76 A 6/2018 - 129

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, PhD., v právní věci navrhovatele: Ing. arch. P. M. H., Ph. D. zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Černým sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno proti odpůrci: Obec Čeladná sídlem Čeladná 1, 739 12 Čeladná zastoupen advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph. D. sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor za účasti osob zúčastněných na řízení: I. J. Ř. zastoupen obecným zmocněncem Ing. F. K. II. Ing. P. F. III. J.N. IV. R. K., DiS. V. R. M. zastoupen advokátem Mgr. Stanislavem Strakošem sídlem 1. máje 741, 738 01 Frýdek-Místek VI. I. M. zastoupena advokátem Mgr. Stanislavem Strakošem sídlem 1. máje 741, 738 01 Frýdek-Místek VII. Ing. Y. M. zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Černým sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha 1 VIII. Ing. P. M. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Černým sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha 1 IX. J. Š. X. H. P. o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2018 – změny č. 1B Územního plánu Čeladné takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 23 905 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Michala Bernarda, Ph.D., sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení předmětu řízení

1. Navrhovatel podal zdejšímu soudu dne 15. 11. 2018 návrh na zrušení výše nadepsaného opatření obecné povahy (dále jako „změna ÚP“) v částech vymezujících nově zastavitelné plochy Z1/1, Z1/2, Z1/3a, Z1/3b, Z1/4, Z1/5, Z1/7, Z1/8, Z1/9, Z1/10, Z1/11, vše v lokalitě „Malé břehy“, Z1/12 v lokalitě „Opálená“, Z1/13 v lokalitě „Gally“ a Z1/15 v lokalitě „Na vrchu“, přičemž všechny uvedené zastavitelné plochy jsou určeny pro smíšené bydlení. Svůj návrh navrhovatel zdůvodnil tím, že odpůrce podle něj nezdůvodnil a neprokázal potřebu vymezení nových zastavitelných ploch v obci, námitky, které navrhovatel uplatnil, byly vypořádány nepřezkoumatelně a odpůrce rovněž nesplnil zákonné podmínky ochrany zemědělského půdního fondu.

II. Argumentace navrhovatele

2. Navrhovatel nejprve uvádí, že v zásadně stejném rozsahu brojil proti dotčeným vymezeným plochám u zdejšího soudu již ve věci vedené pod sp. zn. 79 A 10/2014, ve které mu bylo dne 30. 4. 2015 vyhověno. Tento rozsudek byl následně potvrzen Nejvyšším správním soudem dne 11. 8. 2016, sp. zn. 10 As 145/2015. Navrhovatel tvrdí, že nově vymezené pozemky ve změně územního plánu jsou prakticky totožné jako pozemky, jejichž vymezení soud v minulosti zrušil. Navrhovatel proti vymezení těchto ploch v rámci pořizování změny územního plánu, kterou tímto návrhem napadá, uplatnil obdobné námitky jako v minulosti, odpůrce jim však opětovně nevyhověl. Svou aktivní žalobní legitimaci odvíjí navrhovatel od vlastnického práva k rodinnému domu č. p. X na pozemku parc. č. X a pozemku parc. č. X v katastrálním území Čeladná. Navrhovatel tvrdí, že vymezením předmětných zastavitelných ploch dojde k zásahu do jeho vlastnického práva a práv souvisejících, spočívajícím ve zhoršení kvality bydlení v lokalitě skrze zvýšenou intenzitu dopravy a tím spojené externality (prašnost, hluk, vibrace, narušení kvality a pohody bydlení apod.).

3. Skutečnost, že se jedná o stejné vymezení ploch, navrhovatel dokládá odkazem na str. 14 odůvodnění změny ÚP, kde se uvádí: „Zastavitelné plochy smíšené obytné Z1 až Z10 navržené v platném územním plánu byly zrušeny rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 79 A 10/2014 - 64 ze dne 30. 4. 2015. Změnou č.1B se tyto plochy vracejí do územního plánu, protože jsou vhodné k zástavbě. Vzhledem k aktualizaci zastavěného území mají tyto plochy jinou výměru, jsou jinak rozčleněny a jsou označeny Z1/1 až Z1/15.“ Toliko jiné označení týchž pozemků nerespektuje uvedená soudní rozhodnutí zdejšího soudu a Nejvyššího správního soudu.

4. Navrhovatel nesouhlasí s některými dalšími závěry obsaženými v textové části odůvodnění napadené změny ÚP. V textu návrhu navrhovatel odkazuje na konkrétní pasáže ze str. 15, str. 21 - 22 a str. 39 odůvodnění změny ÚP, které pojednávají o potřebě vymezení nových ploch, souladu vymezení ploch s předpokládaným demografickým vývojem a jejich dopravní obslužností. Následně navrhovatel rozvádí důvody, pro které s obsahem textové části nesouhlasí.

5. Podle navrhovatele nebylo vymezení nových zastavitelných ploch ve změně územního plánu dostatečně prokázáno a odůvodněno. Navrhovatel odkazuje na znění ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StZ“) ve spojení s definičními ustanoveními § 2 odst. 1 písm. d) a f) StZ, dále odkazuje na ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) a e) a ustanovení § 53 odst. 4 a 5 a § 55 odst. 4 StZ. Dále navrhovatel odkazuje na celou řadu rozsudků Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 9 Ao 1/2008, 1 Ao 3/2008, 1 Aos 1/2013, 1 Ao 2/2010, 9 As 18/2015).

6. Navrhovatel nesouhlasí s rozsahem vymezení, v důsledku kterého by převis nabídky zastavitelných ploch dosáhl 76 %, přičemž bez ploch návrhem napadených by dosahoval 64,91 %. V souladu s požadavky na hospodárné využití zastavěného území a veřejné infrastruktury má podle navrhovatele být primárně zahušťována zástavba v centru obce. Pokud se odpůrce změnou UP snaží zachovat „rozptýlený charakter zástavby v obci“, netýká se to podle navrhovatele centra obce, které má být primárně k zástavbě využito. Zachováním rozptýleného charakteru zástavby nemůže být víceméně nahodilé vymezení nových ploch.

7. Navrhovatel nerozporuje potřebu vymezení určité rezervy převisu nabídky zastavitelných ploch, z odůvodnění napadené změny UP však není jasné, proč nepostačí vymezení ve výši 60 % nebo 30 % a to s ohledem na blízkost a dobrou dopravní dostupnost jiných měst, jako např. Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek a Ostrava, které bytové potřeby mohou uspokojit. Pokud odpůrce odůvodňuje daný převis nabídky tím, že část pozemků v zastavitelných plochách může z nabídky odpadnout (jak je uvedeno na str. 31 textové části odůvodnění změny ÚP), není jasné, jaká část pozemků odpadnout má, kterých pozemků se to konkrétně týká, zda již vymezených nebo změnou nově vymezovaných. Navrhovatel rovněž rozporuje odůvodnění vymezení nových ploch argumentem snížení ceny pozemků. Z odůvodnění není jasné, proč považuje odpůrce cenu pozemků v lokalitě za „příliš vysokou“ (1 500 Kč/m2). Pokud není možné podle odpůrce využít část již vymezených ploch k zastavění pro spekulativní jednání vlastníků, snížení cen pozemků nelze očekávat prodej těchto ploch a jejich využití. Navrhovatel nezpochybňuje možnost snížení cen, změna ÚP však neobsahuje odhad poklesu cen v závislosti na množství převisu nabídky, není tak zřejmé, proč přesah musí být 76 % a nikoliv např. 60 %. Také skutečnost, že zastavitelné plochy jejich vlastníci nevyužívají, neboť spekulují s cenou nebo je drží pro své děti, odpůrce blíže nekonkretizuje ani jejich podílem ani konkrétními pozemky. Nelze navíc vyloučit stejný postup u vlastníků návrhem dotčených pozemků. Část ÚP byla soudem v obsahu podobném nyní projednávané změně ÚP v minulosti zrušena, není tedy pravdou, že odpůrci vznikne povinnost vyplatit náhrady za změnu zastavitelných pozemků na nezastavitelné. Ustanovení § 102 odst. 3 StZ se zde nepoužije.

8. Převis nabídky navíc před přijetím změny ÚP činil 58,68 % v celkovém rozsahu 135,63 ha. Navýšení o 17,32 % není v návrhu zdůvodněno. Potřeba vymezení ploch v souladu s § 55 odst. 4 StZ tak nebyla prokázána. Poptávku po zastavitelných plochách tak podle navrhovatele lze saturovat i za stavu před vymezením ploch a za zachování rozptýleného charakteru zástavby.

9. Odpůrce řádně nevypořádal námitky, které navrhovatel v řízení o územním plánu uplatnil. Jedná se přitom o námitky v zásadě totožné s námitkami, které uplatňoval již v původním řízení o územním plánu. Vypořádání námitek se pak v řadě případů doslovně shoduje s odůvodněním změny ÚP.

10. Navrhovatel konstatuje, že v důsledku zastavění předmětných ploch dojde k navýšení dopravy po komunikaci vedoucí kolem nemovitostí navrhovatele. Předmětnou komunikaci považuje navrhovatel za „hlavní“ a jako jedinou v zimě sjízdnou. Tyto skutečnosti přitom odpůrce ve vypořádání námitek na str. 73 odůvodnění změny ÚP zamlčuje. K námitce imisí se pak odpůrce vyjadřuje na str. 74 toliko ve vztahu k imisím hlukovým, přičemž jiné změny z hlediska imisí neobsahuje odůvodnění změny ÚP vůbec. Způsob vypořádání námitek tak nevyhovuje zákonným požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

11. Dále napadá navrhovatel změnu ÚP z důvodu nesplnění zákonných podmínek ochrany zemědělského půdního fondu. V případě nově navržených ploch, které jsou předmětem nyní projednávaného návrhu, dochází k záboru 9,43 ha zemědělské půdy, přičemž 51% této plochy je orná půda a zbytek trvalý travní porost. Odpůrce nepostupoval v souladu s ustanovením § 4 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), obsahujícím zásady, měl navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější. Pro nezemědělské účely má být využívána primárně nezemědělská půda a není-li to již možné, má být využita půda méně kvalitní. Odpůrce v případě návrhem dotčených ploch Z1/1 až Z1/15 neprokázal neexistenci jiných vhodných ploch na území obce Čeladná, nesplnil tedy požadavek nezbytnosti odnětí pozemků ze ZPF. I kdyby tomu tak však bylo, nebyl dodržen požadavek přednostního odnímání méně kvalitní půdy. Odůvodnění Změny ÚP přitom neobsahuje žádné důvody pro zvolené vyměření pozemků jako nejvýhodnější varianty z hlediska ochrany ZPF. V této souvislosti navrhovatel odkazuje i na nesouhlas vyjádřený v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8. 12. 2017, č. j. MSK 142210/2017 s původním návrhem Změny ÚP ze strany Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jako orgánu ochrany ZPF. Odůvodnění Změny ÚP neobsahuje žádné podrobnější odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Z1/1 a Z1/7.

12. V závěru navrhuje navrhovatel zrušení napadené části změny ÚP ke dni její účinnosti pro případ nevyhovění návrhu na vydání předběžného opatření.

III. Vyjádření odpůrce

13. Ve vyjádření ze dne 11. 1. 2019 odpůrce konstatuje, že napadené opatření obecné povahy bylo vydáno v souladu se zákonem, po ověření souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací. Stanoviska dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu byla souhlasná. Následně odpůrce s odkazem na judikaturu zdůrazňuje meze soudního přezkumu (sp. zn. 2 Ao 2/2007, II. ÚS 482/2010, 6 Ao 6/2010, 67 A 4/2016, 9 As 302/2016).

14. Dále odpůrce namítá, že ve vztahu k plochám Z1/12 - Opálená / smíšené bydlení / 0,65 ha, Z1/13 – Gally / smíšené bydlení / 1,09 ha a Z1/15 - Na Vrchu / smíšené bydlení / 0,33 ha není navrhovatel nadán aktivní procesní legitimací. Tyto plochy jsou od nemovitostí navrhovatele značně vzdáleny, dopravní obsluha ploch bude realizována po jiných komunikacích. S ohledem na malý rozsah těchto ploch, jejich zmenšení oproti vymezení v původní verzi územního plánu a regulaci prostřednictvím maximálního procenta zastavitelnosti se bude obecně jednat o zcela nevýznamný nárůst dopravy. U nemovitosti navrhovatele dojde dokonce ke snížení intenzity v důsledku zakotvení plochy VD5 v územním plánu ze dne 2. 10. 2014 jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 79 A 10/2014-64.

15. Odpůrce dále konstatuje, že navrhovatel nemovitosti, ze kterých má zásah do jeho práv vyplývat, trvale neužívá, není zde hlášen k trvalému pobytu a navíc se jedná o nemovitosti v blízkosti centra obce, železniční a autobusové zastávky a bufetu s venkovním posezením, což navrhovatelův domnělý zásah do práv značně oslabuje. Obsah nově vymezených ploch je navíc oproti původní variantě zrušené krajským soudem značně redukován, jednotlivým plochám bylo rovněž stanoveno procento maximální zastavitelnosti.

16. Odpůrci není zřejmý zásah do navrhovatelových práv, neboť dotčené plochy jsou od navrhovatelových nemovitostí značně vzdálené a rozptýlené a přístupové cesty k plochám nevedou jen kolem pozemků navrhovatele. Dále předkládá odpůrce soudu výpočet, který je již součástí vypořádání námitek v odůvodnění napadené změny ÚP, ze kterého vyplývá, že intenzita dopravy po komunikaci sousedící s pozemky navrhovatele se zvýší ze současných 400 – 500 aut za 24 hodin nejvýše na 550 – 650 aut, přičemž nepřesáhne intenzitu 55 dB (podle účelové publikace pro Ředitelství silnic a dálnic ČR Výpočet hluku z automobilové dopravy - Manuál 2011).

17. K námitce směřující proti odůvodnění potřeby vymezení nových zastavitelných ploch odpůrce uvádí, že územní plán obce platný před přijetím nového územního plánu ze dne 2. 10. 2014 zakotvoval plochy Z 1/1 až Z 1/15 jako zastavitelné, určené pro rodinné bydlení. Nový ÚP tyto plochy jen převzal z původního. Obsah ploch Z1 až Z10 ve svém vymezení zrušeném zdejším soudem byl ve změně ÚP rovněž redukován z 14,76 ha na 9,43 ha. Předmětné plochy mají dále stanoveno specifické maximální procento zastavitelnosti a to s ohledem na zachování stávajícího urbanistického charakteru obce. Změny územního plánu oproti přijímání územního plánu nového zásadně nemají zasahovat do základní a urbanistické koncepce obce zakotvené v platném územním plánu. Změna č. 1B respektuje a sleduje tyto schválené koncepce rozvoje obce. Napadené opatření obecné povahy oproti platnému ÚP snižuje počet a rozsah zastavitelných ploch – ruší zastavitelné plochy Z118 a Z96. Oproti zadání napadeného opatření návrh vypouští plochy Z1/6, Z1/14, Z1/33. Byly zmenšeny zastavitelné plochy Z1/2, Z1/3, Z1/11, Z1/27, Z1/31, Z1/35. Odůvodnění vymezení těchto ploch se odpůrce rozsáhle věnoval v kapitole f. 1. a kapitole g) odůvodnění změny ÚP. Rovněž se mu věnoval ve vypořádání námitek navrhovatele na str. 61 a násl. a připomínek na str. 71 a násl. odůvodnění. Výstavba na dotčených plochách je dlouhodobým cílem, daná lokalita má vzhledem k napojení na centrum obce a obec Pstruží dobré předpoklady pro rozvoj bydlení.

18. Zastavitelných ploch pak podle odpůrce musí být více, než kolik předpokládá demografický odhad potřeby z důvodu zajištění rozvoje území. Pro výši převisu přitom nejsou stanoveny žádné limity. Tvrzení navrhovatele o neprokázání potřeby převisu v konkrétní výši 76 % není relevantní. Do změny ÚP byly zapracovány požadavky na výstavbu a ty v součtu dosáhly určitého procenta. Tato hodnota je podle odpůrce v optimálním rozmezí 50 % až 100 % převisu nabídky, je dána obvyklými zvyklostmi při navrhování územních plánů a vychází z odborného odhadu demografa. Tvrzení navrhovatele o možném uspokojení bytových potřeb z jiných měst je bezpředmětné. Naopak, podle dostupných dat a základní koncepce obce je právě Čeladná atraktivní obytně- rekreační zónou pro blízká města ostravské aglomerace. Odpůrce má tak za to, že potřeba vymezení nových ploch byla v souladu s ustanovením § 55 odst. 4 StZ ve znění po 1. 1. 2018 dostatečně prokázána. Odpůrce je přesvědčen, že dostál povinnostem uvedeným v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 79 A 10/2014-64. Rovněž je vymezení v souladu s cíli a úkoly územního plánovaní, bylo vyhodnoceno jako přijatelné ve Vyhodnocení opatření obecné povahy na udržitelný rozvoj území, bylo shledáno přijatelným z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, má souhlasné stanovisko orgánu posuzování vlivů na životní prostředí.

19. K tvrzenému nepřezkoumatelnému vypořádání námitek odpůrce uvádí, že rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění změny územního plánu, oba texty, jak odůvodnění, tak vypořádání námitek, je nutné považovat za jeden celek. Z textu je tak dostatečně zřejmé, z jakého důvodu odpůrce námitky navrhovatele zamítl. Tvrzení navrhovatele týkající se navýšení dopravy je spekulativní, nemá oporu ve správním spise a bylo i rozsudkem 79 A 10/2014 vyvráceno. Rovněž je nepodložený navrhovatelův závěr o tom, že komunikace vedoucí kolem jeho pozemků je „hlavní“. K námitce neprovádění zimní údržby na komunikaci vedoucí kolem nemovitostí navrhovatele odpůrce uvádí, že obec provádí v souladu se svou zákonnou povinností, stejně tak činí i obec Pstruží, na jejíž komunikace se bude doprava částečně odklánět. Tvrzení o navýšení dopravy na předmětné komunikaci v zimním období je nepodložené. Skutečnost, že se odpůrce zabýval zejména hlukem z pohledu dopravního řešení, je postačující, neboť ten je v souladu s předpisy jediný hodnotitelný a počitatelný na úrovni detailu řešení územně plánovací dokumentace obce. Obecným vypořádáním námitky o navýšení dopravy pak byla námitka imisí vypořádána jako celek.

20. K námitce nesplnění zákonných podmínek ochrany ZPF odpůrce tvrdí, že se změna ÚP nemůže dotknout navrhovatelem tvrzeného zásahu do jeho vlastnického práva, neboť mu ochrana ZPF nepřísluší. Odůvodnění vymezení ploch bylo řádně doplněno a to včetně ploch, ke kterým bylo původně vydáno nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF, přičemž současná varianta vychází ze stanoviska souhlasného, včetně souhlasného stanoviska orgánu posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů“). Vyhodnocení důsledků na ZPF je podrobně uvedeno v části e) odůvodnění Změny ÚP, str. 23 a násl. napadené plochy jsou v drtivé většině vymezeny na půdách III. až V. třídy, zásah do I. třídy je jen ve výši 1,86 ha.

21. Zrušení napadené změny ÚP ke dni účinnosti považuje odpůrce za nestandartní a vzhledem k vyhovění žádosti o vydání předběžného opatření za nadbytečné a nedůvodné.

IV. Replika, duplika a další vyjádření stran

22. Dne 9. 2. 2019 byla zdejšímu soudu doručena replika navrhovatele, ve které navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s vyjádřením odpůrce, a konstatuje, že odpůrce se neřídí předcházejícím zrušujícím rozhodnutím zdejšího soudu. Zdůrazňuje, že změnu ÚP napadá jen z části, čímž sám zohledňuje zásadu zdrženlivosti přezkumu územních plánů. Zastavitelné plochy Z1/1 až Z1/15 odpovídají svým umístěním i rozlohou původním plochám Z1 až Z10 (z územního plánu z roku 2014) zrušeným rozsudkem zdejšího soudu.

23. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že návrhem napadené vymezení ploch má svůj původ již v předcházejícím územním plánu, kde byly vymezeny jako zastavitelné. Pokud totiž při vymezování ploch Z1 až Z10 v původní verzi současného územního plánu argumentoval navrhovatel potřebou nového vymezení ploch, nemohlo se jednat o plochy z územního plánu předcházejícího. Ostatně navrhovatel takové plochy ve znění změny č. 7 původního územního plánu ani nenalézá.

24. Dále se navrhovatel neztotožňuje s hodnocením procesní a věcné aktivní legitimace předkládané odpůrcem. Rovněž se neztotožňuje s tvrzením, že dotčené nemovitosti trvale neobývá, což dokládá fakturami za spotřebu elektrické energie. Argument trvalého pobytu je pak lichý, neboť tento institut nic nevypovídá o možném zásahu do práv navrhovatele.

25. Navrhovatel dále uvádí vlastní výčet změn ve vymezených plochách a jejich celkové výměře. Celková výměra ploch Z1/1 až Z1/15 činí 10,4093 ha. Plochy Z118 a Z96 navrhovatel nenapadá, neboť se jedná o malé plochy vzdálené od nemovitosti Navrhovatele několik kilometrů. Vypuštění ploch Z1/6, Z1/14 a Z1/33 se rovněž nemovitostí Navrhovatele nedotýkají. Tvrzení o zmenšení zastavitelných ploch Z1/2, Z1/3 a Z1/11 je v rozporu s realitou, tyto plochy jsou stejně velké, jako byly jim odpovídající původní plochy. Konečně plochy Z1/27, Z1/31 a Z1/35 se rovněž nemovitosti Navrhovatele netýkají. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tezí potřeby vymezení nových ploch na základě demografického určení. V závěru navrhovatel setrvává na vnímaném zásahu do svých práv a na námitkách obsažených v návrhu.

26. Odpůrce v duplice ze dne 4. 3. 2019 uvádí, že důvodem zrušení části územního plánu zdejším soudem nebylo nesprávné vymezení dotčených ploch, nýbrž nedostatečné odůvodnění potřeby jejich vymezení. Dále opakovaně odkazuje na judikaturu, kterou již zmiňoval ve svém vyjádření, a zdůrazňuje legitimní očekávání vlastníků předmětných pozemků. Setrvává na svém stanovisku, že navrhovatel nedisponuje aktivní věcnou legitimací, neboť tu lze odvozovat ve vztahu k jednotlivým plochám, nikoliv ke komunikaci vedoucí kolem jeho nemovitostí. Odpůrce opětovně podotýká, že v obci k daným plochám existují alternativní cesty a dokládá schéma dopravní obsluhy. Dále dokládá přehledovou tabulku srovnání zrušeného a nového vymezení předmětných ploch. Předložené účty za elektřinu pak trvalost pobytu navrhovatele v obci nedokládají.

27. Zdejšímu soudu doručily svá vyjádření i v záhlaví uvedené osoby zúčastněné. Ty ve shodě vyjadřují nesouhlas s návrhem na zrušení změny ÚP. Z jejich vyjádření vyplývá, že předmětné plochy byly vymezeny jako zastavitelné i v původním územním plánu, deklarují, že komunikaci vedoucí kolem nemovitostí navrhovatele buď nevyužívají, nebo tak činí jen sporadicky. Poukazují na skutečnost, že oni sami a také další vlastníci ploch již na daných pozemcích investovali do inženýrských sítí a stavba domů je zde jejich dlouhodobým záměrem. Zpochybňují navrhovatelovu žalobní legitimaci a i samotnou možnost způsobení navrhovatelem tvrzené újmy.

V. Z obsahu odůvodnění změny ÚP a přiložené podkladové dokumentace

28. Změna č. 1 B Územního plánu obce Čeladná byla vydána jako opatření obecné povahy usnesením zastupitelstva obce Čeladná dne 20. 9. 2018, se zveřejněním dne 16. 10. 2018 a s nabytím účinnosti dne 31. 10. 2018. Důvodem pořízení změny č. 1 ÚP je především doplnění časti UP Čeladná, které byly zrušeny rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 79 A 10/2014 - 64 ze dne 30. 4. 2015 a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ozn. 79 A 3/2015 - 67 ze dne 18. 5. 2017, dále aktualizace zastavěného území a zastavitelných ploch, zapracovaní nových záměrů na výstavbu, aktualizace dopravní a technické infrastruktury, aktualizace limitů využiti území a zpřesněni podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využiti ve vztahu k aktuálním nadřazeným územně plánovacím dokumentacím, platné legislativě, veřejným zájmům a trvale udržitelnému rozvoji území. (str. 12 textové části odůvodnění).

29. Plochy, které jsou předmětem přezkumu v nyní projednávané věci, jsou v textové části změny ÚP vymezeny následovně: označení plochy umístění, název lokality převládající navrhovaný způsob využití výměra v ha Zastavitelnost max. Z1/1 Malé břehy smíšené bydlení 0,21 15% Z1/2 Malé břehy smíšené bydlení 0,27 10% Z1/3a Malé břehy smíšené bydlení 1,06 10% Z1/3b Malé břehy smíšené bydlení 0,91 10% Z1/4 Malé břehy smíšené bydlení 0,35 15% Z1/5 Malé břehy smíšené bydlení 0,71 15% Z1/7 Malé břehy smíšené bydlení 0,15 15% Z1/8 Malé břehy smíšené bydlení 0,40 10% Z1/9 Malé břehy smíšené bydlení 1,76 10% Z1/10 Malé břehy smíšené bydlení 0,52 10% Z1/11 Malé břehy smíšené bydlení 1,02 6% Z1/12 Opálená smíšené bydlení 0,65 6% Z1/13 Gally smíšené bydlení 1,09 10% Z1/15 Na Vrchu smíšené bydlení 0,33 10% 30. Potřebou vymezení těchto ploch se odpůrce v textové části odůvodnění zabýval zejména v kapitole f) Komplexní zdůvodnění změny č. 1B včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení, kde rozsáhle popisuje a posuzuje dosavadní a předpokládaný sociodemografický vývoj obce. Pro rok 2030 předpokládá prognóza navýšení počtu obyvatel obce ze stávajících 2 739 obyvatel (k 1. 1. 2017) na 3 300 až 3 400 obyvatel. Tento závěr je podložen údaji o dlouhodobém vývoji, přičemž od roku 2001 došlo k navýšení o více než 700 obyvatel. Předchozí prognóza očekávala počet 2 800 obyvatel k roku 2025, přičemž v současnosti je tato hranice téměř naplněna. V odůvodnění je rovněž zahrnuta úvaha o stále narůstajícím významu rekreační funkce obce a tzv. „druhých bytů“. Dále se zabývá problematikou zaměstnanosti v obci a okolí a bytovou vybaveností obce pro zajištění potřeb bydlení. Tyto údaje pak porovnává se srovnatelnými blízkými obcemi.

31. Na základě odborného odhadu je předpokládána realizace cca 20 -30 nových bytů ročně, celkem cca 360 - 400 bytů v nejbližších 15 letech. … Potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a využitím stávajících ploch v zástavbě (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.) byly do r. 2017 do značné míry vyčerpány. (str. 30 odůvodnění textové části). Následně se odůvodnění změny ÚP obsáhle zabývá otázkou cenové dostupnosti bydlení v lokalitě. Závěrem úvahy je potřeba vymezení převisu nabídky zastavitelných ploch nad poptávkou, přičemž rozhodnými faktory ovlivňujícími tuto potřebu jsou podle odůvodnění brždění cen pozemků na úroveň obvyklou z důvodu značné poptávky a z toho vyplývající potřebou zajištění optimálního fungování trhu, minimální tlak na prodej pozemků z hlediska ekonomických nástrojů zajišťujících urbanistickou efektivnost využití území (např. daně z nemovitostí) a skutečnost, že stavební pozemky se samy stávají dlouhodobou investicí. Vzhledem ke střední velikosti obce je přesnost výše uvedených prognóz ztěžována, poptávka po bydlení je však velmi vysoká a za dosavadního stavu ji nebylo možné zcela uspokojit. Vedle omezené nabídky pak z odůvodnění vyplývají i další negativní faktory jako urbanistické bariéry, infrastrukturní omezení, zájmy ochrany přírody a rekreační potenciál obce.

32. Po vymezení nových ploch dosáhne převis nabídky ploch pro bydlení přibližně 76 %, přičemž minulé odborné odhady uvažovaly převis v rozmezí 30 % – 50 %, ve specifických případech až 100 %. Následně jsou uváděny zvláštní okolnosti odůvodňující potřebu vyššího převisu (viz předchozí odstavec). Dále se odůvodnění zabývá urbanistickou koncepcí. Předně uvádí, že zastavitelné plochy označené Z1/2, Z1/3a, Z1/3b, Z1/5, Z1/9, Z1/10, Z1/11, Z1/13 a Z1/15 byly určeny k výstavbě již v územním plánu obce, platném do 14. 11. 2014. Výstavba v těchto plochách i v cele lokalitě Male břehy je tedy v územně plánovací dokumentaci Čeladné dlouhodobě sledována. Zrušením těchto ploch po mnoha letech platnosti byla narušena právní jistota majitelů pozemků, kteří na nich plánovali a plánuji výstavbu (str. 32 textové části). Odůvodnění se rovněž obsáhle zabývá dopravní obslužností nejen návrhem napadeného vymezení ploch, ale všech ploch nově vymezovaných, předpokládaným navýšením intenzity dopravy, problematikou napojení na technickou infrastrukturu a množstvím dílčích změn vyplývajících ze stanovisek správních orgánů. Odůvodnění v předmětné části rovněž opakovaně zdůrazňuje pro obec specifický „rozptýlený charakter výstavby“, který tak podmiňuje nedůvodnost dalšího zahušťování centra obce a stanovení maximální procentní zastavitelnosti vymezovaných ploch (viz tabulka).

33. Všechny návrhem napadené plochy se pak nacházejí v severní části obce v blízkosti místní komunikace, jedno z vyústění této komunikace na silnici II/483 procházející v celé délce obcí Čeladná vede i kolem nemovitostí navrhovatele. Z textové části odůvodnění změny ÚP se podává: Patření obslužná místní komunikace je v platném uzemním plánu navržena k rozšíření, aby zabezpečila bezproblémovou obsluhu i po zástavbě nově navržených ploch, není to však jediná komunikace užívaná k obsluze lokalit. Komunikace navržena k rozšíření se na území Čeladné na dvou místech napojuje na kapacitní silnici II/483 a budoucí obyvatelé tedy mají dvě možnosti příjezdu do lokality. Část obslužné komunikace v lokalitě vedoucí podél hranice s obcí Pstruží navíc pokračuje do centra Pstruží a dále také k silnici II/483. Jedná se tedy o třetí možnost dopravní obsluhy Malých břehů. Mít funkčních vice příjezdů do lokality zástavby je vhodné z hlediska zajištěni obsluhy území i v případě havarijních stavů, oprav komunikaci apod. Dá se očekávat, že vzhledem ke své poloze budou zastavitelné plochy využívat k příjezdu vždy nejbližší vhodnou komunikaci, a tak bude dopravní zátěž rozložena na tři komunikace.

34. Z hlediska dopadů na životní prostředí změna ÚP řádně zapracovává zejména Vyhodnocení vlivu návrhu změny č. 1B územního plánu Čeladná na životní prostředí podle ustanovení § 10 písm. b) zákona o posuzování vlivů ze srpna roku 2017, Vyhodnocení vlivu návrhu změny č. 1B územního plánu Čeladná na lokality soustavy Natura 2000 podle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č, 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve kterém byl konstatován významně negativní vliv v důsledku změny funkčního využití plochy 1/38, ta byla v důsledku hodnocení z návrhu vypuštěna), Vyhodnocení vlivu návrhu změny č. 1B územního plánu Čeladná na udržitelný rozvoj území (v něm se uvádí: realizací navrženého řešení dojde k záborům zemědělského půdního fondu, včetně kvalitních půd I. a II. třídy ochrany. Vlastní zábory půdy však budou mnohem menší než je rozsah zastavitelných ploch. Většina zabíraných ploch pro bydlení budou zahrady rodinných domů – tedy stále zemědělská půda.) a s tím související Navazující stanovisko k návrhu změny ÚP Odboru životního prostředí KÚ MSK jako orgánu ochrany ZPF ze dne 14. 5. 2018, v důsledku kterého byly ze změny ÚP vypuštěny navržené zastavitelné plochy Z 1/6 a Z 1/14. Řádně je rovněž zapracováno Souhlasné stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje podle zákona o posuzování vlivů ze dne 14. 5. 2018. Všechna další stanoviska příslušných správních orgánů Změna č. 1B ÚP Čeladná rovněž zohledňuje a řídí se danými pokyny.

VI. Právní posouzení

35. Krajský soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

36. S navrhovatelem lze souhlasit, že proti dříve vymezeným plochám Z1 až Z10, které soud v minulosti zrušil, navrhovatel brojil úspěšně. Ke zrušení vymezení dotčených ploch však došlo především pro nevypořádání námitek navrhovatele a nedostatečné posouzení potřeby vymezení nových ploch mimo jiné s odůvodněním, že tuto povinnost má obec toliko při změně ÚP nikoliv pří realizaci nového ÚP. Jak se ostatně v rozsudku č. j. 79 A 10/2014 – 64 uvádí: „Soud přisvědčuje i námitce navrhovatelů, o tom, že potřeba nových zastavitelných ploch nebyla jasně prokázána [a to i přes citované rozsáhlé hodnocení v kapitolách g) a f)2., které však svou obecností a vágností k jednoznačnému závěru nevede]. Krajský soud v obecné rovině sice přisvědčuje odpůrci, že by k tomuto průkazu mohlo dojít v rámci kapitoly g), příp. v ní odkazované kapitole f)2., tak se ovšem v napadeném územním plánu nestalo.“ 37. Nyní je však situace opačná. Předně se nelze ztotožnit s tvrzením, že se v rámci návrhem napadených ploch (Z1/1 až Z15) jedná o plochy prakticky totožné, jako plochy Z1 až Z10, jejichž soud vymezení v minulosti zrušil. Z odůvodnění Změny ÚP jasně vyplývá, že došlo k redukci ploch, vynětí některých ploch a stanovení maximální procentuální zastavitelnosti, což jejich charakter výrazně ovlivnilo. Ačkoliv je pravdou, že některé z dotčených pozemků jsou po zrušení zdejším soudem vymezovány opětovně jako zastavitelné plochy (viz odst. 33 tohoto rozhodnutí) z odůvodnění změny jasně vyplývá, že odpůrce při jejich vymezení a rovněž při vymezení dalších pozemků přistoupil k dílčím omezením. Změna ÚP s ohledem na stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vypouští plochy Z1/6 a Z1/14, dochází ke zmenšení zastavitelných ploch Z1/2, Z1/3, Z1/11 a u všech návrhem napadených ploch je stanovena maximální procentní zastavitelnost. Zároveň se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že odpůrce nerespektoval stanovisko zdejšího soudu, když předmětné plochy vymezil. Jak vyplývá z výše uvedené citace z rozsudku zdejšího soudu, problematické nebylo samotné vymezení ploch, ale s nimi spojené odůvodnění a především pak vypořádání námitek navrhovatele. Taková situace zde však nenastala.

38. Potřeba vymezení nových ploch v souladu s ustanovením § 55 odst. 4 StZ byla nyní podle zdejšího soudu prokázána dostatečně. Z hodnocení demografického vývoje (jak je rozvedeno v odst. 31 a násl. tohoto rozhodnutí) jasně vyplývá nárůst počtu obyvatel obce, skutečný stav v současnosti nadto překonává odhad z původní verze územního plánu z roku 2014. Obec přesto ve změně ÚP vymezila v souhrnu menší plochu, než jaká byla vymezena v části zrušené zdejším soudem, jak ve svém vyjádření poukazoval odpůrce (odst. 18 tohoto rozhodnutí).

39. Argument navrhovatele, že bydlení je umožněno v okolní ostravské aglomeraci, je sice sám o sobě pravdivý, zcela však ignoruje demografickou studií prokázaný opačný trend spočívající v setrvale vysokém zájmu o bydlení v Čeladné. Ze strany obce je tedy snaha poskytnout dostatečnou nabídku zcela logická. Touto optikou pak není ani převis 76 % nabídky zastavitelných ploch neopodstatněný, neexistuje přitom legislativní pravidlo, které by stanovilo vhodné procento převisu, existuje toliko obvyklá praxe, v nyní projednávané změně ÚP stanovený cíl z ní nevybočuje. Krajský soud připomíná, že jeho úkolem není přezkoumávat jednotlivé vymezené plochy, ani to zda je vhodnější převis ve výši 64,91 % či 76%, či převis 92 %, který byl uvažován v územním plánu před zrušením jeho části zdejším soudem, to úvahy jsou totiž do značné míry projevem obecní politiky, která je garantována ústavně daným právem na samosprávu. Nelze objektivně vyloučit, že poptávku lze za značných ústupků (cena nemovitostí, preference lokality a podoby bydlení apod.) uspokojit za přesahu 58,68 % platného před přijetím změny UP, úvaha týkající se cenové dostupnosti a rozdílu v reálné zastavitelnosti (kapitola f odůvodnění změny) však nevybočuje z mezí uvážení, které obci náleží. Navrhovatelem namítaná skutečnost, že před přijetím změny byl převis nabídky nižší, než je tomu po přijetí změny ÚP, tak opomíjí podstatnou část odůvodnění změny, která se právě nedostatečnou schopností uspokojit za přijatelných podmínek poptávku, zabývá (viz odst. 32 tohoto rozhodnutí).

40. Vzhledem k charakteristickému druhu zástavby obce nelze přistoupit na argumentaci navrhovatele o tom, že je třeba nejprve zahušťovat centrum obce. Tomuto problému spočívajícím ve specifickém způsobu zástavby se dostatečně věnuje i odůvodnění změny ÚP. Požadavek navrhovatele, aby v odůvodnění změny byly jmenovány a vyčíslovány pozemky, které jsou sice zastavitelné, avšak z různých důvodů na nich v dohledné době nedojde k realizaci stavebních záměrů, považuje soud de facto za požadavek prokázání nemožnosti využití těchto ploch, ten byl však z právní úpravy platné do 31. 12. 2017 novelou č. 225/2017 Sb. odstraněn, v právní úpravě účinné ke dni vydání změny ÚP a také tohoto rozhodnutí obsažen není, nelze jej tedy po odpůrci požadovat.

41. Rovněž námitky, které navrhovatel uplatnil v řízení o ÚP, byly vypořádány řádně. Nad rámec již uvedeného v otázce potřeby vymezení nových ploch a převisu nabídky nad poptávkou soud uvádí, že odpůrce se problematice navýšení dopravy na komunikaci vedoucí kolem pozemků a nemovitosti navrhovatele, jako další z jeho uplatněných námitek zabýval již dostatečně v samotném odůvodnění. Z něj vyplývá, že předmětné pozemky jsou na páteřní komunikaci II/483 napojeny více způsoby, příjezd k nim navíc připadá i v úvahu po komunikaci z obce Pstruží. Celkově změna ÚP počítá se 3 příjezdovými cestami. Vypořádání námitek na str. 63 a násl. odůvodnění změny ÚP navíc obsahuje výpočet optimálních vzdáleností příjezdových cest i kvalifikovaný odhad navýšení kapacity dopravy na komunikaci vedoucí kolem nemovitostí navrhovatele, jak správně poznamenává odpůrce ve svém vyjádření (odst. 17 tohoto rozhodnutí). Nad rámec konkrétního hodnocení hlukových limitů lze z obsahu vypořádání námitky zvýšení dopravy zjistit i obecnou úvahu týkající se celkového navýšení dopravy v oblasti, která dospívá k jednoznačnému závěru, že navýšení bude na navrhovatele mít jen zanedbatelný dopad. Nadto soud podotýká, že problematikou vibrací, emisí z automobilové dopravy a případné prašnosti z dopravy se zabývají až jednotlivá územní, případně stavební rozhodnutí navazující na jednotlivé stavební záměry a jejich posouzení je v rámci územního plánování pro každého potenciálně zasažitelného vlastníka nemovitosti prakticky nerealizovatelné. Námitky navrhovatele týkající se imisí tak byly v odůvodnění vypořádány v rozsahu, který v dané situaci přísluší odpůrci posuzovat a tyto byly vypořádány řádně.

42. V závěru k tomuto okruhu námitek musí soud odmítnout argumentaci odpůrce co do nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatele. Soud souhlasí s navrhovatelem, že jeho aktivní legitimace je dána přilehlostí jeho pozemků ke komunikaci, představující jednu ze spojnic dotčených ploch a páteřní komunikace II/483 popřípadě centra obce. Nejvyšší správní soud (byť v podmínkách přezkumu územního rozhodnutí) přitom již v rozsudku ze dne 30.4.2008 č.j. 1 As 16/2008-48, Sb. NSS č. 1641/2008, dovodil, že správní orgán musí posoudit v konkrétním případě dané okolnosti spočívající v povaze stavby a jejích dopadech na okolí a přistupovat k určení okruhu účastníků řízení individuálně. Pouze extenzivní výklad ustanovení stavebního zákona o účastenství lze považovat za souladný s ústavním pořádkem (viz nález ÚS ze dne 7.4.2005 sp. zn. III. ÚS 609/04, obdobně též rozsudek NSS ze dne 5.11.2007 č.j. 8 As 27/2006-70). Sousedem může být v řízeních podle stavebního zákona kdokoliv, i velmi vzdálený soused jako vlastník velmi vzdáleného pozemku nebo stavby. Přímým dotčením sousedních nemovitostí bude i jejich dotčení zvýšenou intenzitou dopravy v místě stavby. Tyto závěry uvedené v rozsudku zdejšího soudu č. j. 79 A 10/2014-64 jsou platné i v nyní projednávané věci.

43. Pokud se jedná o námitky navrhovatele týkající se ochrany ZPF, soud především odkazuje na skutečnosti uvedené v odst. 35 tohoto rozhodnutí. Z něj jednoznačně vyplývá, že ze strany orgánu ochrany zemědělského půdního fondu byly činěny výhrady k návrhu změny ÚP Koordinované stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 8. 12. 2017, č. j. MSK 142210/2017 na str. 2 obsahuje nesouhlas úřadu ve vztahu k zemědělskému půdnímu fondu a klade zpracovateli podmínky ohledně omezení rozlohy a vypuštění některých ploch ze záměru. Tyto podmínky odpůrce bezvýhradně reflektoval a do finální podoby změny ÚP zapracoval. Výsledkem bylo vydání souhlasného stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, které je součástí spisového materiálu. Součástí dokumentace ke Změně ÚP je i souhlasné stanovisko SEA orgánu posuzování vlivů na životní prostředí. Navrhovatelem namítaná absence odůvodnění pro plochy Z1/1 a Z1/7 se pak míjí s obsahem odůvodnění změny, neboť jak správně odpůrce poznamenal ve vyjádření k návrhu, těmito plochami se zabýval na str. 32 odůvodnění změny ÚP, kde zvažuje plochu Z1/7 jako vhodnou pro vyplnění proluky v již existující zástavbě, a na str. 33, kde vysvětluje, že pro plochu Z1/1 byly naplněny podmínky pro postup podle ustanovení § 188a StZ (dílčí zdůvodnění vymezení této plochy je dále obsaženo i na str. 44 textové části odůvodnění).

44. K této námitce dále krajský soud dodává, že taková námitka navrhovateli nepřísluší, neboť jak vyplývá z ustanovení § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, navrhovatel není orgánem pověřeným výkonem státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu. Námitka navrhovatele tak v podstatě směřuje proti souhlasnému stanovisku pověřeného správního orgánu, který se záborem půdy vyjádřil svůj souhlas a učinil tak v rámci zákonných mezí správního uvážení. Dále soud podotýká, že navrhovatel není vlastníkem žádného z těchto pozemků a ani vlastníkem pozemku sousedního, soud zde tedy neshledal přímé dotčení navrhovatelových práv. Navrhovatel pak zcela opomíjí, že značná část předmětných pozemků je k zastavění určena dlouhodobě, jak je blíže popsáno v odst. 33 tohoto rozhodnutí. Tento závěr pak vyplývá nejen z odůvodnění změny ÚP, ale i z odůvodnění původní verze ÚP z roku 2014, z odůvodnění předešlého územního plánu a z množství vyjádření osob zúčastněných, které jsou povětšinou vlastníky dotčených pozemků a o výstavbu na daných plochách projevují zájem dlouhodobě. Nadto byla všem pozemkům stanovena přísná procentní hranice zastavitelnosti, v důsledku které bude umožněno zachování zemědělského charakteru poměrně větší části vymezených ploch, a to přeměnou na zahrady a travnaté plochy.

VII. Závěr a náklady řízení

45. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem nezbylo krajskému soudu, než návrh v plném rozsahu zamítnout jako nedůvodný podle ustanovení § 101d odst. 2 věta druhá s. ř. s.

46. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když odpůrce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo je odůvodněno náročností sporu, který přesahuje personální kapacity úředního aparátu odpůrce a jeho běžné činnosti jakožto malé obce (viz též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, čj. 7 Afs 11/2014-47).

47. Náklady odpůrce tvoří: Náklady právního zastoupení advokátem a) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3 100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby: 1) Převzetí a příprava zastoupení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) 2) Vyjádření k návrhu na předběžné opatření 3) Vyjádření k návrhu 4) Duplika 5) Účast při jednání vyhl. č. 177/1996 Sb. 15 500 Kč b) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a) § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1 500 Kč g) Náhrada za čas promeškaný cestou k jednání a zpět, v rozsahu 20 půlhodin á 100 Kč § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 2 000 Kč d) Náhrada cestovních výdajů při užití veřejné dopravy, dle předložených jízdenek § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. 756 Kč e) Daň z přidané hodnoty 21% § 57 odst. 2 s. ř. s. 4 149 Kč Celkem 23 905 Kč Soud proto uložil navrhovateli zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to podle ustanovení § 64 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“) k rukám advokáta, který odpůrce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud navrhovateli povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

48. O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s. ř. s., když soud žádné z těchto osob neuložil v řízení žádnou povinnost ani neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoliv z těchto osob odůvodňovaly.

Poučení