74 C 35/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] pro každého ze žalobců takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 18. května 2021 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % od 4. května 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od 4. května 2019 do 17. května 2021, se zamítá.

III. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 9,75 % 4. května 2019 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradu nákladů řízení [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce a).

V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.4.2021 se žalobci domáhali náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy spočívající ve ztrátě blízké osoby. V žalobě uvedli, že dne 2. 5. 2018 v 05:06 hodin došlo k dopravní nehodě a to tak, že řidič nákladního vozidla [příjmení], který jel po silnici I/38 mezi obcemi [obec] a [obec] ve směru na obec Kámen začal předjíždět před místem čtyřramenné křižovatky se sil. III/34711 vlevo osobní vozidlo VW. Nákladní vozidlo začalo předjíždět vozidlo zemřelého VW v místě, kde je to dovoleno, ale nestihlo se zařadit před předjížděné vozidlo VW a stále předjíždělo vlevo přes vodorovné dopravní značení a v následném odbočovacím pruhu, který slouží k odbočení vlevo do obce Skuhrov a poté dále v protisměru přes následnou křižovatku a dále přes protisměrný odbočovací pruh. V době, kdy se nákladní automobil nacházel na úrovni vozidla VW, a to již za křižovatkou se sil III/34711 směrem na obec Kámen jelo v protisměrné části komunikace vozidlo [příjmení]. Řidič nákladního vozidla [příjmení] na dané vozidlo reagoval tím, že se snažil zařadit zpět do svého jízdního pruhu za předjížděné vozidlo VW. Při zařazování došlo ke střetu pravého předního rohu nákladního vozidla [příjmení] a levé zadní části vozidla VW. Vlivem nárazu se vozidlo VW přetočilo před přední část vozidla [příjmení] a dále kolem levého boku a poté bylo odhozeno od vozidla [příjmení] do protisměrné části komunikace, kde v danou dobu jelo protijedoucí dodávkové vozidlo [příjmení]. Řidič vozidla [příjmení] na danou situaci reagoval intenzivním bržděním, ale došlo ke střetu přední části vozidla [příjmení] a levého boku vozidla VW. Následně bylo vozidlo [příjmení] odraženo na kovová svodidla ze svého pohledu jízdy vpravo. Při dopravní nehodě došlo k usmrcení řidiče vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 1. 2021, č.j. 13 To 265/2020 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. 6. 2020, č.j. 2 T 159/2018-362 byl z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uznán vinným [jméno] [příjmení], [datum narození], který řídil nákladní vozidlo [příjmení] [číslo] TGA03, RZ 1 AY [číslo] s mezinárodní pojistnou kartou č. CZ/0024/615634, vydanou [právnická osoba] Žalovaná registrovala škodní událost pod [číslo] [ulice] nehoda, při níž přišel o život pan [příjmení] [příjmení] - tedy tchán žalobce a) a strýc žalobce b) způsobila v žalobci a) a b) životní citový otřes a duševní útrapy. Žalobce doprovázejí každodenní vzpomínky na tragickou dopravní nehodu, vzpomínky na ztrátu milovaného tchána a strýce, prázdnota v jejich životech, kterou nedokáží vyplnit. V neposlední řadě bylo v žalobě zdůrazněno, že by měl být také zohledněn věk žalobců a) a b), kteří v mladém věku zažili velké trauma a smutek, neboť jejich rodinné vztahy byly nadstandartní a rodina držela pospolu hlavně díky zemřelému [jméno] [příjmení], který pořádal rodinné slavnosti a sešlosti a byl pro žalobce a) a b) v tomto ohledu nepostradatelným a měli ho oba velice rádi.

2. V doplnění žalobních tvrzení žalobci uvedli, že žalobce a) se znal se svým tchánem [jméno] [příjmení] 11 let, poznali se v zaměstnání a stali se z nich přátelé. [příjmení] [příjmení] seznámil žalobce a) se svou dcerou a po dvouletém vztahu uzavřeli manželství. Žalobce a) byl šťastný, že se z nich stala rodina, protože si velmi dobře rozuměli, měli mnoho společného, jejich společnou vášní byly především automobily a vše kolem nich, dále také traktory a bagry a veškeré technické věci. [obec] hodiny si společně o autech dovedli povídat. Manželka žalobce a), tedy dcera pana [jméno] [příjmení], své rodiče navštěvovala každý víkend a žalobce a) je navštěvoval pravidelně jednou za 14 dní. Věnovali se společně pracím na zahradě, společně grilovali, odpočívali a věnovali se společně také malému synovi [jméno] žalobce a). Žalobce a) pomáhal svému tchánovi s opravou, ale spíše s vylepšováním jeho automobilu, ve kterém bohužel přišel o život. V dílně spolu trávili takřka celé víkendy. Společně se celá rodina scházeli při všech možných příležitostech, při rodinných oslavách, o Vánocích, Velikonocích, celá rodina si byla velice blízká. Náhlý, nečekaný, tragický odchod zanechal v žalobci b) hluboký smutek, neboť společně s [jméno] [příjmení] prožil kus naplněného rodinného života. O tragické události se dozvěděl okamžitě a byl to právě on, kdo tuto zprávu musel předat své manželce, tedy dceři zemřelého. Žalobce a) ve svém tchánovi ztratil dobrého přítele, člověka, na kterého se mohl ve všech situacích obrátit, když si s čímkoliv nevěděl rady, ať šlo o technické záležitosti, běžné starosti, ale zejména se s ním dělil o radost se svého malého syna, tedy vnuka [jméno] [příjmení], z jehož narození měl nesmírnou radost. [jméno] dobře si zkrátka rozuměli a jejich vztah byl velice intenzivní a jejich setkávání časté a pravidelné.

