72 Ad 48/2018 - 38

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: M. G. bytem O. 1301/10, X Š. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2018, č. j. MPSV-2018/141087-922, ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2018, č. j. MPSV-2018/141087-922, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce navrhoval přezkoumání rozhodnutí žalovaného, citované v záhlaví, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 11. 8. 2016, č. j. 484649/16/OL. Tímto rozhodnutím úřad práce zamítl žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo.

2. Žalobce v žalobě namítal nedostatečné zjištění skutkového stavu, a to, že se žalovaný nevypořádal zejména se znaleckým posudkem, jak mu to uložil soud ve svém rozsudku ze dne 23. 8. 2017, č. j. 72 Ad 14/2017–38. Závěry v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „posudková komise“ anebo „PK MPSV“) jsou nesprávné a odůvodnění je velmi nekonzistentní a zmatečné. Podle žalobce posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) ani posudky posudkových komisí v Ostravě a Brně nejsou objektivním podkladem.

3. Žalobce uvedl, že je trvale upoután na invalidní vozík. Kvůli postižení horních končetin není schopen se udržet na francouzských holích. Dříve byl schopen ujít nejvýše 10 m s oporou druhé osoby a stěny či nábytku, v současné době se kvůli zhoršení zdravotního stavu nedokáže bez opory ani postavit; s oporou dokáže stát maximálně několik sekund; nedokáže ani s oporou ujít jakoukoliv vzdálenost. Žalobce se v exteriéru pohybuje buď za pomoci motorového vozidla (upraveného na ruční ovládání pedálu akcelerátoru a brzdy) nebo na invalidním vozíku v doprovodu druhé osoby. Nemoc žalobce má zhoršující se charakter. V současné době navíc trpí žalobce inkontinencí, nespavostí a depresivními stavy, u všeho probíhá léčba. Příspěvek na pořízení motorového vozidla byl žalobci naposled přiznán před rokem 2012.

4. Dne 6. 6. 2017 vypracoval znalec MUDr. V. L. posudek, ze kterého jednoznačně vyplývá, že v případě žalobce se jedná o postižení uvedené v písm. g) bodě 1 část I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí 16. 7. 2018 (dále jen „zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“ nebo „zákon č. 329/2011 Sb.“) a jde u něj o těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina.

5. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že PK MPSV v Brně ani neměla k dispozici zmíněný znalecký posudek, respektive z něj nevycházela při hodnocení žalobcova zdravotního stavu. Žalovaný se s pokyny soudu vypořádal tak, že požádal PK MPSV v Brně o vypracování srovnávacího posudku. Žalovaný však nijak neřešil, že posudková komise ze znaleckého posudku fakticky nevycházela (viz seznam podkladů na straně 3 a 4 napadeného rozhodnutí), což je zjevnou vadou řízení; žalovaný nerespektoval závazný pokyn soudu.

6. I když byl žalobce pozván k jednání PK MPSV v Brně, byl nucen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se z jednání omluvit. Žalobce posudkové komisi nabídl provedení vyšetření v místě jeho bydliště. Podle napadeného rozhodnutí však posudková komise shledala, že osobní vyšetření žalobce není nutné. Podle žalobce by po osobním vyšetření posudková komise změnila své posudkové hodnocení, jelikož její závěry se neblíží skutečnosti. Přitom žalobce vycházel z posouzení ve věci uzpůsobení koupelny a WC, kdy výše zmíněné posouzení je „kladné ve vztahu ke splnění podmínky zdravotního stavu, a byť s ním žalobce nesouhlasí, jedná se pouze o část odůvodnění, kdy výrok je pro žalobce příznivý“. Pochopitelné by bylo, že v případě uznání diagnózy a posudkového závěru soudního znalce dojde posudková komise k funkčně stejnému výsledku. Pak by nebylo osobní vyšetření třeba. Ale pokud posudková komise uzavřela případ žalobce v hrubém rozporu se skutečností a nálezem znalce, který ho osobně vyšetřil a o předchozích hodnoceních hovořil jako o posudkovém omylu, nutnou podmínkou objektivního posouzení bylo právě osobní vyšetření. Důležitost osobního vyšetření zdůraznil i soud v citovaném rozsudku.

7. V souběžně vedeném řízení posoudila zdravotní stav žalobce stejná PK MPSV v Brně ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku – uzpůsobení koupelny a WC. K důkazu žalobce přiložil rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2018, č. j. MPSV–2018/137833–922. Posudková komise zhodnotila, že stav žalobce je stavem totožným s uvedeným v písm. j) výše uvedeného předpisu: „anatomická nebo funkční ztráta končetiny“. Obě dolní končetiny má žalobce postiženy na stejné úrovni a obě horní končetiny má postiženy víceméně totožně. Není tedy objektivně možné, aby v jeho případě šlo o funkční ztrátu pouze jedné končetiny.

8. Posouzení PK MPSV v Brně je ve zjevném rozporu jak se znaleckým posudkem, tak se skutečností. Posudková komise ani žalovaný své závěry neodůvodnily, zejména to, proč posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce odlišně od závěrů soudního znalce, ačkoliv povinnost takovéhoto odůvodnění vyplývá ze zrušujícího rozsudku krajského soudu.

9. Žalobce požádal o přednostní projednání věci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který se s délkou řízení nadále zhoršuje s ohledem na narůstající náklady, které jeho nemoc přináší. U staršího motorového vozidla žalobce platí vysoké náklady na provoz a opravy. Žalobce se může v exteriéru pohybovat pouze za pomoci motorového vozidla a v případě jeho nepojízdnosti je oprava nad jeho finanční možnosti. Pak by se nemohl pohybovat mimo svůj byt a nemohl ani dojet k lékařům či jen s velkými komplikacemi.

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel, že by nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel z podkladů stanovených zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, tedy z posudku posudkových komisí v Ostravě (první posudek) a v Brně (srovnávací posudek). Žalovaný tyto posudky řádně vyhodnotil a své úvahy o tom uvedl v rozhodnutí napadeném žalobou na straně 6. Žalobce neuvedl, v čem má být posudek posudkové komise v Brně nesprávný, nekonzistentní a zmatečný. Nesprávnost nemůže vyplývat pouze z názoru žalobce, že nebylo vyhověno jeho představám o výsledku posouzení zdravotního stavu. Nesouhlas s výsledkem posouzení zdravotního stavu nemůže sám o sobě způsobovat žalobcem uvedené nedostatky. Zdravotní stav může být objektivně prokázán pouze odborným zhodnocením zdravotního stavu a nelze jej dedukovat z tvrzení žalobce.

11. Žalovaný uvedl, že se neztotožnil s námitkou zhoršujícího se zdravotního stavu žalobce a že jeho zdravotní stav nebyl řádně a objektivně posouzen. Toto tvrzení žalobce opřel o znalecký posudek. Krajský soud zavázal žalovaného zejména k objasnění rozporů mezi znaleckým posudkem a posudkem posudkové komise v názoru na to, zda je žalobce osobou s těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí uvedenou v části I bodu 1 písm. g) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., nikoliv že při posouzení jeho zdravotního stavu má z tohoto znaleckého posudku vycházet, respektive že jeho závěry mají být bez dalšího přejaty pro správní řízení. To, že se posudková komise v Brně zabývala hodnocením výsledků znaleckého posudku, vyplývá z rozhodnutí o odvolání na straně 5. Zde je uvedeno rozdílné hodnocení funkčního postižení žalobce znalcem a posudkovou komisí v Brně.

12. Žalovaný zdůraznil, že žalobce nespecifikoval, jakým způsobem se inkontinence, nespavost a depresivní stavy mají podílet na případné těžké vadě nosného a pohybového ústrojí.

13. K osobnímu vyšetření žalovaný uvedl, že ho měly posudkové komise v Ostravě a v Brně v úmyslu, byť měly k dispozici dostatečnou zdravotnickou dokumentaci prokazující funkční postižení žalobce. Obě posudkové komise zvaly žalobce k jednání, avšak žalobce ani jednou neposkytl součinnost. Pokud měl žalobce na mysli při svém návrhu skutečně provedení šetření v místě, pak z toho žalovaný byl v rozpacích. Pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku - motorové vozidlo není prováděno šetření v místě. Výsledky šetření v místě provedeného pro jiné účely žalobce sám rozporoval jako nepřípustný důkaz, neboť nesvědčily v jeho prospěch. Žalobce namítal neprovedení osobního vyšetření, přitom však sám součinnost neposkytl. Podle žalovaného nesoučinnost ze strany žalobce nelze dávat k tíži žalovaného. Žalobce byl osobně vyšetřen znalcem a výsledky tohoto vyšetření jsou známy. Znalec není s posudkovou komisí v Brně ani s posudkovou komisí v Ostravě v rozporu co do zjištěných zdravotních postižení a jejich popisu. Liší se v hodnocení – zda jde o těžkou vadu nosného a pohybového ústrojí pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo, či nejde. V případě, že by mělo jít o těžkou funkční poruchu funkčních celků „trup, pánev, končetina“, pak je třeba připomenout, že i ze znaleckého posudku vyplývá, že končetiny jsou těžce postiženy v akru (jedná se o akrální parézy všech čtyř končetin), nejedná se však o funkční ztrátu celých končetin. Ani znalec ve svém znaleckém posudku nezmiňuje, že by byla těžce funkčně postižena pánev. Pro účely příspěvku na koupelnu a WC byl zdravotní stav posouzen podle písm. j) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Hodnocení dle tohoto písmene však není způsobilé založit nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo. A právě skutečnost, že obě dolní končetiny i obě horní končetiny jsou postiženy víceméně totožně (těžké postižení aker - akrální parézy končetin, nikoliv celých končetin), vedlo posudkovou komisi v Brně k závěru, na základě kterého žalovaný rozhodoval.

14. Žalovaný proto nepovažoval posudek posudkové komise v Brně za rozporný se znaleckým posudkem, protože posudková komise v Brně doplnila a zpřesnila hodnocení zjištěného a prokázaného zdravotního stavu. Odůvodnění odlišného posouzení pak žalovaný uvedl na zmíněné straně 5 žalobou napadeného rozhodnutí.

15. Žalobce v replice uvedl, že nepožadoval, aby byly závěry znaleckého posudku bez dalšího přejaty žalovaným. Zajisté však bylo třeba, aby posudková komise z tohoto znaleckého posudku vycházela, stejně jako ze všech dalších dostupných důkazů ve věci, a případné odlišné závěry náležitě a přesvědčivě odůvodnila. To se však v předmětné věci nestalo a posudková komise neuvedla znalecký posudek jako jeden z podkladů, ze kterých vycházela (viz strana 3 a 4 napadeného rozhodnutí). Je nepřípustné, aby posudková komise vycházela pouze z podkladů, které jsou shodné s jejím názorem.

16. Nic na věci nemění ani argument žalovaného, že se posudková komise v Brně zabývala hodnocením výsledků znaleckého posudku, jak vyplývalo z napadeného rozhodnutí na straně 5. Podle žalobce toto hodnocení je zcela nedostatečné a nevyrovnalo se s konzistentními závěry znaleckého posudku komplexně. Navíc toto hodnocení vyznívá nepřesvědčivě. Závěr žalovaného, že těžké vadě pohybového ústrojí odpovídají úplné parézy končetin, je chybný. Těžká vada pohybového ústrojí jistě může spočívat i v jiném postižení. To nicméně vyplývá i z volby takového slovního spojení zákonodárcem a nikoliv volby slovního spojení „funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie)“, které zvolil v písm. b) bodu 1 části I přílohy zákona č. 329/2011 Sb.

17. Stejná posudková komise nadto pro účely řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC ve svém rozhodnutí ze dne 16. 7. 2018 dospěla k závěru, že žalobce splňuje podmínky písm. j) v bodu 1 části I přílohy zákona č. 329/2011 Sb., tj. anatomickou nebo funkční ztrátu končetiny. Ze slovního výkladu je patrné, že „funkční ztráta“ je závažnější postižení pohyblivosti než „těžká funkční porucha“. Je absurdní, že pro účely jednoho řízení tedy posudková komise shledala, že žalobce trpí úplnou funkční ztrátou končetiny, zatímco pro účely druhého řízení uvedla, že netrpí ani těžkou funkční poruchou končetiny.

