76 A 1/2025 – 196

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph. D., ve věci navrhovatele: Bc. R. K. zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Kurkou sídlem náměstí Republiky 679/5, 746 01 Opava proti odpůrkyni: Rada obce Těrlicko sídlem Májová 474/16, 735 42 Těrlicko zastoupena advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph. D., sídlem Na Florenci 116/15, 110 00 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: I. Ing. D. P. II. Ing. M. S., Ph. D. III. Ing. D. S. IV. Mgr. Ing. M. H., Ph. D. V. S. B. VI. M. M. VII. Ing. Z. M. zastoupen Mgr. J. M. VIII. L. F. IX. J. S. zastoupen M. S. X. Ing. P. P. XI. E. P. XII. G. K. XIII. Ing. Š. Š. XIV. Bc. J. P. zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno XV. K. Š. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno XVI. Ing. J. S. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno XVII. BYDLENÍ U PŘEHRADY s.r.o. sídlem U Pošty 375/2, 736 01 Havířov XVIII. BYDLENÍ U PŘEHRADY S VYHLÍDKOU s.r.o. sídlem U Pošty 375/2, 736 01 Havířov XIX. R. J. XX. T. J. XXI. Ž. J. XXII. Mgr. M. B. o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko ze dne 13. 1. 2025, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko přijaté Radou obce Těrlicko dne 13. 1. 2025 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 51 682,21 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ondřeje Kurky, advokáta se sídlem náměstí Republiky 679/5, 746 01 Opava.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

A. Argumentace účastníků a osob zúčastněných na řízení 1. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá zrušení opatření obecné povahy – Územního opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko přijatého Radou obce Těrlicko dne 13. 1. 2025.

2. Navrhovatel namítá m. j., že: a) většina zastavitelných ploch je v (dosavadním) územním plánu již řadu let, mnohdy i desítek let, a přesto ani zde není výstavba plánována. V odůvodnění zcela absentují údaje ohledně plánované výstavby. Naopak zpráva o uplatňování územního plánu Těrlicko za období 2016–2020 uvádí, že „řešené území má vynikající předpoklady pro rozvoj kvalitního bydlení, občanské vybavenosti a cestovního ruchu (…) celá koncepce územního plánu je uplatňována v souladu s požadavky na udržení a rozvoj kvalitní sídelní struktury, zdravého prostředí a účinné infrastruktury. Územní plán byl uplatňován v souladu s navrženou urbanistickou koncepcí, která poskytla dostatečnou nabídku zastavitelných ploch pro novou obytnou výstavbu, drobnou výrobu a služby, rekreaci a občanskou vybavenost, což umožnilo rozvoj území obce Těrlicko. Byly respektovány požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot území a také by brán ohled na ekonomii výstavby a údržby komunikací a sítí technické infrastruktury. Využívání zastavěného území bylo a je ve shodě s požadavky územního plánu a základní hodnoty sídla jsou stále respektovány.“ Negativní dopady na udržitelný rozvoj území nebyly zjištěny. K zástavbě se konstatuje, že „jediným problémem ve vztahu k udržitelnému rozvoji území se dá chápat větší podíl rozptýlené zástavby, která s sebou nese větší nároky na dostavbu sítí technické infrastruktury a dopravní obslužnosti. Obec se však snaží zástavbu v těchto místech přednostně zahušťovat tak, aby byly tvořeny celistvé zastavitelné plochy především v návaznosti na zastavěné území.“ Podle této zprávy tedy probíhal udržitelný rozvoj území, který byl podporován a přijímán jako pozitivní. S tím je napadené opatření obecné povahy v rozporu, pokud deklaruje problém spočívající v zahušťování výstavby, aniž by bylo odůvodněno, kdy a z jakých důvodů došlo k tak zásadní a závažné změně z hlediska plánovaného udržitelného rozvoje obce. Navrhovatel tak spatřuje v postupu odpůrkyně zcela nekontinuitní rozhodování; b) (až po podání návrhu samotného v doplnění ze dne 17. 10. 2025 a u jednání 22. 10. 2025) odpůrkyně má netransparentní a nejednotnou praxi při povolování výjimek ze stavební uzávěry. Jednotlivým žadatelům o výjimku je vydáváno „rozhodnutí“ bez jakéhokoli odůvodnění. Argumentuje–li odpůrkyně důvodovými zprávami k návrhu takových usnesení, jedná se o interní dokumenty, které nikdo z žadatelů nikdy neviděl.

3. Osoba zúčastněná na řízení IV. k tomu uvedla, že sama obec neměla od začátku jasnou představu, kterou konkrétní výstavbu, proč a v jakých územích omezit. Přijetím stavební uzávěry odpůrkyně postupovala podle zájmů a záměrů jedné politické části, nikoli celého zastupitelstva. Neexistuje navíc žádný záměr nebo návrh v územně plánovací dokumentaci, který by mohl být ohrožen stavební činností podle stavební uzávěry.

4. Osoba zúčastněná na řízení VI. k tomu uvedla, že ve Zprávě o uplatňování územního plánu 2016 – 2020 se uvádí, že výměra nově využívaných ploch pro bydlení činí za období 2018 – 2020 necelých 5 ha, tzn. pokud je v odůvodnění stavební uzávěry deklarováno 118 ha zastavitelných ploch, trvalo by využít tuto plochu cca. 47 let. Toto „tempo“ stěží může ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravovaného územního plánu.

5. Osoba zúčastněná na řízení IX. k tomu uvádí, že stavební uzávěra byla vydána bez skutečného veřejného zájmu, odporuje platnému územnímu plánu a vznikla jen na základě osobních postojů vedení obce. Připojila se dále k argumentaci navrhovatele.

6. Osoba zúčastněná na řízení XII. se připojila k argumentaci navrhovatele.

7. Osoby zúčastněné na řízení XIV. – XVI. K tomu akcentovaly, že není zřejmé, jaká stavební činnost a na jakých pozemcích ohrožuje zamýšlenou regulaci dle připravovaného územního plánu. Zamýšlená regulace by měla vyplývat alespoň z usnesení o pořízení územního plánu, tam však není nikterak specifikováno, v čem se má připravovaný územní plán lišit od dosavadního územního plánu a v čem tak bude spočívat změna regulace. Uvedené pak nevyplývá ani z důvodové zprávy k usnesení o pořízení připravovaného územního plánu. Jediné informace o plánované regulaci jsou obsaženy až v samotném odůvodnění stavební uzávěry. Nebyly tak splněny podmínky pro přijetí stavební uzávěry, když nebylo zřejmé, jakou plánovanou regulaci má stavební uzávěra chránit.

