75 C 4/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo financí ČR, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedlejšího účastníka Jméno zainteresované společnosti 1/0 , Vienna Insurance Group, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 pro zaplacení 388 746,27 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací nespotřebovaná záloha na znalecký posudek ve výši , částka, .

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení. Žalobou byl uplatněn nárok na náhradu škody související s úrazem žalobce při dopravní nehodě způsobené řidičem vozu dobrovolných hasičů, které je ze zákona vyloučeno z povinného pojištění a odpovídá za ně přímo stát. Část uplatněných nároků již byla žalobci uhrazena (když za stát při vypořádání škod jednala vedlejší účastnice), plnění některých nároků však bylo odmítnuto a tyto jsou uplatněny konkrétní žalobou. Jedná se o nevypořádané náklady léčení, náhradu za ztrátu na výdělku, nárok na ušlý zisk za neuskutečněné zakázky a dále náklady na právní zastoupení, které žalobce musel průběžně vynakládat. Žalobce rovněž požadoval, aby již vyplacené částky za ušlý zisk byly valorizovány, neboť měl za to, že jejich výše byla spočtena způsobem, který jeho nárok zkracuje. Dále žalobce požadoval částku , částka, , coby kapitalizovaný úrok za dvojí pozdní plnění žalované.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, její obrana spočívala v tom, že větší část nároků je promlčena. Dále namítala, že náklady léčení v dostatečné výši již žalobci uhradila, žalobou jsou uplatněny náklady za čínskou medicínu, u nichž zpochybnila otázku účelnosti – tedy zda měly skutečně léčebný účinek, či zda šlo o toliko placebo. U požadavku na ušlý zisk za dobu pracovní neschopnosti sporovala její délku, neboť ušlý zisk až do skončení rehabilitací žalobce (, datum, ) byl uhrazen. Po tomto období nelze požadavek považovat za důvodný. Nesouhlasila ani s výpočtem výše požadované náhrady za ušlý zisk, neboť žalobce požadoval jak ušlý zisk odvozený z daňového přiznání za rozhodné předcházející období, zároveň s ním však i ušlý zisk ze dvou konkrétních zakázek. Měla za to, že žalobce může uplatňovat pouze jeden nebo druhý nárok. Nárok z ušlých zakázek však měla za jednoznačně promlčený. Neztotožnila se ani s požadavkem na valorizaci vyplacených částek, která dle jejího názoru nemá oporu v zákoně. U nároku na právní zastoupení měla za to, že hradit je možno maximálně za převzetí věci advokátem a jednu předžalobní upomínku, rozhodně není možné přiznat odškodnění za opakované výzvy k témuž plnění a náklady spojené se změnami právního zastoupení. Ze všech shora uvedených důvodů měla za to, že finanční prostředky žalobci již vyplacené jsou způsobilé kompenzovat veškeré mu způsobené škody, které uplatnil před promlčením, promlčenými částmi nároku není na místě se zabývat.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované se ztotožnila s vyjádřením jí podporované strany. Doplnila jej tak, že při určení ušlého zisku by případně bylo nezbytné zkoumat i náklady, které by žalobce na takový zisk vynaložil, což není v žalobě nijak zohledňováno.

4. Z provedeného dokazování soud učinil tato zjištění o skutkovém stavu:

5. Z usnesení Okresního soudu v Písku ze dne , datum, , spisová značka, soud zjistil, že žalobce byl dne , datum, účastníkem dopravní nehody – střetu cisternové automobilové stříkačky zn. Liaz, registrační značky PI , SPZ, ve vlastnictví města , adresa, řízené členem dobrovolného sboru hasičů, panem , jméno FO, , dat. nar. , datum, , bytem , adresa, s osobním automobilem zn. Fiat Ducato, registrační značky , SPZ, řízeným žalobcem (dále také jen jako „dopravní nehoda“), v jejímž důsledku utrpěl rozsáhlou tržnou ránu na pravém koleni dole, úrazové odtržení kůže od hlubších vrstev na vnitřní straně pravého kolena, zlomeninu pravé lýtkové kosti nahoře s posunem a odtržení úponu zevního postranního vazu kolenního kloubu a úponu šlachy dvojhlavého stehenního svalu, vymknutí hlavičky pravé lýtkové kosti ve spojení s holení kostí a otřes mozku. Vůči řidiči hasičského vozidla bylo dne , datum, zahájeno trestní stíhání. Trestní stíhání řidiče bylo usnesením Okresního soudu v Písku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, podmíněně zastaveno, v odůvodnění je uvedeno, že dopravní nehoda vznikla z důvodu zavinění výlučně na straně pana , jméno FO, . V odůvodnění usnesení je uvedeno, že soud předpokládá, že veškeré nároky poškozeného budou vypořádány ČPP v rámci likvidace pojistné události.

6. Z uplatnění (vyčíslení) nároku poškozeného (žalobce) dle § 43 odst. 3 trestního řádu ze dne , datum, na náhradu škody soud zjistil, že žalobce se k trestnímu řízení připojil jako poškozený se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy.

7. Z propouštěcí zprávy ze dnů , datum, , lékařské zprávy ze dne , datum, a lékařské zprávy ze dne , datum, , zprávy Rehalibilitačního ústavu , adresa, ze dne , datum, a zprávy Rehabilitačního ústavu , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl léčen, operován a hospitalizován po nehodě, kdy zůstal v automobilu zaklíněn, musel být vyprošťován a rychlou záchrannou službou odvezen do nemocnice v , právnická osoba, , kde byl hospitalizován na traumatologii od , datum, do , datum, . Žalobce podstoupil několik operačních zákroků, a to dne , datum, , dne , datum, (v celkové narkóze) a dne , datum, , kdy mu byl vyňat drát z pravé dolní končetiny. Následně žalobce absolvoval (mimo jiné) lázeňský pobyt v Rehabilitačním ústavu , adresa, za účelem zlepšení jeho zdravotního stavu od , datum, do , datum, , kdy mu byla opětovně doporučena další rehabilitační léčba. Další lázeňský pobyt v Rehabilitačním ústavu , adresa, žalobce absolvoval od , datum, do , datum, . Při ukončení mu byla doporučena další rehabilitační péče.

8. Z dopisu pana , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že se jako řidič vozidla dobrovolných hasičů omlouvá žalobci za to, co mu způsobil a sděluje mu, že má nároky uplatnit z titulu povinného ručení u vedlejší účastnice.

9. Z dopisů vedlejší účastnice z , datum, a , datum, a vzal soud za prokázané, že vedlejší účastnice proklamovala, že nárok žalobce bude řešit dle zák. č. 168/1999 Sb. o povinném pojištění z odpovědnosti provozu motorových vozidel s tím, že odpovědnou osobou je město , adresa, . V listině je rovněž uvedeno číslo tvrzené pojistné smlouvy č. , hodnota, . Vedlejší účastnice žalobce vyzvala k předložení nezbytné dokumentace pro to, aby mohla v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou, na niž se odkázala, a v souladu s § 6 zákona č. 168/1999 Sb. nároky žalobce likvidovat.

10. Žalobce své nároky u žalované průběžně uplatňoval, a to zprvu dopisem ze dne , datum, prvního právního zástupce , tituly před jménem, Jana Lehovce, který zrekapituloval, že žalobci byla způsobena újma v důsledku střetu jeho vozidla s hasičským nákladním vozidlem a požadoval pojistné plnění, následně pak žalobce prostřednictvím dalších právních zástupců (viz níže) svůj nárok doplňoval a polemizoval se závěry vedlejší účastnice, pokud některé nároky odmítla hradit. Jednalo se o dopisy z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .

11. Vedlejší účastnice nároky částečně hradila, ve veškeré dokumentaci je uvedeno, že se jedná o plnění z povinného ručení na základě pojistné smlouvy uzavřené s obcí , adresa, . (to soud zjistil ze sdělení výše pojistného plnění vedlejší účastníci ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , potvrzení o přijetí platby pojistného plnění ze dne , datum, a potvrzení o přijetí platby pojistného plnění ze dne , datum, ).

12. Z výpisu z účtu ohledně částky , částka, a , částka, soud zjistil, že tyto částky byly žalobci vyplaceny za část jím uplatněných nároků. Ve zprávě pro příjemce je uvedeno, že jde o výplatu pojistné události či pojistného plnění.

13. Z předžalobní výzvy a žaloby podané k Obvodnímu soudu pro , adresa, soud zjistil, že vzhledem k tomu, že vedlejší účastnice nevypořádala veškeré požadované nároky, zaslal jí žalobce dne , datum, předžalobní výzvu a žalobou ze dne , datum, vůči ČPP zahájil soudní spor u Obvodního soudu pro , adresa, .

14. Z vyjádření vedlejší účastnice v řízení před Obvodním soudem pro , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že vedlejší účastnice uplatnila námitku neexistence pasivní věcné legitimace ve sporu, neboť na vozidlo, kterým byla způsobena dopravní nehoda, se § 5 zákona č. 168/1999 Sb. vztahuje výjimka z povinnosti uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti provozu motorového vozidla. Pokud je vozidlem s výjimkou způsobena škoda, má poškozený právo na náhradu škody vůči Ministerstvu financí České republiky. Vedlejší účastnice dále ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že byla žalovanou pověřena k výkonu činností spojených s náhradou újmy ve smyslu § 11 zákona č. 168/1999 Sb.. Dále uvedla, že žádná pojistná smlouva nebyla uzavřena a neexistuje (číslo, které bylo v dokumentaci uváděno, jako číslo pojistné smlouvy je číslo zelené karty vydané ze strany žalované).

15. Řízení před Obvodním soudem bylo zastaveno a žalobce uplatnil týž nárok ke zdejšímu soudu. Soud se tak zabýval jednotlivými uplatněnými nároky:

16. Z faktury č. 2018/08 vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, a dokladu o úhradě faktury č. 2018/08 žalobcem, z faktury č. 2018/11 vystavené paní , jméno FO, dne , datum, a dokladu o úhradě faktury č. 2018/11 žalobcem a faktury č. 2018/14 vystavené paní , jméno FO, dne , datum, a dokladu o úhradě faktury č. 2018/14 žalobcem soud zjistil, že žalobce absolvoval a hradil po nehodě tyto procedury - masáže, moxování a TDP lampu, které byly prováděny , tituly před jménem, , jméno FO, , terapeutkou tradiční čínské medicíny od srpna 2018 do prosince 2018. Za to žalobce uhradil částku , částka, , která zahrnuje celkem , hodnota, hod terapií a rehabilitací, a to masáže, moxování a TDP lampu k , datum, za 10,5 hod částku ve výši , částka, (tj. 8x hodinová masáž á , částka, , 5x půlhodinová á , částka, ) splatnou dne , datum, ; k , datum, za 14,5 hod částku ve výši , částka, (tj. 12x hodinová masáž, moxování a TDP lampa á , částka, a 5x půlhodinová masáž, moxování a TDP lampa á , částka, ) splatnou dne , datum, ; k , datum, za 13,5 hod částku ve výši , částka, (tj. 11x hodinová masáž, moxování a TDP lampa á , částka, a 5x půlhodinová masáž, moxování a TDP lampa á , částka, ) splatnou dne , datum, .

17. Z listiny označené jako „Výpis ze záznamu s klientem“ vystavenou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že provedené úkony popsala jako „terapii v průběhu srpna – prosince 2018“. Diagnostikovala tyto syndromy a tuto léčbu - ovlivňování meridiánu, blokáda krve, stagnace čchi, nedostatek krve s použitím metod akupresury, moxování a baňkování v oblasti lokálních i vzdálených akupunkturních bodů. Masáže hloubkové i relaxační s použítiím olejů a technik, TDP lampa jako novodobý terapuetický přístroj, který pozitivně působí při bolesti zad, kloubů, kolen, zlomenin, chronických bolestí obecně, ischias, spazmy, záněty.

18. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem jako zhotovitelem a , jméno FO, , IČO: , IČO, , místem podnikání , adresa, , jako objednatelem soud zjistil, že se žalobce zavázal ke zhotovení díla „montáž rozvodů ÚT včetně rozdělovačů, provedení nátěrů, izolací a montáž zámečnických konstrukcí v hale SO53 a SO54“ za cenu , částka, . Dílo mělo být provedeno v době od , datum, do , datum, . Dle dohody smluvních stran bylo výlučnou povinností objednatele zajistit veškerý materiál potřebný pro realizaci díla. Sjednaná odměna za dílo tedy představovala výhradně odměnu za provedení prací ze strany žalobce.

19. Z písemného odstoupení pana , jméno FO, ze dne , datum, ve spojení s propouštění zprávou žalobce (viz shora) soud zjistil, že z důvodu hospitalizace žalobce nemohl dílo provést a , jméno FO, proto jako objednatel od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne , datum, a následně si k provedení díla zajistil jiného zhotovitele.

20. Z předběžné smlouvy o smlouvě budoucí ze dne , datum, a potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, a potvrzení , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce měl dále nasmlouvanou zakázku z titulu smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, s , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , na malířské služby (výmalba 1. třídy MŠ, šatny, jídelny a výdejny MŠ) v termínu od , datum, do , datum, za částku ve výši , částka, . Ze smluvních ujednání vyplývá, že sjednaná odměna zahrnovala výlučně odměnu za provedení prací (díla), náklady na materiál se MŠ , adresa, zavázala hradit samostatně na základě předložení daňových dokladů. Vzhledem k tomu, že žalobce nemohl dílo v uvedeném termínu z důvodu nehody provést, byl termín realizace díla po dohodě obou smluvních stran posunut na rok 2019. Ani v roce 2019 však nebyla zakázka realizována, v prohlášení , právnická osoba, ze dne , datum, je uvedeno, že z důvodu zdravotního stavu žalobce. Školka tedy najala jiného dodavatele, který školku vymaloval v termínu v termínu 1-, datum, .

21. Z písemněho uplatnění těchto nároků u vedlejší účastnice ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce v zastoupení , tituly před jménem, Lehovcem uplatnil u vedlešjí účastnice: nárok na náhradu skutečné škody (náklady léčení, cesty do nemocnic, na rehabilitace, do lázní, cesty rodinných příslušníků do , právnická osoba, a zpět) v celkové výši , částka, , (náklady na léky ve výši , částka, , cesty do nemocnic, na rehabilitace a do lázní ve výši , částka, , cesty do nemocnice v , právnická osoba, a zpět do Škvorce během pobytu poškozeného po autonehodě, před a po operacích ve výši , částka, , oblečení a obuv ve výši , částka, , masáže, moxování a TDP lampa ve výši , částka, , poplatky u lékaře ve výši , částka, ); nárok na náhradu ušlého zisku z nasmlouvaných zakázek v celkové výši , částka, , nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , nárok na náhradu tzv. další nemajetkové újmy ve výši , částka, . Celkovou tarifní hodnotu úkonů uplatněných oprávněně žalobce vyčíslil částkou , částka, (když započítal pouze ty úkony, které má za doložené).

22. Z dopisu ze dne , datum, doplněným dopisy ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil u vedlejší účastnice v zastoupení novou advokátkou , jméno FO, nárok na náhradu skutečné škody (náklady léčení, cesty do nemocnic, na rehabilitace, do lázní, cesty rodinných příslušníků do , právnická osoba, a zpět) v celkové výši , částka, , a to náklady na léky ve výši , částka, , cesty do nemocnic, na rehabilitace a do lázní ve výši , částka, , cesty do nemocnice v , právnická osoba, a zpět do Škvorce během pobytu poškozeného po autonehodě, před a po operacích ve výši , částka, , oblečení a obuv ve výši , částka, , masáže, moxování a TDP lampa ve výši , částka, , poplatky u lékaře ve výši , částka, ); nárok na náhradu ušlého zisku z nasmlouvaných zakázek v celkové výši , částka, , nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , nárok na bolestné ve výši , částka, , nárok na náhradu tzv. další nemajetkové újmy ve výši , částka, ,23. Z dopisu právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobce uplatnil u vedlejší účastnice dne , datum, nárok na náhradu skutečné škody v celkové výši , částka, , (náklady na cesty na fyzioterapii ze Škvorce do Mnichovic a zpět a náklady na cestu na lékařskou prohlídku dne , datum, u , tituly před jménem, , jméno FO, a zpět).

24. Z dopisu právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil u vedlejší účastnice nároky na náhradu za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, ve výši nejméně , částka, ,25. Z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobce uplatnil nároky na náhradu škody dopisem ze dne , datum, následovně: nárok na náhradu skutečné škody v celkové výši , částka, (z toho opakovaně uplatněný nárok na Megaenzymy ve výši , částka, a masáže, moxování a TDP lampu ve výši , částka, a dále nově uplatněné náklady na léky a cestovné ve výši , částka, ) nárok na náhradu ušlého zisku v celkové výši , částka, (z toho opakovaně uplatněný nárok ze smlouvy o dílo s panem , jméno FO, ve výši , částka, a nárok ze smlouvy o dílo s , právnická osoba, s doložením potvrzení o realizaci díla jiným zhotovitelem); opakovaně uplatněný nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, a dále nově uplatněný nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši nejméně 44.268,15.

26. Z dopisu právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobce uplatnil u vedlejší účastnice nároky na náhradu škody dopisem ze dne , datum, následovně: opakované uplatnění náhrady za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, (tj. celkem , hodnota, dní) v celkové výši , částka, (tzn. 259 dní v roce 2019 á , částka, , a 218 dní v roce 2020 á , částka, ); nárok na náhradu ušlého zisku v celkové výši , částka, z titulu uzavřené smlouvy o dílo s žalobcem jako zhotovitelem a panem , jméno FO, , IČ: , IČO, , místem podnikání , adresa, jako objednatelem; ušlý zisk ve výši , částka, z titulu smlouvy o dílo (výmalba 1. třídy MŠ, šatny, jídelny a výdejny MŠ v termínu 04.-, datum, ) uzavřené mezi poškozeným a MŠ , adresa, dne , datum, , která nebyla z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu žalobce realizována; náklady spojené s péčí o zdraví vynaložené na léky a doplňky stravy v celkové výši , částka, ; náklady spojené s péčí o zdraví (cestovné) v celkové výši , částka, ; nárok na doplatek rozdílu mezi již vyplacenou náhradou za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, (tj. celkem , hodnota, dní) a dopočtenou částkou valorizace za rok 2019, tj. částku ve výši , částka, ; nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, včetně nejméně ve výši , částka, (celkem , hodnota, dní x , částka, ).

27. Z dopisu právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že opakovaně tytéž nároky uplatnila ještě dopisem ze dne , datum28. Ze zprávy ÚP ČR, krajská pobočka v Příbrami soud zjistil, že žalobce nebyl ke dni vyhotovení sdělení, tj. , datum, , příjemcem podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci či náhrady mzdy, pobíral od , datum, příspěvek na dítě Lukáše Volence a v červenci 2022 mu byl vyplacen jednorázový příspěvek na dítě.

29. Z potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání soud zjistil, že Mudr. , jméno FO, pracovní neschopnost žalobce datovala od , datum, do , datum, .

30. Ze znaleckého posudku 621/22/2023 , tituly před jménem, Jana Boháče ve spojení s výslechem znalce u ústního jednání soud zjistil následující:

31. Z hlediska klinického ortopedické potíže žalobce a jeho léčba, skončily v říjnu 2018, kdy mu byl odstraněn kovový materiál z pravé dolní končetiny a z hlediska funkčního v únoru 2019, kdy byl propuštěn ze svého druhého pobytu v Rehabilitačním ústavu , adresa, . Od té doby následky úrazu žalobce nijak neomezovaly v běžných činnostech, tedy potažmo ani výkonu pro něj přiměřené práce. , adresa, posudkově nevýznamné omezení zdravotního stavu u žalobce tedy bylo a promítlo se do hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %. K otázce doby ukončení pracovní neschopnosti znalec vysvětlil, že při nehodě došlo kromě otřesu mozku, který odezněl bez následků k poranění pouze pravé dolní končetiny - zlomenina lýtkové kosti, utržení šlachy dvouhlavého svalu stehenního, poškození kolenního vazu, což se zreponovalo s tím, že jako přetrvávající následek zůstalo malé postižení peronálního nervu, které se projevuje pouze poruchou cítivosti, nikoliv poruchou hybnosti. Jedná se o smíšený nerv, který zabezpečuje hybnost bérce i cítivost. Hybnost je v případě žalobce zcela neporušena, cítivost ano, ale nepříliš významně. Navíc vyplynulo, že u žalobce byla přítomna porucha způsobená předchozím úrazem, a nelze tedy rozlišit, zda porucha cítivosti byla následkem nehody řešené v tomto řízení. V chůzi tak žalobce není omezen vůbec, určité nepříjemnosti by mohl pociťovat při práci, která by vyžadovala dlouhé, několikahodinové státní bez možnosti měnit polohy. V takovém případě by mohlo dojít i k otoku pravého bérce a dále k subjektivně nepříjemném pocitu vyplývajícím z narušené cítivosti. Jedná se o vnímání dotyku, který pacient může vnímat tak, že ho cítí málo nebo vůbec a nebo naopak je tzv. hyperpatie, kdy dotyk cítí více než by ho cítil „normální člověk“. Nejedná se o bolestivý stav, pouze o cítění vymykající se normálu. Kdyby tedy žalobce stál třeba hodinu na žebříku, mohla by se porucha cítivosti zhoršit, byl by takový problém lehce odstranitelný tím, že by práci na chvíli přerušil. Z hlediska motorického se zranění zhojilo zcela bez následků. Z hlediska žalobce, který se živil jako hodinový manžel tak následky nehody do pracovní sféry nedopadají, může pracovat se všemi nástroji, protože následky úrazu se týkají pravé dolní končetiny, hybnost a motorika horních končetin nebyla žádným způsobem při úrazu atakována, a hybnost dolní končetiny také není nijak omezena, ani nebolí. Nic ho neomezuje např. ani v práci ve výškách, není důvod proč by trpěl závratí či měl poruchu stereotypu chůze. Z lékařských zpráv jasně vyplývá, že již v únoru 2019 při propuštění z , adresa, byla žalobcova chůze normální a nevyskytovalo se u něj významnější funkční omezení z hlediska hybnosti. Normální chůze je rozhodná proto, že pokud peroneální nerv nefunguje, tak pacient nemůže zvednout špičku nohy a chodí „kohoutím stylem“ - doplácává na plosku. To je viditelné na první pohled, pacienta to funkčně omezuje. Pokud je tedy ve zprávě jednoznačně uvedeno, že chůze je bez poruchy stereotypu, značí to v konkrétním případě úplnou reparaci peroneálního nervu a s tím navrácení plných pohybových schopností žalobce Skutečnost, že žalobci byly doporučeny rehabilitace ničeho neznačí, je běžné, že pracující člověk dochází na rehabilitace.

32. K otázce nákladů na žalovanou neuhrazené zdravotní procedury – tj. moxování, PDT lampa, baňkování a masáže – znalec uvedl, že jediné postižení žalobce (kromě otřesu mozku, který odezněl bez následků) bylo na pravé dolní končetině. Tzn. že rehabilitační a léčebné procedury by měly být zaměřeny tímto směrem. Základní kontraindikací každé masáže je však otok masírované krajiny, takže pokud byl žalobce masírován, nemohla mu být masírována ta postižená pravá dolní končetina, protože tam je popisován občasný otok. Masáže tam mohly pro žalobce být příjemnou aktivitou, nikoliv však léčebným prostředkem přímo působícím k odstranění následků úrazu. Navíc znalec uvedl, že masáže byly prováděny ve frekvenci přesahující běžné rehabilitační praxi. Moxování a PDT lampa jsou procedury z kategorie akupunkturních a akupresurních. Moxování (tj. česky žeh nebo zahřívání), se provádí tak, že se vezme kousek doutnající látky, která se přiloží na akupunkturní bod a ten se dráždí tímto způsobem. Jde vždy o procedury celkové, které se snaží ovlivnit celkový stav organismu posilováním jeho imunity, ale nevedou k přímému lokálnímu účinku na postiženou pravou dolní končetinu. Tyto metody oficiální medicína nezavrhuje, ale jejich vliv je pouze nepřímý, cestou zvýšení psychické pohody a celkové obranyschopnosti organismu, nikoliv přímou léčbou postižení. Vysvětlil, že i v rehabilitačním ústavu byly prováděny obdobné techniky (např. elektroneografické vyšetření) jednalo se ovšem o techniky jasně diagnostikované a přímo zaměřené na konkrétní problém (inervace poškozeného nervu), které měly jednoznačně úspěšný výsledek spočívající ve zlepšení funkce tohoto nervu, kdy při neurologických kontrolách bylo potvrzeno, že se daný nerv zrestauroval. To byl ostatně důvod jeho posudkového závěru (uvedeného v předchozím bodě), že žalobce žádné větší následky po opuštění citovaného ústavu již nenesl. Totéž však o celkových procedurách, jejichž úhrady se žalobce domáhá sdělit nelze. Jednalo se o zařízení poskytující služby tradiční čínské medicíny, což je pro lékaře v podstatě neuchopitelné. Tam uvedené diagnozy jako „stagnace krve či blokace čchi“ západní medicína – tedy konkrétně traumatologie - nezná a tedy neuznává. Pokud tedy procedury nebyly založeny na ověřitelné diagnóze lékaře, není možné učinit závěr, že měly konkrétní efekt na zranění způsobené úrazem či nikoliv. Zatímco výsledky léčby ústavu v , adresa, , kde byla zjištěna porucha nervů, na kterou se lékaři zaměřili a byli úspěšní je tedy zcela doložena, toto nelze uvést u žalobcem absolvovaných procedur čínské medicíny, která žalobci mohla prospívat, avšak souvislost s léčením konkrétního úrazu není jakkoliv doložena. Doplňkové metody, které žalobce absolvoval mohly být jeho celkovému stavu (včetně psychického) prospěšné, jedná se však o metody nediagnostikované lékařem a zejména neprováděné ani lékařem, ani jiným lékařským personálem. Již z toho důvodu se tedy nemůže jednat o přímé léčení následků úrazu.

33. K námitkám právní zástupkyně žalobce znalec vysvětlil, že jeho závěry o době, kdy byl žalobce práceschopen jsou zcela v souladu se zprávou , tituly před jménem, Staňkové, která stav označila za trvalý ke dni , datum, po předcházejícím měření finálního EMG, neboť EMG byl vyšetřován dopad na senzitivní stránku, tedy na cítivou funkci. Pro pracovní schopnost žalobce je však rozhodný návrat motorických schopností a nezbytné je tedy vycházet ze zprávy po ukončení pobytu v , adresa, , kdy je doložena normální chůze. Porucha cítivosti může přetrvávat, je však nutno přihlédnout k tomu, že částečně byla prokázána, již před daným úrazem. Nejedná se však o stav, který by žalobci znemožnil výkon práce. Znalec vysvětlil, že jeho závěry jsou rovněž ve shodě se závěry posudkového lékaře, který při posuzování invalidity hodnotil celkový pracovní potenciál s ohledem na konkrétní zaměstnání žalobce s tím, že dospěl k závěru o mírné funkční poruše, kterou nelze vyhodnotit jako stav, při kterém by žalobce nebyl schopen pracovní činnosti na plný úvazek (nedosáhl žádného stupně invalidity). To neznamená, že by dopad na pracovní funkce nebyl u žalobce žádný, ale je natolik malý, že je žalobce nezbytné považovat po absolvování léčby v ústavu v Kladbruby za práceschopného. Mírné omezení pracovní schopnosti lze řešit přiměřenou pracovní zátěží, občasnými přestávkami, vhodnou obuví, či případně nějakou pomůckou (bandážování atd.).

34. Celkem tak znalec shrnul, že pobyt v ústavu v , adresa, byl dle něj při léčbě následků úrazu ve sto procentech úspěšný, v únoru 2019 lze považovat léčbu žalobce za skončenou s tím, že důvodem vyléčení byla léčba klasické medicíny, nikoliv doplňkové metody, které žalobce absolvoval u , tituly před jménem, , jméno FO, .

35. Soud provedl i další dokazování, z nějž však nezjistil již nic nového pro věc, a to např. e-mailovou komunikaci ze srpna 2019, z níž zjistil, že právní zástupce žalobce komunikoval s vedlejším účastníkem o nároku na ušlý zisk, uplatněním nároku žalobce v trestním řízení, či tabulku s rozpisem nákladů na zdravotní procedury, jež žalobce požadoval uhradit.

36. Pro nadbytečnost soud zamítl provedení důkazů výslechy , jméno FO, a , jméno FO, , neboť neměly potenciál přispět ke zjištění podstatným pro rozhodnutí a jejich provedení by tak bylo v rozporu se zásadou ekonomiky řízení.

37. Na posledním jednání pak právní zástupkyně žalobce navrhla ještě provedení listin, z nichž znalec vycházel při zpracování znaleckého posudku, a to na straně 7 v bodě neurologie - zpráva , tituly před jménem, Staňkové z , datum, , zprávu o EMG z , datum, a dále zprávu posudkového lékaře při posuzování invalidity, tedy listiny o něž se znalec opíral při svém zkoumání. Tyto důkazy soud neprovedl jednak proto, že byly navrženy po koncentrační lhůtě a žalobkyně je ani neměla při jednání s sebou (přičemž stranám bylo předem avizováno, že na jednání bude vyhlášen rozsudek). Zejména je však soud neprováděl pro to, že z nich nemohl zjistit nic rozhodného pro věc, neboť následky úrazu žalobce, průběh léčení a jeho závěry byly již dostatečně zjištěny z jiných důkazů, znalec obsah listin sděluje ve svém posudku a detailně se k nim vyjádřil při svém výslechu po dotazech právní zástupkyně žalobce.

38. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

39. Dle § 5 odst. 1 písm, c) z.č. 168/99 Sb. platí, že povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá (mj.) obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce.

40. Dle § 11 z. č. 169/1999 Sb. odst. 1 platí, že: Újmu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti nahradí ministerstvo (Ministerstvo financí – pozn. soudu).

41. Dle § 11 odst. 2 z. č. 169/1999 Sb, platí, že způsob a rozsah náhrady újmy v případech podle odstavce 1 se řídí občanským zákoníkem. Osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění odpovědnosti, je povinna oznámit ministerstvu skutečnosti podle § 8 odst. 1 a 2. Poškozený má v takovém případě právo na náhradu újmy proti ministerstvu. Činnosti spojené s náhradou újmy hrazenou ministerstvem může na základě dohody vykonávat jménem ministerstva jím pověřený pojistitel.

42. Dle § 609 z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí, že: Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

43. Dle § 610 z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí, že: K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

44. Dle § 611 z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí, že: Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

45. Dle § 629 z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí, že: (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

46. Podle § 2960 z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí, že: Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

47. Podle § 41 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „vyhláška č. 503/2020 Sb.“), posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.

48. Podle § 42 vyhlášky č. 503/2020 Sb.: Znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též použitý postup.

49. Aplikací daných právních norem na zjištěný skutkový stav dospěl soud k následujícím závěrům:

50. Soud v prvé řadě uvádí, že v projednávaném případě je dána pasivní věcná legitimace žalované, o čemž mezi stranami nebylo sporu. K poranění žalobce došlo v příčinné souvislosti s nehodou způsobenou vozidlem dobrovolných hasičů, pro něž platí výjimka odpovědnosti z povinného ručení. Vozidla s výjimkou pojištění odpovědnosti vymezuje § 5 odst. 1. z.č. 168/1999 Sb. Újmu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti hradí §11 (nyní již zrušeného) z.č. 168/1999 Sb. vždy Ministerstvo financí. Ustanovení poskytuje ochranu poškozeným, aby se i u vozidel, kde není zákonem stanovena povinnost pojistit jeho provoz, dostalo náhrady újmy. Poškozený má tímto ustanovením zakotven přímý nárok na náhradu újmy vůči ministerstvu. Přestože má ministerstvo postavení "jako pojistitel", neposkytuje poškozenému pojistné plnění limitované § 3a, ale náhradu újmy, jejíž způsob a rozsah je upraven zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikoliv § 6 a § 7 zákona č. 168/1998 sb..Provozovatel vozidla s výjimkou pojištění odpovědnosti má vůči ministerstvu stejnou informační povinnost jako pojištěný vůči pojistiteli stanovenou § 8 odst. 1 a 2. Vzhledem k nízkému rozsahu újmy a specializovanosti právní úpravy nevyžaduje zákon, aby Ministerstvo financí zřídilo zvláštní odbor pro řešení těchto záležitostí, ale umožňuje ministerstvu touto činností pověřit pojistitele. Pojistitel provádí šetření škodní události. Neposkytuje se však pojistné plnění, ale náhrada újmy.

51. Tato skutečnost ostatně nebyla mezi stranami sporná, když otázka pasivní legitimace byla řešena v řízení před Obvodním soudem pro , adresa, , kde žalobce identický nárok zprvu uplatnil proti vedlejší účastnici, kterou sám následně vyhodnotil jako pasivně nelegitimovanou a nárok zažaloval znovu u OS P1 dle místní příslušnosti Ministerstva financí.

52. Mezi účastníky rovněž nebylo sporné, že žalobce při nehodě utrpěl zranění a proto mu žalovaná (prostřednictvím vedlejší účastnice) na související nároky již částečně hradila. Rovněž nebylo sporné, že žalobou jsou uplatněny pouze ty nároky, jejichž úhradu žalovaná odmítla. Všechny tyto skutečnosti soud pojal za nesporné a doložené a více se jimi tedy nezabýval.

53. Soud se dále zabýval jednotlivými nároky uplatněnými touto žalobou:

54. Pro posouzení nároku na částku , částka, vynaloženou na léčebné procedury u terapeutky tradiční čínské medicíny a nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, ve výši , částka, a nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, včetně ve výši , částka, soud využil jako podklad svého rozhodování závěry znalce , tituly před jménem, Jana Boháče vyjádřené v písemném posudku č. 621/22/2023 a ústním přednesu na jednání.

55. Při hodnocení znaleckého posudku soud postupoval v souladu s rozhodnutím NS ČR , spisová značka, , který stanoví, že znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o.s.ř. Soud tak hodnotil přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Zabýval se otázkou, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, přičemž si na všechny shora uvedené otázky odpověděl kladně.

56. Soud má za to, že znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.), neomezil se na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku je možno seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.

57. Znalec dospěl k těmto závěrům, které soud ze shora (i níže) uvedených důvodů považuje za zcela hodnověrné:

58. Z hlediska klinického ortopedické potíže žalobce a jeho léčba, skončily v říjnu 2018, kdy mu byl odstraněn kovový materiál z pravé dolní končetiny a z hlediska funkčního v únoru 2019, kdy byl propuštěn ze svého druhého pobytu v Rehabilitačním ústavu , adresa, . Od té doby následky úrazu žalobce nijak neomezovaly v běžných činnostech, tedy potažmo ani výkonu pro něj přiměřené práce. Znalec vysvětlil, že určité následky úrazu si žalobce může nést doživotně. Tyto spočívají v poruše cítivosti (tedy nikoliv pohyblivosti) pravé dolní končetiny a mohou se projevovat v „ne zcela normálním“ vnímání doteku nebo i opucháním při delším stání. Uvedl však, že žalobce i přesto je schopen výkonu práce na plný úvazek, bude -li dodržovat vhodná opatření (občasné procvičení, ortopedická obuv, bandáže apod.) Dále uvedl, že nelze ověřit, zda porucha cítivosti byla způsobena nehodou řešenou v tomto řízení nebo u žalobce již byla přítomna v souvislosti s předchozím zraněním, které bylo doloženo.

59. Soud závěry znalce k této otázce vyhodnotil jako zcela správné a logicky odůvodněné. Znalec osvětlil průběh rekonvalescence žalobce, včetně určení konkrétního data, kdy se mohl vrátit do pracovního procesu. Uznal, že určité následky nehody žalobce může pociťovat doživotně, nejednalo se však od , datum, o stav, který by bylo možno vyhodnotit jako pracovní neschopnost. Fakt, že žalobce i nadále měl (a možná doposud má) určité doživotní následky, se kterými se bude muset učit žít je nutno hodnotit separátně.

60. Soud dodává, že trvalý následek úrazu, v jehož důsledku pro žalobce může být práce náročnější, popř. bude podřízen určitým omezením může být vyhodnocen jako ztížení společenského uplatnění, popř. nárok dle §2963 odst. 2 o.z., aniž jeden z těchto však nebyl uplatněn v předmětném řízení.

61. Vzhledem k přesvědčivým závěrům znalce tak soud vzal za vyvrácenou správnost údaje na potvrzení o pracovní neschopnosti, kterou lékařka (bez uvedení diagnózy či vysvětlení) stanovila v době téměř tří let). V podrobnostech soud pro stručnost odkazuje na část rozsudku, kde jsou shrnuty logické závěry znalce, od nichž soud neměl důvod se odchýlit.

62. Soud tak uzavřel, že žalobce byl práce schopen od , datum, , kdy byl propuštěn ze svého druhého pobytu z rehabilitačního ústavu v , adresa, .

63. S ohledem na shora uvedené soud zamítl nároky na částky , částka, a , částka, , které žalobce požadoval jako náhradu ušlého zisku v době po , datum, , neboť dle skutkových zjištění mu v dané době v pracovní činnosti následky úrazu již nebránily.

64. Znalec se dále vyjádřil ohledně k účelnosti procedury čínské medicíny na léčbu žalobcova zranění – to je moxování, PDT lampa, baňkování a masáže.

65. Znalec k těmto metodám zjednodušeně řečeno uvedl, že se jedná o procedury, které mohou být prospěšné pro imunitu organismu - což dle názoru soudu odpovídá skutečnosti obecně známé, tedy že celý koncept čínské medicíny je založen na holistickém přístupu zaměřeném na celkovém zlepšení kvality života po fyzické i psychické stránce. Znalec měl za to, že účinek jím přezkoumávaných metod tak nelze prokazatelně propojit se zhojením zranění žalobce, i když je pravděpodobné, že se po absolvování daných procedur se cítil subjektivně spokojenější. Nezbytné je však přihlédout k tomu, že tyto metody nebyly žalobci „předepsány“ lékařem a lékařským personálem nebyly ani provedeny.

66. Soud se neztotožnil s námitkami žalobce, že závěry znalce jsou v rozporu s lékařskými zprávami, jeho závěry jsou vnitřně sporné, nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné. Žalobce tuto námitku odůvodňoval tím, že znalec v rozporu se skutečností uvedl, že byly žalobci poskytovány celkové masáže, tedy celotělové masáže, nicméně toto z provedených důkazů nevyplývá, vyplývá pouze celkové provádění akupunktury. K tomu soud uvádí, že ze záznamu o terapii vyplývá, že se jednalo o hloubkové a relaxační masáže, většinou v délce jedné hodiny (dle vystavených faktur), což dle soudu jednoznačně svědčí o tom, že se jednalo o masáže celotělové (když si lze stěží představit hodinovou relaxační masáž jedné končetiny). Dále žalobce nesouhlasil s tím, že znalec sporoval účelnost užití postupů, které jsou zaměnitelné, přičemž uznával jejich účelnost, pokud byly poskytnuty v ústavu , adresa, , ovšem už nikoliv, pokud byly poskytnuty terapeutkou tradiční čínské medicíny. A to např. právě masáže, kdy i v ústavu v , adresa, byly rovněž používány měkké techniky, tedy masáže čéšky a lýtkových svalů. K tomu však soud uvádí, že znalec toto dostatečně vysvětlil právě tím, že úkony v , adresa, (včetně měkkých technik) byly určeny právě přímo za účelem zhojení zranění – tedy týkaly se konkrétní končetiny. Oproti tomu blíže neurčené relaxační masáže poskytované , tituly před jménem, , jméno FO, jsou nepochybně příjemnou a povznášející technikou, ale jejich vliv na vyléčení žalobce nelze doložit. Dále žalobce namítl, že znalec uváděl, že nelze tyto náklady přiznat, protože pro ně nebyla stanovena diagnóza s tím, má však za to, že terapeutka vycházela z diagnózy, která byla stanovena v propouštěcí zprávě ústavu v , adresa, . Soud má za to, že takové tvrzení je vyloučeno právě zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, , ze které vyplývá, že si diagnozu stanovila sama a léčbu směřovala k odstranění jí stanovených syndromů, kterými jsou blokáda krve, stagnaci čchi a nedostatek krve.

67. Soud žalobci může fandit v tom, že se na sobě snaží (snažil) aktivně a pozitivně pracovat, a to s otevřenou myslí i technikami ne zcela běžnými v evropském prostředí, zároveň však nemá za to, že by ustanovení §2960 o.z. zakládalo možnost požadovat náhradu nákladů vynaložených na všechny procedury, které poškozený absolvoval na základě svého uvážení. V takovém případě by ustanovení §2960 o.z. představovalo bezbřehou možnost poškozeného k zajištění jím zvoleného životního stylu, neboť např. pobyt u moře/na horách či ve wellness centru lze lingvisticky rovněž podřadit pod „péči o zdraví“, to však neznamená, že je každý z nich odškodnitelný dle §2960 o.z. S ohledem na ustálenou judikaturu (která vyžaduje souvislost vynaloženého nákladu s léčebným procesem) a zejména s ohledem na to, že se jednalo o metody žalobci nepředepsané, provedené osobou mimo zdravotní systém a s neprůkazným přímým dopadem na léčbu zranění žalobce soud tento náklad považuje za uplatněný neoprávněně.

68. Ze všech shora uvedených důvodů má soud za to, že znalec závěry znaleckého posudku obhájil a vysvětlil a soud z nich ve svém rozhodnutí vychází.

69. Žalobce dále uvedl, že z rozhodnutí orgánu sociální péče vyplynulo, že úsilí žalobce pro výkon povolání se zvýšilo o 20 %, což není možné přehlédnout a žalobce bez dalšího posoudit jako práceschopného. Až v závěrečném návrhu právní zástupkyně žalobce však uvedla, že takový nárok je nutno posoudit dle §2963 o.z. a žalobci přiznat náhradu. To však soud nemohl udělat, neboť žalobce v §2963 odst. 2 sice přiznává nárok na penežítý důchod tomu, kdo v důsledku škody na zdraví musí vynaložit vyšší pracovní úsilí, takový nárok však v řízení vůbec uplatněn nebyl, žalobce rozšíření žaloby nenavrhoval a soud se jím tedy nemohl zabývat.

70. Žalobce dále požadoval uhradit rozdíl mezi vyplacenou náhradou za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , neboť měl z to, že výpočet nároku byl proveden nesprávně, způsobem žalobce poškozujícím. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům má soud za to, že žalobci však vůbec nárok na náhradu ztráty na výdělku v období po , datum, nevznikal a nemohla mu tak ani vzniknout škoda z nedostatečnosti částky, na níž vůbec neměl nárok.

71. Žalobce dále požadoval doplatek rozdílu mezi již vyplacenou náhradou za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, včetně (tj. 106 dní) a dopočtenou částkou valorizace za rok 2019, ve výši. , částka, .

72. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne , datum, , považuje soud nárok a období , datum, – , datum, za promlčený. Ohledně nároku od , datum, soud odkazuje na závěry uvedené v předchozím odstavci. Soud tak mohl rozhodovat pouze o části nároku za období mezi , datum, a , datum, . Soud připomíná, že dospěl k závěru, že žalovanému nárok na náhradu ztráty na výdělku od , datum, vůbec nevznikal, přesto mu byl žalovanou poskytnut. Žalovaná se pak ve věci bránila tím, že žalobci poskytla vyšší plnění než na jaké měl nárok, s čímž se soud ztotožňuje a má za to, že i kdyby žalobci uvedený nárok vznikl, byl by již pokryt částkou , částka, , která byla vyplacena jako náhrada za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, (mezi stranami nesporné), kdy však již byl práceschopný. Již tohoto důvodu soud předmětný nárok zamítl.

73. Soud nemá za to, že ideální byl postup žalované (jednající vedlejší účastnicí), která průměrný zisk žalobce zjišťovala pouze z daňových přiznání. Způsob zjištění výše náhrady vychází v daném případě z §2692 o.z. tak, že činí rozdíl mezi příjmem dosahovaným před pracovní neschopností a částkami, které poškozený pobírá po dobu pracovní neschopnosti. Na náhradu za ztrátu na výdělku mají nárok i osoby samostatně výdělečně činné. U nich se ovšem nelze opřít o průměrnou mzdu či plat, proto se při zjištění průměrného výdělku vychází z jejich poměrů a výdělečných schopností. Příjmy z podnikatelské činnosti se tak poměřují s náklady na tuto činnost vynaloženými v období před vznikem škody, a to především údaji z daňového přiznání, ale též podle charakteru jednotlivých příjmů a výdajů podle prvotních účetních dokladů, údajů v peněžním deníku apod. Samotné zjištění údajů z daňového přiznání nemůže být jedinou rozhodující okolností pro určení průměrného výdělku před vznikem škody, neboť rozdílem mezi příjmy a výdaji se pro účely výpočtu daně z příjmu stanoví základ daně, nikoliv průměrný výdělek jako základ pro zjištění výše náhrady za ztrátu na výdělku podle občanskoprávních předpisů. Výdaje a náklady, jež se pro stanovení základu daně od dosažených příjmů odečítají, nelze ztotožňovat s náklady, které je třeba na jejich dosažení a udržení vynaložit. Daňový základ se u osob účtujících v jednoduchém účetnictví zjišťuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji za dané období, přičemž některé z položek, o které se snižuje daňový základ, nejsou skutečně vynaloženými náklady na dosažení příjmu, nýbrž mohou představovat jen nárok na snížení daňového základu, a na druhé straně veškeré příjmy daňového poplatníka vykázané v přiznání k dani nemusí být pouze příjmy z podnikatelské činnosti, kterou v době pracovní neschopnosti nemohl vykonávat. Daňové přiznání není samo důkazem o skutečných příjmech a výdajích v souvislosti s výkonem obchodní činnosti podnikatele, je jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody; další z významných okolností je charakter jednotlivých příjmů a výdajů uplatněných v přiznání podle prvotních účetních dokladů o příjmech a výdajích, údajů v peněžním deníku podnikatele atd. Protože je náhrada za ztrátu na výdělku dorovnáním do průměrného výdělku, odečítá se od jeho určené výše částka, která poškozenému náleží z titulu nemocenského pojištění (srov. zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Jde o dávku nemocenského podle § 4 písm. a) a hlavy III tohoto zákona. Zjištění rozsahu poskytovaných dávek je tak nezbytným předpokladem pro určení rozdílu, který poškozenému náleží. Při odečtení částek žalovaná postupovala řádně.

74. Žalobce se však žalobou nedomáhal přepočtu vyplacené částky z důvodu nedostatečně zjištěných příjmů, nýbrž výlučně její valorizace, což odůvodnil tím, že v mezidobí vzrostly ceny služeb a i on by si tak za své služby účtoval více, než v minulém roce. Pro takový postup však soud neshledává v §2962 o.z. právní podklad a s žalobcem se v tomto směru neztotožňuje.

75. Žalobce dále požadoval náhradu ušlého zisku ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o dílo s klientem jako zhotovitelem a panem , jméno FO, , IČ: , IČO, , místem podnikání , adresa, jako objednatelem (dále jen pan „, jméno FO, “) a ušlého zisku ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o smlouvě budoucí o dílo (výmalba 1. třídy MŠ, šatny, jídelny a výdejny MŠ v termínu 04.-, datum, ) uzavřené mezi poškozeným a , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „MŠ , adresa, “), dne , datum, , která nebyla realizována.

76. Nárok na ušlý zisk ve výši , částka, soud považuje za promlčený (námitku promlčení žalovaná vznesla již ve svém prvním písemném podání ze dne , datum, ). , jméno FO, od smlouvy odstoupil v dubnu 2018, tedy tři roky a devět měsíců před podáním žaloby, tříletá promlčecí lhůta tak uplynula marně.

77. Rovněž práce v , právnická osoba, měly být provedeny v roce 2018. Pokud žalobce následně tvrdil a dokládal, že bylo posunuto plnění na rok 2019 a školka nakonec byla vymalována v červenci 2019, pak soud poukazuje na závěry uvedené shora, že v té době již žalobce nebyl v pracovní činnosti omezen a zakázku tak mohl realizovat.

78. Žalobce měl za to, že námitka promlčení vznesená žalovanou je rozporná s dobrými mravy. To odůvodňoval tím, že vedlejší účastnice po dobu tří let žalobci i všem jeho třem právním zástupcům tvrdila, že je nárok řešen z titulu povinného ručení na základě pojistné smlouvy obce , adresa, . Až v rámci soudního řízení (před OS P8) se začala bránit tím, že není pasivně legitimována, neboť na vozidlo dopadá výjimka pojištění a odpovědnost nese žalovaná. Žalobce měl za to, že se jednalo ze strany žalované a vedlejší účastnice o komplot, kterým uvedené cílily na zmatení žalobce, který byl douhodobě uváděn v omyl s účelem docílit pozdního uplatnění nároku. Rovněž tvrdil, že k promlčení nemohlo dojít, neboť právě až v rámci soudního řízení zjistil, kdo je za škodu odpovědný, přičemž tato vědomost je podmínkou počátku běhu promlčecí lhůty.

79. S touto argumentací se soud neztotožnil. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce (i všichni jeho právní zástupci) si byli od počátku vědomi toho, že škoda byla způsobena vozidlem dobrovolných hasičů, jehož řidič nehodu způsobil. To zcela nepochybně vyplynulo z usnesení v trestním řízení, které bylo žalobci doručeno, neboť se jej jako osoba poškozená účastnil.

80. Z ustanovení §5 a §11 z.č. 168/1999 Sb. však jednoznačně vyplývá, že na vozidla dobrovolných hasičů se povinné pojištění nevztahuje a nároky z nehod jimi způsobených nejsou plněny z pojištění, nýbrž v režimu náhrady škody dle z.č. 89/2012 Sb. a odpovídá za ně Ministerstvo financí.

81. Skutečnost, že toto přehlédla jak vedlejší účastnice, tak žalovaná a stejně tak i trestní soud (který v usnesení přímo uvádí, že předpokládá, že škoda bude uhrazena pojišťovnou) nemůže dle názoru soudu zakládat jakousi „oprávněnost“ omylu i na straně žalobce, zastoupeného postupně třemi právními zástupci, tedy profesionály v oboru.

82. Každý z advokátů měl při převzetí věci povinnost se právní podstatou sporu zabývat, to je nejdříve vyhodnotit odpovědnou osobu a relevantní právní úpravu. Pokud by advokáti byli zákonné úpravy znalí, měli na skutečnost, že se k vypořádání nároku hlásila vedlejší účastnice namísto žalované, reagovat zjišťováním, proč tak jako neodpovědný subjekt činí a požadovat případné doložení toho, že je žalovaná ze své zákonné odpovědnosti vyvázána. Nic takového však neučinili a na nesprávná tvrzení vedlejší účastnice se prostě spolehli.

83. Soud tak uzavírá, že nejpozději v souvislosti s rozhodnutím v trestním řízení měl žalobce k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení toho, kdo je za škodu odpovědný. Informaci o tom, že škoda vznikla a v jaké je výši pak získal obdržením odstoupení od smlouvy , jméno FO, .

84. Soud se neztotožňuje s tím, že by promlčecí námitka byla rozporná s dobrými mravy. K promlčení došlo v důsledku nedostatečné edukace advokátů ohledně znění zákona č. 168/1999 Sb., kteří žalobce zastupovali, nikoliv v důsledku jednání na straně státu a pojišťovny. Myšlenka toho, že by Ministerstvo financí a jedna z největších pojišťoven úmyslně snovali pikle na žalobce je pro soud zcela absurdní. Již proto, že by toto jednání muselo zahrnovat úmyslné zatajování práva před advokáty žalobců, což je zcela nesmyslné. Soud je tak přesvědčen, že se na straně vedlejšího účastníka jednalo prostě o chybu danou výjimečností situace.

85. Tomu odpovídá i tvrzení žalované, která vysvětlila, že sama se o věci dozvěděla až v rámci soudního řízení. Vysvětlila, že systém je nastaven tak, že pojišťovna jako pověřený pojistitel vše řeší „po své linii“, komunikaci s poškozeným ke kontrole státu nezasílá, ani jej o jednotlivých případech průběžně neinformuje. Stejně tak je to i s plněním, vyplácení jednotlivých plnění Ministerstvo financí průběžně neschvaluje, tato jsou poskytována nejdříve z fondu pověřeného pojistitele, který se následně vypořádává generálně Stát se tak s konkrétním případem seznámí, až pokud nedojde k úplnému vyřízení nároku a je povinen se účastnit soudního řízení86. Za daných okolností soud zcela vylučuje jakékoliv nekalé jednání na straně státu, co se týče vedlejšího účastníka nelze jeho jednání posoudit jako ideální, neboť zejména on by měl být ve věci profesionálem a umět se správně vypořádat i s netypickými případy, nic však nesvědčí tomu, že by se jednalo o úmyslné zákeřné jednání, došlo pouze k omylu. Ten však při řádném výkonu advokátní činnosti mohl a měl být záhy odhalen.

87. Ze shora uvedených důvodů soudu zbyla jen k akademickému posouzení mezi účastníky sporná právní otázka, tedy zda žalobce byl oprávněn požadovat vedle nároku na ušlý výdělek počítaný z průměrného příjmu i ušlý zisk za konkrétní zakázky, které měly proběhnout ve stejném období. Žalobce měl za to, že ano, žalovaná s vedlejší účastnicí kontrovaly. Soud se plně neztotožnil ani s jedním ze zastávaných názorů. Soud má za to, že uplatnění nároků vedle sebe neobstojí, neboť je zřejmé, že žalobce by z takové situace těžil, když příjem z těchto zakázek by jinak byl zahrnut do jeho celkového zisku, nikoliv k němu připočten. Uplatnění nároků vedle sebe tak dle názoru soudu neodpovídá ustanovení §2962 o.z. Na druhou stranu pokud by žalobce zmaření konkrétní zakázky prokázal, byly by splněny veškeré nároky na náhradu škody (nezákonné jednání, existence škody i kauzální nexus). Soud tak má za to, že by tedy bylo třeba danou skutečnost zohlednit např. výpočtem doby, která by žalobci provedení zakázky trvala a za tuto dobu již žalobci neposkytovat náhradu dle §2962 o.z. Tímto se však soud více nezabýval s ohledem na to, že nároky na ušlé zakázky považuje za dílem promlčené (, jméno FO, ), dílem za uplatněné neoprávněně (MŠ , adresa, ).

88. Dále žalobce požadoval náhradu nákladů na právní zastoupení při předžalobním uplatnění nároků, a to náklady spojené s právním zastoupením , tituly před jménem, Jana Lehovce, advokáta ve výši , částka, s příslušenstvím za dva úkony právní služby – to je převzetí věci a sepis výzvy k plnění, čtyři úkony právní služby v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, , ve výši , částka, , která představuje rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou na právní služby ze strany žalované již vyplacenou – tj. , částka, ; za převzetí věci a sepis další výzvy k plnění, a částky , částka, a , částka, za další dvě výzvy sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, . Nakonec pak požadoval i náklady spojené s právním zastoupením jeho současné advokátky , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, a to za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení dne , datum, , uplatnění nároků dne , datum, ) v celkové výši 20 720, z nichž však bylo žalovanou před podáním žaloby , částka, uhrazeno, zbývá tedy doplatit , částka, . Jedná se o platbu za převzetí věci a uplatnění nároků. Dále požadoval dalších , částka, a , částka, za další dvě výzvy k témuž plnění.

89. K nárokům na všechny uvedené úkony soud předně připomíná, že byly vadné. Advokáti si nedovedli vyhodnotit, kdo je odpovědnou osobou, ani jakými zákonnými ustanoveními se věc řídí. Opakovaně oslovovali výlučně vedlejší účastnici namísto odpovědné žalované a nároky uplatňovali dle podmínek stanovených z.č. 168/1999 Sb. na místo relevantního 89/2012 Sb. Z toho důvodu tak má soud za to, že vůbec není na místě posuzovat jejich úkony jako účelné. Je totiž zřejmé, že veškeré nároky tak neplnila žalovaná na základě správně a kvalitně poskytnutého úkonu právní služby, nýbrž výlučně z vlastní úvahy.

90. Žalobce navíc nepřípustně požaduje náklady spojené s tím, že došlo k postupnému převzetí věci třemi advokáty, což rozhodně nelze klást k tíži žalované bez ohledu na to, jaký byl důvod změny právního zastoupení. Advokáti rovněž uplatňovali zřídka nároky nové, naopak převážná většina jejich výzev pouze opakovala požadavky již uplatněné, a to některé i pětkrát. Takové úkony rovněž nelze považovat za účelně vynaložené. Z uvedených důvodů soud nepřesvědčila argumentace žalobce, že advokáti museli činit více úkonů, neboť byli postupně vyzýváni k dokládání dalších listin. To proto, že i toto jednání bylo pouze důsledkem toho, že advokáti nevyhodnotili správně úpravu, kterou se věc řídí. Správným postupem na jejich straně by bylo vyhodnotit, kdo je odpovědnou osobou a u té řádně a v úplnosti uplatnit nárok na náhradu škody dle občanského zákoníku. Pouze takové náklady by dle názoru soudu bylo možno hradit. Mnohost úkonů tak byla dle názoru soudu založena tím, že se advokáti žalobce nechali „vtáhnout“ do jiného režimu, než který na věc dopadal. Uvedené tvrzení ostatně rovněž neodpovídá provedeným důkazům, když na počátku sice pojišťovna doplnění listin vyžadovala, pozdější dopisy však představují již pouze několikrát opakovanou polemiku se závěry vedlejšího účastníka a trvání na nárocích, které ani dle soudu, nebyly oprávněné. Ze všech těchto úkonů nelze poskytované právní služby hodnotit jako účelné a přiznat jejich náhradu. Rozhodně nikoliv ve vyšší části, než žalovaná dle shodného tvrzení stran již hradila.

91. V posledku žalobce požadoval úhradu částky ve výši , částka, coby součtu dvou kapitalizovaných úroků, a to úroku ve výši , částka, coby zákonného úroku z prodlení z částky , částka, , která byla vyplacena jako náhrada za ztrátu na výdělku za období od , datum, do , datum, , a dle názoru žalobce vyplacena s prodlením, když její splatnost nastala , datum, a uhrazena byla až , datum, a dále částky , částka, , jako prodlení s platbou náhrady za náklady na právní zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, , které mělo být dle žalobce uhrazeno , datum, ve výši , částka, a na místo toho bylo uhrazeno pouze , částka, , a to dne , datum, . Žalobce tak požaduje kapitalizovaný úrok z částky , částka, od , datum, do , datum, .

92. Tento požadavek soud zamítl proto, že se jedná o příslušenství hlavních nároků, které žalobci nesvědčí. Prvním z nich je náhrada za ztrátu na výdělku v době, kdy žalobce již byl práceschopen (po , datum, ), druhá nákladů zastoupení, které nelze považovat za vynaložené účelně (převzetí věci v pořadí třetím advokátem a opakované uplatnění nároků). Vzhledem k tomu, že žalobci nesvědčí hlavní nároky, nemůže mu svědčit ani právo k jejich příslušenství.

93. Vzhledem k tomu, že se žalobci nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. (, adresa, 046, , částka, je součtem nároků, které žalobce uplatňoval v petitu žaloby pod body I a II, soud však toto rozdělení považuje za nadbytečné). Žalobce se u všech nároků domáhal i příslušenství ve formě úroků z prodlení. Tomuto požadavku nebylo možno vyhovět s ohledem na zamítavé rozhodnutí ohledně hlavních nároků, k nimž mělo požadované příslušenství přináležet.

94. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II tohoto rozsudku dle §150 o.s.ř. tak, že je procesně úspěšné žalované ani vedlejší účastnici nepřiznal. Soud dospěl k závěru, že jsou pro takový postup shledány zákonné podmínky, neboť jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné. Těmito důvody je jednání žalované a vedlejší účastnice v rámci předžalobních jednání. Soud sice setrvává na závěru, že v jednání vedlejší účastnice nelze spatřovat zlý úmysl pokud dlouhodobě uváděla, že je k vozidlu uzavřena pojistná smlouva a nárok bude řešen dle z.č. 168/1999 Sb. a žalované uvěřil, že se o věci dozvěděla až se značným prodlením v souvislosti s řízení před Obvodním soudem pro , adresa, , to však neznamená, že jejich přístup byl obhajitelný. Vedlejší účastnice jako specializovaný právní subjekt na danou problematiku měla být schopna řádně vyhodnotit právní podstatu sporu a na stát je nutno klást ty nejvyšší požadavky, pokud se týče plnění jeho závazků. S ohledem na okolnosti předmětné věci má tak soud za to, že není na místě žalobce zatěžovat povinností hradit státu, či vedlejší účastnici náklady řízení. Rozhodnutím o nákladech řízení tak soud projevuje lítost nad tím, že fungování státu v konkrétní věci nebylo možno posoudit jako řádné.

95. Výrokem IV rozhodl soud o vrácení nespotřebované zálohy na činnost znalce, kterou hradil žalobce.