76 C 38/2024 - 34

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [Anonymizováno], ze dne 20. 11. 2024, č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Povoluje se vklad vzniku věcného břemene – služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa] ve prospěch nemovitostí: pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], na základě rozsudku Okresního soudu [adresa] o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka], v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. [hodnota], vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO].

II. Účastník řízení je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne 20. 12. 2024 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 20. 11. 2024, č. j. [č. účtu], kterým byl zamítnut návrh na vklad vzniku věcného břemene k nemovitostem P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa] v katastrálním území [adresa] na základě rozsudku Okresního soudu [adresa] o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka], když dle správního orgánu nelze navrhovaný vklad provést, neboť povinný z věcného břemene dle citovaného rozsudku ([jméno FO], nar. [datum]) povinný pozemek č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] již nevlastní, jelikož byl k datu 4. 1. 2024 převeden na účastníka, pro kterého citovaný rozsudek není závazný.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, které jsou zapsány na LV [Anonymizováno] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]- zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. e. [Anonymizováno] a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno] - zahrada, pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada a pozemku parc. č. [Anonymizováno] - ostatní plocha (dále jen „nemovitosti“). Citovaným rozsudkem Okresního soudu [adresa] bylo ve prospěch nemovitostí žalobce povoleno věcné břemeno zatěžující část pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV [Anonymizováno] pro obec [adresa], k.ú. [adresa]. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 17. 8. 2023. Po právní moci rozsudku ještě před zápisem věcného břemene do katastru nemovitostí došlo k 4. 1. 2024 ke změně vlastníka povinného pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Správní orgán zamítl návrh na vklad věcného břemene ve prospěch žalobce, resp. ve prospěch předmětných pozemků jen proto, že v mezidobí došlo ke změně vlastnického práva k povinnému pozemku parc. čc [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], kdy se správní orgán nezaobíral skutečností, že dotčené věcné břemeno z citovaného rozsudku vyplývající, zatěžuje toliko povinný pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a nikoli účastníka soudního řízení vedeného u Okresního soudu [adresa]. Dle názoru žalobce je napadené rozhodnutí správního orgánu neoprávněné, jelikož právní titul k věcnému břemeni, a to citovaný rozsudek Okresního soudu [adresa], je platný a pravomocný, přičemž zřízení věcného břemene k tíži pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], resp. zřízení věcného břemene k tíži nemovitostí v obecné rovině je nezávislé na změně vlastnického práva k těmto nemovitostem. Z uvedených důvodů navrhl, aby soud napadené rozhodnutí správního orgánu nahradila vklad věcného břemene povolil.

3. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2025, č. j. 76 C 38/2024-20 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 17. 2. 2025 tak, že práva podle § 250c odst. 2 o. s. ř. uplatňuje, zároveň se vyjádřil k žalobě, a to tak, že zrekapituloval průběh vkladového řízení, přičemž zejména uvedl, že dne 22. 10. 2024 podal žalobce na vklad spolu s vkladovou listinou, a to rozsudkem Okresního soudu [adresa] o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka]. Jako druhého účastníka v návrhu na vklad označil společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]. Žalobce návrhem požadoval vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni služebnosti stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části pozemku v rozsahu dle geometrického plánu č.: [hodnota] k nemovitostem P: St. [Anonymizováno], P: [Anonymizováno], P: [Anonymizováno], P: St. [Anonymizováno] a P: [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa].

4. V rámci přezkoumání správní orgán zjistil, že navrhovaný vklad nelze povolit, neboť Okresní soud [adresa] pravomocně zřídil citovaným rozsudkem ve prospěch vlastníka panujících pozemků služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části služebného pozemku. Ke dni právní moci rozsudku byl vlastníkem služebného pozemku a povinný z věcného břemene [jméno FO]. Povinný pak následně dne 4. 1. 2024 převedl vlastnické právo ke služebnému pozemku na společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]. Citovaný rozsudek tak nesplňuje ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon, dále jen „KatZ“), kdy toto rozhodnutí není závazné pro osoby v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí zapsáno.

5. Správní orgán dále uvedl, že skutečnost, že byl zamítnut vklad služebnosti nezbytné cesty do katastru nemovitostí, však nemá vliv na samotnou existenci pozemkové služebnosti, která tímto zůstává nedotčena a působí i vůči nabyvateli služebného pozemku. Věcné břemeno služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty, tak v daném případě vzniklo dnem právní moci rozhodnutí soudu nezávisle na jeho zápisu do katastru nemovitostí, kdy tento zápis nemá konstitutivní účinky. Na situaci, kdy soud pravomocně povolil služebnost nezbytné cesty, jakožto pozemkovou služebnost, ve prospěch panujících pozemků ve vlastnictví žalobce a po právní moci rozhodnutí vlastník služebného pozemku, k jehož části byla zřízena služebnost nezbytné cesty ve prospěch vlastníka panujících pozemků, převedl služebný pozemek na jinou osobu, se vztahuje výjimka z uplatnění zásady materiální publicity katastru nemovitostí. Nabyvatele služebného pozemku tedy v daném případě neochrání zásada materiální publicity katastru nemovitostí, tedy že nabyvatel nemohl nabýt služebný pozemek bez zatížení služebností nezbytné cesty pouze z toho důvodu, že tato služebnost nebyla evidována v katastru nemovitostí a nabyvatel byl v dobré víře v údaje zapsané v katastru nemovitostí, jelikož na služebnost nezbytné cesty se vztahuje výjimka z uplatnění zásady materiální publicity katastru nemovitostí. Z výše uvedeného tedy plyne, že změnou vlastníka zatíženého pozemku, služebnost nezbytné cesty nezanikla. To však samo o sobě ještě neznamená, že je možné provést její zápis do katastru nemovitostí. Katastrální úřad v rámci vkladového řízení o povolení vkladu služebnosti nezbytné cesty zřízené rozhodnutím soudu do katastru nemovitostí totiž nerozhoduje o tom, zda předmětná služebnost existuje, nýbrž přezkoumává soudní rozhodnutí, jakožto veřejnou vkladovou listinu, v rozsahu podle ustanovení § 17 odst. 4 KatZ. Vzhledem k tomu, že předmětné soudní rozhodnutí není závazné pro osobu, v jejíž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno, není toto rozhodnutí způsobilou vkladovou listinou, a katastrální úřad postupoval v souladu s katastrálními právními předpisy, když rozhodl o zamítnutí vkladu.

6. Usnesením Krajského soud v Praze ze dne 10. 3. 2025, č. j. 76 C 38/2024-23 byl v souladu s § 250d odst. 1 o. s. ř. účastník řízení vyrozuměn, že se ve lhůtě 15 dnů může písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena dne 10. 1. 2025. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že se plně ztotožňuje s vyjádřením správního orgánu, když tento správně vyhodnotil vkladovou listinu jako nezpůsobilou (pro její nezávaznost pro účastníka řízení) pro zápis věcného břemene do katastru nemovitostí. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

7. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud účastníky řízení a správní orgán, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení s postupem soudu vyslovili souhlas, správní orgán se nevyjádřil, soud proto vynesl rozsudek veřejně bez nařízení jednání.

8. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl správnímu orgánu doručen dne 22. 10. 2024. Navrhovatelem je žalobce, dalším účastníkem je účastník tohoto soudního řízení. Předmětem vkladu je věcné břemeno, jehož obsahem je služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části pozemku, jehož rozsah je určen geometrickým plánem č. [hodnota]. Služebnost má být zřízena pro každého vlastníka nemovitostí - pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], a to k nemovitosti - pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa]. Přílohou návrhu na vklad je rozsudek Okresního soudu [adresa] ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 17. 8. 2023 a geometrický plán pro vyznačení věcného břemene ze dne 12. 1. 2023, č. [hodnota] vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO]; - rozsudkem Okresního soudu [adresa] ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka] byla povolena vlastníkovi pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jejichž součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [Anonymizováno] a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno] to vše zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k.ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] katastrální pracoviště [adresa], služebnost stezky, průhonu a cesty, která odpovídá právu nezbytné cesty po části pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. p. [adresa], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. [hodnota], vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO], jenž je nezbytnou součástí tohoto rozsudku. Účastníky řízení u Okresního soudu [adresa] byli jako žalobci [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] a [jméno FO], nar. [datum] a žalovaný [jméno FO], nar. [datum]. Součástí rozsudku je geometrický plán ze dne 12. 1. 2023, č. plánu [Anonymizováno], vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO]; - dle výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] je současným vlastníkem uvedeného pozemku společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], která vlastnické právo k nemovitosti získala na základě kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2023, právní účinky zápisu ke dni 4. 1. 2024. Pozemek je zatížen předkupním právem na dobu do 20. 12. 2028 ve prospěch [jméno FO], nar. [datum]; - napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh na vklad vzniku věcného břemene k nemovitostem P: St. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno], k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno], k.ú. [adresa], P: St. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], P: [Anonymizováno], k.ú. [adresa], na základě rozsudku Okresního soudu [adresa] o zřízení věcného břemene ze dne 17. 5. 2023, č. j. [spisová značka], když dle správního orgánu navrhovaný vklad nelze povolit, neboť v rámci přezkoumání návrhu správní orgán zjistil, že povinný z věcného břemene dle rozsudku o zřízení věcného břemene [jméno FO], nar. [datum] povinný pozemek č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] již nevlastní, jelikož byl k datu 4. 1. 2024 převeden na společnost [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]. Rozsudek soudu o zřízení věcného břemene tedy nesplňuje ustanovení § 17 odst. 4 KatZ, kdy toto rozhodnutí není závazné pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí zapsáno. Je tak dán důvod pro zamítnutí návrhu na vklad. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 27. 11. 2024, účastníku řízení dne 20. 11. 2024.

9. Soud z dalších listin nevycházel, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené listiny dostačujícím podkladem.

10. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

11. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

12. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

13. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

14. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

15. Podle § 18 odst. 5 KatZ není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

16. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobami oprávněnými, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

17. Podle § 17 odst. 2 KatZ pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

18. Podle § 17 odst. 4 KatZ jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

19. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věc být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

20. Podle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

21. Podle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

22. Do veřejného seznamu se zapisují i služebnosti zřizované k věcem zapsaným ve veřejném seznamu na základě jiné právní skutečnosti, než je právní jednání (služebnosti zřizované na základě zákona, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo vydržením). Zápis je u takto zřizovaných služebností deklaratorní. Nebude-li však služebnost zapsána, neuplatní se pro ni zásada materiální publicity veřejného seznamu (§ 980, 981) a oprávněný může služebnost pozbýt v případě, že by služebnou věc někdo nabyl v dobré víře ve stav záznamů v seznamu, podle nějž věc zatížena není (§ 984 odst. 1). (viz HAVLÍK, David. § 1262 [Zápis služebnosti do veřejného seznamu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2.)

23. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

24. Podle § 984 odst. 2 o. z. pro nezbytnou cestu, výměnek a pro věcné právo vznikající ze zákona bez zřetele na stav zápisů ve veřejném seznamu se věta první odstavce 1 nepoužije.

25. Nezbytná cesta (§ 1029 an.), výměnek (§ 2708 odst. 1) a věcná práva vznikající ze zákona bez zřetele na stav zápisů ve veřejném seznamu se prosadí proti nabyvateli jinak chráněnému zásadou materiální publicity, i když nejsou zapsána ve veřejném seznamu. U nezbytné cesty a výměnku vysvětluje důvodová zpráva k § 984 výjimku tím, že tato práva vznikají, resp. mohou vzniknout právní mocí soudního rozhodnutí; kdyby tedy neexistovala výjimka, vlastník věci by mohl účel těchto práv zmařit úplatným převodem věci v době po právní moci rozhodnutí, avšak před zápisem nezbytné cesty nebo výměnku do katastru nemovitostí. Pro jiná věcná práva vznikající rozhodnutím orgánu veřejné moci však občanský zákoník obdobnou výjimku výslovně nestanoví. (viz PAVLŮ, Robert. § 984 [Materiální publicita veřejných seznamů]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 29.)

26. Podle § 159a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (odst. 1) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení. (odst. 2) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. (odst. 3) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. (odst. 4)

27. Pro subjektivní meze právní moci je dominující zásadou, že výrok pravomocného rozsudku je závazný jen pro účastníky řízení (nikoli například jejich zástupce či vedlejší účastníky); jen zákon může stanovit jinak. Zejména tak právní moc nepůsobí vůči ručitelům a spoludlužníkům, kteří tak nejsou jakkoli omezeni v žalobních námitkách, které proti žalobci (věřiteli) mohl dříve odsouzený (spolu)dlužník použít (srov. § 2023 odst. 1 ObčZ). Obdobně nelze právní moc rozšiřovat na spoluvlastníka nebo solidárního věřitele. Pravomocný rozsudek je stejně tak jako pro účastníky závazný i pro jejich právní nástupce (například NS 30 Cdo 4951/2009). O překážku věci rozsouzené jde i tehdy, jestliže je v novém řízení uplatněn proti státu stejný nárok, i když v tomto řízení vystupuje za stát jiný orgán než v řízení původním (NS 25 Cdo 1751/98, SJ 119/1999). Jestliže v novém řízení vystupují právní nástupci (z důvodu univerzální nebo singulární sukcese) osob, které byly účastníky pravomocně skončeného řízení, a jde-li i v dalších ohledech o tutéž věc, platí vázanost výrokem pravomocného rozsudku. Jakmile vyjde tato skutečnost najevo, je soud povinen řízení v kterékoliv jeho fázi zastavit. Příkladem budiž postoupení pohledávky, které je chápáno jako okolnost významná pro posouzení totožnosti účastníků řízení, nikoliv předmětu řízení (NS 28 Cdo 2198/2010). (viz HRNČIŘÍK, Vít. § 159a [Závaznost rozsudku]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 17.)

28. Podle § 1106 o. z. kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.

29. Podle § 1107 odst. 1 o. z. kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.

30. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

31. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

32. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

33. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad věcného břemene k pozemku parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] do katastru nemovitostí ve prospěch panujících nemovitostí žalobce na základě rozsudku Okresního soudu [adresa] ze dne 17. 5. 2025, č. j. [spisová značka]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [č. účtu] je pouze posouzení toho, zda vkladová listina (rozsudek Okresního soudu [adresa]) je závazná i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno, tj. pro účastníka řízení. O tom, zda vkladová listina (rozsudek Okresního soudu [adresa]) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, není sporu.

34. Účastník nabyl kupní smlouvou věcným břemenem zatížený (služebný) pozemek, jedná se o derivativní nabytí vlastnického práva, tj. odvozené od právního předchůdce účastníka ([jméno FO]), účastník je tak právním nástupcem původního vlastníka služebného pozemku parc. č. [Anonymizováno], přičemž rozhodnutí soudu (výše citovaný rozsudek Okresního soudu [adresa], konkrétně jeho výrok) je závazné i pro právní nástupce žalovaného v tamním řízení [jméno FO], tj. pro účastníka tohoto řízení (viz odůvodnění v bodech 26. a 27. tohoto rozsudku).

35. Služebnost nezanikla, nadále trvá bez ohledu na to, zda je zapsána v katastru nemovitostí či nikoli, jak také uvádí správní orgán ve svém vyjádření k žalobě, v daném případ se jedná o výjimku ze zásady materiální publicity, avšak pokud by žalobce byl nucen podat novou žalobu na zřízení věcného břemene, aby měl rozhodnutí soudu, ve kterém bude jako žalovaný uveden účastník a tedy aby měl další podklad, na základě kterého by správní orgán věcné břemeno do katastru nemovitostí zapsal, soud by musel z důvodu nedostatku podmínek řízení spočívajících v res iudicata řízení zastavit (jednalo by se o věc již rozsouzenou Okresním soudem [adresa] ve věci [spisová značka], když by se jednalo o skutkově totožnou věc, přičemž co do totožnosti účastníků se totožnost účastníků vztahuje i na právní nástupce původních účastníků) a žalobce, pokud by se s vlastníkem služebného pozemku nedohodnul, by tak už nikdy nemohl zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí dosáhnout.

36. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že rozsudek Okresního soudu [adresa] je závazný i pro účastníka coby právního nástupce [jméno FO] coby žalovaného v řízení u Okresního soudu [adresa] a zápis věcného břemene má být do katastru nemovitostí zapsán. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku nahradil napadené rozhodnutí správního orgánu.

37. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 9 800 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. 6 200 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT a 1 úkon za podání ve věci samé ze dne 19. 12. 2024 (žaloba) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále 2x režijní paušál po 300 Kč, tj. 600 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Poučení