73 A 7/2023 – 214

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Poláchem a soudců Mgr. Petrem Sedlákem, Ph.D. a JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci navrhovatele: Mgr. V. K. bytem X proti odpůrci Úřad městské části Brno – Jehnice sídlem náměstí 3. května 221/5, Brno za účasti: Občanská demokratická strana zastoupená M. Š. bytem X KDU–ČSL zastoupená B. T. bytem X Klidné Jehnice zastoupené P. K. bytem X Sdružení nezávislých kandidátů PRO JEHNICE č. 1 zastoupené H. Š. bytem X zastoupenou zmocněncem V. Š. bytem X Sdružení nezávislých kandidátů PRO JEHNICE č. 2 zastoupené M. R. bytem X zastoupenou zmocněncem O. R. bytem X STABILITA PRO JEHNICE zastoupená H. D. bytem X SPOLEČNĚ V JEHNICÍCH zastoupené B. S. bytem X o návrhu na prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městské části Brno–Jehnice konaných dne 9. 12. 2023, takto:

Výrok

I. Návrh na prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva MČ Brno–Jehnice konaných dne 9. 12. 2023 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem podaným ke Krajskému soudu v Brně domáhal prohlášení neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva městské části Brno–Jehnice z důvodu porušení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách"), v důsledku kterého mohlo dojít k hrubému ovlivnění voleb v městské části Brno – Jehnice a tím i k ovlivnění volebního výsledku. Volby do zastupitelstva městské části Brno – Jehnice proběhly podle navrhovatele v rozporu se základními právy garantovanými Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky, neboť byla potlačena svobodná soutěž politických sil a nebyly respektovány základní demokratické principy nastolené čl. 21 odst. 4 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

2. Navrhovatel spatřoval porušení volebního zákona v narušení volební kampaně, ke kterému došlo ze strany radničního periodika Jehnické listy tím, že v předvolební kampani dlouhodobě porušovalo zásady Jehnických listů odsouhlasené zastupitelstvem MČ Brno Jehnice, a tím zvýhodňovalo své kandidáty do předčasných voleb v Jehnicích na úkor uskupení Klidné Jehnice, čímž ovlivnilo výsledky voleb hrubým způsobem. Dále navrhovatel shrnul skutečnosti týkající se nákladu a distribuce periodika a zásady, podle kterých mělo toto periodikum fungovat. Podle navrhovatele v srpnovém, zářijovém a říjnovém číslo došlo k porušení zásad ve prospěch starosty městské části a budoucích kandidátů do zastupitelstva obce zveřejněním jejich článků v rozsahu větším než povoleném zásadami a zveřejněním jejich fotografií. Oproti tomu v minulosti nebyly články navrhovatele bez udání důvodu v periodiku publikovány. Podle navrhovatele byli zvýhodňováni kandidáti tehdejší koalice s tím, že se jednalo o starostu Mgr. Stanislava Drába, MUDr. Daniela Rychnovského (KDU – ČSL), Václava Šichu (SNK1) a MUDr. Oto Rinchenbacha (SNK2), kteří spolu hlasovali a spolupracovali v zastupitelstvu. V Jehnických listech byli následně zvýhodňování kandidáti ze všech těchto uskupení, jmenovitě starosta Mgr. Stanislav Dráb, Ing. Pavlína Puklová (KDU – ČSL), Mgr. Václav Šicha, PhD. (KDU – ČSL), Václav Šicha st. (SNK1), Lubomír Fildán (SNK2), MUDr. Daniel Rychnovský (KDU – ČSL). Podle navrhovatele samotné zvolení redaktorů a členů KDU – ČSL do Jehnických listů bylo vedeno už s úmyslem využít tuto pozici k budoucímu zvýhodnění do voleb.

3. Podle navrhovatele docházelo k pravidelnému, vědomému a cílenému porušování zásad periodika Jehnické listy před volbami a zvýhodňování určitých kandidátů, čímž byla narušena rovná politická soutěž. Namítl, že volební uskupení Klidné Jehnice, kandidující v předčasných komunálních volbách v Brno – Jehnice 2023 konaných dne 9. 12. 2023, potřebovalo k zisku mandátu do zastupitelstva o celkem 12 hlasů víc, což při zohlednění toho, že každý volič měl ve volbách sedm hlasů, představuje rozdíl ani ne hlasů dvou voličů. Pokud by Jehnické listy byly nestranné, neporušovaly vlastní zásady a nezvýhodňovaly některé kandidáty, existuje vysoká pravděpodobnost, že by Klidné Jehnice získaly zmíněné hlasy dvou voličů a získaly mandát zastupitele.

4. Odpůrce se k věci vyjádřil prostřednictvím starosty, který uvedl, že stížnost na neplatnost voleb považuje za manipulativní a bezpředmětnou, městská část do práce ediční rady nezasahovala a příspěvky měl na starosti šéfredaktor Jehnických listů.

5. Dále se ve věci vyjádřili zmocněnci volebních stran. Volební zmocněnec KDU–ČSL uvedl, že stěžovatel do žádného z čísel od dubna 2023 nezaslal žádný článek, namísto toho publikoval vlastní tiskovinu, která byla roznesena před volbami do všech domácností (což učinily všechny kandidující subjekty). K článku MUDr. Rychnovského „Ztratili jsme čtyři roky“ uvedl, že tento zastupitel využil toho, že v předcházejících číslech nepublikoval, nadto samotný článek není předvolební agitací. K omezení rozsahu článků poukázal na čl. 2 bod m) platných zásad, dle kterého není omezen rozsah příspěvků informativního charakteru, přičemž články starosty Drába a členů redakce, kterými navrhovatel argumentuje, patří do této kategorie. Volební zmocněnec Sdružení nezávislých kandidátů PRO JEHNICE č. 2 (SNK2) obsáhle poukázal na vývoj pravidel publikace politicky motivovaných článků v Jehnických listech a zejména odkázal na pravidla publikací, které spoluprosadil navrhovatel v době, kdy vykonával funkci prvního místostarosty městské části a zároveň funkci šéfredaktora Jehnických listů (po 21. 10. 2021). Dále poukázal na změny, které nastaly po 2. 3. 2023, kdy zastupitelstvo rozhodlo o návratu k původním zásadám pro vydávání listů, zvolení redakční rady a odvolání navrhovatele z pozice šéfredaktora a schválení p. Padyšáka jako šéfredaktora. Zdůraznil, že samotné zásady počtem znaků omezují pouze politicky motivované články, nikoliv články informativní, které nejsou nijak rozsahově omezeny. Vyjádření v podstatné míře shodné s vyjádřením volebního zmocněnce Sdružení nezávislých kandidátů PRO JEHNICE č. 2 zaslal soudu i volební zmocněnec Sdružení nezávislých kandidátů PRO JEHNICE č. 1 (SNK1).

6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je v daném případě zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v rozhodbném znění (dále jen „zákon o volbách“). Podle § 60 odst. 1 zákona o volbách se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.

7. Návrh byl podán včas. Z výpisu kandidátů ve volbách do zastupitelstva městské části soud zjistil, že navrhovatel kandidoval za volební uskupení Klidné Jehnice, takže návrh byl tedy podán osobou oprávněnou.

8. Při přezkoumání věci vycházel soud z volební dokumentace předložené ve věci sp. zn. 67 A 7/2023, která se týkala voleb do téhož zastupitelstva, přičemž z ní považoval soud za podstatný pro posouzení věci toliko zápis o výsledku voleb, dále z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem a z důkazů doložených jednotlivými účastníky řízení.

9. Podle § 2 volebního zákona volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení.

10. Podle § 22 odst. 1 písm. d) téhož zákona kandidátní listina obsahuje jména a příjmení kandidátů, jejich věk a povolání, část obce, nečlení–li se obec na části, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, nelze v politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“).

11. Podle § 30 odst. 1 téhož zákona pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran.

12. Podle § 30 odst. 2 téhož zákona v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.

13. Podle § 30 odst. 3 téhož zákona ve dnu voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

14. Podle § 60 odst. 3 téhož zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má–li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákonem způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

15. Podle čl. 22 Listiny zákonná úprava všech politických a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

16. Z judikatury správních soudů a Ústavního soudu vyplývá, že volební proces je založen na jeho neopakovatelnosti a neplatí teze, že konáním nových, případně opakovaných, voleb dojde k prověření skutečné vůle voličů, a tedy k odstranění původních pochybností. Opakované volby deklarují novou vůli voličů a nevalidují závěr po pochybení při původních volbách. Soud by proto měl přistupovat ke zrušení volebního výsledku zdrženlivě a pouze tehdy, pokud na základě zjištěného skutkového stavu dospěje k pevnému přesvědčení, že bez zjištěné nezákonnosti by s největší mírou pravděpodobnosti volby dopadly odlišně. Vady volebního procesu jsou vždy relativní a je nutné je poměřovat jejich dopadem na výsledky voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledky volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to na principu proporcionality. Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti, pouhá abstraktní možná příčinná souvislost nedostačuje (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp.zn. VOL 67/2010, nebo nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

17. Pro vyhovění volební stížnosti v základní rovině jsou tři předpoklady: 1) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, 2) vztah mezi touto protizákonností a výsledky voleb, 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat výsledky voleb (obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ve věcech sp. zn. VOL 67/2010 a sp. zn. VOL 6/2004).

18. Zveřejňováním článků v periodikách místních radnic se zabýval Městský soud v Praze v usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. 9 A 344/2014–61, ve kterém (mimo jiné) uvedl: „Volební zákon upravuje pravidla volební kampaně velice kuse v ust. § 30. Obecně je tak třeba uvést, že tiskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, mají svou povahou blíže k veřejnoprávním médiím než k plochám pro vylepování volebních plakátů. Pokud zákon nezakazuje použít pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít, při zachování rovnosti přístupu volebních stran. Tiskoviny, vydávané jako obecní zpravodaje, tím, že jsou v rukou veřejné moci, musí zachovávat korektnost a neutralitu. Starosta (tím spíše je–li kandidát) musí dodržovat určitá pravidla, neboť je v tomto postavení úředníkem, a tudíž nemá obecně svobodu projevu jako obyčejní občané. Nemůže svou pozici starosty využít pro svoji volební kampaň ani pro volební kampaň jiného. Absurdní by bylo upřít starostům a jiným veřejným činitelům a úředním osobám angažovat se ve volební kampani. To by bylo porušením rovnosti šancí těchto funkcionářů jako kandidátů a jejich stran a narušením ústavního principu svobodné soutěže, která logicky vyžaduje možnost účasti soupeřících stran. Za odlišující kritérium proto lze považovat jen to, že starosta může jako úřední osoba a činitel obce z titulu své funkce používat prostředky, které jiný občan použít nemůže. Použití takových prostředků je ve volební kampani nepřípustné. Judikatura uvádí jako volební pochybení stav, kdy dochází k četným a masivním porušením zákazu užití veřejných prostředků ve volební kampani, respektive pokud orgány státu podstatnou měrou ovlivňují volby svých orgánů. Z toho lze dovodit, že ke zrušení voleb může dojít pouze v důsledku zásadního a podstatného porušení neutrality státu v průběhu voleb (Pl.ÚS 73/04).“ 19. Městský soud v Praze odkázal i na historickou judikaturu prvorepublikového Nejvyššího správního soudu, ze které vyplývá, že fauly ve volební kampani provází demokratické volby od nepaměti, viz již jednou citované rozhodnutí Městského soudu v Praze: „rozhodnutí NSS ze dne 8.11.1935 [BOH.12124adm. (19224/35)] : „působení na voliče lze jako porušení svobody volby uznat jen tenkráte za vadu volebního řízení, resp. za důvod pro zrušení volby, stalo–li se prostředky a za okolností, jenž jsou svou povahou způsobilé vnutit cizí vůli tak, aby bylo možno dospět k závěru, že volič podrobuje se této vůli, jednal proti svému přesvědčení.“ 20. Citovaný závěr je zcela použitelný i na nyní posuzovanou věc.

21. Volby v městské části Brno–Jehnice byly vyhlášeny sdělením Ministra vnitra ze dne 28. 7. 2023 (č. 240/2023 Sb.). Jakkoliv podle zákona o volbách (do obecních zastupitelstev) není upraven počátek volební kampaně, analogicky k ostatním volebním zákonům lze sloučit počátek volební kampaně s vyhlášením voleb.

22. Uzavírka červencového čísla Jehnických listů v roce 2023 byla dne 25. 7. 2023, tj. před okamžikem vyhlášení voleb.

23. Z množství návrhů na provedení dokazování řada z nich, ať již ze strany navrhovatele, nebo ze stran volebních zmocněnců, směřovala k situaci před dnem vyhlášení voleb. Soud rozumí tomu, že argumentace volebních zmocněnců i navrhovatele se opírá i o předchozí praxi a činnost navrhovatele při vedení Jehnických listů a v případě navrhovatele i o činnost koalice sestavené před volbami v prosinci 2023 a starosty městské části. Pro posouzení férovosti volební kampaně před volbami v prosinci 2023 je nicméně podstatné pouze to, zda byla dodržována pravidla, která pro zveřejňování článků v Jehnických listech byla schválena pro dobu, po kterou probíhala volební kampaň (tj. pravidla platná ode dne vyhlášení voleb). Činnost navrhovatele před znovuschválením zásad mohla volební uskupení vnímat jako politické „fauly“, avšak to by nijak neopravňovalo redakci Jehnických listů (která byla tvořena osobami, které se účastnily následně jako kandidáti předčasných voleb) k diskriminaci navrhovatele, resp. jakýchkoliv jiných kandidátů. Soud se proto zabýval pouze a jedině dodržováním pravidel v rámci aktuální volební kampaně. Z těchto důvodů se soud nezabýval obsahem žádných čísel Jehnických listů, jejichž uzavírka byla přede dnem vyhlášení voleb.

24. Soud se v kontextu uvedeného zabýval obsahem jednotlivých žalobcem namítaných článků, které provedl soud k důkazu.

25. Soud zároveň jako důkaz provedl zápis z 2. zasedání Zastupitelstva městské části Brno–Jehnice, konaného dne 2. 3. 2023, konkrétně usnesení č. 6, kterým zastupitelstvo schválilo původní Zásady pro vydávání Jehnických listů schválené Zastupitelstvem městské části Brno–Jehnice dne 21. 10. 2021 a též i samotné zásady, z jejichž čl. 2 bodu m) věty druhé jasně vyplývá, že není omezen rozsah u příspěvků informativního charakteru.

26. Soud nijak nepopírá, že některé články starosty obce, případně některých členů redakce Jehnických listů sice mohly překročit rozsah dle schválených zásad pro politická sdělení, nicméně podle názoru soudu je třeba rozlišovat mezi věcnými sděleními, která se týkají „provozu“ obce, tj. informativními články, a politickou propagací, přičemž dělícím kritériem nemůže být výlučně skutečnost, zda je autor článku zastupitelem, potažmo kandidátem ve volbách. Starosta obce je z titulu své funkce povinen informovat občany o otázkách veřejného života a z pohledu soudu je zcela absurdní, aby jen s ohledem na to na něj měly být aplikovány zásady publikace článků v radničním periodiku tak, že se automaticky jedná o politickou propagaci. Takový výklad je zjevně absurdní, neboť věcné, nepolitické články by musel publikovat např. zaměstnanec úřadu městské části, zvlášť pokud nemá radnice např. funkci tiskového mluvčího. Obdobně to platí pro zastupitele nebo členy redakce Jehnických listů, neboť určité informace o provozu obce nutně musí sdělovat osoba, která je určitým způsobem oprávněna jednat za příslušnou obec, resp. je oprávněna o ní poskytovat informace.

27. S ohledem na uvedené soud ve vztahu k srpnovému číslu Jehnických listů považuje za informativní články (ve smyslu zásad) o provozu obce články starosty „pozvání na Jehnické hody", „nebezpečné stromy" a „umělá tráva zdarma", ve kterých soud nespatřoval žádný přesah směrem k politickému obsahu a předvolební propagaci. Obdobně soud uvážil i u článku Václava Šichy „jak jsme hospodařili v roce 2022", neboť se o jedná o zprávu o posouzení hospodaření s veřejnými prostředky a kdo jiný než zastupitel, by měl informovat veřejnost o výsledcích hospodaření zastupitelstva. Kladné hodnocení hospodaření zastupitelstva auditorem je objektivní skutečnost.

28. Ve vztahu k zářijovému číslu Jehnických listů za informativní články o provozu obce považuje soud články starosty „Vítání občánků v Jehnicích 2023", „Otevřená radnice" a „Střípky ze zastupitelstva", ve kterých soud nespatřuje žádný přesah směrem k politické propagaci. Totéž platí i o článku Pavlíny Puklové „památka zemřelých v Jehnicích", jen s tím rozdílem, že p. Puklová je členkou redakce Jehnických listů a její oznámení bylo zcela věcné bez politického kontextu.

29. Pokud jde o ostatní články, tak v případě srpnového čísla Jehnických listů soud v případě třetího namítaného článku starosty obce „Rekonstrukce salonku dokončena" shledal v jistém směru „pochválení se“ za činnost ve prospěch obce, ale tento nijak zásadně nepřekračuje informační rozsah sdělení.

30. Rozhovor Václava Šichy ml. o hodech nelze považovat za samostatný článek. Soud sice souhlasí s tím, že rozhovor zabírá celou jednu stranu, nicméně názory Václava Šichy ml. se v něm vůbec neobjevují. Pokud byl Václav Šicha ml. redaktorem Jehnických novin, lze očekávat, že takové rozhovory povede. Rozhovor nepředstavuje žádné narušení voleb.

31. Pokud jde o zářijové a říjnové číslo Jehnických listů brojil navrhovatel proti uveřejněné fotografii starosty, která byla shodná jako fotografie na volebním letáku. Skutečnost, že by umístění fotografie vedle „Slova starosty“ mělo potenciál ovlivnit volební kampaň, považuje soud za nepravděpodobnou. Místní volby jsou charakteristické právě tím, že místní voliči znají své politiky. Představa, že v tak malé městské části jako Brno–Jehnice někdo neví, jak vypadá starosta, je spíše úsměvná. Umístění fotografie starosty (bez ohledu na to, zda totožná fotografie byla použita na předvolebním letáku) nemůže mít takovou relevanci, aby byla způsobilá zásadním a podstatným způsobem narušit neutralitu v průběhu voleb, a to ani ve spojení s umístěním fotografie u „Slova starosty“. Užívání fotografií ve spojení s články veřejných činitelů je běžné a představa, že by starosta měl používat jinou fotografii v Jehnických listech a na předvolebních materiálech je z pohledu soudu pro vliv na předvolební kampaň zcela absurdní.

32. V případě článku „repertoár" Lubomíra Fildána z volební kandidátky SNK2 soud ověřil, že se případě Lubomíra Fildána jedná o kandidáta volebního uskupení SNK2, za které kandidoval stejně jako p. Rinchenbach. Z obsahu článku je patrné, že p. Fildán určitým způsobem propaguje činnost p. Rinchenbacha, v tomto směru by bylo možné považovat článek za vyjádření v předvolební kampani, nicméně v podstatném rozsahu je článek pouze sdělením dění na hodech. O kritice politické konkurence v článku není nic uvedeno, pouze velmi obecná výtka k dřívější praxi úřadu.

33. Říjnové číslo Jehnických listů taktéž dle navrhovatele obsahovalo propagaci koaličních představitelů. Pokud jde o článek starosty „Advent", tak ani ten neobsahuje žádné politické sdělení. Nejedná se sice zjevně ani o článek o provozu obce ve smyslu výše uvedeného, nicméně obdobně jako hody, stejně tak i adventní setkávání v nejrůznějších prostředích představuje tradiční trávení (před)vánočního období. Skutečnost, že volby v obci byly vyhlášeny na období adventu, neznamená, že by připomenutí adventního času bylo předvolení agitací. Obdobný článek jistě mohl navrhnout k publikaci i sám navrhovatel.

34. Článek MUDr. Daniela Rychnovského „Ztratili jsme čtyři roky“ má evidentní charakter propagace politických názorů a je jednoznačně cílený na předvolební situaci v obci. Z ničeho nevyplývá, že by byla uzavřená dohoda ve smyslu čl. II písm. j) zásad. S ohledem na ostatní uvedené se nicméně jedná o ojedinělé porušení pravidel pro zveřejňování článků, které mohlo mít významnější a konkrétní politický dopad. V taktovém případě soud neshledal tak podstatné narušení pravidel soutěže politických stran, aby přistoupil ke zrušení voleb v obci.

35. V říjnovém čísle Jehnických listů byl publikován i článek Václava Šichy jr. s názvem „Běh o pohár Jehnic je opět tady!“. V tomto článku soud neshledal žádný politický potenciál. Obdobně jako v případě adventu i v případě běhu o pohár Jehnic je zřejmé, že termín běžeckého závodu se kryje s termínem předvolební kampaně. To však neznamená, že článek o takové události publikovaný jedním ze členů redakce a zároveň kandidátem ve volbách, je automaticky předvolební prezentací daného kandidáta.

36. Samostatně soud hodnotil oba sporované články „Slovo starosty“ a fotografie Pavlíny Puklové. Pokud jde o „Slovo starosty“, tak ze zářijového čísla (hodnocení jehnických hodů) nevyplývá žádná politická propagace osoby starosty. V rámci čísla říjnového (poděkování voličům a oznámení o nových volbách) je sice patrná určitá míra politické propagace p. Drába, nicméně tvrzené překročení rozsahu článku starosty ve spojení s obsahem článku nedává soudu indicie k tomu, že by se jednalo o tak zásadní volební faul, který by měl vést ke zrušení voleb jako celku.

37. Soud v souvislosti se všemi shora uvedenými články zdůrazňuje, že navrhovatel žádným způsobem neprokázal, že by se pokusil publikovat v Jehnických listech v předmětných měsících jakýkoliv článek, jehož publikace by mu byla zamítnuta např. z důvodu překročení povoleného rozsahu textu. Emailová komunikace z roku 2019 nemá žádný důkazní potenciál k možnosti publikovat v Jehnických listech v době volební kampaně před volbami v prosinci 2023. Ve vztahu k období volební kampaně není důkazem o odepření možnosti publikovat v Jehnických listech ani emailová komunikace navrhovatele a šéfredaktora Jehnických listů z dubna 2023, z níž je patrné, že se jednak vztahovala k danému číslu Jehnických listů (srov. text: „už jste dokončil číslo a poslal jej na tisk? Je stále možnost poslat do JL článek?“) a dále z toho, že šéfredaktor ve své odpovědi nijak navrhovateli nebránil publikovat. Rezignoval–li navrhovatel na snahu o publikaci svých textů v době předvolební kampaně, těžko může brojit proti zákonnosti voleb pouze odkazem na to, co bylo umožněno jiným subjektům. Férovost volební kampaně spočívá v tom, že by navrhovateli nemělo být bráněno v publikaci jeho názorů v obdobném rozsahu jako jiným subjektům. Pokud se však navrhovatel ani nesnažil o publikaci svých názorů v období předvolební kampaně (resp. snahu o ni neprokázal), nepředložil dostatečná tvrzení o tom, že by se jednalo v případě Jehnických listů o porušení pravidel volebního boje.

38. Pokud jde o opakované uveřejnění fotografií Pavlíny Puklové, tak podle soudu taktéž nemá žádný politický potenciál. Žádnou z uveřejněných fotografií o Jehnicích soud nepovažuje za politickou propagaci osoby p. Puklové.

39. Soud „zvlášť významnou indicii“, způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, neshledal a porušení volebního zákona ve volbách do Zastupitelstva MČ Brno – Jehnice konaných dne 9. 12. 2023 nezjistil. Navrhovatel totiž neprokázal, že by se o publikaci svých názorů v Jehnických listech snažil a bylo mu v tom zabráněno. Soud navíc nezjistil, že by publikované články představovaly podstatný zásah do předvolební kampaně. Tím nemohl být splněn ani druhý a třetí předpoklad pro vyhovění volební stížnosti, a sice existence příčinného vztahu mezi protizákonností a volebními výsledky, respektive zásadní intenzita, která by vedla k závěru o zpochybnění výsledku voleb.

40. Soud proto nedůvodný návrh podle § 90 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

41. Podle § 93 odst. 4 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.