8. Ostatní osoby zúčastněné na řízení se k argumentaci navrhovatele uvedené v odst. 2. tohoto rozsudku nevyjádřily.

9. Odpůrkyně navrhuje zamítnutí návrhu. Zdůrazňuje, že předmětná stavební uzávěra již byla předmětem přezkumu provedeného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který ji shledal přezkoumatelnou a přiměřenou. K uvedeným návrhovým bodům uvádí: a) odpůrkyně identifikovala kumulovaný potenciál zastavitelných ploch pro výstavbu cca 1 100 rodinných domů s potenciálním nárůstem populace o více než 3 000 obyvatel. Tato skutečnost představuje zásadní nápor na stávající infrastrukturu a veřejné služby, jejichž kapacity jsou již nyní na hraně udržitelnosti. Odůvodnění stavební uzávěry odkazuje na rozpor (dosavadního územního plánu) s nadřazenou územně plánovací dokumentací, podle níž se obec Těrlicko potýká s každoročním nárůstem obyvatelstva. Současně vymezuje konkrétní problémy využití území obce Těrlicko, tj. suburbanizace, hojná výstavba rodinných domů, výrazná nárůst počtu obyvatel, stárnutí obyvatelstva vyvolávající zvýšenou potřebu rozvoje sociálních služeb, vysoká intenzita rekreační zátěže (cca. 400 rekreačních jednotek). Jedním z hlavních důvodů přijetí stavební uzávěry bylo zachování urbanistického a venkovského rázu obce, jakož i zajištění dostatečné infrastruktury pro všechny obyvatele a zamezení rozšíření výstavby do volné krajiny. Stavební uzávěrou a souběžně přijímaným novým územním plánem je reagováno na skutečnost, že zastavitelné plochy jsou na území obce Těrlicko naddimenzované a je potřeba jejich kvantitu revidovat za účelem ochrany veřejného zájmu a zajištění udržitelného rozvoje obce. Vzhledem k objektivní potřebě prověřit naddimenzované množství zastavitelných ploch je dána důvodnou stavební uzávěry již ze samotného znění § 123 odst. 1 zák. č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „nový stavební zákon“). Argumentuje–li navrhovatel Zprávou o uplatňování územního plánu 2016 – 2020, pak nová Zpráva o uplatňování územního plánu 2021 – 2024 se od ní významně odchyluje, když jako problémový deklaruje právě nadbytek zastavitelných ploch spolu s nedostatky v kapacitě stávajících systémů veřejné infrastruktury včetně občanského vybavení; b) podmínky pro udělování výjimek byly jasně stanoveny ve výroku II. bodě V. stavební uzávěry a právě podle nich je o výjimkách rozhodováno (u jednání 22. 10. 2025 odpůrkyně tvrdila, že výjimky byly schvalovány jednotným způsobem podle transparentní metodiky, v podání ze dne 29. 10. 2025 a u dnešního jednání však změnila svá tvrzení tak, že žádná jiná metodika, než pravidla obsažená v samotném územním opatření o stavební uzávěře, neexistuje). Odpůrkyně namítá, že navrhovatel nepřípustně rozšiřuje předmět návrhu na zrušení stavební uzávěry o řízení o vydání výjimky ze stavební uzávěry. Podle odpůrkyně náleží soudu v nynějším řízení přezkoumávat jen stavební uzávěru samotnou, nikoli však další nové skutečnosti, které vznikly až po vydání stavební uzávěry. Upozorňuje současně na to, že tato argumentace byla uplatněna až po podání samostatného návrhu. B. Právní a judikatorní základ 10. Podle § 123 odst. 1 nového stavebního zákona územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území.

11. Podle § 124 odst. 1 nového stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře obsahuje a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků podle katastru nemovitostí, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti, b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti, c) popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, d) dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti, e) stanovení podmínek pro povolování výjimek.

12. Citovaná právní úprava se neliší od předchozí právní úpravy představované v § 97 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „střední stavební zákon“).

13. Podle § 97 odst. 1 věty prvé středního stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území.

14. Podle § 99 odst. 1 věty prvé středního stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek.

15. Krajský soud proto dospěl k závěru, že pro posouzení věci v rozsahu otázek uvedených v odst. 2. tohoto rozsudku je použitelná i judikatura přijatá soudy rozhodujícími ve správním soudnictví k úpravě stavební uzávěry ve středním stavebním zákoně. C. K povaze stavební uzávěry a konkrétní judikatura 16. Stavební uzávěra je výjimka z jinak obecně povolené stavební činnosti, kterou příslušný orgán zasahuje do vlastnického práva dotčených vlastníků. Proto stavební zákon podmiňuje její vydání splněním tří základních předpokladů, které jsou současně jedinými dovolenými cíli vydání stavební uzávěry: 1) stavební uzávěrou lze omezit stavební činnost pouze v souvislosti s uvažovanými změnami v území. Prvním předpokladem vydání stavební uzávěry je, že musí být o potenciální změně budoucího využití území rozhodnuto, a to buď rozhodnutím o pořízení (změny) územně plánovací dokumentace nebo jiným rozhodnutím či opatřením, jimiž se využití území jinak upravuje. Rozhodnutí o stavební uzávěře zakazují nebo omezují stavební činnosti za účelem ochrany důležitých zájmů v území, naplnění cílů a záměrů územního plánování a budoucího využití území nebo jeho organizace podle připravované územně plánovací dokumentace. Z toho vyplývá, že stavební uzávěru lze dokonce stanovit i pro území, v němž stávající územní plán výstavbu povoluje, a to jako dočasné opatření do schválení podrobnější územně plánovací dokumentace pro dané území (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2025 sp. zn. Pl. ÚS 9/04, N 13/36 SbNU 139, č. 90/2005 Sb., nalus.usoud.cz). I v takovém případě však musí být stavební uzávěra v souladu s cíli a záměry územního plánování a odpovídat tak budoucímu využití území nebo jeho organizace podle připravované územně plánovací dokumentace; 2) dílčí stavební procesy (stavební činnost), které mohou být realizovány podle dosavadní koncepce využití území, jsou způsobilé zamýšlené budoucí využití území ztížit nebo znemožnit; a 3) vzhledem k tomu, že stavební uzávěra ze své podstaty omezuje vlastnické právo vlastníků dotčených nemovitých věcí, je vydání stavební uzávěry podmíněno její územní, věcnou a časovou úměrností vyjádřené slovy „v nezbytném rozsahu“ a na „nezbytně nutnou dobu“.

17. V této souvislosti nelze pomíjet, že „schvalujícím orgánem“ rozhodujícím o pořízení územního plánu, příp. o jeho zadání, je zastupitelstvo obce [§ 27 odst. 1 písm. a), b) nového stavebního zákona], zatímco o přijetí stavební uzávěry rozhoduje rada obce [§ 27 odst. 2 písm. e) nového stavebního zákona].

18. Krajský soud se zaměřil na splnění prvního předpokladu – existence rozhodnutí o takových uvažovaných změnách v území, které má přezkoumávaná stavební uzávěra chránit. Vycházel přitom z dosavadní judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví k této otázce.

19. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 5. 12. 2017 č. j. 50 A 16/2017–77, www.nssoud.cz, dovodil, že jakkoliv je formálním předpokladem pro vydání stavební uzávěry již samotné rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace, k jejímu vydání lze přistoupit pouze tehdy, pokud je již alespoň v obecných rysech zřejmé, jaké by mělo být budoucí plánované využití dotčeného území, neboť teprve poté lze hodnotit, zda by omezovaná stavební činnost mohla zamýšlené využití území ztížit či znemožnit. Z rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace by tak mělo být alespoň v obecné rovině zjistitelné, jakým způsobem má být budoucí koncepce v území dotčeném stavební uzávěrou změněna. Zdůvodnění závěru, že omezovaná stavební činnost je s to ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, se musí opírat o dostatečně konkretizovaný způsob budoucího využití území, který by měl být alespoň v obecných rysech zachycen v aktuální podobě připravované územně plánovací dokumentace nebo v podkladech pro její pořízení.

20. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku ze dne 20. 7. 2009 č. j. 8 Ao 1/2009–142, Sb. NSS č. 1941/2009, www.nssoud.cz, upozornil, že je–li stavební uzávěra vydávána v pozdějších fázích procesu pořizování, musí schvalující orgán při posuzování její potřebnosti vycházet vždy z aktuálního stavu přípravy územně plánovací dokumentace. Dostane–li se tak proces pořizování do fáze schváleného zadání, nebude schvalující orgán posuzovat nezbytnost stavební uzávěry vzhledem k řešení, které předpokládalo rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace, ale bude vycházet ze schváleného zadání. Pokročí–li příprava územně plánovací dokumentace do fáze zpracování návrhu, bude schvalující orgán vycházet z něj. Bude–li například ve schváleném zadání i zpracovaném návrhu územního plánu upuštěno od původního záměru změnit funkční využití určitého území ze zastavitelného na nezastavitelné, nebude přípustné vydání stavební uzávěry zdůvodnit možnou kolizí stavební činnosti s původním návrhem vyjádřeným v rozhodnutí o pořízení, neboť je nutné vycházet vždy z aktuální fáze přípravy územně plánovací dokumentace a potenciál ztížení nebo znemožnění budoucího využití území hodnotit ve vztahu k ní.

21. Kazuisticky pak Krajský soud v Ústí nad Labem dospěl v rozsudku ze dne 16. 9. 2015 č. j. 40 A 3/2015–171, www.nssoud.cz, k závěru, že takovým požadavkům nedostojí pouze obecné, blíže nekonkretizované tvrzení o potřebě „zamezit nekoordinované výstavbě na území obce“. Obdobně Krajský soud v Praze v již zmiňovaném rozsudku ze dne 5. 12. 2017 č. j. 50 A 16/2017–77, www.nssoud.cz, odmítl obecné konstatování, že je uvažováno o možných změnách ve využití dotčeného území, které by měly být v průběhu pořizování územního plánu teprve prověřeny. D. K návrhovému bodu a) D.

1. Skutková zjištění 22. V nyní posuzované věci soud zjistil, že – jak navrhovatel v návrhu akcentoval – ještě dne 2. 9. 2020 byla Zastupitelstvem obce Těrlicko projednána III. zpráva o uplatňování Územního plánu Těrlicko, podle které jsou všechny požadavky Politiky územního rozvoje i nadřazené územně plánovací dokumentace ve (stávajícím) územním plánu naplněny s výjimkami vyřešenými Změnou č. 5 Územního plánu Těrlicko.

23. Rozhodnutí o pořízení územního plánu bylo přijato Zastupitelstvem obce Těrlicko dne 19. 4. 2023.

24. Návrh usnesení obsahuje důvodovou zprávu tohoto znění: „Platný Územní plán obce Těrlicko prošel řadou změn a nyní již jeho regulace nevyhovuje potřebám samosprávy a jejich obyvatel a ochraně veřejných zájmů (kupř. souvisejících s nutnou reakcí na dopady změny klimatu). Zastupitelstvo proto rozhoduje o pořízení nového Územního plánu obce Těrlicko. Současně pověřuje Radu obce Těrlicko, aby co nejdříve prověřila potřebu vydání územního opatření o stavební uzávěře vzhledem k nutnosti vyřešit problém s výstavbou, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Jedním z důvodů pro rozhodnutí o pořízení nového územního plánu je také fakt, že je třeba podle stavebního zákona zpracovat územní plán v tzv. jednotném standardu, a to i kdyby došlo ke změně stávajícího. Obec Těrlicko hodlá na zpracování územního plánu v jednotném standardu podat žádost pro čerpání dotace od ministerstva pro místní rozvoj. Územní plán se bude pořizovat jako územní plán s prvky regulačního plánu vzhledem k potřebě řešit některé lokality a jejich regulaci v detailech, které překračují podrobnost běžného územního plánu (počet bytových jednotek v rodinných domech, regulace ubytovacích kapacit, požadavky na modrou a zelenou infrastrukturu, požadavky na typ střech a pod). Pořizovatelem nového Územního plánu obce Těrlicko bude Obecní úřad obce Těrlicko, odbor územního plánování, investic a dopravy, přičemž kvalifikační požadavky budou splněny skrze uzavření příkazní smlouvy a autorizovaným architektem ve smyslu § 6 odst. 2 a § 24 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Určeným zastupitelem je zvolen pan Ing. Drbušek, na celé volební období zastupitelstva, a to usnesením č. 28/6/2/22.“ 25. Ze zápisu z 5. zasedání Zastupitelstva obce Těrlicko konaného dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že k bodu pořízení územního plánu proběhla tato diskuze: „Ing. D. B. – podání vysvětlení k bodu jednání. Mgr. P. – uvedl, že je změna zákona, která nutí při první změně změnit ÚP, body 1 až 4 jsou zcela v pořádku, ale má výhrady k bodu č. 5 tohoto usnesení, kdy se tímto usnesení delegují pravomoce Radě obce, která může ovlivnit na základě § 97 stavebního zákona, stavební uzávěru, využívání stávajícího územního plánu, v Těrlicku nehrozí žádná mimořádná událost, jako povodně apod. Ze zkušeností, které proběhly, uzávěra vyvolává vždy spoustu soudních sporů, soud vytknul, že se vstupují do věcí, které fungují. Podal protinávrh na schválení bodů 1 až 4 a bod č. 5, aby se neprojednal. Ing. B. – uvedl, že bod 5 neznamená, že se automaticky dělá stavební uzávěra, dají se naplánovat různé výjimky, rada obce vše prověří, ale přizve také odborníky, už to řešili na Kraji i s právníky, kteří s tím mají zkušenosti, stavební uzávěra může být i lokální nebo účelová a nyní se zjišťují možnosti, a zda to má pro obec smysl. Mgr. P. – otevírají se dvířka, k tomu, že se stavební uzávěra bude vyhlašovat a když se toto schválí, tak pravomoc o uzávěře připadne výhradně radě obce a zastupitelé se pouze dozvím, že to proběhlo, že to rada obce vyhlásila a jeho protinávrh platí. Ing. B. – uvedl, že pořizovatelé uvedli, že je spousta chyb v územním plánu a občané si stěžují, že mají povolené stavby v ochranném pásmu apod., a tyto křivdy se musí narovnat a stavební uzávěra neznamená, že se na území Těrlicka nesmí stavět, slouží k tomu, aby omezila výstavbu v některých lokalitách a záleží, jak bude nastavená. p. P. – uvedla, proč není uvedeno, že bude stavební uzávěra jen pro developery, aby se výstavba nezhatila občanům. Ing. B. – pokud by se stavební uzávěra vyhlašovala, měla by stanovené pravidla na základě kterých se i přes uzávěru mohly stavět rodinné domy. p. P. – již několik let bojují, aby mohli využít své pozemky, obec prohrála soudní spor, kdy byla uzávěra na jejich pozemcích zrušena, a nyní má obavy, aby nedošlo k další uzávěře. Ing. B. – bude se postupovat individuálně, podle toho o jaký pozemek se jedná, neví o jaký konkrétní pozemek se jedná p. P. p. P. – myslí si, že stavební uzávěra může být i z důvodu veřejného zájmu, ale ne určitě celé obce, ale není odborník. Ing. B. – nechtějí udělat stavební uzávěru na celou obec, chtějí stavět cyklostezku, proběhlo by i veřejné projednávání pro občany. Nechtějí, čekat na nový územní plán, protože developeři by stavby mnoha domů stihli a už by nebyla reálná šance, aby postavili komunikace apod. Nejsou kapacity na školy a školky a chtějí, aby se v obci žilo lépe. P. P. – apeluje, aby uzávěra byla jen pro developery a občanům, aby se žilo lépe. Ing. B. – uvádí, ano přesně, to je náš cíl, 12 let je zde územní plán, který nemá regulaci. p. S. – souhlasí, dát vše do podmínek a občané, kteří mají rozestavěné domy, je tam pohyb do pěti let, aby postavili, aby se nepovolilo jen určitým občanům a dát do podmínek, že se to bude týkat jen developerů. Ing. B. – nikdy se takto chovat nebudou, povolit jen určitým občanům, pokud bude stavební uzávěra, tak občané budou informování přesně o všech podmínkách. p. S. – je proti tomu, aby o uzávěře rozhodovala jen hrstka lidí. MUDr. L. – uvedl, v Hradišti, kde je oblast intenzivní zemědělské výroby, se pořídí elektro skříň a oplotí se a poté se převedla orná půda na stavební pozemek, developerské projekty nepočítají s inženýrskými sítěmi a vybudováním obslužnosti, a uvedl příklad na silnici k Zadkům. Několik let se nedodržoval zákon o odpadních vodách, divoké stavby, rušení orné půda apod. Ing. B. – Těrlicko má zastavěnou plochu 90 ha, proto je třeba výstavbu regulovat a připravit se na ni. Kolem silnice se postaví několik domů, zásaky nefungují, nefungují čističky odpadních vod apod. Je zde územní plán, který má velké množství chyb, které se musí odstranit a nastavit regulační prvky, aby o tomto rozhodoval stavební úřad. MUDr. L. – developeři postaví a budou se dožadovat kanalizace, protože obec nad 2000 občanů musí být odkanalizována celá a úřad je mlže pokutovat, protože nebudou splňovat zákon o nakládání s odpadními vodami a budou se domáhat vybudování. Hradiště má nyní špatné zkušenosti s budováním kanalizace, stojí to 200 mil. Kč na odkanalizování 190 domů. Mgr. P. – změny, o kterých hovoří p. L. proběhly v roce 2008, kdo žádá na stavebním úřadě o nový dům, musí mít povolení o nakládání s vodami, musí mít čističku, vsakování apod. Pokud toto nemá, neobdrží stavební povolení, je vše podle zákona. V Hradišti ubrali 8 ha z výstavby a byl to jeden ze soudních sporů a ořezávali hektary. MUDr. L. – neříkal, kdo za to může, ale jaký je nyní trend, uvedl příklad výstavby domů na ulici Polní. Mgr. P. – povolení s nakládáním s vodami dává úřad v Havířově, bez tohoto povolení není šance vydat stavební povolení. Ing. B. – uvedl, že také přidávali hektary a měli za 12 let vytvořit regulační plán. Mgr. S. – dotázal se, zda by bylo možné delegovat institut z bod č. 5 v usnesení na Zastupitelstvo obce Těrlicka. Ing. B. – není možné, zákon takto ukládá, občané budou informováni, vše se bude řešit s odborníky. Mgr. P. – občanům se to pouze oznámí, stanoví se podmínky a nebude na to opravný prostředek. Ing. Ž. – přečetl bod 5 a uvedl, že by se to poté mělo ještě předložit na zastupitelstvu, aby se vyjádřili zastupitelé i občané. Ing. B. – pokud bude pověřená rada, vše se probere s odborníky, s pořizovatelem územního plánu a bude sděleno, zda se může čekat dva roky na nový územní plána nebo nabídnou jiné řešení. Ing. Ž. – chápe doporučení odborníků, ale k tak závažné věci by se měli vyjádřit zastupitelé a občané. Ing. B. – probere to s právníky, stavební uzávěra chrání i občany, uvedl příklad sklad firmy Helcel, kdy občané nebyli účastníky řízení. Nebo úzká komunikace na ul. Životické. Stavební uzávěra není ze dne na den. p. P. – jaké bylo zadání pro právníky, souhlasí s omezením developerů a chce věřit, že se jí uzávěra nebude týkat. Ing. B. – odborníci sdělí, jak omezit developery, jejich cílem není uzavřít celé Těrlicko, ale výrazně omezit developery, regulace měla být již deset let zpět. V Těrlicku se staví dvakrát rychleji než v celé ČR. p. M. – je třeba říci občanům, kdo je developer. Ing. B. – developer je ten, který chce vystavět na jednom pozemku tři a více domů. Mgr. P. – uvedl, že upravuje svůj protinávrh a přečetl celý bod 5 a uvedl, vynechat slovo –„a vydání.“ Protinávrh usnesení Zastupitelstvo obce Těrlicko pověřuje Radu obce Těrlicko, aby prověřila potřebu pořízení územního opatření o stavební uzávěře pro celé nebo pro část území obce Těrlicko. Mgr. S. – uvedl, zda to nebude diskriminační rozlišovat mezi developerem a starousedlíkem. Ing. B. – vše se musí prověřit. Následuje přesné znění protinávrhu Mgr. P. zakomponovaného do celého pětibodového návrhu usnesení: „Zastupitelstvo obce Těrlicko 1. rozhoduje o pořízení nového Územního plánu obce Těrlicko s prvky regulačního plánu ve smyslu § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v jednotném standardu ve smyslu § 20a stavebního zákona; 2. rozhoduje, že pořizovatelem nového Územního plánu obce Těrlicko bude Obecní úřad obce Těrlicko, odbor územního plánování, investic a dopravy na základě splnění kvalifikačních požadavků skrze autorizovaného architekta ve smyslu § 6 odst. 2 a § 24 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon; 3. pověřuje Radu obce Těrlicko k přípravě příkazní smlouvy s autorizovaným architektem za účelem splnění kvalifikačních požadavků na územně plánovací činnost (pořízení územního plánu) a ke schválení jejího uzavření ve smyslu § 6 odst. 6 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon; 4. pověřuje Radu obce Těrlicko k přípravě smlouvy o dílo a její schválení pro uzavření s vybraným zhotovitelem (zpracovatelem) pro zpracování návrhu zadání a návrhu územního plánu pro společné jednání a jeho dopracování pro veřejné projednání a úprav po veřejném projednání a pro další spolupráci s obcí v rámci procesu pořizování územního plánu; 5. pověřuje Radu obce Těrlicko, aby prověřila potřebu pořízení územního opatření o stavební uzávěře pro celé nebo pro část území obce Těrlicko.“, doslovná citace důvodové zprávy uvedené v předešlém odstavci, záznam o hlasování (pro 8, proti 0, zdrželo se 6, nehlasovalo 0) a závěr o tom, že uvedené usnesení bylo přijato.

26. Přijetí uvedeného usnesení soud ověřil i z dokumentu nazvaného „Usnesení z 5. zasedání Zastupitelstva obce Těrlicko Dne 19. dubna 2023 konaného v Kulturním domě Těrlicko – Horní Těrlicko“.

27. Časově následuje napadené opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko. Toto opatření obecné povahy bylo přijato usnesením Rady obce Těrlicko ze dne 13. 1. 2025. Stavební uzávěra argumentuje skutečností, že: „Platný ÚP Těrlicko vymezuje velmi vysoký rozsah zastavitelných ploch, především pro rozvoj bydlení. Na základě probíhajících průzkumů a rozborů území obce jakožto prvotní fáze pořízení Nového ÚP Těrlicko bylo zjištěno celkem 118,4 ha doposud nevyužitých zastavitelných ploch určených pro rozvoj bydlení. Hrubě odhadnutá kapacita těchto zastavitelných ploch pro bydlení je přes 1 100 nových rodinných domů. Tato kapacita může být výrazně navýšena záměry s vyšší hustotou (bytové domy, řadové domy, dvojdomy apod.), které regulativy Platného ÚP Těrlicko plošně připouští. Platný ÚP Těrlicko tak vytváří předpoklady pro nárůst počtu obyvatel obce o minimálně 3 000 nových obyvatel, tj. o 60 % více obyvatel oproti současnému stavu. Takto vysoké tempo rozvoje obytné funkce, další rozšiřování zástavby do volné krajiny a s tím související rychlý nárůst počtu obyvatel hodnotí vedení obce Těrlicko jako rizikové. Na území obce jsou identifikovány nedostatky v kapacitě stávajících systémů veřejné infrastruktury (dopravní a technická infrastruktura, veřejné občanské vybavení), které jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění kvality života v obci. Rozšiřování zástavby do volné krajiny ohrožuje přírodní, ekologické i estetické hodnoty krajiny, stejně tak její funkce produkční, když jsou zástavbou ohrožené bloky zemědělské půdy. Zahušťování zástavby především v okrajových sídlech ohrožuje zachování hodnot stávající urbanistické struktury, která se vyznačuje rozptýlenými shluky staveb (tzv. slezský typ zástavby). Taktéž poměrně liberální regulace výstavby v jednotlivých plochách představuje pro urbanistickou strukturu a urbanistický charakter jednotlivých sídel obce Těrlicko riziko. Rychlý nárůst počtu obyvatel a zahušťování zástavby v blízkosti stávajících domů zvyšuje také riziko narušení sociální soudržnosti komunity obce. V Novém ÚP Těrlicko je tak předpokládaná důsledná revize stanovené koncepce rozvoje obce a stanovené urbanistické koncepce. Pokračující rychlá výstavba ve vymezených zastavitelných plochách by pochopitelně možnosti úpravy těchto koncepcí podstatně ztížila či znemožnila. Již využité (zastavěné) pozemky v zastavitelných plochách by nebylo možné ze zastavitelných ploch vyřadit, podmínit jejich zástavbu etapizací, upřesnit prostorovou regulaci nových staveb, přizpůsobit tempo výstavby obytných staveb či staveb pro podnikání souběžnému rozvoji systémů veřejné infrastruktury apod. Konkrétní důvody, kvůli kterým hodnotí vedení obce Těrlicko řešení Platného ÚP Těrlicko jako rizikové, jsou detailně rozepsány v dalších částech tohoto odůvodnění. Rozpor s nadřazenými a analytickými územně plánovacími nástroji Potřeba nových zastavitelných ploch pro bydlení v obci Těrlicko (výpočet dle kalkulačky URBANKA) je dle Územně analytických podkladů ORP Havířov 2020 43,93 ha. Volných zastavitelných ploch je nicméně nyní v Platném ÚP Těrlicko bezmála trojnásobek. V Územně analytických podkladech ORP Havířov je takový stav hodnocen jako předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení. V Územně analytických podkladech pro ORP Havířov se v této souvislosti dále uvádí: Sociodemografický vývoj v SO ORP Havířov je v posledních letech poznamenán dlouhodobým poklesem počtu obyvatel celého území, na kterém se většinově podílí město Havířov. Obyvatel ubývá také v obci Albrechtice a Horní Suchá, Horní Bludovice a Těrlicko jsou populačně ziskové. To vypovídá o suburbanizačním trendu města Havířov, kdy se lidé stěhují z vnitřního města na jeho okraj nebo do blízkého okolí. Stejně jako Horní Bludovice, také Těrlicko zaznamenává dlouhodobý růst počtu obyvatel. Vývoj je z větší části ovlivněn především migrací, obec je typickým suburbanizačním zázemím Havířova a Karviné. Horní Bludovice a Těrlicko se na druhou stranu potýkají se suburbanizací. Jsou to jediné dvě obce, kterým v posledních letech roste populace. Hojně se zde staví nové rodinné domy. ÚAP ORP Havířov tak formulují následující vybrané požadavky na odstranění nebo zmírnění vlivů negativ v území, u kterých je identifikován střet s řešením Platného ÚP Těrlicko: • pokračující zábory volné krajiny a znehodnocení přírody rozšiřováním zástavby (kód požadavku OPK3, celé území ORP Havířov) • rostoucí tlak na výstavbu v přírodě cenných územích (kód požadavku OPK5, území obcí Horní Bludovice, Těrlicko, Havířov) • minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (kód požadavku ZPF a PUPFL1, celé území ORP Havířov) • vysoký tlak na vymezování nových zastavitelných ploch pro RD (kód požadavku B2, území obce Těrlicko) • intenzivní individuální rekreace s negativními dopady na životní prostředí a krajinný ráz (kód požadavku R3, území obce Těrlicko) • slévání obcí – rozvoj obytné zástavby proti sobě až do splynutí obcí, rozbití sídelní struktury (kód požadavku UZ20, území obcí Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Těrlicko) Z Politiky územního rozvoje České republiky vyplývají pro území celého státu úkoly územního plánování, zejména jsou pak stanoveny republikové priority, jež zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost. Z jednotlivých priorit, které budou pro pořízení Nového ÚP Těrlicko závazné, lze vybrat především následující ustanovení, u kterých jsou identifikovány dílčí rozpory s řešením Platného ÚP Těrlicko: (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí, ve vazbě na rozvoj primárního sektoru zohlednit ochranu kvalitních lesních porostů, vodních ploch a kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví a v souladu s principy rozvoje udržitelné mobility osob a zboží, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vyplývají pro územní plánování v obcích tyto úkoly, u kterých jsou taktéž identifikovány dílčí rozpory s řešením Platného ÚP Těrlicko: Priorita územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 6 • preferovat efektivní využívání zastavěného území (tj. přednostní využití nezastavěných ploch v zastavěném území a ploch určených k asanaci, změnu využití objektů a areálů původní zástavby v rámci zastavěného území) před vymezováním nových ploch ve volné krajině; • nové rozvojové plochy nevymezovat v lokalitách, kde by jejich zastavění vedlo ke srůstání sídel a zvýšení neprůchodnosti území; • nové plochy pro obytnou zástavbu vymezovat v dostatečném odstupu od koridorů vymezených pro umístění nových úseků dálnic, silnic I. třídy a železnic; Priorita územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 7 • Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. Priorita územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 14 • Ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot směřující k udržení a zachování nejvýraznějších jevů a znaků, které vystihují jedinečnost a nezaměnitelnost charakteru území. Požadavek na účelné a hospodárné uspořádání území ve všech vymezených rozvojových oblastech a osách č. 18a: Vymezování nových ploch pro bydlení, rekreaci a občanskou vybavenost, vždy včetně odpovídající veřejné infrastruktury a při uplatňování těchto kritérií: • preference lokalit dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; • lokality mimo stanovená záplavová území; • zachování průchodnosti území. Nedostatečná kapacita veřejné infrastruktury v Obci Rizika spojená s rychlým tempem výstavby jsou identifikována ve vztahu ke stavu a kapacitám systémů veřejné infrastruktury v obci. V prvotní fázi přípravy Nového ÚP Těrlicko, v rámci nyní zpracovávaných průzkumů a rozborů území, byla zjištěna největší rizika především u následujících systémů veřejné infrastruktury: Školství Kapacita mateřských škol je v obci Těrlicko zcela naplněna. Aktuálně je v osmi třídách celkem 188 dětí, přičemž je jejich povolená maximální kapacita 194 dětí. Z hlediska dostupnosti MŠ je identifikován problém se sídlem Kostelec, ve kterém MŠ chybí a zde bydlící rodiče musí tak s dětmi do MŠ nepřiměřenou trasu dojíždět. Kapacita základních škol je celkem 465 dětí, obsazenost byla v roce 2024 celkem 378 dětí. Určitá rezerva tedy na základních školách je, nicméně ta zdaleka neodpovídá potřebám rozvoje, který je navržený v Platném ÚP Těrlicko. Výše hrubě odhadnutá kapacita zastavitelných ploch cca 1 100 rodinných domů představuje nárůst počtu obyvatel o cca 3 000. Dle Principů a pravidel územního plánování, kapitola C.4 – Občanské vybavení (Ústav územního rozvoje v Brně, aktualizace 2020) platí, že na 1 000 obyvatel připadá 110 – 136 žáků základní školy. Je zjevné, že Platným ÚP Těrlicko navržený nárůst počtu obyvatel by vyvolal potřebu významného navýšení kapacit základních škol. Vedle toho je zde tlak na využívání základních škol v obci Těrlicko ze strany obyvatel sousední obce Horní Bludovice, ve které taktéž dochází k významné obytné výstavbě a ve které zcela chybí 2. stupeň základní školy. V obou případech – jak u mateřských škol, tak základních škol – je tedy nutné důsledně vyhodnotit možnosti budoucího rozvoje jejich kapacit, navrhnout případné plochy pro umístění dalších pavilonů či nových areálů, a zároveň zajistit vzájemnou koordinaci rozvoje obytných staveb a potřebných staveb pro vzdělávání. Kanalizace V současnosti jsou sídla Horní Těrlicko a Hradiště napojeny kanalizační sítí na společnou čistírnu odpadních vod s kapacitou 3 700 EO. Části obce Horní Těrlicko a Hradiště mají dle posledního sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 3 970 obyvatel. Pro jejich další rozvoj je tak nezbytné zajistit intenzifikaci předmětné ČOV. Vedle potřebných investic do intenzifikace ČOV přitom rozptýlená zástavba obce zásadně prodražuje i související rozšiřování kanalizační sítě. Např. v letech 2021 až 2023 probíhala výstavba kanalizační sítě v místní části Těrlicko–Hradiště. Za cenu 181 mil. Kč byla vybudována kanalizace pro napojení 144 domů. To znamená náklad cca 1,25 mil. Kč na jednu kanalizační přípojku. I přes poskytnutou dotaci ve výši 101 mil. Kč ze Státního fondu životního prostředí bude úvěr na zbylou část splácet Obec dalších 14 let. Z uvedeného je zřejmé, že rozšiřování zástavby je na území Obce spojeno s velmi vysokými náklady na rozvoj i následnou správu a údržbu systému kanalizace. Je to dáno mimo jiné vybudováním vodního díla Těrlicko (přehrady) uprostřed území obce. Stejně jako v případě školství je tak třeba v Novém ÚP Těrlicko zajistit vzájemnou koordinaci rozvoje obytných staveb a potřebných investic do tohoto systému. Pozemní komunikace Obec Těrlicko má ve své správě 63 875 m místních a účelových komunikací, což je 13 m na každého občana. Enormní rozsah sítí pozemních komunikací je spojen s rozptýlenou strukturou zástavby, historicky založenou v podobě tzv. slezského typu zástavby. Správa a údržba takto rozsáhlé sítě pozemních komunikací je velmi finančně náročná. Do budoucna je potřeba novou výstavbu usměrnit tak, aby nevyvolávala další potřebu výrazného prodlužování sítě pozemních komunikací. Taktéž je třeba zohlednit, že většina komunikací obsluhujících okrajová sídla má velmi omezené šířkové parametry. I zahušťování zástavby podél stávajících komunikací tak může postupně vyvolávat problémy v podobě plynulosti intenzivnějšího provozu na těchto komunikacích. Ve finančních možnostech obce není plošné rozšiřování těchto okrajových komunikací. Taktéž z popsaných hledisek je třeba vymezené zastavitelné plochy v Novém ÚP Těrlicko revidovat. Zábory volné krajiny a zemědělské půdy, klima Velký rozsah zastavitelných ploch představuje taktéž ohrožení pro volnou krajinu a zemědělskou půdu. Většina zastavitelných ploch je spojena se záborem zemědělské půdy, což je nežádoucí jev ohrožující produkční funkci půdy a v širším měřítku tudíž i potravinovou soběstačnost regionu. Vzhledem ke specifické urbanistické struktuře na území obce, tzv. slezskému typu zástavby, se ve volné krajině nachází velké množství rozptýlených sídel, zpravidla menších shluků obytných a hospodářských staveb. Plošné vyplňování prostoru mezi těmito rozptýlenými sídly novou zástavbou je spojeno se dvěma negativními jevy. Dochází tím k prohlubování fragmentace volné krajiny s důsledky na její prostupnost pro volně žijící živočichy i lidi. A dále je tím narušována historicky cenná urbanistická struktura slezské zástavby charakterizovaná právě svojí rozptýleností ve členité krajině. Zastavování volné krajiny a zemědělské půdy má pak pochopitelně i negativní dopady na udržitelný rozvoj území obce. Zastavěné plochy neabsorbují skleníkové plyny, tak jak tomu je u ploch s vegetací. Dopravní obsluha rozptýlené zástavby vyvolává vysoké energetické nároky, při využití dopravních prostředků poháněných fosilními palivy tak zvyšuje produkci skleníkových plynů. Sociální soudržnost Podle posledního sčítání lidí, domů a bytů v roce 2021 žilo v obci Těrlicko 4 646 obyvatel. Jak je popsáno výše, Platný ÚP Těrlicko vymezuje zastavitelné plochy s kapacitou pro minimálně 3 000 nových obyvatel. Byť je územní plán dokumentem koncepční, nikoliv realizační povahy, nelze tedy nijak zajistit, aby byly všechny plochy skutečně stavebně využity, rizika spojená s tak masivním návrhem rozvoje jsou značná. Intenzivní výstavba v okolí stávajících obytných staveb, která bude navíc narušovat historicky vzniklou urbanistickou strukturu, je zpravidla spojena s konflikty v území mezi starousedlíky a novousedlíky. Taktéž příliš rychlý nárůst počtu obyvatel může vztahy v komunitě obce narušit. Z hlediska sociálního pilíře udržitelného rozvoje je tak i v tomto ohledu nutné revidovat stanovenou koncepci rozvoji obce a usměrnit jí jak z hlediska rozsahu rozvoje, tak z hlediska tempa rozvoje. Právní východiska pro zvolené řešení stavební uzávěry Dle § 123 odst. 1 stavebního zákona platí, že územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území. Jak je popsáno výše, o pořízení Nového ÚP Těrlicko již Zastupitelstvo obce Těrlicko rozhodlo. Z výše popsaných zjištění ohledně stavu území vyplývají základní požadavky na řešení Nového ÚP Těrlicko. Cílem Nového ÚP bude (z těchto důvodů bylo rozhodnuto o jeho pořízení) směřovat ke zklidnění výstavby, k respektování a posilování soudržnosti obyvatel, k zajištění udržitelného rozvoje a k ochraně životního prostředí (včetně posilování adaptace sídla na změnu klimatu, na řešení problematiky sucha a dalších negativních dopadů změny klimatu a ochrany zemědělského půdního fondu) a k postupnému rozvoji sídla tak, aby tímto rozvojem docházelo k prohlubování obecné kvality urbanistických struktur a jejich celkové příznivé krajinné kompozice. Stavební uzávěra je na základě výše uvedeného v souladu s ustanovením § 38 a 39 stavebního zákona, podle kterého je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů výstavby a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Předpokládá se tedy, že Nový ÚP Těrlicko bude definovat novou koncepci rozvoje území obce, z ní vyplývající urbanistickou koncepci a související koncepce rozvoje veřejné infrastruktury. Za tím účelem bude nutné revidovat vymezené zastavitelné plochy, revidovat stanovenou prostorovou regulaci, vyhodnotit využití různých specifických institutů, jako je etapizace výstavby, podmíněnost výstavby zajištěním adekvátní veřejné infrastruktury, využití detailních plánovacích nástrojů, jako jsou územní studie, regulační plány či plánovací smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že stavební uzávěru bylo nutné zaměřit na zastavitelné plochy vytvářející podmínky pro novou výstavbu, především staveb pro bydlení, ale i staveb pro podnikání. Výstavba v těchto plochách probíhající v době pořízení Nového ÚP Těrlicko by jeho výsledné řešení značně komplikovala, omezovala by možnosti popsané revize řešení Platného ÚP Těrlicko, činila by nefunkční snahu o využití popsaných specifických institutů (etapizace, územní studie, plánovací smlouvy apod.). Rada obce Těrlicko vychází při odůvodňování stavební uzávěry z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, kdy tento mj. v rozsudku ze dne 20. 7. 2009, č. j. 8 Ao 1/2009–142 konstatoval, že při posuzování otázky, zda při přípravě územního plánu či jeho změny je třeba (a i možno) vydat územní opatření o stavební uzávěře, tedy při úvaze, zda je toto opatření zapotřebí, protože by mohlo dojít ke ztížení nebo znemožnění využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, je nutno vycházet z aktuálního stavu této přípravy, tj. z její fáze (obdobně srov. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1 As 454/2017–102). Co se týče fáze pořízení Nového ÚP Těrlicko, aktuálně se nachází ve fázi projednání zadání, tj. v počáteční fázi pořízení ÚP. Vedení obce nicméně již nyní identifikuje základní východiska pro budoucí řešení Nového ÚP Těrlicko, která podrobně popisuje výše v tomto odůvodnění. Pro úspěšné naplnění sledovaných cílů je třeba zamezit nové výstavbě právě v zastavitelných plochách. Rada obce Těrlicko se v tomto ohledu opírá mimo jiné i o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 1 As 454/2017–102, cit.: „S ohledem na shora citované hlavní cíle, které chce obec přijetím nového územního plánu dosáhnout, je pochopitelná snaha odpůrce po určitou dobu „zmrazit“ stavební činnost na celém území tak, aby mohla být řádně promyšlena zejména koncepce infrastruktury v celé obci, a to včetně napojení na stavby veřejné a dopravní infrastruktury, k nimž již bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí či stavební povolení (jak je tomu v případě stěžovatelem citovaných rozhodnutí). Z tohoto pohledu tak považuje soud územní i věcný rozsah stavební uzávěry za přiměřený sledovanému cíli. Rozhodla–li obec o pořízení zcela nového územního plánu (nikoli pouze o pořízení jeho částečné změny), lze v tomto ohledu považovat územní rozsah stavební uzávěry zahrnující celé katastrální území obce za logický (stavební uzávěra svým rozsahem odpovídá území, které bude v budoucnu regulováno novým územním plánem), a tedy i přiměřený.“ Odůvodnění rozsahu a obsahu omezení nebo zákazu ve smyslu této stavební uzávěry a podmínky pro výjimku ze stavební uzávěry Stavební uzávěra obecně zakazuje stavební činnost na pozemcích či částech pozemků, na kterých jsou Platným ÚP Těrlicko vymezeny zastavitelné plochy s funkcí plochy s rozdílným způsobem využití: • smíšené obytné (B/B.1), • smíšené obytné venkovské (BR), • rekreace (R), • občanská vybavenost – sport (OV–S), • výroby drobné (VD/VD.1), • výroby zemědělské (VZ), a to s výjimkou pozemků, o jejichž vyřazení z režimu stavební uzávěry bylo rozhodnuto na základě vyhodnocení připomínek (viz Odůvodnění – část II.). Nedílnou součástí stavební uzávěry je výkres na podkladu katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra. Vymezení dotčeného území, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti, je v souladu s § 124 odst. 3 stavebního zákona provedeno jeho popisem, neboť jde zjevně o zvlášť rozsáhlé území ve smyslu tohoto ustanovení – předmětné zastavitelné plochy jsou vymezeny různě po celém území obce. Předmětný popis spolu s grafickou přílohou je jednoznačný a přehledný, jasně identifikuje území, na které se stavební uzávěra vztahuje. Důvodem pro výběr pozemků v zastavitelných plochách je jejich společná charakteristika související s charakteristikou zastavitelných ploch. Ty jsou vymezeny v doposud nezastavěném území, jejich účelem je plošné rozšíření zástavby do nezastavěného území. V zastavitelných plochách se tak zpravidla nevyskytují stavby či již zastavěné stavební pozemky – ty jsou zpravidla zahrnuty do zastavěného území. Výstavba v zastavitelných plochách má tak nejzásadnější vliv na naplňování výše popsaných cílů stavební uzávěry. Oproti tomu pozemky zahrnuté Platným ÚP Těrlicko do zastavěného území už jsou zpravidla zastavěné budovami. I na nich může docházet ke změnám staveb, popř. umístění staveb zcela nových. Intenzita ochrany právní jistoty vlastníků pozemků v zastavěném území z hlediska stavební využitelnosti těchto pozemků je však oproti vlastníkům pozemků v zastavitelných plochách vyšší. Pozemky v zastavěném území jsou zpravidla obklopeny zástavbou, jsou napojeny na sítě dopravní a technické infrastruktury, Platným ÚP Těrlicko byly vyhodnoceny již jako součást stabilizovaných sídel. Taktéž intenzita změny v území je na pozemcích v zastavěném území obecně menší. Jde o pozemky, které jde již málokdy legitimně navrátit do nezastavěného území, ochránit je před zástavbou. Možná intenzifikace stávající zástavby v zastavěném území má z hlediska cílů sledovaných touto stavební uzávěrou mnohem menší dopad než nová výstavba v zastavitelných plochách. U těchto pozemků tak převážil zájem na ochraně vlastnických práv majitelů pozemků oproti veřejným zájmům sledovaným stavební uzávěrou. Co se týče výběru jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, ve všech případech jde o plochy, ve kterých se předpokládá zástavba primárně nadzemními stavbami. Tyto stavby jsou obecně spojeny se zvýšením zátěže území a generováním souvisejících nároků na veřejnou infrastrukturu. Byť je zcela dominantní podíl zastavitelných ploch v Platném ÚP Těrlicko vymezen pro bydlení, taktéž plochy pro výrobu či sport mohou generovat zátěž území. Bylo tak vyhodnoceno jako souladné s přístupem rovnosti, že vedle ploch pro bydlení byly do uzávěry zahrnuty i tyto další typy ploch. Ze zákazu stavební činnosti je možno povolit na základě žádosti výjimky (o této výjimce rozhoduje Rada obce Těrlicko), jestliže budou splněny podmínky v čl. V stavební uzávěry. Podmínky pro udělení výjimky jsou jasné, konkrétní, transparentní a sledují cíl stavební uzávěry – ochranu území obce Těrlicko do doby vydání Nového ÚP a současně ochranu vlastnických práv, kdy bude moci být po posouzení podkladů ke konkrétnímu záměru udělena stavebníkovi výjimka. Konstrukce podmínek pro udělení výjimek se opírá o základní pravidla týkající se zákonnosti opatření obecné povahy upřesněné ustálenou judikaturou správních soudů. Dle této judikatury musí být při pořizování opatření obecné povahy (územně plánovací dokumentace, stavební uzávěry apod.) vždy váženy soukromé a veřejné zájmy. Omezení soukromých práv musí být přiměřené sledovaným veřejným zájmům. Konstrukce podmínek vytváří pro toto posouzení prostor, přitom akceptuje základní pravidlo zakotvené v § 129 stavebního zákona. Vedle podmínek pro udělování výjimek ze stavební uzávěry Radou obce Těrlicko vymezuje stavební uzávěra stavební činnosti, na které stavební uzávěra nedopadá. Jsou to jednak činnosti definované přímo stavebním zákonem, a dále jde konkrétně o stavební činnost spojenou s realizací přeložky silnice I/11, pro kterou je v ZÚR vymezen koridor D30 Havířov – Těrlicko, silnice I. třídy (jako veřejně prospěšné stavby). Dále jde o stavební činnost související s vodním dílem Těrlicko. Obci je známo z její činnosti, že tyto zájmy jsou v území sledovány dotčenými orgány. Obec také v souladu s právními předpisy a judikaturou jen pro pořádek, neboť takové pravidlo by se muselo uplatnit i bez výslovného uvedení ve stavební uzávěře, nastavila pravidlo, že práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před nabytím účinnosti stavební uzávěry zůstávají nedotčena. Znamená to, že legitimní očekávání založená na pravomocných rozhodnutích nebo obdobných správních aktech podle stavebních předpisů jsou limitem pro stavební uzávěru. Odůvodnění doby trvání stavební uzávěry Doba trvání stavební uzávěry je časově omezena do doby nabytí účinnosti Nového ÚP Těrlicko, v souladu s ustanovením § 123 odst. 1 stavebního zákona. Takto stanovená doba odpovídá cílům stavební uzávěry, tedy omezit v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace. Zároveň je zohledněno ustanovení § 123 odst. 3 stavebního zákona, které omezuje maximální dobu trvání stavební uzávěry na 6 let. Dosavadní postup procesu pořízení územního opatření o stavební uzávěře Zastupitelstvo obce Těrlicko dne 19. 4. 2023 usnesením č. 78/5/5/23 rozhodlo o pořízení Nového ÚP Těrlicko. V současné době se proces pořizování návrhu Nového ÚP nachází ve fázi přípravy návrhu zadání (po rozhodnutí o pořízení Nového ÚP). Rada obce Těrlicko rozhodla o pořízení stavební uzávěry dle § 27 odst. 2 písm. d) stavebního zákona usnesením č. 753/13/34/24 ze dne 1. 7. 2024. Zároveň schválila Rada obce Těrlicko dle § 27 odst. 2 písm. f) stavebního zákona uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti, Mgr. J. F., Ph.D., čímž si zajistila pro Obecní úřad Těrlicko předpoklady pro výkon činností pořizovatele stavební uzávěry. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor územního plánování, následně na žádost obce Těrlicko vydal potvrzení dle § 47 odst. 3 stavebního zákona, č. j. MSK 97030/2024 ze dne 26. 7. 2024, kterým s kladným výsledkem přezkoumal, že Obecní úřad Těrlicko bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. V souladu s § 127 odst. 2 stavebního zákona připravil pořizovatel návrh stavební závěry, a to na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v souladu s cíli a úkoly územního plánování. V souladu s § 127 odst. 4 pořizovatel návrh stavební uzávěry zveřejnil v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámil veřejnou vyhláškou a návrh písemně projednal s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska. Z vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů nevyplynula potřeba jakkoliv dokumentaci upravovat, dokument obsahující toto vyhodnocení je založen ve spisu zachycující proces pořízení stavební uzávěry. Tento dokument zároveň obsahuje vyhodnocení vyjádření oprávněných investorů. Každý mohl dle § 127 odst. 5 stavebního zákona k návrhu stavební uzávěry uplatnit připomínky. Jejich vyhodnocení je obsaženo v části II tohoto Odůvodnění. Z tohoto vyhodnocení vyplynulo vyřazení některých pozemků ze stavební uzávěry, v tomto duchu byl tak upraven výrok – článek I., odstavec 1, taktéž byla upravena grafická příloha.“ 28. Časově následně pak bylo Zastupitelstvem obce Těrlicko přijato dne 19. 2. 2025 zadání (nového) územního plánu. Z jeho návrhu, důvodové zprávy, zápisu ze zasedání Zastupitelstva obce Těrlicko dne 19. 2. 2025 a z usnesení Zastupitelstva obce Těrlicko ze dne 19. 2. 2025 lze dovodit (politickou) vůli Zastupitelstva obce Těrlicko, která koresponduje s odůvodněním stavební uzávěry, jak je citováno v odst. 26. tohoto rozsudku.

29. IV. zpráva o uplatňování Územního plánu Těrlicko za období 2021 – 2024 obsahující výhrady obdobné odůvodnění stavební uzávěry je pak datována až červnem 2025.

30. Pro úplnost krajský soud uvádí, že je mu známo i sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 5. 8. 2025 č. j. MSK 80448/2025, jímž uvedený úřad neshledal důvody ke zrušení předmětného opatření obecné povahy. K existenci politické vůle Zastupitelstva obce Těrlicko, co má být regulováno (příp. jak) novým územním plánem, se toto sdělení nikterak nevyjadřuje. D.

2. Úvahy a závěry krajského soudu k návrhovému bodu a)

31. Krajský soud zdůrazňuje, že v části D. tohoto rozsudku uvedené dokumenty byly z větší části předloženy odpůrkyni soudem až po výzvě u jednání dne 22. 10. 2025, kdy byl odpůrkyni znám nejen návrh, ale i vyjádření osob zúčastněných na řízení XIV. – XVI. (odpůrkyni doručeno dne 22. 8. 2025 – č. l. 124 vte.). Touto výzvou byla odpůrkyně m. j. vyzvána k doplnění o existenci a formě usnesení o pořízení nového územního plánu, včetně podkladových materiálů, a usnesení o zadání nového územního plánu, vč. podkladových materiálů, v případě existence těchto dokumentů o jejich zaslání do spisu. Na to odpůrkyně reagovala zasláním již konstatovaných dokumentů dne 29. 10. 2025.

32. Na základě skutečností zjištěných dle části D.1. tohoto odůvodnění dospěl krajský soud k závěru, že tu není žádný výraz (politické) vůle Zastupitelstva obce Těrlicko, který by do přijetí rozhodnutí o stavební uzávěře (13. 1. 2025) deklaroval cíle, které se napadená stavební uzávěra rozhodla chránit.

33. Krajský soud nezpochybňuje důležitost cílů, které se napadená stavební uzávěra rozhodla podle svého odůvodnění chránit, konstatuje však, že v řízení nebylo ani přes výzvu učiněnou u jednání dne 22. 10. 2025 nikterak prokázáno, že by se jednalo o cíle, k nimž by měla podle (dosud učiněné a deklarované) politické vůle orgánu příslušného k pořízení, zadání a schválení územního plánu, tj. Zastupitelstva obce Těrlicko, připravovaná územně plánovací dokumentace směřovat.

34. Krajskému soudu totiž není zřejmé, jak napadená stavební uzávěra chránila jediné do jejího přijetí známé cíle nové územně plánovací dokumentace – dopady změny klimatu, zpracování v jednotném standardu, čerpání dotace pro zpracování územního plánu v jednotném standardu, regulaci počtu bytových jednotek v bytových domech, regulaci ubytovacích kapacit, požadavky na modrou a zelenou infrastrukturu, požadavky na typ střech, určení pořizovatele a určeného zastupitele, což jsou i při nejmírnějších požadavcích jediné cíle připravované územně plánovací dokumentace, které byly Zastupitelstvem obce Těrlicko navenek deklarovány ke dni přijetí napadené stavební uzávěry, tj. je dni 13. 1. 2025.

35. Měla–li stavební uzávěra ambice chránit i jiné (zamýšlené) cíle nově připravované územně plánovací dokumentace (odst. 27. tohoto rozsudku), takové cíle ke dni 13. 1. 2025 (přijetí stavební uzávěry) Zastupitelstvo obce Těrlicko nikterak navenek (natož pak vůči vlastním občanům) nedeklarovalo.

36. V této souvislosti krajský soud připomíná, že deklarace cílů územně plánovací dokumentace náleží zastupitelstvu obce, tuto jeho pravomoc nemůže rada obce sama (byť i sofistikovanějším odůvodněním) nikterak nahradit (srov. odst. 17. tohoto rozsudku).

37. Krajský soud na tomto místě plně přisvědčuje argumentaci samotné odpůrkyně, že při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy [§ 101b odst. 4 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.).].

38. Krajský soud proto nemůže přihlížet k politické vůli zastupitelstva vyjádřené až po schválení napadeného opatření obecné povahy (schválení stavební uzávěry) představované rozhodnutím o schválení zadání územního plánu, neboť to bylo učiněno až 19. 2. 2025 (tj. až po schválení napadeného opaření obecně povahy dne 13. 1. 2025).

39. Na právě uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že návrh zadání územního plánu byl ke dni 13. 1. 2025 znám (jak plyne z vyjádření osoby zúčastněné na řízení IV.), neboť se v té době jednalo toliko návrh, k němuž do 13. 1. 2025 zastupitelstvo svou politickou vůli nevyjádřilo.

40. Krajský soud proto konstatuje, že ke dni 13. 1. 2025 (schválení územního opatření o stavební uzávěře) tu nebyla politická vůle zastupitelstva, která by rozhodnutí o stavební uzávěře odůvodňovala.

41. Pro přijetí stavební uzávěry tak ke dni jejího vydání nebyl naplněn jeden ze základních předpokladů stanovených § 123 odst. 1 nového stavebního zákona. E. K návrhovému bodu b)

42. Zmaten skutkovými tvrzeními odpůrkyně o existenci metodiky o povolování výjimek zahájil krajský soud dokazování k existenci a obsahu této metodiky.

43. Krajský soud si přitom byl vědom skutečnosti, že při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 4 s. ř. s.) a nemůže tedy přihlížet ke skutečnostem nastalým až po vydání opatření obecné povahy. Případná existence metodiky pro přijímání výjimek, která by vybočovala z pravidel pro povolování výjimek obsažených ve stavební uzávěře samotné, příp. tato pravidla překračovala, by však mohla vést k závěru, že pravidla pro povolování výjimek obsažená ve stavební uzávěře jsou toliko fingovaná, ve skutečnosti nepoužívaná a mohlo by se tak jednat o obcházení § 124 odst. 1 písm. e) nového stavebního zákona.

44. Krajský soud tak provedl u jednání dne 22. 10. 2025 k důkazu návrhy na usnesení o povolení výjimek, jimiž však existence uvedené metodiky prokázána nebyla.

45. S ohledem na změnu tvrzení odpůrkyně [srov. odst. 9. písm. b) tohoto odůvodnění] se však toto dokazování ukázalo nadbytečným, neboť se mezi účastníky stalo nesporným, že žádná taková metodika neexistuje. F. Závěr 46. Krajský soud proto napadené opatření obecné povahy – Územní opatření o stavební uzávěře na území obce Těrlicko ze dne 13. 1. 2025 zrušil podle § 101d odst. 2 s. ř. s. z důvodu uvedeného v odst. 40. – 41. tohoto rozsudku, a to s účinky k právní moci tohoto rozsudku, když k určení pozdějšího dne neshledal důvody. Nezabýval se přitom ostatní návrhovou argumentací ani důkazními návrhy k ní, neboť posuzování těchto otázek by bylo s ohledem na závěry učiněné v odst. 40. – 41. tohoto rozsudku nadbytečné. G. Náklady řízení 47. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když navrhovatel byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči odpůrkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady navrhovatele tvoří: a)zaplacený soudní poplatek5 000 Kčb)náklady právního zastoupení advokátema)odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 4 620 Kč / úkon při úkonech právní služby:§ 7, § 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.1)příprava a převzetí věci 2)3)4)5)6)7)sepis návrhusepis vyjádření ze dne 17. 10. 2025účast u jednání 22. 10. 2025 09:10 – 11:10účast u jednání 22. 10. 2025 11:10 – 11:20sepis vyjádření ze dne 10. 11. 2025účast u jednání 14. 11. 2025 09:05 – 10:0032 340 Kčb)paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a)§ 13 odst. 3vyhl. č. 177/1996 Sb.3 150 Kčg)náhrada za ztrátu času advokáta stráveného cestou k jednání 22. 10. 2025 a zpět, ve výši 150 Kč / půlhodinu, v rozsahu 3 půlhodin§ 14 odst. 1 písm. a),§ 14 odst. 3vyhl. č. 177/1996 Sb.450 Kčd)náhrada za ztrátu času advokáta stráveného cestou k jednání 14. 11. 2025 a zpět, ve výši 150 Kč / půlhodinu, v rozsahu 3 půlhodin§ 14 odst. 1 písm. a),§ 14 odst. 3vyhl. č. 177/1996 Sb.450 Kče)náhrada cestovného advokáta vynaloženého na jízdu k jednání 22. 10. 2025 a zpět, při užití osobního automobilu, ujetí 82,8 km, základní náhradě 5,80 Kč/km, spotřebě nafty 4,7 l / 100 km, ceně paliva 34,70 Kč / l§ 13 odst. 5vyhl. č. 177/1996 Sb.,vyhl. č. 475/2024 Sb.615,50 Kčz)náhrada cestovného advokáta vynaloženého na jízdu k jednání 14. 11. 2025 a zpět, při užití osobního automobilu, ujetí 82,8 km, základní náhradě 5,80 Kč/km, spotřebě nafty 4,7 l / 100 km, ceně paliva nafta 34,70 Kč / l§ 13 odst. 5vyhl. č. 177/1996 Sb.,vyhl. č. 475/2024 Sb.615,50 Kči)DPH 21% z částek uvedených pod písm. b) – z)§ 57 odst. 2 s. ř. s. 7 900,41 Kčth)náhrada ušlého výdělku navrhovaterle pro účast u jednání dne 22. 10. 2025 v rozsahu 4 hodin průměrné mzdě 290,20 Kč / hod.1 160,80 KčCelkem51 682,21 Kč Soud proto uložil odpůrkyni zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění, k rukám advokáta, který navrhovatele v řízení zastupoval.

48. O náhradě nákladů osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když soud neuložil žádné z těchto osob žádnou povinnost ani neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoli z těchto osob odůvodňovaly.

Poučení

A. Argumentace účastníků a osob zúčastněných na řízení B. Právní a judikatorní základ C. K povaze stavební uzávěry a konkrétní judikatura D. K návrhovému bodu a) D.

1. Skutková zjištění D.

2. Úvahy a závěry krajského soudu k návrhovému bodu a) E. K návrhovému bodu b) F. Závěr G. Náklady řízení