75 C 39/2022-88

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Žanetou Hoblíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 44 812 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 44 812 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 26.1.2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 11 616 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku uvedenou ve výroku I. rozsudku včetně tam specifikovaného úroku z prodlení. Žalovaný nárok se dle žalobních tvrzení vztahoval k [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kterou žalobkyně se žalovanou ve znění obchodních podmínek ŽP-VPP-DIM [číslo] (VPP) a ŽP-DPP-DIM [číslo] (DPP) uzavřely dne 23. 5. 2011. Žalobkyně v žalobě předestřela obsáhlé pojednání o tom, proč pojistná smlouva není v pořádku, kdy zejména poukázala na problematičnost bodu 1.6. a 1.

7. DPP a 3.1 a 3.

2. DPP (dotčená ujednání). Problém spatřovala v tom, že pojistná smlouva neobsahuje žádnou informaci o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného, počátečních, správních a inkasních nákladů, a proto není smlouva v pořádku. Měla za to, že dotčená ujednání splňují aplikaci § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku a dále a dále je třeba je označit za zneužívající ujednání ve smyslu směrnice 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993. Žalobkyně měla za to, že dotčená ujednání jsou neplatná (kdy ta uvedla v žalobě neplatnost ve smyslu směrnice, resp. ve smyslu § 55 a 56 OZ), a proto o náklady jimi předvídané nelze snižovat výši odkupného, jak žalovaná činila. Uvedla, že hradila žalované za dobu trvání pojištění pojistné v částce 131 509 Kč (98 měsíčních plateb x 1 000 Kč v období 25. 4. 2011 - 23. 7. 2019 a mimořádné pojistné 33 509 Kč) a žalovaná vyplatila žalobkyni mimořádný výběr ve výši 64 809 Kč a odkupné ve výši 21 888 Kč Touto žalobou žádala zaplacení rozdílu mezi celkově zaplaceným pojistným a vyplaceným plněním žalovanou, kdy v žalobě tvrdila, že žalovanou vyzvala k plnění předžalobní výzvou z 3. 2. 2022, která byla žalované doručena 10. 1. 2022.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalobkyně fakticky tvrdí, že by se žalovaná měla bezdůvodně obohatit, avšak zjevně vědomě v žalobě výslovně nezmiňuje, že de facto žádá vydání bezdůvodného obohacení, a to proto, že si je vědoma, že nárok je již promlčen dle § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku. Skutečnost, že i žalobkyně si je vědoma, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá jak z formulace odůvodnění žaloby samotné, tak i z výzvy žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 4. 1. 2017, kterou žalovanou poprvé vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení. Následně pak žalobkyně sama podala návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne 16. 3. 2017, kterým se domáhala vydání bezdůvodného obohacení. Tento návrh byl následně vzat zpět. Následně pak žalobkyně žalovanou vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení i začátkem roku 2022, konkrétně pak výzvou ze dne 5. 1. 2022, kterou již byla vyčíslena výše bezdůvodného obohacení na částku totožnou s částkou uplatněnou žalobou. Svou rétoriku, tedy že se nejedná o bezdůvodné obohacení, žalobkyně změnila až v rámci výzvy k doplacení odkupného ze dne 3. 2. 2022. Žalovaná uvedla, že tato taktika není na straně právního zástupce žalobkyně v obdobných řízeních ničím zvláštním, naopak se jedná o praxi zcela běžnou ze strany právního zástupce žalobkyně, kterou se snaží spory uměle prodlužovat. Žalovaná měla za to, že riziková složka i nákladová struktura pojistné smlouvy byla sjednána zcela určitě a plně v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření pojistné smlouvy, a že smlouva je v pořádku. Pokud by však soud dospěl k jinému závěru, měla by se věc posuzovat z hlediska bezdůvodného obohacení. Žalovaná pak namítla, že nárok uplatněný žalobou je promlčen, a to uplynutím subjektivní promlčecí doby dle § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku. Měla za to, že by se měl soud námitkou promlčení zabývat přednostně. Žalobkyně se o bezdůvodném obohacení mohla dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy, neb k tomuto okamžiku měla k dispozici veškeré informace, ze kterých by bylo možné neplatnost pojistné smlouvy dovodit. Po uzavření pojistné smlouvy žalovaná žalobkyni navíc informovala o vývoji pojistné smlouvy prostřednictvím výročních dopisů a informací k pojistné smlouvě. V návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10.5.2022 žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že Ústavní soud v souzené věci apeloval na soudy, aby nepostupovaly formalisticky, kdy však upozornila na to, že Ústavní soud nevyloučil aplikaci dvouleté subjektivní promlčecí lhůty, tak doplnila svou argumentaci ohledně okamžiku vědomosti žalobkyně o bezdůvodném obohacení. Nad rámec shora uvedené argumentace týkající se okamžiku vědomosti žalobkyně o vzniku bezdůvodného obohacení žalovaná doplnila, že dne 21. 12. 2016 žalobkyni na její žádost zaslán dokument s informacemi k pojistné smlouvě, ze kterého je jasně zjistitelná výše zaplaceného pojištění, kapitálová hodnota pojištění a aktuální výše odkupného. Od roku 2017 pak měl výroční dopis formu Informace k pojistné smlouvě a obsahoval ještě podrobnější informace. Dále žalovaná upozornila na to, že žalobkyně měla prokazatelně pochybnost o pojistné smlouvě nejpozději dne 4. 1. 2017, kdy zplnomocnila žalobkyně původního právního zástupce, pana [příjmení] [jméno] [příjmení], pro účely zastupování v řízení týkajícím se vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy, popřípadě vymáhání bezdůvodného obohacení. Dne 9. 2. 2017 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované první předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a po nevyhovění této výzvě následně dne 16. 3. 2017 zahájila žalobkyně řízení před finančním arbitrem, které bylo dne 3. 5. 2019 na základě zpětvzetí návrhu žalobkyně zastaveno. Poté žalobkyně po dalších téměř dvou letech, dne 5. 1. 2022, zaslala žalované druhou předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení a následně dne 3. 2. 2022 další předžalobní výzvu, tentokrát ovšem mířící na doplacení odkupného v souladu s pojistnou smlouvou. Z výše uvedeného je nejen zřejmé, že si je žalobkyně plně vědoma toho, že se v předmětné věci jedná o bezdůvodné obohacení podléhající promlčení, ale že si je vědoma také toho, že jí požadované plnění je zcela promlčeno uplynutím subjektivní promlčecí lhůty. Žaloba byla podána dne 8. 3. 2022 a promlčená tedy musí být veškerá plnění uhrazená přede dnem 8.3.2020. Námitka promlčení, kterou žalovaná vznesla, není rozporná s dobrými mravy, přičemž tento závěr je ve skutkově a právně obdobných věcech judikaturní ustálen (srov. např. rozhodnutí zdejšího soudu 15 C 21/2019; 18 C 134/2019; 18 C 155/2019; 18 C 114/2019; 18 C 179/2019; 39 C 137/2019, ale i soudů vyšších stupňů, viz. např. rozhodnutí MS v [obec] 29 Co 515/2019 - potvrzeno NS (28 Cdo 2598/2020) i ÚS (III. ÚS 94/21), 29 Co 513/2018 – potvrzeno NS (32 Cdo 1201/2020) i ÚS (IV. ÚS 3551/20), 29 Co 19/2021 (březen 2021), 29 Co 127/2021 (květen 2021) etc. K souladu námitky promlčení žalované s dobrými mravy se vyjádřil i Ústavní soud ve výše citovaném nálezu ze dne 10. 5. 2022, kde uvedl, že námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy a dále doplnil, že:„ Stran rozporu námitky promlčení s dobrými mravy Ústavní soud ústavněprávní pochybení obecných soudů neshledal; odůvodnění napadených rozhodnutí je v tomto ohledu srozumitelné a přesvědčivé, pročež na ně Ústavní soud pro stručnost odkazuje.“ Žalovaná upozorňovala na to, že jakákoli směrnice není přímo vykonatelná v členském státě a je nutné, aby ji každý členský stát náležitě implementoval do vnitrostátního práva, ať už formou novelizace právních předpisů či vtělení směrnice do textu zákona. Ustanovení § 107 odst. 2 SOZ nebylo na základě Směrnice nikdy změněno, a bylo zrušeno až zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona se režim promlčení práv na bezdůvodné obohacení řídí SOZ, a tedy i ustanovením § 107 SOZ. Jinými slovy pro potřeby tohoto řízení je § 107 SOZ stále součástí českého právního řádu a nelze jej bez dalšího ignorovat. I pokud by § 107 SOZ měl být v kontextu Směrnice v rozporu s unijním právem, stále je na rozdíl od Směrnice pro soud závazný a aplikovatelný. Případné vady implementace směrnice je nutné řešit na úrovni členských států, nikoli výkladem zákona, jak se snaží tvrdit žalobkyně. Doplnila, že ani žádná metodika ministerstva či jiného orgánu výkonné moci není relevantním právním předpisem a soud se jí ani nemůže řídit či ji upřednostnit před dikcí zákona. Eurokonformní výklad v podobě nastíněné žalobkyní, se navíc použije pouze v případě, že vnitrostátní předpis nelze vyložit v souladu s právním předpisem EU. Směrnice však byla do našeho právního řádu implementována, a to dokonce v přísnějším režimu, jak uvádí sama žalobkyně. Ustanovení SOZ tedy lze zcela jistě vyložit v souladu s právem EU.

