76 C 17/2024 - 78

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [Anonymizováno], ze dne 13. 5. 2024, č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa], ze dne 13. 5. 2024, č. j. [Anonymizováno], se nahrazuje tak, že se povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, v kat. území [jméno FO], obci [jméno FO], na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka].

II. Účastník řízení je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 23 570 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne 12. 6. 2024 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 13. 5. 2024, č. j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, t. č. na LV č. [hodnota] (nyní LV č. [hodnota]) v kat. území [jméno FO], obci [jméno FO] (dále jen „pozemek“), na základě usnesení soudu o dědictví Okresního soudu [adresa], č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2024, když dle správního orgánu tato listina není závazná pro osobu, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. Vlastníkem nemovitosti je nyní [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]. Předcházející řízení [Anonymizováno] nesplňuje náležitosti pro povolení vkladu. Tím pádem nedojde ke vzniku vlastnického práva pro [jméno FO], nar. [datum], po které dochází k projednání dědictví.

2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že podala dne 29. 12. 2023 k Okresnímu soudu [adresa] žádost o dodatečné projednání dědictví ohledně nově najevo vzešlého majetku, a sice předmětného pozemku. Tento pozemek byl v katastru nemovitostí k datu 29. 12. 2023 veden jako pozemek s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Pozemek chybně nebyl pojat do soupisu pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], (dále jen „zůstavitel“) v dědickém řízení sp. zn. [Anonymizováno] (a následně [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Na základě žádosti o dodatečné projednání dědictví ze dne 29. 12. 2023 došlo u Okresního soudu [adresa] k zahájení dvou řízení o dodatečném projednání dědictví, na základě kterých bylo postupně potvrzeno nabytí pozemku žalobkyni. Pakliže by v řízení o dodatečném projednání dědictví byl dědic neúspěšný, lze až tehdy uvažovat o možném přechodu pozemku na Českou republiku. Jakýkoli jiný přístup by byl v rozporu (mimo jiné) se zásadami, které v rámci nedostatečně identifikovaných vlastníků nastavil sám účastník.

3. K dodatečnému projednání dědictví byl Okresním soudem [adresa] pověřen [jméno FO], notář v [Anonymizováno] (dále jen „notář“). Poznámka o probíhajícím dědickém řízení byla v katastru nemovitostí zapsána dne 15. 1. 2024, a to na základě přípisu notáře, který odkázal na žádost o dodatečné projednání dědictví ze dne 29. 12. 2023. Dne 16. 1. 2024 bylo u správního orgánu založeno vkladové řízení sp. zn. [Anonymizováno], jehož výsledkem byl přechod vlastnického práva k pozemku na Českou republiku, přičemž k hospodaření je příslušný účastník. Podkladem pro zápis vlastnického práva bylo prohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. K přechodu pozemku na Českou republiku tedy došlo k datu 16. 1. 2024, ačkoli žalobkyně požádala o dodatečné projednání dědictví dne 29. 12. 2023 a poznámka o této skutečnosti byla do katastru nemovitostí vložena před okamžikem přechodu vlastnického práva na Českou republiku. I přes výše uvedené došlo k vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu. Žalobkyně má za to, že vlastnické právo nemělo přejít na Českou republiku, když k tomu nebyly dány zákonné předpoklady, a tato je proto vázána usnesením Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka]. Z toho důvodu měl správní orgán rozhodnout o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně.

4. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2024, č. j. 76 C 17/2024-39 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 24. 7. 2024 tak, že práva podle § 250c odst. 2 o. s. ř. uplatňuje a zopakoval odůvodnění napadeného zamítavého rozhodnutí. K podané žalobě uvedl, že řízení sp. zn. [Anonymizováno] bylo dne 22. 5. 2024 zamítnuto, proti zamítavému rozhodnutí byla podána žaloba ke Krajskému soudu v Praze a správní orgán dne 24. 6. 2024 zapůjčil spis Krajskému soudu v Praze k sp. zn. [spisová značka].

5. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí a domnívá se, že žaloba je podána nesprávně. Účastník nebyl účastníkem vkladového řízení, proto mu nesvědčí pasivní legitimace a žalobě tak nemůže být vyhověno. Pokud vkladová listina postrádá vkladuschopnost, správní orgán návrh na vklad zamítne. V tomto případě zákon připouští možnost podat žalobu podle části páté občanského soudního řádu ve speciální lhůtě 30 dnů. Z textu žaloby však dle účastníka nelze seznat, zda se o tuto žalobu jedná. Žalobkyně by měla být dle účastníka vyzvána, aby svou žalobu upřesnila, aby bylo jasné, na základě jakého ustanovení je vlastně žaloba podána, čeho a proti komu se domáhá. V daném případě je však dle účastníka žaloba podána nesprávně a nelze jí vyhovět, protože je v rozporu s právními předpisy. Na tyto skutečnosti upozorňoval účastník již v řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobkyně napadá neprovedení vkladu u téhož katastrálního pracoviště pod č.j. [Anonymizováno]. Dle účastníka žalobu na nahrazení prohlášení vůle lze chápat jako procesní vyjádření vůle jedné ze stran smlouvy dosáhnout uzavření realizační smlouvy, jíž musí předcházet zcela konkrétně a shodně projevená vůle dvou nebo více stran písemné smlouvy o smlouvě budoucí (pactum de contrahendo), kterou však jedna nebo více smluvních stran odmítá v budoucnu v dohodnuté době, tedy následně, naplnit. Projednávaná právní věc však tyto znaky nemá, účastník nebyl účastníkem vkladového řízení, tím méně jakoukoliv smluvní stranou, nelze tedy nahradit jeho vůli soudní cestou. Žalobkyně tedy podala žalobu, která na daný případ nedopadá. Pravidla samotného přechodu pozemků stanovil zákonodárce, nikoliv účastník, pozemky na něj přešly za zákona. Deseti letá lhůta je dostatečně dlouhá, jedná se o výjimečnou situaci, v poznámkách se zápis objevil až 15. 1. 2024, je možné, že nastal jiný proces, který převedl pozemek na Českou republiku. V dané věci je zřejmá nezbytnost postupovat podle zákona. Žalobě nelze vyhovět, neboť správní orgán rozhodnul zcela v souladu se zákonem a nelze použít žalobu na nahrazení projevu vůle.

6. Ve věci bylo nařízeno soudní jednání na den [datum], ke kterému se dostavil právní zástupce žalobkyně a účastník, za správní orgán se nedostavil nikdo. O tom, že je ve věci nařízené jednání a kdy, byl správní orgán soudem vyrozuměn.

7. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - dle veřejně dostupné informace o pozemku v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno] vlastnické právo svědčí České republice, příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží účastníku, v zápisech níže je uvedeno, že probíhá řízení o pozůstalosti a že objekt je dotčen změnou právního vztahu [Anonymizováno] a [Anonymizováno], informace jsou platné k 5. 6. 2024; - žádost o zahájení dodatečného projednání dědictví ze dne 29. 12. 2023 adresovaná Okresnímu soudu [adresa] se týká předmětného pozemku, kdy tento je nově najevo vzešlým majetkem a jeho jediným vlastníkem byl [jméno FO], žadatelem je žalobkyně jako nástupkyně (pozůstalá neteř) [jméno FO], dle záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektrickou podatelnu Okresního soudu [adresa] byla žádost soudu doručena dne 29. 12. 2023; - usnesením Okresního soudu [adresa], č. j. [spisová značka] ze dne 27. 2. 2024 bylo potvrzeno nabytí nově najevo vyšlého majetku (pozemku) pozůstalé manželce po zůstaviteli [jméno FO]; - usnesením Okresního soudu [adresa], č. j. [spisová značka] ze dne 27. 2. 2024 bylo potvrzeno nabytí nově najevo vyšlého majetku (pozemku) pozůstalé neteři (žalobkyni) po zůstavitelce [jméno FO]; - z informací o řízení [Anonymizováno], které jsou veřejně dostupné v katastru nemovitostí vyplývá, že jedním z mnoha účastníků tohoto vkladového řízení podaného dne 16. 1. 2024 je i [jméno FO] jeden z vlastníků převáděných nemovitostí, v kolonce „Předměty řízení“ je postupně pod sebou uvedeno Vlastnictví, Poznámka, Příslušnost hospodařit s majetkem státu a Upozornění, řízení bylo založeno dne 16. 1. 2024; - zpráva [Anonymizováno] ([Jméno advokáta B]) dostupná na webových stránkách https://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici obsahuje informaci, že podle nového občanského zákoníku došlo počátkem roku 2024 k přechodu opuštěných nemovitostí na stát, že zákonem stanovená desetiletá lhůta, ve které se vlastníci nebo jejich dědici mohli k majetkům přihlásit, uběhla 1. 1. 2024 a že ze sestavy převáděných nemovitostí se vyjímají ty, o které bylo do konce roku 2023 u soudu požádáno v rámci dodatečného projednání dědictví a rovněž takové, kde byl vlastník dohledán, vyzván k nápravě údajů v katastru, ale ani po výzvě tak neučinil, dále informaci, že nemovitosti, o které bylo požádáno v rámci doprojednání dědictví, budou i nadále evidovány na neznámého vlastníka, o změnu zápisu bude moci požádat až nový, soudem určený vlastník nebo vlastníci; - napadeným rozhodnutím správního orgánu ze dne 13. 5. 2024 byl zamítnut návrh na vklad změny vlastnického práva k předmětnému pozemku na základě usnesení soudu o dědictví Okr. soud [adresa] [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2024, právní moc ke dni 27. 2. 2024, a to z důvodu, že dodaná listina (usnesení soudu) není závazná pro osobu v jejíž prospěch je práva v katastru dosud zapsáno, vlastníkem je účastník. Předcházející řízení [Anonymizováno], které obsahuje listinu usnesení soudu o dědictví Okr. soud [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 2. 2024, právní moc ke dni 27. 2. 2024 nesplňuje náležitosti pro povolení vkladu (pozn. soudu: zamítavé rozhodnutí vydané v tomto předcházejícím vkladovém řízení je předmětem žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]), tím pádem nedojde ke vzniku vlastnického práva pro [jméno FO], po které dochází k projednání dědictví; - ohlášení k zápisu věcného práva do katastru nemovitostí k pozemku ve prospěch žalobkyně podané soudním komisařem [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka] došlo správnímu orgánu dne 27. 2. 2024; - ve výpisu z katastru nemovitostí k datu 27. 2. 2024 – LV [Anonymizováno] je jako vlastník pozemku uveden [jméno FO], [adresa], v poznámce je uvedeno, že probíhá pozůstalostní řízení, poznámka byla zapsána na základě žádosti ze dne 15. 1. 2024 o zápis upozornění [spisová značka] notáře [jméno FO], z výpisu dále vyplývá, že práva k pozemku jsou dotčena změnou [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; - rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 1. 10. 2024 bylo nahrazeno zamítavé rozhodnutí správního orgánu ze dne 22. 5. 2024, č. j. [Anonymizováno] tak, že se povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum] naposledy bytem [adresa], k pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, orná půda v katastrálním území [jméno FO] v obci [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka], soud dospěl k závěru, že správní orgán ve vkladovém řízení [Anonymizováno] nepostupoval správně, když návrh žalobkyně zamítnul a jako nového vlastníka pozemku zapsal Českou republiku, když návrh na dodatečné projednání dědictví (pozemku) byl podán včas, jedná se o skutkově totožnou věc, jako v tomto řízení s tím rozdílem, že byl navrhován zápis vlastnického práva k pozemku ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně, dle protokolu z jednání byl rozsudek vyhlášen za přítomnosti účastníků dne 1. 10. 2024.

8. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

9. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

10. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

11. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

12. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

13. Podle § 13 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

14. Podle § 18 odst. 5 katastrálního zákona není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

15. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru.

16. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

17. Podle § 1050 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.

18. Podle § 3067 o. z. je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Podle § 1045 odst. 2 o. z. opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.

20. Podle ustanovení § 65 odst. 9 katastrálního zákona nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.

21. K námitce účastníka, že nebyl účastníkem vkladového řízení soudu uvádí, že účastníky řízení dle části páté o. s. ř. jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem. Není tedy rozhodné, koho žalobce v žalobě za účastníka označil, ale ani to, s kým správní orgán jako s účastníkem skutečně jednal. Významné je jen to, kdo se stal v souladu se zákonem účastníkem řízení před správním orgánem, tedy s kým mělo být v řízení před správním orgánem opravdu jednáno jako s účastníkem řízení. Žalobce je však účastníkem řízení bez ohledu na to, zda byl účastníkem řízení před správním orgánem. V průběhu řízení před soudem tak nesmí být změněn okruh účastníků, jaký tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (§ 250b odst. 2 o. s. ř.). Uvedené neplatí v případě, kdy správní orgán opomněl s osobou jednat jako s účastníkem správního řízení, ačkoliv jím měla být. Fakticky tak dojde ke změně okruhu účastníků oproti stavu, jaký tu byl v době rozhodnutí správního orgánu, nicméně takový postup není v rozporu se zákonem.

22. Účastník sice nebyl účastníkem vkladového řízení [Anonymizováno], avšak jako současného vlastníka se ho řízení týká (viz § 13 katastrálního zákona) a musí s ním jako s účastníkem řízení být jednáno.

23. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

24. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

25. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

26. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

27. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, orná půda, t. č. na LV č. [hodnota] (nyní LV č. [hodnota]) v kat. území [jméno FO], obci [jméno FO]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda vkladová listina (usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka]) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru.

28. V katastru nemovitostí byly evidovány nemovitosti, u nichž nebyli dostatečně určitě identifikováni vlastníci. Po 1. 1. 2024 se na tyto nemovitosti hledělo jako na opuštěné, neboť dnem 31. 12. 2023 uplynula desetiletá doba, po jejímž uplynutí platí vyvratitelná domněnka, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci, je tato opuštěná a jako taková má připadnout České republice. V průběhu této desetileté lhůty, tj. poslední den lhůty 31. 12. 2023, se vlastníci nebo jejich dědici mohli k těmto nemovitostem přihlásit. Pokud bylo ve vztahu k takové nemovitosti v případě dědice do 31. 12. 2023 u soudu požádáno o zahájení dodatečného projednání dědictví, pak taková nemovitost měla být i nadále evidována na neznámého vlastníka, o změnu zápisu mohl požádat až nový, soudem určený vlastník nebo vlastníci.

29. Dne 29. 12. 2023 byla k Okresnímu soudu [adresa] podána žádost o zahájení dodatečného projednání dědictví, v rámci kterého měl být projednán pozemek, jehož vlastníkem byl zůstavitel ([jméno FO]). Usnesením Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka], bylo potvrzeno nabytí pozemku pozůstalé manželce zůstavitele [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. Následně usnesením Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka], bylo potvrzeno nabytí pozemku žalobkyni jakožto dědici ze závěti po [jméno FO]. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 27. 2. 2024.

30. Žalobkyně včasným (tj. ještě před uplynutím stanovené desetileté doby) podáním žádosti o dodatečné projednání dědictví ze dne 29. 12. 2023 k Okresnímu soudu [adresa] projevila svou vůli vykonávat vlastnické právo k pozemku. Jelikož došlo k výkonu vlastnického práva dříve, než uplynula doba stanovená v ustanovení § 1050 odst. 2 o. z., nemohlo dojít k přechodu vlastnického práva na Českou republiku, neboť vyvratitelná domněnka opuštění nemovité věci byla vyvrácena.

