76 C 46/2023-67
Citované zákony (37)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 41b § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 95 odst. 1 § 96 odst. 2 § 120 odst. 3 § 142a § 142 odst. 2 § 146 odst. 2 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 1 § 13 odst. 3
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 10 § 10 odst. 1 § 10 odst. 1 písm. c § 10 odst. 1 písm. e § 10 odst. 2 § 3 odst. 1 § 6 odst. 1 § 6 odst. 2 písm. b § 8 odst. 1 § 8 odst. 2 § 8 odst. 3 § 9 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 605 § 605 odst. 2 § 1958 § 1958 odst. 2 § 1970 § 2758 odst. 1 § 2927 § 2927 odst. 1 § 2929 § 2952
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb. — § 74 odst. 3 písm. b
Rubrum
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou zmocněnkyní [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] pro zaplacení 243 160 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 976 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 11,75 % ročně z částky 238 184 Kč od [datum] do [datum].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 243 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 243 160 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 60 520,33 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 243 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 976 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 238 184 KČ od [datum] do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] došlo k pojistné události, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody a žalobkyně vyplatila poškozenému pojistné plnění ve výši celkem 243 160 Kč. Škoda vznikla z dopravní nehody ze dne [datum], jejímž viníkem byl nezjištěný řidič motorového vozidla zn Škoda Fabia, [registrační značka], jenž nepřizpůsobil rychlost vozidla dopravně technickému stavu vozovky a vjel do protisměru, kde se bočně střetl s protijedoucím vozidlem zn. Škoda Scala, [registrační značka]. Řidič vozidla [registrační značka] místo nehody opustil, aniž by ve věci učinil jakékoli opatření. Žalovaný jakožto pojištěný provozovatel vozidla neoznámil žalobkyni dopravní nehodu a nesdělil totožnost řidiče, čímž žalobkyni zmařil možnost uplatnění postihu po řidiči vozidla a ztížil šetření dopravní nehody, proto žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. Vyplacené plnění sestává z ceny opravy vozidla ve výši 234 406 Kč a ceny za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 11 700 Kč, tj. celkem 246 106 Kč, žalobkyně přitom požaduje toliko 243 160 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na výzvy žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum].
2. Po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), žalobkyně v podání ze dne [datum] doplnila, že neměla povědomí o tom, koho žalovaný při šetření nehody Policií ČR označil jako řidiče vozidla v době nehody, do příslušného přestupkového spisu nenahlédla, součinnost s Policií pak nemůže suplovat součinnost s pojistitelem. Dodnes není možné dopravní nehodu včetně její skutečné příčiny vyšetřit, když nadále není známa osoba řidiče vozidla [registrační značka].
3. Týmž podáním žalobkyně vzala žalobu zpět co do úroku z prodlení z částky 4 976 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 238 184 Kč od [datum] do zaplacení, nově pak požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 243 160 Kč ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému do zaplacení, tj. od [datum] do zaplacení. Ačkoli to nebylo žalobkyní zcela pregnantně řečeno, je zjevné, že žalobu nebere zpět co do úroku z prodlení„ do zaplacení“, nýbrž do dne„ procesního“ doručení žaloby žalovanému, tj., jak doplnila na jednání dne [datum], do [datum], když nově požaduje úrok z prodlení ode dnes následujícího po doručení žaloby žalovanému, tj., jak doplnila na jednání dne [datum], ode dne [datum] (viz protokol o jednání ze dne [datum]). Důvodem zpětvzetí je absence podacího archu od výzev žalovanému k plnění ze dnů [datum] a [datum], tj. nemožnost prokázání jejich odeslání žalovanému.
4. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil tak, že nemá ničeho, co by na svou obranu uvedl, uznává, že nesplnil svou povinnost oznámit žalobkyni dotčenou dopravní nehodu, nárok uznal (jelikož žalovaný odmítl podepsat protokol z jednání, soud v souladu s § 41b o. s. ř., k uznání nepřihlédl). Na jednání dne [datum] žalovaný doplnil, že neví, zda žalobkyně vyzývala žalovaného k poskytnutí součinnosti ohledně šetření dopravní nehody, že žalovaný vycházel z toho, že svou spoluprací s policií své povinnosti podílet se na vyšetření dopravní nehody učinil za dost, a že vycházel z toho, že on sám vozidlo neřídil a že vozidlo bylo pojištěné.
5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“.), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět poté, co začalo jednání, soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.), žalovaný přitom proti zpětvzetí neměl námitek (viz protokol o jednání ze dne [datum]).
7. Soud podání žalobkyně ze dne [datum] posoudil rovněž jako změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř. O změnu žaloby jde tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale mimo jiné také v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2502/2000, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 21/2003). Žalobkyně implicitně změnila své tvrzení stran učinění výzvy žalovanému k zaplacení žalované pohledávky (změna skutkového stavu), jelikož nově odvozuje splatnost pohledávky od doručení žaloby žalovanému, nikoli od doručení výzev k zaplacení dluhu ze dnů [datum] a [datum], resp. s ohledem na neunesení důkazního břemene odstoupila od svého tvrzení, že žalovaného dotčenými výzvami vyzvala k zaplacení dluhu. Dále, stran splatnosti žalované pohledávky, vycházeje z období, za které původně požadovala úrok z prodlení, tj. od [datum], resp. [datum], namísto splatnosti ke dni [datum], resp. [datum], nově označila žalovanou pohledávku za splatnou ke dni [datum], požaduje zaplacení vyšší sazby úroku z prodlení (namísto původních 11,75 % nově požaduje zákonný úrok ke dni [datum] (rozuměj v zákonné výši), tj. 15 %). Soud změnu žaloby připustil, jelikož výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněné žalobě. Pro úplnost soud konstatuje, že podání obsahující změnu žaloby bylo doručeno žalovanému krátkou cestou při jednání dne [datum]. Žalovaný souhlasil s projednáním věci po změněné žalobě bez zachování lhůty k přípravě jednání (viz protokol z jednání ze dne [datum]).
8. Mezi účastníky bylo nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že žalovaný byl v době dotčené dopraví nehody vlastníkem a provozovatelem vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka], a že žalobkyně vyplatila za žalovaného pojistné plnění ve výši 238 184 č a 4 976 Kč (protokol o jednání ze dne [datum]). Vozidlo zn. Škoda Fabia, [registrační značka], bylo pojištěno u žalobkyně, poškozené vozidlo zn. Škoda Scala, [registrační značka], bylo ve vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba], a bylo pojištěno u společnosti [právnická osoba] Žalobkyně vyplatila pojistné plnění společnosti [právnická osoba], která předtím vyplatila pojistné plnění [právnická osoba] – [právnická osoba] (protokol o jednání ze dne [datum])
9. Ze spisu Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, sp. zn. KRPL [číslo] [rok], soud zjistil následující. Dne [datum] v 18:25 došlo v obci [obec] na silnici III. třídy k dopravní nehodě vozidel zn. Škoda Fabia [registrační značka], řízeného nezjištěnou osobou, a zn. Škoda Scala, [registrační značka], řízeného [jméno] [příjmení]. [příjmení] vozidla zn. Škoda Fabia byl žalovaný s pojištěním odpovědnosti u žalobkyně. Vlastníkem vozidla zn. Škoda Scala byla [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO], s pojištěním odpovědnosti u společnosti [právnická osoba], [anonymizováno]. K nehodě mělo dojít tak, že řidič vozidla zn. Škoda Fabia nepřizpůsobil rychlost dopravně technickému stavu vozovky (klesání v prudké pravotočivé zatáčce) a vjel do protisměru, kde došlo k bočnímu střetu s protijedoucím vozidlem zn. Škoda Scala, nezjištěný řidič vozidla zn. Škoda Fabia místo nehody opustil, aniž by ve věci učinil jakákoli opatření (Protokol o nehodě v silničním provozu ze dne [datum]). Žalovaný k nehodě uvedl, že je vlastníkem a provozovatele vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka]. Žalovaný uvedl, že v době dopravní nehody vozidlo neřídil, neví, kdo jej řídil. Dne [datum] okolo 13:00 půjčil vozidlo svému bývalému kamarádovi, [jméno] [příjmení]. Půjčoval mu vozidlo opakovaně. Žádné další informace, kromě telefonního čísla, k osobě [jméno] [příjmení] neuvedl, neví, kdy se narodil, kde bydlí. [příjmení] od vozidla našel dne [datum] ve své poštovní schránce. Jelikož tušil, že se něco stalo, šel věc oznámit na Policii. Asi za 5-6 dní poté mu Policie sdělila, že jeho vozidlo stojí poškozené na odtahové parkovišti v [obec] (úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum]). [jméno] [příjmení], řidič vozidla [registrační značka], a [jméno] [příjmení], pasažér vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka], k nehodě uvedli, že dvě ze tří osob cestujících vozidlem [registrační značka] z místa nehody odešly/utekly (úřední záznamy ze dnů [datum] a [datum]).
10. Policie ČR rozhodla podle § 74 odst. 3 písm. b) zák. č. 250/2016 Sb. o odložení věci (přestupku) ve věci dopravní nehody ze dne [datum], jelikož se nepodařilo zjistit totožnost řidiče vozidla zn. Škoda Fabia – viníka dopravní nehody (rozhodnutí o odložení věci č. e. KRPL [číslo] 2021).
11. V pojistné smlouvě [číslo] datované dnem [datum] a podepsané účastníky žalobkyně jakožto pojistitel a žalovaný jakožto pojistník dohodli na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka], a to počínaje dnem [datum], za roční pojistné ve výši 9 136 Kč splatné čtvrtletně.
12. Z listiny označené jako Detail relace o dopravní nehodě ze dne [datum] se podává jednak průběh dopravní nehody ze dne [datum] tak, jak je vylíčen v protokolu o dopravní nehodě, jednak vlastnické a pojistné vztahy stran účastných vozidel. Vlastníkem vozidla zn. Škoda Fabia, [registrační značka] je žalovaný, pojistitelem žalobkyně, řidič – viník dopravní nehody nebyl zjištěn. [příjmení] vozidla zn. Škoda Scala, [registrační značka] je [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], pojistitelem pak společnost [právnická osoba], řidičem v době nehody byl [jméno] [příjmení].
13. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] dodavatelem, společností [právnická osoba], [IČO], pro odběratele, [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], se podává, že dodavatel vyúčtoval odběrateli pronájem vozidla zn. Škoda Scala, [registrační značka] za období od [datum] do [datum] ve prospěch pana [příjmení], částkou 11 797,50 Kč (9 750 Kč bez DPH), se splatností dne [datum].
14. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] dodavatelem, společností [právnická osoba], [IČO], pro odběratele, [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], se podává, že dodavatel vyúčtoval odběrateli pronájem náhradního vozidla zn. Škoda Scala, [registrační značka], za vozidlo [registrační značka], za období od [datum] do [datum] ve prospěch [jméno] [příjmení], částkou 14 157 Kč (11 700 Kč bez DPH), se splatností dne [datum].
15. Z faktury [variabilní symbol] vystavené dne [datum] dodavatelem, [právnická osoba] [příjmení] a spol., s.r.o., [IČO], pro odběratele Raiffeisen – leasing, s.r.o., [IČO], se podává, že dodavatel vyúčtoval odběrateli za opravu vozu (náhradní díly, práce, vedlejší náklady a lak) zn. Škoda Scala, [registrační značka], po pojistné události částkou 283 630,74 Kč (234 405,57 Kč bez DPH), se splatností dne [datum].
16. Z listiny označené jako POSUDEK/KALKUL č. [rok] [číslo] vyhotovené [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], [IČO], datované dnem [datum] soud zjistil, jaké práce a náhradní díly byly použity při opravě vozidla zn. Škoda Scala, [registrační značka] Náklady na opravu byly vyčísleny částkou 283 630,74 Kč (234 405,57 Kč bez DPH) a sestávají z nákladů na náhradní díly (153 936,57 Kč), z nákladů za práci (47 170 Kč), z vedlejších nákladů (2 347 Kč) a z nákladů na lakování (30 952 Kč).
17. Z dopisu adresovaného společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] - [právnická osoba], sděluje číslo účtu pro vyplacení pojistného plnění.
18. Ze scanu obrazovek interního systému žalobkyně (Informace o výplatě 1 a 2 – vybrané poukazy) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila [právnická osoba] – [právnická osoba] dne [datum] částku 238 184 Kč a dne [datum] částku 4 976 Kč, obě platby pod variabilním symbolem [číslo] (číslo pojistné události).
19. Ze zápisů o poškození vozidla ze dnů [datum] a [datum] a ze zpráv technika soud zjistil, které díly na vozidle [registrační značka] byly po nehodě vyměněny a jak práce byly na vozidle provedeny. V přiložené dokumentaci je mimo jiné fotodokumentace poškozeného vozidla a jeho jednotlivých částí a scan„ malého“ technického průkazu k vozidlu [registrační značka], z něhož plyne, že provozovatelem vozidla je Raiffeisen – [právnická osoba]
20. Fotodokumentace zachycuje ponehodový stav vozidla [registrační značka] a místa nehody.
21. V listině označené jako„ Hlášení škodní události“ vyhotovené dne [datum] žalobkyní je popsána pojistná událost [číslo] s číslem pojistné smlouvy [číslo]. [příjmení] je popsána shodně jako v Protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum], poškozené vozidlo je označeno [registrační značka] vlastníka Raiffeisen – [právnická osoba] [město] prohlídky poškozeného vozu je [anonymizováno] - [příjmení], [obec].
22. Z Likvidační zprávy ze dne [datum] vyhotovené žalobkyní soud zjistil výpočet pojistného plnění za poškození vozidla [registrační značka] při pojistné události ze dne [datum]. Žalobkyně vyčíslila pojistné plnění částkou 243 160 Kč sestávající z půjčovného za náhradní vozidlo ve výši 11 700 Kč (30 dní x 390 Kč) a nákladů na opravu ve výši 231 460 Kč (234 406 Kč - 2 946 Kč). V době vyhotovení zprávy byla zálohově vyplacena částka 238 184 Kč, zbývalo doplatit částku 4 976 Kč.
23. V listině označené jako Vyčíslení skutečné škody na vozidle je zachycen výpočet pojistného plnění provedený likvidátorem pojistné události [číslo]. Byly fakturovány jednak částka za opravu ve výši 234 406 Kč, následně ponížená o částku 7 922 Kč odpovídající položkám nezapočítaným do pojistného plnění z důvodu absence souvislosti se vzniklou škodou, jednak částka za půjčovné ve výši 11 700 Kč. Likvidátor stanovil výši pojistného plnění k výplatě částkou 238 184 Kč. Uvedl, že poškození vozidla odpovídá popisu a fotografiím. Dále uvedl, že pojistné plnění krátí za boční rám (jež měl být fakturován levnější), že neakceptuje výměnu bočního okna a že akceptuje dobu půjčení náhradního vozidla 30 dnů.
24. Z Oznámení o likvidaci o pojistné události [číslo] se podává, že žalobkyně ukončila šetření pojistné události a vyplatila poškozenému, [právnická osoba] - [právnická osoba], za poškozené vozidlo [registrační značka] pojistné plnění ve výši 238 184 Kč bez DPH sestávající z nákladů na opravu poškozeného vozidla ve výši 226 484 Kč a půjčovného ve výši 11 700 Kč. Žalobkyně neprokázala odeslání dopisu žalovanému ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (viz protokol z jednání ze dne [datum]).
25. Z Předávacího protokolu [číslo] se podává, že dne [datum] bylo předáno vozidlo zn. Škoda Scala, [registrační značka].
26. Z listin označených jako Výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum] a [datum] se podává, že žalobkyně dopisy uplatňuje po žalovaném regresní postih podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 238 184 Kč a 4 976 Kč za pojistnou událost [číslo]. Žalobkyně neprokázala odeslání dopisů žalovanému ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (viz protokol z jednání ze dne [datum]).
27. Z listin označených jako Potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum], výsledky kontroly AudaAuditu ze dnů [datum] a [datum], sauto – vyhledávání vozidel, ze zobrazení karoserie vozidla, ze smlouvy o nájmu vozidla [číslo] z kopie zadní strany„ malého“ technického průkazu a z kopie„ velkého“ technického průkazu soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění.
28. Z provedeného prokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav.
29. Dne [datum] v 18:25 došlo v obci [obec] na silnici III. třídy k dopravní nehodě vozidel zn. Škoda Fabia [registrační značka], řízeného nezjištěnou osobou, a zn. Škoda Scala, [registrační značka], řízeného [jméno] [příjmení]. [příjmení] a provozovatelem vozidla zn. Škoda Fabia byl žalovaný s pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně. [příjmení] vozidla zn. Škoda Scala byla [anonymizováno] – [právnická osoba], s pojištěním u společnosti [právnická osoba] Viníkem dopravní nehody byl řidič vozidla zn. Škoda Fabia, jenž nepřizpůsobil rychlost dopravně technickému stavu vozovky (klesání v prudké pravotočivé zatáčce) a vjel do protisměru, kde došlo k bočnímu střetu s protijedoucím vozidlem zn. Škoda Scala. Řidič pak místo nehody bezprostředně a bez dalšího opustil. Žalovaný dne [datum] podal na Policii vysvětlení, přičemž uvedl, že on vozidlo v době nehody neřídil, půjčil jej ten den svému známému, [jméno] [příjmení], který mu vozidlo nevrátil, pouze mu následující den nechal klíče od vozidla ve schránce. K osobě [jméno] [příjmení] neuvedl jakékoli další informace. Policie ČR rozhodla podle § 74 odst. 3 písm. b) zák. č. 250/2016 Sb. o odložení věci (přestupku) ve věci dopravní nehody ze dne [datum], jelikož se nepodařilo zjistit totožnost řidiče vozidla zn. Škoda Fabia. Žalovaný žalobkyni neoznámil, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, nepředložil k tomu příslušné doklady a ani jí písemně neoznámil, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní řízení, neinformoval jí o jeho průběhu a výsledku (viz body 8., 9., 10., 11. a 12.).
30. Žalobkyně vyplatila společnosti [právnická osoba], u níž bylo poškozené vozidlo zn. Škoda Scala pojištěno, a která předtím vyplatila pojistné plnění vlastníkovi vozidla, [právnická osoba] - [právnická osoba], pojistné plnění, a to platbami ze dne [datum] ve výši 238 184 Kč a ze dne [datum] částku 4 976 Kč, to bylo ostatně mezi účastníky nesporné. Pojistné plnění sestávalo jednak z nákladů na opravu vozidla zn. Škoda Scala ve výši 231 460 Kč, jednak z půjčovného za náhradní vozidlo [registrační značka] ve výši 11 700 Kč (viz body 8., [číslo], 22. a 25.). Žalovaný nikterak nerozporoval účelnost takto vynaložených nákladů a tyto měly podklad v provedeném dokazování. Ponehodový stav vozidla a náklady nutné na jeho opravu jsou doloženy fotodokumentací, zprávami technika, zápisy o poškození vozidla a posudkem/kalkulací vyhotovené [právnická osoba] [příjmení] a spol. Žalovaný vynaložení těchto nákladů, ani jejich účelnost nikterak nerozporoval.
31. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“, pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
32. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.
33. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., je pojištěný povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.
34. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena.
35. Podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., je pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření 36. Podle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.
37. Podle § 605 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (odst. 1). Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce (odst. 2).
38. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).
39. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.
40. Žalobkyně se pak ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 o. z., zavázala poskytovat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem, provozovatelem a současně pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. byl v době dopravní žalovaný. Předmětná dopravní nehoda pak měla povahu pojistné události, z jejíhož titulu vznikla žalobkyni ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. povinnost nahradit v jejím důsledku způsobenou škodu na vozidle [registrační značka]. Co se týče výše vzniknuvší škody sanované žalobkyní v rámci pojistného plnění, ve smyslu § 2952 o. z., tato odpovídá součtu nákladů vyúčtovaných za opravu vozidla, tj. jeho uvedení do předešlého stavu opravou, a dále též (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2703/2006) nákladů za užívání náhradního automobilu.
41. Postižní právo pojistitele dle § 10 zákona č. 168/1999 Sb. není právem na náhradu škody, nýbrž zvláštním originárním právem proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil v souvislosti s jeho odpovědností za škodu způsobenou při provozu motorového vozidla. Předpoklady vzniku postižního nároku pojistitele stanoví pouze ustanovení § 10 uvedeného zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010). Za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá zásadně jeho provozovatel, a to na principu objektivní odpovědnosti, tj. i tehdy, jestliže v okamžiku vzniku škody sám neřídil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 146/2020).
42. Ačkoli smyslem povinného smluvního pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je pojištění odpovědných subjektů proti následkům zvýšeného rizika při provozu vozidel, ve stanovených případech zákonodárce považuje za spravedlivé, aby se pojištěný, resp. osoba, jejíž odpovědnost je pojištěna, sám podílel na úhradě újmy a aby v konečném důsledku byl on tím, kdo nese finanční zátěž za své jednání. Jsou-li splněny konkrétní důvody obsažené v § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., je pojistná ochrana pojištěného oslabena vznikem postižního práva pojistitele. Základním předpokladem vzniku postižního práva je, že pojistitel za pojištěného plnil, tedy že poškozenému poskytl pojistné plnění, a že se pojištěný dopustil„ závadného“ jednání, jež normuje § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Právě tak je stíháno porušení tzv. oznamovací povinnosti vůči pojistiteli, jak ji blíže konkretizuje § 8 odst. 1 až 3. V takovém případě je předpokladem vzniku postižního práva, že odpovědná osoba neměla žádný zřetele hodný důvod, proč nehodu neoznámila předepsaným způsobem. Druhým předpokladem je, že neoznámení negativně zasáhlo (tím, že zmařilo či ztížilo) do možností a schopností pojistitele provést řádné šetření dopravní nehody, tj. osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, což může nastat právě zejména pro časový odstup od škodné události. Šetření pojistitele se přitom vztahuje i k okolnostem zásadním pro uplatnění regresních nároků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu dne 28. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4585/2007 a ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008).
43. Žalobkyně se podanou žalobou uplatnila tzv. regresní nárok dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., tj. náhrady toho, co vyplatila za žalovaného na škodu z dopravní nehody ze dne [datum], když pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 citovaného zákona s tím, že ztížení možnosti řádného šetření žalobkyně spatřuje také v tom, že žalobkyně nevěděla, po kterém subjektu má uplatnit postihové právo dle § 10 citovaného zákona. Jak vyplývá z § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., právo regresu náleží pojistiteli proti pojištěnému. Pojištění se dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu, způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
44. Jelikož pojištění kryje odpovědnost kterékoliv osoby, která při provozu vozidla nastala, pak i regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za újmu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu. Soud se proto nejdříve zabýval tím, kdo je v daném případě osobou, která je povinna nahradit újmu, způsobenou provozem vozidla, uvedeného v pojistné smlouvě, resp. kdo je pojištěným, vůči které je žalobkyně oprávněna uplatnit své regresní právo (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010). Dospěl přitom k závěru, že tou osobou je žalovaný dle § 2927 o. z. jako provozovatel vozidla. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný při podání vysvětlení po nehodě uvedl, že vozidlo v době nehody neřídil, v den nehody jej zapůjčil svému kamarádovi, což činil v minulosti opakovaně. Tím je vyloučena v úvahu připadající aplikace § 2929 o. z. Pokud žalovaný vozidlo půjčil třetí osobě, která tak mohla vozidlo v době nehody řídit, pak tato třetí osoba neužila vozidlo bez vědomí či proti vůli žalovaného.
45. Na žalovaného jako osobu odpovědnou za náhradu újmy způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě se tak vztahuje pojištění odpovědnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a je současně i pojištěným ve smyslu § 10 odst. 1 citovaného zákona, proti němuž má pojistitel (žalobkyně) tzv. regresní nárok, v daném případě uplatněný dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Pasivní legitimace žalovaného je dle názoru soudu dána.
46. Žalovaný naplnil hypotézu § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., když bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit žalobkyni, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu, povinnost předložit k tomu příslušné doklady (obě § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.) a ostatně i povinnost písemně oznámit žalobkyni, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku (§ 8 odst. 2 písm. b) § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.).
47. Mimo to, že žalovaný vůbec nenahlásil nehodu žalobkyni, ztížení šetření pojistné události spočívalo v následujícím. Jsou zde nepochybně skutečnosti, které byly známy pouze žalovanému a pouze tento je mohl nahlásit žalobkyni (a také to byla jeho povinnost). Jde jednak o totožnost osoby, která měla dotčené vozidlo žalovaného v den nehody v dispozici (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5008/2015, usnesení téhož ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3751/2016), jednak o způsob, kterým se předmětné vozidlo dostalo do dispozice žalovaným tvrzeného řidiče nebo že žalovaný, jako provozovatel, vozidlo zapůjčil jiné osobě. Tyto skutečnosti jsou zásadní pro řádné šetření ze strany žalobkyně a následně pak pro posouzení případné odpovědnosti té které osoby (tedy zda je dána výlučná odpovědnost řidiče či zda je spolu s ním odpovědný i provozovatel či je naopak dána výlučná odpovědnost provozovatele) a uplatněná regresu proti odpovědné osobě. Žalovaný ani netvrdil, že by žalobkyni pojistnou událost oznámil. Žalovaným dále nebyl tvrzen a tím spíše ani dokazován důvod, pro který své povinnosti nesplnil.
48. Uvedeným opomenutím žalovaný podstatně ztížil žalobkyni možnost vyšetřit pojistnou událost dle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ale i uplatit případný regres po viníkovi dopravní nehody. Žalobkyni pak ani nesdělil průběh a výsledek správního řízení o dopravní nehodě, když jméno osoby, která měla dotčené vozidlo řídit v době nehody, se žalobkyně dozvěděla až v tomto soudním řízení, tj. s odstupem téměř dvou let od nehody.
49. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 243 160 Kč, které žalobkyně vyplatila společnosti [právnická osoba] jako náhradu za vyplacené pojistné plnění poškozenému. Pojistné plnění sestávalo jednak z nákladů na opravu vozidla zn. Škoda Scala ve výši 231 460 Kč, jednak z půjčovného za náhradní vozidlo [registrační značka] ve výši 11 700 Kč (viz body 8., [číslo], 22. a 25.).
50. Jde-li o splatnost pohledávky, resp. prodlení žalovaného s její úhradou a vznik práva na zaplacení úroku z prodlení, řídil se soud následujícími úvahami. Doba splatnosti žalované pohledávky není stanovena právním předpisem, a nebyla-li dohodnuta, platí podle § 1958 odst. 2 obč. zák., že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. [příjmení] výzvy k plnění dluhu není předepsána. Jestliže nebyl dlužník vyzván k plnění již dříve, za kvalifikovanou výzvu k plnění se považuje žaloba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Účinky výzvy k plnění provedené v žalobě nastanou až hmotněprávním doručením žaloby dlužníkovi, tj. taková žaloba obsahující hmotněprávní jednání se musí dostat do dispoziční sféry dlužníka, který musí mít tedy reálnou šanci být s ní seznámen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009). Do sféry dispozice adresáta se pak žaloba dostane i vhozením oznámení o jejím uložení na poště do schránky adresáta, kdy adresát i přes oznámení o uložení zásilky objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006). Věřitel svou výzvou činí dluh splatným a jeho nesplněním bez zbytečného odkladu se dlužník dostává do prodlení s jeho splněním (Petrov, J., Výtisk, M., [příjmení], V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, kom k § 1958).
51. Samotná žádost o plnění není dostačující podmínkou pro dospělost dluhu. Je třeba, aby ještě uplynula nezbytná lhůta, kterou má dlužník na přípravu a realizaci splnění. Zákon tuto lhůtu určuje jako lhůtu„ bez zbytečného odkladu“. Jde o lhůtu v obecné rovině nutně neurčitou, která v každém konkrétním případě může nabývat jiného rozměru. Rozhodující jsou okolnosti daného případu a povaha konkrétního plnění. Délka lhůty může představovat velmi krátké časové úseky (maximálně i jen v minutách). Jindy může jít naopak o lhůty v řádu i několika týdnů či měsíců (zejména jde-li o povinnost provést náročnější dílo). U platebních závazků obvyklé výše (nepřesahující částky standardní pro pravidelný provoz daných subjektů), půjde o lhůtu v řádu dní. Lhůta by měla představovat takový časový úsek, který je při poctivém, zodpovědném úsilí dlužníka dostatečný pro možnost dosažení řádného splnění vzhledem k obvyklému chodu věcí za rozumně očekávatelných podmínek (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, kom k § 1958). Dle Nejvyššího soudu je třeba z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu„ v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout“. Nelze přitom bezodkladnost poměřovat k době trvání smluvního vztahu; pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu dodržena, není rozhodující doba trvání závazkového vztahu, nýbrž bezodkladné jednání účastníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012).
52. V poměrech projednávané věci se citované právní názory promítnou následovně. Žaloba jakožto kvalifikovaná výzva k plnění byla s ohledem na nezastižení žalovaného uložena na poště a dne [datum] bylo žalovanému zanecháno oznámení o uložení a výzva k vyzvednutí zásilky. Dnem [datum] byla žaloba„ hmotněprávně“ doručena, neboť se dostala do dispoziční sféry žalovaného bez ohledu na to, že si žalovaný zásilku s žalobou nevyzvedl. Jelikož výši dluhu nelze hodnotit jako obvyklou, lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ soud stanovil na dva týdny. Jedná se o dobu počítající s časem potřebným k získání finanční likvidity (např. formou zápůjčky), a současně vycházející z toho, že žalovaný se mohl a měl připravit i v době před doručením žaloby na to, že po něm bude žalovaná, s ohledem na porušení povinnosti uložené § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. (neznalost zákona neomlouvá), nárokovat náhradu vyplaceného pojistného plnění. V souladu s § 605 odst. 2 o. z. se tak dluh stal splatným dne [datum], dnem [datum] se tak žalovaný dostal do prodlení s jeho úhradou a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od [datum] („ procesní“ doručení žaloby žalovanému tzv. fikcí doručení), je tímto soud vázán a nemůže překročit žalobní návrhu, proto uložil žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 243 160 Kč od [datum].
53. Namítá-li žalovaný, že neví, zda žalobkyně vyzývala žalovaného k poskytnutí součinnosti ohledně šetření dopravní nehody, pak regresní postih dle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. není podmíněn tím, že pojistitel vyzval pojištěného k součinnosti při šetření dopravní nehody.
54. Pro účely náhrady nákladů řízení soud předně konstatuje, že žalobkyně k žalobě nepřiložila, byť tak avizovala, předžalobní výzvu. Absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. však zásadně není důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případě, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 506/2015).
55. O nákladech řízení bylo rozhodnuto následovně. V části, v níž žalobkyně vzala žalobu zpět, je povinna nahradit žalovanému náklady řízená dle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť zpětvzetí nebylo odůvodněno chováním žalovaného, nýbrž neschopností žalobkyně prokázat doručení výzev žalovanému. Jelikož však nelze jednotlivé úkony rozdělit na úkony týkající se zpětvzaté části úroku z prodlení a zbytku žalobního nároku. ohledně něhož byla žalobkyně úspěšná, vycházel soud z § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domohla zaplacení částky 253 152,87 Kč (posuzováno ke dni vyhlášení rozsudku a to včetně příslušenství), naopak se nedomohla původně požadované částky 34 194,03 Kč (výrok I.). Jinak řečeno, byla úspěšná z 88,10 %, neúspěšná pak z 11,90 %, má tudíž nárok na náhradu 76,20 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto spočívají jednak v uhrazeném soudním poplatku ve výši 9 727 Kč, dále v mimosmluvní odměně za zastoupení advokátem dle § 6 a 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění v částce 9 300 Kč za úkon při tarifní hodnotě 243 160 Kč, a to za šest úkonů právního zastoupení (převzetí a příprava věci, podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] trvajícího přes dvě hodiny a účast u jednání soudu dne [datum]), tj. celkem 55 800 Kč, dále v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to 6x300 Kč, spolu s 21% DPH v částce 12 096 Kč, kdy celkové náklady tak činí částku 79 423 Kč, z čeho 76,20 % činí 60 520,33 Kč.
56. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.