74 C 248/2024 - 95

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] naposledy bytem [Adresa žalovaného] zastoupený opatrovníkem [Jméno opatrovníka] sídlem [Adresa opatrovníka] o zaplacení 56 250,17 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 56 250,17 Kč s úrokem ve výši 13 % ročně z částky 52 533,02 Kč od 29. 5. 2010 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 29. 5. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 7. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11,75 %, s úrokem z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soud v Ústí nad Labem plnou náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 6. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 56 250,17 Kč s příslušenstvím. Nárok vzniklý z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 49 000 Kč, když žalovaný čerpal finanční prostředky až do výše úvěrového rámce. Žalovaný úvěrový rámec poprvé vyčerpal dne 22. 5. 2006. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté finanční prostředky včetně úroku ve výši 13,01 % ročně a poplatků. Jelikož žalovaný řádně a včas neplnil své povinnosti dle smlouvy, právní předchůdce žalobkyně tak dopisem ze dne 28. 5. 2010 ukončil poskytování úvěru a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky, která činila 56 250,17 Kč. Částka ve výši 56 250,17 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 52 533,02 Kč a z dlužných poplatků ve výši 3 717,15 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], na žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 13,01 % ročně z částky 52 533,02 Kč od 29. 5. 2010 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 56 250,17 od 29. 5. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy odeslané mu dne 13. 5. 2024. Žalobkyně uvedla, že žalobou uplatněná pohledávka není promlčena, neboť obecná čtyřletá promlčecí lhůta dle obchodního zákoníku začala běžet nejdříve od data následujícího po zesplatnění, tj. od 29. 5. 2010, přičemž by marně uplynula 29. 5. 2014. Před jejím uplynutím však právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou podal dne 13. 4. 2011 v rámci rozhodčího řízení vůči žalovanému žalobu. Rozhodčí žaloba byla podána před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je okamžik vydání usnesení ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně podal žalobu k rozhodci na základě ujednání v obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru. Ve věci byl rozhodcem [jméno FO] vydán rozhodčí nález č. j. [Anonymizováno], když na základě rozhodčího nálezu byla následně usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem čj. [spisová značka] nařízena exekuce na majetek žalovaného k uspokojení pohledávky oprávněného (právního předchůdce žalobkyně). Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], a dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], podání rozhodčí žaloby a následné exekuční řízení založené na vydaném rozhodčím nálezu, má účinky stavění běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora [jméno FO], [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum], bylo rozhodnuto o zastavení exekuce. Nyní podaná žaloba byla žalobkyní podána bez zbytečného odkladu po pravomocném zastavení exekuce. Zůstaly tak zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a k promlčení pohledávky žalobkyně nedošlo.

2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byl žalovanému ustanoven opatrovník.

3. Opatrovník žalovaného uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Předně uvedl, že žalobou uplatněný nárok je promlčen. Dále uvedl, že rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce a z tohoto důvodu je absolutně neplatná. Žalobkyně tak nemá vykonatelný exekuční titul a nedošlo ke stavění promlčecí lhůty. Rovněž tak není dána ani překážka věci pravomocně rozsouzené. Opatrovník odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 996/2018 ze dne 4. 6. 2019. Opatrovník dále uvedl, že z provedeného dokazování nevyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a že byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky uvedené v žalobním návrhu.

4. Z kuponu/žádosti o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne [datum]. Dále z ní plyne, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] o aktivaci kreditní karty a o poskytnutí úvěru ve výši úvěrového rámce, který byl uveden v dokumentu u kreditní karty. Jako adresu trvalou i korespondenční žalovaný uvedl adresu [adresa].

5. Ze všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba]. plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran ze smluv o revolvingovém úvěru.

6. Ze sazebníku poplatků společnosti [právnická osoba]. plyne výše poplatků, které si společnost [právnická osoba]. účtuje.

7. Z ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že bylo vyhotoveno společností společnosti [právnická osoba]. pro žalovaného, a že jím mělo být žalovanému oznámeno, že došlo k ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], když žalovaný měl být zároveň vyzván k úhradě dluhu ve výši 56 250,17 Kč. Ukončení bylo žalovanému odesláno dne [datum], a to na adresu [adresa] (kopie dodejky).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, přílohy č. 2 a přílohy č. 3 soud zjistil, že byla podepsána společností [právnická osoba]. a žalobkyní dne [datum], když jí mělo dojít k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba]. specifikovaných v příloze na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postupovaných pohledávek, když je mezi nimi uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vyhotoveno společností [právnická osoba]. pro žalovaného, kterým mu mělo být oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum], a to na adresu [adresa] (podací lístek).

10. Z výzvy ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný jí měl být vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky vzniklé ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze [datum] ve výši 220 851,29 Kč, a to do 28. 5. 2024. Výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 5. 2024, a to na adresu [adresa] (podací lístek).

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.

12. Z přehledu úrokových sazeb ČNB plyne výše úrokových sazeb úvěrů poskytnutých bankami za období o ledna roku 2004 do července roku 2019.

13. Z žaloby ze dne 31. 3. 2011 (č. l. 75-76) plyne, že byla vyhotovena společností [právnická osoba]. a byla adresována [Anonymizováno] Dále z ní plyne, že se společnost [právnická osoba]. jejím prostřednictvím domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč od 1. 7. 2010 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 281 Kč a náhrady nákladů rozhodčího řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], když žalovaný neplnil závazky dle této smlouvy a vznikl mu dluh ve výši 56 250,17 Kč s příslušenstvím. Z žaloby dále plyne, že si smluvní strany sjednaly, že majetkové spory z této smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců vedeném [Anonymizováno]. Žaloba byla opatřena podacím razítkem [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2011.

14. Z rozhodčího nálezu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že byl vydán rozhodcem [jméno FO] dne [datum]. Dále z něj plyne, že jím byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalující straně ([právnická osoba].) částku ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 1 281 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 23 66,40 Kč. Z odůvodnění rozhodčího nálezu (bod 3) plyne, že rozhodce byl jmenován v souladu s rozhodčí doložkou, a to rozhodnutím představenstva [Anonymizováno], když funkci rozhodce přijal. Na rozhodčí nález byla vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti, když dle doložky rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum].

15. Z návrhu na nařízení exekuce ze dne [datum] plyne, že byl podán společností [právnická osoba]. jako oprávněnou proti žalovanému jako povinnému, když se jím domáhala vymožení pohledávky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení se smluvní pokutou ve výši 1 281 Kč přiznané jí rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Dále z něj plyne, že provedením exekuce měl být pověřen soudní exekutor [jméno FO], [adresa]. Rovněž z něj plyne, že návrh na nařízení exekuce byl k soudnímu exekutorovi podán dne 30. 9. 2011.

16. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] plyne, že jím byla nařízena exekuce dle pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] k vymožení pohledávky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení se smluvní pokutou ve výši 1 281 Kč, nákladů předcházejícího řízení v částce 23 666,40 Kč a nákladů oprávněného a nákladů této exekuce. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [jméno FO], [adresa].

17. Z usnesení soudního exekutora [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že výrokem I. tohoto usnesení byla zastavena exekuce nařízená usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Z odůvodnění usnesení plyne, že exekuce byla zastavena dle § 55 odst. 7 exekučního řádu, tj. pro bezvýslednost, když exekutor dospěl k závěru, že exekuce byla nařízena na základě formálně i materiálně vykonatelného exekučního titulu, když vady exekučního titulu nebyly zjištěny. Usnesení soudního exekutora [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo žalobkyni doručeno dne 25. 4. 2024 (doručenka z datové schránky ze dne 25. 4. 2024).

