74 C 84/2021

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 429 943 Kč, 15 146,65 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 369 443 Kč a 12 994,10 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 920 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 372 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 63 651 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 534,1 EUR od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 395 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 065 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25%, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 60 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky od [datum] do zaplacení a co do částky 2 152,55 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 145 890,63 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala uhrazení částky 429 943 Kč a 15 046,65 EUR s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně advokátní kanceláří [anonymizováno] [celé jméno svědka] [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO], následně přejmenovaná na [anonymizováno] [celé jméno svědka] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) se žalovanou uzavřela dne [datum] a dne [datum] smlouvy o poskytování právních služeb na základě nichž poskytovala služby a poté fakturovala sjednanou měsíční odměnu. Předmětem žaloby byla (1) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 60 500 Kč včetně DPH, (2) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 62 920 Kč včetně DPH, dále (3) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 61 372 Kč včetně DPH, (4) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 63 651 Kč včetně DPH, dále (5) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 60 500 Kč včetně DPH, dále (6) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se s platností dne [datum] na částku 60 500 Kč včetně DPH, dále (7) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] [anonymizováno] se s platností dne [datum] částku 60 500 Kč včetně DPH, dále (8) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 3 534.1 EUR včetně DPH, dále (9) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 3 395 EUR včetně DPH, dále (10) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] se splatností dne [datum] na částku 6 065 EUR včetně DPH a konečně (11) odměna vyúčtovaná fakturou [číslo] [anonymizováno] se splatností [datum] na částku 2 152.55 EUR včetně DPH. Takto vyúčtované právní služby pak žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše jednotlivými prohlášeními o uznání dluhu, a to kromě žalobního nároku číslo (7), tedy právních služeb ve výši 60 500 Kč ve fakturovaných fakturou [číslo] a žalobního nároku uplatněného jako nárok add 11, konkrétně právních služeb ve výši 2 152.55 EUR vyúčtovaných na základě faktury [číslo]. Jménem žalované jednal dle tvrzení žalobkyně [jméno] [příjmení], zástupce zmocněný žalovanou na základě plné moci ze dne [datum] a [datum]. Žalovaná podala proti žalobě dne [datum] odpor, v němž uvedla, že zpochybňuje aktivní věcnou legitimaci žalujícího postupníka, poukazujíce na to, že není věřitelem žalované a dále uvedla, že nárok neuznává„ jen zčásti a co do základu“. S ohledem na toto své kusé vyjádření byla soudem vyzvána usnesením ze dne [datum], aby řádně doplnila své vyjádření v tom smyslu, v jaké konkrétní části žalobou uplatněný nárok uznává a v jaké nikoliv. V případě, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, nechť uvede, z jakých konkrétních důvodů a vylíčí konkrétní rozhodující skutečnosti, na nichž stojí staví svoji obranu proti žalobě. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] pouze upřesnila, že subjekt vystavující sporné faktury tedy [právnická osoba] [příjmení] [celé jméno svědka] & [právnická osoba], [IČO] byl zapsán do obchodního rejstříku teprve dne [datum], přičemž faktury jsou vystaveny v průběhu roku 2020. Dále žalovaná uvedla, že s ohledem na skutečnost, že je stoprocentní dcerou společnosti [právnická osoba], která byla v daném období v insolvenci, nebyl zde žádný důvod objednávat právní služby. Žalovaná svou obranu postavila také na tvrzení, že [jméno] [příjmení], který je podepsán pod předmětnými smlouvami o právní pomoci byl v danou dobu jednatelem žalované, ale byl a je zároveň také prokuristou žalobkyně. Před koncentrací řízení při prvním jednání ve věci žalovaná jako zásadní skutkové tvrzení taktéž uvedla, že plné moci udělené panu [jméno] [příjmení], na základě nichž uznání dluhu podepsal, řádně a včas odvolala, a to dne [datum] a dne [datum], tedy předtím než podepsal zmiňovaná uznání dluhu. Žalovaná dále na svou obranu zdůraznila, že kromě toho, že faktury byly vystaveny neoprávněným subjektem a fakturované právní služby nebyly žalované poskytnuty platí, že pohledávky nebyly na žalobkyni řádně postoupeny. Jak osoba pana [jméno] [příjmení], který podepisoval uznání dluhu, tak i osoba jednatele [jméno] [příjmení], který podepisoval za žalovanou smlouvy o právní pomoci jednala ve střetu zájmů. Střet zájmů pak žalovaná popisuje jako komplikované propojení osob z bývalého koncernu [právnická osoba] a [právnická osoba], které je svázáno s osobou pana [příjmení].. Zokina. Na základě provedených listinných důkazů i svědeckých výpovědí má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb ze dne [datum] (její úřední překlad je založen na č.l. 142 spisu), podepsaná panem [příjmení] [celé jméno svědka] a jednatelem žalovaném panem [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy má soud za prokázáno, že v čl. 2 si v rámci rozsahu poskytovaných služeb účastníci ujednali, že žalované budou poskytovány tyto služby: (a) nezbytná komunikace a jednání s příslušnými státními orgány, (b) potřebná komunikace s obchodními partnery klienta (c) veškeré služby související s nemovitým majetkem klienta, (d) vypracování všech požadovaných dokumentů podle pokynů klienta, (e) vypořádání případných zástavních práv hypoték nebo jiných břemen třetích stran k nemovitostem klienta a (f) další služby podle požadavků