74 C 51/2022

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená ustanoveným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neoprávněnosti výpovědi z nájmu takto:

Výrok

I. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužících k podnikání nebytové jednotky [číslo] nacházející se v přízemí domu [adresa], vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], v obci [obec], kterou dala žalovaná žalobkyni dne [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní právního zástupce žalované.

III. Výše odměny a náhrady hotových výdajů vzniklých při zastupování žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně ustanovenému zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa], se určuje částkou 5 600 Kč, která mu bude poukázána po právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 jako organizační složky státu.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo stanoveno, že výpověď žalované ze dne [datum] z nájmu prostor sloužících k podnikání nacházejících se v domě [adresa], v kat. území [obec] v [anonymizováno], v obci [obec], daná žalobkyni, je neoprávněná.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], [IČO] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, a to konkrétně nebytové jednotky [číslo] nacházející se v přízemi domu [adresa] a části nebytové jednotky [číslo] nacházející se v suterénu domu [adresa], vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] v obci [obec], o celkové výměře 184,40 m2 (dále jen„ nájemní smlouva“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, která byla opakovaně prodlužována, přičemž posledním dodatkem [číslo] byl nájem sjednán na dobu určitou do [datum] Smlouvou o postoupení smlouvy ze dne [datum] došlo s písemným souhlasem žalované k postoupení všech práv a povinností nájemce z nájemní smlouvy ze [právnická osoba] s.r.o. na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Součástí postoupení smlouvy bylo i postoupení složené jistoty ve výši 110 000 Kč.

3. Žalobkyni byla dne [datum] doručena výpověď z nájemní smlouvy, která byla odůvodněna nezaplacením záloh na služby, a to konkrétně zálohy ve výši 15 000 Kč splatné dne [datum] a zálohy ve výši 15 000 Kč splatné dne [datum]. Žalobkyně považovala výpověď za neoprávněnou, a proto dne [datum] doručila pronajímateli námitky proti výpovědi. Dne [datum] byla doručena žalobkyni do datové schránky odpověď žalované ze dne [datum], ve kterém námitky zcela odmítla a rovněž odmítla žádost žalobkyně o zpětvzetí výpovědi.

4. Žalobkyně měla za to, že výpověď žalované byla v rozporu s dobrými mravy, když osobou jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], resp. prostřednictvím společností, které vedl – tj. podnikatel [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], bylo žalované jako pronajímateli uhrazeno za období od [datum] na nájemném téměř 20 000 000 Kč a dalších více než 2 000 000 Kč na zálohách na služby. Žalobkyně měla za to, že vzhledem k výši zaplaceného nájemného za celou dobu trvání nájmu bylo vypovězení nájemní smlouvy s odkazem na nezaplacení dvou záloh na služby každé ve výši 15 000 Kč rozporné s dobrými mravy. Žalobkyně měla dále za to, že nezaplacení záloh za služby bylo pouze účelovou záminkou k výpovědi z nájmu. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná jako pronajímatel za celou dobu nájmu do prostoru téměř neinvestovala, čímž žalobkyni poškodila. Žalobkyně dále uvedla, že pronajímatel se mohl na dlužných zálohách na služby uspokojit z úroků ze složené jistoty, na které měla žalobkyně jinak nárok. Žalobkyně dále namítla, že v nájemní smlouvě nebyla ujednána výpovědní doba a žalovanou tvrzený důvod výpovědi tak nebyl způsobilý přivodit ukončení nájemního vztahu. Žalobkyně rovněž považovala výpověď za neplatnou z důvodu, že v ní chybělo poučení o možnosti podat proti výpovědi námitky.

5. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že ji odmítla a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná v prvé řadě namítla, že námitky žalobkyně proti podané výpovědi nebyly u žalované uplatněny včas, když podle § 2 314 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má vypovídaná strana právo vznést proti výpovědi námitky, které vyžadují písemnou formu, pouze do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena. Dle odst. 2 cit. ust. přitom platí, že pokud vypovídaná strana nevznese námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Účinky doručení výpovědi z nájmu žalobkyni nastaly dne [datum], kdy se zásilka s výpovědí dostala do dispoziční sféry žalobkyně. Lhůta pro podání námitek proti uvedené výpovědi proto uplynula již dne [datum]. Žalobkyně námitky podala o měsíc a jeden den později, tudíž její právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zaniklo. Žalovaná dále uvedla, že i kdyby byly námitky podány včas, tak by stejně věcně neobstály. Výpověď byla podána oprávněně, když v ní bylo odkázáno na relevantní ustanovení o. z. a uveden důvod výpovědi, přičemž absence poučení o právu vznést proti výpovědi námitky nečinila výpověď neplatnou, když takové poučení výpověď obsahovat nemusela. Výpověď rovněž nebyla v rozporu s dobrými mravy, když v okamžiku vypovězení nájemního vztahu žalobkyně neměla uhrazené zálohy na služby spojené s užíváním prostoru sloužícího podnikání jak za 4. čtvrtletí roku 2021, tak za 1. čtvrtletí roku 2022, a to v obou případech po dobu násobně delší než jeden měsíc po uplynutí lhůty splatnosti. Institut složené jistoty přitom nelze vykládat tak, že by zbavovala nájemce povinnosti platit řádně nájemné a zálohy na služby. Žalovaná dále namítla, že žaloba by měla být zamítnuta rovněž z důvodu, že žalobkyně nakonec výpověď z nájmu akceptovala, když pronajaté prostory dobrovolně vyklidila a dne [datum] vyklizené předala zástupci žalované.

6. K průběhu řízení soud stručně uvádí, že žalobkyně před konáním prvního jednání ve věci požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, čemuž soud vyhověl a usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ustanovil žalobkyni k ochraně jejích zájmů v této věci zástupce – advokáta.

7. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěry o skutkovém stavu věci. 8. [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, a to konkrétně nebytové jednotky [číslo] nacházející se v přízemi domu [adresa] a části nebytové jednotky [číslo] nacházející se v suterénu domu [adresa], vše v [katastrální uzemí] v [anonymizováno] v obci [obec], o celkové výměře 184,40 m2, a to na dobu určitou, která byla opakovaně prodlužována. V nájemní smlouvě v čl. 3 bylo uvedeno, že ukončení nájemní smlouvy před uplynutím doby nájmu je možné pouze písemnou výpovědí, a to v případě pronajímatele za podmínky, že nastanou okolnosti stanovené v § 9 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. nebo pokud nájemce ohrožuje bezpečnost nebo majetek pronajímatele. V čl. 8 nájemní smlouvy bylo uvedeno, že pro účely doručování je pro doručení nájemci rozhodná adresa jeho provozovny v předmětu nájmu, tj. adresa specifikovaná v čl. 1 nájemní smlouvy, tedy adresa [adresa]. Dále zde bylo uvedeno, že za doručení pro účely této smlouvy se považuje den podání doporučené zásilky na poštu s uvedením rozhodné adresy a zaplaceným poštovným, a to i v případě, že druhá strana odmítla zásilku převzít nebo zásilka byla vrácena jako nedoručitelná. V dodatku [číslo] k nájemní smlouvě bylo v čl. II uvedeno, že nájemní smlouva se mění tak, že nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou od [datum] do [datum] /viz nájemní smlouva ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] k této nájemní smlouvě/ Ve smlouvě o postoupení smlouvy ze dne [datum], kterou podepsala rovněž žalovaná, bylo uvedeno, že [právnická osoba] s.r.o. postupuje nájemní smlouvu, resp. veškerá práva a povinnosti z ní vyplývající, na žalobkyni, přičemž složená jistota ve výši 110 000 Kč je dnem podpisu smlouvy považována za jistotu složenou žalobkyní. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná jako pronajímatel s postoupením nájemní smlouvy souhlasí. Dále zde bylo v čl. II. uvedeno, že smlouva nabývá účinnosti dne [datum] smlouva o postoupení smlouvy ze dne [datum]

9. Žalobkyni byla dne [datum] doručena výpověď z nájemní smlouvy, ve které bylo uvedeno, že žalobkyně je v prodlení se zaplacením záloh za služby podle čl. 4 nájemní smlouvy, a to se zaplacením zálohy za 4. čtvrtletí roku 2021, která byla splatná dne [datum] a se zaplacením zálohy za 1. čtvrtletí roku 2022, která byla splatná dne [datum]. Dále zde bylo uvedeno, že v důsledku tohoto prodlení žalobkyně naplnila výpovědní důvod nájmu dle § 2 309 písm. b) o. z., který je zde rovněž citován, a žalovaná proto vypovídá nájem prostor sloužících k podnikání dle uzavřené nájemní smlouvy, přičemž nájem skončí uplynutím tříměsíční výpovědní doby. Ve výpovědi nebylo obsaženo poučení o právu vznést proti výpovědi námitky. Výpověď byla datovaná dnem [datum] a podepsaná předsedou představenstva. Jako adresát výpovědi byla uvedena žalobkyně s uvedením„ k rukám Ing. [jméno] [příjmení], jednatele“. /viz výpověď nájmu adresovaná žalobkyni ze dne [datum]

10. Výpověď byla podána k přepravě [obec] poště dne [datum], když měla být odeslána na adresu [adresa], s označením žalobkyně jako adresáta, následujícím označením jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] v druhém řádku (zásilka č. [anonymizováno] [číslo]). Výpověď byla rovněž stejného dne odeslána na adresu sídla žalobkyně [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] s označením žalobkyně jako adresáta zásilky bez dalšího. /viz podací arch společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] Zásilka obsahující výpověď z nájmu odeslaná na adresu [adresa] (tj. č. [anonymizováno] [číslo]) byla dne [datum] uložena na poštu ve [obec] (PSČ [číslo]), jelikož při doručování zásilky nebyl adresát téhož dne zastižen. Dne [datum] přijala [anonymizováno] požadavek adresáta zásilky o prodloužení doby uložení zásilky. Následně dne [datum] přijala [anonymizováno] požadavek adresáta zásilky o změnu doručení: Doručit zásilku na jinou adresu mezi 8. a 16. hodinou pouze do vlastních rukou adresáta, v důsledku čehož byl učiněn neúspěšný pokus o doručení zásilky v oblasti [obec a číslo], přičemž zásilka byla téhož dne uložena na poště [obec a číslo] (PSČ [anonymizována dvě slova]). Následně dne [datum] obdržela Česká pošta další žádost o změnu doručení: Uložit zásilku na poště/Balíkovně [číslo] [obec], v důsledku čehož byla zásilka uložena na poště ve [obec] (PSČ [číslo]) a k fyzickému dodání zásilky adresátovi došlo teprve dne [datum] /viz výpis z internetových stránek [webová adresa], sledování zásilek, detailní informace k zásilce [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] Výzva k vyzvednutí zásilky obsahující výpověď z nájmu odeslaná žalovanou na adresu [adresa] (tj. č. [anonymizováno] [číslo]) byla [anonymizováno] nesprávně označena tak, že jako adresát zásilky byl uveden pouze jednatel žalobkyně, a to následovně:„ [příjmení], [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec]“, tedy bez dalšího označení žalobkyně. /viz úložní lístek [anonymizováno] pro podací číslo pro zásilku podacím číslem [anonymizována dvě slova] Výpověď byla žalobkyni rovněž zaslána do její datové schránky s předmětem zprávy„ oznámení o doručení výpovědi nájmu“, do které byla dodána dne [datum], přičemž žalobkyně se do své datové schránky přihlásila až dne [datum] /viz doručenka datové zprávy [právnická osoba] o oznámení o doručení výpovědi nájmu ze dne [datum]

11. Žalobkyně zaslala žalované přípis označený jako„ Věc: námitky k výpovědi nájmu prostoru sloužícího k podnikání“, ve kterém bylo uvedeno, že žalobkyně proti výpovědi vznáší námitky a považuje výpověď za neplatnou, a to z důvodu absence poučení o možnosti vznést proti výpovědi námitky a z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Námitky byly datovány dnem [datum], přičemž byly zaslány žalované prostřednictvím systému datových schránek tak, že zpráva byla odeslána [datum] a stejného dne byla zpráva doručena tím, že se žalovaná přihlásila do své datové schránky. /viz námitky k výpovědi nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum], podané žalobkyní a zaslané žalované včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum]

12. Následně byla doručena žalobkyni do datové schránky odpověď žalované ze dne [datum], ve které žalovaná vznesené námitky žalobkyně zcela odmítla a rovněž odmítla žádost žalobkyně o zpětvzetí výpovědi. /viz přípis právního zástupce žalované ze dne [datum]

13. Dne [datum] došlo k předání předmětu nájmu dle nájemní smlouvy z žalobkyně do rukou žalované, resp. k předání klíčů k předmětu nájmu a zapsání stavu měřidel, přičemž účastníci řízení v předávacím protokole uvedli, že žalobkyně splnila svoji povinnost předat při skončení nájmu předmět nájmu pronajímateli dle § 2 225 o. z. /viz předávací protokol sepsaný mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]

14. Soud neprováděl další navržené důkazy, a to s ohledem na nadbytečnost takových důkazů, neboť měl výše zjištěný skutkový stav za prokázaný, přičemž soud měl za to, že shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.

15. Na základě výše uvedeného skutkového stavu soud posoudil věc následovně.

16. V souladu s § 3 074 odst. 1 o. z. soud právní vztah mezi účastníky vyplývající z nájmu, včetně způsobu jeho ukončení výpovědí, posuzoval podle tohoto zákona, a to vyjma případných otázek týkajících se vzniku nájmu, jakož i práv a povinností vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Podle § 2 314 o. z. má obecně vypovídaná strana právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání doručena, vznést proti výpovědi námitky v písemné formě. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Současně však platí, že nevznese-li vypovídaná strana námitky včas (tj. do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď z nájmu doručena), právo žádat přezkoumání oprávněnosti soudem výpovědi zanikne, přičemž k zániku tohoto práva soud musí přihlédnout, i když to druhá strana nenamítne (srov. § 654 o. z.).

18. V poměrech projednávané věci se proto soud nejprve zabýval skutečností, zda námitky proti výpovědi z nájmu žalobkyně uplatnila u žalované včas ve stanovené jednoměsíční lhůtě od doručení výpovědi, či nikoliv. Za tímto účelem bylo přitom nutné nejprve posoudit, v jaký okamžik došlo k účinnému doručení výpovědi z nájmu žalobkyni.

19. Obecně platí, že výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání je adresné jednostranné hmotněprávní jednání, u kterého platí, že působí vůči adresátovi v okamžiku, kdy mu projev vůle dojde (srov. § 570 odst. 1 o. z.). Projev vůle přitom dojde adresátovi ve chvíli, kdy se dostane do tzv. sféry jeho dispozice, tzn. ve chvíli, kdy má adresát objektivní možnost se s projevem vůle seznámit (pozn. postačí tedy možnost seznámení se, není třeba, aby se adresát s projevem vůle skutečně seznámil). Do sféry dispozice adresáta se tak dostane např. dopis obsahující projev vůle doručením do adresátem užívané poštovní schránky, popř. vhozením oznámení o jeho uložení na poště do této schránky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4835/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 442/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006, jejichž závěry jsou obdobně použitelné i za stávající právní úpravy – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4016/2017). Obecně je přitom přípustné, aby si smluvní strany mezi sebou sjednaly, že se písemnosti budou dostávat do dispozice jedné z nich doručením na konkrétní adresu, která může být odlišná od místa jejich skutečného pobytu, a kterou tak fakticky učiní svou sférou dispozice. Skutečnost, že si na takto ujednané doručovací adrese následně nevybírají poštu, jde k jejich tíži (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3803/2017). To platí jak v případě doručování fyzickým osobám, tak i osobám právnickým (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 682/2022).

20. V poměrech projednávané věci je rozhodné, že si smluvní strany sjednaly v nájemní smlouvě způsob, jakým budou mezi nimi písemnosti doručovány, když si zde mj. sjednaly rozhodné doručovací adresy, na které jim mají být zásilky ve věcech vyplývajících z nájemní smlouvy doručovány. Jak přitom vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaná odeslala dne [datum] zásilku obsahující výpověď žalobkyni právě na adresu žalobkyně sjednanou pro účely doručování v nájemní smlouvě, tj. na adresu [adresa], přičemž na této adrese proběhl dne [datum] neúspěšný pokus o doručení zásilky adresátovi, v důsledku čehož byla zásilka dne [datum] uložena na místní poštu. Soud má proto za to, že nejpozději dnem [datum] se zásilka obsahující výpověď žalované dostala do dispoziční sféry žalobkyně tím, že žalobkyně měla možnost si uvedenou zásilku toho dne na sjednané doručovací adrese při jejím doručování převzít, nebo později se pro ni stavit na místní poště, kam byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena. Z hlediska účinků doručení je přitom bez významu nejen to, že tak žalobkyně neučinila, ale i subjektivní důvody, které ji k tomu vedly. Okolnost, že si žalobkyně zásilku vyzvedla později (ač jí v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení (k tomu lze odkázat na výše již citovanou judikaturu Nejvyššího soudu nebo rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018). Výše uvedená pravidla doručování ostatně konstatoval Nejvyšší soud i přímo v kontextu doručování výpovědi z nájmu nebytových prostor, a to již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006, kde bylo konstatováno, že měl-li nájemce nebytových prostor objektivně možnost si na základě oznámení pošty vyzvednout uloženou zásilku obsahující výpověď z nájmu nebytových prostor, nastaly hmotněprávní účinky výpovědi v okamžiku, kdy nájemce i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil (obdobně rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4082/2018).

21. V daném případě z provedeného dokazování sice vyplynulo, že doručovatel (tj. [anonymizováno]) zásilku špatně označila, když na úložním lístku obsahujícím výzvu k vyzvednutí doručované písemnosti na poště uvedla totožnost tolika jednatele žalobkyně, nikoliv samotné žalobkyně, nicméně tato skutečnost neměla na účinnost doručení žalobkyni žádný vliv, a to z následujících důvodů.

22. Předně je nutné uvést, že smluvní strany si v nájemní smlouvě vedle rozhodné doručovací adresy ujednaly i to, že zásilka se bude považovat za doručenou již dnem podání doporučené zásilky na poštu s uvedením rozhodné adresy a zaplaceným poštovným, a to i v případě, že druhá strana následně odmítla zásilku převzít nebo se zásilka vrátila jako nedoručitelná. Soud přitom v této souvislosti neshledal, že by se uvedené ujednání ohledně okamžiku účinnosti doručení projevu vůle druhé smluvní straně nájemní smlouvy příčilo zákonu či dobrým mravům, nebo by mělo být z jakéhokoliv jiného důvodu shledáno neplatným či neúčinným (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 podle něhož v režimu z.č. 89/2012 Sb. je možné právní domněnky a fikce platně sjednávat). Soud měl především za to, že smyslem takového ujednání bylo zjednodušit doručování písemností mezi smluvními stranami pro případ, že by se poštovní zásilku z různých důvodu nedařilo fyzicky doručit do rukou druhé smluvní strany. V rozporu se smyslem tohoto ujednaní by potom bylo nepřiznat právní účinky doručení zásilce, která předpoklady stanovené v tomto ujednání splňuje, tedy dle smlouvy byla výpověď doručena již dne [datum] a k tomu navíc byla provozovatelem poštovní přepravy i skutečně fyzicky (neúspěšně) doručována na adresu uvedenou ve smlouvě s tím, že následně byla uložena pro adresáta na místní poště k vyzvednutí.

23. Nadto je nutné rovněž vyjít z toho, že rozhodovací praxe je již dlouhodobě ustálena v názoru, že vědomost právnické osoby o určité (právně významné) skutečnosti se primárně odvíjí od vědomosti členů jejího statutárního orgánu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3526/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4554/2015, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2026/2017). V souladu s touto rozhodovací praxí má proto soud za to, že pokud se o určité skutečnosti dozví člen statutárního orgánu, je tato vědomost tímto okamžikem zásadně přičitatelná též dané právnické osobě. Uvedené platí o to víc v projednávaném případě, když žalobkyně měla v době doručování předmětné zásilky jediného jednatele, který byl zároveň jejím jediným společníkem. Skutečností, která může být v souladu s předchozím uvedeným přičitatelná žalobkyni jako společnosti s ručeným omezeným prostřednictvím jejího (jediného) jednatele, je přitom rovněž ta skutečnost, že na adresu provozovny společnosti byla neúspěšně doručována zásilka a že tato zásilka čeká na vyzvednutí na místní poště. Uvedené platí obzvlášť v případě, pokud tato adresa není jinak žádným způsobem spjatá s osobou jednatele jako samostatnou fyzickou osobou, když tento jednatel zde nemá bydliště ani se zde jinak v rámci své soukromé sféry nezdržuje (což nebylo v řízení tvrzeno, natož prokazováno). Soud proto měl za to, že jednatel žalobkyně ve chvíli, kdy obdržel od [anonymizováno] oznámení o uložení předmětné zásilky obsahující výpověď žalované z nájmu, která byla neúspěšně doručována na adresu provozovny žalobkyně (která současně není adresou jeho bydliště ani jinak nesouvisí s osobou jednatele jako samostatné fyzické osoby), mohl a měl důvodně očekávat, že tato zásilka určitým způsobem souvisí s činností žalobkyně, resp. s činností na adrese umístěné provozovny žalobkyně. K tomu lze odkázat na závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud, a se kterými se zdejší soud ztotožňuje (zvýraznění v citovaných pasážích bylo provedeno zdejším soudem), a to v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. 26 Cdo 441/2022, podle kterého„ Doručuje-li se právnické osobě, je logické, že za ni bude zásilku přebírat vždy osoba fyzická, např. osoba, která je za společnost oprávněna přijímat poštu. Předání výpovědi z nájmu jednomu z jednatelů společnosti s ručením omezeným, který je oprávněn jednat samostatně (tudíž i přijímat poštu), tak vyvolává účinky doručení dotčeného dokumentu právnické osobě samotné (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2011, sp. zn. 29 Cdo 865/2010). S předestřenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožňuje i v poměrech právní úpravy obsažené od [datum] v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen„ o. z.“).“, nebo na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 29 ICdo 143/2019, kde bylo konstatováno následující:„ 2/ Z ustálené judikatury dovolacího soudu se dále podává, že doručení právně významné písemnosti předsedovi představenstva akciové společnosti či družstva vyvolává účinky doručení dotčeného dokumentu právnické osobě samotné (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2011, sp. zn. 29 Cdo 865/2010). Uvedený závěr přitom považuje Nejvyšší soud za plně uplatnitelný i ve vztahu k jednočlenným statutárním orgánům právnických osob. V poměrech pojednávané věci je přitom (se zřetelem ke zjištěnému skutkovému stavu, z něhož vyšly při svém rozhodování soudy nižších stupňů a jenž dovoláním nemůže být zpochybněn) zřejmé, že odstoupení od kupní smlouvy bylo adresováno dlužníku a doručeno na adresu sídla [právnická osoba] (statutárního orgánu dlužníka), jež byla současně adresou místa bydliště K. Ř., která [právnická osoba] ve výkonu funkce jednatele zastupovala. Odstoupení od kupní smlouvy se tak dostalo jak do sféry [právnická osoba], tak do sféry K. Ř. Závěr odvolacího soudu, že odstoupení od kupní smlouvy bylo dlužníku řádně doručeno, neboť dlužník měl objektivní možnost se s odstoupením od kupní smlouvy seznámit prostřednictvím svého jednatele, je za tohoto stavu zcela souladný s výše uvedenou judikaturou dovolacího soudu. Zda se K. Ř. fakticky s odstoupením od kupní smlouvy seznámila, přitom není rozhodné.“ Rozhodnutí Nejvyššího soudu byla podrobena i přezkumu ústavnosti a to např. v usnesení Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2130/22, v němž Ústavní soud potvrzuje možnost adresovat zásilku obsahující výpověď jednomu ze zapsaných jednatelů stěžovatelky a to vzhledem k principu materiální publicity. V obchodním rejstříku je uvedena nejen adresa sídla společnosti, ale též jméno a adresa samotného jednatele.

24. Soud proto s odkazem na výše uvedené dospěl k závěru, že výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání byla doručena žalobkyni nejpozději dnem [datum], kdy se zásilka dostala do dispoziční sféry žalobkyně, přičemž od uvedeného dne se odvíjí jednoměsíční lhůta pro podání námitek proti výpovědi ze strany žalobkyně, která marně uplynula dnem [datum] (v případě striktního výkladu dle sjednaných ustanovení smlouvy již dne [datum]). Jestliže proto doručila žalobkyně námitky proti výpovědi žalované později, tj. až dne [datum], kdy se žalovaná přihlásila do své datové schránky, učinila tak až po lhůtě stanovené v § 2 314 odst. 1 o. z. a její právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi zaniklo.

25. Vzhledem ke skutečnosti, že v souladu s ustanovením § 2 314 o. z. žalobkyni zaniklo toliko právo žádat přezkum neoprávněnosti výpovědi, nikoliv právo namítat její neplatnost z jiných důvodů, soud se zabýval rovněž tím, zda výpověď není neplatná z jiného důvodu.

26. Žalobkyně v této souvislosti především namítala absenci poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a domáhat se vyslovení její neoprávněnosti soudem ve smyslu § 2 286 odst. 2 o. z.. K tomu soud především odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 188/2021, ve kterém bylo konstatováno, že na výpověď nájmu prostoru sloužícího k podnikání ujednaného na dobu určitou nelze bez dalšího aplikovat ustanovení § 2 286 odst. 2 o. z., které pod sankcí absolutní neplatnosti výpovědi ukládá pronajímateli, aby ve výpovědi nájmu bytu poučil nájemce o jeho právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. S těmito závěry se zdejší soud ztotožňuje a proto na ně plně odkazuje. Ustanovení § 2 286 odst. 2 o. z. se tedy v projednávané věci neuplatní a z žádného jiného ustanovení neplyne pronajímateli prostoru sloužícího k podnikání povinnost ve výpovědi z nájmu nájemce poučit o jeho právu vznést námitky a domáhat se vyslovení neoprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď tedy z důvodu absence takového poučení nemůže být neplatná.

27. Žalobkyně dále namítala rozpor výpovědi s dobrými mravy, a to zejména z důvodu zanedbatelnosti výše nezaplacených záloh na služby vzhledem k celkové výši již uhrazeného nájemného a záloh na služby za celou dobu trvání nájemního vztahu. Soud tomuto důvodu nepřisvědčil, když dlužná částka byla tvořena zálohami na služby spojenými s užíváním prostoru sloužícího podnikání za celkem dvě kalendářní čtvrtletí, tj. za 4. čtvrtletí roku 2021 a za 1. čtvrtletí roku 2022, přičemž v obou případech trvalo prodlení po dobu násobně delší než jeden měsíc po uplynutí lhůty splatnosti, a to navíc za situace, když již dříve byla pronajímatelem čerpána jistota složená nájemcem v souvislosti s nájemní smlouvou (nesporné tvrzení účastníků řízení). Celková dlužná částka žalobkyně nadto není zdaleka natolik zanedbatelná, aby nemohla zakládat důvod pro výpověď nájmu dle ustanovení § 2 309 písm. b) o. z., resp. aby mohla zakládat nemravnost z tohoto důvodu podané výpovědi žalované jako pronajímatele.

28. Soud neshledal ani žádný jiný důvod neplatnosti předmětné výpovědi pronajímatele z nájmu prostoru sloužícího k podnikání.

29. Soud proto rozhodl s odkazem na výše uvedené tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu v celém rozsahu zamítl, když dovodil, že žalobkyně podala žalobu po jednoměsíční lhůtě uvedené v § 2 314 o. z. a její právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti předmětné výpovědi z nájmu prostoru sloužícího k podnikání již zaniklo, přičemž předmětnou výpověď z nájmu soud z jiných důvodů neplatnou neshledal.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované ze dne [datum] na výzvu soudu a účast na soudním jednání konaném dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč.

31. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku přiznal ustanovenému zástupci žalobkyně za zastupování žalobkyně v řízení před soudem I. stupně částku ve výši 5 600 Kč. Tato částka je složena z odměny za zastupování stanovené dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení a účast na soudním jednání konaném dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

Poučení