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému skutkovému závěru. Žalovaný podepsal dne [datum] kuponu/žádost o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], kterým požádal společnost [právnická osoba]., IČO [IČO] o aktivaci kreditní karty a o poskytnutí úvěru ve výši úvěrového rámce, který byl uveden v dokumentu u kreditní karty. Žalovaný uvedl jako adresu trvalou i korespondenční adresu [adresa]. Společnost [právnická osoba]. vyhotovila pro žalovaného dne 28. 5. 2010 ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], kterým mu měla oznámit, že došlo k ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] a vyzvat ho k úhradě dluhu ve výši 56 250,17 Kč. Ukončení bylo žalovanému odesláno dne 1. 6. 2010, a to na adresu [adresa], tedy na adresu odlišnou od trvalé a korespondenční uvedené žalovaným v žádosti o úvěr. Společnost [právnická osoba]. a žalobkyně podepsaly dne 11. 1. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, když přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postupovaných pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka. Společnost [právnická osoba]. vyhotovila pro žalovaného dne 25. 1. 2017 oznámení o postoupení pohledávky, kterým mělo být žalovanému oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 25. 1. 2017, a to na adresu [adresa], tedy na adresu odlišnou od trvalé a korespondenční uvedené žalovaným v žádosti o úvěr. Výzvou ze dne 13. 5. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky vzniklé ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze [datum] ve výši 220 851,29 Kč, a to do 28. 5. 2024. Výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 5. 2024, a to na adresu [adresa], tedy na adresu odlišnou od trvalé a korespondenční uvedené žalovaným v žádosti o úvěr.

19. Žalobou ze dne 31. 3. 2011 podanou ke [Anonymizováno]. dne 13. 4. 2011 se společnost [právnická osoba]. vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč od 1. 7. 2010 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 281 Kč a náhrady nákladů rozhodčího řízení, když svůj nárok odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], když žalovaný neplnil závazky dle této smlouvy a vznikl mu dluh ve výši 56 250,17 Kč s příslušenstvím. Rozhodnutím představenstva [Anonymizováno] byl rozhodcem pro rozhodnutí o této rozhodčí žalobě jmenován [právnická osoba]. Rozhodce [právnická osoba] vydal dne 22. 7. 2011 rozhodčí nález sp. zn. [Anonymizováno], kterým žalovanému uložil povinnost uhradit společnosti [právnická osoba]. částku ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 1 281 Kč, náhradu nákladů řízení ve výši 23 66,40 Kč. Návrhem na nařízení exekuce ze dne 23. 9. 2011 podaným k soudnímu exekutorovi [jméno FO], [adresa] dne 30. 9. 2011 se společnost [právnická osoba]. domáhala nařízení exekuce na majetek žalovaného k vymožení pohledávky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení se smluvní pokutou ve výši 1 281 Kč přiznané jí rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byla nařízena exekuce dle pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] k vymožení pohledávky ve výši 54 969,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7 % ročně z částky 54 519,17 Kč ode dne 1. 7. 2010 do zaplacení se smluvní pokutou ve výši 1 281 Kč, nákladů předcházejícího řízení v částce 23 666,40 Kč a nákladů oprávněného a nákladů této exekuce. Výrokem I. usnesení soudního exekutora [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byla zastavena exekuce nařízená usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [spisová značka] ze dne [datum], a to pro bezvýslednost dle § 55 odst. 7 exekučního řádu, když vady exekučního titulu nebyly zjištěny.

20. Soud neprovedl důkaz označený jako transakční historie, neboť tento nebyl přes výzvu soudu předložen.

21. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], zejména, když nepředložila akceptaci žádosti žalovaného ze dne 16. 5. 2006. Soud konstatuje, že žalobkyně dále neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr/částku ve výši 49 000 Kč.

22. S ohledem na vznesenou námitku promlčení soud uvádí, že i kdyby žalobkyně shora uvedené skutečnosti prokázala, je nárok žalobkyně promlčen, jak bude uvedeno níže. Soud proto s ohledem na hospodárnost řízení nevyzýval žalobkyni k navržení dalších důkazů k prokázání shora uvedených tvrzení.

23. Před rozhodnutím ve věci samé soud zkoumal, zda není dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, když bylo zjištěno, že o téže pohledávky (vyjma úroku ve výši 13,01 % ročně a části úroků z prodlení) bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, který nebyl zrušen ani exekuční řízení vedené na jeho základě nebylo zastaveno z důvodu vad exekučního titulu ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

24. Nejvyšší soud ČR vyslovil v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 závěr „neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na "rozhodčí řád" vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák.“.

25. Nejvyšší soud ČR vyslovil v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 závěr, že „Nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc.“ 26. V projednávané věci ze samotného rozhodčího nálezu plyne, že rozhodce, který rozhodčí nález vydal, nebyl přímo určen v rozhodčí smlouvě, ale byl jmenován právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Dle ustálené judikatury v dané věci rozhodce [právnická osoba] neměl pravomoc vydat rozhodčí nález, tedy rozhodčí nález sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] není způsobilým exekučním titulem, když tato skutečnost plyne přímo z rozhodčího nálezu, proto tento nález netvoří překážku věci rozhodnuté (srov. 23 Cdo 4460/2014, rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě 75 Co 281/2018). Nic na této skutečnosti nemění to, že na jeho základě bylo zahájeno a vedeno exekuční řízení, a že toto nebylo zastaveno dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ale dle § 55 odst. 7 exekučního řádu (pro bez výslednost).

27. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

28. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

29. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

30. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odstavce druhého téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

31. Podle § 112 obč. zák. právo uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

32. V případě, že by žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 49 000 Kč, avšak neprokázala by uzavření smlouvy o úvěru, byl by nárok žalobkyně posouzen jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení dle 451 obč. zák. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, by se dne [datum] dozvěděl, že žalovaný se na jeho úkor obohatil o částku 49 000 Kč. Dne 23. 5. 2006 tak právní předchůdce žalobkyně mohl své právo na vydání bezdůvodného obohacení poprvé uplatnit u soudu, toho dne tak počala běžet dvouletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 107 odst. 1 obč. zák.), která marně uběhla dne 23. 5. 2008. Žaloba v této věci byla podána až dne 6. 6. 2024. K rozhodci byla žaloba podána 13. 4. 2011. V obou případech byla žaloba podána po uplynutí promlčecí lhůty (§ 100 odst. 1 obč. zák.).

33. Podle § 391 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“) u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

34. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

35. Podle § 402 obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

36. Podle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

37. Podle § 408 odst. 1 obchodního zákoníku bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

38. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

39. V případě, že by žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 49 000 Kč, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], byl by nárok žalobkyně posouzen jako nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené dle § 497 obchodního zákoníku. Dle žalobkyně byla pohledávka ze smlouvy o úvěru zesplatněna dne 28. 5. 2010. Dne 29. 5. 2010 tak právní předchůdce žalobkyně mohl své právo na úhradu pohledávky dle smlouvy o úvěru poprvé uplatnit u soudu, toho dne tak počala běžet čtyřletá subjektivní promlčecí lhůta (§ 397 obchodního zákoníku), která marně by uběhla dne 29. 5. 2014. Žaloba byla k rozhodci podána 13. 4. 2011, toho dne došlo ke stavění promlčecí lhůty (§ 403 odst. 1 obchodního zákoníku). Rozhodčí řízení skončilo dne 25. 8. 2011. Dne 29. 5. 2010 počala rovněž běžet maximální 10letá promlčecí lhůta (§ 408 odst. 1 obchodního zákoníku), která marně uběhla dne 29. 5. 2020. Žaloba v této věci byla podána až dne 6. 6. 2024. Žaloba tak byla podána po uplynutí promlčecí lhůty.

40. Ústavní soud ve svém rozhodnutí II. ÚS 996/18 vyslovil závěr, že „V případě, že věřitelé vůči spotřebiteli uplatnili neplatný rozhodčí nález založený na neplatné rozhodčí doložce před 11. 5. 2011, činili tak v období neustálené změny judikatury a aplikuje se na ně ustanovení o stavění promlčecí lhůty. Zneužití práva lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu a v takovém případě nedojde ke stavění promlčecí lhůty nejen v předmětném rozhodčím řízení, ale ani v případném navazujícím vykonávacím řízení, založeném na neplatném rozhodčím nálezu.“ 41. Žalobkyně namítala, že promlčecí lhůta dosud neuběhla, neboť před jejím uplynutí bylo dne 13. 4. 2011 zahájeno rozhodčí řízení, a po jeho ukončení bylo dne 30. 9. 2011 zahájeno exekuční řízení, když bezprostředně po zastavení exekučního řízení, podala žalobkyně žalobu, tedy podáním rozhodčí žaloby a exekučním řízení došlo ke stavění promlčecí lhůty, a nárok není promlčen.

42. V projednávané věci pohledávka dle žalobkyně vznikla z úvěrové smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba]., která byla (je) pravidelným poskytovatelem úvěrů. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, která je též společností poskytující úvěry. Na obě tyto společnosti tak lze klást přísnější požadavky na seznámení se se zásadní judikaturou ovlivňující jejich podnikání. Právní předchůdce žalobkyně se s judikaturou týkající se rozhodčích doložek (sjednocujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. 5. 2011) mohl poprvé seznámit 23. 5. 2011 (den zveřejnění rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. 5. 2011). Rozhodčí žalobu podanou dne 13. 4. 2011 tak lze považovat za úkon, který stavěl běh promlčecí lhůty. To však již nemůže platit ohledně exekučního návrhu, který byl k exekutorovi podán až dne 30. 9. 2011. Právní předchůdce žalobkyně v tu dobu musel vědět o neplatnosti rozhodčí doložky, na základě které byl vydán předmětný rozhodčí nález, podáním exekučního návrhu tak právní předchůdce žalobkyně postupoval vědomě v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Exekuční návrh tak nelze považovat za úkon, který by stavěl běh promlčecí lhůtu/y, neboť šlo o zneužívající postup. Podáním exekučního návrhu a pokračováním v exekuci se právní předchůdce žalobkyně (posléze žalobkyně) vystavil negativním důsledkům svého jednání, tedy promlčení své pohledávky (srov. I. ÚS 1091/19, 29 ICdo 68/2022). Soud dodává, že exekuce trvala od 30. 9. 2011, když zastavena byla po více něž 12 letech, avšak nikoliv k návrhu žalobkyně, ani z důvodu vad exekučního titulu, ale z důvodu tzv. bezvýslednosti.

43. K žalobkyní uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 80/2020 ze dne 30. 11. 2020, soud uvádí, že závěry v něm uvedené byly vysloveny ve skutkově odlišné situaci, když věřitel podal exekuční návrh v době před ustálením judikatury ohledně rozhodčích doložek. V projednávané věci tomu tak nebylo, proto je třeba jeho závěry na danou věc aplikovat s přihlédnutím ke skutkovým odlišnostem tak, jak učinil podepsaný soud shora.

44. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobou uplatněná pohledávky včetně příslušenství je promlčena.

45. Závěrem, soud uvádí, že část žalobou uplatněné pohledávky – úrok ve výši 13 % ročně z částky 52 533,02 Kč od 29. 5. 2010 do zaplacení, úrok z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 29. 5. 2010 do zaplacení přesahující výši 7 % ročně, úrok z prodlení ročně z částky 1 730,97 Kč (56 250,17 Kč-54519,17 Kč) od 29. 5. 2010 do zaplacení, úrok z prodlení ročně z částky 56 250,17 Kč od 29. 5. 2010 do 30. 6. 2010 - nebyla uplatněna rozhodčí žalobou, ani přiznána rozhodčím nálezem, ani nebyla vymáhána v exekuci. I kdyby se soud ztotožnil s augmentací žalobkyně ohledně stavění promlčecí lhůty, v této části by ke stavění promlčecí lhůty nedošlo.

46. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný a měl by právo na náhradu nákladů řízení, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné náklady nepřiznal a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

47. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když uložil žalobkyni, která byla v řízení zcela neúspěšná, uhradit státu 100 % náhrady nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti se zastupováním žalovaného opatrovníkem, když tyto náklady budou stanoveny v samostatném usnesení (výrok IV.).

Poučení