74 Co 186/2020-365

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivana Meluzína a soudců Mgr. Evy Krčmářové a JUDr. Miroslava Řezáče ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa], zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa], zastoupenému advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], o 1 900 000 Kč s příslušenstvím., o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. července 2020, č. j. 19 C 193/2015-295, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 900 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 274 101,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 155 125,74 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem městský soud zamítl žalobu o zaplacení částky 1 900 000 Kč (I. výrok) a uložil žalobci, aby žalovanému nahradil náklady řízení ve výši 389 030 Kč k rukám zástupce žalovaného (II. výrok). Soud považoval za nesporné, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo komplexní zhotovení stavby s názvem„ Přístupové komunikace a parkoviště k zámku [obec] – [příjmení]“ s dohodnutou cenou díla ve výši 40 503 852 Kč. Žalovaný se zavázal k dodávce stavebních prací. Bylo také nesporné sjednání záruční doby podle čl. XIII bod [číslo] smlouvy v délce 60 měsíců a závazek žalovaného, že sjednané dílo bude mít po dobu záruční doby vlastnosti stanovené smlouvou. Dílo bylo žalobci předáno dne [datum] a dne [datum] žalobce reklamoval vady, pro jejichž odstranění stanovil lhůtu 147 dnů od převzetí výzvy, tedy do [datum]. Sporné naopak mezi stranami zůstalo, zda ve smlouvě o dílo ze dne [datum] bylo platně sjednáno právo na smluvní pokutu ve prospěch žalobce. Podle soudu ve smlouvě nebyla sjednána lhůta k odstranění vad, ani způsob jejího určení. Z toho soud dovodil absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě ve vztahu ke smluvnímu textu čl. XV odst. [číslo] smlouvy, kde se uvádí„ V případě prodlení zhotovitele s odstraněním oprávněně reklamovaných vad je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý takovýto případ a den prodlení.“ Soud konstatoval, že lhůta k odstranění vad byla stanovena až přípisem ze dne [datum] v rámci reklamace díla. Ani dokazováním však nebylo možné zjistit, jaká byla ustálená praxe mezi účastníky při stanovení přiměřené lhůty k odstranění vady, praxí byla spíše situace, kdy lhůty k odstranění vad vycházely z jejich charakteru, počasí a klimatických podmínek, za kterých bylo možné k odstranění vady přistoupit. Absence ujednání o termínech odstranění vad a o přiměřené lhůtě soud konfrontoval s následným chováním účastníků. Zjistil, že v zápise z jednání ze dne [datum] byl odsouhlasen a potvrzen termín odstranění poruch do [datum], tento byl ze strany žalovaného dodržen, jak vyplývá ze zápisu ze dne [datum]. Žalovaný se tak nedostal do prodlení s oprávněně reklamovanými vadami. [příjmení] to tyto konkrétní vady, spočívající v zatékání v anglických dvorcích, byly vadami projektu, které nemohl zhotovitel předvídat a musí být řešeny samostatným projektem. Ohledně výkladu smluvních ustanovení soud vycházel z právních závěrů uváděných v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3404/2008 a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 625/2003. Uzavřel, že včasnou a přiměřenou lhůtu pro odstranění vady nebylo možné určit ani po provedeném dokazování, jednání ohledně termínu odstranění vad bylo vždy odlišné, někdy dokonce závislé na programových plánech ohledně kulturních akcí žalobce. Navíc se žalobci v řízení nepodařilo prokázat, že by za reklamovanou vadu zodpovídal zhotovitel, když podle výpovědi znalce [příjmení] [příjmení] příčinou zatékání do anglických dvorců byly perforace hydrofolie staršího data. Orgány památkové péče trvaly na zachování stávajícího rázu anglických dvorků, což nedovolovalo vytažení hydrofolie (izolace) až k límci nad povrch u anglického dvorku. Žalobci proto nárok na smluvní pokutu nevznikl a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu odměny advokáta za 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odvolání proti rozsudku pro uznání ze dne [datum], vyjádření žalovaného ze dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem den [datum], vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, vyjádření ze dne [datum], 2 porady s klientem přesahující 1 hodinu). Soud také přiznal náhradu hotových výdajů spojených s těmito úkony v paušální výši po 300 Kč a DPH v sazbě 21 % a výši 51 030 Kč. Žalovanému byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 95 000 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne [datum] odvolání. Napadl rozsudek v celém rozsahu a namítal, že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, je nepřezkoumatelné, řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podrobně uvedl, že již na prvním jednání dne [datum] soud konstatoval, že se jako předběžnou otázkou bude zabývat tím, zda ujednání o smluvní pokutě bylo platně uzavřeno. Dospěl však k závěru, že námitka neplatnosti smluvní pokuty je z důvodu její neurčitosti neoprávněná. Smysl a účel smluvní pokuty byl náležitě vyjádřen tak, že pro případ prodlení s odstraňováním oprávněně reklamovaných vad byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč za každý případ a den prodlení. Bylo zřetelně označeno porušení povinnosti, odstranění vady díla včas i sjednán způsob stanovení výše pokuty. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] vyplývá, že v rámci posouzení předběžné otázky soud neshledal ujednání o smluvní pokutě jako neurčité. Žalobce legitimně očekával, že soud ze svého názoru vyjde a dodrží zásadu předvídatelnosti rozhodnutí. Pokud se tak nestalo, bylo řízení zatíženo vadou, která má za následek nesprávné právní posouzení věci, jak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2742/07. Závěry o tom, že v zápise o jednání ze dne [datum] byl odsouhlasen termín odstranění poruch do [datum] a byl dodržen, nemají podle odvolatele oporu v provedeném dokazování. Žalobce nikdy netvrdil, že došlo k modifikaci původního termínu stanoveného v reklamaci ze dne 17. 4., tedy do 14 dnů od reklamace. Žalovaný byl v prodlení s odstraněním vady oprávněně reklamované dne [datum] již od [datum]. S přihlédnutím k tomu, že žalovaný vadu odstranil bezprostředně po seznámení se závěry znalce [příjmení] [příjmení] vyplývá, že původně poskytnutá lhůta 14 dnů nebyla nepřiměřená. Zápis ze dne [datum] není modifikací původního termínu pro odstranění vady uvedeného v reklamaci ze dne [datum] Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána písemně, bylo zřetelně označeno porušení povinnosti i způsob výpočtu smluvní pokuty. Tento způsob je v souladu se závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 436/2011 nebo v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 119/99. Stavba byla veřejnou zakázkou financovanou z evropských dotačních prostředků, vůlí objednatele (žalobce) bylo sjednat sankci za prodlení s prováděním oprav. Včasné a řádné odstraňování vad bylo jedním ze zásadních požadavků žalobce a žalovaný s tím byl obeznámen. Lhůta k odstranění vad může být určena jednostranně, mělo by se však jednat o lhůtu přiměřenou s ohledem na charakter vady. To podporují závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, ve kterém Nejvyšší soud se zabývá výkladem pojmu„ bez zbytečného odkladu“. Nemohou obstát ani závěry soudu, že žalobce neprokázal, že za vady odpovídá žalovaný. Na vady projektu žalovaný nikdy neupozornil. Nemožnost částečné realizace z důvodů památkové ochrany neznamená, že zhotovitel nemá povinnost navrhnout jiné řešení, které je funkční. Povinnost zavčas upozornit objednatele na nevhodnou povahu věcí nebo pokynů od něj převzatých, vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4815/2010. Na provedení díla byla poskytnuta záruka a reklamace byla uplatněna v době trvání záruky. Znalecký posudek Ing. [příjmení] označil za příčinu zatékání perforaci hydroizolace, ale také způsob jejího ukončení. Posouzení odpovědnosti za vady je však otázkou právní. Žalobce v odvolání také brojil proti náhradě nákladů řízení, resp. proti účelnosti jednotlivých úkonů právní služby zástupce žalovaného. S tímto principem není v souladu zejména přiznání náhrady nákladů za dvě porady s klientem, které nebyly nezbytné, stejně jako za písemná podání ze dne [datum], [datum] a [datum] Stanovisko žalobce bylo od počátku sporu konzistentní, porady zástupce žalovaného a jeho písemná vyjádření nebyly úkony, které by měly významný výsledek pro věc, ani úkony, které měly zvýšit efektivitu hájení práv žalovaného. Odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání, jeho vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem a soudní poplatek za odvolání nebyly náklady, které zavinil žalobce, ale vznikly z důvodů na straně soudu. Vznik těchto nákladů byl zapříčiněn náhodou, ve smyslu § 147 o. s. ř. a na žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby je nahrazoval. Odvolatel závěrem navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení nebo změněn tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit částku 1 900 000 Kč a nahradit žalobci náklady řízení.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání ze dne [datum] namítl, že soud prvního stupně nebyl vázán svým předběžným právním názorem o tom, že smluvní pokuta je ujednána platně. Odůvodněním svého závěru o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě se soud podrobně zabýval v písemném odůvodnění rozsudku i na jednání konaném dne [datum]. Podle žalovaného nebyla v souvislosti se smluvní pokutou sjednána zajišťovaná povinnost ani lhůta k plnění či způsob jejího určení. Soud také správně konstatoval, že nebylo možné zjistit, jaká byla ustálená praxe mezi účastníky při stanovení přiměřené lhůtě k odstranění vady, z provedeného dokazování vyplynulo, že praxí bylo stanovení lhůty ad hoc. Soud ke všem zjištěným skutečnostem náležitě přihlédl a řádně vyhodnotil. Správný je i závěr, že za reklamovanou vadu žalovaný neodpovídá. Proražení hydroizolace nebylo způsobeno žalovaným a pro ukončení hydroizolace v anglických dvorcích projekt nestanovil potřebné detaily. Žalovaný navrhl, aby bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. Ve vyjádření ze dne [datum] doplnil, že povinnost odstraňovat reklamované vady si subjekty musely ujednat, pokud tak neučinily, nelze uplatnit sankci. V řízení bylo prokázáno, že se navíc nejednalo o vady zhotovovaného díla. Žalovaný se navíc nedostal do prodlení s odstraněním vad, když práce provedl v dohodnutém termínu. Žalobcem požadovaná čtrnáctidenní lhůta pro odstranění vad nebyla přiměřená, výše smluvní pokuty neodpovídá ceně díla ani hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Zopakoval návrh na potvrzení odvoláním napadeného rozsudku.

