75 CO 368/2022 - 528

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobce: ; [anonymizována tři slova] [ulice a číslo] a [anonymizováno] v [obec] [IČO] sídlem [adresa] ; zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] ; zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se zásahu, k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. 6. 2022, č. j. 25 C 368/2020-486, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II.,

III. IV. a V. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen zdržet se zásahů do společných částí domu [adresa] stojícího na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec], ve smyslu zdržet se znepřístupňování chodby nacházející se mezi vchodovými dveřmi do bytů [číslo] [číslo] vymezených v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec] na straně jedné a protipožárními dveřmi z této chodby vedoucími ke schodišti na straně druhé, zaboucháváním těchto protipožárních dveří v situaci, kdy jsou opatřeny koulí a funkční zámkovou vložkou, uzamykáním těchto protipožárních dveří či odepřením přístupu do této chodby jinými opatřeními, a zdržet se zásahů do protipožárních dveří vedoucích od schodiště do chodby nacházející se před byty [číslo] [číslo] vymezených v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo] v katastrálním území Nové Sady u [obec], spočívajících v odstranění zavírače [příjmení], umístění polstrování, odstranění kliky a jejím nahrazení koulí, opatření zámku zamykací vložkou, či spočívajících v jiných úpravách, které by způsobily znepřístupnění chodby nacházející se před byty [číslo] [číslo] vymezených v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec] (výrok I.), dále zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby žalovaný byl zavázán uvést protipožární dveře vedoucí od schodiště do chodby nacházející se před byty [číslo] [číslo] vymezených v budově [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec], do původního stavu, tedy do stavu, v jakém se nacházely všechny protipožární dveře v bytovém domě, když byly v bytovém domě instalovány (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), že žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení státu částku 534,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a že žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení státu částku 534,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že žalovaný je vlastníkem dvou bytových jednotek v domě a není výlučným vlastníkem předmětné chodbičky k jednotkám vedoucí. Chodbička před byty žalovaného je součástí společných prostor v domě dle prohlášení vlastníka. Žalovaný, stejně tak jako ostatní vlastníci jednotek v domě, je pouze podílovým spoluvlastníkem společných částí domu dle § 1115 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný si proto nemůže počínat jako její výlučný vlastník, a to s ohledem na ustanovení § 1170 o. z. Správu společných prostor v domě vykonává žalobce, který za tím účelem vznikl, žalobce je v řízení aktivně věcně legitimován. Pokud jde o požadavek 1. žalobního žádání, okresní soud dospěl k závěru, že žalobce je oprávněn domáhat se podanou negatorní žalobou dle § 1042 o. z. ochrany vlastnického práva (přesněji ochrany vlastnického práva společných prostor) proti tomu, kdo do společných prostor neoprávněně zasahuje. Žalobce je oprávněn podat žalobu dle § 1190 o. z. jako subjekt spravující společné části domu. Existence těchto zásahů ze strany žalovaného, jimiž jsou zásahy do dveří do chodbičky k bytům žalovaného, které jsou součástí společných prostor, byla v řízení prokázána. Proto bylo žalovanému uloženo zdržet se ve výroku uvedených zásahů. Dveře jsou pak součástí společných prostor, proto bylo dále žalovanému uloženo zdržet se znepřístupňování chodbičky před byty žalovaného. Spoluvlastnické právo ostatních spoluvlastníků těchto společných prostor nemůže být žalovaným svévolně omezováno. O hospodaření se společnou věcí zásadně rozhodují všichni její spoluvlastníci podle kritérií stanovených zákonem v rámci žalobce (Jde o ustanovení § 1189 o. z., přičemž se postup řídí primárně platnými a účinnými stanovami žalobce). To platí i pro případné rozhodnutí o využití společných prostor, či změnu