76 A 26/2013 - 70

Rubrum

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., v právní věci žalobce O. S., bytem P. 6, N. Ž. 451, zastoupen JUDr. Irenou Wenzlovou, advokátkou se sídlem Litoměřice, Sovova 709/5 proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2013, č. j. KUOK 43260/2013, ve věci přestupku, takto:

Výrok

I . Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí, označeného shora. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Lipník nad Bečvou ze dne 28. 1. 2013, čj. MU/01735/2013/OD-DP, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. a přestupku podle § 83 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 56/2001 Sb., kterých se žalobce dopustil tím, že dne 3. 9. 2012 v době kolem 15:10 hodin na silnici I. třídy č. 35 v katastru obce Lipník nad Bečvou, ve směru jízdy na obec Ostrava, řídil motorové vozidlo tov. zn. Mercedes, VIN: X, které provozoval na území České republiky, aniž by jej přihlásil k registraci, kdy toto motorové vozidlo bylo technicky nezpůsobilé, neboť neprokázal jeho technickou způsobilost způsobem stanoveným zákonem č. 56/2001 Sb., když hlídkou Policie ČR, dálničního oddělení Kocourovec, bylo zjištěno, že na vozidle není umístěna tabulka registrační značky, přičemž za předním sklem byla umístěna tabulka zvláštní registrační značky pro jednorázové použití s omezenou platností č. B 236376, s datem přidělení 16. 7. 2012, která byla k datu kontroly neplatná, neboť její platnost byla 10 pracovních dnů od jejího vydání.

2. Žalobce v žalobě namítal porušení práva na spravedlivý proces, neboť věc byla projednána v nepřítomnosti zmocněnce žalobce, ač se tento řádně a včas omluvil. Žalovaný chybně posoudil správnost postupu správního orgánu I. stupně, kdy vzhledem k existenci řádné omluvy z jednání zmocněnce žalobce měl žalovaný věc vrátit správnímu orgánu I. stupně a zavázat ho svým právním názorem nařídit nové ústní jednání. Zmocněnec žalobce 12. 12. 2012 zaslal na elektronickou podatelnu Městského úřadu Lipník nad Bečvou písemnou omluvu z nařízeného ústního jednání. Krátce po půlnoci dne 13. 12. 2012 mu však přišla zpráva, že e-mail nebyl doručen, a to s uvedením důvodu: the following addresses had permanent fatal errors – [email protected]. Toliko šlo o poruchu e-podatelny městského úřadu (důkaz na případnou výzvu soudu). Dne 13. 12. 2012 v 8:03 hodin, tedy před ústním jednáním, zmocněnec žalobce telefonicky kontaktoval správní orgán a sdělil svou omluvu z ústního jednání, neboť jako zmocněnec se musí účastnit jednání jiného a rovněž žalobce se nemůže dostavit z důležitých důvodů, které specifikoval. Oprávněná úřední osoba L. B. sdělila, že omluvu akceptuje za podmínky, že zmocněnec dodatečně pošle správnímu orgánu plnou moc a prokazatelný doklad o jednání u jiného správního orgánu, aby bylo ověřitelné, že se tohoto jednání zúčastnil, což zmocněnec žalobce učinil následující den doporučeným dopisem s přiloženými požadovanými listinami. Účast u jiného jednání bylo možno ověřit telefonickým dotazem. Správní orgán přesto projednal věc v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce a nijak se s omluvou nevypořádal, vydal překvapivé rozhodnutí, neakceptoval omluvu ani plnou moc, protože žalobce má v CRO uvedenou doručovací adresu v zahraničí a že, byť požádal o doručování na e-mail a poskytl svůj telefonický kontakt a dostavuje se k řízením u jiných správních orgánů, jedná se o zmocnění účelové ve snaze prodlužovat řízení. Ve skutečnosti však správní orgán plnou moc akceptoval, neboť uznal odvolání podané zmocněncem žalobce. Ačkoli se správní orgán dohodl se zmocněncem žalobce telefonicky na změně termínu ústního jednání, následně dohodu nedodržel a vydal rozhodnutí. Žalobce poukázal na nález sp. zn. I. ÚS 654/03 o právu na spravedlivý proces a předvídatelné rozhodnutí, rozsudek NS sp. zn. 32 Cdo 1019/2009 o překvapivém rozhodnutí. Navíc podle obsahu protokolu o projednání přestupku tento byl vyhotoven předem, neboť, jak je doloženo úředním záznamem, v 8:03 hodin volal zmocněnec žalobce, sebe i žalobce omluvil, omluvě bylo vyhověno za předpokladu doložení požadovaných listin. Pokud by byl protokol vyhotoven v něm uvedeném čase jednání, namísto textu o neomluvě by správní orgán uvedl obsah telefonické omluvy s nepotvrzením omluvy podle § 37 odst. 3 s. ř. s dovětkem, že správní orgán k protokolu nebude přihlížet v případě, že omluva bude potvrzena. Vydaným rozhodnutím žalovaný porušil čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že projednání věci podle § 74 odst. 1 zákona o přestupcích se koná pouze v případě, že se nedostaví k ústnímu jednání obviněný, nikoliv jeho právní zástupce. Jak ze spisového materiálu vyplývá, žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, aniž by se řádně omluvil nebo uvedl důležitý důvod, proč se nemůže k ústnímu jednání dostavit. Co se týká neakceptace zmocnění P. K., ze spisového materiálu vyplývá, že správní orgán I. stupně neakceptoval zmocnění této osoby a svůj závěr řádně odůvodnil. Žalovaný se poté v odvolacím řízení s argumentací správního orgánu I. stupně plně ztotožnil.

4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 10. 5. 2013, s přihlédnutím k době spáchání přestupku, jak je rozvedeno dále v textu rozsudku.

5. Ze správního spisu soud zjistil ve vztahu k souzené věci, že na 13. 12. 2012 na 9:00 hodin bylo správním orgánem I. stupně nařízeno projednání přestupku. Dne 13. 12. 2012 v 8:03 hodin kontaktoval správní orgán I. stupně muž, který se představil jako pan K. a uvedl, že zastupuje žalobce, předchozího dne zasílal na elektronickou podatelnu správního orgánu I. stupně omluvu, avšak ta se mu vrátila z důvodu poruchy podatelny, což může doložit. Pan K. jako zmocněnec žalobce svého zmocnitele omluvil, že se nemůže dostavit k jednání, stejně jako sám zmocněnec, protože má nařízeno jiné jednání u jiného správního orgánu. Správní orgán I. stupně v souzené podle svého úředního záznamu zmocněnci žalobce sdělil, že telefonické podání bere jako nouzové podání, které musí být doplněno do pěti dnů písemně nebo se zaručeným elektronickým podpisem spolu s plnou mocí a předvoláním na jiné jednání. Pokud tak nebude učiněno, bude přestupek projednán v nepřítomnosti žalobce, což zmocněnec vzal na vědomí.

6. Dne 13. 12. 2012 proběhlo podle protokolu projednání přestupku v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce. O telefonické omluvě zmocněnce žalobce není v protokole žádná zmínka, naopak je zde konstatováno, že se žalobce k projednání přestupku, ač byl včas a řádně předvolán a poučen, nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. V protokole není žádný údaj o zmocněnci žalobce.

