76 C 17/2025 - 175

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] zastoupené advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] za účasti: [Jméno advokátky C], IČO [IČO advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [Anonymizováno], ze dne 20. 5. 2025, č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] ze dne 20. 5. 2025, č. j. [Anonymizováno], a to tak, že: Povoluje se vklad vlastnického práva ve prospěch [Jméno žalobce A], IČO [IČO žalobce A], sídlem [Jméno žalobce B] [adresa] – [Jméno advokátky C] – [adresa], na základě kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2025 k nemovitostem: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], oba pozemky v k. ú. [adresa] specifikované geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 22. 11. 2011, jež byly odděleny z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a jejichž oddělení bylo Katastrálnímu úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] oznámeno Ohlášením změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí, jež je součástí vkladového řízení sp. zn. [Anonymizováno].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne 19. 6. 2025 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 20. 5. 2025, č. j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut návrh na vklad změny vlastnického práva k nemovitostem P: [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na základě smlouvy kupní ze dne 5. 2. 2025. Proti citovanému rozhodnutí správního orgánu podal žalobce žalobu, ve které uvedl, že žalobce je společenství vlastníků jednotek, které vzniklo za účelem správy bytového domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], na kterém bytový dům stojí, v katastrálním území [adresa], obci [adresa]-[Jméno advokátky C]. Předmětem vkladového řízení vedeného u správního orgánu bylo povolení vkladu vlastnického práva k nově vzniklým (odděleným) pozemkům z pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha (dále jen „Pozemek 1“) a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha (dále jen „Pozemek 2“), to vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]-[Jméno advokátky C], zapsáno na LV č. [hodnota] (dále společně též jen „Pozemky“), a to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a účastníkem řízení dne 5. 2. 2025. Přes Pozemky 1 a 2 vedou hlavní vstupy do dvou bytových domů – [Jméno žalobce B] a [Jméno žalobce B] stavebně tvořících jeden celek - bytový dům č.p. [Anonymizováno] umístěný na pozemku parc. č. [hodnota]. Na Pozemek 2 zasahuje zádveří (předsazený vstup) bytového domu, dále je na něm umístěna rampa do suterénu bytového domu (bezbariérový vstup), na Pozemku 2 je hlavní přívod elektrické energie (tzv. antoníček), v obou Pozemcích jsou uloženy (zasahují do nich) základy bytového domu.

2. Žalobce nesouhlasí se závěry správního orgánu, dle kterého společenství vlastníků může nabývat pozemky jen za specifických okolností, přičemž daný případ pod tyto nespadá a nabýt uvedené oddělené pozemky tak mohou pouze vlastníci jednotek dle svých podílů na společných částech domu a pozemku a nikoli samotný žalobce. Předmětné nemovitosti však úzce souvisí se správou bytového domu, s jeho lepším užíváním a v takovém případě, tj. za účelem správy domu, žalobce pozemky nabývat může.

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela jasné, že správní orgán zcela pomíjí účel, ke kterým Pozemky slouží, včetně aktuálního stavu věcí. Žalobce, který je společenstvím vlastníků jednotek, vznikl za účelem správy bytového domu postaveného i na Pozemcích, resp. na Pozemky zasahující. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku, přičemž při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, zejména může pro účely správy domu a pozemku nabývat majetek a také s ním nakládat. S ohledem na tuto skutečnost je třeba mít za to, že společenství vlastníků je oprávněno nabývat nemovité věci sloužící k výkonu správy domu a pozemku. Správou domu a pozemku se rozumí vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Tuto správu přitom nelze vnímat pouze v tzv. užším smyslu, tj. zahrnující výhradně provoz a opravy společných částí; za správu domu a pozemku je třeba považovat i takové činnosti či jednání, jejichž účelem je lepší využití domu a uspokojení potřeb jeho obyvatel, tedy je třeba ji vykládat v tzv. širším smyslu. K tomu žalobce odkázal na judikaturu, zejména pak na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 801/2017 ze dne 12. 12. 2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 30 Ca 44/2002 ze dne 8. 10. 2002, rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 212/2005 ze dne 7. 12. 2005 či rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 5 Co 64/2022-79 ze dne 8. 9. 2022. Již ze samotné skutečnosti, že do bytového domu nelze vstoupit jinudy než přes Pozemky, že rovněž přístup k domu je řešen přes Pozemky, je zřejmé, že Pozemky jsou věcí sloužící k výkonu správy domu a pozemku. Zdůraznil, že v Pozemcích jsou uloženy základy bytového domu – vstupy do domu, včetně rozvodů el. energie a hlavního přívodu el. energie pro bytový dům, jež ze své podstaty slouží výhradně pro účely bytového domu a vlastníků jednotek, a které je žalobce povinen udržovat. To také předpokládá, že k nim žalobce bude mít přístup. Současný stav, kdy jsou Pozemky ve vlastnictví třetí osoby, je tedy značně problematický.

4. Žalobce dodal, že nabývání nemovitých věcí společenstvím vlastníků bylo výslovně předpokládáno také Pokynem č. 44 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne 20. 12. 2013 č. j. ČÚZK-25637/2013-22, k zápisu vlastnictví jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a k zápisu jednotek vymezených podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do katastru nemovitostí (dále jen „Pokyn“). Pokyn byl s účinností k 1. 4. 2016 zrušen a nahrazen Návodem pro správu katastru nemovitostí č.j. ČÚZK-03030/2016-22 ze dne 10. 2. 2016, ve znění pozdějších změn a dodatků (účinnost od 1. 7. 2023), který rovněž s vlastnictvím společenství vlastníků počítá. Žalobce je tedy jednoznačně toho názoru, že může nabýt vlastnické právo k Pozemkům, jelikož Pozemky slouží k činnostem souvisejícím se správou domu a pozemku. Pozemky jsou navazujícími na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] zastavěný domem. Pozemky jsou nezbytné zejména pro řádné užívání domu a provádění oprav společných částí domu. Návrh na vklad tak zcela jistě nebylo možné zamítnout s odkazem na § 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon, dále jen „KatZ“).

5. Žalobce dále uvedl, že smyslem nabytí předmětných Pozemků žalobcem je také vyřešení majetkoprávních vztahů k předmětným Pozemkům. Žalobce je přesvědčen, že majetkoprávní vztahy k Pozemkům budou vyřešeny účelněji, budou-li Pozemky ve vlastnictví žalobce. Současně má žalobce za to, že takový postup je zcela v souladu se zákonem. Účelnost daného postupu spatřuje žalobce zejména v tom, že budou-li Pozemky v jeho vlastnictví, budou se vlastníci jednotek v bytovém domě, coby členové žalobce, moci podílet na rozhodování o tom, jak bude s Pozemky naloženo, a tyto Pozemky budou předmětem správy žalobce. To pak mj. vylučuje, aby se Pozemky v budoucnu staly předmětem jakýchkoliv transakcí (spekulativních nákupů třetích osob), v jejichž důsledku by po vlastnících jednotek mohlo být požadováno nepřiměřené finanční plnění v souvislosti s užíváním Pozemků. Rovněž je třeba mít za to, že případný převod Pozemků do bytového spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek v bytovém domě by byl procesem nepřiměřeně náročným, ne-li zcela nemožným, zejména ve chvíli, kdy jsou Pozemky ve vlastnictví třetích osob. Tento postup by na jedné straně vyžadoval velkou míru součinnosti a notnou dávku trpělivosti ze strany vlastníků jednotek v bytovém domě o 36 jednotkách, na straně druhé pak zásah do stávajícího prohlášení vlastníka, zpracování rozsáhlé smluvní dokumentace a souvisejících administrativních úkonů, a provedení příslušných změn v katastru nemovitostí.

6. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2025, č. j. 76 C 17/2025-160 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 16. 7. 2025 tak, že práva podle § 250c odst. 2 o. s. ř. uplatňuje, dále v podání zrekapituloval průběh vkladového řízení a zopakoval odůvodnění napadeného zamítavého rozhodnutí.

7. Usnesením Krajského soud v Praze ze dne 24. 7. 2025, č. j. 76 C 17/2025-163 byl v souladu s § 250d odst. 1 o. s. ř. účastník řízení vyrozuměn, že se ve lhůtě 15 dnů může písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která byla k vyrozumění soudu připojena. Účastník se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 5. 8. 2025 s tím, že žalobě by mělo být vyhověno, když tuto shledává zcela důvodnou a návrh na vklad vlastnického práva by měl být povolen. Účastník je přesvědčen o tom, že žalobce, byť má ze zákona omezenou subjektivitu, což účastník nesporuje, je oprávněn nabýt nemovitosti - Pozemky, jelikož se jedná o majetek účelný pro správu domu a pozemku, což je nezpochybnitelné z tvrzení učiněných žalobcem a k nim navrženým důkazům. K možnosti společenství vlastníků nabývat nemovitosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 801/2017 ze dne 12. 12. 2017, kdy jedním z účastníků bylo SVJ Tenisová. Účastník je přesvědčen o tom, že skutkový stav v tomto řízení a řízení, jehož účastníkem bylo SVJ Tenisová, je zcela analogický, o čemž svědčí i faktické vymezení pozemku Tenisová, který zcela „obklopuje“, resp. „lemuje“, bytový dům, ve kterém je zřízeno a sídlí SVJ Tenisová. Pozemek Tenisová nejenomže obklopuje daný bytový dům, ale dokonce se tento bytový dům podstatnou měrou nachází na pozemku Tenisová.

8. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že návrh na vklad měl být povolen, jelikož nabytí nemovitostí je činěno v souladu s účelem, pro který byl žalobce zřízen. Úvahy správního orgánu o nedostatku právní subjektivity proto nemají oporu v judikatorním výkladu takto konstituované právní subjektivity. Byl-li tedy jediným důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí nedostatek právní subjektivity žalobce, nemůže tento argument obstát. Zcela podstatné rovněž je, že v případě SVJ Tenisová se předmětný bytový dům dokonce nacházel z velké části na pozemku Tenisová. Z tohoto důvodu je rovněž zcela nepřípadný argument uvedený v napadeném rozhodnutí, že vklad nemohl být povolen, jelikož daný bytový dům malou částí zasahuje do Pozemků. Toto bylo citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu prolomeno. Co do další argumentace odkázal na tvrzení žalobce, se kterými se ztotožňuje.

9. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud žalobce, účastníka a správní orgán, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce, účastník ani správní orgán se k výzvě soudu nevyjádřili, soud proto vynesl rozsudek veřejně bez nařízení jednání.

10. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - návrh na vklad došel správnímu orgánu dne 10. 4. 2025, předmětem návrhu je vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] specifikovaných geometrickým plánem č. [hodnota], přílohou návrhu jsou kupní smlouva, kolaudační souhlas ze dne 14. 2. 2011, sdělení stavebního úřadu ze dne 21. 1. 2017 a ohlášení změny údajů o pozemku; - napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh na vklad změny vlastnického práva k nemovitostem P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa] na základě smlouvy kupní ze dne 5. 2. 2025, a to z důvodu, že nabyvatel (žalobce – SVJ) žádá dle předložených listin zapsat vlastnické právo k pozemkům st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na nichž se nachází dle sdělení městského úřadu [Jméno advokátky C] [Anonymizováno] ze dne 25. 1. 2017 přístavba bytového domu čp. [Anonymizováno]. Tento bytový dům a pozemek, na němž stojí je však ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, nikoliv nabyvatele. SVJ může výjimečně nabývat i nemovité věci, ovšem s tím, že způsobilost společenství nabýt určitou nemovitost musí být posuzována z objektivního hlediska. O platnosti nabývacího titulu proto rozhoduje faktická (funkční) využitelnost nemovitosti pro správu domu. V obecné rovině lze připustit např. nabytí vlastnického práva k pozemku navazujícímu na pozemek zastavěný domem. V takovém případě se ale nemůže jednat o stavební pozemek, na němž se nachází přístavba bytového domu. Pozemky st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] by měly přejít do vlastnictví vlastníků jednotek v takových podílech jako jsou jejich podíly na společných částech domu a pozemku. Vytvořit pak stavební pozemky bez toho, aniž by se na nich nacházela/byla součástí stavba nebo přístavba není možné. Návrh na vklad tak nesplňuje náležitosti katastrálního zákona, když účastník je omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostmi; - kupní smlouva ze dne 5. 2. 2025 byla uzavřena mezi účastníkem coby prodávajícím a žalobcem coby kupujícím. Z článku I. vyplývá, že geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 14. 11. 2011 byly z pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož vlastníkem je účastník, odděleny jeho části o výměře 5 m2 označená jako nově vzniklý pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a 61 m2 označená jako nově vzniklý pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], přičemž tyto nově vzniklé pozemky tvoří předmět převodu vlastnictví dle této smlouvy. Tyto nemovité věci jsou kupujícím nabývány za účelem zajištění řádného výkonu správy bytového domu příslušného pozemku a lepšího využití bytového domu, když přes pozemky vede hlavní přístup k bytovému domu, je na nich vybudováno zádveří (předsazený vstup) bytového domu, rampa do suterénu bytového domu a hlavní přívod elektrické energie, jsou v nich uloženy základy bytového domu, pozemky jsou převáděny za kupní cenu ve výši 27 060 Kč. Smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy. Součástí smlouvy je geometrický plán č. [hodnota] vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO]. Geometrický plán obsahuje geometrický nákres, ze kterého vyplývá, že se jedná o nově vzniklé pozemky malé rozlohy bezprostředně navazující na bytový dům a jeho předsazené vchody, tedy jde v jednom případě o malý prostor před jedním ze dvou vstupů do domu, ve druhém případě se jedná ještě o chodník před domem; - dle pokynu č. 44 Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního dle jeho článku 12 se do katastru nemovitostí zapíše podle předložených listin i společenství vlastníků, které je právnickou osobou dle § 1194 odst. 1 o.z. za předpokladu, že nemovitost bude sloužit činnostem souvisejícím se správou domu a pozemku, např. k pozemku navazujícímu na pozemek zastavěný domem nezbytnému zejména pro řádné užívání domu a provádění oprav společných částí domu; - dle návodu pro správu katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne 26. 6. 2023 sp. zn. ČÚZK-03030/2016-22, č. j. ČÚZK-15352/2023 dle odst. 5.5.9.1 se do katastru nemovitostí zapíše podle předložených listin i společenství vlastníků, které je právnickou osobou dle § 1194 odst. 1 o.z. za předpokladu, že nemovitost bude sloužit činnostem souvisejícím se správou domu a pozemku, např. k pozemku navazujícímu na pozemek zastavěný domem nezbytnému zejména pro řádné užívání domu a provádění oprav společných částí domu. Společenství vlastníků nemůže nabýt pozemek pod budovou, v níž se nacházejí jednotky. Dle části 17 – přechodná a závěrečná ustanovení je v odst. 24 zrušen pokyn č. 44 - dle výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek je žalobce právnickou osobou vzniklou za účelem zajišťování správy domu a pozemku; - ohlášením změny údajů o pozemku účastník jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] ohlásil správnímu orgánu změnu stavu ve vztahu k jeho pozemku s tím, že došlo dle geometrického plánu k rozdělení pozemku tak, že z jeho pozemku byly odděleny nové pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno]; - kolaudačním souhlasem ze dne 14. 2. 2011 sp. zn. [č. účtu] č. j. [č. účtu] dal Městský úřad [Jméno advokátky C] souhlas s užíváním stavby na základě žádosti o kolaudační souhlas podané členy žalobce, který je dokladem o povolení účelu k užívání stavby, stavební úpravy bytového domu čp. [Anonymizováno] v ul. [Jméno žalobce B] – I. etapa (zateplení, oprava střechy, lodžií, okna, balkónové dveře, vstupní portály, hromosvod) na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]; - sdělením Městského úřadu [Jméno advokátky C] ze dne 25. 1. 2017 sp. zn. [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] sdělil, že se v kolaudačním souhlasu sp. zn. [č. účtu] citované vstupný portály u bytového domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] nachází dle geometrického plánu č. [hodnota] na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

11. Soud z dalších listin nevycházel, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené listiny dostačujícím podkladem, když jedinou spornou otázkou je, zda žalobce je v daném případě oprávněn nabýt předmětné pozemky do svého vlastnictví.

12. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

13. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

14. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

15. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

16. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

17. Podle § 18 odst. 5 KatZ není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

18. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

19. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona platí, že ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

20. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst.