31. To, že byla podána žádost o dodatečné projednání dědictví, bylo správnímu orgánu známo, když tuto skutečnost správnímu orgánu oznámil notář sdělením ze dne 15. 1. 2024 a do katastru nemovitostí byla vložena poznámka. Správní orgán tak neměl dne 16. 1. 2024 zahájit vkladové řízení ohledně přechodu pozemku na Českou republiku. Pozemek měl být ke dni podání ohlášení k zápisu věcného práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně podané soudním komisařem [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka], tj. ke dni 27. 2. 2024, evidován na nedostatečně identifikovaného vlastníka ([jméno FO]).

32. Postupnou řadu vlastníků, kdy žalobkyně nabyla pozemek po zůstavitelce [jméno FO] a nikoli po zůstaviteli [jméno FO], doplňuje usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne 27. 2. 2024, č. j. [spisová značka], na základě kterého pozemek po [jméno FO] nabyla právě [jméno FO].

33. Soudu je nejen z vyjádření účastníků ale rovněž z úřední činnosti známé řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem je skutkově totožná žaloba žalobkyně, avšak uvedenou žalobou má být dosaženo zápisu vlastnického práva ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně [jméno FO], na jejíž vlastnické právo navazuje vlastnické právo žalobkyně. V uvedeném řízení bylo žalobě vyhověno a povolen vklad vlastnického práva k pozemku ve prospěch [jméno FO]. Uvedené rozhodnutí však dosud nenabylo právní moci z důvodu podaného odvolání účastníkem.

34. V rámci tohoto řízení soud sám posuzoval to, kdo měl být v katastru nemovitostí po 1. 1. 2024 jako vlastník evidován a bez ohledu na řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] dospěl k výše uvedenému závěru, tj. že nemělo být do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo České republiky a i po 1. 1. 2024 až do skončení řízení o dodatečném projednání dědictví měl být jako vlastník evidován [jméno FO]. Zbývá tak posoudit, zda usnesení Okresního soudu [adresa], kterým bylo potvrzeno nabytí pozemku žalobkyní, je závazné i pro [jméno FO] coby oprávněného vlastníka pozemku. Usnesení Okresního soudu [adresa] předcházelo usnesení stejného soudu, kterým bylo potvrzeno nabytí pozemku [jméno FO] po [jméno FO], tedy toto předcházející usnesení pro [jméno FO] závazné je. Na uvedený stav pak navazuje usnesení uvedeného soudu obsahující potvrzení nabytí pozemku žalobkyní po [jméno FO]. Logická řada vlastníků pozemku je tedy dána, a proto usnesení Okresního soudu [adresa], které bylo podkladem pro požadovaný zápis vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, je pro [jméno FO] coby vlastníka, který měl v katastru nemovitostí správně být zapsán i po 1. 1. 2024, závazné. Resp. je závazné i pro současného neoprávněně zapsaného vlastníka pozemku, tj. pro Českou republiku.

35. Soud dospěl k závěru, že ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva byly splněny požadované podmínky dle § 17 odst. 4 katastrálního zákona, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku nahradil napadené rozhodnutí správního orgánu.

36. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 23 570 Kč. Vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobkyně vzal soud v potaz. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) AT za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč, tj. 15 500 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, 3 úkony za podání ve věci samé ze dne 5. 6. 2024 (předžalobní výzva), ze dne 10. 6. 2024 (žaloba) a ze dne 18. 11. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, 1 úkon za účast na jednání dne [datum] nepřesahující dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, dále 5x režijní paušál po 300 Kč, tj. 1 500 Kč podle § 13 odst. 4 AT, DPH ve výši 21 %, tj. 3 570 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.