75 C 160/2024 - 265

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: [právnická osoba] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 111 988,81 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 111 988,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč za den [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 21 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 27 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 33 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 36 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 39 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 42 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 48 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 51 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 54 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 57 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 63 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 66 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 69 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 72 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 75 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 78 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 81 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 84 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 87 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 90 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 93 000 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 98 026,74 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 86 026,74 Kč za den [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 83 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 80 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 77 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 74 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 71 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 68 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 65 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 62 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 59 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 56 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 53 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 50 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 47 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 44 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 41 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 38 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 35 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 32 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 29 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 26 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 23 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 20 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 17 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 14 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 11 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 8 026,74 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,05 % ročně z částky 5 026,74 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57 142,40 Kč k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky ve výši 111 988,81 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 98 026,74 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „smlouva“), jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen „VOP“) a sazebník poplatků. Smlouvou se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr žalobkyni splácet ve splátkách po 2 100 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci. V průběhu trvání smlouvy došlo k navýšení úvěrového limitu na 100 000 Kč s tím, že se i zvýšila pravidelná splátka na 3 000 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy žalovaná zároveň přistoupila k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr včetně všeobecných pojistných podmínek (dále jen „rámcová smlouva o pojištění“), a zavázala se hradit měsíčně pojištění ve výši 0,65 % z aktuálního dluhu žalované vůči žalobkyni. Finanční prostředky z úvěru byly žalobkyní žalované poskytnuty dne [datum] převodem na její účet. Žalovaná však po nějaké době přestala plnit své povinnosti ze smlouvy, když přestala hradit jednotlivé splátky úvěru. V souladu s článkem 8.2 bod (i) VOP nakonec žalobkyně vzhledem k opakovanému prodlení žalobkyně odstoupila od smlouvy, o čemž žalovanou písemně vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Dle ustanovení článku 8.3 VOP nabývá odstoupení od smlouvy účinnosti doručením klientovi v souladu s bodem 12.5 VOP. Dle článku 12.5 VOP se každá zásilka doručená klientovi považuje za doručenou okamžikem (i) kdy klient zásilku převzal, nebo (ii) kdy se zásilka zaslaná věřitelem na posledně známou adresu klienta vrátí jako nedoručitelná, nebo (iii) v ostatních případech uplynutím deseti (10) dnů ode dne odeslání zásilky, a to i v případě, že se klient o zaslání zásilky nedozvěděl. Odstoupení od smlouvy tedy nabylo účinnosti nejpozději ke dni [datum]. Dle ustanovení článku 8.3 VOP se okamžikem odstoupení od smlouvy smlouva o úvěru ruší a došlo-li již k čerpání úvěru, celý do té doby nesplacený úvěr klienta, jakož i veškeré další peněžité závazky ze smlouvy o úvěru, se stávají splatnými a klient je povinen je okamžitě uhradit věřiteli v plné výši. Ke dni zesplatnění (tj. [datum]) činil celkový dluh žalované 111 988,81 Kč. Tento dluh představují nezaplacené splátky ve výši 98 026,74 Kč, dlužné splátky pojištění ve výši 4 114,18 Kč a paušální náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s porušením povinností klienta ve výši 12 % z každé úvěrové splátky, s níž se klient ocitl v prodlení o více jak 15 dní, ve výši 600 Kč, a dlužné běžné úroky vyčíslené ke dni odstoupení na částku 9 247,89 Kč. Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] (odeslán [datum]) vyzvána k úhradě tohoto dluhu, avšak ničeho neuhradila.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] (stejně jako ve svých předcházejících a následujících podáních, tj. odvolání ze dne [datum], [datum] a [datum]) uvedla, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává. Žalovaná potvrdila, že sice skutečně měla se žalobkyní uzavřenou úvěrovou smlouvu, zároveň ale byla v rámci této smlouvy i pojištěna, a to především pro případ invalidity III. stupně, která jí byla přiznána ke dni [datum]. Odstoupení od úvěrové smlouvy jí bylo zasláno s platností k [datum], tedy v době, kdy jí již byl III. stupeň invalidity přiznán a kdy už žalobkyně věděla, že žalovaná je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a je jí přiznán invalidní důchod. Pojistná smlouva byla v době přiznání invalidity žalované stále v platnosti, bylo tedy povinností příslušné pojišťovny provést plnění ve prospěch žalobkyně namísto žalované, která do [měsíc] [rok] úvěr řádně hradila. Žádný dopis o odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaná nikdy neobdržela, ode dne [datum] se navíc nacházela ve vazbě. Žalovaná proto navrhla soudu žalobu zamítnout jako zcela nedůvodnou.

4. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že odstoupení od smlouvy a předžalobní upomínka byly žalované doručeny dle jejího názoru v souladu s VOP. Nelze klást žalobkyni za vinu, že se nedozvěděla o tom, že je žalovaná ve vazbě. Žalovaná skutečně uplatnila u žalobkyně pojistnou událost (spočívající v dočasné pracovní neschopnosti), a o telefonicky dne [datum]. Následně ve dnech [datum] a [datum] zaslala i doklady týkající se pojistné události. Pojišťovna si poté ještě vyžádala potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, které jí žalovaná zaslala dne [datum]. Výsledkem šetření pojistné události bylo uhrazení částky 3 000 Kč pojišťovnou za žalovanou dne [datum], ve zbývajícím rozsahu pojišťovna pojistnou událost neuznala. Pojišťovna jako den vzniku pojistné události uznala datum [datum], kdy se žalovaná stala dočasně práce neschopnou, k tomuto datu byla následně přičtena 60denní karenční lhůta, tj. do [datum] (viz článek 10.2. písm. b/ rámcové smlouvy o pojištění). Vzhledem k tomu, že konec pojištění je navázán na konec úvěrové smlouvy (článek 6.4. rámcové smlouvy o pojištění), od které žalobkyně v [měsíc] [rok] odstoupila, byla pojistná událost pojišťovnou ukončena ke dni [datum]. Žalovaná byla o této skutečnosti informována. Dle čl. 9 rámcové smlouvy o pojištění měla žalovaná uplatnit pojistnou událost bez zbytečného odkladu, a to klidně i jen telefonicky. Žalovaná tak však učila až v [měsíc] [rok]. Pojistnou událost tedy uplatnila až 3 měsíce poté, co žalobkyně od smlouvy odstoupila, protože jí žalovaná neuhradila splátky už za [měsíc] a [měsíc] [rok]. Přestože žalobkyně poté ještě dlouhou dobu vyčkávala a dávala žalované prostor k nápravě či dohodě, k ničemu takovému ze strany žalované nedošlo a žalobkyni proto nezbylo než v [měsíc] [rok] od smlouvy odstoupit. Na podané žalobě proto žalobkyně i přes vyjádření žalované stále trvala.

5. Žaloba ze dne [datum] byla podána k [soud], který ve věci samé nejprve rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jenž byl následně zrušen v rámci odvolacího řízení o odvolání žalované, a to usnesením [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], neboť bylo zjištěno, že žalované nebyla v průběhu řízení před soudem I. stupně řádně doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření k ní. Věc byla tedy vrácena [soud], který posléze znovu rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Proti tomuto rozsudku se žalovaná rovněž odvolala, a i tento rozsudek byl usnesením [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], zrušen a věc byla vrácena [soud] k dalšímu řízení, neboť odvolací soud shledal uvedený rozsudek nepřezkoumatelným. [soud] tedy ve věci následně rozhodoval znovu, a to rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ale i tento rozsudek byl v rámci odvolacího řízení o odvolání žalované zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení, a to usnesením [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], neboť odvolací soud dospěl k závěru, že se soud prvního stupně nezabýval námitkou žalované ohledně místní nepříslušnosti a nesprávně vyhodnotil, že v průběhu řízení došlo ke zhojení nedostatku místní nepříslušnosti [soud]. Nakonec bylo ve věci usnesením [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], pravomocně rozhodnuto o tom, že [soud] je soudem místně nepříslušným a věc byla postoupena [soud] jako soudu místně příslušnému.

6. Okresní soud v Ústí nad Labem věc projednal na jednání, které se konalo dne [datum], a to v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků, kteří se řádně a včas z tohoto jednání omluvili a zároveň souhlasili, aby soud věc v jejich nepřítomnosti projednal a rozhodl.

7. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že ji dne [datum] podepsala žalovaná jako klient. Na druhé straně listiny jsou vytištěné všeobecné obchodní podmínky žalobkyně („VOP“). Celková výše úvěru byla sjednána v částce 70 000 Kč, splácení úvěru bylo dohodnuto v minimálních měsíčních splátkách po 2 100 Kč, se splatností jednotlivých splátek vždy ke každému 15. dni v měsíci (dle článku 4.4 VOP), první splátka se stala splatnou k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru klientem. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění mj. pro případ smrti, plné a trvalé invalidity, mající za následek neschopnost pojištěného zcela a trvale vykonávat jakékoliv povolání, ztráty zaměstnání a dočasné pracovní neschopnosti. Pojistné bylo sjednáno měsíčně v částce odpovídající 0,65 % výše aktuálního dluhu s placením stejným způsobem jako pravidelné měsíční splátky úvěru. Podpisem smlouvy klient prohlásil, že se seznámil a souhlasil s rámcovou smlouvou o pojištění č. 9717M uzavřenou mezi žalobkyní jako pojistníkem a zavázanými pojišťovnami. Z VOP na druhé straně listiny bylo dále zjištěno, že věřitel (žalobkyně) je oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou více jak dvou po sobě jdoucích úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší jak tři měsíce (článek 8.2 VOP bod i/), přičemž odstoupení od smlouvy nabývá účinnosti doručením klientovi v souladu s 12.5 VOP. Podle článku 12.5 VOP pak žalobkyně jako věřitel doručuje klientovi písemnosti poštou na posledně známou adresu bydliště uvedenou ve smlouvě nebo oznámenou klientem, a to formou doporučené zásilky, a podle bodu (iii) se taková zásilka považuje za doručenou uplynutím deseti dnů ode dne odeslání zásilky, i pokud se klient o zaslání zásilky nedozvěděl. Podle článku 8.3 VOP se odstoupením od smlouvy smlouva ruší a došlo-li již k čerpání úvěru, celý do té doby nesplacený úvěr i veškeré další peněžité závazky klienta vůči žalobkyni se stávající splatnými a klient je povinen je žalobkyni okamžitě v plné výši uhradit. Podle článku 4.1 VOP je klient povinen žalobkyni platit i vzniklé poplatky v souvislosti s poskytnutím úvěru vždy dle aktuálního sazebníku poplatků, přičemž svým podpisem klient potvrzuje, že se s aktuálním sazebníkem poplatků seznámil.

8. Z listin označených jako sazebníky poplatků, s různými daty platnosti (od [datum] včetně, od [datum] včetně, od [datum] včetně, od [datum] včetně a od [datum] včetně), soud zjistil, že tyto sazebníky jsou součástí smlouvy a stanovují úrokové sazby a RPSN pro jednotlivé úvěrové limity, procentuální výši platby na pojistné (0,65 % z aktuálního dluhu) a výše jednotlivých smluvních pokut, např.: 12 % měsíčně z každé dlužné splátky úvěru, pokud se klient dostal do prodlení o více jak 12 dní, s paušální částkou 1 000 Kč na vymáhání dluhu; 20 % z celkové výše dlužné částky; 500 Kč za jednotlivé porušení povinnosti.

9. Z listiny označené jako rámcová smlouva o pojištění č. [číslo] a VOP č. [hodnota] soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní (jako pojistníkem) a pojišťovnami [název] (jako pojistiteli), akciovými společnostmi podle francouzského práva. Předmětem smlouvy je soukromé pojištění v rámci volného poskytování služeb. Pojištěným je klient žalobkyně, fyzická osoba, se kterou žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu, a která vyslovila souhlas s touto smlouvou a jejími pojistnými podmínkami, která je současně mladší 65 let a v době uzavření smlouvy není dočasně práce neschopná či není poživatelem částečného či plného invalidního důchodu. Měsíční pojistné činí 0,65 % aktuálního dluhu a je splatné do každého 15. dne v měsíci (článek 7). Pojistné plnění je poskytováno, pokud nastane pojistná událost (článek 10.1) a v případě dočasné pracovní neschopnosti bude pojistné plnění poskytnuto po skončení karenční doby v trvání 60 po sobě jdoucích dnů počítaných od prvního dne pracovní neschopnosti, a bude poskytováno nejvýše po době 12 měsíců (článek 10.2 písm. b/). Pojištění zaniká mj. posledním dnem účinnosti úvěrové smlouvy, k níž se pojištění vztahuje, a dále např. výpovědí nebo odstoupením od této smlouvy (články 14.1, 14.5).

10. Z listiny označené jako žádost o navýšení úvěrového limitu z [datum] soud zjistil, že žalovaná podala žádost o navýšení úvěrového limitu na částku 90 000 Kč, který bude nově splácet ve splátkách ve výši 2 700 Kč.

11. Z historického výpisu splácení úvěru za období od [datum] až [datum] a z přehledu plateb na smlouvu č. [hodnota] soud zjistil, že úvěr byl poskytnut [datum] na bankovní účet žalované. Úvěr byl následně žalovanou řádně splácen. V průběhu splácení byl úvěr dvakrát navýšen – nejprve na 90 000 Kč (v [měsíc] [rok]), poté dokonce na 100 000 Kč (v [měsíc] [rok]), s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 000 Kč. Žalovaná naposledy uhradila pravidelnou splátku dne [datum]. Dne [datum] plnila za žalovanou vůči žalobkyni pojišťovna, když uhradila jednu splátku ve výši 3 000 Kč. K 24. 2. 2020 činil celkový dluh žalované vůči žalobkyni celkem 111 988,81 Kč, z toho jistina činila 98 026,74 Kč, úrok 9 247,89 Kč, pojištění 4 114,18 Kč, a smluvní pokuta 600 Kč.

12. Z listiny označené jako „odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalované dopis na adresu jejího bydliště dle smlouvy, v němž jí oznámila, že z důvodu porušení podmínek smlouvy a VOP, neboť je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce, žalobkyně v souladu s články 8.2 a 8.3 VOP od smlouvy odstupuje. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé dlužné částky na její bankovní účet a oznámila jí zánik pojištění. Odeslání dopisu žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne [datum], kde je pod položkou č. [hodnota] uvedeno jméno žalované a adresa [adresa].

13. Z listiny označené jako „odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalované dopis na adresu jejího bydliště dle smlouvy, v němž jí oznámila, že z důvodu porušení podmínek smlouvy a VOP, protože je v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce, žalobkyně v souladu s články 8.2 a 8.3 VOP od smlouvy odstupuje. Žalobkyně zároveň vyzvala žalovanou k okamžitému splacení celé dlužné částky na její bankovní účet, přičemž ji zároveň upozornila, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně úhrady dlužné částky domáhat soudní cestou. Zároveň ji i v tomto dopise znovu upozornila na zánik pojištění. Odeslání dopisu žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne [datum], kde je pod položkou č. [hodnota] uvedeno jméno žalované a adresa [adresa].

14. Z listiny označené jako posudek o invaliditě č.j. [číslo] soud zjistil, že zdravotní stav žalované byl hodnocen jako invalidita I. stupně ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přičemž změna stupně invalidity nastala ke dni [datum]

15. Z listiny označené jako posudek o invaliditě č.j. [číslo] soud zjistil, že zdravotní stav žalované byl hodnocen jako invalidita III. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přičemž změna stupně invalidity na stupeň III. nastala ke dni [datum].

16. Z rozhodnutí ČSSZ ve věci invalidního důchodu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla ode dne [datum] zvýšena výše invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně podle § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

17. Z výpisu lustrace centrální evidence vězněných osob ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaná se v době od [datum] do [datum] nacházela ve výkonu trestu odnětí svobody.

18. Soud neprováděl důkazy předložené žalobkyní, jež byly označené jako „doklady zaslané pojišťovně dne [datum]“, „doklady zaslané pojišťovně dne [datum]“ a „doklady zaslané pojišťovně dne [datum]“, neboť tyto důkazní návrhy nebyly jednoznačně a určitě specifikovány a žalobkyně se svojí omluvenou neúčastní na jednání dobrovolně vzdala možnosti výzvy soudu k upřesnění těchto důkazních návrhů a označení jednotlivých listin, které by měly být k důkazu provedeny.

19. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] podepsala listinu označenou jako návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], v níž si se žalobkyní sjednaly, že žalované bude ze strany žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, který jí bude žalovaná splácet ve splátkách po 2 100 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni a první splátkou splatnou ke dni 15. 1 2007. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění pro případ úmrtí, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání. Žalovaná podpisem smlouvy vyjádřila souhlas s pojištěním. Součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, v nichž bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta (žalované) se splácením dvou po sobě jdoucích splátek či jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel (žalobkyně) oprávněn od smlouvy o úvěru odstoupit. Úvěr byl poskytnut převodem na účet žalované dne [datum], posléze byl opakovaně navýšen až na částku 100 000 Kč se zvýšením pravidelné splátky na 3 000 Kč. Úvěr byl žalovanou řádně splácen až do konce roku [rok], přičemž žalovaná uhradila poslední splátku ve výši 3 000 Kč dne [datum]. Následně za ni ještě jednu dílčí splátku ve výši 3 000 Kč uhradila pojišťovna dne [datum]. Dopisem označeným jako „odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění“ ze dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru odstupuje od smlouvy o poskytnutí úvěru, v důsledku čehož se úvěr stává splatným v celém rozsahu a žalovaná je povinna jej okamžitě uhradit, a zároveň jí s ohledem na odstoupení od úvěrové smlouvy zaniká i pojištění pro případ neschopnosti úvěr splácet. Žalobkyně předala tento dopis k poštovní přepravě dne [datum]. Dalším dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanou znovu o uvedených skutečnostech informovala (tj. odstoupení od smlouvy pro prodlení žalované, zesplatnění celého dluhu a zániku pojištění), přičemž ji zároveň upozornila, že v případě neuhrazení dluhu se jeho zaplacení bude žalobkyně napříště domáhat soudní cestou. Žalobkyně předala tento dopis k poštovní přepravě dne [datum]. Ke dni [datum] byla žalovaná shledána invalidní v I. stupni, načež byla ke dni [datum] shledána invalidní ve III. stupni invalidity a v souvislosti s tím jí byl přiznán odpovídající invalidní důchod. V době od [datum] do [datum] se žalovaná nacházela ve výkonu trestu odnětí svobody 20. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Protože smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o. z., jež nastala dne [datum], posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

22. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném k 27. 11. 2006 (dále jen „obch. zák.“), se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mj. ze smlouvy o úvěru (§ 497).

23. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

24. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

26. Podle § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné (odst. 1). V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období (odst. 2).

27. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

28. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

29. Podle § 349 odst. 1 obch. zák. odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo měnit bez souhlasu druhé strany.

30. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

31. Podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

32. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění do 31. 12. 2017 (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum], kdy byla smlouva podepsána žalovanou, uzavřena platně v písemné formě smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák., jejíž součástí byly VOP (§ 273 odst. 1 obch. zák.) a pravidelně aktualizovaný sazebník poplatků. Žalobkyně přenechala na požádání žalované v její prospěch ujednané peněžní prostředky ve výši nejprve 70 000 Kč, posléze navýšené na 90 000 Kč a nakonec na 100 000 Kč. Ačkoliv souhlas žalované s navýšením na 100 000 Kč nebyl žalobkyní předložen jako listinný důkaz, vyplývá z tvrzení obou účastníků a rovněž z dalších listinných důkazů jako je přehled čerpání úvěru a přehled jeho splácení, z nichž je patrné jednak navýšení úvěrového rámce, ale i to, že žalovaná od té doby pravidelně splácela splátky zvýšené na 3 000 Kč. Žalovaná se naproti poskytnutí peněžních prostředků zavázala tyto prostředky vrátit sjednaným způsobem, včetně sjednaných úroků, a to v pravidelných měsíčních splátkách nejprve po 2 100 Kč, pak po 2 700 Kč a nakonec po 3 000 Kč měsíčně. Součástí měsíčních splátek bylo rovněž hrazení pojistného pro případ úmrtí, plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání, k jehož úhradě byla žalovaná povinna na základě uzavřené pojistné smlouvy (podle § 2 a násl. zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě), kdy případné pojistné plnění bylo vypláceno za podmínek vyplývajících z rámcové smlouvy o pojištění. Žalovaná povinnost vrátit poskytnutý úvěr řádně a včas nesplnila, když od [měsíc] [rok] přestala zcela hradit jednotlivé splátky. Poslední splátku uhradila dne [datum]. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s uhrazením více jak dvou splátek úvěru, rozhodla se žalobkyně v souladu s VOP odstoupit od úvěrové smlouvy a poskytnutý úvěr zesplatnila. O této skutečnosti opakovaně žalovanou vyrozuměla dopisy ze dne [datum] a [datum]. Oba dopisy předala k poštovní přepravě, jak doložila potvrzenými poštovními podacími archy.