1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

21. Podle § 31 písm. a) KatZ zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován.

22. Podle § 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

23. Podle § 1195 odst. 1 o. z. společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

24. Podle § 1196 odst. 1 o. z. společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.

25. Společenství může nabývat majetek sloužící k výkonu správy, a to i nemovité věci, pozemky, stavby i jednotky. Majetkem mohou být věci movité i nemovité, pokud budou určeny ke správě domu a pozemku, a příjmy společenství vlastníků. (viz KABELKOVÁ, Eva. § 1195 [Nakládání s majetkem]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1.)

26. Obdobný případ již byl Nejvyšším soudem ČR řešen, a to v rozsudku ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 801/2017, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v tam řešeném případě vlastnictví předmětného pozemku je způsobilé naplňovat účel činnosti společenství spočívající ve správě domu. Je tomu tak proto, že pozemek bezprostředně navazuje na pozemek zastavěný domem, a to tak, že jej obklopuje ze všech stran v relativně úzkém pruhu, jeho přední část slouží převážně pro přístup do jednotlivých domovních vchodů, před nimiž jsou umístěna schodiště tvořící jejich nedílnou součást, zbylá část pozemku je tvořena zelení a její využití zajišťuje v nezbytné míře možnost údržby a oprav společných částí domu. Předmětný pozemek tedy lze využít pro účely provozování společných částí domu a zabezpečování jejich údržby a oprav, přičemž těmto účelům odpovídá i svou výměrou (nejde o pozemek neúměrně rozlehlý, který by neměl se správou domu žádnou funkční spojitost).

27. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

28. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

29. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

30. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], oba pozemky v k. ú. [adresa] specifikované geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 22. 11. 2011, resp. k z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jež z něj byly odděleny. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda vkladová listina (kupní smlouva) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí a zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí.

31. Na základě výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce měl být jako vlastník nově vzniklých pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a pac. č. st. [Anonymizováno] vyčleněných z pozemku parc. č. [Anonymizováno] do katastru nemovitostí zapsán, když vzhledem k poloze a rozloze vyčleněných pozemků se nepochybně jedná o pozemky bezprostředně navazující a částečně obklopující bytový dům, jedná se o prostor vstupů do domu a chodník a tyto nelze prakticky využít jinak, než právě za účelem správy bytového domu a jeho užívání. V daném případě se tak jedná o případ, kdy žalobce coby společenství vlastníků je oprávněn vlastním právním jednáním tyto pozemky nabýt do svého vlastnictví. Je nepochybné, že tyto pozemky budou užívány pouze za účelem přístupu do domu a k jeho údržbě. Soud má rovněž za to, že není na překážku to, že nově vyčleněné pozemky mají být zapsány jako stavební, když žádný právní předpis společenství vlastníků nabývat pozemky označené jako stavební přímo nezakazuje. Podstatný je účel využití převáděného pozemku, který v daném případě lze s těží využít jinak, než jak je výše uvedeno. Proto soud napadené rozhodnutí správního orgánu tímto rozsudkem nahradil a rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí.

32. Závěrem soud pouze konstatuje, že ač vyčleněné pozemky nyní v katastru nemovitostí zapsány nejsou, správní spis sp. zn. [Anonymizováno] ohlášení změny údajů o pozemku účastníka coby vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno], ze kterého byly převáděné pozemky vyčleněny, obsahuje, a to včetně dalších nezbytných listin, jako je geometrický plán, kolaudační souhlas, oznámení Městského úřadu [Jméno advokátky C]. I s ohledem na výše uvedené tak není důvod nově vzniklé pozemky do katastru nemovitostí nezapsat, a to včetně údaje o jejich vlastnictví žalobcem.

33. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

34. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno v důsledku zamítnutí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2025 uzavřené mezi žalobcem coby kupujícím a účastníkem coby prodávajícím, proti žalobě neuplatnil účastník žádnou procesní obranu, naopak se ve věci vyjádřil shodně s žalobcem a žalobu podpořil a s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve vztahu mezi žalobcem a účastníkem má toto řízení podle části páté o. s. ř. soluční povahu, když účastník nijak nebrojil proti uplatněné žalobě, tedy žalobce a účastník se nachází v postavení solučním, pak za dané situace není namístě ve vztahu mezi žalobcem a účastníkem uložit kterémukoliv z nich povinnost hradit náklady tohoto řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. I. ÚS 2505/11). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení