72 A 7/2023–30

Rubrum

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: Mgr. P. V. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. X, ve věci přestupku takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. V posuzované věci byl spor o to, jestli správní orgány zjistily skutkový stav v souladu se zákonem, jestli výpovědi strážnic byly důvěryhodné a jestli zde byla překážka věci rozhodnuté.

2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Olomouce (dále jen „magistrát“) z 21. 6. 2022, č. j. X. Magistrát tímto rozhodnutím uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZSP“).

3. Žalobce se měl dopustit přestupku tím, že jako provozovatel vozidla tov. zn. Škoda, registrační značky X (dále jen „vozidlo“), nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť neznámý řidič spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) ZSP tím, že 3. 2. 2021 v době od 13.50 do 14.12 hodin v Olomouci na ulici Litovelská u domu č. 11 ponechal vozidlo stát tak, že mezi ním a nejbližší tramvajovou kolejnicí nebyl volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m, což je v době od 5 do 19 hodin zakázáno. Uvedeným jednáním došlo k porušení § 27 odst. 2 ZSP. Magistrát žalobci uložil pokutu 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení 1 000 Kč.

4. Magistrát v rozhodnutí o přestupku z 21. 6. 2022 popsal, že strážnice E. F. a R. G. jako svědkyně jednoznačně potvrdily vzdálenost vozidla k nejbližší kolejnici 2,7 m. Strážnice nepořizovaly fotografie z důvodu frekventovaného provozu, tedy z důvodu bezpečnosti provozu. K měření použily svinovací metr od zaměstnavatele, značku nevěděly. Měření prováděly společně. V místě řešily několik vozidel stojících v ulici Litovelská uvedeným způsobem. Čas zdržení se přesně nepamatovaly. Svědkyně R. G. vypověděla, že měření vzdálenosti od kolejnic k nejbližšímu bodu vozidla trvá přibližně do 30 sekund. Vzhledem k tomu, že uplynulo více než rok od měření, si rovněž nepamatovala, jak dlouho se v daném místě zdržely. Magistrát vycházel při zjištění skutkového stavu i z úředního záznamu Městské policie Olomouce (dále jen „městská policie“), který podrobně citoval. Strážnice G. vysvětlila, že ten den řešily více vozidel, které stály blízko tramvajové kolejnice. Strážnice byly na místo vyslány velitelem. Ten den si všimla, že během šetření přestupku kolemjedoucí vozidla při objíždění vozidla žalobce musela vjíždět na tramvajové koleje. Magistrát vysvětlil, že si strážnice nepamatovaly všechny okolnosti věci, což je pochopitelné s ohledem na odstup ústního jednání od spáchání přestupku, a to v délce jeden a čtvrt roku. Přesto svědkyně G. měření detailně popsala ve své první svědecké výpovědi 20. 7. 2021. Magistrát konstatoval, že délka vozidla žalobce činí asi 4,8 m a vzal dále v potaz šířku vozovky od obrubníku k vnější tramvajové kolejnici 6,8 m. Pokud by vozidlo stálo zcela kolmo k okraji vozovky, činil by volný jízdní pruh 2 m. Z fotodokumentace je zjevné, že vozidlo stojí mírně šikmo, ale pod úhlem, ze kterého je možno již opticky vzhledem k délce vozidla odvodit, že ponechaný volný jízdní pruh nemá šířku 3,5 m. Proto magistrát měl za to, že šířka volného jízdního pruhu byla menší než 3,5 m a výsledek měření ponechaného volného jízdního pruhu (2,7 m) je objektivní. Magistrát nezjistil žádné skutečnosti, proč by strážnice měly uvádět nepravdu. Strážnice F. jako svědkyně při jednáních 20. 7. 2021 a 25. 5. 2022 popsala dopravní situaci – vozidla, která parkují nedovoleným způsobem, omezují průjezdnost a že městská policie na ulici Litovelská jezdívá na základě oznámení Dopravního podniku města Olomouce a. s. kvůli blokování volného průjezdu mezi tramvají a stojícími vozidly v této ulici. Magistrát uvěřil strážnicím, že měřily vzdálenost svinovacím metrem, kterým disponovaly od svého zaměstnavatele, jak shodně uvedly ve výpovědích 25. 5. 2022. Dále tato skutečnost vyplývá ze sdělení městské policie z 28. 1. 2022, kde je výslovně uvedeno, že 3. 2. 2021 jmenované strážnice disponovaly měřicím zařízením, a to svinovacím metrem Assist 7,5 m typ P13307, který dle doloženého „EU prohlášení o shodě“ odpovídal platným právním předpisům (č. l. 80 a 99 správního spisu). Toto sdělení oznámila městská policie žalobci 4. 2. 2022. Magistrát shledal jako nadbytečné nařízení ústního jednání, při kterém by prokazoval, zda strážnice 3. 2. 2021 disponovaly měřicím zařízením. Prověření provozu v den spáchání přestupku s odstupem doby jednoho a čtvrt roku není možné a postačila svědecká výpověď R. G. z 20. 7. 2021, která hovořila o projíždějících vozidlech, která musela vozidlo žalobce objíždět a vjíždět na tramvajové koleje. Podle názoru žalovaného v rozhodnutí č. j. X z 5. 4. 2022 není třeba kalibraci shora popsaných měřidel zjišťovat a dokládat.

5. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil se skutkovými a právními závěry magistrátu. Žalovaný poznamenal, že na fotodokumentaci městské policie je zachyceno vozidlo s časovými údaji o pořízení fotografií, ale není zde zaznamenána změřená vzdálenost. Magistrát proto prokázal svědeckými výpověďmi, že strážnice provedly měření svinovací metrem tak, že každá metr držela z jedné strany. V místě kontroly nebyl nikdo další, kdo by mohl regulovat provoz a pořídit fotodokumentaci měření. Samy strážnice fotodokumentaci změřeného výsledku neprovedly z důvodu zvýšeného provozu na ulici Litovelská. Měření svinovacím metrem prokázaly nejen výpovědi svědkyň, ale i sdělení městské policie z 26. 1. 2022 o poskytnutí informace o výbavě, která byla přidělena strážnicím v den zjištění přestupku. V daném případě se jednalo o svinovací metr značky Assist s délkou 7,5 metru, kterým jsou vybavena vozidla městské policie nad rámec povinné výbavy vozu. S tímto vyjádřením se seznámil žalobce při nahlédnutí do spisu 25. 5. 2022. Magistrát zaslal vyjádření rovněž zmocněnci žalobce datovou schránkou 4. 2. 2022. Přílohou vyjádření byla kopie prohlášení o shodě z 15. 8. 2018 o tom, že metr značky Assist splňuje základní požadavky na měřiče vzdálenosti. Žalovaný neměl pochybnosti o naměřené šířce průjezdu v místě stání vozidla. Tento průjezd byl menší než zákonem stanovených 3,5 m.

6. Žalobce v žalobě namítal, že přestupek nebyl řádně prokázán. Z fotodokumentace nelze seznat vzdálenost vozidla od tramvajového pásu. Stěžejními důkazy proto byly svědecké výpovědi strážnic. Ty však nebyly důvěryhodné, protože strážnice si řadu věcí nepamatovaly. Zásadním deficitem svědeckých výpovědí bylo, že ani jedna ze strážnic neviděla naměřenou hodnotu 2,7 m na měřidle. Pokud měřidlo držely strážnice každá z jedné strany, tak obě nemohly vidět naměřenou vzdálenost. Strážnice výsledek měření nevyfotografovaly. Nelze akceptovat tvrzení o silném provozu. K přestupku mělo dojít v únoru 2021, kdy byl omezen volný pohyb osob a provoz bylo dle některých dat snížen až o 90 %. Jako nevěrohodné se jeví tvrzení strážnic, že mohly natáhnout svinovací metr přes celý jízdní pruh, a přitom nebyly schopny hodnotu na tomto metru vyfotografovat. Výsledek měření není spolehlivý. Buď byl provoz natolik vysoký, že nebylo možné natáhnout svinovací metr přes celou ulici, anebo byl provoz nízký, pak ale musí umožnit prodloužení úkonu (dle tvrzení strážnic přibližně půlminutového) o několik vteřin k pořízení fotografie, tím spíše, že strážnice dle svých slov měřily i celou šíři komunikace (v obou směrech), která je však z hlediska spáchání přestupku irelevantní. Nevěrohodné je dále tvrzení strážnic, že šíře vozovky byla 6,8 m. Vozidlo měří 4,6 m a mezi vnější kolejnici a nejbližším bodem vozidla strážnice naměřily vzdálenost 2,7 m. Prostým výpočtem lze zjistit, že tyto hodnoty nesouhlasí. Správný výsledek je 2,2 m. I když vozidlo stálo šikmo, nemá to vliv na pochybnosti vyplývající z výpočtu. Sklon vozidla byl mírný. Levý zadní okraj vozidla nepřesahoval kolmici k ose komunikace vedené z levé přední části vozidla.

7. O výsledku měření tak existují pochybnosti. Ty jsou umocněny tím, že městská policie nejprve poskytla na otázku, jakou služební výbavu měly strážnice při výkonu své činnosti k dispozici, stanovisko, že měly k dispozici pouze rukavice, respirátory, pouta, slzotvorný prostředek, obušek, služební zbraň, osobní kameru, tablet, vysílačku, tiskopisy a psací potřeby. Žalobce žádost o tuto odpověď navrhl k důkazu.

8. Teprve po intervenci magistrátu městská policie vydala nové stanovisko, a to že strážnice měly k dispozici i svinovací metr, který původně neuvedla, protože nejde o osobní prostředek, ale rozšířenou výbavu vozidla. Tuto odpověď žalobce považoval za účelovou. Jsou zde pochybnosti o tom, zda strážnice vůbec něco změřily. Ani jedna z nich netvrdila, že by právě ona viděla hodnotu 2,7 m. Strážnice si poněkud nápadně pamatovaly naměřenou hodnotu, ačkoliv si nepamatovaly na ostatní okolnosti věci, například zda předtím řešily jiná vozidla. Strážnice měření ani výsledek měření nezaznamenaly. Jako prapodivné se jeví vysvětlení, že covidový provoz v době lockdownu neumožňoval dokumentaci měření, i když strážnice uvedly, že změřily celou šíři komunikace, což bylo nadbytečné. Městská policie se nejprve na dotaz žalobce podrobně vyjádřila, jakou měly strážnice k dispozici výbavu, aby následně po intervenci magistrátu doplnila do této výbavy svinovací metr s podivným odůvodněním, že nejprve odpovídala na to, jaké měly strážnice osobní prostředky, ač na to tázána nebyla.

9. Vzdálenost měřila hlídka ve složení E. F. a R. G., přičemž ani jedna z nich není pod úředním záznamem podepsána a ani jedna z nich úřední záznam nezpracovala. Naopak, úřední záznam zpracovala D. K. a podepsala ho J. D., tedy úplně jiné osoby. Tyto skutečnosti rovněž navozují důvodné pochybnosti o tom, zda došlo k měření vzdálenosti. Zjištění vzdálenosti mezi vozidlem a kolejnici není spolehlivé.

10. Zároveň nebyla bez důvodných pochybností vyjasněna otázka kalibrace měřidla. Strážnice sice ve výpovědích tvrdily, že měřily kalibrovaným měřidlem a odkazovaly na kalibrační list, který je uložen na služebně městské policie. Totéž tvrdily správní orgány. Magistrát vysvětlil, že není běžný postup, aby byl kalibrační protokol zakládán do spisu. Kalibrační protokol však do spisu nebyl založen ani přes výslovné výtky a návrhy žalobce. Žalobce odkázal na přílohu k vyhlášce č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu (dále jen „vyhláška č. 345/2002 Sb.). Podle žalobce kalibrační protokol nebyl předložen proto, že žádné měřidlo ve výbavě městské policie neexistuje. Pokud měřidlo existovalo, pak nebylo kalibrováno, ani ověřeno.

11. Žalobce dále namítal překážku věci rozhodnuté. Následkem přestupku (byl–li spáchán) bylo porušení zákonem chráněného zájmu, který spočíval v zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, konkrétně spočívající v umožnění průjezdu vozidlům po pozemní komunikaci tak, aby tato vozidla nemusela vjíždět na tramvajové koleje. Následek přestupku tedy spočíval v tom, že vozidla nemohla projet ve „svém“ pruhu, ale musela vjíždět na tramvajový pás, což je nebezpečné, neboť po něm může jet tramvaj. Magistrát vedl proti žalobci řízení, kde byl žalobce obviněn jako řidič vozidla a toto řízení bylo 20. 7. 2021 zastaveno. Následek přestupku byl identický. Totožnost následku postačuje k tomu, aby byla zachována totožnost skutku. To postačuje k tomu, aby se jednalo o týž skutek. Podle čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Usnesení o zastavení řízení z 20. 7. 2021 nabylo právní moci, protože odvolání proti němu žalovaný zamítl. Tím byla založena překážka věci pravomocně rozhodnuté a žalobce nemohl být trestán za stejný skutek.

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí doplnil, že spáchání přestupku správní orgány žalobci prokázaly komplexem všech důkazů, a to oznámením přestupku, svědeckými výpověďmi strážnic z 20. 7. 2021 a 25. 5. 2022 a vyjádřením městské policie z 28. 1. 2022. Věrohodnost údajů v úředním záznamu podepsaném strážnicemi K. a D. nesnižuje skutečnost, že tento záznam 15. 2. 2021 sepsala osoba, která nebyla dokumentování přestupku osobně přítomna (strážnice K.). Úřední záznam schválila J. D., která zastupovala zástupce ředitele městské policie a velitele pořádkové dopravní služby Mgr. T. M. Úřední záznam má pouze informativní charakter a slouží jako oznámení přestupku. Jeho prostřednictvím správní orgány získávají poznatky o skutečnostech, které odůvodňují zahájení správního řízení. Úřední záznam městské policie z 15. 2. 2021 nebyl pro věc stěžejním důkazním prostředkem. Z obsahu správního spisu nevyplývá, že by správní orgány rekonstruovaly skutkový stav pouze na základě tohoto záznamu.

13. K námitce ke kalibraci měřidla žalovaný zdůraznil, že podle vyjádření městské policie z 28. 1. 2022 se jednalo o svinovací metr Assist 7,5 m typ P13307, který strážníci vozí ve služebním vozidle a používají ho u přestupků, u kterých je třeba změřit vzdálenost při zastavení a stání vozidla. Přílohou vyjádření městské policie bylo prohlášení EU o shodě z 15. 8. 2018, na základě kterého uvedené měřicí zařízení je ve shodě s požadavky nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/32 EU (č. l. 90 verte). Tato listina byla důkazem, který posílil svědecké výpovědi. Žalobce namítal, že podle přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. je stanoveným měřidlem měřické pásmo s platností ověření dva roky. Toto tvrzení žalobce je platné jen částečně. Příloha k vyhlášce č. 345/2002 Sb. obsahuje v příloze druhový seznam měřidel, ale pod bodem 1.1.2 Měřická pásma je uvedeno, že jejich použitelnost (doba platnosti ověření) není omezena. V případě, kdyby byl použitý nekalibrovaný metr, jde o takový druh měření, které nemusí být přesné na milimetry. Při posuzování vzdálenosti vozidla od kolejnice se totiž jedná o vzdálenosti v řádu metrů a centimetrů a žalobce nenechal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m, nýbrž byla zjištěna vzdálenost menší, a to 2,7 m. Tudíž nebylo pochyb o tom, že byl porušen zákaz stání v době od 5 do 19 hodin tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m, jak požaduje § 27 odst. 2 ZSP. Materiální znak ohrožovacího přestupku spočívá ve společenské škodlivosti a je naplněn již samotným vytvořením potenciálně nebezpečné situace. Právě o takovou situaci se v daném případě jednalo. Stanovením pravidel silničního provozu, mezi které se řadí i zachování 3,5 m širokého jízdního pruhu, vyjadřuje zákonodárce zájem na ochraně bezpečnosti a plynulosti provozu. Nemuselo přitom dojít ke škodě na zdraví či na majetku nebo k přímému ohrožení konkrétního účastníka silničního provozu. Zájem společnosti byl narušený už jen tím, že jednáním řidiče vozidla vzniklo potencionální nebezpečí pro jiné účastníky provozu. Projednávaný přestupek je přestupkem ohrožovacím a k naplnění materiálního znaku stačí ohrožení a není třeba faktického škodlivého následku. Pravidla silničního provozu působí preventivně.

14. K námitce totožnosti skutku žalovaný poznamenal, že žalobce se podáním odvolání proti usnesení o zastavení řízení o přestupku řidiče bránil proti tomu, že ho magistrát neshledal vinným ze spáchání přestupku. Nemohl však dosáhnout příznivějšího výsledku, což vyvolává otázku, zda skutečně vážně usiloval o dosažení jiného rozhodnutí ve věci samé, anebo se z jeho strany jednalo o obstrukční taktiku a zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Přestupek provozovatele vozidla, o který se v posuzované věci jedná, je deliktem subsidiárním a primárně za spáchaný přestupek odpovídá řidič vozidla. Předmětem řízení o přestupku provozovatele vozidla však není přestupek spáchaný řidičem, ale objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za skutek, který znaky přestupku vykazuje. Jde o odlišná řízení.

15. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Žalobce namítal, že přestupek mu nebyl prokázán, jelikož správní orgány neprokázaly výsledek měření, strážnice svinovací metr vůbec neměly a svinovací metr nebyl kalibrovaný.

18. Podle § 27 odst. 2 ZSP „v době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.“ 19. Soud měl ve shodě se správními orgány za prokázané, že vozidlo stálo méně než 3,5 m od nejbližší tramvajové kolejnice. Tato skutečnost byla prokázána svědeckými výpověďmi strážnic městské policie z 20. 7. 2021 a 25. 5. 2022, sdělením městské policie z 28. 1. 2022, fakturou o nákupu svinovacího metru a EU prohlášením o shodě svinovacího metru. Svědecké výpovědi strážnic byly zcela v souladu s podklady rozhodnutí, tj. oznámením přestupku (které je současně úředním záznamem), kopií upozornění pro nepřítomného řidiče a fotografiemi vozidla.

20. Soud ze správního spisu ověřil následující. Svědkyně R. G. 20. 7. 2021 ve volné svědecké výpovědi jednoznačně sdělila, že měly od velitele za úkol zkontrolovat průjezdnost na ulici Litovelská a zjistily několik vozidel, která nedodržela vzdálenost 3,5 m od tramvajové kolejnice. V době, kdy byly na místě, se zde nepohybovaly žádné osoby. Strážnice naměřily 6,8 m od obrubníku po vnější kolejnici. Vozidlo žalobce měří 4,6 m. Strážnice naměřily 2,7 m mezi vnější kolejnicí a nejbližším bodem vozidla. Vozidla, která v dobu zjištění přestupku jela kolem vozidla žalobce, musela vjíždět do trasy tramvaje. Svědkyně odpověděla na dotaz magistrátu, že měřily kalibrovaným měřidlem pro to určeným. Svědkyně v druhé výpovědi 25. 5. 2022 k dotazům zmocněnce žalobce Ing. M. J. bez pochybností vypověděla, že měřily vzdálenost svinovacím metrem, který mají od zaměstnavatele. Značku nezná. Protokol k měřidlu nemají k dispozici. Fotografie z měření nepořídily z důvodu bezpečnosti provozu. Přesný čas měření si nepamatovala, odhadla čas měření asi na 15 vteřin. Pak pořizovaly ještě fotografie vozidla. Žalobce nezná a netušila, jestli ho v minulosti řešily. Na dotaz, proč prováděly šetření, svědkyně objasnila, že v horní části výzvy je zkratka, která označuje, jestli jde o pokyn velitele nebo oznámení.

21. Svědkyně E. F. 20. 7. 2021 přesvědčivě odpověděla na dotaz magistrátu, jakým způsobem provedly měření vzdálenosti vozidla od nejbližší tramvajové koleje, že ji změřily kalibrovaným metrem, který mají k dispozici od zaměstnavatele a měřily od vnější kolejnice po nejbližší bod vozidla směrem ke kolejnici, tj. levý zadní nárazník vozidla. Svědkyně uvedla ve výpovědi 25. 5. 2021 k dotazům zmocněnce žalobce Ing. M. J., že si na daný případ nevzpomíná. V loňském roce byla na ulici Litovelská třikrát, měření provádí kalibrovaným měřidlem od zaměstnavatele. Kalibrační protokol nezakládají do spisu, protože to není běžný postup. Výsledek měření nevyfotografovaly z důvodu bezpečnosti, protože tam nebyla třetí osoba, která by dohlížela na provoz. Měření trvá od vystoupení z vozidla k příchodu k vozidlu tak půl hodiny u všech zjištěných vozidel, u jednoho méně, asi 30 vteřin. Žalobce nezná. Měření prováděly obě, každá z jedné strany. Měřidlo má asi 5 m. Je to rok a čtvrt, nepamatovala si, jestli jely na pokyn od velitele nebo na oznámení.

22. Soud ověřil ze správního spisu ze čtyř fotografií, které založila do spisu za úřední záznam městská policie, že i z těchto fotografií je zjevné, že není možné, aby osobní motorové vozidlo projelo mezi vozidlem žalobce a tramvajovými kolejemi tak, aby neomezilo či neohrozilo projíždějící tramvaj. Nejblíže kolejnici je levý zadní nárazník vozidla žalobce, jak vypověděla svědkyně E. F. Vozidlo podle fotografií tvořilo překážku pro nejbližší jízdní pruh pro motorová vozidla. Výpovědi strážnic byly tedy důvěryhodné, neboť jsou v souladu s úředním záznamem a všemi čtyřmi fotografiemi.

23. Při hodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí strážnic soud vyšel z ustálené judikatury NSS, podle které při hodnocení svědeckých výpovědí policistů nelze a priori pochybovat o jejich nestrannosti a nezaujatosti – srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 7 As 83/2010–63. Důkaz svědeckou výpovědí policistů má obecně vysokou vypovídací hodnotu. To však neznamená, že by správní orgán měl rezignovat na shromažďování dalších vhodných důkazů (viz rozsudek NSS č. j. 1 As 97/2011–52), tím spíše v situaci, kdy svědecké výpovědi jednotlivých policistů vykazují nikoli bezvýznamné odlišnosti. Pokud svědectví policistů představuje klíčový důkaz, musí vykazovat vysokou míru přesvědčivosti a věrohodnosti (rozsudky NSS č. j. 7 As 102/2010–86 nebo č. j. 8 As 100/2011–70). Věrohodnost policistů jako svědků mohou snižovat důkazy svědčící o jejich zaujatosti vůči obviněnému. Na zaujatost mohou poukazovat např. právě rozpory ve svědeckých výpovědích nebo systém hodnocení a odměňování policistů v kombinaci s dalšími netypickými okolnostmi (rozsudek NSS č. j. 4 As 190/2017–24).

24. Krajský soud však v posuzované věci rozpory ve výpovědích strážnic neshledal. NSS také ve své rozhodovací praxi připomněl, že „podle vlastní ustálené judikatury rozpory ve výpovědích policistů samy o sobě (nejsou–li zjištěny též jiné skutečnosti svědčící o zájmu policistů na určitém výsledku správního řízení) jsou sice způsobilé otřást věrohodností policistů jako svědků, musí se však jednat o rozpory vážného rázu týkající se skutkového děje, nikoliv nepodstatné detaily, u nichž lze odlišnosti ve výpovědích vysvětlit reálnými omezeními lidské paměti a časovým odstupem od sledovaných událostí“. (srov. rozsudek NSS č. j. 6 As 27/2013–49 nebo č. j. 6 As 22/2013–27.)

25. Magistrát dospěl k závěru, že strážnice jednoznačně potvrdily vzdálenost vozidla od nejbližší tramvajové kolejnice. Ačkoli si přesně nepamatovaly některé nevýznamné detaily jako čas zdržení a značku svinovacího metru, bylo to pochopitelné s ohledem na časový odstup výpovědi od zjištění přestupu v délce jednoho a čtvrt roku. Magistrát nezjistil žádné skutečnosti, proč by strážnice uváděly nepravdu. Jejich výpovědi byly v souladu s ostatními podklady rozhodnutí včetně fotografií. Žalovaný se ztotožnil se skutkovými i právními závěry magistrátu.

26. S těmito závěry se ztotožnil i soud. Ze soudního ani správního spisu nevyplynuly okolnosti, které by prokázaly nebo jen vnesly pochybnosti o nestrannosti strážnic a jejich podjatosti. Nebyl zde žádný poměr strážnic k žalobci nebo k věci či jejich zájem na výsledku řízení. Ostatně, žalobce ani žádný konkrétní a právně relevantní důvod podjatosti či nestrannosti strážnic nenamítal.

27. Žalobce namítal, že ve výpovědích strážnic byly rozpory, které měly výpovědi učinit důkazně neupotřebitelnými. Soud však dospěl k opačnému závěru. Strážnice vypovídaly jednoznačně a pokud si nepamatovaly po jednom a čtvrt roce detaily, které nebyly pro posouzení věci právně významné, je to možné vzhledem k plynutí času, ale nečiní výpovědi důkazně nepřípustné.

28. Je zjevné, že strážnice změřily vzdálenost od levého zadního nárazníku vozidla žalobce k nejbližší tramvajové kolejnici 2,7 m. Tato vzdálenost se liší od zákonem stanoveného povinného odstupu vozidla od kolejnice tramvaje o 80 cm, což není rozdíl hraniční a zanedbatelný. Naopak, zamezuje projetí běžného motorového vozidla mezi tramvají a stojícím vozidlem. Je rovněž zjevné, že jedna ze strážnic tuto hodnotu viděla na svinovacím metru, sdělila ji druhé strážnici a jedna z nich ji zapsala do dokumentace, kterou předala městské policii. Strážnice G. vypověděla, že při měření viděly, jak kolemjedoucí vozidla musela vozidlo žalobce objíždět tak, že vjela na tramvajový pás. Sám žalobce v žalobě připustil, že vzdálenost mezi nejbližší tramvajovou kolejnicí a vozidlem mohla být asi 2,2 m.

29. Soud připomíná, že k prokázání přestupku postačuje svědecká výpověď jen jednoho policisty či strážníka, pokud je přesvědčivá, případně řetězec vzájemné provázaných nepřímých důkazů, zejména jsou–li v souladu s podklady rozhodnutí. V posuzované věci dokazování nespočívalo pouze na výpovědi jedné či dvou strážnic, ale důkazem byly rovněž čtyři fotografie, ze kterých se zřetelně a nepochybně podává, že žalobce uvedený přestupek spáchal. Na fotografiích je zobrazeno vozidlo žalobce zepředu, zepředu a současně levého boku a poslední dvě fotografie zaznamenaly vozidlo zezadu i zboku a vzdálenosti od bližší tramvajové kolejnice. Na fotografiích je viditelné, že mezi vozidlem a vedle něj jedoucí tramvají jiné osobní vozidlo neprojede.

30. Soud z protokolu o svědecké výpovědi strážnice E. F. ověřil, že podle volné výpovědi městská policie jezdí na ulici Litovelská na žádost dopravního podniku k obnovení průjezdnosti mezi stojícími vozidly a tramvajemi. Proto umístily žalobci na vozidlo oznámení pro nepřítomného řidiče. Městská policie řešila toto konkrétní vozidlo již sedmkrát od roku 2020. Žalobce se do osmi pracovních dnů k městské policii nedostavil, aby věc projednal.

31. Soud neshledal jako vadu, že strážnice nepořídily fotografie výsledku měření a souhlasí s odůvodněním strážnic a správních orgánů, že nebylo na místě ohrozit bezpečnost a plynulost provozu. Svědecké výpovědi obou strážnic byly přesvědčivé a důvěryhodné. Magistrát zjistil všechny okolnosti věci, významné pro skutkové a právní závěry v posuzované věci. O spáchání přestupku nevznikly důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), a nebylo třeba dalšího dokazování. Magistrát zjistil skutkový stav v souladu s § 3 a § 50 a násl. správního řádu.

32. V posuzované věci není právně významné, že úřední záznam o spáchání přestupku sepsaly v zastoupení J. D. (viz zkratka „v. z.“ u jména podpisu) a D. K., protože úřední záznam sloužil pouze jako prvotní podklad pro zahájení řízení a vydání rozhodnutí a nikoli jako důkaz. Důkazem o spáchání přestupku byly výpovědi strážnic ve správním řízení (srov. rozsudky NSS č. j. 1 As 96/2008–115, č. 1856/2009 Sb. NSS, č. j. 2 As 109/2012–26). Ze správního spisu je zjevné, že podklady pro sepsání úředního záznamu poskytly zasahující strážnice, jak vyplývá rovněž z jejich svědeckých výpovědí, obsahu úředního záznamu městské policie z 15. 2. 2021 a kopie upozornění pro nepřítomného řidiče (díl B) z 3. 2. 2021, kde je osobní číslo obou strážnic (srov. s obsahem úředního záznamu) a podpis strážnice G.

33. Neopodstatněná je žalobní námitka, že měřidlo neexistovalo a že nebylo kalibrováno. Jeho existence a použití při měření vzdálenosti vozidla od kolejnice tramvaje prokázaly svědecké výpovědi obou strážnic, popsané výše. Žalobce svou aktivitou ve správním řízení přispěl k tomu, že tyto svědecké výpovědi potvrdily další důkazy, a to odpověď městské policie z 28. 1. 2022. Soud zjistil, že městská policie na dotaz magistrátu ve vyjádření sdělila, že strážnice použily při měření vzdálenosti v dané věci svinovací metr Assist 7,5 m x 25 mm, typ P 13307, jak vyplývá z faktury č. 160120142 z 11. 10. 2016. Městská policie uvedla výrobce svinovacího metru a přiložila fakuru o jeho nákupu a EU prohlášení o shodě z 15. 8. 2018, podle kterého je metr ve shodě s požadavky nařízení vlády č. 120/2016 Sb. a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32 EU, které stanovují požadavky na měřidla, konkrétně dle modulu D1 číslo certifikátu UK/0126/0017 z 1. 8. 2018. V prohlášení je uvedena osoba, která certifikát notifikovala a dále třída přesnosti svinovacího metru. Magistrát s těmito třemi listinami zmocněnce žalobce seznámil při jednání 25. 5. 2022. Magistrát zmocněnci žalobce na jeho žádost poskytl kopie těchto tří listin a žalobce na tyto listiny reagoval podrobným vyjádřením, které magistrátu doručil 14. 6. 2022. Magistrát na námitky žalobce v posledně citovaném vyjádření reagoval v rozhodnutí o přestupku a zejména objasnil, že existenci, použití a kalibrace svinovacího metru prokázaly výpovědi obou svědkyň (strážnic) a odpověď městské policie z 28. 1. 2022, fakturuaa prohlášení o shodě, přičemž obsah všech těchto důkazních prostředků magistrát i žalovaný citovaly podrobně ve svých rozhodnutích a vyhodnotily tyto důkazy jako objektivní, věrohodné a dostačující. Proto nešlo o opomenuté důkazy. Magistrát je provedl a vyhodnotil. Žalovaný se s jeho skutkovými i právními závěry ztotožnil, stejně jako soud.

34. Soud neprováděl důkaz čtením žádosti žalobce městské policii o výbavě služebního vozidla při svém jednání, protože by jeho provedení bylo nadbytečné – jeho obsah je totiž obsahem sdělení městské policie z 28. 1. 2022. Tento důkaz byl proveden ve správním řízení (viz protokol z 25. 5. 2022). Soud nenařizuje jednání pouze z důvodu čtení správního spisu a dokazování neopakuje, pokud k tomu není specifický důvod. Jinými slovy, soud neprovádí dokazování správním spisem, tj. listinami, které jsou v něm založeny. Soud ze správních spisů vychází, což plyne například z rozsudků NSS č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS, ECOPLAST, nebo č. j. 7 As 68/2011–75, Česká televize. Skutkový stav byl zjištěn v souladu s § 3 správního řádu. O tom, že strážnice měřily vzdálenost vozidla od nejbližší tramvajové kolejnice shora popsaným měřidlem, nebylo po provedeném dokazování ve správním řízení sporu. Nebylo právně významné, jestli měřidlo bylo vybavením vozidla nebo strážnic. Navíc žalobce proti měření použitým měřidlem vznášel řadu námitek, takže se ztotožnil s tím, že měřidlo existovalo a že strážnice naměřily konkrétní vzdálenost a nešlo o pouhý odhad vzdálenosti.