prohlášení vlastníka, kterou se mění charakter prostory, jako součásti společných prostor v domě. Naproti tomu zamítnuta byla žaloba v části výroku II. tohoto rozsudku, kdy se žalobce domáhá po žalovaném aktivního jednání - uvedení dveří do původního stavu. Takové rozhodnutí umožňovala předchozí právní úprava § 13 odst. 2, 3 z. č. 72/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. Stávající právní úprava § 1175 o. z. až § 1184 o. z. obsahově ekvivalentní právní úpravu neobsahuje. Požadavek žalobce nekoresponduje ani se zněním stanov žalobce. Dále potom z pohledu žalobcova požadavku (instalace původních dveří, které byly původně v domě dle projektu) to ani možné není, když původní dveře byly dle tvrzení žalovaného prokopnuty a nachází se nyní neznámo kde, byly vyměněny v roce 2017 za jiné dveře, následně pak došlo k další druhé výměně dveří za dveře, které se nyní nachází u chodbičky k bytům žalovaného (dveře výrobce [právnická osoba]). Žalobcem požadované plnění je tak navíc plnění svou povahou reálně nemožné. Takovou povinnost žalovanému uložit nelze. Navíc výsledku zamýšleného dosáhnout tímto žalobním žádáním je dosaženo rozhodnutím o části žaloby uvedené ve výroku I. rozsudku. Pokud se žalovaný bránil tím, že ze strany žalobce jde o šikanu, toto v řízení prokázáno nebylo. Předmětem řízení je pak žalobcova žaloba, soud se zabývá její důvodností, nikoli právními poměry jiných osob. Žalobce v řízení věcně argumentuje stran potřeby přístupu do chodbičky před byty žalovaného a zajištění protipožární ochrany v domě. Předpokladem pro vyhovění žalobě proti žalovanému není to, že nejprve žalobce podá žaloby proti všem, kteří podle přesvědčení žalovaného porušují své povinnosti.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům II., III., podal včasné odvolání žalobce, kterým se domáhal, aby krajský soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě bude co do žalobního žádání zcela vyhověno a žalobci přiznány náklady řízení. S argumentací soudu prvního stupně se žalobce neztotožňuje a považuje ji pro posuzovanou věc za zcela nepřiléhavou. Žalobce je přesvědčen, že v souladu se stávající judikaturou Nejvyššího soudu je správným postupem domáhat se jak výroku negatorního, tak i náhrady škody v podobě uvedení předmětných protipožárních dveří do původního stavu, neboť pokud by tak neučinil, nebyl by požadovaný nárok úplný. Odkázat lze v tomto ohledu zejména na závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 911/2018, který navazuje (a svým způsobem doplňuje či částečně překonává) svůj předchozí rozsudek ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 22 Cdo 735/2001 Nejvyšší soud (v prvním zmiňovaném rozsudku sp. zn. 22 Cdo 911/2018) rozlišuje dvě situace, a to: 1) jednorázový zásah rušitele, na základě něhož byla věc poškozena, nicméně zásah již skončil (jinými slovy, stav, kdy následky zásahu rušitele přetrvávají, ale rušitel do vlastnického práva již nezasahuje); v tomto případě Nejvyšší soud dovozuje možnost domáhat se náhrady škody (jako příklad pak uvádí rozbití okna), a 2) trvající zásah rušitele do vlastnického práva, v důsledku čehož vzniká mezi vlastníkem a rušitelem relativní právní vztah, přičemž vlastník má po celou dobu trvajícího zásahu negatorní nárok. Podstatné je, že Nejvyšší soud připouští, že jednání rušitele může způsobit kombinaci obou těchto následků, což v praxi znamená, že lze požadovat jak výrok negatorní, tak i náhradu škody. Obdobný závěr vyplývá i z komentáře k ustanovení § 1175 občanského zákoníku publikovaného v právním systému C. H. Beck, kde jeho autor uvádí konkrétně následující:„ Žalobce se může domáhat, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se jednání, kterým neoprávněně zasahuje do vlastnického práva k jednotce, nebo aby bylo uloženo obnovení původního stavu, jestliže by pouhé upuštění od protiprávního jednání nestačilo k tomu, aby zásah do vlastnického práva byl odstraněn.“ Smyslem negatorního petitu (výrok I., kterému bylo soudem prvního stupně zcela vyhověno), je dosáhnout zpřístupnění společné chodby. Tento petit tedy nemíří na to, aby žalovaný uvedl protipožární dveře do původního stavu, ale na to, aby žalovaný provedl takové úpravy, jež zaručí přístupnost chodby nacházející se za těmito dveřmi. Protože však ony protipožární dveře, které žalovaný nejprve upravil a po podání žaloby zcela vyměnil, nejsou svými vlastnostmi a kvalitou srovnatelné s protipožárními dveřmi původními, přičemž negatorní výrok I. na tuto skutečnost nemíří, resp. toto nereflektuje, bylo nezbytné, aby žalobce zahrnul do žaloby rovněž i výrok II., kterým se domáhá odstranění onoho jednorázového zásahu, tj. náhrady škody ve formě návratu protipožárních dveří do původního stavu. Argument soudu prvního stupně, a to že požadavek na návrat do původního stavu není možný, vzhledem k tomu, že se jedná o„ plnění svou povahou reálně nemožné“, neboť„ původní dveře byly dle tvrzení žalovaného prokopnuty a nachází se nyní neznámo kde“, považuje žalobce za naprosto nepochopitelný. Jak totiž vyplývá z logiky věci, a je ostatně i výslovně vyjádřeno v komentáři k ustanovení § 2951 odst. 1 občanského zákoníku publikovaného v právním systému C. H. Beck:„ Výsledný stav naturální restituce má být takový, jaký by byl, pokud by vůbec poškozený neutrpěl újmu (stav před škodnou událostí). Jde-li o poškození věci, naturální restituce představuje opravu věci (při jejím odcizení její navrácení). Při zničení zastupitelné věci (§ 499) jde o poskytnutí věci stejného druhu a kvality; pokud je však zničena věc nezastupitelná nebo použitá, která již není předmětem bazarového obchodu, je většinou namístě závěr o nemožnosti naturální restituce.“ Jinými slovy řečeno, naturální restituce necílí výlučně na pouhou obnovu původní věci (v posuzovaném případě se tedy jedná o zcela původní protipožární dveře, které, jak soud uvádí, skončily neznámo kde), ale jedná se o dosažení stavu, který zde byl před zásahem rušitele, k čemuž může dojít například i instalací věci (tj. protipožárních dveří) stejných vlastností a kvality (byť se nebude jednat o totožné dveře, jaké zde byly před zásahem žalovaného). Žalobce ve svém žalobním návrhu nežádá, aby soud rozhodl o naturální restituci pouze ve smyslu instalace oněch původních dveří, ale aby byly předmětné protipožární dveře uvedeny do stavu, v jakém se nacházely všechny protipožární dveře v bytovém domě, když zde byly instalovány (tedy do stavu, v jakém se dveře nacházely před zásahem žalovaného, tj. aby tvořily onen výše popsaný protipožární uzávěr původních vlastností). Naplnění žalobního návrhu II. by v praxi totiž znamenalo osadit dveřní otvor stavby protipožárními dveřmi, jež mají stejné vlastnosti a příslušenství jako dveře původní, a to způsobem, který jim zaručí vlastnosti protipožárního uzávěru. Dle štítků dveří původních a dveří žalobcem nainstalovaných je zřejmé, že se nejedná o protipožární dveře stejných vlastností. Rovněž pak nelze přisvědčit argumentu soudu prvního stupně, dle kterého stávající právní úprava § 1175 - § 1184 občanského zákoníku neobsahuje ustanovení týkající se možnosti požadovat náhradu škody. Jak je známo, práva na náhradu škody se lze domáhat v jakémkoli případě, kdy je způsobena škoda v důsledku porušení zákonné povinnosti, smluvní povinnosti nebo dobrých mravů škůdce, a mezi porušením povinnosti a škodou je příčinná souvislost (na rozdíl od náhrady újmy, které se lze ve smyslu ustanovení § 2894 občanského zákoníku domáhat jen, je-li to výslovně ujednáno nebo stanoví-li to zvlášť zákon). Jinými slovy není třeba mít v tom kterém ustanovení přímo odkaz na právo poškozeného domáhat se náhrady škody, neboť toto právo vyplývá z obecných ustanovení části čtvrté, hlavy třetí, dílu prvního občanského zákoníku. Za nesprávný pak žalobce považuje i odkaz na ustanovení čl. 15 bodu 3 písm. g) Stanov, neboť žádné takové ustanovení Stanovy neobsahují (zjevně se jedná o překlep, nicméně žalobce neví, jaké ustanovení měl soud prvního stupně na mysli). Žalobce se pak naprosto neztotožňuje s rozhodnutím soudu o nákladech řízení a s jeho odůvodněním úspěchu a neúspěchu stran ve věci, k čemuž obsáhle argumentuje. Výrok o nákladech řízení je vnitřně rozporný, neboť s ohledem na argument, že výrokem I. byl konzumován výrok II., by tedy žalobce byl v řízení zcela úspěšný, neboť, ani pokud jde o částečné zastavení řízení v části žaloby se týkající se vodoměru, zde žalobce zastavení řízení nezavinil.

4. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům I., III. a IV., podal včasné odvolání také žalovaný, kterým se domáhal, aby krajský soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žaloba bude v žalobním žádání č. 1 zamítnuta a žalobce zavázán žalovanému nahradit náklady řízení a náklady řízení státu. Namítal, že rozsudek soudu prvního stupně – část výroku I. je nevykonatelný. Soud prvého stupně ve svém rozsudku pod výrokem I. rozhodl, že žalovaný je povinen zdržet se zabouchávání protipožárních dveří v situaci, kdy jsou opatřeny koulí a funkční zámkovou vložkou, skutečný skutkový stav je ze strany od hlavní chodby ale takový, že nejsou předmětné dveře opatřeny koulí, nýbrž klikou. Jestliže ve skutečnosti jsou tyto dveře opatřeny klikou, má žalovaný povinnost tyto dveře zabouchávat. Podle § 1170 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Pokud by se žalovaný za stávajícího stavu zdržel zabouchávání předmětných dveří mohl by ohrozit společné části domu, resp. bytové jednotky jiných vlastníků v domě. Předmětné dveře mají totiž jen jeden jediný účel, a to ten, že plní funkci požárního uzávěru odolnosti EI30 (doba hoření 30 minut). Žalovaný by se současně přímo vystavil riziku šíření požáru do jiných částí domu (mimo chodbičku) a mohl by tak být odpovědný za škodu na majetku, což po něm nelze oprávněně požadovat. Skutečný skutkový stav je takový, že ze strany od hlavní chodby nejsou dveře opatřeny koulí nýbrž klikou, tyto dveře lze ve skutečnosti otevřít pouhým pootočním dveřní kliky. Žalovaný se zcela a beze zbytku řídil pravidly pro správu domu, která jsou v tomto případě stanovena i zvyklostí, (rovněž v souladu s ustanovením § 1176 o. z). Výrok I. rozsudku není správný, kdy pokud by šlo pouze o přístupnost chodbičky ze strany žalobce, tak by zde byla založena šikana a naprosto nerovné postavení ve vztahu k ostatním vlastníkům jednotek, kdy po žalovaném se chce, aby naprosto změnil celé dveře, kdy dveře v takovémto stavu 20 let fungovaly a nikdo to neřešil s tím, že ostatní vlastníci mají dveře v podobném stavu a stačí jim pouze odevzdat od nich klíč. V totožném vchodě je minimálně 6 vlastníků těch chodbiček, kteří mají dveře různě upraveny s kukátky, kartáči, dveře nejsou zavřené, v chodbičkách se nachází kočárky, nábytek apod. Totéž v dalších 4 bytech ve vedlejším vchodě, a nikomu to nevadí. Uvedené jednání je považováno ze strany žalobce za šikanózní vůči žalovanému, kdy tento nebyl ani jednou slušně požádán o poskytnutí klíče od chodbičky, ani slušně upozorněn, že je něco v nepořádku. Jedná o naprosto nerovné podmínky, kdy žaloba z tohoto důvodu, pokud jde o bod 1. žalobního žádání, by měla být zamítnuta. Pokud jde o žalobní žádání v bodě 2., nebylo vůbec prokázáno, v jakém stavu byly ony původní dveře. Dveře, které instaloval žalovaný jsou v pořádku, kdy k těmto má certifikát a dobrozdání o jejich protipožární funkci, což je smyslem těchto dveří. To, že obsahují jiný štítek s jinými symboly, než dveře původní, je pouze věcí jejich označení, avšak svou funkci plní, kdy byly osazeny do původních protipožárních zárubní.

5. Žalobce k odvolání žalovaného dále uvedl, že pokud jde o výrok I. rozsudku, žalovaný zcela nepochopil jeho smysl, kdy smyslem tohoto výroku je zabránit znepřístupňování chodby a tento se primárně netýkal stavu dveří. Odvolání žalovaného proti tomuto výroku je nedůvodné, kdy byly naplněny předpoklady pro jeho vydání. Chodbička vedoucí k bytu žalovaného je jediná v domě, která není přístupná.

6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné a odvolání žalovaného důvodné není.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 11. 2020 ve znění doplňujících podání v konečné podobě domáhal vydání rozsudku, aby žalovanému byly uloženy povinnosti citované shora v uvedených výrocích I. a II. napadeného rozsudku. Vedle toho se podanou žalobou žalobce domáhal i toho, aby žalovanému bylo uloženo zdržet se konkrétního jednání ve vztahu k vodoměrům, následně vzal žalobu v tomto rozsahu zpět a řízení bylo částečně zastaveno usnesením soudu č. j. 25 C 368/2020-125 ze dne 30. 7. 2021, které nabylo právní moci dne 19. 8. 2021. Žalobce tvrdil, že žalovaný je jeho členem, že v domě [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec] (dále také jen„ dům“) vlastní dvě bytové jednotky [číslo] [číslo] (dále také jen„ byty žalovaného“), že v domě se k těmto bytům žalovaného vstupuje skrze dveře vedoucí z hlavní chodby vedoucí ke schodišti, které tuto hlavní chodbu oddělují od chodbičky před byty žalobce (jiné byty než byty žalobce z této chodbičky přístupné nejsou), přičemž tyto dveře jsou protipožární a jsou součástí společných prostor v domě (dále také jen„ dveře“). Žalobce tvrdil, že dle projektové dokumentace jde o dveře protipožární, že na těchto dveřích byly provedeny žalovaným změny: průběžně byl na spodní hraně dveří umístěn kartáč proti prachu, odstraněn zavírač [příjmení], umístěno polstrování, odstraněna klika, která byla nahrazena koulí, byly opatřeny zámkem a zamykací (zámkovou) vložkou. Žalobce tvrdil, že k provedení těchto změn nedal souhlas, žalovaný je provedl svévolně, dveře není možno otevřít, volně jimi vstupovat do chodbičky před byty žalovaného, dveře jsou uzavřeny. Žalobce dále tvrdil, že s jeho souhlasem nebyla provedena výměna dveřního křídla, kterou v řízení tvrdil a prokazoval žalovaný, nebylo mu nic známo o tom, že dveře byly poškozeny, či prokopnuty, že žalovaný nežádal náhradu za pořízení dveří. Žalobce tvrdil, že v minulosti, při provádění protipožární kontroly mu byl vytknut stav dveří a uloženo sjednání nápravy. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, v řízení nepopřel provedení změn na dveřích, které tvrdil žalobce, namítal však, že také u jiných dveří vedoucích do chodbiček k jiným bytům vlastníci jiných bytů provedli různé úpravy na těchto jiných dveřích, že těmto jiným vlastníkům takové změny na jiných dveřích žalobce nevytýká a žaloby proti nim nepodává, že pokud jde o dveře, došlo k jejich dvojí výměně, žalovaný zjistil, že byly prokopnuty, nejprve je žalovaný nahradil běžnými dveřními křídly, později, když zjistil, že má jít o dveře protipožární, zakoupil protipožární dveře a tyto do chodbičky umístil, nedokáže se již vyjádřit k tomu, kde se původní prokopnuté dveře nachází. Žalovaný tvrdil, že jednání žalobce je šikanózní, že žalobu podává pouze vůči jeho osobě, že vůči ostatním úpravám na jiných dveří u jiných bytů nebrojí. Žalovaný tvrdil, že žalobce nepostupuje řádně, že je ze strany orgánů žalobce, konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] napadán, jsou vedena přestupková řízení. Tyto konflikty se pak přenáší do přístupu žalobce vůči žalovanému. Žalovaný namítal, že žalobce při výkonu správy společných prostor činí pochybení (jako příklad uvedl chybné umístění vodoměrů, na což upozornil, jeho upozornění bylo odmítnuto, sám proto osadil vodoměry řádně dle projektu, žalobce posléze po provedení výměny vodoměrů, které byly osazeny jinak, musel provést jejich opětovné, nyní již správné osazení). Žalovaný namítal, že má poškozeny plíce, proto je pro něj obtížné otvírat dveře opatřené mechanismem [příjmení], proto jej z původních dveří odstranil, tento mechanismus je možno nainstalovat. Žalovaný uplatnil vůči žalobci vzájemný návrh, který byl dle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnut usnesením č. j. 25 C 368/2020-216 ze dne 5. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 27. 10. 2021. Po proběhnuvším dokazování ve věci, kdy okresní soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování listinami a výslechy svědků, vydal dne 13. 6. 2022 napadený rozsudek.

8. Předně krajský soud konstatuje, že považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů v bodech [číslo] odůvodnění napadeného rozsudku, uvedená zjištění přejímá a pro stručnost na tato zcela odkazuje. Rovněž pak považuje krajský soud za správný okresním soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci pod body [číslo] odůvodnění napadeného rozsudku. Tento přejímá a pro stručnost na tento zcela odkazuje s tím, že pouze upřesňuje formulaci okresního soudu ohledně skutkového zjištění a v závěru o skutkovém stavu ohledně konstatování, že bylo v řízení prokázáno, že„ žalovaný vlastní byty žalovaného“ tak, že v řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný vlastní v domě [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec] dvě bytové jednotky, a to [číslo] [číslo]. Dále žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl id. [číslo] na domě [adresa] stojícím na pozemku p. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec].

9. Co se pak týká právního hodnocení věci, krajský soud jako zcela správné akceptuje závěry okresního soudu, které se promítly do vyhovujícího výroku I. napadeného rozhodnutí, a na vyčerpávající odůvodnění okresního soudu v tomto směru odkazuje. Snad jen pro stručnost krajský soud rekapituluje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se zásahů do protipožárních dveří ve výroku I. vyjmenovaných dopustil (na dveřích se nachází kartáč proti prachu, koule z vnější strany a zámková vložka, odstraněn je systém [příjmení]) a z jeho strany bylo skutečně konáno, co se týká znepřístupnění předmětné chodbičky vedoucí k jednotkám v jeho vlastnictví tak, jak bylo popsáno v žalobě. Smyslem uložené povinnosti zdržet se ve výroku I. uvedeného chování je zajistit přístupnost předmětné chodbičky a pro futuro i zdržení se zásahů do protipožárních dveří, ačkoli se žalobkyně v podstatě žalobním žádáním [číslo] domáhá jejich výměny a do stávajících dveří již ze strany žalovaného zasaženo bylo. Uvedené má plnit preventivní funkci do budoucna v případě, že v předmětné chodbě budou umístěny nové, odpovídající protipožární dveře, přičemž obava ze zásahu do nich je s ohledem na dosavadní přístup žalovaného odůvodněná. Okolnost, že se žalobce nedomáhá zdržení se obdobných zásahů do protipožárních dveří po ostatních spoluvlastnících toto činících, v podobě umísťovaní kartáčů, koulí, kukátek apod. nemá na právní posouzení věci vliv, kdy je skutečně věcí žalobce (jak konstatoval i okresní soud) koho bude a nebude žalovat. Je ovšem nutno zvážit, zda za stávající situace, kdy se v domě nachází vícero kvalitativně nevyhovujících protipožárních dveří, žalobce svou pasivitou v tomto směru nenastolil stav, který je v rozporu s příslušnými předpisy zajišťujícími protipožární ochranu. Jak správně podotkl i okresní soud, je třeba připomenout odpovědnost žalobce za správu společných částí domu a pozemku dle ust. § 1190 o. z., jakož i povinnost jednotlivých osob zastávajících funkci ve volených orgánech žalobce vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře dle § 159 odst. 1 o. z.

10. Z výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

11. Pokud jde o napadený výrok II., v tomto směru rozhodnutí okresního soudu jako správné neobstojí, kdy ostatně ani nebyl dán prostor pro to, se touto částí rozhodnutí věcně zabývat, a to z následujících důvodů. Žalobní žádání tak, jak jej žalobce formuloval, je zcela neurčité a nevykonatelné, tudíž ze strany okresního soudu mělo být v tomto případě postupováno dle ust. § 43 o. s. ř. a vady tohoto žalobního žádání měly být odstraněny, kdy není z žaloby zřejmé, jaké konkrétní dveře by měl žalovaný na místo nainstalovat, neboť tyto nejsou nijak konkrétně specifikovány např. příslušnými parametry, konkrétními kvalitativními předpoklady apod. Na rozdíl od okresního soudu se krajský soud nedomnívá, že by se v případě požadavku žalobce na uvedení protipožárních dveří do původního stavu (fakticky výměnu dveří) jednalo o plnění nemožné, kdy je zjevné, že žalobce nežádá na místo instalovat ony původní protipožární dveře, které se dle konstatování okresního soudu nachází neznámo kde, ale domáhá se naturální restituce v podobě instalace kvalitativně a parametry odpovídajících protipožárních dveří (věci zastupitelné), což však v žalobě nepřesně specifikoval, jak výše uvedeno. Dle skutkových zjištění okresního soudu se na místě původně nacházely dveře [značka automobilu] [spisová značka] [obec] s označením [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], doplněné samozavíracím systémem [příjmení], opatřené z obou stran klikou, bez zámkové vložky a opatřené pouze štítem interiérového kování. Jedná se tedy o požadavek na instalaci dveří určitých vlastností, parametrů a kvality, které lze jistě alespoň obecně vyspecifikovat, což je ale nutno ze strany žalobce učinit. Krajský soud pak nesdílí názor okresního soudu v tom směru, že by výsledku zamýšleného žalobním žádáním [číslo] bylo dosaženo žalobním žádáním [číslo] kdy žalobní žádání [číslo] má funkci preventivní, aby do dveří nebylo zasahováno a žalovaný nečinil kroky k znepřístupňování chodbičky ani do budoucna, oproti tomu žalobní žádání [číslo] má za cíl obnovit původní stav, tj. výměnu neodpovídajících dveří za jiné. Rovněž tak krajský soud nesdílí názor, že by rozhodnutí o uvedení dveří do původního stavu nebylo možno uložit s ohledem na neexistenci odpovídajících zákonných ustanovení v právní úpravě § 1175-1184 o. z. upravující povinnosti vlastníka jednotky, kdy uložení povinnosti uvedení věci do původního stavu lze jednoznačně opřít o obecná ustanovení o náhradě škody (§ 2951 o. z.).

12. S ohledem na shora uvedené krajský soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výroku II. zrušil pro shora uvedenu vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, a věc dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Z důvodu částečného zrušení rozhodnutí a vrácení věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí, došlo rovněž ke zrušení souvisejících výroků o nákladech řízení a nákladech řízení státu.

13. V dalším řízení okresní soud bude ohledně žalobního žádání uvedeného pod bodem 2. postupovat dle ust. § 43 o. s. ř. a nejprve odstraní vadu spočívající v neurčitosti a nevykonatelnosti žalobního petitu. Následně pak o věci po zvážení všech právních aspektů zmíněných v bodě 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí a v návaznosti na konkretizaci požadavku žalobce znovu rozhodne. Opětovně pak rozhodne i o nákladech řízení před soudem prvního stupně a své rozhodnutí řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodní a vypořádá s argumentací stran ve vztahu k nákladům řízení.

14. V rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno, okresní soud neopomene rovněž rozhodnout o nákladech tohoto odvolacího řízení.

Poučení