34. Uvedené podací archy nicméně osvědčují pouze to, že zásilky s oznámením o odstoupení od smlouvy byly předány k přepravě, nikoli ale již skutečnost, že se zásilky jako takové dostaly skutečně do sféry žalované. Žalobkyně sice argumentovala příslušným ustanovením VOP, které stanoví, že i pokud se zásilka do dispozice žalované vůbec nedostane, je v souladu s článkem 12.5 VOP do 10 dnů od odeslání považována za doručenou, tento závěr je však v rozporu s tehdy (i nyní) platnou právní úpravou soukromého práva, dle které má-li být doručení právního jednání učiněného jednou osobou významné pro jinou osobu, musí se o něm dozvědět – musí jí dojít (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2009, sp. zn. 5 Cmo 161/2009). A odstoupení od smlouvy je právě takovým adresovaným jednostranným právním jednáním (resp. „právním úkonem“ dle tehdy platné právní úpravy). Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že základním požadavkem je, aby listina došla do sféry dispozice adresáta, a že okolnosti svědčící jak o odeslání i o přepravě hmotněprávního úkonu do sféry dispozice adresáta musí tvrdit a prokázat strana, která právní jednání učinila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018). V tomto případě tedy musí právě žalobkyně jako strana odstupující od smlouvy tvrdit a prokazovat, že oznámení o odstoupení bylo odesláno, ale i přepravováno do sféry dispozice žalované jako adresáta. Přestože podací archy předložené žalobkyní osvědčují, že dopisy oznamující odstoupení byly předány k přepravě, nelze z nich dovodit, že se tyto zásilky dostaly do sféry dispozice žalované. Soud byl při jednání připraven o této skutečnosti žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení o tom, že se výše uvedené dopisy dostaly do sféry dispozice žalované tak, že měla možnost se s nimi seznámit, a aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně však nevyužila dobrodiní poučení soudem, když se jednání po předchozí omluvě nezúčastnila.

35. Za této situace tedy soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně od úvěrové smlouvy účinně odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. S ohledem na to bylo nicméně třeba objasnit, zda a kdy se žalovaná o odstoupení žalobkyně od smlouvy dozvěděla. V tomto směru soud dospěl k závěru, že o odstoupení od smlouvy žalobkyní se žalovaná fakticky dozvěděla nejpozději dne [datum], kdy jí byl do vlastních rukou doručen rozsudek [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jak vyplývá ze soudního spisu.

36. V souvislosti s učiněným zjištěním proto soud nemohl zcela vyhovět žalobě žalobkyně, pokud jde o přiznání nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 98 026,74 Kč ode dne [datum] do zaplacení, jak bude dále podrobněji odůvodněno dále.

37. Pokud jde o námitku žalované, že její závazek ze smlouvy o úvěru byl platně pojištěn pro případ invalidity a měla za ni tedy úvěr splácet pojišťovna, soud neshledal tuto námitku důvodnou. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná oznámila pojistnou událost telefonicky dne [datum] s tím, že od [datum] je v dočasné pracovní neschopnosti (nikoli, že jí byl přiznán některý stupeň invalidity). Podle žalobkyně pojišťovna vyhodnotila, že pojistná událost trvala od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy. Výsledkem bylo zaplacení částky 3 000 Kč za žalovanou, odpovídající jedné měsíční splátce. Vzhledem k 60denní karenční lhůtě (v souladu s článkem 10.2 písm. b/ všeobecných podmínek rámcové smlouvy o pojištění), která trvala od [datum] do [datum], lze usuzovat, že poskytnuté plnění suplovalo pravidelnou splátku úvěru splatnou do [datum], byť byla s ohledem na pozdější uplatnění pojistné události pojišťovnou vyplacena fakticky až dne [datum]. Žalovaná tato tvrzení žalobkyně ohledně uplatnění pojistné události a jejího vyřízení nijak v řízení nerozporovala. Žalovaná sama pak tvrdila pouze to, že od [datum] byla v dočasné pracovní neschopnosti pro úraz, který nakonec skončil přiznáním invalidity III. stupně. Jako důkaz soudu předložila dva posudky o invaliditě a rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, z nichž však ohledně toho zda a jakým způsobem žalovaná uplatnila pojistnou událost spočívající v dočasné pracovní neschopnosti, případně přiznání invalidity jakéhokoliv stupně, nebo jak byla tato pojistná událost vyřešena a jaká částka byla za žalovanou pojišťovnou uhrazena, zda a kdy byla žalovaná vyrozuměna o vyřízení pojistné události, a nebo jestli se proti rozhodnutí pojišťovny jakýmkoliv způsobem bránila, pokud s ním případně nesouhlasila, vůbec nic nevyplývá. Soud byl s ohledem na chybějící tvrzení a důkazy připraven žalovanou na jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně shora uvedeného, žalovaná se však k jednání po předchozí omluvě nedostavila, čímž se sama dobrovolně připravila o dobrodiní poučení. Soud nicméně konstatuje, že samotná skutečnost, že žalovaná byla platně pojištěna pro případ neschopnosti splácet poskytnutý úvěr v důsledku dočasné pracovní neschopnosti či invalidity, nemění nic na tom, že osobou povinnou splácet poskytnutý úvěr za dohodnutých podmínek byla právě žalovaná. Ta ale v průběhu celého řízení tvrdila pouze to, že za ni pojišťovna hradit „měla“, nikoli jestli za ni v důsledku pojistné události něco na dluh z úvěru uhradila, kdy se tak stalo, v jaké to bylo výši a jestli se tím tedy dluh žalované vůči žalobkyni nějakým způsobem ponížil. Objasnění toho, jestli žalovaná „měla či neměla nárok“ na vyplacení nějakého pojistného plnění, proto není nijak relevantní pro řízení o tom, zda existuje dluh žalované vůči žalobkyni z úvěrové smlouvy, nebo v jaké výši tento dluh je.