3. Na to žalobkyně podáním ze dne 29. 9. 2022 reagovala tím, že uvedla, že námitka promlčení není důvodná, neb žalobkyně netvrdí a neprokazuje počátek běhu promlčecí lhůty, a proto neunáší ve vztahu k aplikaci subjektivní promlčecí lhůty břemeno tvrzení a důkazní. V souladu s právem EU pak nelze aplikovat objektivní promlčecí lhůtu. Namítala také rozpor námitky promlčení, kterou žalovaná vznesla, s dobrými mravy.

4. Skutková zjištění soudu jsou následující:

5. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 23. 5. 2011 uzavřely smlouvu o [anonymizováno] pojištění PROFI [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění k 24. 5. 2011 sjednaným měsíčním pojistným ve výši 1 000 Kč, s pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 100 000 Kč a s umístěním pojistného do zvolených fondů. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky ŽP - VPP-DIM [číslo] (dále také jako VPP) a doplňkové pojistné podmínky ŽP-DPP-DIM [číslo] (dále také jako DPP). Z DPP má soud za prokázané, že tyto obsahují následující ujednání. Dle čl. 2 odst. 2.3 se rizikovým pojistným rozumí úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Dle čl. 2, odst. 2.5 se kapitálovou hodnotou rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotou negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1, odst. 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle odst. 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Dle čl. 3, odst. 3.1 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Dle bodu 3.2 je pojistitel oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné (pojistná smlouva [anonymizováno] pojištění Profi [anonymizována dvě slova] pojistka, pojistné podmínky).

6. Z výročních dopisů ze dne 24.5.2012, 24.5.2013, 24.5.2014, 24.5.2015 a 24.5.2016 vyplývá, že na nich je uvedeno jméno a adresa žalobkyně, a jsou v nich uvedeny informace týkající se pojistné smlouvy [anonymizováno] pojištění PROFI [anonymizováno]. Z výročního dopisu ze dne 24. 5. 2012 vyplývá, že stav pojistné smlouvy k 23. 5. 2012 je následující: běžné pojistné zaplacené od počátku pojištění - 12 000 Kč, Mimořádné pojistné zaplacené od počátku pojištění - 33 509 Kč, Hodnota výběrů od počátku pojištění - 0 Kč, kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou - 887 Kč, Fond - dynamické portfolio (počet podílových jednotek) - 48 901 ks. Obdobné informace jsou obsaženy i v dalších výročních dopisech kdy se však liší jednotlivé částky.

7. V informacích k pojistné smlouvě k 21.12.2016, k 24.5.2017, k 24.5.2018 a k 24.5.2019 je uvedeno jméno a adresa žalobkyně, a jsou v nich uvedeny informace týkající se pojistné smlouvy [anonymizováno] pojištění PROFI [anonymizováno]. Konkrétně v informacích z 21.12.2016 je uveden stav pojistné smlouvy k 21.12.2016, je zde uvedena výše běžného pojistného - 67 000 Kč, výše mimořádného pojistného zaplaceného od počátku pojištění - 33 509 Kč, mimořádné pojistné - 0 Kč, hodnota výběrů - 64 960 Kč, kapitálová hodnota pojištění - 15 267 Kč, skutečně uplatněné náklady (počáteční a správní náklady) - 7 139 Kč, rizikové pojistné za [anonymizováno] pojištění - 5 389 Kč, uhrazené pojistné za ostatní pojištění - 19 363 Kč, celkové podíly na výnosech od počátku pojištění - 31 Kč. Je zde uveden i přehled položek pro výplatu odkupného s uvedením kapitálové hodnoty pojištění - garantované - 3 370 Kč, kapitálové hodnoty pojištění - negarantované - 9 606 Kč, retervy na nesplacené počáteční náklady - 6 368 Kč, příslušná část podílu na výnosech - 25 Kč a aktuální výše odkupného - 6 134 Kč.

8. Dne 4. 1. 2017 udělila žalobkyně plnou moc advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to ve věci uplatnění nároku na náhradu škody, popř. vydání bezdůvodného obohacení a dovolání se neplatnosti smluvního vztahu vůči [obec] pojisšťovně a OVB Allfinanz (plná moc udělená žalobkyní advokátu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 4.1.2017)

9. Dne 10. 2. 2017 byla žalované doručena písemnost datovaná k 9. 2. 2017 a odeslaná v zastoupení klientky [celé jméno žalobkyně] jejím advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] označená jako VĚC: Výzva k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy Smlouva [anonymizováno] pojištění [číslo]. V závěru je uvedeno - označení čeho se klient dovolává - Z důvodů uvedených v sub C klient požaduje vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy. V oddílu sub C jsou uvedeny námitky proti smlouvě. Je zde upozorňováno na neurčitost pojmů pojistné, běžné pojistné a rizikové pojistné, a dále na neurčitost sjednání nákladů a poplatků, kdy nelze ze smluvní dokumentace jednoznačně stanovit obsah takových pojmů a jednoznačně stanovit výši takových položek. Na straně 5 je uvedeno:„ Na základě výše popsaných důvodů. Z nichž klient dovozuje neurčitost pojmů pojistné, běžné pojistné, rizikové pojistné, kapitálová hodnota, náklady a poplatky, považuje klient smlouvu za absolutně neplatnou ve smyslu § 37 odst. 1 OZ pro neurčitost, neboť v důsledku jednotlivých neurčitých pojmů nelze ani výkladem zjistit essentialia negotii pojistné smlouvy v § 2 ZoPS, tj. sjednání rozsahu pojistného.“ Je upozorňováno na to, že v případě nevyhovění výzvě bude nárok uplatňován u finančního arbitra či soudu (výzva k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ze dne 9.2.2017)

10. Z usnesení finančního arbitra ze dne 3.5.2019 vyplývá, že na základě návrhu navrhovatele - [celé jméno žalobkyně] bylo dne 16. 3. 2017 zahájeno řízení, a že dne 2. 5. 2019 vzal navrhovatel návrh zpět, a proto bylo řízení zastaveno.

11. Žalovaná informovala žalobkyni o tom, že pojištění zaniklo k 23.7.2019 výpovědí žalobkyně. Žalobkyně současně byla informovaná žalovanou o výši jí vypočteného odkupného (informace o zániku pojištění ze dne 15.10.2019, potvrzení zániku pojištění, informace k ukončení pojištění ze dne 14.6.2019).

12. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 5.1.2022 vyplývá, že žalobkyně se prostřednictvím advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno] domáhala vydání bezdůvodného obohacení, kdy poukazovala na neplatnost pojistné smlouvy.

13. Výzvou ze dne 3. 2. 2022 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k doplacení odkupného v souhlasu s pojistnou smlouvou, a to ve výši 44 812 Kč. V tomto dopise mimo jiné poukazoval na neplatnost ujednání 1.6, 1.7, 3.1 a 3.2 DPP, neboť na základě nich žalovaná strhávala rizikové pojistné a počáteční a správní náklady, ačkoliv tyto položky nebyly v pojistné smlouvě sjednány (výzva k doplacení odkupného ze dne 3.2.2022). Na tuto výzvu reagovala žalovaná tak, že s požadavkem žalobkyně vyjádřila nesouhlas a vznesla námitku promlčení (vyjádření žalované ze dne 11.2.2022).

14. Z dohledového benchmarku a úředního sdělení ČNB soud zjistil, že pracovníci [obec] národní banky vyjádřili svůj názor ve vztahu k informační povinnosti při sjednávání a během trvání [anonymizováno] pojištění. V dohledovém benchmarku je upozorňováno na to, že jde o názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem, a že soud může zaujmout jiný názor.

15. Žalobkyně zaplatila na pojistnou smlouvu celkem částku 134 509 Kč (33 509 Kč - platba ze dne 24. 5. 2011 označena jako mimořádné pojistné, dále částku 101 000 Kč jakožto 101 měsíčních plateb po 1 000 Kč s poslední platbou k 25. 9. 2019, ze strany žalované pak bylo žalobkyni uhrazeno dne 24. 10. 2019 - 3 000 Kč jako přeplatek, 17. 10. 2019 jí byla vyplacena částka 28 888 Kč (označeno jako výplata po zániku) a 1. 9. 2015 žalobkyně učinila mimořádný výběr ve výši 64 810 Kč Celkem tedy žalovaná vyplatila žalobkyni 89 698 Kč (tabulka s platbami k pojistné smlouvě, potvrzení mimořádného výběru ze dne 27.8.2015).

16. Právní posouzení soudu je následující:

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinností budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet pod dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne 23. 5. 2011 řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zák. č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o.z.“).

20. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

21. Podle ustanovení § 37 odst. 1 o.z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

22. Podle ustanovení § 41 o.z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

23. Podle ustanovení § 451 odst. 1 o.z. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

24. Dle ust. § 451 odst. 2 o.z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

25. Podle ustanovení § 457 o.z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

26. Podle § 100 o.z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (odst. 1). Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka (odst. 2).

27. Podle § 107 o.z. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (odst. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2).

28. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 o.z ve spojení s § 41 o.z. Předmětná pojistná smlouva ani jiná smluvní dokumentace včetně pojistných podmínek totiž neobsahuje ujednání o tom, jaké konkrétní rizikové pojistné (resp. jeho výše) a jaké konkrétní poplatky a v jaké konkrétní výši si žalovaná z pojistného strhávala a odkaz v pojistných podmínkách na blíže nespecifikované pojistně technické zásady pojistitele, které nebyly součástí smluvní dokumentace, je zcela nedostatečný a neurčitý. Ujednání o počátečních a správních nákladech a ujednání o strhávání rizikového pojistného je tak absolutně neplatné pro neurčitost.

29. Vzhledem k tomu, že však ujednání o strhávání rizikového pojistného a strhávání počátečních a správních nákladů nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů má být [anonymizováno] do nákupu podílových jednotek, jedná se o neplatný právní úkon jako celek. Ostatně takovému závěru odpovídá i judikatura Městského soudu v Praze - srov. např. č. j. 29 Co 420/2019-146, ve kterém se odvolací soud rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalobkyně o [anonymizováno] pojištění PROFI [anonymizováno] a dospěl ke stejnému právnímu závěru. Jeden důvod neplatnosti je pak zcela dostačující k posouzení dané věci za situace, kdy jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží ex offo (§ 40a o.z.).

30. Vzhledem k tomu, že otázka neplatnosti předmětné pojistné smlouvy je, jak je specifikováno shora, aktuálně projudikovaná, a sám právní zástupce žalobkyně to připustil i v rámci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 5.1.2022, řešil soud věc z pohledu aktuálně judikatorně ustáleného závěru, že posuzovaná pojistná smlouva je smlouvou absolutně neplatnou.

31. Je - li pojistná smlouva absolutně neplatná, vzniká na straně účastníků neplatné smlouvy bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, byl soud povinen se takovou námitkou zabývat přednostně.

32. Na zdejším soudu v prvé řadě bylo, aby zkoumal subjektivní, tedy dvouletou, promlčecí lhůtu, neboť objektivní promlčecí lhůta se aplikuje až sekundárně (nejsou - li dány okolnosti, za nichž není třeba subjektivní lhůtu zjišťovat, např. nebylo - li by to hospodárné či by účastníci nenavrhli k jejímu zjištění patřičné důkazy, apod.). Bylo na soudu tedy zkoumat okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o neplatnosti pojistné smlouvy a o právu na vydání bezdůvodného obohacení, jinými slovy o tom, že„ se smlouvou není něco v pořádku“. Žalovaná uvedla hned několik okamžiků, od kterých se subjektivní promlčecí lhůta musela spustit, a ke svým tvrzením navrhla i důkazy. Proto je třeba jako nedůvodnou odmítnout argumentaci žalobkyně o tom, že žalovaná neunáší ohledně této skutečnosti břemeno tvrzení a důkazní. Nad to je třeba si uvědomit, že otázku, kterou je třeba zjistit - tedy kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že se smlouvou není něco v pořádku, tedy kdy se dozvěděla o neplatnosti smlouvy a o tom, že dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení plněním na neplatnou smlouvu by nejlépe věděla sama žalobkyně, ne žalovaná. Je proto na místě se zamyslet nad tím, jak subjektivní vědomost žalobkyně o určité skutečnosti může prokazovat žalovaná.

33. I přes shora uvedené má soud za to, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně věděla o neplatnosti pojistné smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení nejpozději k 9. 2. 2017. K tomuto dni byla totiž v zastoupení žalobkyně [celé jméno žalobkyně] jejím tehdejším advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] datovaná listina zasílaná žalované a označená jako VĚC: Výzva k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy Smlouva [anonymizováno] pojištění [číslo]. V této výzvě je současně podrobně popisována podstata problému - že ze smluvní dokumentace nelze zjistit konkrétní výši nákladové a rizikové složky.

34. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení nebylo ani jednou ze stran namítáno, že by informace uvedené v této listině nebyly pravdivé nebo že by tehdejší advokát žalobkyně s ní věc před odesláním výzvy nerozebíral a neinformoval ji o tom, co v jejím zastoupení bude zasílat pojišťovně, je taková výzva dostatečným důkazem o vědomosti žalobkyně o neplatnosti pojistné smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení. Soud má tedy za prokázané z důvodů uvedených shora, že nejpozději dnem 9. 2. 2017 se tedy dvouletá subjektivní promlčecí lhůta spustila.

35. Vzhledem k tomu, že na plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy je třeba hledět jako na soubor dílčích nároků, nepromlčené plnění by mohlo být toliko 2 roky zpět od podání návrhu na zahájení řízení k soudu. K soudu byla žaloba podána 8. 3. 2022 a nepromlčeno by mohlo být tedy toliko za období 8. 3. 2020 dále. V řízení bylo prokázáno, že poslední platba žalobkyně na neplatnou pojistnou smlouvu je datovaná k 25. 9. 2019. Za takové situace je třeba uzavřít, že nárok je zcela promlčen na základě aplikace subjektivní promlčí lhůty.

36. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že v rozmezí 16. 3. 2017 - 2. 5. 2019 probíhalo ohledně stejné smlouvy řízení před finančním arbitrem, a to proto, že řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení zde žalobkyní. V řízení tak ve smyslu § 112 o.z. nebylo řádně pokračováno, a a proto toto řízení nemůže mít na otázku promlčení žádný vliv. Pokud byla žalobkyně v řízení před finančním arbitrem zastoupena advokátem, ten musel vědět, jaké následky takový postup bude mít na otázku promlčení.

37. Vzhledem k tomu, že v řízení byl prokázán okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty a soud proto učinil závěr o promlčení nároku v subjektivní promlčecí době, tou objektivní se soud nezabýval. Nad rámec k argumentaci žalobkyně o tom, že v návaznosti na pokyny Evropské komise a žalobkyní odkazovaná rozhodnutí ESD by soud neměl aplikovat objektivní promlčecí lhůtu stanovenou o.z., soud odkazuje toliko na § 79 odst. 1, větu první zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který uvádí, že:„ Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem.“ Pokud by soud ignoroval zákonné ustanovení zakotvující institut objektivní promlčecí lhůty v případě, že by skutková situace odpovídala aplikaci objektivní promlčecí lhůty, shora citované zákonné ustanovení by porušil.

38. Soud neshledal ani námitku promlčení vznesenou žalovanou rozpornou s dobrými mravy, kdy se přidržel se ustálené judikatury ve skutkově obdobných věcech, kdy např. v rozhodnutí MS v [obec] sp. zn. 29 Co 73/2019 bylo jasně judikováno, že uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 59/2004). V daném případě totiž z ničeho nelze dovodit, že by žalovaná uplatněním námitky promlčení zneužila tohoto práva na úkor žalobkyně, popř. že žalobkyně tyto nároky nemohla uplatnit z důvodů zaviněných žalovanou. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 11 616 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 812 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 26. 4. 2022, účast na jednání soudu dne 14. 10. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč.

Poučení