7. Dne 17. 12. 2012 byla správnímu orgánu I. stupně doručena písemná omluva zmocněnce žalobce bez podpisu, podle které zmocněnec přijal plnou moc od žalobce, dne 13. 12. 2012 má jednání ve věci R. C. u Magistrátu v Mostě (toto zmocnění přijal zástupce dříve), omluvil se za krátký časový předstih omluvy s tím, že buď by žalobce dal omluvenku, kvůli které by se minimálně dva následující měsíce nemohl jednání zúčastnit nebo existuje zmocnění, kde si mohou dohodnout správní orgán a zmocněnec jiný termín, posunutý jen o několik málo dní. Vzhledem k tomu, že žalobce má v CRO evidovanou adresu v Panamě kvůli studiu tamější univerzity, poskytl správnímu orgánu své telefonní číslo a e-mail (... a dále P. ...) a souhlasil s doručováním písemností na tento e-mail. K podání zmocněnec žalobce doložil plnou moc od žalobce v kopii, předvolání k jednání v Mostě na stejnou dobu a zmocnění v této jiné věci.

8. Dne 28. 1. 2013 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupku a k souzené věci uvedl, že konal ústní projednání přestupku v souladu s § 74 odst. 1 zákona o přestupcích v nepřítomnosti žalobce, protože ten, ač byl řádně a včas předvolán, jakož i náležitě poučen, se nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Plnou moc žalobce pro P. K. správní orgán I. stupně neakceptoval a uvedl, že žalobce se sám správnímu orgánu neomluvil a ten tak nemohl posoudit, zda existoval důležitý důvod, pro který se žalobce jednání nemohl zúčastnit. K osobě zmocněnce žalovaný uvedl, že přijal plnou moc 13. 12. 2012, ač věděl, že se nebude moci nařízeného jednání ve věci žalobce zúčastnit, neboť 7. 12. 2012 přijal plnou moc k zastupování dne 13. 12. 2012 u jiného správního orgánu. Na plné moci udělené zmocněnci žalobcem absentuje adresa trvalého pobytu zmocněnce potřebná pro řádnou identifikaci jeho osoby a stejně tak v písemné omluvě z ústního jednání zmocněnec neuvedl adresu svého trvalého pobytu, pouze uvedl na sebe telefon a e-mailovou adresu, na kterou nelze prokazatelně doručovat písemnosti podle správního řádu. Vzhledem k tomu, že zmocněnec uvedl pouze adresu přechodného pobytu, která je v Panamě, správní orgán se domníval, že zmocnění žalobce bylo účelové ve snaze prodlužovat správní řízení, neboť zmocněnec se prokazatelně nachází na území České republiky, když zastupuje jiné klienty v ČR a dostavuje se k řízením vedeným u jiných správních orgánů.

9. V odvolání žalobce namítal porušení práva na spravedlivý proces, zásady nestrannosti, nezákonnou presumpci viny, neprovedení výslechů policistů, nezákonnost použití úředních záznamů Policie ČR jako důkazů, faktické neprovedení žádných důkazů, resp. nesprávné provedení důkazů listinami, nepřezkoumatelnost provedení důkazů a jejich výsledku, neprovedení ohledání fotografií, nesprávné provedení jednání, které má být zopakováno, porušení zásady ústnosti, porušení ústavních principů – práva na obhájce, rozdíl pojmů náležitá omluva NEBO důležitý důvod v § 74 odst. 1 zákona o přestupcích (vylučovací spojkou nebo), což přezkoumatelným způsobem správní orgán I. stupně nevysvětlil, to, že se správní orgán I. stupně prokazatelně ani jednou nepokusil zmocněnci doručit zprávu na jím udané e-mailové adresy, přičemž zákon o evidenci obyvatel připouští, aby občan neměl evidovanou adresu trvalého pobytu, resp. trvalé bydliště na území ČR; tím není dotčeno jeho právo zvolit si zmocněnce, analogicky i ze zahraničí, k namítaným obstrukcím žalobce poukázal na vydání rozhodnutí o přestupku 46 dní po projednání; do Panamy je podle webových stránek České pošty tato schopna doručit zásilku do 10 – 12 dnů, stejně tak DHL doručuje dopisy do Panamy do 48 hodin; přičemž v obsáhlém podání odkazoval žalobce na četné ilustrativní judikáty Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a porušení vyjmenovaných ustanovení mezinárodních smluv.

10. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ve vztahu k žalobním námitkám uvedl, že omluva žalobce zmocněncem nebyla dále nijak konkretizována ani doložena, dané tvrzení tak nelze objektivně přezkoumat a je nutno vycházet z toho, že se žalobce i přesto, že byl řádně a včas předvolán, bez náležité omluvy či důvodu nedostavil. Ani omluvu zmocněnce nelze akceptovat jako důvodnou. Pokud bude v tuto chvíli opomenuta otázka uznání či neuznání zmocněnce, v situaci, kdy si zvolí žalobce zmocněnce pouhý den před jednáním, i přesto, že o odvolání věděl nejméně dva týdny předem, když tento zmocněnec požádá o změnu termínu jednání z důvodu kolize s jinou věcí, jeví se tento postup jako výrazně účelové jednání. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS čj. 3 As 16/2012 – 25. Pokud zmocněnec již při podpisu plné moci věděl, že se nebude moci 13. 12. 2012 ústního jednání zúčastnit, neměl takovou plnou moc vůbec přijmout. Pokud tak učinil, musel si být vědom důsledků takového postupu. V telefonické omluvě zmocněnec žalobce tvrdil, že převzal věc narychlo od svého bratra, toto však nijak nedoložil. Úvahy o neuznání plné moci pro zmocněnce žalovaný aproboval tak, že se ubíraly správným směrem, když rozhodnutí bylo zasláno přímo žalobci. Žalovaný vytkl správnímu orgánu I. stupně, že předem neuvědomil zmocněnce, jedním dechem však dodal, že jediným úkonem v nepřítomnosti žalobce bylo právě vydání rozhodnutí o přestupku. Tím nebyl žalobce nijak krácen na svých právech, rozhodnutí se dostalo do jeho dispozice a podal proti němu odvolání. Ve prospěch žalobce a postupu správního orgánu I. stupně svědčí i fakt, že žalobce udělil plnou moc F. L. pro jednotlivý úkon v řízení, jímž byla dne 24. 1. 2013 nahlédnutí do spisu a pořízení jeho kopie. Tak nemůže uspět odvolací námitka, že správní orgán I. stupně neprovedl doručení do zahraničí a bez dalšího tak vyloučil další doručování zmocněnci. Žalovanému je z jeho úřední činnosti známo, že zmocněnec P. K. vystupoval jako zmocněnec v jiném odvolacím řízení, a to nejen před zdejším správním úřadem, kdy uplatňoval stejný procesní postup, přičemž veškeré písemnosti odesílá nikoliv z Panamy, ale z ČR tak, jako v projednávaném případě. Žalovaný odkázal na odvolací řízení pod sp. zn. KÚOK/105389/2012/ODSH-SD/310, v němž bylo zmocněnci žalobce doručováno na panamskou adresu, pokus o doručení byl neúspěšný, kdy – byť i třeba nedoručená zásilka - nebyla vrácena zpět, a to ani po reklamaci (zásilka byla vypravena 17. 1. 2013) a byl ustanoven opatrovník. Za těchto okolností by bylo neúčelné provádět doručování zmocněnci na jím udanou adresu. Stejně tak by bylo bezpředmětné doručovat písemnosti na elektronickou adresu bez zaručeného elektronického podpisu, když to správní řád v § 19 vylučuje. Takto nabyl žalovaný přesvědčení, že ze strany zmocněnce jde o procesní obstrukci, mající za cíl oddálení konce řízení či dosažení uplynutí prekluzívní lhůty. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS čj. 1 As 27/2011 – 81. Samotné nevyrozumění žalobce o nepřijetí zvoleného zmocněnce pro doručování nemělo vliv na práva žalobce, protože jak žalobce, tak jeho zmocněnec byli s obsahem rozhodnutí fakticky seznámeni, kdy žalobce využil práva podat odvolání proti všem důvodům rozhodnutí nejen osobně, ale i prostřednictvím zmocněnce. Ze stejných důvodů doručoval žalovaný rozhodnutí o odvolání přímo žalobci.

11. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. K zániku odpovědnosti za přestupek podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo, protože přestupek se stal 3. 9. 2012 a napadené rozhodnutí nabylo právní moci 21. 5. 2013.

13. Dále soud konstatuje, že skutková podstata přestupku podle účinné právní úpravy existuje i ke dni vydání rozsudku, a to včetně shodné právní úpravy sankcí, proto posuzoval souzenou věc podle hmotněprávní úpravy účinné v době spáchání přestupku v souladu s § 7 odst. 1 zákona o přestupcích.

14. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, o přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

15. V posuzovaném případě je sporný výklad neurčitého právního pojmu důležitý důvod, resp. náležitá omluva. Zástupce žalobce Petr Kocourek spatřuje omluvitelný důvod nepřítomnosti u jednání v tom, že byl předvolán k jinému správnímu řízení u jiného správního orgánu, jakožto zástupce jiného zmocněnce. Toto předvolání doložil.

16. Ze skutkových zjištění ze správního spisu vyplynulo, že předvolání bylo žalobci doručeno tzv. fikcí dne 3. 12. 2012. Dne 12. 12. 2012 zmocnil žalobce k zastupování zmocněnce P. K.. Dne 13. 12. 2012 se telefonicky zmocněnec žalobce omluvil z jednání. Zmocněnec omluvu doplnil písemně dne 14. 12. 2012 (správnímu orgánu doručeno 17. 12. 2012). Dne 13. 12. 2012 proběhlo ústní projednání přestupku v nepřítomnosti žalobce. Již v protokole o ústním jednání správní orgán I. stupně posoudil důvod jako nedůležitý. Podle doložené plné moci přijal od jiného obviněného P. K. (za FLEET CONTROL s. r. o.) plnou moc dne 7. 12. 2012.

17. V rozhodnutí o přestupku správní orgánu I. stupně poukázal na to, že zmocněnec přijal zmocnění od žalobce, i když už přijal na jednání ve stejný den zmocnění od jiného obviněného. Navíc na plné moci a v písemné omluvě chybí adresa trvalého pobytu zmocněnce, je zde pouze adresa přechodného pobytu v Panamě a telefonní kontakt a e-mail. Z kombinace těchto skutečností vyvodil správní orgán závěr, že zmocnění žalobce udělené P. K. je účelové ve snaze prodlužovat řízení, neboť P. K. se evidentně nachází v České republice a zastupuje jiné klienty v České republice a dostavuje se k řízením u jiných správních orgánů.

18. Žalovaný v rozhodnutí o odvolání dodal, že jako účelové jednání se jeví jednání žalobce a jeho zmocněnce za situace, kdy žalobce věděl o předvolání asi dva týdny předem a den před konáním jednání si zvolí zmocněnce, který ihned žádá o odročení jednání z důvodu kolize s jiným nařízeným projednáním přestupku. Podle žalovaného zmocněnec již při podpisu plné moci věděl, že se nebude moci jednání zúčastnit a proto neměl takovou plnou moc přijímat. Pokud ji přijal, měl si být vědom důsledků takového postupu.

19. V návaznosti na zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 10 As 26/2015 – 65, a právní názory tam vyslovené se soud ztotožnil se závěrem správních orgánů o tom, že za popsané situace neměl zmocněnec žalobce důležitý důvod nedostavit se k jednání o přestupku. Skutečnost, že zmocněnec zastupoval jiného obviněného u jiného správního orgánu (v Mostě) ve stejný den, by sama o sobě mohla být důležitým důvodem pro nepřítomnost zmocněnce u jednání. Omluvu a její důvod je však nutno posuzovat vždy v kontextu celého jednání žalobce a zmocněnce.

20. Významnou skutečností v dané věci je přijetí zmocnění od dvou obviněných, a to v krátké době, jedním zmocněncem a na stejný den jednání. P. K. přijal zmocnění dne 7. a 12. 12. 2012, tj. v rozmezí šesti dnů. To je natolik krátká doba, že o tom zmocněnec musel vědět. Je zjevné, že zmocněnec nemohl v jeden den současně zastupovat oba zmocněnce, a to v Mostě a Olomouci. Obě jednání byla nařízena na 9 hodin.

21. Protože zmocněnec přijal obě zmocnění s výslovným zákazem zmocnění pro další osobu, nebylo možné použít § 33 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

22. K tomu však dále přistupují další skutečnosti, a to adresa v Panamě uvedená v plné moci a neuvedení adresy v České republice. Taková identifikace zmocnitele je vždy signálem pro další posuzování nestandardních jednání obviněných a zmocněnců. Dalšími skutečnostmi jsou i ty, že žalobce sám ve věci žádné aktivní jednání nevyvinul, zmocněnec přijal zastupování narychlo a nenavrhoval jiný termín projednání, naopak, v písemné omluvě sdělil, že se minimálně dva následující měsíce nebude moci jednání zúčastnit. K tomu nelze odhlédnout od skutečnosti, že zmocněnec P. K. byl správnímu orgánu svým obstrukčním jednáním znám z jiných správních řízení.

23. Všechny tyto skutečnosti posuzované ve svých souvislostech, v kontextu a s přihlédnutím ke všem okolnostem věci (jak ukládá správnímu orgánu § 2 odst. 4 správního řádu), vedou k jednoznačnému závěru, že jednání zmocněnce žalobce bylo účelové, obstrukční a nenaplnilo tak obsah neurčitého pojmu důležitý důvod, resp. náležitá omluva s důležitým důvodem.

24. Důležitost důvodu omluvy obviněné z přestupku a jejího zástupce (advokáta) z neúčasti u ústního jednání (§ 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je třeba posuzovat z hlediska jejího pořadí, obsahu, v jakém stadiu řízení byla omluva uplatněna (doba od zahájení správního řízení nebo doba do zániku odpovědnosti za přestupek), o jak dlouhý pobyt advokáta (zástupce) v zahraničí jde, zda ze spisu či jiných skutečností nevyplývá jakákoliv obstrukční snaha či potřeba obviněné z přestupku nebo jejího zástupce působit průtahy v řízení nebo dosáhnout zániku odpovědnosti za spáchání přestupku apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2009, čj. 7 As 28/2009 - 99).

25. Omluvu obviněného je třeba posuzovat v kontextu všech okolností a celkového jeho přístupu a chování v průběhu správního řízení včetně toho, jak se svými právy nakládal a jak se sám zasadil o to, aby byla věc náležitě projednána (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 24. 2. 2016, č. j. 6 As 50/2015 - 38).

26. Výběr zástupce je jen na žalobci a jeho odpovědnosti a případné důsledky vad zastupování musí nést sám.

27. V souladu s § 2 odst. 4 správního řádu (zákona č. 500/2004 Sb.) má přijaté řešení odpovídat okolnostem daného případu. Této povinnosti správní orgán v posuzovaném případě dostál, neboť s ohledem na obstrukční a účelové jednání zástupce žalobce projednal přestupek v nepřítomnosti eomluveného žalobce a zástupce omluveného účelovým způsobem.

28. K námitce žalobce o akceptaci omluvy při telefonickém rozhovoru soud konstatuje, že si zmocněnec P. K. nemohl učinit závěr o tom, že správní orgán akceptoval jeho telefonickou omluvu, to je v rozporu s obsahem úředního záznamu.

29. Správní orgány posoudily v kontextu celého případu a osoby zmocněnce řádně a provedly ústní projednání přestupku v souladu s § 74 odst. 1 zákona o přestupcích.

30. Úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval a soud ze spisu žádné nezjistil, proto mu je nepřiznal, a neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, to vše podle § 60 odst. 1 s. ř. s.

Poučení