18. Slovním spojením „šetření v místě bydliště“ žalobce myslel to, že posudková komise měla provést vyšetření zdravotního stavu žalobce v místě jeho bydliště, jelikož se ze zdravotních důvodů nemohl účastnit jejího jednání (a řádně se omluvil). Žalobce neměl na mysli sociální šetření či šetření v místě bydliště, které by prováděli pracovníci příslušného kontaktního pracoviště úřadu práce. Z dopisu ze dne 15. 6. 2018 adresovaného posudkové komisi v Brně je zcela zřejmé, čeho se domáhal. Žalobce měl totiž za to, že žalovaný pro splnění podmínek vyplývajících z rozsudku krajského soudu ze dne 23. 8. 2017 a z § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), potřebuje vyšetření žalobce.

19. Žádný zdravotnický pracovník žalovaného žalobce osobně nevyšetřil, ani ho neviděl, ač o to žalobce žádal a byl připraven poskytnout takovou součinnost, kterou mu jeho zdravotní stav dovolí.

20. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 16. 7. 2018.

21. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal dne 9. 5. 2016 žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku. Podle posudku OSSZ Olomouc ze dne 15. 6. 2016 u žalobce nešlo o zdravotní postižení podle části I bodu 4 přílohy k zákonu č. 320/2011 Sb. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 11. 8. 2016 byla citovaná žádost žalobce o příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo zamítnuta s odkazem na citovaný posudek.

22. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2017 zrušil zdejší soud rozsudkem ze dne 23. 8. 2017, č. j. 72 Ad 14/2017–38, na který pro stručnost odkazuje.

23. Soud připomíná, že v odvolání žalobce namítal, že je trvale upoután na invalidní vozík. Kvůli postižení horních končetin žalobce není schopen se udržet na francouzských holích. Dříve byl schopen ujít nejvýše 10 m s oporou druhé osoby a stěny či nábytku apod. V současné době se žalobce kvůli zhoršení zdravotního stavu nedokáže bez opory ani postavit a s oporou dokáže stát nejvýše několik sekund, nedokáže ani s oporou ujít jakoukoliv vzdálenost. V exteriéru se pohybuje žalobce buď za pomoci motorového vozidla, upraveného na ruční ovládání pedálu akcelerátoru a brzdy, nebo na invalidním vozíku v doprovodu druhé osoby. V minulosti byl žalobci příspěvek na motorové vozidlo a jeho úpravu několikrát bez problémů poskytnut. K posudku OSSZ žalobce namítal, že vycházel ze sociálního šetření ze dne 15. 6. 2016, které nebylo podkladem posudku. Navíc toto sociální šetření prokázalo tvrzení žalobce, že se v exteriéru pohybuje především pomocí motorového vozidla. K tomu ani k lékařským zprávám posudkový lékař nepřihlédl. Žalobce se domníval, že splňuje kritéria zdravotního postižení podle písm. a), popřípadě g) odst. 1 bod I citované přílohy.

24. PK MPSV v Brně dne 25. 6. 2018 vypracovala k příspěvku na zvláštní pomůcku (stavební práce) - posudek, ve kterém dospěla k závěru, že žalobce je osobou, která má podle § 9 odst. 14 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a její zdravotní stav nevylučuje přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku. Jde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí, uvedenou v písm. j) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. a nejde o zdravotní stav, uvedený v části II téže přílohy. Posudková komise na straně 3 posudku uvedla, že k rozsudku krajského soudu ze dne 23. 8. 2017 byl přiložen znalecký posudek MUDr. V. L. ze dne 6. 6. 2017 ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku – stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC. V posudkovém zhodnocení posudková komise uvedla, že žalobce není schopen samostatného stoje a chůze a vozí se na mechanickém vozíku. Není schopen přesunu z vozíku a na vozík a je přenášen druhou osobou. U žalobce doloženými vyšetřeními byla prokázána těžká akrální paréza horních i dolních končetin, ale nebyla prokázána paretická a pohybová omezení celých končetin a nejedná se o kořenové postižení. Tomu odpovídají svalové hypotrofie od kolen distálně a hypotrofie od distální části předloktí ruky. Nejsou prokazovány svalové atrofie stehenních svalů a pažních svalů a není závažně omezená hybnost v kyčelních a ramenních kloubech. U žalobce je udávána inkontinence moči, nyní má již pleny a očistu nezvládne vzhledem k těžké akrální paréze. U žalobce se jedná o funkční ztrátu končetin pro provádění celkové hygieny podle písm. j). Jedná se o akrální parézy končetin a nejsou prokázány úplné parézy končetin podle písm. g).