klienta. V čl. 9 byla ujednána odměna za poskytované služby tak, že služby se poskytují za hodinové sazby, které se vypočítávají podle času, který členové týmu danou prací stráví. Tento čas zahrnuje veškerý čas strávený na schůzkách, vyřizováním všech dokumentů, korespondence zápisů ze schůzek a telefonních hovorů i čas strávený na cestě. Dále bylo v čl. 11 smlouvy ujednáno, že odměna za práci, která bude pro žalovanou provedena, bude fakturována a bude splatná vždy jednou měsíčně zpětně. Právní předchůdce žalobkyně si vyhradil právo vystavovat zálohové faktury. Dle bodu 20 je smlouva uzavřena na dobu neurčitou a poskytování služeb lze ukončit na základě výpovědi doručené klientem právnímu poradci, a to ke dni, který klient uvede ve výpovědi. Dále má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb ze dne [datum], v níž je rozsah služeb v č.l. 2 specifikován jako běžná smluvní agenda klienta (to je běžná smluvní agenda týkající se podnikání). Dle bodu 6 smlouvy platí, že každá osoba, která poskytne jménem žalovaného právnímu předchůdci žalobce pokyn, je oprávněna tak činit a právní poradce se může spolehnout na veškeré informace poskytované touto osobou. Právní předchůdce žalobce je oprávněn takové osobě podávat zprávy a odpovídat na dotazy. V čl. 9 si účastníci sjednali odměnu formou paušální sazby, a to ve výši 50 000 Kč bez DPH měsíčně. Tato odměna zahrnuje poradenství služeb specifikovaných v č.l.

2. V čl. 11 je uvedeno, že odměna právního poradce za poskytnuté služby a hotové výdaje vynaložené v souvislosti s poskytováním služeb bude účtována na základě řádně vystaveného daňového dokladu ke konci kalendářního měsíce. Opět si poskytovatel služby vyhradil právo vystavovat i zálohové faktury. Smlouva je uzavřena dle bodu 19 smlouvy na dobu neurčitou a poskytování služeb lze ukončit na základě výpovědi doručené klientem právnímu poradci, a to ke dni, který klient uvede ve výpovědi. Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi právnímu poradci. Smlouva byla podepsána [anonymizováno] [celé jméno svědka] za advokátní kancelář [anonymizováno] [celé jméno svědka] [právnická osoba] a jednatelem žalované panem [jméno] [příjmení] za žalovanou. Dále má soud za prokázáno, že právním předchůdcem žalobkyně byly k žalobě soudu předloženy faktury, z nichž žalovaná dovozuje svůj nárok (Faktura [číslo] vystavená [právnická osoba] [příjmení] [celé jméno svědka] [anonymizováno] advokátní kancelář, [IČO] na částku 2 207 €, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 60 500 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 60 500 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 61 372 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 63 651 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 12 597 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 60 500 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO], Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 60 500 Kč, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 6 065 €, Faktura [číslo] vystavená společností [právnická osoba] advokátní kancelář, [IČO] na částku 62 920 Kč). S ohledem na námitku žalované a upozornění soudu na neexistující subjekt, který předmětné faktury hradil, se žalobkyně omluvila za nedopatření s tím, že do spisu byly faktury vytištěny chybou sekretariátu s novým subjektem [právnická osoba] advokátní kancelář s [IČO], který vznikl rozdělením [právnická osoba] [celé jméno svědka] & [právnická osoba], [IČO] a odštěpením části jejího jmění (viz výpis z obchodního rejstříku spol. [právnická osoba] advokátní kancelář s [IČO]). Soud má na základě žalobkyní následně opětovně založených faktur stejných čísel na stejné částky a stejné splatnosti jako výše uvedené, pouze s opraveným vystavitelem (založené na č.l. 100-110 spisu) a kontrolních hlášení daňového subjektu [anonymizováno] [celé jméno svědka] & [právnická osoba], [IČO] za prokázané (na č.l. 111-136 spisu), že žalované služby řádně fakturoval věřitel, tedy [právnická osoba] [celé jméno svědka] & [právnická osoba], [IČO]. Soud má dále za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny dohody o uznání dluhu. Konkrétně z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] na částku 60 500 Kč na základě faktury [číslo] splatné dne [datum], má soud za prokázáno, že v čl. I. bodu 1 je konstatováno poskytnutí právních služeb žalované právním předchůdcem žalobkyně na základě smluv o poskytování právních služeb ze dne [datum] a [datum]. V čl. 2 žalovaná potvrzuje, že faktury z č.l.I.bodu 1 za poskytnuté právní služby byly řádně doručeny žalované a jsou ve splatnosti. V čl. II žalovaná potvrzuje přijetí právních služeb a uvádí, že nemá žádné výhrady vůči rozsahu, povaze a kvalitě právních služeb. Zároveň v č.l. III uznává dluh co do důvodu a výše v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku. Veškeré další dohody jsou zcela totožného znění, pouze je uznáván dluh žalované za jiné období, tedy z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že na základě smluv o poskytování právních služeb, které byly uzavřeny mezi stranami dne [datum] a [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalované právní služby a vystavil fakturu [číslo] splatnou dne [datum], na částku 62 920 Kč. Z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že na základě smluv o poskytování právních služeb, které byly uzavřeny mezi stranami dne [datum] a [datum], poskytl právní předchůdce žalobce žalované právní služby a vystavil fakturu [číslo] splatnou dne [datum], na částku 61 372 Kč (pozn. soudu: soud se nezabýval uznáním ve vztahu k fakturám, které nejsou předmětem tohoto sporu). Z dohody o uznání dluhu dne [datum] má soud za prokázáno, že na základě smluv o poskytování právních služeb, které byly uzavřeny mezi stranami dne [datum] a [datum], poskytl právní předchůdce žalobce žalované právní služby a vystavil fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 12 597 EUR a fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 63 651 Kč (pozn. soudu: z faktury na 12 597 EUR je pak touto žalobou uplatňována pouze částka 3 541 EUR). Z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že na základě smluv o poskytování právních služeb, které byly uzavřeny mezi stranami dne [datum] a [datum], poskytl právní předchůdce žalobce žalované právní služby a vystavil fakturu [číslo] na částku 3 395 EUR, splatnou dne [datum], dále faktura [číslo] na částku 60 500 Kč, splatnou dne [datum]. Z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že na základě smluv o poskytování právních služeb, které byly uzavřeny mezi stranami dne [datum] a [datum], poskytl právní předchůdce žalobce žalované právní služby a vystavil fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 6 065 EUR a dále fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 60 500 Kč. Soud má za provedeného dokazování dále za zjištěno, že faktury [číslo] a [číslo] nebyly součástí dohod o uznání dluhu. Faktura [číslo] byla vystavena na částku 60 500 Kč a faktura [číslo] byla vystavena na částku 2 207 EUR. K dohodám o uznání dluhu byly předloženy i dvě plné moci, z níž má soud za prokázáno, že se jedná o plnou ze dne [datum] (č.l. 79 spisu), udělenou žalovanou společností panu [jméno] [příjmení] jako generálnímu řediteli [právnická osoba] a celé skupiny [příjmení], aby jménem žalované společnosti, která je součástí skupiny [příjmení], činil veškeré právní a jiné úkony v rámci výkonu práv a povinností generálního ředitele, které mu jsou svěřeny, zejména nikoliv však výlučně, aby, kromě jiného bod (iv)„ uznával nebo odmítal uplatněné nároky“. Tato plná moc byla udělena na dobu určitou a to do [datum]. Společnost pak bere na vědomí a souhlasí s tím, že generální ředitel je oprávněn na základě zvláštní plné moci zastupovat současně také další společnosti ve skupině [příjmení], například [právnická osoba] [anonymizováno]. Tato plná moc byla podepsána panem [jméno] [příjmení], tehdejším jednatelem žalované. Z emailu ze dne [datum] zaslaného [celé jméno svědka] panu [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že [celé jméno svědka] zaslal jednateli žalované plnou moc pro pana [příjmení]. Dále má soud za prokázáno, že žalovanou společností byla udělena panu [jméno] [příjmení] obsahově totožná navazující plná moc ze dne [datum] (č.l. 84 spisu), tato plná moc byla udělena na dobu určitou, a to [datum] do [datum]. Z oznámení o zrušení plné moci datovaného ke dni [datum] (č.l. 155 spisu) má soud za prokázáno, že žalovaná společnost odvolala plnou moc panu [jméno] [příjmení] s účinností ke dni 30. prosinci 2019. Na odvolání plné moci je podepsán za žalovanou pan [jméno] [příjmení], jednatel a odvolání zmocnění přijal a je podepsán pan [jméno] [příjmení]. Z oznámení o zrušení plné moci datovaného ke dni [datum] (č.l. 150 spisu) má soud za prokázáno, že žalovaná společnost odvolala plnou moc panu [jméno] [příjmení] s účinností ke dni [datum]. Na odvolání plné moci je podepsán za žalovanou pan [jméno] [příjmení], jednatel a odvolání zmocnění přijal a je podepsán pan [jméno] [příjmení]. Z listiny označené jako OZNÁMENÍ (č.l. 162 spisu) má soud za prokázáno, že [datum] oznámila žalovaná [jméno] [příjmení] odvolání z funkce jednatele. Z bodu 3 oznámení, které podepsal nový jednatel žalované pan [jméno] [příjmení] a bývalý jednatel [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaná společnost prohlašuje, že jednání se třetími osobami, které byly v dobré víře a veškeré kroky učiněné panem [příjmení] ve vztahu ke třetím osobám jménem [právnická osoba] do dne [datum] jsou učiněny platně a zavazují společnost. Z dopisu označeného jako Call for payment of legal services ze dne [datum] (č.l. 171 spisu) má soud za prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] ve vztahu k právnímu předchůdci žalobkyně z opatrnosti ukončila veškeré smlouvy o právní pomoci, které byly uzavřeny mezi [anonymizováno] a panem [příjmení]. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně dodejky a podacího lístku má soud za prokázáno, že žalované bylo právním předchůdcem žalobkyně oznámeno postoupení sporných pohledávek ze smluv o poskytování právních služeb ze dne [datum] a [datum]. V přehledné tabulce jsou vypsány všechny faktury s datem splatnosti, částkou a datem zdanitelného plnění, které jsou na nového věřitele, jímž je [právnická osoba] [anonymizováno], postupovány. Postupní smlouva byla uzavřena dne [datum]. Z výzvy k úhradě pohledávek ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy má soud za prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně obrátila na žalovanou a vyzvala ji k uhrazení splatných pohledávek, včetně pohledávek, které jsou uplatněny touto žalobou. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] vyplývá, že na [právnická osoba] [anonymizováno] přešla část jmění [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] v důsledku rozdělení [právnická osoba] [anonymizováno] sloučením se společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Na nástupnické [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] přešly části jmění [právnická osoba] [anonymizováno] vymezené v projektu rozdělení sloučením. Dále z rejstříku vyplývá, že [právnická osoba], [IČO] bylo 100 % společníkem žalované od [datum] do [datum] (tedy v době uzavření smluv o právní pomoci), [právnická osoba], [IČO] se stala 100 % společníkem žalované od [datum] do [datum] (tedy v době podpisu plné moci pro pana [jméno] [příjmení]). Jednatelem žalované byl od [datum] do [datum] pan [jméno] [příjmení], kam byl jmenován insolvenčním správce spol. [právnická osoba] (tedy ještě 8 měsíců poté, co společnost získala [právnická osoba]), od [datum] dosud je to pan [jméno] [příjmení]. Z výpisu obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. má soud za prokázáno, že jednatelem společnosti je [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], prokuristou [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], 100 % společníkem [právnická osoba] [anonymizováno]. Z rozsudku Krajského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] má soud za prokázáno, že žalovaná společnost se soudila se společností [právnická osoba] o určení vlastnického práva, v níž byla úspěšná, když soud dospěl k závěru, že žalovanou započítávané pohledávky vůči nároku žalobkyně na zaplacení kupní ceny jsou nejisté a neurčité a tudíž nejsou způsobilé k započtení. Z tohoto důvodu soud vyhověl nároku žalobkyně na určení vlastnického práva, neboť splněním rozvazovací podmínky se žalobkyně opět stala vlastnicí předmětného pozemku. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [celé jméno svědka], který působil jako advokát u právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázáno, že dle výpovědi svědka měl žalovanou v rámci advokátní kanceláře na starosti [anonymizováno] [celé jméno svědka], který projekt vedl a řešil i konkrétní právní služby. Ve vztahu k platební morálce žalované vypověděl, že se [právnická osoba] byly dlouhodobě problémy s úhradou. Svědek dále uvedl, že neví o tom, že by došlo k odvolání plné moci, neboť pan [příjmení] v tom projektu působil v roce někdy 2019 a působil tam pak zejména v době, kdy byla covidová situace, takže svědek nepředpokládá, že mohlo dojít k odvolání plné moci někdy, před půlkou roku vlastně 2020 protože ví, že fyzicky tam pan [příjmení] pracoval a byl stále přítomen ve firmě, ještě po celý první lockdown. Svědek dále vypověděl, že pana [příjmení] žalované doporučil, protože pan [příjmení] chtěl znovu obnovit výrobu v areálu [příjmení], která měla být zahájena někdy na přelomu roku 2019, 2020 a k tomu bylo zapotřebí právní zázemí a personální zázemí. Pan [anonymizováno] měl problémy s personálním obsazením a vytrvale se ptal po nějakých českých manažerech, protože on v ČR nebyl. Potřeboval jak administrativní část, tak i manažerskou. Svědek uvedl, že pana [příjmení] potkal při jiném restrukturalizačním projektu ve [právnická osoba]. Ve vztahu k vyúčtován právních služeb svědek uvedl, že faktury určitě doručovali vždycky za dané období tomu, kdo byl oprávněn vlastně na tu společnost jednat, nicméně svědek uvedl, že si nedovede představit situaci, že by advokátní kancelář měsíčně vystavila faktury, odvedla státu DPH a nikomu tu fakturu neposlala. To by bylo absurdní. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [celé jméno svědka], který také působil jako advokát u právního předchůdce žalobkyně má soud za prokázáno, svědek při své výpovědi uvedl, že připravil tři smlouvy o poskytování služeb, které se týkají nějaké ze společností z koncernu [příjmení] tak, jak jej svědek chápe. Jedna smlouva byla ze dne [datum], druhá smlouva ze dne [datum] a pak ještě smlouva z [datum]. Na základě smlouvy z roku 2018 a 2019 poskytovala advokátní kancelář služby [právnická osoba], která objednávala služby i pro další společnosti, a to společnosti propojené se [právnická osoba], což byla [právnická osoba] a [anonymizováno] Poslední ze jmenovaných smluv o poskytování služeb z [datum] se týkala [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] solidárně. První dvě smlouvy uzavíral bývalý jednatel pan [příjmení], poslední smlouvu současný jednatel [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova] pan [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. V letech 2015, 2016, 2017 a 2018 poskytovala advokátní kancelář i služby mateřské [právnická osoba] [anonymizováno]. Svědek dále vypověděl, že [právnická osoba] i [anonymizována dvě slova] se nacházely v situaci, kdy jejich úkolem a záměrem bylo znovu zahájit výrobu a provoz v areálu [příjmení], nicméně [právnická osoba] nebyla vybavena personálem, ve své podstatě to zařizoval do přelomu roku 2019 2020 pan [příjmení], který byl manažer dennodenně přítomný v areálu a advokátní kancelář zařizovala veškerou právní agendu. S ohledem na nedostatek personálu vyřizovala také administrativní agendu spojenou s provozem nebo spojenou s tím připravovaným rozjezdem provozu areálu včetně korporátních změn (např. změna jednatele společnosti), ochranných známek, prodeje majetku, nákupu zboží a služeb, soudních sporů, náběrů zaměstnanců, pracovních smluv, smluv s obchodními partnery, prostě veškerou agendu, i vybírání datových schránek. Svědek si dále vybavil v rozhodném období zastupování žalované ve třech sporech, s tím, že jeden spor byl u arbitrážního soudu v [obec] jako při [příjmení] komoře a pak byly dva soudní spory, možná oba v Kladně, ale šlo o jistě o několik soudních sporů. Dle svědka společnost měla různá běžící správní řízení, nicméně v podstatě šlo také hodně o agendu, kterou by za normálního chodu věcí poskytovala administrativa společnosti. To byl i ten důvod, proč vznikla ta druhá ze smluv o poskytování právních služeb, kde vlastně za nějakou paušální částku měla žalovaná k dispozici koncipienta právě pro vyřizování těch nejjednodušších věcí. Po ukončení činnosti pana [příjmení] v důsledku coronavirové krize nebylo možné pohodlně cestovat a jednatel žalované pan [příjmení] v ČR fyzicky ani nebyl. Proto byl řešen i přístup do bankovních účtů žalované, které advokátní kancelář po nějakou dobu i měla, protože pan [příjmení] měl nějaký problém s určitým osobním dokumentem, takže, bylo třeba zajistit možnost platit, po dobu měsíce nebo dvou, bylo to někdy v březnu, dubnu, květnu 2020. Svědek dále uvedl, že instrukce k poskytování právních služeb zadával zejména pan [příjmení], následně pan [příjmení] a samozřejmě pan [příjmení] a pan [příjmení]. [příjmení] [příjmení] doporučil žalované kolega svědka, advokát [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Svědek připravil jeho plnou moc k zastupování žalované. [příjmení] [příjmení] advokátní kancelář požádala o podpis uznání dluhů. Svědek dále uvedl, že faktury byly zasílány měsíčně standartní cestou. Narativy k vyúčtování vždy prošli osobně s panem [příjmení], předtím s [jméno] [příjmení], když skončil pan [příjmení], byly zasílány emailem cestou panu [příjmení]. Protože panovala obava z toho, že klient může v budoucnu mít problémy s tím, zaplatit faktury, standardně by kancelář požadovala např. ručení nějakou jinou osobou, ale to v této situaci nepřicházelo do úvahy, tak se kancelář spokojila s uznáním závazku a díky tomu plnění neurgovala. O odvolání plné moci panu [příjmení] nebyla advokátní kancelář informována, ani o ní netušila, protože dle svědka byla spolupráce nastavena naprosto jasně a jednoduše když, pan [příjmení] uzavřel v nějakou dobu smlouvu, která měla nějaké zkušební období, po tom uplynutí zkušebního období mu byla znovu vystavena plná moc na důkaz toho, že je oprávněn jednat za společnost a advokátní kanceláři nikdy nebyla doručena, v podstatě dodnes, dokumentace k ukončen působení pana [příjmení] v žalované společnosti. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že dle své výpovědi je od prosince 2019 jednatelem žalované společnosti a má ekonomické vzdělání. V době, kdy se stal jednatelem společnost nevykonávala činnost, železárna v podstatě stála a společnost vykonávala pouze bezpečnostní službu, tedy vzhledem k tomu, že se jedná o velké území, bylo nutné zabezpečit stroje a zařízení před krádeží, se kterou se potom ale stejně společnost setkala. V první půlce roku 2020 se společnost snažila navázat kontakty s bývalými zaměstnanci železárny, potom se jednatel snažil vypracovat hodnocení stavu zařízení na území železárny a co nejdříve začít provoz. Právní servis společnosti v prvním půl roce 2020 zajišťoval [celé jméno svědka] ze [právnická osoba]. S panem [celé jméno svědka] se jednatel dle své výpovědi poprvé setkal [datum] při převodu jednatelských pravomocí, které pan [celé jméno svědka] připravoval. Pan [anonymizováno] [celé jméno svědka] měl také plnou moc na přístup do datové schránky společnosti první dva nebo tři měsíce V případě soudních sporů žalovanou zastupovala [anonymizována tři slova] z [obec]. Účastník uvedl, že neví, že by byly uzavřeny nějaké smlouvy o právní pomoci mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce. Ve druhé polovině prosince 2019 mu pan [celé jméno svědka] doporučil právě pana [příjmení], protože, jak jednatel uvedl, společnost se snažila navázat kontakty s bývalými zaměstnanci a ve věci vlastně zabezpečení objektu jim pan [celé jméno svědka] doporučil kontaktovat pana [příjmení], kterému pak udělil plnou moc. Zplnomocnění pro pana [příjmení] bylo uděleno, protože to bylo v době covidu a jednatel bydlí ve Slovinsku, takže panu [příjmení] byla udělena plná moc pro výkon takových aktů, aby nemusel jezdit do [obec] ze [země] kvůli každé věci, jednalo se nám především o to, aby pan [příjmení] přebíral doporučenou poštu. K dotazu soudu jednatel následně také uvedl, že první plnou moc vypověděl panu [příjmení] zhruba po týdnu a bylo to na základě porady s investorem, kdy došli k závěru, že tu první plnou moc udělili příliš rychle, příliš brzy a bez vlastní zkušenosti, bez nějakého základu k důvěře navázané jen proto, že jsme dostali to doporučení od pana [celé jméno svědka], takže proto se rozhodli tu první plnou moc ukončit a počkat na to, jestli důvěra bude opodstatněná. K dotazu soud, zda si jednatel plnou moc řádně přečetl, jednatel uvedl, že důvěřoval panu dr. [celé jméno svědka]. Obě plné moci odborně připravoval pan [celé jméno svědka]. K dotazu soudu, na základě čeho se jednatel žalované domníval, že právní předchůdce žalobkyně poskytuje žalované právní služby, když uvádí, že nevěděl o uzavření předmětných smluv o právní pomoci jednatel uvedl, že je možnost, že pan investor [anonymizováno] s panem [celé jméno svědka] nějakou smlouvu v tomto smyslu podepsanou měl a možná, že se ty právní služby odehrávaly na základě té smlouvy s panem investorem. Možná i proto, že v té době ještě nebyly vybavené bankovní účty pro žalovanou. Když jednatel na konci roku 2019 a na začátku 2020 komunikoval s panem [celé jméno svědka] nebo s někým z advokátů, zadávání jakékoliv práce probíhalo telefonicky. Další žalovanou navržené a neprovedené důkazy soud pro nerozhodnost zamítl, zejména se jednalo o důkazy, které žalovaná označila v podání ze dne [datum] (na č.l. spisu 309) jako opomenuté a které soud považoval za řádně konkretizované k jednotlivým tvrzením. Jednalo se o výslech pana [příjmení] a [jméno] [příjmení] k jejich střetu zájmů a k právním službám poskytovaným skupině [příjmení] ze strany [anonymizováno]. Dle hodnocení soudu je nerozhodný důkaz navržený k poskytování služeb blíže nespecifikovanému pojmu„ skupina [příjmení]“, důkaz měl směřovat k tvrzenému neposkytování právních služeb právním předchůdcem žalobkyně žalované. Další důkaz výslechem [jméno] [příjmení] soud taktéž zamítl pro nerozhodnost, neboť směřoval ke prokázání střetu zájmů pana [příjmení] a [příjmení], který žalovaná dostatečně netvrdila a nebylo tak co prokazovat (viz zdůvodnění níže k nedostatku konkrétních tvrzení). [příjmení] [jméno] [příjmení] navržený k jeho střetu zájmů při podepisování uznání dluhu soud neprováděl s ohledem na koncentraci řízení a skutečnost, že střet zájmů [jméno] [příjmení] byl žalovanou namítnut až po koncentraci řízení. Ani další žalovanou založené důkazy k prokázání střetu zájmů soud neprováděl s ohledem na neurčitost žalobních tvrzení. K důkazům hromadně označeným žalovanou pod souhrnnými články jejích vždy velmi rozsáhlých a rozvětvených podání soud nepřihlížel, neboť opakovaně poučoval žalovanou, aby s ohledem na nepřehlednost tvrzení a důkazů vždy jasně konkretizovala k jakému tvrzení a jaký důkaz navrhuje. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování právních služeb ze dne [datum] a dne [datum], na základě nichž právní předchůdce žalobkyně poskytoval žalované služby a poté fakturoval sjednanou měsíční odměnu. Žalovaná podepsala prostřednictvím svého zplnomocněnce uznání dluhu k poskytnutým právním službám dle uvedených smluv, vyúčtovaných žalobou specifikovanými fakturami co do důvodu a výše. K dohodám o uznání dluhu byla přiložena generální plná moc pro pana [jméno] [příjmení], který byl oprávněn za žalovanou uznávat nároky. V případě žalovaných faktur jde o vyúčtování uplatněných nároků, které byly uznány, s výjimkou služeb vyúčtovaných fakturami [číslo] a [číslo], jenž nebyly součástí dohod o uznání dluhu. Faktura [číslo] byla vystavena na částku 60 500 Kč a faktura [číslo] byla vystavena na částku 2 207 EUR. [příjmení] moc byly žalovanou odvolány listinami ze dne [datum] a [datum] jednatelem žalované panem [příjmení], který plné moci také udělil. Odvolání plných mocí nebylo právnímu předchůdci žalobkyně oznámeno (viz výslech [anonymizováno] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno svědka]). Žalovaná chtěla v roce 2020 znovuobnovit provoz [právnická osoba]. Právní pomoc, kterou žalované poskytoval právní předchůdce žalobce spočívala v sepisech plných mocí (např. pro pana [jméno] [příjmení]), dále zastupování u některých soudních sporů (u OS v Kladně), dále vybírání datových schránek a poskytování právního supportu s ohledem na nepřítomnost jednatele v ČR (viz výslech [anonymizováno] [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno svědka]). Soud neuvěřil tvrzení jednatele žalované, že plná moc pro [jméno] [příjmení] byla udělena pouze z důvodu přebírání pošty“. Takové tvrzení je zcela nedůvěryhodné, když plná moc byla koncipována jako generální a v dané době byly navíc zřízeny již i datové schránky, k nimž mohl mít přístup jednatel i ze zahraničí. Zprávy v nich uvedené si mohl nechat překladatelem expresně překládat. Tomuto tvrzení neodpovídá ani vyjádření, které mělo zdůvodnit předložené odvolání plných mocí. Pokud by [jméno] [příjmení] měl za společnost pouze„ vybírat“ poštu, nebylo logické mu odvolávat plnou moc pár dní po jejím udělení z důvodu obavy o to, že byla udělena příliš rychle bez předchozích zkušeností, stačilo pouze plnou moc omezit na konkrétní činnost. Ani tvrzení jednatele, že nevěděl, na základě čeho se na advokátní společnost obracel (byť v jím přiznaných relativně marginálních záležitostech), na základě čeho byly služby žalované společnosti advokátní kanceláří poskytovány, působilo při ústním výslechu velmi nevěrohodně, tím spíše, že uvedl, že si nechal ve společnosti zpracovat audit. Výslech jednatele tak soud hodnotil jako nevěrohodný nikoliv z toho hlediska, že jde o výpověď účastníka, ale z hlediska jeho obsahu a v něm obsažených nesrovnalostí a nelogických kroků, které by jednatel, který koná s péčí řádného hospodáře nečinil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soud nejprve konstatuje, že při prvním jednání poučil žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala rozsah poskytnutých právních služeb na poskytované právní služby na základě smlouvy ze dne [datum], které byly vyfakturovány fakturami [číslo] a [číslo], u nichž nebylo tvrzeno a prokazováno uznání dluhu s tím, že jinak se vystavuje riziku neúspěchu ve věci, neboť v tomto případě je břemeno tvrzení a břemeno důkazní na její straně. Žalobkyně tato tvrzení nedoplnila, čehož si byla vědoma a soud proto žalobu v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku zamítl. Následně se soud zabýval uznáním dluhu, když před koncentrací jednání žalovaná uvedla, že plné moci, na základě nichž bylo uznání dluhu [jméno] [příjmení] podepsáno, byly v rozhodném období odvolány. V této části pak po výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud nově zhodnotil právní situaci (dospěl k tomu, že v rámci procesní ekonomie není nutné zkoumat pravost litiny o odvolání plné, když by nebylo prokázáno, že s danou listinou byl právní předchůdce žalobkyně vůbec seznámen) a při ústním jednání dne [datum] (č.l. 238 spisu) proto po zevrubném vysvětlení úvah soudu poučil žalovanou (prolomil koncentraci poučením dle §118 a 1 a 3 o.s.ř.), aby tvrdila a prokazovala, že právnímu předchůdci žalobce odvolání plných mocí udělených panu [příjmení] včas oznámila. Nesplní-li žalovaná danou výzvu, pak ji soud poučil, že bude vycházet z řádného zastoupení žalované panem [jméno] [příjmení] a platného uznání dluhu a bylo by pak na žalované, aby v rámci otočení důkazního břemene tvrdila a prokazovala neexistenci či neplatnost pohledávek ze smlouvy o poskytnutí právních služeb uzavřené dne [datum] a dnem [datum]. Žalovaná v tomto ohledu své důkazní břemeno neunesla, neboť skutečnost, že by odvolání plných mocí bylo oznámeno právnímu předchůdci žalobkyně nakonec po poučení soudu ani netvrdila, natož prokázala. Soud v případě tohoto hodnocení vycházel z § 444 odst. 2 z.č. 89/2012, občanského zákoníku NOZ, podle něhož platí, že dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla. V souladu s uvedeným ustanovením NOZu a judikaturou Nejvyššího soudu 31 Cdo 2038/2011 je potřeba zkoumat, zda se třetí osoba dozvěděla o tom, že plná moc byla odvolaná, protože účinky zániku zmocnění vůči třetím osobám - to znamená v tomto případě vůči právnímu předchůdci žalobkyně, kterému bylo dáno najevo udělenou generální plnou mocí, že je [jméno] [příjmení] zmocněn jednat za žalovanou - nastávají až v okamžiku, kdy se o nich tato osoba dozví. To znamená, ať byla plná moc odvolaná či nikoliv, vzhledem k tomu, že byla udělena a žalovaná touto plnou mocí dala vůči všem třetím osobám najevo, že někoho zmocnila, že někdo má její důvěru, že někdo za ní může jednat, pak platí, že pokud třetí osoba o odvolání nevěděla, je zmocnitel, to znamená v tomto případě žalovaná, vůči ní stále zavázána, a to i v případě zaniklé plné moci z důvodu jejího odvolání. Domáhat se pak může náhrady po svém zmocněnci, vůči kterému odvolání deklarovala. Na základě toho, že se žalované nepodařilo prokázat odvolání plných mocí, vycházel soud ze závěru, že všechna uznání dluhu byla podepsaná osobou k tomu řádně zmocněnou. [příjmení] [jméno] [příjmení] s ohledem na jeho střet zájmů soud nezkoumal, neboť tato tvrzení zazněla až po koncentraci jednání, poprvé ve vyjádření žalované ze dne [datum]. Zpochybnění koncentrace žalovanou ve vztahu k zastupování žalované při ústním jednání zmocněncem, který nemluvil zcela perfektně česky je dle názoru soudu irelevantní, protože bylo zcela na žalované, koho k jednání pošle, evidentně disponovala znalostí právního prostředí, kde ji dle slov jednatele zastupovala v minulosti při soudních sporech např. Advokátní [anonymizována dvě slova] a je známou věcí, že u českých soudů je jednacím jazykem český jazyk, ostatně zmocněnec navíc ani nikterak nenamítal, že by českému jazyku nerozuměl. Pouze za situace, kdyby se byl býval k soudu dostavil namísto zmocněnce jednatel žalované, který českým jazykem nevládne, bylo by povinností soudu dle §18 odst. 2 o.s.ř. zajistit mu tlumočníka k uplatnění jeho práv. Jinak však bylo zcela na žalované, jak k bránění svých procesních práv přikročí. Soud se však po poučení žalované o přenesení důkazního břemene, které se jí dostalo nejen při zmiňovaném jednání dne [datum] (č.l. 238 spisu), ale také při jednání [datum], [datum] a konečně i při jednání dne [datum] zabýval touto otázkou, neboť námitka neposkytnutí právních služeb, byť velmi obecná zazněla již při prvním jednání (protože žalovaná je 100% dcera [právnická osoba] s.r.o., která byla v insolvenci,„ nebyl zde důvod objednávat právní služby“). Přestože žalovaná považovala poučení soudu, o tom, že má prokazovat, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo jinak zanikl v souladu s rozsudkem NS ČR 33 Odo 808/2005 ze dne 25.7.2007 za velmi přísné, neboť je komplikované prokazovat negativní skutečnosti a mělo by být na žalobci, aby tvrdil poskytnuté správní služby, soud tento postup považuje za správný. Listina o uznání dluhu je utvrzením dluhu, které má pro věřitele představovat určitou jistotu, že dlužník svůj dluh akceptuje a hodlá jej splatit. Pokud bychom na dlužníka po podpisu takového prohlášení nepřenesli v občanském soudním řízení důkazní břemeno, byl by tento institut pro věřitele v případě soudního řízení bez většího významu. Bylo tak na žalované, aby se ke své povinnosti důkazní postavila a prokazovala, že společnosti v daném období služby poskytovány nebyly. Žalovaná, stejně jako svědek [celé jméno svědka], uvedla při posledním ústním jednání, že od října 2020 disponuje narativy k vyúčtování, které byly poskytnuty jednateli žalované panu [příjmení]. Mohla tak klidně jednotlivé vyúčtované služby postupně zpochybnit. Nic takového však neučinila. Ze svědeckých výpovědí, které k tomuto tvrzení navrhla (výslech jednatele žalované a advokátů právního předchůdce žalobkyně) se jí však nepodařilo neprokázat, že by žalované právní služby, poskytovány nebyly. V tomto ohledu tedy svému břemenu důkaznímu nedostála. K argumentaci žalované o neplatnosti resp. neprokázání postoupení pohledávek uplatňovaných žalobou na žalobkyni soud uvádí, že dle judikatury NS ČR i ÚS ČR platí, že dlužník nemůže namítat vůči postupníkovi neplatnost postupní smlouvy za situace, kdy mu postoupení pohledávky postupitel oznámil (srovnej např. NS ČR ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, NS ČR ze dne [datum], sp. zn. 23 Cdo 4283/2019, nebo nález ÚS ČR ze dne [datum], sp. zn. I ÚS ČR [číslo]). Protože právní předchůdce žalobkyně řádně postoupení pohledávky žalované oznámil, jak bylo v rámci dokazování zjištěno, nelze namítat neplatnost postupní smlouvy ze strany dlužníka, dlužník má plnit té osobě, kterou jeho původní věřitel v oznámení o postoupení pohledávky označil. Dle § 54 z.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích platí, že dozví-li se člen voleného orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi voleného orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. V odstavci třetím je pak uvedeno, že tímto ustanovením není dotčena povinnost člena voleného orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. § 437 platí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Podle odstavce druhého platí, že jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti. Dle rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 1640/2022 z 5.10.2022 platí, že ustanovení § 54 a násl. z. o. k., řešící střet mezi zájmy členů statutárních (a případně i jiných volených) orgánů obchodní korporace a samotnou obchodní korporací, představují (do značné míry) lex specialis k obecné úpravě střetu mezi zájmy zástupce a zastoupeného (§ 437 o. z.); srov. R 102/2016 (odst. 21), jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1382/2019 (odst. 22), uveřejněné pod [číslo] 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 39) Zásadní argumentační linkou, kterou žalovaná promítala do všech svých podání byl tvrzený střet zájmů pana [příjmení] a právního předchůdce žalobkyně a dále střet zájmů pana [příjmení] a právního předchůdce žalobkyně (k tomu se soud vyjádřil výše ve vztahu ke koncentraci řízení), pro který by smlouvy o právních službách neměly dle názoru žalované žalovanou zavazovat, protože právní předchůdce žalobkyně nebyl v dobré víře (viz rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 1640/2022 z 5.10.2022:„ Jedná-li zástupce, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy zastoupeného, je tímto jednáním zastoupený vázán vždy, byla-li třetí osoba (s níž zástupce jednal) v dobré víře, že zástupci svědčí zástupčí oprávnění (že mezi zájmy zástupce a zájmy zastoupeného není rozpor, popř. že existující rozpor neomezuje zástupčí oprávnění zástupce). Není-li třetí osoba v dobré víře, není zastoupený jednáním zástupce vázán; může je však v souladu s § 440 o. z. dodatečně schválit (ratihabovat). Nedostatku zástupčího oprávnění zástupce (způsobeného nedovoleným střetem zájmů) se zastoupený dovolá ve smyslu § 437 odst. 2 věty první o. z. tím, že právní jednání bez zbytečného odkladu dodatečně neschválí.) Soud se touto otázkou intenzivně zabýval, když žalovanou poučil, přípisem ze dne [datum] a také při jednání dne [číslo] 2020, aby svá tvrzení o střetu zájmů konkretizovala a specifikovala, k jednotlivým tvrzením pak přiřadila i důkazy. Podle rozhodnutí NS ČR 29 Cdo 4384/2015 platí, že jsou-li zájmy člena statutárního orgánu PO v konfliktu se zájmy této PO, nemůže ji při právních jednáních zastupovat“. Žalovaná se v rámci svým obsáhlých vyjádřeních snažila popsat struktury a vztahy mezi lidmi spojenými s převzetím a provozem huti [příjmení] a dále spory, které s bývalými vlastníky vede. [jméno] v několik vyjádřeních uvedla, že konkretizovat střet zájmů je s ohledem na složité vztahy mezi jednotlivými osobami velmi komplikované. Žalovaná i přes poučení soudu však nespecifikovala střet zájmů mezi žalovanou jednající panem [příjmení] a právním předchůdcem žalobkyně tak, aby soud k určitým a relevantním tvrzením mohl provádět dokazování. Jinak řečeno, i kdyby byla prokázána tvrzení žalované, že pan [příjmení] byl do funkce jednatele jmenován původním vlastníkem společnosti (což žalovaná v době převzetí společnosti věděla), že žalovaná nyní vede řadu právních sporů s osobami, které se nějaký způsobem kolem hutí [příjmení] pohybovaly, a že právní předchůdce žalobce, s nímž měl žalovaný uzavřenou smlouvu o poskytování právní pomoci, zastupoval někdy v minulosti i bývalé vlastníky žalovaného, nejde o způsobilá tvrzení, k předestření střetu zájmu tak, jak jej chápe ZOK. Žalovaná netvrdí personální propojení, tedy že by někdo z [anonymizováno] byl např. osobou blízkou statutárního orgánu žalované. Netvrdí, že by statutární orgán žalované jednal právě při uzavírání smlouvy o právní pomoci ve prospěch svůj či jiné osoby a jak se toto jednání promítlo do sféry žalované, tedy zda jí tímto jednáním byla způsobena nějaká škoda. Námitku, kterou ve svých vyjádřeních žalovaná opakovala, tedy že pan [příjmení] je nyní prokuristou žalobkyně, což má prokazovat jeho tehdejší jednání ve střetu zájmů je irelevantní, neboť žalobkyně nebyla účastníkem smluv o právní pomoci, na žalobkyni byly tyto pohledávky postoupeny. Dle názoru soudu se měla žalovaná svých práv pokusit domáhat po zmocněnci, který nerespektoval odvolání plné moci, pokud mu bylo oznámeno, popř. by se měla zabývat péčí řádného hospodáře (viz odkaz u §54 odst. 3 ZOK) ve vztahu k tehdejšímu jednateli žalované panu [příjmení], pokud má o jeho konání nějaké pochybnosti, a nikoliv se snažit ex post zpochybnit buď uznání dluhů, které podepsal jí vybraný zmocněnec, nebo zpochybňovat uzavírání smluv o právní pomoci panem [příjmení], tedy osobou, kterou si dalších osm měsíců nechala řídit společnost, přičemž očividně věděla o tom, že byl jmenován bývalými vlastníky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě (kromě částečně zamítnutého plnění ve výroku II), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o.z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud byl v případě příslušenství vázán návrhem žalobkyně, která ve svém žalobním návrhu (č.l. 13 spisu) požadovala kromě jiného příslušenství i zákonný úrok z prodlení z částky 3 395 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25% ročně, byť by dle hmotného práva měla nárok na úrok z prodlení z částky 3395 EUR a dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 6 065 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25%, byť by dle hmotného práva měla nárok na úrok z prodlení z částky 6065 EUR. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné míře úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částečné výši. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně 85,87 % uplatněného nároku, zatímco ohledně 14,14 % uplatněného nároku byla žalobkyně neúspěšná, když v této části byla žaloba zamítnuta, náleží žalobkyni proti žalované náhrada nákladů řízení ve výši 71,73 % z jejích celkově vynaložených nákladů, jak jsou tyto náklady dále rozepsány. Celkově vynaložené náklady ze strany žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 633 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 785 889,27 Kč (tj. součet částky 429 943 Kč a částky 15 146,65 EUR přepočtené podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB k prvnímu dni měsíce, kdy byl vyhlášen rozsudek, tj. 23,5 Kč/EUR) sestávající z částky 11 460 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne [datum], návrh ve věci samé ze dne [datum], replika žalobkyně ze dne [datum] k vyjádření žalované [datum], účast na jednání ve věci [datum], doplnění žaloby žalobkyní dne [datum] dle výzvy soudu, replika žalobkyně ze dne [datum] na dvě vyjádření žalované ze dnů [datum] a [datum], účast na jednání ve věci [datum], účast na jednání ve věci [datum], účast na jednání ve věci [datum], replika žalobkyně ze dne [datum] na vyjádření žalované ze dne [datum], účast na jednání ve věci [datum]) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 141 120 Kč ve výši 29 635,20 Kč. Závěrem pak soud uvádí, že při přepočtu cizí měny v rámci nákladů řízení vycházel z názoru MS v [obec], jenž uvedl, že stávají úprava vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen Tarif) vlastní úpravu postupu odměny advokáta v situaci, kdy byl uplatněn nárok v cizí měně, neupravuje. Ust. § 8 odst. 1 Tarifu vychází z toho, že za tarifní hodnotu se považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Nezohledňuje tedy fakticky každodenní proměnný kurz cizí měny i problematičnost dovození konkrétního okamžiku učiněného úkonu advokáta, pokud by byl sporován, tedy okolností, které při stanovení výše úkonu v české měně prakticky nenastávají. Přestože rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku a rozhodnutí o nich má být jeho zřejmým a logickým ukončením (např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 455/01 (…) Z výše uvedených důvodů je proto takovýto postup při přepočtu nákladů řízení, upravený dříve vyhláškou č. 484/2000 Sb., nutno zachovat i nyní, neboť se jeví rozumným a ve vztahu k účastníkům zároveň spravedlivým. Je tak možno uzavřít, že je-li předmětem řízení peněžité plnění a jeho příslušenství v cizí měně, považuje se za tarifní hodnotu ve smyslu § 8 odst. 1 věty prvé vyhlášky č. 177/96 Sb. výše peněžitého plnění přepočítaná na českou měnu podle kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku [obec] národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž se rozhoduje o náhradě nákladů řízení. (Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 18 Co 81/2015) Celkově vynaložené náklady ze strany žalobkyně tak činí částku ve výši 203 388,20 Kč, přičemž žalobkyně má nárok na náhradu těchto nákladů ve výši 71,73 %. Soud proto přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné míře úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 145 890,63 Kč.

Poučení