3. Žalobce b) uvedl, že byl synovcem pana [jméno] [příjmení] a i mezi nimi byl úzký rodinný vztah. Se strýcem se žalobce b) stýkal od narození pravidelně, rodina pořádala časté oslavy a rodinné sešlosti, které se pořádaly zejména u [anonymizováno] doma. Rodina se scházela pravidelně o víkendech, když byl pan [příjmení] [příjmení] doma. [příjmení] sám miloval, když rodina byla spolu a všichni se mohli vzájemně potěšit. Žalobce b) měl svého strýce velmi rád a našel s ním vždy společnou řeč ohledně mužských záležitostí, jako byly automobily, jejich opravy nebo údržba. Od dětství si u strýce i se svou sestrou hrávali, trávili u [anonymizováno] prázdniny, v dospělosti se často stýkali, protože to v rodině bylo takto zakořeněné, rodina nevynechala jedinou příležitost, aby se nesešla. V době tragické události bylo panu [příjmení] nedožitých 59 let a celá rodina se už chystala na oslavu jeho 60. narozenin, fungující rodina s přátelskou atmosférou byla u [anonymizováno] vždy na prvním místě. Žalobce b) měl na svém strýci nejraději jeho přátelskou povahu, vždy měl dobrou náladu, nepokazil žádnou legraci, byl vždy veselý, to ostatně celou rodinu k němu přitahovalo, neboť měl pro každého a také pro žalobce b) vždy milé slovo a pochopení, a i když je rodina [příjmení] velká, pro každého si vždy našel čas a rád se každému v rodině věnoval.

4. Žalovaná při své žalobní obraně učinila nesporným průběh dopravní nehody ze dne 2.5.2018 a její tragické následky, dále učinila nesporným rodinné vazby žalobců k zemřelému (žalobce a) byl zetěm zemřelého a žalobce b) byl synovcem zemřelého) a konečně i skutečnost, že trestně odsouzený viník dopravní nehody měl v době nehody u žalované sjednáno pojištění odpovědnosti motorového vozidla [příjmení] rz 1AY [číslo]. Žalovaná však přesto sporovala důvodnost žaloby, když tvrdila, že zemřelý měl v době nehody 0,84 g alkoholu v krvi a v průběhu předjíždění zvyšoval rychlost jízdy. Nehodě předcházel náznak vzájemné řidičské antipatie mezi řidiči [příjmení] a [příjmení] (nespokojenost s rychlostí a plynulostí jízdy, problikávání světly). Tyto celkové okolnosti byla vzaty v potaz při chronologicky prvním trestně-právním rozhodnutí, jímž byl [jméno] [příjmení] nepravomocně zproštěn obžaloby (rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č.j. 2 T 159/2018-303 ze dne 5.9.2019). Žalovaná tak má za to, že je zde spoluvina zemřelého, která vyplývá ze znaleckých posudků založených v trestním spise a měla by civilním soudem přezkoumána. Žalovaná dále uvedla, že na odškodnění vyplatila pozůstalým osobám blízkým na jednorázovém odčinění duševních útrap dle ust. § [číslo] obč. tyto částky: [jméno] [příjmení] (manželka): [částka], [jméno] [příjmení] ml. (syn): [částka], [jméno] [příjmení] (dcera): [částka], [jméno] [příjmení] (sestra): [částka], [jméno] [příjmení] (bratr): [částka], [jméno] [příjmení] (vnuk): [částka], [jméno] [příjmení] (vnuk): [částka], [jméno] [celé jméno žalobce] (vnuk): [částka] Celkem bylo vyplaceno rodině zemřelého [částka]. Požadovanou finanční náhradu za duševní útrapy nevyplatila žalovaná zeti, neteřím, synovcům, švagrům ani kamarádům zemřelého. Žalobce [číslo] je v daném případě zetěm zemřelého a žalobce [číslo] je v daném případě synovcem zemřelého. Oba žalobci spadají do kategorie osob, kterým by náležela satisfakce za zcela výjimečných okolností, a to v případě, pokud by byl žalobci tvrzen a prokázán natolik intenzivní vztah k zemřelému a především natolik intenzivně prožívané útrapy po jeho ztrátě, že by tyto útrapy bylo možné připodobnit k bolesti ze ztráty některého ze skutečně nejbližších příbuzných. Ze strany žalobců však žádné takové okolnosti tvrzeny nejsou, pokud při mimosoudních jednáních shodně uváděli, že žalobce pravidelně navštěvovali, povídali si s ním o společných oblastech zájmu (zejména o automobilech), nejedná se o natolik blízký a intenzivní vztah, který by odůvodnil přiznání jakékoliv finančního plnění, natož plnění v řádech statisíců korun. Žádný z žalobců nebyl na zemřelém existenčně závislý, nesdíleli společnou domácnost. Oba žalobci mají své vlastní rodiny a své vlastní životy.

5. Mezi účastníky je nesporný průběh dopravní nehody ze dne 2.5.2018 tak, jak je vylíčen v žalobě a její tragické následky, dále jsou nesporné rodinné vazby žalobců k zemřelému (žalobce a) byl zetěm zemřelého a žalobce b) byl synovcem zemřelého) a konečně i skutečnost, že trestně odsouzený viník dopravní nehody měl v době nehody u žalované sjednáno pojištění odpovědnosti motorového vozidla [příjmení] rz 1AY [číslo].

6. Mezi účastníky zůstává sporným vztah obou žalobců k zemřelému, tedy jeho kvalita, jeho intenzita a výjimečnost a dále pak spoluzavinění poškozeného (zemřelého) na dopravní nehodě. Soud při prvním jednání ve věci poučil dle §118 a) o.s.ř. žalobce a), aby tvrdil a prokazoval jak kvalitní a intenzivní byl jeho vztah k zemřelému [jméno] [příjmení] a jak silné měli k sobě citové pouto a dále poučil žalobce b), aby tvrdil a prokazoval, že by újmu, kterou by utrpěl ve vztahu k zemřelému jeden z nich, pociťoval druhý důvodně jako újmu vlastní. A dále aby stejně jako žalobce a) tvrdil a prokazoval, jak intenzivní a kvalitní byl jeho vztah k zemřelému [jméno] [příjmení] a jak silné měli k sobě citové pouto. Soud má na základě provedených důkazů, včetně těch, kterými bylo doplněno dokazování za prokázáno, že: -) Po ukončení pojistné události [číslo] žalovaná vyplatila příbuzným zemřelého [jméno] [příjmení], konkrétně [jméno] [příjmení] (manželka) částku [částka], [jméno] [příjmení] ml. (syn) částku [částka], [jméno] [příjmení] (dcera) částku [částka], [jméno] [příjmení] (sestra) částku [částka], [jméno] [příjmení] (bratr) částku [částka], [jméno] [příjmení] (vnuk) částku [částka], [jméno] [příjmení] (vnuk) částku [částka], [jméno] [celé jméno žalobce] (vnuk) částku [částka] Celkem bylo vyplaceno rodině zemřelého [částka]. Dalším vzdálenějším příbuzným a kamarádům zemřelého bylo finanční zadostiučinění na odčinění duševních útrap žalovanou odmítnuto (včetně žalobců a) a b)) s odkazem na ustanovení §2959 NOZ (viz informace o výplatě pojistného plnění ze dne 27. 2. 2021, informace Generali [ulice] pojišťovna zaslaná přípisem ze dne 16. 4. 2021 PZ žalobců). -) Ve věci dopravní nehody, která se udála dne 2. 5. 2018 v 05:06 hodin a při níž zemřel pan [příjmení] [příjmení] bylo vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, pod sp. zn. čj. 2 T 159/2018. Dne 7.12.2008 byla podána obžaloba na [jméno] [příjmení], řidiče vozidla [příjmení], který jel po silnici I/38 mezi obcemi [obec] a [obec] ve směru na obec Kámen začal předjíždět před místem čtyřramenné křižovatky se sil. III/34711 vlevo osobní vozidlo VW. Nákladní vozidlo začalo předjíždět vozidlo zemřelého VW v místě, kde je to dovoleno, ale nestihlo se zařadit před předjížděné vozidlo VW a stále předjíždělo vlevo přes vodorovné dopravní značení a v následném odbočovacím pruhu, který slouží k odbočení vlevo do obce Skuhrov a poté dále v protisměru přes následnou křižovatku a dále přes protisměrný odbočovací pruh. V době, kdy se nákladní automobil nacházel na úrovni vozidla VW, a to již za křižovatkou se sil III/34711 směrem na obec Kámen jelo v protisměrné části komunikace vozidlo [příjmení]. Řidič nákladního vozidla [příjmení] na dané vozidlo reagoval tím, že se snažil zařadit zpět do svého jízdního pruhu za předjížděné vozidlo VW. Při zařazování došlo ke střetu pravého předního rohu nákladního vozidla [příjmení] a levé zadní části vozidla VW. Vlivem nárazu se vozidlo VW přetočilo před přední část vozidla [příjmení] a dále kolem levého boku a poté bylo odhozeno od vozidla [příjmení] do protisměrné části komunikace, kde v danou dobu jelo protijedoucí dodávkové vozidlo [příjmení]. Řidič vozidla [příjmení] na danou situaci reagoval intenzivním bržděním, ale došlo ke střetu přední části vozidla [příjmení] a levého boku vozidla VW. Následně bylo vozidlo [příjmení] odraženo na kovová svodidla ze svého pohledu jízdy vpravo. Při hlavním líčení dne 5.9.2019 obžalovaný uvedl, že poškozený [příjmení] jel divně, neobvykle. Předjet ho měla problém i plachtová dodávka, kterou nechtěl pustit a neumožnil jí předjetí. Nejel plynule, přidával, ubíral, vybržďoval, když ho obžalovaný problikl. Svědek [příjmení], který řídil vozidlo [příjmení], jenž se střetlo s vozidlem poškozeného, vypověděl, že viděl jen záblesk světel a po srážce měl zlomenou hrudní kost, palec u nohy a naražené koleno. Svědek [jméno] [příjmení] nevypověděl pro věc nic podstatného, čekal v křižovatce až auta přejedou, náraz neviděl ani neslyšel. Svědek [jméno] [příjmení] jel v dodávce za obžalovaným a viděl, jak obžalovaný začal poškozeného předjíždět, protože jel pomalu. Při předjíždění poškozený zase začal přidávat a celou cestu vybržďoval, nejel normálně. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že osobní vůz s poškozeným začal předjíždět, on ho ale nepustil, do pravého pruhu se už nemohl vrátit, protože tam jela dvě vozidla Pretol. Osobák nejel vůbec plynule, chvíli jel extrémně pomalu, a když se ho snažil někdo předjet, tak najednou přidal. Ze znaleckeho posudku z oboru zdravotnictví odvětví soudní lékařství vyplývá, že [příjmení] [příjmení] byl v době smrti ovlivněn alkoholem, jehož stupeň ovlivnění je možno hodnotit jako podnapilost-nejmírnější stupeň ovlivnění alkoholem. Výsledek byl stanoven 0,84 g / kilogram. Znalec z oboru doprava, odvětví doprava silniční a městská ing [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku a dále pak při hlavním líčení nejprve uvedl, že z hlediska dopravního značení v místě předjíždění nebyl prostor pro bezpečné předjetí. Úsek, kde dopravní značení umožňuje předjetí, je o délce pouze asi 170 m. Znalec dále uvedl, že vozidlo [příjmení] podle kotoučků zrychlovalo a to s rychlostí 72 km/h až na 96 km/h. V této rychlosti začalo brzdit, vozidlo poškozeného dle znalce při předjíždění určitě zrychlovalo. Dále znalec konstatoval, že z hlediska rozhledu předjíždění na 600 m se dá bezpečně předjet a znalec zopakoval, že z technického hlediska byl v místě předjíždění dostatečný rozhled a že se v daném místě dá bezpečně předjet. Podle názoru znalce obžalovaný zvolil dobře místo k předjetí, pokud se nepřihlédne k dopravnímu značení, které předjetí neumožňuje v dostatečné délce. Uvedl, že pokud by osobní vozidlo během předjížděcí ho manévrů nezrychlovalo, zařadil by se obžalovaných z technického hlediska bezpečně před toto vozidlo ještě v době, kdy se v protisměru objevilo vozidlo [příjmení]. Na základě znaleckého posudku a výpovědi svědků Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem čj. 2 T 159/2018-303 nejprve zprostil obžalovaného obžaloby, když uvedl, že naprosto převažující vliv na vzniku následku mělo protiprávní zaviněné jednání poškozeného, když dle soudu prvního stupně bylo prokázáno, že vina poškozeného spočívala v tom, že řídil po použití alkoholu a zejména zvyšoval rychlost jízdy při předjíždění, čímž fakticky zabránil obžalovanému dokončit předjížděcí manévr. Rozsudek však usnesením č.j. 13 To 265/2020-331 zrušil Krajský soud v Hradci Králové, který uvedl, že soud prvního stupně sice připustil, že obžalovaných prováděl předjíždění v místech, kde mu takový manévry nedovolovalo vodorovné dopravní značení, nějak se však nezabýval úvahu, že jízdu obžalovaného v levém jízdním pruhu určeném výlučně pro odbočování vlevo, mohl případně řidič osobního automobilu vnímat nikoliv jako předjíždění, ale jako přípravu obžalovaného k odbočení vlevo. Neúplné zůstalo i zhodnocení závěrečné fáze manévrů obžalovaného, který měl povinnost přesvědčit se, zda při zařazování vpravo neohrozí nebo neomezí řidiče vozidla, které chtěl předjet. Okresní soud v Havlíčkově Brodě po opětovném výslechu znalce při hlavním líčení konaném dne 18. června 2020 vyhlásil rozsudek č.j. 2 T 159/2018-362, jímž uznal obžalovaného [příjmení] vinným a uvedl, že byť jízda poškozeného [příjmení] nebyla správná, tak je nutno za hlavní příčinu vzniku nehodové ho děje považovat jízdu a chování samotného obžalovaného. Obžalovaný k předjížděcímu manévrů zvolil místo, kde sice měl dostatečný výhled, nicméně dopravní značení mu umožňovalo řádné předjetí pouze na vzdálenost asi 170 m. Obžalovaný dle svého vyjádření situaci v místech znal. Pokud obžalovaný předjížděcí manévr v tomto povoleném úseku nezvládl, tak se se svým vozidlem dostal již do levého odbočovacího pruhu, dále do křižovatky a následně do protisměrného odbočovací pruhu, kde po spatření protijedoucího vozidla se snažil střetu zabránit a při manévrech vpravo narazil do osobního vozidla řízeného poškozeným. Soud se rovněž domníval, že s ohledem na rychlost vozidla řízeného obžalovaným, neměl poškozený důvod si myslet, že tento chce v důsledku jízdy v odbočovacím pruhu na následující křižovatce odbočovat vlevo. Prokazatelně nestandardní jízda poškozeného [příjmení] před vznikem dopravní nehody měla obžalovaného přimět více k tomu, aby situaci bezpečně sledoval a také bezpečně vyhodnotil. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 13 To 265/2020-396 pak zrušil a nově upravil i druhý rozsudek soudu prvního stupně a to s ohledem na popis skutku, který na základě provedeného dokazování doznal změn. Odvolací soud z popisu skutku jednak vynechal, že obžalovaný začal předjíždět, když neměl rozhled na dostatečnou vzdálenost, když toto bylo znalce vyvráceno (rozhled měl, vodorovné značení však předjíždění neumožňovalo) a dále do popisu skutku doplnil, že kromě toho, že poškozený měl v době nehody v krvi alkohol, v okamžiku, kdy byl předjížděn, prokazatelně zrychloval. Nejvyšší soud ČR usnesením č.j. 4 Tdo 570/2021-426 dovolání v této věci odmítl. V rámci trestního řízení uplatnily nárok na nemajetkovou újmu kromě výše uvedených odškodněných (viz odst. 6 bod jedna) a žalobců a) a b) tyto další osoby: [jméno] [příjmení] ([částka]), [jméno] [příjmení] – neteř ([částka]), [jméno] [příjmení] – synovec ([částka]), [jméno] [příjmení] – synovec ([částka]), [celé jméno žalobce] – švagr ([částka]), [jméno] [příjmení] – švagrová ([částka]), [jméno] [příjmení] – neteř ([částka]), [jméno] [příjmení] – švagr ([částka]), [jméno] [příjmení] – kamarád ([částka]), [jméno] [příjmení] – kamarád ([částka]). Trestním soudem však bylo konstatováno, že poškození nemohou škodu uplatňovat po obžalovaném, neboť ke škodě došlo při plnění jeho pracovních povinností. -) V rámci účastnických a svědeckých výpovědí se soud snažil zjistit vztah žalobců k zemřelému prostřednictvím otázek, z nichž mělo vyplynout, jak dobře jej žalobci a) a a b) znali a zejména jak intenzivní k němu měli vztah. Soud vycházel z premisy, že pokud někdo má k někomu intenzivní citové pouto a tráví s ním hodně času, jak bylo tvrzeno, ví o něm hodně věcí. Faktické informace, které účastníci při svém výslechu soudu sdělili, pak soud porovnával zejména s výpovědí manželky zemřelého, která vypovídala jako svědkyně a se zemřelým trávila nejvíc času. -) Z účastnického výslechu žalobce a), který soud na základě ústnosti a bezprostřednosti výpovědi hodnotí jako spíše věrohodný, má soud za prokázáno, že žalobce a) byl se zemřelým zhruba jeden rok kolega v práci, kde se potkali a následně se seznámil s jeho dcerou, kterou si později vzal za ženu. K rodičům manželky jezdil žalobce a) pravidelně jednou za 14 dní a zůstávali u nich celý víkend nebo oni přijeli k nim pomáhat např. při stavbě domu. Společně jezdili na dovolené, byli společně v Thajsku, jezdili společně i po [obec]. Společně slavili narozeniny, Vánoce, Velikonoce apod. Žalobce a) nevěděl, kam chodil zemřelý do školy a nevěděl ani to, jaké měl kamarády, byť dle výpovědi manželky zemřelého se tito měli účastnit i tolik zmiňovaných rodinných oslav. Žalobce a) se s manželkou zemřelého neshodl ani na jeho oblíbeném pořadu (filmu) a hudbě, když na rozdíl od ní uvedl, že se zemřelý měl rád komedie z doby komunismu a country hudbu, ona naopak uvedla, že mě rád dokumenty o přírodě a moderní„ divokou“ hudbu. Žalobce a) žije s manželkou a dvěma dětmi v dvojdomku se svými vlastními rodiči. -) Z účastnického výslechu žalobce b), který soud na základě ústnosti a bezprostřednosti výpovědi hodnotí jako méně věrohodný, přednes byl žoviální se snahou vytvořit dojem„ samých veselých historek“, má soud za prokázáno, že manželka zemřelého je sestrou matky žalobce b). Žalobce b) nejprve uvedl, že za nimi jezdil zemřelý s manželkou každý víkend, poté se opravil, že možná každý víkend ne, ale opravdu velmi často, což však nekoresponduje s výpovědí žalobce a), časově jsou tyto informace neslučitelné a zároveň tato informace odporuje výpovědi manželky zemřelého, která o místu a četnosti návštěv, které s manželem vykonávali, vypověděla stejně jako žalobce a) a u žalobce b) naopak četnost návštěv popřela, když uvedla, že po svatbě žalobce b) se vídali výrazně méně často. Žalobce b) nevěděl, kam chodil jeho strýc do školy (odhadoval ZŠ ve [obec],„ pokud tam nějaká ZŠ byla“), s manželkou zemřelého se neshodl ani na oblíbeném pořadu, když uváděl pořady s erotickým podtextem a detektivky a oblíbenou hudbu uvedl dechovky. Na rozdíl od žalobce a) však uvedl jméno alespoň dvou kamarádů zemřelého. Žalobce b) žije s manželkou a dvěma dětmi v dvojdomku se svými vlastními rodiči. -) Ze svědeckého výslechu pana [jméno] [příjmení] ml., který soud na základě ústnosti a bezprostřednosti hodnotí jako věrohodný, nicméně s úzkou kamarádskou vazbou zejm. na žalobce b) soud zjistil, že je synem zemřelého a bydlel s otcem a matkou v jejich domě. Svědek uvedl, že má vřelý vztah s oběma žalobci a rodiny se často navštěvovaly a vzájemně si pomáhaly. Uvedl, že otec chodil na ZŠ ve [obec] a dále pokračoval v [obec] a [obec]. Stejně jako žalobci a) a b) neznal jména přátel svého otce, a jako oblíbený film uvedl komedie a filmy pro pamětníky (na tom se evidentně se svojí matkou neshodl), na oblíbené hudbě ano, jako oblíbenou hudbu uvedl zejm.„ vostrou hudbu“, pouze když neměl náladu, tak něco uklidňujícího. -) Konečně pak z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], manželky zemřelého, který soud na základě ústnosti a bezprostřednosti výpovědi hodnotí jako věrohodný, přestože evidentně vedený snahou žalobcům, k nimž má bezesporu kladný vztah, pomoci, má soud za prokázáno, že se se svým zetěm (žalobcem a) a dcerou stýkala často, v podstatě každý víkend, byli společně na dvou dovolených v Thajsku a na spoustě dovolených v [obec]. Oproti tomu se žalobcem b) se svědkyně stýkala nejvíce, když byl malý, to ho hlídala a i zemřelý s ním trávil čas. Když se však žalobce b) oženil, což je asi 14 – 15 let zpět, tak už se tak často nevídali. Viděli se ale na rodinných oslavách. Přátelé zemřelého se účastnili i rodinných oslav, šlo o pana [příjmení] a [příjmení]. V TV zemřelý sledoval nejraději dokumenty o přírodě a hudbu poslouchal„ takovou divočinu“, která se svědkyni nelíbila. -) Z předložených nedatovaných fotografií (č.l. 89 spisu) má soud za prokázáno, že zemřelý se účastnil svateb žalobců a) a b) a se žalobcem b) je vyfotografován při práci na zahradě.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