4. Krajský soud v [obec] jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne [datum]. Žalobce se žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení částky 1 900 000 Kč. Vylíčil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o dílo mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem, předmětem smlouvy bylo komplexní zhotovení stavby s názvem„ Přístupové komunikace a parkoviště k zámku [obec] - Austerlitz.” Zhotovitel podle smlouvy poskytoval záruku za vady v trvání 60 měsíců. Záruční doba počala běžet ode dne předání a převzetí díla, tedy od [datum]. Dne [datum] žalovaný vytkl vady díla spočívající v zatékání do prostor prvního podzemního podlaží. Stanovil termín odstranění vad na 14 dnů od převzetí výzvy, kterou žalovanému doručil dnes [datum]. Vady tak měly být odstraněny do [datum]. Žalovaný dopisem ze dne [datum] reklamaci odmítl a teprve v březnu 2015 zajistil vypracování znaleckého posudku, který potvrdil, že vady byly reklamovány oprávněně. Po seznámení se závěry znaleckého posudku žalovaný odstranil reklamované vady dne [datum]. Byl tak v prodlení se odstraněním vad v trvání 190 dnů. Žalobce vyúčtoval smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě pro případ prodlení s odstraněním vad v sazbě 10 000 Kč za den. Za období od [datum] do [datum] činí vyúčtovaná smluvní pokuta částku 1 900 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil, že nárok na smluvní pokutu neuznává, proto se žalobce se svým právem obrátil na soud. Dne [datum] soud prvního stupně vydal rozsudek pro uznání, který byl k odvolání žalovaného změněn rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne 18. 10. 2018, čj. 74 Co 11/2017 - 123, tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. V podání ze dne [datum] žalovaný namítl, že nárok neuznává ani zčásti. Připustil, že mezi stranami byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo a že žalobce reklamoval vady dne [datum], potvrdil také další jednání mezi stranami včetně zpracování znaleckého posudku znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Setrval však na tom, že hlavní příčinou zatékání podle znaleckého posudku byla nevhodná konstrukce anglických dvorků a tento stav byl žalobci dobře znám. Podle znaleckého posudku také k zatékání docházelo z příčin na straně zhotovitele jiné stavby a v důsledku poruchy vodovodní přípojky nad vstupem do zámecké restaurace. Anglické dvorky způsobující vlhkostní problémy reklamované dne [datum] nebyly předmětem díla žalovaného. Navíc je ujednání o smluvní pokutě neplatné, neboť není sjednána lhůta k odstranění vad ani způsob jejího určení. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. Strany v následných písemných podáních svá stanoviska precizovaly, na podstatných tvrzeních a okolnostech však setrvaly. Nalézací soud konal první jednání dne [datum], provedl dokazování listinami a účastníky procesně poučil podle § 118a odst. 1 a 3 a osidle § 118b o. s. ř. Na jednání dne [datum] soud vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], svědky [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Na jednání dne [datum] po doplnění dokazování listinami a po přednesení závěrečných návrhů vyhlásil soud odvoláním napadaný rozsudek.

6. Odvolací soud předně uvádí, že vady řízení, k nimž musí přihlédnout z úřední činnosti (§ 212a odst. 5 o. s. ř.), nejsou odvolatelem namítány a vady uvedené v ust. § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. se z obsahu spisu nepodávají. Ani jiné vady řízení, jimiž se odvolací soud zabývá, pokud by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.), rovněž z obsahu spisu nevyplývají.

7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování některými důkazními prostředky.

8. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] odvolací soud především zjistil, že žalovaný se jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést dílo spočívající v kompletní stavbě s názvem„ Přístupové komunikace a parkoviště k zámku [obec] - Austerlitz”. Součástí výkonu žalovaného bylo také zhotovení projektové dokumentaci pro provedení stavby v rozsahu nezbytně nutném pro řádné zhotovení díla (bod 1.2 smlouvy). Dohodnutá celková cena činila 40 503 852 K (bod 4.6 smlouvy). Byla sjednána záruční doba v délce 60 měsíců počínající běžet ode dne předání a převzetí díla, resp. jeho poslední části (bod [číslo] smlouvy). Pro případ prodlení zhotovitele s odstraněním oprávněně reklamovaných vad byl zhotovitel zavázán zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za každý takovýto případ a den prodlení (bod [číslo] smlouvy).

9. Z reklamace ze dne [datum] odvolací soud učinil shodná zjištění, jako soud nalézací - tedy že žalobce vytkl žalovanému vadu díla takto:„ Po trvalých deštích ve dne [datum] až [datum] došlo k velkému zatékání do prostor prvního PP, zatékání se projevuje především kolem anglických dvorků na čtyřech místech. Ze zatékání byla dne [datum] pořízena fotodokumentace a krátké video. Video i fotodokumentaci můžeme zaslat elektronicky, přílohou jsou fotky z tohoto dne. Termíny odstranění závad – 14 dnů od převzetí výzvy.“ Podepsán je Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí odboru investic a rozvoje.

10. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že dne [datum] obdržel reklamaci a odmítl odstranit vady s tím, že se nejedná ani o vadu ani poruchu žalovaným provedené stavby a stavba byla provedena dle objednané koncepce zadávací dokumentace, výkazem výměr a projektem.

11. Z dopisu žalobce ze dne [datum] odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že žalobce zopakoval žalovanému, že se na něj obrací ve věci vyřešení odstranění záručních vad na díle, které bylo realizováno žalovaným na základě smlouvy o dílo ze dne [datum]. Zopakoval, že uvedené vady už byly reklamovány přípisem ze dne [datum], v němž byl termín pro odstranění vad stanoven do 14 dnů od doručení výzvy. Dále bylo zopakováno, že ze strany žalovaného oznámením ze dne [datum] a [datum] bylo žalobci sděleno, že vada nevznikla činností ze strany žalovaného a proto ji odmítá odstranit. Žalobce setrval na odstranění vady reklamované ze dne [datum]. Připomněl, že již jednou bylo reklamováno zatékání kolem anglického dvorku na severní straně a žalovaný vadu již odstraňoval. Podle žalobce k zatékání nedochází přes otevřený prostor anglických dvorků, který je navíc odvodněný a není možné, aby docházelo k takovému masivnímu zatékání, zdroj zatékání musí být z větší plochy a z jiných dalších příčin.

12. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byl předán znalecký posudek vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který tedy posoudil příčiny zatékání do podzemních prostor. Tento posudek byl zadán dle reklamace žalobce ze dne [datum]. Bylo dohodnuto, že žalovaný odstraní vady do [datum] a že žalobce zajistí společné jednání s projektantem za účelem vyřešení detailu ukončení hydroizolace v anglickém dvorku, a to v termínu do [datum].

13. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že bylo potvrzeno, že žalovaný odstranil vady dne [datum]. Dále bylo sjednáno, že bude vypracována dokumentace řešící odvod srážkových vod z ukončené hydroizolace pod anglickými dvorky do kanalizace v prvním PP. Dle projektanta žalobce se jedná o vadu, kterou nemohl zhotovitel předvídat.

14. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu k zaplacení smluvní pokuty a nárok neuznal.

15. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z března 2015 odvolací soud zjistil, že znalec popsal následující místa a důvody zatékání do pozemního podlaží takto: -) pod branou na nádvoří (bod [číslo]) - u sloupků brány neukončená hydroizolace, -) před vstupem do vinárny (bod 3. 1. 2) - vadná hydroizolace, -) Drenáž zatravněné plochy (bod [číslo]) - vadný obsyp drenáže, -) Anglické dvorky AD 1 (bod [číslo]), -) AD 3 (bod [číslo]) - pravděpodobné zatékání z doby před zahájením stavebních prací, -) průchod mezi místnostmi, mezi AD 3 a AD 4 (bod [číslo]), -) sál zadní střelnice (bod [číslo]), -) AD 5 (bod [číslo]), -) AD X (bod [číslo]) chybí jakákoliv ochrana proti zatékání, -) provedení hydroizolace anglických dvorků (bod [číslo]) umožňuje zatékání, -) ukončení hydroizolace anglických dvorků (bod [datum]) umožňuje zatékání z vodorovné izolace, -) místo největšího zatékání (bod [datum] str. 13) - nejde o zatékání z anglických dvorků, sondou zjištěno starší poškození hydroizolace na dvou místech, během provádění sondy způsobena další dvě poškození. Na závěr posudku se shrnují příčiny vad a navrhují opatření: A. Zatékání z minulosti. B. Nevhodná konstrukce anglických dvorků (voda přímo naprší). C. Nedokončené práce venkovní stavby (odpovídá zhotovitel venkovní stavby za hranicí nádvoří). D. Špatně provedené detaily hydroizolace nádvoří u plotové zídky ([číslo] a [číslo]) a u AD 7 ([datum]) vyžadují odbornou opravu.

16. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] před odvolacím soudem bylo zjištěno, že znalec byl v příslušné době vyzván [právnická osoba] [obec] k nalezení příčin zatékání do suterénu zámku ve [obec]. V objektu byl vícekrát, prováděl měření, zjistil, že na mnoha místech zatékalo po řadu let. Byla tam však nová místa zatékání, která popsal v posudku. Průběžně hlásil výsledky svého zjištění IMOSu, IMOS provedl místní opravu. Osobně byl předvolán k posouzení průběhu opravy, pak dokončil znalecký posudek. K jednotlivým zjištěním uvedeným v písemném posudku na dotazy soudu uvedl, že: - skutečnosti popsané v bodu [číslo] vyplývají z toho, že u plotové zídky se stýkaly dvě stavby různých zhotovitelů. Ze strany nádvoří prováděl stavbu IMOS, z druhé strany jiný zhotovitel, vady se projevily na obou stranách. Zjištění z bodu [číslo] posudku korespondují s návrhem opatření v bodu 5.

1. Z prvního snímku na str. 4 posudku vyplývá, že tmavší zdivo odpovídající vyššímu zatékání, se projevuje na té straně, kde stavbu prováděl jiný subjekt, než IMOS [obec], - situace popsaná v bodu [číslo] posudku plyne z druhého snímku na str.

4. Znalec dospěl k závěru, že v tom místě může docházet k zatékání vody, a to ze strany stavby prováděné IMOSem. Podle jeho názoru se jedná o menšinovou část či okrajovou věc ve vztahu ke zjištěnému zatékání v tom místě, - v bodu [číslo] znaleckého posudku podle spodního snímku na str. 5 jde o jasně technicky špatně zhotovenou drenáž, tato skutečnost se projevila na vnitřní straně areálu za plotovou zídkou. Podle znalce vady popsané v bodech [číslo], [číslo] a [číslo] znaleckého posudku nebyly důvodem zatékání u anglických dvorků, kritický anglický dvorek [číslo] se nachází v jiném místě, asi [číslo] m od brány.

17. Odvolací soud skutkově shrnuje a nadále vychází z toho, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, podle níž žalovaný zhotovoval stavbu„ Přístupové komunikace a parkoviště k zámku [obec] - Austerlitz” za sjednanou cenu ve výši 40 503 852 Kč. Strany mimo jiné také sjednaly, že dokumentace pro provedení stavby je součástí plnění zhotovitele, k vadám díla byla poskytnuta záruka v délce 60 měsíců od jeho předání a pro případ prodlení s odstraněním reklamovaných vad byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč za každý den. Mezi stranami nebylo sporné, že dílo bylo předáno objednateli dne [datum]. Dopisem doručeným žalovanému dne [datum] žalobce vytkl vadu díla spočívající v zatékání do podzemního podlaží zámku ve [obec] a požadoval, aby vada byla odstraněna do 14 dnů od převzetí výzvy. Žalovaný dne [datum] písemně odmítl, že by zatékání bylo způsobeno vadou díla a odmítl vadu odstranit. V březnu 2015 si žalovaný zadal zpracování znaleckého posudku ke zhodnocení příčin zatékání do podzemního podlaží zámku. Na základě závěrů znalce a po jednání se žalobcem žalovaný v období od [datum] do [datum] provedl opravu hydroizolace a drenáže v zámeckém parku a dne [datum] o tom zápisem o předání vyrozuměl žalobce.

18. Odvolací soud připomíná, že předmětem soudního řízení je (toliko) tvrzené právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 900 000 Kč vyúčtované dne [datum] za prodlení žalovaného s odstraněním oprávněně reklamované vady díla„ Přístupové komunikace a parkoviště k zámku [obec] - Austerlitz” od [datum] do [datum] při sazbě 10 000 Kč za každý den.

19. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odvolací soud posoudil právní poměry vzniklé přede dnem [datum] (přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb.), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, podle dosavadních právních předpisů, tj. zejména podle obchodního a občanského zákoníku účinných do [datum].

20. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odstavec 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odstavec 2).

21. V rozsudku ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3196/2016, Nejvyšší soud dovodil, že„ Smluvní pokuta je sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. Je proto správný právní závěr o určitosti a platnosti ujednání o smluvní pokutě, která zajišťuje splnění všech povinností vyplývajících z konkrétní smlouvy.” 22. Již v rozsudku ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 32 Cdo 1299/2006, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěry, podle nichž„ Podle ustálené judikatury je z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty ve smyslu ust. § 301 ObchZ na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou„ denní sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit (srov. např. 33 Odo 588/2003) .” 23. V rozsudku ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4430/2007, Nejvyšší soud vysvětlil, že„ Účel smluvní pokuty spočívá zejména v pohrůžce citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníkovi pro případ, že nesplní svoji povinnost z hlavního závazkového vztahu, a tím také v zabezpečení věřitele proti případné újmě, která by mu mohla nesplněním hlavního závazku vzniknout. Uvedený účel je – jak z povahy věci vyplývá - jen obtížně splnitelný pouhou symbolickou pohrůžkou, která má v poměrech dlužníka jen minimální význam a nemotivuje jej dostatečně k tomu, aby na sebe bral jen takové závazky, kterým při uvážení všech okolností může s vysokou pravděpodobností dostát; oproti tomu sankce nepřiměřeně vysoká může mít za následek neplatnost ujednání o smluvní pokutě, neboť podle ustanovení § 39 obč. zák. je právní úkon neplatný rovněž, jestliže je v rozporu s dobrými mravy. Dlužník nemůže úspěšně namítat rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy, jestliže mohl zabránit růstu celkové výše smluvní pokuty splněním smluvní pokutou zajištěného hlavního závazku.” 24. V rozsudku ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 772/2019, Nejvyšší soud vyložil, že„ Pokud má dílo vady a zvolí-li objednatel za prostředek ochrany odstranění vady (opravu díla), je zhotovitel povinen vadu odstranit v přiměřené lhůtě. Neučiní-li tak či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny díla, nebo může od smlouvy odstoupit. Přiměřená lhůta k odstranění vady znamená období, ve kterém je zhotovitel s ohledem na povahu díla a jeho vady schopen svoji povinnost splnit a dílo uvést do souladu se smlouvou.” 25. Odvolací soud především nesouhlasí s právním závěrem o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, na němž nalézací soud se rozhodnutí založil. Smluvní pokuta byla nepochybně sjednána za prodlení zhotovitele s odstraněním důvodně vytknutých vad díla. Předpokladem pro její uplatnění je tedy pouze to, že se ve sjednané záruční době vyskytne vada díla, kterou objednatel zhotoviteli vytkne a uplatní právo na její odstranění, zhotovitel vady neodstraní ve lhůtě sjednané nebo, není-li sjednána, ve lhůtě přiměřené.

26. Odvolací soud nepovažuje za prakticky možné, aby pro jakoukoliv myslitelnou vadu díla byl předem smlouvou sjednán přesný časový úsek pro její odstranění. [příjmení], podle níž se lhůty stanoví„ ad hoc” v závislosti na charakteru vady, počasí a klimatických podmínkách, je naopak v plném rozsahu akceptovatelná.

27. Lze připustit, že by se zhotovitel nedostal do prodlení s odstraněním vady, pokud by lhůta poskytnutá objednatelem byla nepřiměřeně krátká zejména vzhledem k charakteru vady. V projednávané věci však byla k odstranění vytýkaných vady ze strany žalobce poskytnuta lhůta přiměřená, tato skutečnost podle odvolacího soudu přímo vyplývá ze skutkových zjištění a následného chování stran. Žalobce jako objednatel vyzval k odstranění vady ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení výzvy ([datum]), žalovaný jako zhotovitel následně odstranil vadu do pouhých tří dnů ([datum] - [datum]) po zahájení opravy.

28. Odvolací soud nesouhlasí s úvahou, že se na termínu odstranění vad se strany dohodly až v zápise ze dne [datum]. Takový závěr zcela pomíjí písemný projev vůle žalobce („ reklamaci”) ze dne [datum], který se toho dne dostal do sféry žalovaného. Pro úplnost odvolací soud dodává, že klimatické podmínky pro stavební práce v říjnu nebo dubnu běžného roku lze považovat za srovnatelné.

29. Vytýkané prodlení zhotovitele (v období od [datum] do [datum]) bylo způsobeno nepochybně tím, že žalovaný odmítal vadu jako oprávněnou uznat, o tom zpravil žalobce již dopisem ze dne [datum]. Prodlení jde však zcela k tíži žalovaného, protože znaleckým posudkem a výslechem znalce před odvolacím soudem bylo prokázáno, že nejméně za vady uváděné v bodech [číslo], [číslo] a [číslo] znaleckého posudku žalovaný odpovídá. Přitom není rozhodné, v jakém vzájemném poměru se jednotlivá zjištění znalce na zatékání do podzemních prostor zámku ve [obec] podílela, pro rozhodnutí v této věci postačuje závěr, že dílo žalovaného vykazovalo vadu, kterou žalobce vytkl a uplatnil právo na bezvadné plnění. Nadto odvolací soud připomíná, že ani skutečnost, že nebyla projekčně dořešena hydroizolace anglických dvorků, nesnímá ze žalovaného odpovědnost za tuto vadu, protože zpracování projektové dokumentace„ pro provedení stavby v rozsahu nezbytně nutném pro řádné zhotovení díla” bylo smluvní povinností žalovaného.

30. K obraně žalovaného v odvolacím řízení se nad rámec již uvedeného sluší podotknout, že právo objednatele na odstranění vady vyplývá z ustanovení § 564 a § 436 odst. 1 písm. b) nebo § 437 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Žalobce právo na odstranění vad díla v dopise ze dne [datum] uplatnil formulací„ termín odstranění závad: 14 dnů od převzetí výzvy”, o významu tohoto projevu vůle nevznikly mezi stranami ani následně pochybnosti, o jiném právu žalobce vyplývajícím z odpovědnosti za vadu díla strany nejednaly. Povinnost zhotovitele odstranit vadu opravou navíc vyplývá i z ustanovení § 437 odst. 2 obchodního zákoníku. Výše smluvní pokuty sjednané sazbou 10 000 Kč za každý den není nepřiměřená vzhledem k ceně díla přesahující 40 000 000 Kč.

31. Protože nejsou splněny podmínky pro potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ani pro jeho zrušení, odvolací soud jej podle § 220 odst. jedna písm. b) o. s. ř. změnil, neboť po zopakování dokazování byl skutkový stav zjištěn tak, že bylo možné o věci rozhodnout. Žaloba byla shledána zcela důvodnou a odvolací soud změnil rozhodnutí nalézacího soudu tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 1 900 000 Kč (I. výrok tohoto rozsudku).

32. Podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Plně úspěšnému žalobci byla přiznána za zaplacený soudní poplatek ve výši 95 000 Kč, náhrada odměny advokáta za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) po 15 900 Kč, náhrada administrativních výdajů spojených se těmito úkoly v paušální výši celkem 2 700 Kč, náhrada cestovného za cesty vykonané k soudním jednáním dne [datum], [datum], [datum] a [datum], celkem ve výši 1 417,52 Kč, náhrada za ztrátu času na těchto cestách celkem ve výši osmi půlhodin po 100 Kč a DPH v sazbě 21% a výši 31 083,68 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).

33. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšnému žalobci byla přiznána za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 95 000 Kč, náhrada odměny advokáta za tři úkony právní služby (písemné odvolání, písemné podání ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po 15 900 Kč, náhrada administrativních výdajů spojených se těmito úkoly v paušální výši celkem 900 Kč, náhrada cestovného za cesty vykonané k odvolacímu soudu dne [datum] a [datum] ve výši 757,64 Kč, náhrada za ztrátu času na těchto cestách celkem ve výši čtyř půlhodin po 100 Kč a DPH v sazbě 21% a výši 10 368,10 Kč (III. výrok tohoto rozsudku).

Poučení