25. Téhož dne totožná posudková komise vypracovala posudek k příspěvku na zvláštní pomůcku – motorovému vozidlu se závěrem, že žalobce není osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí a anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí, uvedenou v písmenu a), b), d) až i) a l) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu a nejde ani o těžké mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 4 části I téže přílohy. Posudková komise na straně 3 posudku uvedla, že k rozsudku krajského soudu ze dne 23. 8. 2017 byl přiložen znalecký posudek MUDr. V. L. ze dne 6. 6. 2017 ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo. V posudkovém zhodnocení posudková komise uvedla, že žalobce není schopen samostatného stoje a chůze a vozí se na mechanickém vozíku. Není schopen přesunu z vozíku a na vozík a je přenášen druhou osobou. U žalobce doloženými vyšetřeními byla prokázána těžká akrální paréza horních i dolních končetin, ale nebyla prokázána paretická a pohybová omezení celých končetin a nejedná se o kořenové postižení. Tomu odpovídají svalové hypotrofie od kolen distálně a hypotrofie od distální části předloktí ruky. Nejsou prokazovány svalové atrofie stehenních svalů a pažních svalů a není závažně omezená hybnost v kyčelních a ramenních kloubech. Žalobce je plně orientovaný všemi kvalitami, bez poruchy řeči a bez závažného smyslového omezení. Posudková komise v Brně uvedla, že „podle OSSZ nejde o osobu, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci podle § 9 odst. 24 zákona č. 329/2001 Sb. pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku. Nejedná se o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v části I bodě 1 přílohy k citovanému zákonu“. Posudková komise dále uvedla, že „s posudkovým závěrem PK MPSV Ostrava souhlasí“. Posudková komise v Brně doplnila, že dle posudkových kritérií odpovídajících platné právní úpravě se u žalobce nejedná o těžkou vadu nosného a pohybového ústrojí na podkladě anatomických ztrát končetin, nejde o funkční ztrátu obou dolních končetin na podkladě úplné obrny, nebo těžkého ochrnutí, nejde o funkční ztrátu jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí, nejde o ankylózu obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo obou kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, nejde o ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, nejedná se o těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy, nejedná se o disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku. Z psychického hlediska se nejedná o těžkou ani hlubokou mentální retardaci.

26. Žalovaný dále v řízení již neprováděl další dokazování a vydal napadené rozhodnutí. V něm uvedl, že v návaznosti na rozsudek krajského soudu ze dne 23. 8. 2017 vyžádal od PK MPSV v Brně srovnávací posudek o zdravotním stavu žalobce ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku - motorové vozidlo a o co nejpodrobnější zdůvodnění posudkového závěru s ohledem na citovaný rozsudek krajského soudu, včetně informací vyplývajících ze znaleckého posudku. Žalovaný pak z posudku posudkové komise v Brně rozsáhle citoval a dospěl k závěru, že u žalobce nebylo medicínsky objektivně prokázáno žádné ze zdravotních postižení podle přílohy zákona č. 329/2001 Sb., části I bod 4 písm. a) a b) a nejsou tedy splněna zákonná kritéria pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo. Žalovaný dále uvedl, že vzhledem k rozporu mezi závěrem znaleckého posudku a posudku PK MPSV v Ostravě žalovaný na základě rozsudku krajského soudu požádal posudkovou komisi v Brně o vypracování srovnávacího posudku. Po zhodnocení všech objektivních lékařských nálezů dospěla posudková komise v Brně shodně se znaleckým posudkem k závěru, že účastník řízení není schopen samostatného stoje a chůze, avšak odlišně od znaleckého posudku a shodně s posudkovou komisí v Ostravě a OSSZ konstatovala, že se v případě žalobce nejedná o těžkou vadu nosného (pohybového) ústrojí uvedenou v písm. g) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. Svůj závěr posudková komise dle žalovaného zdůvodnila tím, že v případě žalobce byly prokázány akrální parézy končetin, nikoliv úplné parézy končetin, což by odpovídalo těžké vadě pohybového ústrojí podle písm. g) bodu 1 části I přílohy k citovanému zákonu. K námitce žalobce, že se v jeho případě jednalo o postižení podle písm. a) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. – anatomickou ztrátu obou dolních končetin v bércích a výše, žalovaný konstatoval, že u žalobce nebyly prokázány amputační ztráty dolních končetin.

27. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

28. Jak soud citoval v bodě 24 a 25 tohoto rozsudku, posudková komise v Brně vydala v jeden den dva posudky, jeden k příspěvku na zvláštní pomůcku – stavební práce a jeden k příspěvku na zvláštní pomůcku – motorovému vozidlu. V obou posudcích je citována existence znaleckého posudku MUDr. V. L. ze dne 6. 6. 2017 ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku - motorové vozidlo, ale ani jeden posudek posudkové komise v Brně se k úvahám a závěrům znaleckého posudku vůbec nevyjadřuje. Navíc posudek k příspěvku na zvláštní pomůcku – stavebním pracím – dospěl k závěru, že u žalobce se jedná o funkční ztrátu končetin (pro provádění celkové hygieny – posudek neuvádí konkrétně, kterých končetin) podle písm. j) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. (anatomická nebo funkční ztráta končetiny). Naproti tomu podle posudku k příspěvku na zvláštní pomůcku – motorovému vozidlu – posudková komise dospěla k závěru, že u žalobce nejde o těžkou vadu nosného a pohybového ústrojí ve smyslu písm. g) bodu 1 části I přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb.

29. PK MPSV v Brně v posudku ze dne 25. 6. 2018 ke stavebním pracím uvádí, že žalobce má funkční ztrátu končetin (pro provádění celkové hygieny) a v posudku z téhož dne k motorovému vozidlu, že žalobce nemá těžkou vadu nosného a pohybového ústrojí, a to ani funkční ztrátu obou dolních končetin na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí podle písm. b) části I bodu 1 citované přílohy, ani funkční ztrátu jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí podle písm. d), ani těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na invalidní vozík podle písm. g), což dovodil znalec ve svém posudku. Přitom i posudek PK MPSV v Brně hovoří o těžké akrální paréze horních i dolních končetin. Podle všech posudků – znalce i posudkových komisí jde u žalobce o inkontinenci moči, ochrnutí prstů na rukách, nemožnost samostatné chůze a stoje, přesunů z vozíku a na vozík. Soudu je známo např. z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 73 Ad 32/2013, že osobě s viditelně lepší pohyblivostí zjištěné při jednání soudu byl příspěvek na motorové vozidlo přiznán. Pouhým laickým porovnáním obou věcí nelze dospět k jinému závěru, než že skutkový stav v souzené věci nebyl dostatečně zjištěn a především odůvodněn. Mezi podobnými případy, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem věci, nemohou být nedůvodné rozdíly (§ 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadených rozhodnutí).

30. Žalovaný měl ve správním spise ve správním řízení dva posudky PK MPSV v Brně, které byly rozporné a nebyl v nich ani v napadeném rozhodnutí uveden důvod rozdílného posouzení, přestože byla aplikována totožná právní úprava - bod 1 část 1 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., a to i s přihlédnutím k bodu 4 písm. a) části I přílohy k citovanému zákonu, podle kterého za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému se považují zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i) a l) - tedy s výjimkou písm. j). Navíc se posudek k příspěvku na zvláštní pomůcku - motorové vozilo - vůbec nevypořádal se závěry a úvahami znaleckého posudku. Žalovaný tak provedeným dokazováním nevyjasnil dostatečně skutkový stav a rozpory mezi třemi jednotlivými důkazy.

31. K rozporům mezi posudkem PK MPSV a znaleckým posudkem se již vyjádřil opakovaně Nejvyšší správní soud a vyslovil následující závěry.

32. Předloží-li žalobce v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věci invalidního důchodu k důkazu znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví posudkového lékařství (srov. § 127a o. s. ř.), který zpochybňuje posudkový závěr příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, krajský soud pochybnosti, resp. rozpory v posudkových zjištěních odstraní tak, že znalce a členy posudkové komise vyslechne za účelem vysvětlení (srov. § 127 odst. 2 o. s. ř.) nebo i od příslušné posudkové komise vyžádá doplnění posudku v reakci na závěry znalce, anebo tak, že si vyžádá srovnávací posudek od jiné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, jež znovu komplexně zhodnotí zdravotní stav žalobce a vyjádří se k rozporům mezi posudkem původní posudkové komise ministerstva a znaleckým posudkem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 3 Ads 45/2013-33, www.nssoud.cz; obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2019, č. j. 1 Ads 12/2018-32).

33. K výše uvedeným odvolacím námitkám se nijak konkrétně nevyjádřil ani žalovaný. Poté, kdy citoval závěry posudku PK MPSV v Brně, jej bez dalšího zhodnotil jako přesvědčivý a úplný. Žalovaný nijak nehodnotil rozpory mezi znaleckým posudkem a dále mezi posudky posudkové komise v Brně ke stavebním pracím a ostatními posudky (PK MPSV v Brně k motorovému vozidlu a posudky PK MPSV v Ostravě, příp. OSSZ). Byť samotný správní orgán nedisponuje takovou erudicí v oblasti lékařství, aby byl schopen samostatně přezkoumávat věcnou správnost posudkových závěrů, neznamená to, že by měl přijímat posudkové závěry zcela nekriticky, neboť jeho povinností je zejména zhodnotit tyto závěry z hlediska jejich úplnosti a přesvědčivosti. Toto zhodnocení však žalovaný neprovedl, úplnost a přesvědčivost posudku pouze bez dalšího konstatoval. S ohledem na chybějící vypořádání odvolacích námitek a důkazy provedené v předcházejícím soudním řízení správním (zejména znalecký posudek), nepovažuje soud posudek PK MPSV v Brně k příspěvku na motorové vozidlo za úplný a přesvědčivý. Žalovaný si měl za popsané situace vyžádat od posudkové komise doplňující posudek a uložit jí, aby se vyjádřila ke stěžovatelem tvrzeným rozporům mezi posudky posudkových komisí a znaleckým posudkem a dále mezi posudky k příspěvku na zvláštní pomůcku – stavební práce a k příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo, jejichž rozdíly založily další zjevný rozpor. Úkolem posudkové komise je mimo jiné vyjádřit závěry posudkového hodnocení způsobem, který bude srozumitelný a přesvědčivý pro správní orgány a pro soud. Těmto požadavkům srovnávací posudek PK MPSV v Brně nedostál.

34. V dalším řízení správní orgány provedou další dokazování k odstranění rozporů mezi dvěma posudky PK MPSV v Brně ze dne 25. 6. 2018 a dalšího rozporu s posudkem znalce (doplnění srovnávacího posudku, příp. revizní posudek; výslech osoby, která posudek zpracovala apod.).

35. Soud vzhledem k procesní situaci neprováděl navržené dokazování rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 7. 2018, č. j. MPSV-2018/137833-922, protože to bylo nadbytečné (správní spis obsahoval posudek PK MPSV v Brně ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku – stavební práce).

36. Úspěšný žalobce žádné náklady řízení nepožadoval a soud ze spisu žádné nezjistil, proto mu je nepřiznal, a neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, to vše podle § 60 odst. 1 s. ř. s.

Poučení