8. Na základě dopravní nehody, která se udála dne 2. 5. 2018 v 05:06 hodin, zemřel pan [příjmení] [příjmení], který byl předjížděn řidičem vozidla [příjmení], jenž nerespektoval vodorovné značení a předjížděcí manévr dokončil v místech, kde to již značení na vozovce neumožňovalo, za což byl nakonec shledán vinným a odsouzen, neboť to byla hlavní příčina dopravní nehody. Zemřelý měl v době nehody v krvi alkohol (výsledek byl stanoven na 0,84 g, tedy nejmírnější stupeň ovlivnění alkoholem), a v okamžiku, kdy byl předjížděn, prokazatelně zrychloval. Pokud by osobní vozidlo během předjížděcí ho manévrů nezrychlovalo, zařadil by se obžalovaných z technického hlediska bezpečně před toto vozidlo ještě v době, kdy se v protisměru objevilo vozidlo [příjmení]. Žalovaná vyplatila pozůstalým celkem částku [částka], řada dalších příbuzných a kamarádů v trestním řízení odškodnění také požadovala, nicméně procesně neuspěla. Mezi žalobci a) a b) a zemřelým byl vřelý vztah, jednalo se o rozvětvenou rodinu, která se stýkala a těžila vztahově ze svých dobrých vazeb, vzájemně si pomáhali, vzájemně slavili významné rodinné události. Žalobce a) trávil se zemřelým některé víkendy a jezdili společně na dovolené, nicméně i přes více stráveného času neznal žalobce a) přátele zemřelého tchána ani jeho oblíbené pořady či hudbu. Žalobce a) žije v dvojdomku se svými dětmi, manželkou a rodiči v nedaleké obci. Žalobce b) se se svou tetou a zemřelým stýkal často zejména v dětském věku a době dospívání, potom, co se oženil, kontakt logicky opadl. Vídali se hlavně na rodinných oslavách, zemřelý mu byl na svatbě. Také žalobce b) žije v dvojdomku se svými dětmi, manželkou a rodiči v nedaleké obci.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Dle rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 3180/2020 platí, že„ povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla upravené zákonem č. 168/1999 Sb. má zásadně pokrývat co nejširší okruh újem, které vzniknou v souvislosti s dopravními nehodami, aby jednak poškozenému byla poskytnuta možnost dosáhnout náhrady za utrpěnou škodu či nemajetkovou újmu, jednak aby i provozovatel vozidla mohl využít dobrodiní pojištění odpovědnosti za újmu vyvolanou relativně nebezpečnou činností, jíž je provoz silničního motorového vozidla. Pojistitel je povinen za odpovědnou osobu plnit poškozenému tehdy, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky. Vedle toho, že pojistným plněním mohou být hrazeny pouze ty újmy, za které odpovídá řidič či provozovatel vozidla v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem, je zákonný výčet nároků, které jsou pokryty pojištěním odpovědnosti (§ 6), doplněn i o negativní výčet, který taxativně uvádí újmy, na jejichž náhradu prostřednictvím pojistného plnění není nárok (§ 7). Jde vlastně o návaznost na návětí § 6 odst. 2, podle nějž má pojištěný nárok, aby za něj pojistitel nahradil škodu, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li újma spojená s usmrcením osoby blízké způsobena provozem dopravního prostředku, k němuž se váže povinné pojištění odpovědnosti ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., může poškozený uplatnit svůj nárok na peněžitou náhradu jak proti přímému škůdci (provozovatel či řidič vozidla), tak přímo proti pojistiteli toho, kdo mu za újmu odpovídá (§ 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). To ovšem neznamená, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupil namísto škůdce jeho pojistitel, který není za vzniklou škodu odpovědný. Mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé újmy vůči škůdci (§ [číslo], § 2927 a násl. o. z., dříve § 420 a § 427 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013) a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce (§ 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.) je totiž třeba důsledně rozlišovat. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2902/2012, či ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 25 Cdo 4112/2017, [číslo] Sbírky, jejichž závěry se uplatní rovněž za účinnosti právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb.). Pojistitel hradí poškozenému nároky vymezené v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. tehdy, jestliže mu vznikl nárok na náhradu újmy proti škůdci (řidiči nebo provozovateli vozidla) a uplatnil je a prokázal vůči pojistiteli. Pro povinnost pojistitele plnit je zcela bez významu, zda poškozený uplatnil své nároky v soudním řízení též proti samotnému škůdci, neboť poškozený má v tomto směru možnost výběru (srov. opět např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4112/2017, či rozsudek téhož soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5644/2017).“ Žalobci tak uplatnili správně svůj nárok vůči žalované, jakožto osobě, u níž měl škůdce sjednání pojištění odpovědnosti motorového vozidla [příjmení] rz 1AY [číslo] v době nehody.

11. Podle § 2956 z.č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví, odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti, nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení, jinak podle zásad slušnosti.

12. Podle § 22 NOZ platí, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce a) a b) lze ve vztahu k zemřelému považovat za osobu blízkou. Vzhledem k judikatuře NS ČR, např. sp. zn. 25 Cdo 3180/2020 a dále 6 Tdo 1421/2015 lze konstatovat, že manžel dcery zesnulého je osobou blízkou, přestože nespadá do kategorie osob nejbližších. U žalobce b), který byl synovcem zemřelého, zkoumal soud jejich vztah z hlediska § 22 NOZ ve světle jeho účastnického výslechu a svědeckých výpovědí a dospěl k závěru, že je nepopiratelné, že rodina fungovala jako širší společenství a její jednotliví členové k sobě měli blízko, měli k sobě pozitivní vztah a žalobce b) se se strýcem stýkal rád (přestože ne tak často jak líčil ve svém výslechu a tvrdil v doplnění žaloby). Soud dospěl k závěru, že takto spjatou širší rodinu lze považovat za osoby blízké a to včetně žalobce b).

14. Potom, co soud kvalifikoval oba žalobce jako osoby blízké zemřelému, zabýval se v souladu s § 2956 NOZ intenzitou jejich vzájemného vztahu a jeho kvalitou, aby mohl určit jejich potenciální duševní útrapy a určit peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Přitom zohlednil okolnosti na straně pozůstalých, mezi které patří zejména výše uvedená kvalita a intenzita příbuzenského vztahu, také věk a v neposlední řadě i materiální závislost pozůstalého na usmrcené osobě. Jak uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. I.ÚS 2844/14 ze dne 22.12.2015:„ Okolnosti, jež je třeba zkoumat na straně poškozeného, mohou být podle rozvíjející se doktríny zejména a) intenzita vztahu žalobce se zemřelým, b) věk zemřelého a pozůstalých, c) otázka hmotné závislosti pozůstalého na usmrcené osobě, d) případné poskytnutí jiné satisfakce. Pro výši náhrady je kvalita vzájemného vztahu klíčová. Psychická bolest ze ztráty velmi blízkého člověka (nově dle § 2959 Občanského zákoníku duševní útrapy) je často vnímána jako nesnesitelná, fyzická, omezující ostatní aktivity pozůstalého, mnohdy přerůstající až do duševního onemocnění. Při zohlednění věku zemřelého se odlišuje, nakolik je prožívána ztráta novorozence jeho rodiči, ztráta rodiče jeho dětmi nebo ztráta osoby důchodového věku jeho vnoučaty. Důležitou roli hraje i pocit zodpovědnosti rodiče za své děti. Ztráta osoby, na níž je pozůstalý existenčně závislý, se negativně projeví i ve sféře osobnostního prožívání. Jiná forma satisfakce než peněžitá (např. omluva odpovědné osoby) sice nemůže být sama o sobě dostačující, její poskytnutí a následné posouzení jejího významu však může promluvit do snížení peněžitého zadostiučinění.“ K takovému posouzení sloužily zejména provedené účastnické výslechy a svědecké výpovědi.

15. Ve vztahu k žalobci a) z nich soud dovodil, že žalobce a) trávil se zemřelým každý druhý víkend, jezdil s ním a jeho ženou na dovolené (zahraniční i tuzemské) a přisuzoval mu i seznámení se svou současnou manželkou. Jak z výpovědi samotného žalobce a), tak i ostatních svědků (zejm. manželky zemřelého) bylo vidět, že se svým tchánem trávil objektivně hodně času. Také intenzita vztahu byla dle názoru soudu silná, neboť s někým, koho člověk nemá rád, není schopen trávit dovolené, tedy svůj volný čas určený k relaxaci. Na druhou stranu soud nemohl opomenout i určité zvláštnosti, které při výslechu vyplynuly najevo a to např. skutečnost, že žalobce a) neznal jménem kamarády zemřelého, kteří se dle manželky zemřelého účastnili i rodinných oslav.

16. Po tomto posouzení vzájemného vztahu žalobce a) a zemřelého bylo třeba kvantifikovat vzniklou duševní újmu žalobce a). Soud se snažil výši této nemateriální újmy určit s ohledem na podobné případy, které již byly judikovány, aby byl zachován princip proporcionality.

17. Protože soud tedy podle výše uvedené judikatury uzavřel, že žalobce a) jako zet´ spadá do kategorie blízkých osob, nikoliv však nejbližších (nejde o pokrevní příbuzenský vztah), vyšel z odstupňované přiměřené náhrady, která by se dala určit jednou polovinou základní částky. Při stanovení základní částky pracoval soud zejména se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 (publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen„ Sbírka“), podle něhož lze za základní částku náhrady v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) považovat dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného; pro rozhodné datum se jedná o rok 2017. Základní částku pro osobu blízkou v daném roce lze ohodnotit výší [částka]. Polovina představuje [částka]. Soud však zohlednil apel Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu na individualizaci každého jednotlivého případu a oproti odkazovanému rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 3180/2020, v němž byla zeťovi zemřelého přiznána jedna polovina základní částky, je třeba zdůraznit, že u žalobce a) nedošlo k takové psychické újmě, která by musela být odborně léčena a přestože žalobce a) se zemřelým také pracoval, oproti uváděnému judikátu to bylo pouze jeden rok. Žalobce neznal jménem žádného z kamarádů zemřelého a nutné je též zdůraznit, že na zemřelém nebyl nikterak závislý, žil v dvojdomku se svými rodiči, manželkou a dětmi, tedy měl a má okruh svých nejbližších, díky čemuž se dá předpokládat, že důsledky ztráty časem odezní. Proto soud dospěl k závěru, že i přes výše uvedené četné kontakty mezi žalobcem a) a zemřelým, společné dovolené a koníčky, je adekvátní částkou, z níž bude soud vycházet nikoliv jedna polovina základní částky ([částka]), ale [částka].

18. Soud však dospěl k závěru, že s ohledem na provedený trestní spis Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. 2 T 159/2018, lze konstatovat významné spoluzavinění zemřelého na tragickém následku. Kromě toho, že zemřelý řídil pod vlivem alkoholu, znalec vypověděl, že pokud by osobní vozidlo během předjížděcího manévru nezrychlovalo, zařadil by se obžalovaný z technického hlediska bezpečně před toto vozidlo ještě v době, kdy se v protisměru objevilo vozidlo [příjmení]. Zároveň se všichni svědci shodli, že zemřelý jel„ divně“, zrychloval a poté brzdil, nechtěl se nechat předjet. Podle § 2918 NOZ platí, že vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Protože způsob jízdy a alkohol v krvi zemřelého k dopravní nehodě zcela významným způsobem přispěl, (ostatně tomu svědčí i to, že trestní soud nejprve obžalovaného z tohoto důvodu obžaloby úplně zprostil, nakonec uložil podmíněný trest, tedy na následky nehody trest poměrně mírný), soud zamýšlenou částku snížil o 50 % jako adekvátní částku, kterou považoval za odpovídající spoluzavinění zemřelého. Celkem tedy z [částka] přiznal žalobci a) výrokem I částku [částka] se zákonným ročním úrokem z prodlení od 18.5.2021 (doručení žaloby žalovanému) v souladu s § 1970 NOZ, ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když nebylo prokázáno zaslání a zejména doručení dřívější výzvy k úhradě žalované. Výrokem druhý soud žalobu zamítl co do zbývající žalované částky [částka] a tomu odpovídajícímu úroku z prodlení.

19. Ve vztahu k žalobci b) soud posuzoval opět v souladu s výše uvedenými kritérii intenzitu a kvalitu vzájemného vztahu, věk a závislost pozůstalého na usmrcené osobě. Z provedeného dokazování dovodil, že duševní útrapy žalobce b) nedosahovaly takové intenzity, jak bylo tvrzeno v žalobě a jejím doplnění. Bylo sice vypovězeno, že se rodina navštěvovala, společně slavili rodinné události, nicméně když se soud zamýšlel nad tím, jak zkoumat intenzitu rodinného vztahu, připomněl si z. [číslo] v jehož §444 odst. 3. bylo zakotveno, že se odškodní pouze osoby blízké, které žily ve společné domácnosti. NOZ společnou domácnost jako zákonnou podmínku vypustil, nicméně soud má za to, že byt´ již není potřeba fyzicky ve společné domácnosti žít, měl by ten vztah být podobný. V podstatě by to mělo znamenat, že ti lidé (byť nežijící v jednom bytě či domě) jsou natolik úzce spojeni, že vědí, jak se ten druhý cítí, kdy chodí z práce, co ho naštvalo, co ho naopak potěšilo, společně rádi jedí, společně prostě ten život velmi úzce prožívají. Takové pouto zde však soud mezi žalobcem a) a zemřelým neshledal. Jednak soud provedeným dokazováním zjistil, že ta četnost vztahu není zdaleka taková, jak se snažil žalobce b) tvrdit, manželka zemřelého jako svědkyně sama uvedla, že od svatby žalobce b), která byla cca před 15 lety, se již tak často nevidí, v podstatě zůstaly zejm. rodinné oslavy. Je to dáno jistě také tím, že žalobce b) žije (stejně jako žalobce a) se svými vlastními rodiči, dětmi a manželkou ve dvojdomku, kde mají svůj vlastní život. Není zde prostě takový propoj na zemřelého jako u žalobce a), u něhož je ten vztah posílen ještě poutem jeho manželky ke svým rodičům. Soud proto žalobu žalobce b) v plném rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci a), jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k rozhodnutím NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013 soud v případě žalobce a) vycházel z plného úspěchu ve věci, V případě nemajetkové újmy soud vycházel z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“. Jeden úkon právní pomoci tak činí částku [částka]. V případě úkonů právní pomoci však ještě soud zohlednil ustanovení § 12 odst. 4 AT, podle něhož platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Celkové náklady řízení pro žalobce a): Odměna - [částka] x 7 + 21% DPH odměna snížená o 20% za 7 úkonů právní pomoci (převzetí právního zastoupení, žalobu, doplnění žaloby, písemný závěrečný návrh, účast na třech ústních jednáních - 15.9.2021, 15.12.2021, 26.1.2021) Režijní paušál - [částka] x 7 + 21% DPH Cestovné za celkem 6 cest [obec] – [obec] – [obec] [částka] x 1 + 21% DPH Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: [částka] DPH 21%: [částka] Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: [částka] Náklady řízení žalované ve vztahu k žalobci b): O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované jež byla v řízení ve vztahu k žalobci b) zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z paušální náhrady výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. Úkon je honorován á [částka] za písemné vyjádření k žalobě (26.5.2021) a za účast na ústním jednání (15.9.2021, 15.12.2021, 26.1.2021).