35. Městská policie k námitce žalobce sdělila ve vyjádření z 28. 1. 2022 (které zaslal magistrátu i žalobci), že v odpovědi na předchozí žádost žalobce sdělila informace k vybavení strážnic a svinovací metr patří k výbavě vozidla. Právně významné v posuzované věci je, že magistrát vyjasnil k námitkám žalobce opakovanými svědeckými výpověďmi, sdělením městské policie z 28. 1. 2022, fakturou a prohlášením o shodě, o jaký svinovací metr šlo a že byl kalibrovaným měřidlem.

36. Podle § 13 odst. 1 nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb., „EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a požadavků stanovených v příslušných přílohách k tomuto nařízení.“ Městská policie toto prohlášení magistrátu zaslala a magistrát provedl dokazování i touto listinou. Soud shledal k námitkám žalobce toto dokazování jako souladné s § 3 správního řádu a dostačující pro prokázání použitelnosti svinovacího metru ke stanovení vzdálenosti vozidla od nejbližší tramvajové kolejnice.

37. Nedůvodná je námitka, že zastavení řízení o přestupku řidiče, tj. přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) ZSP má za následek vznik překážky věci rozhodnuté (res administrata) a nemožnost zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 ZSP.

38. Jde totiž o dvě zcela odlišná řízení. Konstrukce a smysl přestupku provozovatele vozidla spočívá v tom, že pokud se správnímu orgánu nepodaří shledat vinným z přestupku řidiče vozidla, který je primárně za přestupek odpovědný, je správní orgán naopak povinen zahájit řízení o přestupku provozovatele vozidla (pokud provozovatel neuhradí určenou částku na výzvu, čímž zahájení obou typů řízení zamezí). Tato povinnost vyplývá z § 125f až § 125h ZSP.

39. Podle § 125f odst. 1 ZSP „provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“ 40. Podle § 125f odst. 5 ZSP „obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje a a) nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o tomto přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.“ 41. Podle § 125g ZSP platí, že „je–li zahájeno řízení o uložení pokuty za přestupek podle § 125f odst. 1, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích; to neplatí, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za přestupek podle § 125f odst. 6.“ 42. Provozovatel vozidla nenese odpovědnost za přestupek řidiče vozidla, který porušil § 27 odst. 2 ZSP (parkoval v nesprávné vzdálenosti od tramvajového pásu). Tato odpovědnost řidiče vozidla se na provozovatele vozidla nepřenáší. Provozovatel nese objektivní odpovědnost za to, že svěřil vozidlo osobě, která se dopustila skutku, který znaky přestupku vykazuje – porušení § 27 odst. 2 ZSP (zastavila vozidlo v rozporu se ZSP a neumožnila bezpečné projetí vozidlům mezi zastaveným vozidlem a případně projíždějící tramvají).

43. V případě jmenovaných přestupků jsou také chráněny rozdílné zájmy společnosti. U přestupku řidiče vozidla byl chráněn zájem na bezpečnosti a plynulosti provozu, konkrétně na tom, aby mezi zastavenými vozidly a tramvajovým pásem zůstal volný jízdní pruh nejméně o šířce 3,5 m. U přestupku provozovatele vozidla byl chráněn zájem společnosti na tom, aby provozovatel vozidla zajistil dodržování pravidel podle ZSP.

44. Z uvedených důvodů nemůže zastavení řízení o přestupku řidiče vozidla založit překážku věci rozhodnuté (res administrata). Správní orgán vydáním usnesení o zastavení řízení ve věci přestupku řidiče vozidla dal najevo, že vyčerpal nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a nepodařilo se mu ho prokázat případně identifikovat řidiče. Po ukončení řízení o přestupku řidiče vozidla teprve může následovat řízení o přestupku provozovatele vozidla. Tato řízení nemohou probíhat současně.

45. Ke stejným závěrům dospěly správní soudy opakovaně (srov. např. rozsudek NSS č. j. 6 As 275/2021–57, body 12 až 16, nebo č. j. 3 As 131/2021–86, body 30 až 32 a tam vyjmenovanou judikaturu).

46. Závěrem soud shrnuje, že usnesení o zastavení řízení o přestupku řidiče vozidla nezakládá překážku věci rozhodnuté pro řízení o přestupku provozovatele vozidla, protože jde o jiné řízení, jiný skutek a jiný chráněný zájem společnosti. Soud neshledal v postupech magistrátu úřadu a žalovaného namítané vady, a proto napadené rozhodnutí shledal jako souladné se zákonem. Správní orgány zjistily skutkový stav v souladu se zákonem, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

47. Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadoval, proto se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II).