Nedůvodná je námitka o neuvedení metod v posudku, kterými lze problém řešit, neboť ze znaleckého posudku vyplynuly jasné závěry, ke kterým soudní znalec dospěl. Podle žalovaného byl zjištěn stav věci, o kterém nebyly důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad úkonu s požadavky uvedenými v § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“).

19. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Soud shledal napadené rozhodnutí městského úřadu a žalovaného jakožto jeden celek přezkoumatelné. Rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti podle § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), tj. důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

21. Rozhodnutí magistrátu a žalovaného jakožto jeden celek obsahuje popis zjištění skutkového stavu, včetně závěrů znaleckých posudků o zjištění koncentrace THC a o možnosti, že se tato látka dostala do krve žalobce z masážní emulze.

22. Žalobce byl shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) ZSP, jehož se dopustí ten, kdo „v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.

23. Podle § 5 odst. 2 písm. b) ZSP „řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem“.

24. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 41/2014 Sb. Podle jeho § 1 odst. 1 se za limitní hodnotu, při jejímž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokládá v případě delta–9–tetrahydrokanabinolu (THC) hodnota 2 ng/ml. Ze znaleckého posudku ze dne 11. 11. 2019 jednoznačně vyplývá, že v případě žalobce byla tato limitní hodnota prokazatelně překročena o 0,4 ng/ml, takže jej ve smyslu § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu bylo nutno „považovat za ovlivněného takovou návykovou látkou“.

25. V posuzované věci nebylo rozhodné, zda je přítomnost této látky v krvi žalobce způsobena dlouhodobou léčbou omamnými a psychotropními látkami, případně jaký reálný vliv mělo dlouhodobé užívání těchto látek na řidičské schopnosti žalobce. Případná indikovaná léčba nemohla žalobce zbavit odpovědnosti za přestupek. Účelem zákona o silničním provozu je především zajištění bezpečnosti silničního provozu mimo jiné zákazem řízení osobám pod vlivem návykové látky, a to bez ohledu na to, z jakého důvodu tato osoba návykovou látku užívá (viz rozsudek NSS č. j. 1 As 11/2018–34).

26. Významná není ani míra překročení koncentrací stanovených nařízením vlády č. 41/2014 Sb., protože se u stanovené hodnoty předpokládá ovlivnění schopností řidiče. NSS v rozsudku č. j. 7 As 302/2016–28 dospěl k závěru, že „rozhodná totiž byla pouze skutečnost, že obsah metamfetaminu v krvi prokazatelně, byť mírně, překročil mezní hodnotu stanovenou nařízením vlády, při jejímž dosažení je řidič podle vědeckých poznatků ovlivněn na svých ovládacích a rozpoznávacích schopnostech, byť si to sám neuvědomuje, ani se tak nemusí navenek jevit.“ Tento závěr lze použít i v posuzované věci.

27. Žalobce ostatně proti znaleckému posudku ze dne 11. 11. 2019 a zjištěné koncentraci THC v krvi žádnou konkrétní věcnou námitku nevznesl v průběhu správního řízení, ani v průběhu soudního řízení správního, ani se závěry znaleckého posudku nijak nepolemizoval. Žalobce nevnesl do zjištěného skutkového stavu důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu a neunesl tak přenesené důkazní břemeno (srov. rozsudek NSS č. j. 1 As 45/2013–37, bod 24, č. j. 3 As 9/2013–35, o přenesení důkazního břemene).

28. Neopodstatněná je námitka opomenutých důkazů výslechem svědka a dalším znaleckým posudkem. Žalovaný na straně 6 napadeného rozhodnutí zdůvodnil, proč navržené důkazy neprovedl: svědecká výpověď nebyla způsobilá vyvrátit skutečnost, že v krvi žalobce byla prokázána uvedená koncentrace THC a znalecké zkoumání emulze by nemohlo prokázat, jak se THC dostalo do krve žalobce, protože podle znaleckého posudku ze dne 27. 11. 2020 ji neobsahuje. Navíc by nešlo o stejný vzorek emulze, jak uvedl magistrát na straně 7 rozhodnutí ze dne 2. 2. 2021.

29. Soud neprovedl dokazování výslechem svědka, který žalobci mast daroval, protože byl nadbytečný. Na odpovědnost žalobce za přestupek by nemělo vliv, jestli ho svědek uvedl v omyl. Žalobce nezachoval potřebnou opatrnost tak, aby u něj nebyla zjištěna nadlimitní hodnota návykové látky a řídil motorové vozidlo pod jejím vlivem. Skutkový stav byl postaven najisto a žalobce neprokázal, že by THC v těle v hodnotě nad 2 ng/ml neměl. Rovněž zde nebyly žádné okolnosti vylučující odpovědnost žalobce za přestupek.

30. Soud neprovedl důkaz navrhovaným znaleckým posudkem, protože předmětem řízení byla otázka, zda žalobce měl v krvi nadlimitní hodnotu návykové látky a nikoli otázka, jak se do krve žalobce dostala. Proto bylo nadbytečné i dokazování posudkem znalce ve správním řízení, který odpovídal na otázku, jestli se z masti mohla do krve návyková látka dostat. Jak již soud uvedl s odkazem na judikaturu správních soudů, není podstatné, jak se do organismu řidiče návyková látka dostala, ale že tam byla a v jaké koncentraci.

31. Nedůvodná byla námitka absence zavinění žalobce. Podle § 15 odst. 3 písm. b) ZOP „přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.“ 32. K časovému odstupu řízení motorového vozidla od užití návykové látky se NSS vyjádřil v rozsudku č. j. 5 As 126/2011–77, kde uvedl, že v případě, že osoba hodlá po požití alkoholu v blízké době řídit motorové vozidlo, není namístě rozumně spoléhat na to, že alkohol u ní nebude zjištěn. S ohledem na obecné povinnosti účastníků silničního provozu dle § 4 odst. 1 ZSP (chovat se ohleduplně a ukázněně, neohrožovat život, zdraví nebo majetek, přizpůsobit své chování jak technickým podmínkám, tak svým schopnostem a zdravotnímu stavu) je zřejmé, že na řidiče jsou při provozu vozidla kladeny zvýšené požadavky, co se týče hodnocení jejich vlastního stavu a způsobilosti.

33. V projednávané věci žalobce k ověření jiné návykové látky a jejího vlivu neučinil žádné další kroky. Nemohl se tedy důvodně domnívat, že nemůže být pod jejím vlivem. Pokud tak usoudil, nelze než jeho jednání označit za nedbalostní, byť nevědomě. V daném případě bylo na místě zachovat potřebnou míru opatrnosti a obezřetnosti. Míra opatrnosti je dána spojením objektivního a subjektivního hlediska při předvídání způsobení poruchy nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem (srov. obdobně Šámal, P. a kol. Trestní zákoník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 183 – 184). Žalobce při ústním projednání přestupku sám přiznal, že o přesném obsahu emulze neměl tušení. Přitom se jí nechal masírovat podle žalobního tvrzení řadu dní před jízdou. Žalobce měl zdravotní problémy a přitom si neověřil, o jaký výrobek vůbec jde, jestli emulze má na obalu uvedenou osobu odpovědnou za uvedení výrobku na trh (výrobce nebo dovozce), seznam přísad, datum minimální trvanlivosti, číslo šarže a případná upozornění na rizika a nebezpečí. Přitom žalobce emulzi obdržel sám a teprve pak ji předal masérovi. Měl ji tedy k dispozici. Nešlo o situaci, kdy by ho masér neinformoval a použil výrobek, o kterém žalobci nic neřekl nebo něco zatajil. Žalobce nezachoval potřebnou míru opatrnosti, protože bez racionálního důvodu vyvozoval, že emulze žádnou jinou návykovou látku neobsahuje, resp. se o její složení nezajímal anebo požil či užil něco jiného a spoléhal se, že v době řízení motorového vozidla nebude pod vlivem návykové látky. Žalobce netvrdil ani neprokázal žádnou okolnost, která by vyloučila jeho odpovědnost.

34. V souhrnu uvedené skutečnosti, ze kterých vycházely správní orgány, tvoří logický a uzavřený řetězec důkazů, které dokládají, že se žalobce předmětného přestupku dopustil. Za takové situace nebylo nutné provádět další důkazy k prokázání skutkového stavu a správní orgány neporušily povinnost zjistit skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti.

35. Závěrem soud shrnuje, že žalobní námitky byly nedůvodné. Napadené rozhodnutí nebylo nepřezkoumatelné. Provedené dokazování městského úřadu proběhlo v souladu s § 3 a § 50 a násl. správního řádu a osvědčilo spáchání předmětného přestupku. Podle znaleckého posudku ze dne 11. 11. 2019 koncentrace THC v těle žalobce při řízení vozidla převýšila limit 2 ng/ml. Nebyly zde žádné okolnosti, které by žalobce vyvinily. Soud neshledal v postupech městského úřadu a žalovaného namítané vady a napadené rozhodnutí shledal jako souladné se zákonem. Správní orgány zjistily skutkový stav v souladu se zákonem, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

36. Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadoval, proto se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II).