76 C 4/2024 - 58

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Šindelářovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za účasti: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Soud povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova [Anonymizováno] rodinný dům, pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře 1964 m2, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa], na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka][Anonymizováno]

II. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].

III. Účastník řízení [Jméno zainteresované osoby 0/0] je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze dne [datum] domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut návrh na vklad vzniku vlastnictví k nemovitostem – celku st. parcely č. [Anonymizováno], pozemkových parcel č. [hodnota], [Anonymizováno] (dále jen „nemovitosti“) v katastrálním území [adresa] na základě rozsudku soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobkyně je přesvědčena, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a odůvodnění napadeného rozhodnutí je neúplné a nepřezkoumatelné, když správní orgán dospěl k závěru, že rozsudek není právně závazný vůči účastníku, aniž by tento závěr nějak odůvodnil a není tak zřejmé, jak k tomuto závěru došel, pouze odkazuje na vyjádření účastníka, který uvedl, že rozsudek není vůči němu právně závazný. Žalobkyně je však opačného názoru.

2. Žalobkyně uvedla, že ona a [jméno FO] byly podílovými spoluvlastníky nemovitostí s podílem o velikosti , žalobkyně se u Okresního soudu v [adresa] žalobou domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem. Po úmrtí [jméno FO] vstoupil do řízení její právní nástupce [jméno FO]. Okresní soud v [adresa] rozsudkem č. j. [spisová značka] zrušil spoluvlastnictví účastníků a tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a na vypořádání spoluvlastnického podílu [jméno FO] měla žalobkyně zaplatit částku ve výši [částka]. Do výroku týkajícího se výše vypořádání žalobkyně podala dne [datum] odvolání. Vzhledem k tomu, že dne [datum] nabylo právní moci usnesení o příklepu č. j. [Anonymizováno] dne [datum], který byl udělen účastníku k nemovitostí, podala žalobkyně u Okresního soudu v [adresa] návrh na změnu účastníka, účastník se stal žalovaným v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. [datum] bylo odvolací řízení z důvodu zpětvzetí odvolání zastaveno.

3. Žalobkyně správnímu orgánu vytýká, že přistoupil k řešení dané věci striktně formalisticky, že nezohlednil skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku Okresního soudu v [adresa], především usnesení o procesním nástupnictví, na základě kterého bylo rozhodnuto o vstupu účastníka do řízení namísto původního žalovaného [jméno FO]. Správní orgán měl k dispozici i rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno a kde jako žalovaný je označen účastník. Z napadeného správního rozhodnutí však nevyplývá, že by se správní orgán procesním ani hmotněprávním nástupnictvím, a tedy ani závazností rozsudku, jakkoli zabýval. Nelze však ignorovat skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku, tj. zejména přechod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech a rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví.

4. Žalobkyně uvedla, že účastník v době, kdy se účastnil dražby, musel vědět o tom, že ohledně předmětu dražby (nemovitostí) se vede řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť na LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa] byla zapsána poznámka týkající se řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa]. Účastník věděl o vedeném řízení, nic mu nebránilo zjistit si, v jakém stádiu se řízení nachází, nikdo jej ke koupi spoluvlastnického podílu na nemovitostech nenutil, přesto se dražby účastnil. Musel tak počítat se všemi konsekvencemi z toho plynoucími, zejména s tím, že v případě, kdy na něj přejde vlastnické právo k nemovitostem, vstoupí jako procesní nástupce do řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a bude muset přijmout stav řízení, jaký tu byl v době jeho vstupu do řízení, včetně toho, že pro něj bude rozsudek závazný.

5. Žalobkyně má dále za to, že pokud by podávala novou žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shodným nemovitostem, avšak tentokrát ve vztahu k účastníku, pak by takové řízení bylo zastaveno z důvodu překážky res iudicata, když by se jednalo o stejnou věc, stejný předmět řízení a o stejné osoby, když toto platí i pro právní nástupce původních účastníků pravomocně skončeného řízení, k tomu žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (př. 21 Cdo 906/2000 nebo 28 Cdo 2198/2010).

6. Žalobkyně dále poukázala na to, že návrh na vklad podával Okresní soud v [adresa], po obdržení vyjádření účastníka správní orgán nijak o tomto neinformoval ani soud ani žalobkyni, aby se tito mohli případně k vyjádření účastníka vyjádřit nebo dodat listiny prokazující správnost podaného návrhu na vklad.

7. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že s žalobou a právním názorem žalobkyně nesouhlasí. Žalovaný poukázal na rozsudek Okresního soudu v [adresa], který byl vydán dne [datum], tedy ještě před vydáním a bytím právní mocí usnesení pověřeného soudního exekutora o příklepu nemovitostí do vlastnictví účastníka. Účastník vydražil nemovitosti (resp. spoluvlastnický podíl) až dne [datum] a usnesení o příklepu exekutora nabylo právní moci dne [datum]. Tedy ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum] (právní moci nabyl dne [datum]) je směrodatný skutkový stav ke dni vyhlášení, kdy v tomto okamžiku účastník spoluvlastníkem nemovitostí nebyl a tudíž ani nemohl být účastníkem řízení. Proto ani nelze uvažovat, že by v případě nově podané žalobě byla dána překážka res iudicata.

8. Účastník dále namítal, že rozsudek na základě procesního úkonu žalobce (zpětvzetí odvolání) nabyl právní moc a vykonatelnosti dne [datum]. Právní moc je souhrnem účinků konečného, tj. doručeného a nenapadnutelného rozhodnutí (§ 159 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Jejím účelem je zajistit trvalou a účinnou ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů, jež byly v řízení zjištěny. Účinky právní moci mají výlučně procesní povahu, projevují se tedy v procesních vztazích mezi soudem a účastníky řízení. Právní moc je procesním institutem, který – na rozdíl od účinku právotvornosti rozhodnutí - do hmotněprávních vztahů mezi účastníky vůbec nezasahuje. V případě rozsudku Okresního soudu v [adresa] se jedná ze strany soudu o konstitutivní rozhodnutí, tedy rozhodnutí zakládající nový stav, kdy platí zásada, že ten kdo neměl možnost řízení jako účastník ovlivnit, nemůže být vázán jeho výsledkem. Taktéž procesní rozhodnutí soudu první instance v rámci odvolacího řízení vztahující se k účastenství účastníka v řízení o odvolání nemají a nemůžou mít povahu konstitutivního rozhodnutí o singulární nebo universální sukcesi účastníka do pozice původního žalovaného. Kdyby žalobkyně nevzala své odvolání zpět, byla by situace diametrálně jiná, účastník by byl účastníkem řízení a rozsudek by byl pro něj právně závazný. Nicméně procesní rozhodnutí o právním nástupnictví účastníka na místo původního žalovaného [jméno FO] nemůže mít právní účinky mimo soudní řízení v případě, kdy žalobkyně svým zpětvzetím odvolání způsobí zastavení odvolacího řízení a tím i možnost obrany procesního právního nástupce původního žalovaného a zavdá tak stav soudního rozhodnutí ke dni vyhlášení rozsudku (tedy ke dni [datum]).

9. Účastník má za to, že argumentace žalobkyně co do sukcese účastníka do práv [jméno FO] (původního žalovaného) není na místě, a to zejména s ohledem na to, že rozhodnutí soudu bylo vydáno v době, kdy nebylo rozhodnuto ze strany exekutora o příklepu a případný nový spoluvlastník tak neměl ani možnost být účastníkem soudního řízení. Žalobkyní akcentovaná námitka res iudicata pro případ zahájení nového soudního sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není na místě. Taktéž případnou dohodou nebo novým řízením ani jeden z účastníků (spoluvlastníků) nebude krácen na svých právech a bude moci náležitě uplatňovat svá skutková tvrzení případně námitky v rámci nového soudního řízení. Účastník poukázal na skutečnost, že vlastnické právo k nemovitostem nabyl v rámci dražby, tedy originárním způsobem.

10. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 o. s. ř. vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne [datum] tak, že procesní práva nevyužívá.

11. V souladu s § 115a o. s. ř. vyzval soud účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Oba účastníci s postupem soudu vyslovili souhlas, a to žalobkyně podáním ze dne [datum] a účastník podáním ze dne [datum], soud proto vynesl rozsudek veřejně bez nařízení jednání.

12. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř.), že: - napadeným rozhodnutím správního orgánu byl zamítnut návrh vklad vlastnického práva k nemovitostem na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s tím, že správnímu orgánu byl doručen citovaný rozsudek, usnesení o pokračování v řízení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], správní orgán posoudil řízení jako zvlášť složitý případ s ohledem na prostudování a posouzení všech předložených listin včetně vyjádření účastníka, který správnímu orgánu sdělil, že nemovitosti získal originárním způsobem (příklepem) a že rozsudek Okresního soudu v [adresa] není pro nej závazné, když v něm není uveden jako účastník řízení, s tím, že správní orgán dospěl k závěru, že rozsudek Okresního soudu v [adresa] není pro účastníka závazný, když usnesení o příklepu nabylo právní moci dne [datum], zatímco rozsudek nabyl právní moci dne [datum], žalovanou stranou v rozsudku je [jméno FO] a účastník nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem originárním způsobem; - usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, které bylo přerušeno z důvodu úmrtí žalovaného [jméno FO], který zemřel dne [datum] (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto, že na místě dosavadního žalovaného [jméno FO] bude pokračováno s [jméno FO], když tento se stal novým vlastníkem spoluvlastnického podílu k nemovitostem, které byly předmětem řízení, usnesení nabylo právní moci dne [datum]; - v katastru nemovitostí je k nemovitostem v oddílu D vyznačena podaná žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde jako oprávněná je uvedena žalobkyně; - v rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] je jako žalovaný uveden [jméno FO], rozsudkem bylo mimo jiné zrušeno spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno FO] k nemovitostem (výrok I.), nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit [jméno FO] na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši [částka] (výrok III.), rozsudek nabyl právní moci dne [datum]; - v usnesení (odvolacího) Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] je jako žalovaný uveden účastník [Jméno zainteresované osoby 0/0], usnesením bylo zastaveno odvolací řízení z důvodu zpětvzetí odvolání ze dne [datum] žalobkyní, usnesení nabylo právní moci dne [datum]; - usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl účastníku coby vydražiteli udělen příklep na vydražené podíly o velikosti na nemovitostech (nemovitosti, jenž jsou předmětem tohoto řízení).

13. Soud z dalších listin nevycházel, neboť pro rozhodnutí ve věci jsou výše uvedené listiny dostačujícím podkladem.

14. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový děj:

15. Dne [datum] Okresní soud v [adresa] rozsudkem rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a [jméno FO] k nemovitostem.

16. Dne [datum] se účastník stal vlastníkem podílu o velikosti na nemovitostech na základě příklepu uděleného v dražbě soudním exekutorem.

17. Dne [datum] zemřel [jméno FO].

18. Dne [datum] Okresní soud v [adresa] po skončení pozůstalostního řízení [jméno FO] usnesením rozhodl o procesním nástupnictví účastníka [jméno FO] namísto žalovaného [jméno FO].

19. Dne [datum] vzala žalobkyně odvolání do rozsudku zpět.

20. Dne [datum] (odvolací) Krajský soud v Praze odvolací řízení z důvodu zpětvzetí odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v [adresa] zastavil. Rozsudek Okresního soudu v [adresa] tak nabyl právní moci dne [datum].

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

22. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

23. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

24. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

25. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

26. Podle § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

27. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru.

28. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

29. Podle § 159a o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (odst. 1). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (odst. 3). Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu (odst. 4).

30. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobami oprávněnými, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritornímu projednání žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

31. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

32. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

33. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

34. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře celku 2524 m2, jehož součástí je budova [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře 1964 m2, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o výměře 3439 m2 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada, o výměře 3924 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu [Anonymizováno] [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda soudní rozhodnutí splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

35. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě soudního rozhodnutí v rozsahu podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 katastrálního zákona).

36. Soud v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 katastrálního zákona stejně tak jako katastrální úřad zkoumal, zda jsou splněny podmínky umožňující povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, tj. podmínka, zda rozhodnutí splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, tato splněna byla, tuto nikdo ani nerozporoval. Dále soud zkoumal sporovanou podmínku, a to zda je rozsudek Okresního soudu v [adresa] závazný i pro účastníka, když jemu ke dni zaslání rozsudku katastrálnímu úřadu svědčilo vlastnické právo k podílu o velikosti k nemovitostem, jenž byly předmětem uvedeného rozsudku, zapsané v katastru nemovitostí, a to na základě usnesení o příklepu ze dne [datum].

37. Soud dopěl k závěru, že i druhá podmínka byla splněna, když účastník se stal novým vlastníkem podílu k nemovitostem namísto [jméno FO], přičemž k této skutečnosti došlo až po vyhlášení rozsudku, proto účastník ani nemohl být jako žalovaný uveden. Jako žalovaný by nebyl v rozsudku Okresního soudu v [adresa] uveden ani kdyby bylo odvolání žalobkyně projednáno. V případě potvrzení rozsudku odvolacím soudem by ke změně označení žalovaného v rozsudku Okresního soudu či ke změně data vyhlášení rozsudku rovněž nedošlo, účastník by sice byl jako žalovaný uveden v rozhodnutí odvolacího soudu, avšak šlo by o potvrzení, jak také říká účastník, stavu soudního rozhodnutí ke dni vyhlášení rozsudku. Účastník má pravdu, že procesní rozhodnutí o procesním nástupnictví nemá konstitutivní povahu, jde o vyjádření, že soud má za osvědčené, že již došlo k právně významné skutečnosti, na základě které má dojít ke změně v okruhu účastníků soudního řízení. Podstatnou je skutečnost, že účastník k nemovitostem nabyl vlastnické právo.

38. To, že účastník není jako žalovaný v rozsudku uveden však nemění nic na skutečnosti, že předmětem řízení bylo zrušení podílového vlastnictví k nemovitostem a jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně a že účastník vstoupil do vlastnických práv k nemovitostem namísto žalovaného [jméno FO]. Účastník je tak právním nástupcem [jméno FO] bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva.

39. Shodného názoru byl i Okresní soud v [adresa], který rozhodl o procesním nástupnictví účastníka namísto [jméno FO] usnesením ze dne [datum], když před rozhodnutím soud zkoumá, zda vůbec došlo k rozhodné právní skutečnosti a zda je schopná mít za následek přechod práva nebo povinností, o něž v řízení jde, když nebylo pochyb, že k takové právní skutečnosti (nabytí vlastnického práva k nemovitostem účastníkem) došlo.

40. Pokud jde o závaznost rozsudku i pro právní nástupce a tedy případnou překážku res iudicata, pak soud odkazuje například na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 813/2015), kde se uvádí, že: „Ve smyslu § 159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, nabývá z formálního hlediska právní moci. Vedle tohoto hlediska (hovoří se o tzv. formální právní moci) je rozlišována i tzv. materiální právní moc; k materiálním účinkům pravomocného rozsudku náleží jednak jeho nezměnitelnost, která se projevuje jako překážka bránící novému projednání věci (překážka rei iudicatae – srov. § 159a odst. 5 o. s. ř.), jednak jeho závaznost. Výrok pravomocného rozsudku je subjektivně závazný zásadně jen pro účastníky řízení a jejich právní nástupce (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). Ten, kdo nebyl účastníkem řízení (a není jeho právním nástupcem) a ani podle zákona vůči němu není pravomocné rozhodnutí soudu závazné, může uplatňovat svá práva bez zřetele k tomu, jak o nich bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení, a ani soud, správní úřad nebo jiný „orgán“ při posuzování jeho věci nemohou vůči němu vycházet ze závěru, že o nich bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto. Tyto teze mají oporu např. v rozsudcích Nejvyššího soudu z 3. června 1999, sp. zn. 21 Cdo 1086/98, z 12. listopadu 2003, sp. zn. 26 Cdo 2080/2002, z 25. září 2003, sp. zn. 21 Cdo 1724/2003 (citovaný rozsudek byl uveřejněn pod č. 168/2003 časopisu Soudní judikatura), z 19. listopadu 2008, sp. zn. 26 Cdo 4134/2007 (citovaný rozsudek byl uveřejněn pod č. C 6883 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu), a z 30. listopadu 2009, sp. zn. 29 Cdo 124/2008 (citovaný rozsudek byl uveřejněn pod č. 94/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).“ Z uvedeného je tak zřejmé, že výrok rozsudku je závazný i pro právní nástupce účastníků řízení a účastník právním nástupcem ve vztahu k nemovitostem nepochybně je. To, že žalobkyně vzala své odvolání zpět, tak na závaznost rozsudku pro účastníka nemá vliv.

41. Závěrem soud konstatuje, že účastník musel o probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vědět, když skutečnost, že takové soudní řízení probíhá, byla v katastru nemovitostí vyznačena. Musel (přinejmenším měl) si být vědom i důsledků s tím spojených (ať už přijetí stavu řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení, případně závaznosti rozhodnutí pro něj jako právního nástupce).

42. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že účastník ve vztahu k nemovitostem právním nástupcem žalovaného [jméno FO] je, přičemž není podstatný způsob nabytí vlastnického práva k nemovitostem a stejně tak není podstatné, jak bylo či by bylo o odvolání žalobkyně rozhodnuto. Nic by na tom nezměnilo ani to, kdyby odvolání nebylo podáno vůbec. Tedy výrok rozsudku Okresního soudu v [adresa] je pro účastníka právně závazný, proto soud rozhodl o nahrazení rozhodnutí správního orgánu tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku.

43. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka]. Vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobce vzal soud v potaz. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty [částka] dle § 9 odst. 4 písm. d) AT za 3 úkony právní služby po [částka], tj. [částka] – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2 úkony za podání ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum] dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále 3x režijní paušál po [částka], tj. [částka] podle § 13 odst. 4 AT, DPH ve výši 21 %, tj. [částka] a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka].