72 Co 87/2024 - 259

Rubrum

Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] všichni zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 6/0] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 7. prosince 2023, č. j. 10 C 76/2021-212, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto: Zamítá se žaloba, jíž se žalobci domáhali zavázání žalovaných do tří dnů od právní moci rozsudku uzavřít smlouvu následujícího znění: K u p n í s m l o u v a uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu ust. § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, mezi těmito smluvními stranami:

I. Smluvní strany Prodávající: manželé [Jméno zainteresované osoby 5/0], r.č. [č. účtu], a [Jméno zainteresované osoby 6/0], r.č. [č. účtu], oba bytem [adresa], PSČ [adresa] (dále jen „prodávající“) a Kupující: 1) manželé [Jméno zainteresované osoby 0/0], r.č. [č. účtu] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], r.č. [č. účtu], oba trvale bytem [adresa], PSČ [adresa] 2) manželé [Jméno zainteresované osoby 2/0], r.č. [č. účtu], a [Jméno zainteresované osoby 3/0], r.č. [č. účtu], oba trvale bytem [adresa], PSČ [adresa] 3) pan [Jméno zainteresované osoby 4/0], r.č. [č. účtu], trvale bytem [adresa], PSČ [adresa] (dále společně jen „kupující“, případně jednotlivě „kupující [právnická osoba]“) uzavírají tuto kupní smlouvu:

II. Předmět koupě a prodeje 1. Prodávající prohlašují, že ve svém společném jmění manželů mají následující nemovitosti, resp. podíly na nich - pozemek p.č. [Anonymizováno] pozemek [Anonymizováno] oba v k.ú. a obci [adresa], zapsané na LV č. [Anonymizováno], vedeném pro k.ú a obec [adresa] v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. Prodávající přitom vlastní podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na obou výše specifikovaných pozemcích.

2. Součástí pozemků uvedených v čl. II. [Anonymizováno]. 1. nejsou žádné další stavby a podle dosavadních zjištění pod nimi nejsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil (jeskyně) a tyto pozemky nebyly a nejsou vystaveny ekologické zátěži způsobené člověkem.

3. Prodávající dokládají vlastnické právo ke shora uvedeným nemovitostem výpisem z listu vlastnictví a tam uvedenými nabývacími tituly.

4. Prodávající prohlašují, že výše specifikované pozemky, resp. podíl na nich mají v SJM dosud a nejsou žádným způsobem omezeni v možnosti s nimi nakládat.

III. Projev vůle 1. Prodávající prodávají na základě této smlouvy kupujícím do jejích podílového spoluvlastnictví výše specifikované pozemky, resp. svůj podíl na nich, tak jak je tento specifikován v čl. I odst. 1. této smlouvy, tzn. podíl o velikosti id. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno] oba v k.ú. a obci [adresa] (dále také jen „předmět prodeje“), a to se vším právním i faktickým příslušenstvím a součástmi v rozsahu, jak jej prodávající užívali nebo byli oprávněni užívat, a to takto: kupujícím 1 do jejich SJM podíl o velikosti id. 1/4; kupujícím 2 do jejich SJM podíl o velikosti id. 1/4; kupujícímu 3 do jeho vlastnictví podíl o velikosti id. 1/2.

2. Dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku se touto kupní smlouvou prodávající zavazují, že kupujícím odevzdají věc, která je předmětem koupě, a umožní jim nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazují, že věc převezmou a zaplatí prodávajícím kupní cenu.

IV. Kupní cena a forma jejího zaplacení 1. Prodávající prodávají v článku II. specifikovaný předmět prodeje kupujícím do jejich spoluvlastnictví za kupní cenu stanovenou odborným odhadem zpracovaným společností [právnická osoba]. (provozovatel služby – www.cenovamapa.cz), tj. za cenu ve výši 54.384,59 Kč (slovy: padesát čtyři tisíc tři sta osmdesát čtyři korun českých padesát devět haléřů) a kupující předmět prodeje za tuto cenu do svého spoluvlastnictví kupují a přijímají.

2. Dle dohody smluvních stran sjednanou kupní cenu za předmět prodeje uhradí kupující prodávajícím společně takto: celá výše dohodnutá kupní cena ve výši 54.384,59 Kč, bude kupujícími prodávajícím uhrazena bankovním převodem na bankovní účet písemně sdělený prodávajícími kupujícím do 30-ti dnů od povolení vkladu této smlouvy do příslušného katastru nemovitostí; prodávající jsou přitom povinni doručit kterémukoli z kupujících písemné oznámení s uvedením svého platného bankovního spojení a s úředně ověřeným podpisem obou prodávajících nejpozději 10 kalendářních dnů před termínem splatnosti kupní ceny dle předchozího odstavce.

3. Účastníci této smlouvy výslovně souhlasí s výše uvedeným způsobem úhrady kupní ceny.

V. Ostatní ujednání 1. Kupující prohlašují, že se před podpisem této smlouvy seznámili se skutečným stavem předmětu prodeje a že proti němu nemají žádné výhrady. Předmět prodeje přebírají do svého vlastnictví v tom stavu, ve kterém se nachází ke dni podpisu této smlouvy.

VI. Prohlášení účastníků 1. Prodávající prohlašují, že předmět prodeje vlastní tak, jak je to podrobně specifikováno v článku II. této smlouvy. Prodávající dále prohlašují, že předmět prodeje řádně nabyli, že jejich práva k předmětu prodeje nejsou soudně napadena nebo jinak zpochybněna, a že na předmětu prodeje neváznou žádné dluhy, břemena, zástavní práva nebo jiné právní povinnosti.

2. Prodávající prohlašují, že do okamžiku podpisu této smlouvy neuzavřeli s jiným účastníkem jinou smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětu prodeje, ani předmět prodeje či jakoukoli jeho část nedali žádné třetí osobě do nájmu, a ani jej jinak nezatížili, a že jim není znám přechod vlastnického práva k předmětu prodeje či jakékoli jeho části na třetí osobu.

3. Prodávající prohlašují, že jim není známo, že by proti nim resp. proti jejich majetku bylo vedeno řízení o výkon rozhodnutí, řízení exekuční ani řízení insolvenční.

4. Prodávající se zavazují, že neuzavřou s žádnou třetí osobou jinou smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětu prodeje, a ani tento jinak dále nezatíží do rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] o vkladu vlastnického práva kupujících dle této smlouvy do katastru nemovitostí.

5. Kupující pak prohlašují, že je jim dobře znám stav předmětu prodeje a veškerých souvisejících práv, a v tomto stavu tento kupují do svého spoluvlastnictví.

6. Kupující rovněž stvrzují, že se, ve smyslu ust. § 980 až § 986 zákona č. 89/2012, Občanský zákoník, v platném znění, seznámili s aktuálním stavem zápisů ve veřejném seznamu, který je veden u Katastrálního úřadu [adresa], ve kterém je předmět prodeje zapsán a že proti němu nevznáší žádné námitky.

VII. Náklady spojené s převodem vlastnictví k předmětu prodeje 1. Správní poplatek za povolení vkladu vlastnického práva uhradí kupující.

VIII. Vklad do katastru nemovitostí 1. Vlastnické právo jako právo věcné přejde na kupující vkladem vlastnického práva dle této kupní smlouvy do katastru nemovitostí.

2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad vlastnického práva kupujících do příslušného katastru nemovitostí, podá strana kupující.

3. Smluvní strany dohodly rovněž rozvazovací podmínku pro případ, že bude návrh na vklad vlastnického práva, podaný dle této smlouvy, Katastrálním úřadem zamítnut nebo řízení o povolení vkladu vlastnického práva zastaveno. V takovém případě účinnost této smlouvy zaniká, avšak nadále zůstává účinný a platný závazek smluvních stran spočívající v povinnosti, sjednat bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů od právní moci rozhodnutí Katastrálního úřadu buď o zastavení řízení ve věci vkladu, nebo o zamítnutí návrhu na vklad, novou kupní smlouvu, která nahradí původní zaniklou smlouvu, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, zejména cenových, avšak s nápravou vad bránících provedení vkladu vlastnického práva strany kupující k předmětným nemovitým věcem do katastru nemovitostí. K takovému postupu se smluvní strany podpisem této smlouvy zavazují.

4. Pokud by nastaly okolnosti vylučující uzavření nové smlouvy či situace, kdy nelze tento postup vzhledem k objektivním okolnostem spravedlivě požadovat, tato povinnost zaniká a smluvní strany jsou povinny si vzájemná plnění neprodleně, nejpozději do 30-dnů od okamžiku oznámení takové skutečnosti druhé smluvní straně, vrátit. Důkazní povinnost leží v takovém případě na té straně, která se nemožnosti dovolává. [právnická osoba] případ nesplnění jakékoli povinnosti sjednané v předchozím odstavci této smlouvy sjednávají účastníci smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý i jen započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná postupně, a to vždy poslední kalendářní den každého měsíce, ve kterém porušení povinnosti sankcionované smluvní pokutou začne a bude trvat. Splatnou část smluvní pokuty za příslušný kalendářní měsíc je ta strana, která je v prodlení povinna uhradit druhé smluvní straně nejpozději do pátého dne následujícího kalendářního měsíce.

IX. Závěrečná ujednání 1. Tato kupní smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu všemi účastníky. Tato smlouva přitom v celém rozsahu nahrazuje veškerá jí předcházející ujednání mezi smluvními stranami vztahující se k předmětu prodeje.

2. Tato smlouva je vyhotovena v 3 (třech) vyhotoveních, z nichž jedno vyhotovení, opatřené úředně ověřenými podpisy smluvních stran je určeno pro podání ke katastrálnímu úřadu, jedno vyhotovení bez ověřených podpisů obdrží společně prodávající a jedno kupující.

3. Současně s podpisem této kupní smlouvy podepisují její účastníci jedno vyhotovení návrhu na povolení vkladu vlastnických práv dle této smlouvy do katastru nemovitostí, které je určeno pro katastrální úřad.

4. Otázky touto smlouvou neupravené se řídí přísl. ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a předpisy souvisejícími.

5. Veškeré změny, či doplňky k této smlouvě lze činit pouze za souhlasného projevu vůle obou smluvních stran, a to samostatnými, číslovanými, písemnými dodatky k ní.

6. Účastníci této smlouvy prohlašují, že osobně sjednali celý její obsah, který odpovídá jejich vlastní pravé a svobodné vůli, učiněné nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují vlastnoruční podpisy. V [adresa] dne …………………………… Prodávající: _______________________ __________________________ [Jméno zainteresované osoby 5/0] [Jméno zainteresované osoby 6/0] Kupující: _______________________ ____________________________ [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Jméno zainteresované osoby 1/0] _______________________ ____________________________ [Jméno zainteresované osoby 2/0] [Jméno zainteresované osoby 3/0] _______________________ [Jméno zainteresované osoby 4/0]

II. Žalobci a) a b) [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému č. 1 [Jméno zainteresované osoby 5/0], správně [jméno FO], náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 294 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

III. Žalobci c) a d) [Jméno zainteresované osoby 2/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému č. 1 [Jméno zainteresované osoby 5/0], správně [jméno FO], náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 294 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

IV. Žalobce e) [Jméno zainteresované osoby 4/0] je povinen nahradit žalovanému č. 1 [Jméno zainteresované osoby 5/0], správně [jméno FO], náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 20 588 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

V. Žalobci a) a b) [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované č. 2 [Jméno zainteresované osoby 6/0] náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 294 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

VI. Žalobci c) a d) [Jméno zainteresované osoby 2/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované č. 2 [Jméno zainteresované osoby 6/0] náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 10 294 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

VII. Žalobce e) [Jméno zainteresované osoby 4/0] je povinen nahradit žalované č. 2 [Jméno zainteresované osoby 6/0] náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 20 588 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0]

VIII. Žalobci a) a b) [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 6 895 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve [adresa].

IX. Žalobci c) a d) [Jméno zainteresované osoby 2/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 6 895 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve [adresa].

X. Žalobce e) [Jméno zainteresované osoby 4/0] je povinen nahradit České republice náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 13 789 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve [adresa].

Odůvodnění

1. Okresní soud ve [adresa] výše uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., vyhověl žalobě, jíž se žalobci domáhali, aby žalovaní byli zavázáni uzavřít do tří dnů od právní moci rozsudku smlouvu, jejíž znění je obsaženo ve výroku I. tohoto rozsudku. Výroky II. a III. rozhodl o nákladech účastníků a výrokem IV. o nákladech státu.

2. Rozsudek odůvodnil tak, že žalobci i žalovaní jsou vlastníky bytových jednotek v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa], žalovaní vlastní ve formě společného jmění bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vedle toho jsou spoluvlastníky podílu na společném domu a pozemku p. č. st. [Anonymizováno] dále pozemku p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], vše v poměru [Anonymizováno]. Vlastníky se stali uzavřením kupní smlouvy dne [datum] s manžely [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávajícími. Kromě bytové jednotky a spoluvlastnických podílů na již označených nemovitostech žalovaní stejnou kupní smlouvou nabyli též spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále též „sporné pozemky“ nebo „sporné nemovitosti“). Prvostupňový soud dovodil, že ve vztahu k těmto sporným pozemkům došlo k porušení předkupního práva zakotveného v ustanovení § 1124 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) v jeho znění v době uzavření smlouvy. Manželé [jméno FO] se stali vlastníky sporných pozemků na základě darovací smlouvy uzavřené v roce [Anonymizováno] s Českou republikou podle § 60a odst. 5 písmeno a/ zákona č. 219/2000 Sb. [právnická osoba] nabylo od České republiky dle téhož ustanovení spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na sporných nemovitostech, kdy velikost spoluvlastnického podílu byla odvozena od jeho tehdejšího vlastnictví bytových jednotek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ve vztahu k nabytí sporných pozemků žalovanými od [jméno FO] se však již nejednalo o tzv. prvopřevod od bytového družstva, případně přímo od České republiky, proto autonomie vůle smluvních stran nebyla omezena dnes již zrušeným zákonem č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů). Současně podíly na sporných pozemcích nebyly zaneseny v prohlášení vlastníka jako nerozlučně spjaté s bytovou jednotkou. Žalobci proto měli předkupní právo ke sporným pozemkům a toto právo bylo porušeno.

3. Proti tomuto rozsudku se žalovaní odvolali. Dle jejich názoru předkupní právo vůbec nevzniklo, jelikož ustanovení § 1124 o. z. nebylo možno aplikovat z důvodu, že se jedná o úpravu obecnou ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 72/1994 Sb., která je úpravou speciální a má tak v případě konfliktu obou právních úprav přednost. Ustanovení § 20 odst. 2 a § 30 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů omezují autonomii vůle převodce. Vlastnictví bytové jednotky a sporných pozemků s jednotkou úzce souvisí, tvoří jeden funkční celek, nelze s nimi proto nakládat odděleně. Zákonodárce v ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb. vyjádřil zájem na sjednocení vlastnické struktury bytového domu s vlastnictvím jeho společných částí, pozemku zastavěného takovým bytovým domem a také s vlastnictvím funkčně souvisejících pozemků. Připomněli, že kromě žalobců jsou ideálními spoluvlastníky sporných pozemků také manželé [jméno FO] a [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Funkční závislost bytového domu na sporných pozemcích je zřejmá i z toho, že jsou nezbytné pro provoz, správu a užívání domu vlastníky bytových jednotek, tato vazba je zde od počátku a je známá všem vlastníkům, tedy i žalobcům. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] přiléhá ke stavebnímu pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], slouží jako přístupový chodník k samotnému domu a přístupová komunikace ke garážím umístěným v přízemí domu, rovněž pozemek umožňuje dovážet do bytového domu zásoby tuhých paliv, jimiž jsou vytápěny všechny byty. Zbylou část pozemku tvoří travnatý porost. Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] rovněž přiléhá k domu, jde o komunitní prostor pro vlastníky jednotek, je zde vybudováno posezení, gril, pískoviště a je hojně využíván jako společné zázemí pro rodiny všech vlastníků jednotek. Na obou sporných pozemcích jsou kanalizační šachty. Dále poukázali na ustanovení § 4 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, v němž jsou demonstrativně vyjmenovány společné části nemovité věci. Argumentovali i propojením věci hlavní – bytového domu – s věcmi vedlejšími – spornými pozemky, jakož i očividnou závislostí těchto věcí na sobě. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 22 Cdo 843/2022) požadovali řešit tento spor tak, aby hodnotnější subjektivní právo bylo chráněno s minimálním omezením méně hodnotného (princip proporcionality), přičemž i v tomto případě je namístě upřednostnit ochranu vlastnického práva před zásahem do předkupního práva. Měli zato, že úspěšná realizace překupního práva by žalobcům přinesla prakticky nulový hospodářský efekt, sami již mohou sporné pozemky z titulu spoluvlastnictví užívat. Naproti tomu by oprávnění pozbyli oprávnění využívat nezbytné příslušenství bytového domu a spravovat jej, bytová jednotka by byla zcela znehodnocena, nemluvě o negativních dopadech na hypoteční úvěr, kterým je nemovitost zatížena. Realizací předkupního práva by bylo zasaženo do stability spoluvlastnických vztahů, žalobci chtějí získat větší vliv na správě společné věci. Konečně namítli, že by mohl být výkon předkupního práva shledán rozporným s dobrými mravy. Navrhli, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl, žalobce současně zavázal k úhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobci rozhodnutí považovali za zcela správné. Měli zato, že argumentace žalovaných zákonem o vlastnictví bytů je nesprávná, ten problematiku předkupního práva neupravoval. Za účelovou označil argumentaci existence tzv. funkčního celku mezi bytovou jednotkou žalovaných a spornými pozemky. Nejsou z hlediska provozu domu nezbytné, do domu lze vstoupit z pozemků jiných (p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]), pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] umožňuje vjezd do garáží jenom některých vlastníků jednotek, pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je pak zcela samostatným. Popelnice jsou umístěny na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ke kanalizační přípojce lze např. zřídit odpovídající věcné břemeno, ostatní přípojky sporné pozemky nezatěžují. Zdůraznili, že žalovaní nejsou spoluvlastníky ani dalších k domu přiléhajících pozemků, a to pozemků p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], na nichž je umístěn chodník umožňující přístup do bytového domu č. p. [Anonymizováno], a také přípojky vody a elektřiny. Na podporu své argumentace o absenci funkčního celku bytové jednotky žalovaných a sporných pozemků poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3073/2007, jejž částečně citovali. Argumentace § 20 odst. 2 zákona č. 74/1992 Sb. je tak přiléhavá pouze ve vztahu k zastavěnému pozemku p. č. st. [Anonymizováno]. Uzavřeli, že sporné pozemky jsou samostatnými věcmi, nejsou součástí uzavřeného a nepřístupného areálu či vnitrobloku bytového domu ani nejde o pozemky, jejichž hospodářské využití by bylo možné výlučně v souvislosti s bytovým domem č. p. [Anonymizováno]. Navrhli potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

5. Žalovaní podali odvolání včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších, dále jen „o. s. ř.“) a jako osoby k tomu oprávněné (§ 201 o. s. ř.). Napadli rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. â contr.). Proto odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, stejně jako, dle obsahu spisu, řízení, které jeho vydání předcházelo, dokazování doplnil a částečně zopakoval a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

6. Žaloba žalobců je založena na argumentaci, že prodávající manželé [jméno FO] převedli kupní smlouvou ze dne [datum] na žalované spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [adresa], aniž by jej předtím nabídli žalobcům ke koupi, čímž porušili předkupní právo. Nápravy se po nezdařeném mimosoudním pokusu domáhají žalobou o nahrazení projevu vůle, tedy prodeje spoluvlastnických podílů na žalobce za cenu obvyklou. Prvostupňový soud žalobě vyhověl, když došel k závěru o porušení předkupního práva, současně neshledal, že by sporné pozemky byly funkčně spjaty s bytovou jednotkou, která byla stejnou kupní smlouvou na žalované rovněž předvedena, zejména proto, že v prohlášení vlastníka sporné pozemky nebyly zaneseny jako nerozlučně spjaté s bytovou jednotkou, současně se nejednalo o tzv. prvopřevod těchto pozemků z bytového družstva nebo České republiky. S řadou obranných argumentů žalovaných se prvostupňový soud ve svém rozsudku nevypořádal.

7. Zákonné předkupní právo bylo v české právní úpravě zakotveno do 31. 12. 2013 v zákoně č. 40/1964 Sb., poté v období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 v zákoně č. 89/2012 Sb. Podle jeho ustanovení § 1124 odst. 1 ve znění účinném v posledně uvedeném období, tedy ve znění zákona č. 460/2016 Sb., převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. Judikatura Nejvyššího soudu je ujednocena v závěru, že vzhledem k absenci podrobnější úpravy výkonu věcného předkupního práva bylo namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu (usnesení ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1952/2019, či ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3407/2015).

8. V řízení bylo prokázáno, resp. nebylo sporným, že před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] k nabídce na odkup spoluvlastnického podílu ke sporným pozemkům ze strany manželů [jméno FO] vůči žalobcům nedošlo, z korespondence právních zástupců účastníků ze dne [datum] a [datum] bylo zřejmé, že předžalobní žádosti o uzavření smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu ke sporným nemovitostem vyhověno nebylo. V obecné rovině by tak k porušení předkupního práva dojít mohlo.

9. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena též v otázce výkladu ustanovení § 2141 o. z., podle něhož náleží-li předkupní právo několika osobám společně, mohou je uplatnit jen v celku. Zanikne-li však předkupní právo některé z nich, nebo neuplatní-li je, mohou zbývající předkupníci předkupní právo uplatnit v celku. Potenciální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl (resp. tu jejich část, která by na ně připadala, kdyby předkupní právo uplatnili) vykoupit nechtějí, přiroste těm spoluvlastníkům, kteří nabídku k výkupu řádně a včas přijali (rozsudek ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2358/2010). Avšak ten spoluvlastník, který předkupní právo uplatnit nechce, musí dát zřetelně, tedy bez pochybností najevo, že předkupní právo uplatnit nechce; v tom je implicitně obsaženo, že nemá námitky proti tomu, aby je uplatnil v rozsahu jemu náležejícímu jiný spoluvlastník (rozsudek ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1303/2024).

10. Podstata citovaného ustanovení tedy spočívá v tom, že předkupní právo nelze realizovat jen k jeho části. Buď jej uplatní všichni obejití spoluvlastníci podle výše svých spoluvlastnických podílů, nebo jen někteří z nich, ovšem i ve vztahu k podílům spoluvlastníků, kteří zcela výslovně projevili úmysl své právo nevyužít. Stav, že jeden či více spoluvlastníků nechce své spoluvlastnické právo využít, nelze dovodit z toho, že zůstává pasivní. Z výslechu svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] odvolací soud zjistil, že ač jsou a v době uzavření kupní smlouvy ([datum]) byli i oni spoluvlastníky sporných pozemků (manželé [jméno FO] ve formě společného jmění), nebyli osloveni žádným z ostatních spoluvlastníků, kteří následně předkupní právo uplatnili, s dotazem, zda se připojí k uplatnění svého právo co do výše svých podílů nebo zda se vzdávají takového uplatnění ve prospěch ostatních, o této problematice spolu jakkoli nejednali. Je tedy zřejmé, že ačkoli žalobci podali žalobu z důvodu údajného porušení předkupního práva, sami jej porušili tím, že uplatnili zákonné předkupní právo k celému podílu žalovaných, aniž k tomu měli vytvořeny podmínky. Zákonné důvody pro uplatnění předkupního práva k celému podílu žalovaných tak dány nebyly. Nejvyšší soud přitom dlouhodobě zastává názor, že soud je žalobou o nahrazení projevu vůle v rámci realizace předkupního práva podílových spolulastníků vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) a v důsledku této vázanosti nesmí v případě žaloby na nahrazení projevu vůle spočívající v uzavření smlouvy na navrhovaném znění smlouvy ničeho měnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 1990, sp. zn. 3 Cz 45/90, publikovaný pod č. 53/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud tedy žaloba na nahrazení projevu vůle obsahuje v neprospěch žalovaného i projev vůle, který není žalovaný povinen učinit, je to důvodem pro zamítnutí žaloby v plném rozsahu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 22 Cdo 369/2024).

11. Odvolací soud nadto po doplněném a zopakovaném dokazování dospěl k závěru, že předkupní právo ke sporným pozemkům vůbec nevzniklo.

12. V řízení lze mít kupní smlouvou ze dne [datum] za prokázané, že manželé [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávající převedli na žalované vlastnické právo k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a příslušný podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech výše označené budovy a na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [adresa]. Spoluvlastníky sporných pozemků, tj. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jsou všichni vlastníci bytových jednotek nacházejících se v domě č. p. [Anonymizováno]. Oni nebo jejich právní předchůdci získali vlastnictví k těmto sporným pozemkům, jak vyplynulo ze zprávy ředitelky družstva [právnická osoba] ze dne [datum], bezúplatně buď od družstva, které se jejich vlastníkem stalo rovněž bezúplatně dle ustanovení § 60a odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, anebo je získali rovněž bezúplatně přímo od České republiky dle ustanovení § 60a odst. 5 písmeno a/ jako vlastníci bytu, kteří byli v době převodu bytu do jejich vlastnictví jeho nájemcem, nebo písmeno c/ jako fyzické osoby, které se vlastníkem bytu staly na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu. Jinými slovy, ten, kdo byl nebo se stal vlastníkem bytové jednotky v domě č. p. [Anonymizováno] v [adresa], získal od družstva nebo od státu bezúplatně i sporné pozemky. Vlastnický režim těchto sporných pozemků tedy od počátku následoval vlastnický režim bytových jednotek v domě, a to v takovém spoluvlastnickém poměru, v jakém měl ten který vlastník bytové jednotky spoluvlastnický podíl na společných částech bytového domu. Ostatně manželé [jméno FO] nabyli v roce 2007 (tedy v době, kdy právní úprava počítala se zákonným předkupním právem) svou bytovou jednotku včetně pozemků sporných na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávajícím panem [Anonymizováno], jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO], přičemž s předkupním právem tehdy žádné problémy neměl, nikdo jej neuplatňoval. Jak dále vyplynulo z jeho svědecké výpovědi, jakož i výpovědi svědkyň [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]bezprostředně navazuje na pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na němž stojí dům s bytovými jednotkami mj. účastníků tohoto řízení. Přes tento pozemek se dá dostat do garáží čtyř vlastníků bytů, přičemž jednu z těchto garáží vlastní žalovaní. Rovněž tak vlastníci bytových jednotek užívají a užívali sporný pozemek jako stání před svou garáží a dále jako místo složení paliva, které si pak pouze přes garáže a tedy i přes sporný pozemek může rozvážet každý vlastník jednotky ke svému kotli. Propojení sporného pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s bytovými jednotkami některých vlastníků bytů včetně bytu žalovaných je evidentní. Pokud jde o pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], z výpovědí výše označených svědků bylo zjištěno, že i tento byl, ač neoplocen, a tedy volně přístupný, nyní i v minulosti užíván výhradě vlastníky jednotlivých bytových jednotek v domě č. p. [Anonymizováno]. V současné době se na něm nachází komunitní a odpočinkové zázemí pro vlastníky bytů a jejich rodiny (lavičky, gril, pískoviště, houpačky). V minulosti sloužil k parkování ojetin či vraků některých z vlastníků bytů, rovněž na něm měl bývalý vlastník bytové jednotky [jméno FO] prosívku. Vede pod ním přípojka kanalizace a jde o přístupový pozemek ke štítové zdi společného domu. O oba sporné pozemky žalovaní (jakož i někteří další jejich spoluvlastníci) pečují v době své týdenní služby, z prvého z nich smetávají sníh, druhý sečou a udržují.

13. Je skutečností, že v Prohlášení vlastníka učiněného dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb., jímž došlo mj. k vymezení jednotek v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. a obec [adresa], není výslovně uvedeno, že sporné pozemky, resp. jejich podíly jsou nerozlučně spjaty s tou kterou bytovou jednotkou. Nicméně v jeho části A Označení budovy jsou za objekty patřící k budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. st. [Anonymizováno] považovány mj. přístupové chodníky do domu, přístupové komunikace ke garážím a sušák na prádlo, vše na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. V části C Určení společných částí budovy je zopakováno, že jsou za ně považovány přístupové komunikace do domu a sušák na prádlo. Přestože nebylo zcela vyjasněno, zda přístupové chodníky a komunikace, případně sušák na prádlo, jsou samostatnými věcmi nebo součástmi pozemků (zde p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] – chodníky vedoucí do předního a zadního vchodu domu, v případě prvého z nich také komunikace vedoucí do dvou garáží, p. č.[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – komunikace vedoucí do čtyř garáží), je zřejmé, že s nimi je a bylo pro zajištění provozu domu počítáno. Ve všech předložených stanovách [právnická osoba], tedy ze [datum], [datum] a [datum], se v článku 2, resp. III. uvádí, že činnost společenství vlastníků spočívá v zajišťování správy nemovité věci, kterou je, resp. za nějž se pro účely těchto stanov považuje dům č. p. [Anonymizováno], pozemky p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], PK [Anonymizováno]/[Anonymizováno], PK [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. V pravidlech pro správu domu a pozemku je uvedeno, že správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek.

14. Odvolací soud zastává názor, že v daném případě nelze při posuzování mj. charakteru sporných pozemků aplikovat ustanovení zákona č. 72/1994 Sb. ve spojení s přechodným ustanovením § 3063 o. z., a to proto, že se nejednalo o tzv. prvopřevod. Namístě je proto aplikovat ustanovení občanského zákoníku a jeho prováděcího předpisu, jímž je nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Podle ustanovení § 1160 odst. 1 občanského zákoníku společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Nařízení vlády pak ve svém ustanovení § 4 specifikuje, že společnými částmi nemovité věci může být vedle pozemku, na němž je dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou [právnická osoba] užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu.

15. Žalobci argumentovali rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3073/2007, které podávalo výklad k ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění novely č. 229/2001 Sb., a podle nějž se za jednotný funkční celek považuje soubor budov a jimi zastavěných pozemků, nikoli jiných. Bez ohledu na takový výklad však Česká republika darovací smlouvou převáděla v případě domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] buď na družstvo nebo přímo na vlastníky bytů nejen zastavěný pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ale též pozemky sporné, a tato fakticita je pro posouzení věci zásadnější. Je třeba připomenout a zdůraznit, že takovým způsobem nabyli sporné pozemky i všichni žalobci.

16. Z výše uvedených zjištění lze dovodit, že nejméně oba sporné pozemky byly od počátku považovány za pozemky sledující osud bytových jednotek. Takto k nim vlastníci jednotek přistupovali a evidentně bylo jejich vůlí, aby spjatost s bytem byla dána. Obdobné platí i pro další okolní pozemky, které jsou rovněž v podílovém spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, tj. pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (na něm jsou umístěny popelnice), p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (z něj se vchází do domu předním vchodem a vjíždí do dvou garáží), p. č. [Anonymizováno] (z něj se vchází zadním vchodem do domu). Ve vztahu k poslednímu pozemku obklopujícímu bytový dům č. p. [Anonymizováno], a to pozemku p. č. [Anonymizováno], byla, jak je zřejmé jednak z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], jednak ze zprávy ředitelky družstva [právnická osoba] ze dne [datum], rovněž vůle vlastníků bytových jednotek v domě č. p. [Anonymizováno], aby byl ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Nicméně z tohoto záměru sešlo jednáním [jméno FO] mladšího, který nakonec pozemek nabyl do svého výlučného vlastnictví a požadoval jeho převod do spoluvlastnictví vlastníků jednotek oproti prodeji části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a zřízení věcného břemene přes část pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Již předtím se pokusil, tehdy neúspěšně, pozemek nabýt [jméno FO] starší. Tyto skutečnosti byly též příčinou zásadního zhoršení vztahů v domě, jak potvrdily výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Listinný důkaz datovaný [datum] předložený žalovanými, jimiž měla být doložena snaha Stavebního bytového družstva [adresa], aby vlastníci bytových jednotek odkoupili od jeho tehdejšího vlastníka [jméno FO] pozemek p. č. [Anonymizováno] do spoluvlastnictví, proveden nebyl, neboť takový důkaz byl předložen (až) v průběhu odvolacího řízení v rozporu s principem neúplné apelace vyjádřené ustanovením § 205a o. s. ř.

17. Odvolací soud uzavírá, že sporné pozemky byly v době uzavření kupní smlouvy mezi [jméno FO] a žalovanými funkčně spjaty s bytovými jednotkami, proto se na ně ustanovení o předkupním právu nevztahovala. Nelze přehlédnout, že opačný výklad by vedl k zásadnímu zhoršení právního postavení žalovaných, ke snížení hodnoty jejich bytové jednotky, jakož i k zásahu do stability spoluvlastnických vztahů a ke vzniku, resp. zmnožení konfliktních situací v domě. Žalobci přitom mohou sporné pozemky z titulu spoluvlastnictví užívat. Jde o pozemky, které se svou povahou blíží přídatnému spoluvlastnictví vymezenému v ustanovení § 1223 o. z. Podle jeho odst. 1 věta první věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému užívání tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1216/2019, uvedl, že formulace užívání věci bez předmětu přídatného spoluvlastnictví dobře možné neznamená, že užívání věci není možné vůbec, ale i tehdy, je-li podstatně omezeno nebo ztíženo; k tomu by u žalovaných ztrátou svého spoluvlastnického podílu na sporných pozemcích došlo.

18. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 písmeno b/ o. s. ř. změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, jak je uvedeno ve I. výroku tohoto rozsudku.

19. Žalobci jakožto podíloví spoluvlastníci se mohli každý sám za sebe domáhat svého nároku, u manželů do společného jmění, a to v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. V řízení proto nejde o taková společná práva a povinnosti, že by se musel následný rozsudek vztahovat na všechny účastníky na straně žalobců. K úhradě nákladů řízení včetně nákladů vzniklých státu byli zavázáni podle poměru jimi požadovaných částí spoluvlastnického podílu žalovaných.

20. Žalovaní č. 1 a 2 byli plně úspěšní, přísluší jim tak náhrada nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Vzhledem ke společným úkonům při zastupování dvou osob přísluší advokátu za každou z nich mimosmluvní odměna snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, dále též „AT“). Pokud jde o tarifní hodnotu, činí 54 384,59 Kč (kupní cena spoluvlastnického podílu žalovaných), výše odměny tak je dle § 7 bodu 5 AT 3 300 Kč (1 500 + 40 x 45), při snížení o 20 % pak 2 640 Kč.

21. V řízení před soudem prvního stupně bylo provedeno sedm úkonů právní služby potřebných k účelnému bránění práva. Jednalo se o úkony dle ustanovení § 11 odst. 1 písmena a/, d/, g/ AT, a to příprava s převzetím věci, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], duplika žalovaných ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření žalovaných ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]. Písemným podání ze dne [datum] došlo ke konkretizaci důkazního návrhu již vzneseného u jednání, vyjádření žalovaných ze dne [datum] je obsahově do značné míry opakováním obranných tvrzení učiněných dříve, proto uvedené úkony nebyly z hlediska rozhodování o nákladech řízení považovány za účelné. V řízení před soudem odvolacím byly učiněny čtyři úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písmena k/, d/, g/ advokátního tarifu, a to podání odvolání ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum] a jednání před odvolacím soudem dne [datum], které trvalo přes dvě hodiny. Písemné podání ze dne [datum] bylo žádostí o odročení a specifikací již dříve navržených důkazů, které za úkon právní služby potřebný k účelnému bránění práva odvolací soud nepovažuje. Za celkem 11 úkonů právní služby přísluší za zastupování žalovaného č. 1 odměna 11 x 2 640 = 29 040 Kč (3 300 – 660), za žalovanou č. 2 pak stejná částka.

22. Pokud jde o hotové výdaje, jedná se o režijní paušál dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za každý společný úkon právní pomoci, tj. 3 300 Kč, náhradu za ztrátu času dle ustanovení § 14 odst. 1 písmeno a/, odst. 3 AT ve výši 800 Kč (8 půl hodin po 100 Kč) a cestovné ze sídla advokáta ve [adresa] do síla soudu prvního stupně ve [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km za jednu zpáteční jízdu, a ze sídla advokáta ve [adresa] do síla soudu odvolacího v [adresa] a zpět, tj. [Anonymizováno] km za jednu zpáteční jízdu. Všechny cesty byly uskutečněny osobním automobilem tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], střední spotřeba pohonné hmoty – nafty činí dle velkého technického průkazu 5,4 l/100 km.

23. První cestu advokát uskutečnil [datum] za účinnosti vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění vyhlášky č. 375/2021 Sb., při sazbě základních náhrad dle § 1 písmeno b/ 4,40 Kč za 1 km a ceně nafty dle § 4 písmeno c/ 27,20 Kč. Cestovné činilo celkem 352 Kč (4,40 x 60 + 60 x 0,054 x 27,20). Druhou cestu advokát uskutečnil [datum] za účinnosti vyhlášky č. 511/2021 Sb. při sazbě základních náhrad dle § 1 písmeno b/ 4,70 Kč za 1 km a ceně nafty dle § 4 písmeno c/ 47,10 Kč. Cestovné činilo celkem 435 Kč (4,70 x 60 + 60 x 0,054 x 47,10). Třetí cestu advokát uskutečnil [datum] za účinnosti vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění novel, při sazbě základních náhrad dle § 1 písmeno b/ 5,20 Kč za 1 km a ceně nafty dle § 4 písmeno c/ 34,40 Kč. Cestovné činilo celkem 423 Kč (5,20 x 60 + 60 x 0,054 x 34,40). Čtvrtou cestu (tu již k odvolacímu soudu) advokát uskutečnil [datum] za účinnosti vyhlášky č. 398/2023 Sb. při sazbě základních náhrad dle § 1 písmeno b/ 5,60 Kč za 1 km a ceně nafty dle § 4 písmeno c/ 38,70 Kč. Cestovné činilo celkem 538Kč (5,60 x 70 + 70 x 0,054 x 38,70). Cestovné činilo celkem za všechny jízdy k soudům 1 748 Kč.

24. Výše hotových výdajů činí 5 848 Kč, a jelikož je advokát vynaložil současně při zastupování obou žalovaných, ve vztahu k nákladům každého z nich má právo účtovat jejich jednu polovinu, tj. 2 924 Kč. Náklady právního zastoupení činí u každého ze žalovaných 31 964 Kč (29 040+2 924), k nimž patří 21% daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., která činí 6 712 Kč u každého ze zastupovaných. Žalovaní (jako manželé) uhradili soudní poplatek z odvolání ve výši 5 000 Kč, který je též nákladem řízení, ve vztahu ke každému z nich se přiznává v poloviční výši 2 500 Kč.

25. Každému ze žalovaných se má dostat částka nákladů řízení ve výši 41 176 Kč (29 040+2 924+6 712+2 500). K úhradě této částky byli v řízení neúspěšní žalobci zavázáni dle hodnoty výše podílů, které hodlali žalobou získat - žalobci a/ a b/ k jedné čtvrtině, tj. 10 294 Kč, žalobci c/ a d/ rovněž k jedné čtvrtině, tj. 10 294 Kč a žalobce e/ k jedné polovině, tj. 20 588 Kč.

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a o místě plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

27. O nákladech státu bylo rozhodnuto rovněž dle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř., kdy odvolací soud rozhodl o nákladech řízení vzniklých jak u soudu prvního stupně, tak u soudu odvolacího (zde žádné nevznikly). Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Neúspěšní žalobci byli zavázáni k úhradě nákladů státu ve výši 27 579 Kč, a to podle požadovaných podílů, žalobci a/ a b/ co do těchto nákladů, žalobci c/ a d/ co do těchto nákladů a žalobce e/ co do jejich . Žalobci jsou povinni výroky VIII. až X. stanovené částky uhradit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to na účet Okresního soudu ve [adresa], č. ú. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], VS [var. symbol].

28. Při písemném vyhotovení protokolu o vyhlášení rozsudku došlo k chybě, kdy namísto správného „[jméno FO]“ bylo uvedeno „[jméno FO]“, a to ve výrocích II., III. a IV. Rozsudek byl vyhlášen ve správném znění „[jméno FO]“. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jednalo o chybu v psaní, odvolací soud učinil opravu rozsudku přímo v jeho písemném vyhotovení. Postupoval přitom podle ustanovení § 211, § 164 o. s. ř.

Poučení