38. S ohledem na vše doposud uvedené tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyni se podařilo prokázat, že uzavřela úvěrovou smlouvu s žalovanou, kterou však žalovaná přestala splácet řádně a včas a vznikl jí tak vůči žalobkyni dluh, který činí na nezaplacené jistině 98 026,74 Kč, na nezaplaceném pojištění 4 114,18 Kč (odpovídající 0,65 % aktuálního dluhu žalované vůči žalobkyni v součtu jednotlivých nezaplacených splátek pojištění), na nezaplaceném smluvním úroku 9 247,89 Kč (spočítaného ke dni [datum], kdy měla žalobkyně za to, že platně odstoupila od úvěrové smlouvy), a na nezaplacených nákladech 600 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 12 % z každé splátky v prodlení o více než 12 dní odpovídající úpravě v sazebníku poplatků platném od [datum] včetně), tedy celkem 111 988,81 Kč. Kromě této částky dále žalobkyně v řízení požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z nezaplacené jistiny ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, tj. 8,05 %, a to ode dne [datum], tedy ode dne následujícího poté, kdy měla za to, že platně odstoupila od úvěrové smlouvy a celý dluh žalované zesplatnila. Jak už však soud konstatoval shora, žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat, že odstoupení od smlouvy došlo do sféry dispozice žalované dříve než ke dni [datum], kdy jí byl do vlastních rukou doručen rozsudek [soud] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v němž je tato skutečnost výslovně uvedena. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení z celé nezaplacené jistiny až ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni doručení uvedeného rozsudku, a tedy i odstoupení žalobkyně od smlouvy. V období od [datum], od kdy žalobkyně zaplacení zákonného úroku požadovala, se nicméně postupně stávaly splatnými jednotlivé nezaplacené splátky úvěru. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů, i pro tyto jednotlivé již splatné splátky, tak jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K tomu soud poznamenává, že pokud jde o uhrazenou splátku v rámci pojistného plnění, z provedeného dokazování vyplývá, že ačkoliv pojišťovna tuto platbu zaslala až v [měsíc] [rok], jednalo se o splátku za měsíc [měsíc] [rok] (podrobněji viz odst. 37 odůvodnění), což je promítnuto i do výsledného rozhodnutí soudu (viz výrok I.). Ve zbývající části naproti tomu soud nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z nezaplacené jistiny odpovídajícím způsobem zamítl tak, jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozsudku.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 142,40 Kč, přičemž tato částka představuje 91,4 % z jejich celkové výše (tj. odpovídající procentuální rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované v řízení). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 600 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 988,81 Kč za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, 2x vyjádření k odvoláním žalované ze dne [datum] a ze dne [datum], vyjádření k podání žalované ze dne [datum], 2x účast při jednání u soudu ve dnech [datum] a [datum]), včetně 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., a DPH ve výši 9 879 Kč, tj. celkem 62 519 Kč, přičemž 91,4 % z této částky činí 57 142,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

40. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností pak soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení