76 C 14/2024 - 42

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], nar. [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [Anonymizováno], ze dne 22. 3. 2024, č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud rozhodl tak, že vklad vzniku zástavního práva k jednotce č. [Anonymizováno] – byt, umístěné v budově v části obce [adresa], čp. [Anonymizováno] – bytový dům, stojící na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) a ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. 773/13436 vzhledem k celku na společných částech domu – budově v části obce [adresa], č.p. [Anonymizováno] – byt. dům, stojící na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a spoluvlastnickému podílu ve výši id. 773/13436 vzhledem k celku na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na základě exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024 (právní moc ke dni 4. 3. 2024) se pro žalobkyni povoluje, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastníku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 800 Kč k rukám právního zástupce účastníka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 19. 4. 2024 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 22. 3. 2024, č. j. [Anonymizováno] jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vklad vzniku zástavního práva k nemovitostem B: [adresa], č.p. [Anonymizováno], P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], J: [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] na základě listiny Exekuční příkaz o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti č. j. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v postavení věřitele uzavřela dne 13. 7. 2023 se [jméno FO] v postavení dlužníka (dále jen „dlužnice“) smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně dlužnici úvěr ve výši 250 000 Kč, na základě notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 9. 8. 2023 sepsaného notářem v [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] dlužnice svolila k vykonatelnosti notářského zápisu jako exekučního titulu tak, aby podle notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo vedena exekuce a aby byl notářský zápis exekučním titulem, jestliže dlužnice řádně a včas nesplní své peněžité povinnosti ze smlouvy o úvěru.

3. Žalobkyně uvedla, že z důvodu prodlení dlužnice podala dne 19. 2. 2024 k Exekutorskému úřadu [adresa] exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva, kterým se žalobkyně domáhala zajištění svého nároku vůči dlužnici. Exekučním příkazem Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] č. j. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024 ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech bylo k zajištění dluhu dlužnice vůči žalobkyni ve prospěch žalobkyně zřízeno exekutorské zástavní právo na nemovitých věcech. Ke dni podání exekučního návrhu, tedy ke dni 19. 2. 2024, se nemovité věci dle údajů katastru nemovitostí nacházely ve výlučném vlastnictví dlužnice, přičemž v předmětném čase probíhalo u správního orgánu řízení o vkladu vlastnického práva účastníka k nemovitým věcem, neboť dlužnice nemovité věci smluvně převedla do vlastnictví účastníka. Předmětné řízení o vkladu vlastnického práva účastníka k nemovitým věcem bylo u správního orgánu zahájeno dne 7. 2. 2024, zápis proveden dne 6. 3. 2024 s právními účinky vkladu vlastnického práva účastníka k nemovitým věcem ke dni 7. 2. 2024 (číslo řízení [Anonymizováno]).

4. Dne 11. 3. 2024 podala žalobkyně ke správnímu orgánu návrh na vklad vzniku zástavního práva dle exekučního příkazu (pomocné řízení č. [č. účtu]). V návrhu na vklad zástavního práva žalobkyně jako účastníka řízení o povolení vkladu vzniku zástavního práva s pořadovým číslem 1 označila účastníka coby vlastníka nemovitých věcí a jako účastníka řízení s pořadovým číslem 2 označila sebe coby zástavního věřitele. V exekučním příkazu je s ohledem na datum podání exekučního návrhu ve spojení se stavem údajů katastru nemovitostí k danému dni jako osoba povinná označena dlužnice. Dne 22. 3. 2024 vydal správní orgán napadené rozhodnutí, kterým rozhodnul o návrhu na vklad zástavního práva tak, že vklad se zamítá, a to z důvodu, že vlastníkem nemovitých věcí není dlužnice coby osoba povinná dle exekučního příkazu ale účastník.

5. Žalobkyně poukázala na to, že s ohledem na znění § 1342 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je zápis exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech do katastru nemovitostí svou povahou zápisem deklaratorním, nikoliv konstitutivním. Zástavní právo dle exekučního příkazu tedy platně vzniklo, avšak z důvodů nesprávného postupu správního orgánu nebylo zapsáno do katastru nemovitostí. Rovněž poukázala na to, že judikaturní závěry Nejvyššího soudu vztahující se k problematice soudcovského zástavního práva jsou použitelné rovněž na institut exekutorského zástavního práva, přičemž tyto závěry jsou plně aplikovatelné na skutkový stav dle předmětného žalobního návrhu, neboť časová souslednost právních jednání (podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva, zahájení vkladového řízení a zápis vkladu vlastnického práva) a právních skutečností (právní účinky vkladu vlastnického práva) je v daném případě totožná.

6. Dle žalobkyně správní orgán nepostupoval při vydání napadeného rozhodnutí v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České, přičemž odkázala na rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 182/2000, 21 Cdo 3004/2021, 28 Cdo 1095/2022, 21 Cdo 3146/2016. Z uvedených rozhodnutí vyplývá, že není rozhodné, zda exekuční titul tíží povinného a zda exekuční zástavní právo mohlo vzniknout a zdali mělo být zapsáno. Vkladu exekutorského zástavního práva dle exekučního příkazu do katastru nemovitostí nebrání skutečnost, že původní vlastník nemovitých věcí (dlužnice) smluvně převedl předmětné nemovité věci na účastníka, přičemž k zápisu vkladu vlastnického práva nabyvatele nemovitých věcí (účastníka) do katastru nemovitostí došlo až po zahájení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva. Uvedené je zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, dle níž nejsou změny ve vlastnictví nemovitých věcí nastalé po zahájení řízení o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech významné.

7. Dlužnice na sebe podala insolvenční návrh, přičemž žalobkyně své nároky vůči dlužnici může uplatnit podáním přihlášky svých pohledávek z titulu smlouvy o úvěru, které jsou dle notářského zápisu pohledávkami vykonatelnými, jelikož však v katastru nemovitostí není zapsáno zástavní právo, které bylo ve prospěch žalobkyně zcela platně zřízeno, bude výchozí situace žalobkyně při uplatňování svých nároků vůči dlužnici z titulu smlouvy o úvěru v zahájeném insolvenčním řízení výrazně ztížena.

8. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. [spisová značka] byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 28. 5. 2024 tak, že procesní práva uplatňovat bude, přičemž k žalobě se vyjádřil tak, že žalobu považuje za nedůvodnou. Dne 11. 3. 2024 byla správnímu orgánu doručena listina „Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva“, jelikož se jedná o listinu vydanou a zaslanou soudním exekutorem, bylo jejím doručením zahájeno vkladové řízení. Kontrolou příslušného listu vlastnictví správní orgán zjistil, že uvedenému vkladovému řízení předchází řízení sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 12. 2. 2024 – písemnost soudního exekutora Exekutorského úřadu [adresa] o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva proti povinné [jméno FO] (zápis proveden dne 12. 3. 2024); sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 12. 2. 2024 – písemnost Okresního soudu [Anonymizováno] č. j. [právnická osoba] o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci povinné [jméno FO] (zápis proveden 18. 3. 2024); sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 20. 2. 2024 – písemnost potvrzení o zániku zástavního práva (vklad proveden dne 4. 3. 2024). Správní orgán kontrolou a posouzením předložených písemností a porovnáním jejich obsahu se zápisy v příslušných evidencích zjistil, že osoba povinná ([jméno FO] – dlužnice žalobkyně) není vlastníkem zatěžovaných nemovitostí, aktuálním vlastníkem nemovitostí je ke dni podání návrhu na vklad účastník, který vlastnické právo k nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 17. 5. 202 (právní účinky zápisu k okamžiku 7. 2. 2024, zápis proveden dne 6. 3. 2024 v řízení sp. zn. [Anonymizováno]). Na základě uvedeného správní orgán dospěl k závěru, že rozhodnutí o zřízení exekutorského zástavního práva není závazné pro osobu, v jejíž prospěch je vlastnické právo k nemovitostem v katastru zapsáno, tj. pro účastníka. Obsah listiny pak neodůvodňuje navrhovaný vklad. Proto bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na zřízení exekutorského zástavního pravá.

9. Účastník k žalobě uvedl, že návrh na vklad nekoresponduje s exekučním příkazem, takovýto návrh nelze povolit, účastník nebyl účastníkem exekutorského řízení. Je nesporné, že účastník nabyl vlastnické právo ke dni 7. 2. 2024, vše, co se událo následně, i co do rozhodnutí katastrálního úřadu, bylo až po nabytí právní moci a je nerozhodné. Žalobkyně nepřípustně ztotožňuje řízení dle části třetí o. s. ř. s částí pátou o. s. ř. Katastrální úřad má charakter knihovního orgánu, jedná se o toliko evidenční orgán, vady zmiňované žalobkyní by mohly být odstraněny dle části třetí o. s. ř., nikoli části páté o. s. ř. Soud v tomto řízení nemůže věcně zkoumat, zdali platně vzniklo či nikoli exekutorské zástavní právo, v rámci vkladového řízení toto možné není. Citovaná judikatura je dle účastníka irelevantní. Navrhnul, aby žaloba byla zamítnuta.

10. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - exekuční příkaz č. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024 byl vydán soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] – Exekutorský úřad [adresa], den rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva je den 19. 2. 2024, povinným z exekučního příkazu je [jméno FO], oprávněným je žalobkyně. Exekuční příkaz se vztahuje k předmětným nemovitostem; - návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na základě exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva č. j. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024 ve prospěch žalobkyně byl správnímu orgánu doručen dne 11. 3. 2024, jako účastníci vkladového řízení jsou označeni žalobkyně a účastník, pod sp. zn. [Anonymizováno] byla zapsána do katastru nemovitostí poznámka, že byl podán návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; - napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh na vklad vzniku zástavního práva k předmětným nemovitostem na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva č. j. [spisová značka] ze dne 23. 2. 2024, a to z důvodu že aktuálním vlastníkem nemovitostí je dle zápisu na LV č. [hodnota] účastník, který vlastnické právo k nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 17. 5. 202, zápis byl proveden dne 6. 3. 2024 s právními účinky zápisu k okamžiku 7. 2. 2024, osoba povinná z exekučního příkazu je [jméno FO], která není vlastníkem zatěžovaných nemovitostí, tedy exekuční příkaz není závazný pro osobu, v jejíž prospěch je vlastnické právo k nemovitostem v katastru zapsáno, tj. pro účastníka, obsah předložené listiny neodůvodňuje navrhovaný vklad.

11. Soud zamítl návrhy žalobkyně na provedení dokazování smlouvou o úvěru ze dne 13. 7. 2023, notářským zápisem sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 9. 8. 2023, neboť tyto se vztahují k oprávněnosti nároku žalobkyně vůči dlužnici jako takovému a rovněž jsou podkladem pro vydání exekučního příkazu, oprávněnost nároku žalobkyně ani to, zda exekuční příkaz měl či neměl být vydán, nejsou předmětem tohoto řízení a pro posouzení zápisu exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí jsou irelevantní. Dále soud zamítl návrh na provedení dokazování exekučním návrhem na zřízení exekutorského zástavního práva včetně doručenky do datové schránky, neboť datum podání návrhu, okruh účastníků i nemovitosti, ke kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno jsou zřejmé z exekučního příkazu, který k důkazu proveden byl.

12. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

13. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritu žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

14. V souladu s § 250e odst. 2 věta první o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění správní orgánu, že aktuálním vlastníkem nemovitostí je účastník, který vlastnické právo k nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 17. 5. 202, právní účinky zápisu k okamžiku 7. 2. 2024, zápis proveden dne 6. 3. 2024.

15. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

16. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

17. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

18. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

19. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

20. Podle § 250e odst. 2 věta první o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu.

21. Podle § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

22. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru.

23. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

24. Podle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

25. Podle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

26. Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

27. Podle § 1342 o. z. zřizuje-li se zástavní právo rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká zástavní právo vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm stanovena doba pozdější. Je-li jinak ke vzniku zástavního práva potřebný zápis do rejstříku zástav nebo do zvláštního veřejného seznamu, zástavní právo se tam zapíše.

28. Podle § 35 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ“), exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.

29. Podle § 73a odst. 2 EŘ týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

30. Podle § 73a odst. 7 EŘ nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.

31. Podle § 73a odst. 7 věta první EŘ pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí.

32. Důvodová zpráva k zákonu č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon), č. 256/2013 Dz, ve zvláštní části k § 10 katastrálního zákona uvádí, že „právní účinky zápisu právních vztahů do veřejného seznamu jsou stanoveny v občanském zákoníku, popř. v jiných zákonech. Tam, kde má zápisem do katastru právo vznikat, je jedním z právních účinků vznik práva. Právní účinky zápisu stanovené občanským zákoníkem mají ovšem i zápisy, které mají pouze deklaratorní charakter. Těmito právními účinky zápisu je nově občanským zákoníkem stanovená zásada materiální publicity zápisů do katastru, a to jak pozitivní, tak negativní. V důsledku uplatnění této zásady je nově chráněna dobrá víra v pravdivost a úplnost zápisů právních vztahů v katastru. V souvislosti s uplatněním této zásady je upravena i zásada pořadí, podle které zápisy v lepším pořadí působí proti zápisům provedeným v horším pořadí a nikoli naopak. Tato zásada je standardně uplatňována ve všech civilizovaných zemích a v jejím důsledku se realitní trh nemusí obávat nečekaných a nepředvídatelných překvapení. U zápisu některých práv nastupují i další účinky tak, jak je stanoví občanský zákoník. To platí např. o zápisu nájmu a pachtu, kterým se de facto mění tyto právní vztahy z obligačních tak, že nabývají věcněprávní charakter. Okolnost, že právní účinky zápisu nastávají v době podání návrhu na zápis, lze odůvodnit tím, že prakticky již v okamžiku podání (nejpozději následující pracovní den) je v katastru nemovitostí vyznačena tzv. „plomba“, tedy skutečnost, že návrh na zápis byl podán. Tím je podání návrhu zveřejněno a nikdo nemůže tvrdit, že o podaném návrhu nevěděl. Ustanovení má též zásadní protikorupční charakter, protože katastrální úřad nemůže s okamžikem vzniku právních účinků zápisu manipulovat, neboť je pevně stanoven okamžikem podání návrhu na zápis a nezávisí na tom, jak dlouho bude provedení zápisu trvat.“ 33. Komentářová literatura k § 10 katastrálního zákona uvádí, že „tam, kde má zápis do katastru konstitutivní účinky, tedy v případech, kdy nový občanský zákoník nebo jiný zákon stanoví, že ohledně nemovitostí podléhajících evidenci ve veřejném seznamu právo k těmto nemovitostem vzniká, mění se nebo zaniká zápisem do tohoto seznamu, je jedním z účinků zápisů právě vznik, změna nebo zánik zapisovaného práva. Vedle těchto konstitutivních účinků, které mají pouze některé zápisy, mají všechny zápisy bez rozdílu i další účinky, které zákon se zápisy do katastru spojuje. Zásadní význam má především to, že zápisem do katastru se zapisovaným skutečnostem dostává veřejné publicity. S touto publicitou spojuje nový občanský zákoník závažné důsledky – viz § 980 a násl. ObčZ. Tato veřejná publicita má svou pozitivní a negativní stránku. O tom, co je publikováno v katastru, se má za to, že to také skutečně existuje. Negativní stránka veřejné publicity se naopak projevuje v tom, že pokud nějaká skutečnost v katastru publikována není, má se za to, že neexistuje. Tyto dvě stránky zásady materiální publicity zápisů v katastru působí neoddělitelně a mají svůj význam v tom, že publikovanému stavu je zákonem poskytnuta také odpovídající ochrana. Tu poskytuje publikovanému stavu zejména § 984 ObčZ, ale i jeho další ustanovení, která upřednostňují publikovaný stav před stavem nepublikovaným a která chrání dobrou víru nabyvatelů práv. Vedle ochrany publicity zápisů v katastru je dalším účinkem zápisu zajištění pořadí zapisovaného práva nebo jiné skutečnosti. Toto pořadí má svůj význam nejen v případě věcných práv, která si vzájemně konkurují, ale i při rozhodování o provádění dalších zápisů do katastru, když je vyžadována návaznost na zápisy v katastru provedené v lepším pořadí. Zákon stanoví, že všechny výše uvedené účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Zde zákonodárce vychází z toho, že ten, kdo se má o publicitu zápisu postarat a zajistit takovému zápisu příslušné pořadí, završil svoje konání právě tím, že se postaral o doručení návrhu na zápis příslušnému katastrálnímu úřadu a případná prodleva mezi doručením návrhu, vyznačením plomby a mezi skutečným provedením zápisu nemůže být přičítána k tíži účastníka právních vztahů, který tyto prodlevy již svým konáním nemůže nijak ovlivnit. Závislost účinků zápisů na okamžiku doručení návrhu na zápis v sobě má i protikorupční náboj, neboť tento okamžik je jasně dán, a následnou případnou manipulací s časem, kdy katastrální úřad může postupovat v některém případě rychleji a v jiném pomaleji, nemůže okamžik nastalých účinků zápisu nijak ovlivnit. Tyto účinky a okamžik jejich vzniku jsou tedy činností katastrálního úřadu neovlivnitelné. Někdo může zákonu vyčítat, že přičitatelnost účinků zápisů je směřována již k okamžiku podání návrhu na zápis, zatímco samotné veřejné publicity se dostává zápisu až spolu s vyznačením plomby, když teprve v okamžiku jejího vyznačení je patrné, jaký zápis má být do katastru proveden, a plné publicity se dostává zápisu až s delším časovým odstupem, když je navrhovaný zápis fakticky proveden. Tento nedostatek nelze popřít, lepšího řešení však nelze dosáhnout dříve, než budou místo lidí zápisy do katastru provádět výlučně stroje.“ (viz BAUDYŠ, Petr. § 10 [Právní účinky zápisů]. In: BAUDYŠ, Petr. Katastrální zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 39–40.)

34. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

35. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

36. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

37. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k nemovitostem jednotce č. [Anonymizováno] – byt, umístěné v budově v části obce [adresa], čp. [Anonymizováno] – bytový dům, stojící na pozemku p. č. St. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) a ke spoluvlastnickému podílu ve výši id. 773/13436 vzhledem k celku na společných částech domu – budově v části obce [adresa], č.p. [Anonymizováno] – byt. dům, stojící na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a spoluvlastnickému podílu ve výši id. 773/13436 vzhledem k celku na pozemku p.č. St. [Anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

38. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě exekučního příkazu coby soudního rozhodnutí v rozsahu podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona.

39. Soud v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 katastrálního zákona stejně tak jako katastrální úřad zkoumal, zda jsou splněny podmínky umožňující povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, tj. podmínka, zda rozhodnutí splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, tato splněna byla, tuto nikdo ani nerozporoval. Dále soud zkoumal sporovanou podmínku, a to zda je rozhodnutí o zřízení exekutorského zástavního práva závazné pro osobu, v jejíž prospěch je vlastnické právo k nemovitostem v katastru zapsáno, tj. pro účastníka.

40. Soud se zabýval žalobcem odkazovanou judikaturou Nejvyššího soudu a k této uvádí, že rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1095/2022 není na danou věc přiléhavé, neboť předmětem tam vedeného řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení, okrajově jsou konstatovány účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí v tom ohledu, že „zpětné právní účinky vkladu se odvíjí od toho, že katastrální úřad pravomocným rozhodnutím vyhověl návrhu na vklad a že na základě tohoto pravomocného rozhodnutí byl proveden zápis do katastrálních operátů; dokud nebylo o návrhu na vklad pravomocně rozhodnuto a dokud nebyl proveden zápis do katastrálních operátů, nenastávají ani zpětné právní účinky vkladu vlastnického práva ke dni, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad“. Otázka zřízení exekutorského (soudcovského) zástavního práva ve vztahu k novému vlastníku nemovitosti řešena nebyla.

41. V řízení vedeném pod sp. zn. 21 Cdo 182/2000 byla v rámci řízení řešena otázka zřízení soudcovského zástavního práva (na uvedené rozhodnutí je odkazováno v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3146/2016, kde byla rovněž řešena otázka zřízení soudcovského zástavního práva), tj. zda návrhu na jeho zřízení vyhovět či návrh zamítnout v obdobné situaci, tj. podání návrhu na vklad vlastnického práva nového vlastníka nemovitosti, následuje návrh oprávněného na zřízení soudcovského zástavního práva, následně je proveden vklad vlastnického práva avšak s právními účinky nastalými před podáním návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva. Uvedené rozhodnutí uvádí, že „předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, soud posuzuje podle stavu, jaký tu byl v den zahájení řízení, tj. v den podání návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí u soudu. Změny ve vlastnictví nemovitosti, které nastanou po zahájení řízení, nejsou pro rozhodnutí o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech významné. Převede-li povinný nemovitost smluvně na jiného a vzniknou-li na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu jeho právní účinky v době před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí, je předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech spočívající v tom, aby bylo prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného, splněn tehdy, dojde-li k zápisu vkladu vlastnického práva pro nabyvatele do katastru nemovitostí až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí.“ 42. Totožné závěry jsou uvedeny i v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3004/2021, kde se Nejvyšší soud zabývá obranou nového vlastníka nemovitosti proti nařízené exekuci prodejem nemovitosti, přičemž původní vlastník uzavřel s novým vlastníkem kupní smlouvu, jejímž předmětem je nemovitost, ke které bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, následně byl povolen vklad vlastnického práva nového vlastníka, avšak se zpětnými právními účinky nastalými před zřízením soudcovského zástavního práva. Rozhodnutí dále uvádí, že „dovolací soud se ve své rozhodovací praxi již (při výkladu pojmu pozdějšího vlastníka pro účely ustanovení §338d odst. 2 o. s. ř.) věnoval posouzení situace, že byl pravomocně nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, jehož pořadí se řídí dnem podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, avšak s účinky předcházející tomuto dni byl proveden vklad vlastnického práva jiné osoby, byť o vkladu vlastnického práva bylo katastrálním úřadem rozhodnuto až po datu podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. V usnesení ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 108/2005, Nejvyšší soud uzavřel, že „není důvod lišit mezi zastavenou (soudcovským zástavním právem) cizí věcí ‚vůbec‘ a tou ‚cizí‘ věcí, jejíž vlastnictví sice povinnému z titulu původně svědčilo, ale která již před zahájením řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (tj. před jeho vznikem) byla převedena na třetí osobu (resp. tehdy nastaly účinky vkladu do katastru nemovitostí). Tato třetí osoba není ani vlastníkem pozdějším, nýbrž ‚dřívějším‘, a její nemovitost byla (bez ohledu na to, že případně byly splněny podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva ve smyslu závěrů zmiňovaného judikátu R 55/2001) zastavena jako (vůči povinnému) věc cizí.“ 43. Soud také odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2705/2016, ve kterém je konstatováno že zřízením soudcovského zástavního práva ještě nedochází k postižení majetku povinného, ale má jen zajišťovací funkci, věřiteli jednak umožňuje získat v rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele, jednak působí vůči každému pozdějšímu nabyvateli nemovitosti. Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného (§ 338b odst. 1 věta první o.s.ř.). Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení (§ 338b odst. 2 o.s.ř.). Pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitostem se neřídí dobou jeho vzniku (dnem právní moci usnesení soudu, kterým bylo zřízeno), ale již dnem, v němž došel soudu návrh na jeho zřízení (a tento den je také – jak vyplývá z ustanovení § 338b odst. 2 o.s.ř. – rozhodující pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva). Za pozdějšího vlastníka je proto třeba ve smyslu ustanovení § 338d odst. 2 o.s.ř. pokládat toho, kdo nabyl nemovitost po dni, v němž došel soudu návrh na zřízení soudcovského zástavního práva.

44. Soud se okolnostmi vzniku pohledávky žalobkyně vůči dlužnici a ani tím, zda měl či neměl být exekuční příkaz vydán, tj. zda bylo exekutorské zástavní právo platně zřízeno, nezabýval, neboť uvedené nemůže být předmětem tohoto řízení podle části páté o. s. ř. Uvedené nemohl v rámci vkladového řízení zkoumat správní orgán a nepřísluší to v této fázi ani soudu. Totéž platí o tvrzení žalobkyně ohledně jejího postavení v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči dlužnici. To, jak složité bude v rámci insolvenčního řízení domoci se na dlužnici plnění, je pro toto soudní řízení bezpředmětné. Soud se může zabývat pouze tím, zda má být exekutorské zástavní právo k předmětným nemovitostem zapsáno do katastru nemovitostí či nikoli.

45. Soud má za to, že rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 182/2000 a sp. zn. 21 Cdo 3146/2016 nejsou pro dané řízení zcela zásadní, neboť v tomto řízení se neposuzuje oprávněnost exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva. Exekuční příkaz k jeho zřízení byl vydán a nabyl právní moci, tedy exekutorské zástavní právo vzniklo, neboť zřejmě byly splněny podmínky pro jeho vydání. Tím se také uvedená řízení zabývala, avšak nezabývala se dalšími kroky, které měly vést k zápisu takové práva do katastru nemovitostí.

46. Pro zápis exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí je podstatné datum 7. 2. 2024, kdy byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí účastníka a zároveň k tomuto dni nastaly právní účinky tohoto vkladu, tedy s odkazem na výše uvedená zákonná ustanovení a odbornou literaturu účastník vlastnické právo k nemovitostem nabyl právě tohoto dne. Dalším podstatným datem je 19. 2. 2024, kdy byl podán exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva, přičemž tímto dnem se řídí jeho pořadí a zároveň s odkazem na výše uvedenou právní úpravu EŘ a uvedenou judikaturu je toto datum rozhodné pro posouzení toho, zda exekutorské zástavní právo bude ovlivňovat jinou osobu, než je povinná z exekučního příkazu. Jinak řečeno, jsou-li zatěžované nemovitosti převedeny z povinné osoby na nového nabyvatele a právní účinky vzniku vlastnického práva nového nabyvatele nastanou před podáním návrhu na zahájení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva, pak tento nový nabyvatel není vlastníkem pozdějším ale vlastníkem dřívějším, jak také zmiňuje rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3004/2021. Vlastníkem pozdějším bude takový nabyvatel zastavovaných nemovitostí, který návrh na vklad vlastnického práva doručil katastru nemovitostí po dni zahájení exekučního řízení, kterým má být zřízeno exekutorské zástavní právo. Případně v totožný den ale v pozdější hodinu, pak by exekutorské zástavní právo tohoto pozdějšího vlastníka zatěžovalo, bylo by pro něj závazné.

47. Soud je toho názoru, že skutečnost, že zápis vlastnického práva účastníka byl správním orgánem fakticky proveden až po zahájení exekučního řízení, nemůže jít k tíži účastníka, a to s ohledem na právní úpravu a odbornou literaturu hned z několika důvodů. V době první fáze převodu nemovitostí (uzavření kupní smlouvy) účastník nemusel věděl, že dlužnice nesplní či neplní své závazky, ať už vůči žalobkyni nebo komukoli jinému. V katastru nemovitostí k uvedeným nemovitostem nebyl žádný zápis, poznámka, zahájené vkladové řízení, které by nasvědčovaly tomu, že o převáděných nemovitostech bude za určitých podmínek v budoucnu rozhodnuto jinak, než že účastník k nim nabyde vlastnické právo, případně že by jeho vlastnictví mohlo být jakkoli ovlivněno z důvodu neplnění povinností dlužnice.

48. V době zahájení druhé fáze převodu nemovitostí, tj. doručením návrhu na vklad vlastnického práva účastníka k nemovitostem do katastru nemovitostí, účastník stále nemusel vědět, že jeho vlastnická práva k nemovitosti budou jakkoli dotčena, neboť ani ke dni doručení návrhu na vklad vlastnického práva správnímu orgánu nebyly převáděné nemovitosti dotčené jakoukoli změnou. Účastník tak byl po celou dobu v dobré víře, že vlastnické právo k nemovitostem řádně nabyde, že jeho vlastnická práva nebudou nijak ohrožena, že se jejich ochrany nebude muset domáhat, že jeho přičiněním nedojde k ohrožení práv věřitelů převodce (dlužnice). Účastník měl po celou dobu s ohledem na veřejnou publicitu katastru nemovitostí, kdy publikovanému stavu je zákonem poskytnuta ochrana (zejména § 984 o. z.), důvodně za to, že od dlužnice koupil nemovitosti jakkoli nezatížené a že ani neprobíhá žádné řízení, jehož výsledek by účastníka mohl jakkoli ovlivnit.

49. Naopak žalobkyně v době podání návrhu na zahájení exekučního řízení věděla, že nemovitosti jsou dotčeny změnou, jak sama uvedla. Zajištění své pohledávky se mohla domáhat mnohem dříve a že tak neučinila, nemůže jít k tíži účastníka.

50. Skutečností je, že dokud správní orgán o povolení vkladu vlastnického práva kladně nerozhodne, k zápisu nedojde, ale kdy se tak stane, účastník ovlivnit nemohl. Pro případ, že by o jeho návrhu bylo rozhodnuto správním orgánem negativně, pak by samozřejmě vlastníkem nemovitostí i nadále byla dlužnice a exekutorské zástavní právo by bylo do katastru nemovitostí zapsáno. Není prakticky možné s ohledem na nastavené postupy a lhůty, aby správní orgán o každém návrhu na vklad rozhodl v den jeho doručení. Tato praktická nemožnost okamžitého rozhodnutí rovněž nemůže jít k tíži účastníka. Zároveň dokud správní orgán o návrhu účastníka nerozhodl, není důvod, aby řízení o návrhu žalobkyně na zahájení exekučního řízení bylo zastaveno, právě s ohledem na to, že o návrhu účastníka mohlo být případně správním orgánem rozhodnuto negativně.

51. Soud má za to, že i kdyby bylo exekutorské zástavní právo do katastru nemovitostí zapsáno a následně by žalobkyně činila kroky k uspokojení své pohledávky za dlužnicí ze zástavy, pak pokud by účastník nebyl nečinný, tak by se jistě prováděné případné exekuci prodejem nemovitostí ubránil a k uspokojení žalobkyně ze zástavy by beztak nedošlo, viz případ řešený v rámci řízení sp. zn. 21 Cdo 3004/2021, kde výsledkem bylo zastavení exekučního řízení, jehož výsledkem měl být prodej nemovitostí a uspokojení věřitele z výtěžku prodeje, právě proto, že vlastník nemovitostí, které měly být v rámci exekuce prodány, byl vlastníkem pozdějším, nikoli dřívějším.

52. Soud považuje za důležité rovněž upozornit na tu skutečnost, že pokud by měl být v daném případě rozhodující datum, kdy k faktickému zápisu vlastnického práva účastníka do katastru nemovitostí mělo dojít (v daném případě byl faktický zápis vlastnického práva účastníka proveden až po zahájení exekučního řízení), tedy že podaný návrh na zahájení exekučního řízení má „vyšší váhu“ než dříve podaný návrh na vklad vlastnického práva, pak by zákonodárce jistě zakotvil obdobnou úpravu, jaká existuje, je-li soudem nařízeno předběžné opatření ve smyslu § 76f odst. 2 o. s. ř., kde je výslovně uvedeno, že bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky. Obdobný následek, kdy by návrh na vklad vlastnického práva pozbyl své právní účinky, zahájené exekuční řízení nemá.

53. Soud tak má za to, že ač byl vydán exekuční příkaz, který nabyl právní moci, pak tento není materiálně vykonatelný, tedy na jeho základě nelze zápis exekutorského zástavního práva do katastru nemovitostí provést, neboť ještě před zahájením exekučního řízení (z důvodu zpětných účinků nabytí vlastnického práva účastníka) došlo ke změně vlastníka zatěžovaných nemovitostí, přičemž pro tohoto nového vlastníka (účastníka) není exekuční příkaz závazný, neboť tento s ohledem na časovou souslednost není vlastníkem pozdějším, na kterého by se exekutorské zástavního právo vztahovalo, ale vlastníkem dřívějším.

54. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o. s. ř. svým rozsudkem návrh v celém rozsahu zamítl.

55. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal účastníku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 6 800 Kč. Vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobce vzal soud v potaz. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) AT za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. 6 200 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, 1 úkon za účast na jednání dne 6. 11. 2024 nepřesahující dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT a dále 2x režijní paušál po 300 Kč, tj. 600 Kč podle § 13 odst. 4 AT.

Poučení